5 C 9/2020 - 144

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] 3. [Anonymizováno] narozená [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] pro určení vlastnického práva k obchodnímu podílu, event. o určení právní neúčinnosti smluv o převodu obchodního podílu takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že prvý žalovaný je společníkem společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], kdy výše jeho obchodního podílu ve společnosti činí 100 % a odpovídá peněžitému vkladu do základního kapitálu ve společnosti ve výši 200 000 Kč, se zamítá.

II. Určuje se, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 30. 1. 2018 uzavřená mezi žalovaným č.[hodnota] jako převodcem a žalovanou č. [hodnota] jako nabyvatelem o převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], IČ [IČO] ve výši 75 %, který odpovídá vkladu do základního kapitálu ve výši 150 000 Kč, a to za cenu ve výši 1 755 000 Kč, je vůči žalobci právně neúčinná.

III. Určuje se, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 30. 1. 2018 uzavřená mezi žalovaným č. [hodnota] jako převodcem a žalovanou č. [hodnota] jako nabyvatelem o převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], IČ [IČO] ve výši 25 %, který odpovídá vkladu do základního kapitálu ve výši 50 000 Kč, a to za cenu ve výši 585 000 Kč, je vůči žalobci právně neúčinná.

IV. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 50 922,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 1. 2020 domáhal určení, že prvý žalovaný je společníkem společnosti [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen Společnost) eventuálně určení, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 30. 1. 2018 uzavřená mezi prvým žalovaným jako převodcem a druhou žalovanou jako nabyvatelem a smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 30. 1. 2018 uzavřená mezi prvým žalovaným jako převodcem a třetí žalovanou jako nabyvatelem, o převodu obchodního podílu ve Společnosti je vůči žalobci právně neúčinná s tím, že dne 4. 9. 2014 uzavřel žalobce jako věřitel s prvým žalovaným jako dlužníkem smlouvu o půjčce, na základě které žalobce půjčil žalovanému částku 4 100 000 Kč, když tato částka byla žalovanému předána ve splátkách a žalovaný měl částku žalobci vrátit do 4. 9. 2015, což však neučinil, a proto žalobce podal u Obvodního soudu pro [adresa] žalobu, na základě které Obvodní soud pro [adresa] rozsudkem č. j. [spisová značka] stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 100 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení ve výši 386 500 Kč, když citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 16. 4. 2018, a to poté co žalovaný podal proti rozsudku odvolání, avšak vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nezaplatili soudní poplatek za podané odvolání ani na základě výzvy soudu, bylo odvolací řízení usnesením Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 29. 9. 2019 zastaveno. Prvý žalovaný založil Společnost s účinností od 4. 8. 2004, byl jediným společníkem a jednatelem Společnosti. Společnost dne 22. 10. 2007 uzavřela kupní smlouvu a stala se vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]/10, jiného nebytového prostoru č. [Anonymizováno]/109 a spoluvlastnického podílu pozemku p. č. [Anonymizováno]/5, 2683/31, pozemku p. č. [Anonymizováno]/24, pozemku p. č. 2683/44, pozemku p. č. [Anonymizováno]/45, pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 a pozemku p. č. [Anonymizováno]/2 vše k.ú. [adresa]. Dne 30. 1. 2018 prvý žalovaný jako převodce s druhou a třetí žalovanou jako nabyvateli uzavřel smlouvu o převodu obchodního podílu ve Společnosti, když k uzavření uvedených smluv o převodu obchodního podílu došlo v době trvání odvolacího řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], a to poté co uvedený soud zamítl žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků za podané odvolání a žalovaný proti tomuto rozhodnutí podal rovněž odvolání. V průběhu [podezřelý výraz] stíhání žalovaného z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že svědek měl povědomost o tom, že prvý žalovaný je dlouhodobě zadlužený, a to již od roku 2008 a prvý žalovaný nadále uvedenému svědkovi dluží částku 5 500 000 Kč, přičemž žalobci je známo, že žalovaný v období roku 2013-2015 uzavřel i další smlouvy o půjčce, a to se společností AA2 s.r.o., a to v celkové výši 790 000 Kč, které rovněž nesplácel, a ke dni uzavření smlouvy o půjčce se žalobcem, to je ke dni 4. 9. 2014 si žalovaný musel být vědom skutečnosti, že není schopen splácet své závazky. Z uvedených důvodů proto žalobce považuje smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti uzavřené dne 30. 1. 2018 prvým žalovaným jako převodcem a druhu a třetí žalovanou jako nabyvatelem za úkon absolutně neplatný, když žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví prvého žalovaného k obchodnímu podílu ve společnosti, neboť žalobce má za žalovaným vykonatelnou pohledávku, prvý žalovaný je záměrně nemajetný, respektive tuto nemajetnost předstírá. Dále je žalobce názoru, že k uzavření smluv o převodu obchodního podílu mezi žalovanými došlo v úmyslu zmařit uspokojení pohledávky žalobce za prvním žalovaným, když takové jednání je nutno kvalifikovat jako absolutně neplatné právní ujednání, a to v souladu z ustanovení § 518 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen O.Z.), když žalobce je názoru, že právní jednání žalovaných je v rozporu s dobrými mravy, a je tak nutné dát právní stav do souladu se zápisem ve veřejném rejstříku. V případě, že soud dospěje k závěru, že se u uzavřených smluv o převodu obchodního podílu mezi žalovanými o neplatné právní pojednání nejedná, pak má žalobce za to, že toto jednání zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce, a proto se jedná o právní jednání, kterému je možnost právně odporovat.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že žalobce neprokázal, že by ke dni podpisu smlouvy mezi žalobcem jako věřitelem a prvým žalovaným jako dlužníkem, měl prvý žalovaný nějaké dluhy. Žalobce v průběhu řízení netvrdil a ani neprokazoval, že by žalobce byl převodem obchodního podílu krácen na svých právech, když i v případě, že by mělo dojít k uspokojení pohledávky žalobce vůči prvému žalovanému prodejem bytu, který je ve vlastnictví Společnosti, tak byt byl dán do zástavy vůči starší pohledávce dalšího věřitele a v případě zpeněžení bytu by pohledávka žalobce nemohla být uspokojena, neboť by se uspokojovaly pohledávky dřívější. Ke dni uzavírání smlouvy a o převodu obchodního podílu pak dluh prvého žalovaného vůči žalobci nebyl pravomocný, druhá a třetí žalovaná jako sestry prvého žalovaného se společně se prvým žalovaným potkávali pouze příležitostně a před podpisem smlouvy o převodu obchodního podílu po prvém žalovaném požadovali potvrzení o exekucích a výpis účtu. V době převodu obchodního podílu tak žalované nemohly vědět o případných dluzích prvého žalovaného, když o této skutečnosti se dozvěděly až doručením předmětné žaloby. Žalobce měl v průběhu řízení prokázat, že jednání prvého žalovaného zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky, ale také úmysl prvého žalovaného, že jako dlužník jednal ve zkracujícím úmyslu. Žalobce však nijak netvrdil a ani neprokazoval, že by převodem podílu byl zkrácen na svém uspokojení, když je otázkou, zda došlo převodem podílu ke zkrácení práva žalobce, když sám žalobce je přesvědčen o nemajetnosti prvého žalovaného již v době poskytnutí finanční částky žalobcem prvému žalovanému.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že všichni žalovaní jsou cizími státními příslušníky, soud nejprve zkoumal svou pravomoc věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že prvý žalovaný se zdržuje t.č. na území České republiky, posuzoval soud pravomoc dle Nařízení Rady (ES) č.1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ust. § 85 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění. Podle čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů členského státu, když prvý žalovaný se ke dni zahájení řízení fakticky zdržoval na území České republiky. [právnická osoba] průběhu řízení byl prokázán tento skutkový stav: Žalobce jako věřitel uzavřel s prvým žalovaným jako dlužníkem dne 4. 9. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalobce poskytl žalovanému částku 4 100 000 Kč se splatností do 30. 9. 2015 (prokázáno smlouvou ze dne 4. 9. 2014). Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2017, který nabyl právní moci dne 16. 4. 2018 byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 4 100 000 Kč s příslušenstvím, nahradit náklady řízení ve výši 386 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (prokázáno citovaným rozhodnutím).

5. Prvý žalovaný byl zapsán jako jediný společník společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], když z obchodního rejstříku Společnosti byl vymazán dne 9. 2. 2018 a dnem 9. 2. 2018 byla jako společník Společnosti zapsána druhá a třetí žalovaná, neboť dne 30. 1. 2018 prvý žalovaný jako převodce uzavřel s druhou a třetí žalovanou jako nabyvateli smlouvu o převodů podílu ve Společnosti (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku společnosti a smlouvami o převodu podílu ze dne 30. 1. 2018). Společnost je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]/10, jiného nebytového prostoru č. [Anonymizováno]/109 a dále vlastníkem podílu na pozemcích zapsaných na [Anonymizováno] [Anonymizováno], 10076, vše k. ú. [adresa], když na bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/10 a jiný nebytový prostor č. [Anonymizováno]/109 bylo zapsáno předkupní právo pro oprávněného Sberbank cz, a.s. a zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 4 000 000 Kč s příslušenstvím pro oprávněného Sberbank cz, a.s., a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 22. 10. 2007 (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] a 10076, k.ú. [adresa], obec [adresa]).

6. Dne 26. 2. 2014 byl sepsán notářský zápis, kterým Sberbank cz, a.s. jako osoba oprávněná, [právnická osoba] a prvý žalovaný jako osoby povinné sjednali dohodu se svolením k vykonatelnosti s tím, že dne 19. 10. 2007 byla mezi oprávněnou osobou a společností uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byla společnosti poskytnuta částka 4 000 000 Kč, dne 26. 2. 2014 byla mezi oprávněnou, společností a prvým žalovaným jako novým dlužníkem uzavřena smlouva, na základě které prvý žalovaný přistoupil k závazku společnosti, když ke dni sepisu notářského zápisu činila nevrácena jistina úvěru částku 3 049 979,24 Kč, dlužné úroky z úvěru částku 7 384,83 Kč a úroky z prodlení částku 319 130,10 Kč, když účastníci notářského zápisu prohlásili, že na základě dodatku č. 1 smlouvy o úvěru byla stanovena nová výše jistiny úvěru k datu 26. 2. 2014 ve výši 3 376 494,17 Kč, když Společnost a prvý žalovaný jsou zavázány oprávněné společně a nerozdílně, a jsou povinni zaplatit částku oprávněné osobě v 226 měsíčních splátkách ve výši 21 453 Kč počínaje měsícem 1. 3. 2014 do 1. 11. 2032, pod ztrátou výhody splátek (prokázáno notářským zápisem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 26. 2. 2014).

7. Úředním záznamem o podaném vysvětlení Policie ČR ze dne 2. 4. 2019 bylo prokázáno, že v rámci [podezřelý výraz] stíhání vedeného proti prvému žalovanému, svědek [jméno FO] uvedl, že prvému žalovanému půjčoval peníze již od roku 2008, ale od roku 2012 prvý žalovaný půjčky již nesplácel, ke dni podání vysvětlení svědka činil dluh prvého žalovaného asi 6 600 000 Kč s úroky.

8. Prvý žalovaný jako dlužník uzavřel se společností [Anonymizováno], s.r.o. jako věřitelem smlouvy o zápůjčce a to dne 18. 12. 2013 ohledně částky 500 000 Kč se splatností do 30. 6. 2014, dne 28. 2. 2014 ohledně částky 150 000 Kč se splatností do 31. 12. 2016 a dne 4. 9. 2015 ohledně částky 140 000 Kč se splatností do 31. 12. 2016 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 18. 12. 2013, 28. 2. 2014 a 4. 9. 2015). 9. [jméno FO] jako věřitel uzavřel s prvým žalovaným jako dlužníkem smlouvu o půjčce, a to dne 28. 11. 2012 ohledně částky 150 000 Kč se splatností do 1. 3. 2013, dne 11. 1. 2013 ohledně částky 150 000 Kč se splatností do 1. 5. 2013, dne 26. 2. 2013 ohledně částky 150 000 Kč se splatností do 31. 8. 2013, dne 23. 4. 2013 ohledně částky 200 000 Kč se splatností do 31. 8. 2013, dne 31. 5. 2013 ohledně částky 100 000 Kč se splatností do 31. 12. 2013, dne 15. 8. 2013 ohledně částky 140 000 Kč se splatností do 31. 12. 2013, dne 7. 4. 2014 ohledně částky 150 000 Kč se splatností do 31. 12. 2014, dne 3. 6. 2014 ohledně částky 50 000 Kč se splatností do 31. 12. 2015, dne 3. 7. 2014 ohledně částky 60 000 Kč se splatností do 31. 12. 2015 (prokázáno citovanými smlouvami).

10. Úředním záznamem Policie ČR ze dne 11. 2. 2019 o podaném vysvětlení prvým žalovaným bylo prokázáno, že prvý žalovaný se kolem roku 2013 dostal do finančních obtíží, se kterými mu začala pomáhat nejprve jeho rodina, a to konkrétně sestry [Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno](druhá a třetí žalovaná). Převodem podílu v Společnosti prvý žalovaný uspokojoval dluh, který byl dříve splatný než dluh vůči žalobci, neboť vůči druhé a třetí žalované měl dluh z důvodu, že jej žalované finančně podporovaly, když částka za převod podílu ve společnosti prvému žalovanému nikdy žalovanými zaplacena nebyla, neboť došlo k jednostrannému zápočtu pohledávek druhé a třetí žalované oproti ceně obchodního podílu. Prvý žalovaný měl ještě další dluh dříve splatný než dluh ve vztahu k žalobci, když se jednalo o dluhy vůči panu [jméno FO].

11. Výpisem z centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že ke dni 20. 11. 2017 nebylo na rodné číslo prvého žalovaného vedena žádná exekuce. Výpisem z účtu prvého žalovaného vedeného u Unicredit bank bylo prokázáno, že ke dni 31. 12. 2017 měl žalovaný zůstatek účtu 363 696,77 Kč.

12. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, jako např. úředním záznamem Policie ČR ze dne 10.5.2019, úředním záznamem Policie ČR ze dne 28.1.2019, usnesením Policie ČR ze dne 31.7.2019 a 4.12.2019, usnesením Obvodního zastupitelství pro [adresa] ze dne 21.12.2020 sp. zn. [spisová značka], usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 31.1.2020, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť dospěl k názoru, že nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu. Dále soud neprovedl další navrhované důkazy, neboť je považoval za irelevantní, a to s ohledem na níže uvedený právní názor.

13. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav.

14. Soud po provedeném dokazování posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle ust. § 589 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

16. Podle ust. § 590 odst. 1 písm. c) o.z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

17. Podle ust. § 594 odst. 1 o.z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. Podle ust. § 594 odst. 2 písm. c) o.z. vůči jinému právnímu nástupci se lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

18. Podle ust. § 22 odst. 1 o.z. osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že zamítl žalobu podanou podle ust. § 80 o.s.ř. na určení, že prvý žalovaný je společníkem společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], kdy výše jeho obchodního podílu ve společnosti činí 100 %, neboť dospěl k názoru, že žalobce neprokázal naléhavý právní zájem na uvedeném určení. Podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu je určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. preventivního charakteru a má místo tam, kde jednak její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků; tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. [spisová značka], ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 51/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995, sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], z poslední doby pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. [spisová značka]). Naléhavý právní zájem na určení požadovaném ve smyslu § 80 o. s. ř. zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku (srov. zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2015, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 79/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

20. Žaloba domáhající se určení podle § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971 sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972), případně lze uplatnit jinou žalobu, která lépe než určovací žaloba konečným způsobem vyřeší právní vztah mezi účastníky (tedy v daném případě odpůrčí žalobou, tj. žalobou na určení neúčinnosti právního jednání). Za nedovolenou lze považovat určovací žalobu právě tam, kde neslouží potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 89/2012 Sb. výslovně obsahuje ustanovení ohledně neúčinnosti právního jednání dlužníka vůči věřiteli (při splnění zákonných podmínek), dovodil soud nedostatek naléhavého právního zájmu na shora uvedeném určení prvého žalovaného jako společníka Společnosti, a žalobu na určení výrokem I. zamítl, když dále se již nezabýval ani žalobcem namítanými skutečnostmi ohledně neplatnosti právního jednání v souvislosti s převodem obchodního podílu Společnosti.

21. Naproti tomu soud vyhověl eventuálnímu petitu a určil neúčinnost smluv uzavřených prvým žalovaným jako převodcem na druhou a třetí žalovanou jako nabyvateli ohledně převodu obchodního podílu ve Společnosti, neboť dospěl k názoru, že byly splněny podmínky dané ust. § 589 odst. 1 a § 590 odst. 1 písm. c) o.z., když z provedeného dokazování je jednoznačné, že žalobce jako věřitel má vůči prvému žalovanému jako dlužníku vykonatelné rozhodnutí, na základě kterého má žalovaný zaplatit žalobci částku 4 100 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 386 500 Kč, na to na základě rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 25.7.2017, který nabyl právní moci dne 16.4.2018, tj. ke dni rozhodování zdejšího soudu měl žalobce vykonatelnou pohledávku proti prvému žalovanému, a tak námitka prvého žalovaného, že ke dni převodu obchodního podílu Společnosti nebyla pohledávka žalobce vykonatelná, je zcela lichá. Dne 30.1.2018, tj. poté, co byl vydán citovaný rozsudek Obvodního soudu pro [adresa], stanovující žalovanému povinnost k peněžitému plnění, prvý žalovaný jako jediný společník Společnosti, uzavřel s nabyvateli a to druhou a třetí žalovanou, jako osobami blízkými, smlouvy o převodu obchodního podílu ve Společnosti, čímž prvý žalovaný přestal být společníkem. Společnost vlastnila a dále vlastní bytovou jednotku č. 3225/10, nebytovou jednotku č. 3225/109 a spoluvlastnické podíly na pozemcích, vše zapsáno na LV č. [hodnota] a 10076 k.ú. [adresa], obec [adresa]. Z uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jednání prvého žalovaného, uzavřením smluv o převodu obchodního podílu ve Společnosti, v níž byl jediným společníkem, na druhou a třetí žalovanou, které se tak staly jedinými společníky Společnosti, jež vlastní shora uvedené nemovitosti, je jednáním, které zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce, jako věřitele. Zkracování je objektivním znevýhodňováním věřitele a účelem odpůrčí žaloby je uvedení majetku do původního stavu. Vzhledem k námitce žalovaného, že i v případě zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví Společnosti, by vykonatelná pohledávka žalobce nemohla být uspokojena, a to s ohledem na skutečnost, že prvý žalovaný má další dříve vzniklé pohledávky, k jejichž zajištění bylo zřízeno zástavní právo, lze mít za to, že prvý žalovaný si je vědom skutečnosti, že jiný majetek, z něhož by bylo možno uspokojit pohledávku žalobce, žalovaný nevlastní, čímž jsou splněny obě kumulativní podmínky odpůrčí žaloby, tj. pohledávka věřitele a nedostatek majetku dlužníka. Pasivním subjektem odpůrčího práva je pak v souladu s ust. § 594 odst. 1 mj. taková osoba, která s dlužníkem právně jednala, tj. v daném případě druhá a třetí žalovaná, které se staly nabyvateli majetku dlužníka na základě smluv ze dne 30.1.2018 o převodu obchodního podílu Společnosti. Skutečnost, že prvý žalovaný kromě pohledávky žalobce, je dlužníkem (případně minimálně v době podpisu smluv o převodu obchodního podílu ve Společnosti dlužníkem byl) i ve vztahu k dalším věřitelům, pak byla prokázána mj. i notářským zápisem ze dne 26.2.2014 o dohodě se svolením k vykonatelnosti, výpisem z katastru nemovitostí ohledně zápisu zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví Společnosti a úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 2. 4. 2019 [jméno FO].

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že byly dále naplněny podmínky dané ust. § 590 odst. 1 písm. c) o.z., kdy žalobce se mohl dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi prvým žalovaným a druhou a třetí žalovanou, jako osobou dlužníkovi blízkou. Skutečnost, že prvý žalovaný a druhá a třetí žalovaná jsou osobami blízkými, jednak žalovaní nenamítali a dále tuto skutečnost má soud za prokázanou úředním záznamem o podáním vysvětlení, které bylo učiněno prvým žalovaným a jež je uvedeno v úředním záznamu Policie ČR o podání vysvětlení ze dne 11.2.2019, při němž prvý žalovaný uvedl, že obě žalované jsou jeho sestry. Podmínky pro dovolání se neúčinnosti právního jednání dané ust. v § 590 odst. 1 písm. c) o.z. jsou naplněny v případě, že dlužník učinil zkracující jednání s osobou blízkou, přičemž zkracující úmysl dlužníka, ani zaviněná neznalost osoby blízké, nejsou skutkovými předpoklady pro odpůrčí právo žalobce. Předpokladem zániku odpůrčího práva žalobce je nezaviněná nedbalost odpůrce (tj. druhé a třetí žalované) o zkracujícím úmyslu dlužníka, a tak bylo důkazním břemenem druhé a třetí žalované prokázat, že o úmyslu prvého žalovaného, jako dlužníka žalobce, nevěděly a ani vědět nemohly. Ačkoliv žalovaní předložili soudu výpis z účtu prvého žalovaného za období od 1.9.2017 do 31.12.2017 se zůstatkem přesahujícím částku 360 000 Kč a dále výpis o vedených exekucí proti osobě prvého žalovaného ze dne 20.11.2017, tak jednak z žádného dalšího důkazu není možno dovodit, že tyto listiny byly druhé a třetí žalované předloženy před podpisem smlouvy o převodu obchodního podílu, neboť s ohledem na skutečnost, že obě žalované podepisovaly smlouvu o převodu obchodního podílu na velvyslanectví v Teheránu či Oslu, nemohl prvý žalovaný předložit uvedené listiny žalovaným bezprostředně a osobně, a muselo k tomu případně dojít distančním způsobem, což v řízení prokázáno nebylo a dále pak i s ohledem na podané vysvětlení prvým žalovaným u Policie ČR, které je zachyceno v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne 11.2.2019 a kterým bylo prokázáno, že prvý žalovaný měl mít finanční obtíže již kolem r. 2013 a s nimiž měla prvému žalovanému finančně pomáhat druhá a třetí žalovaná, měly obě žalované učinit důslednější zjišťování finanční situace prvého žalovaného. Soud je totiž přesvědčen, že za situace, kterou prvý žalovaný uvedl do úředního záznamu ze dne 11.2.2019, kdy prvému žalovanému neměla být od druhé a třetí žalované zaplacena částka žádná v souvislosti s převodem obchodních podílů, s odůvodněním že došlo k jednostrannému zápočtu pohledávky druhé a třetí žalované oproti kupní ceně obchodního podílu, mohly a měly žalované předpokládat, zda prvý žalovaný nemá ještě další věřitele. V této souvislosti soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 28.11.2019, kde Nejvyšší soud vyslovil názor, že osoba dlužníkovi blízká je povinna vykonat s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který tu v době odporovaného právního úkonu objektivně vzato musel být, z jejích výsledků poznala, tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla. V řízení však žádná aktivita druhé a třetí žalované prokázána nebyla, ačkoliv žalované byly soudem poučeni o povinnosti prokázat tyto skutečnosti, a to při jednání dne 11.9.2023. Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro určení neúčinnosti právního jednání prvého žalovaného vůči žalobci, a proto eventuálnímu návrhu výrokem II. a III. vyhověl, když žaloba byl podána dne 8.1.2020, smlouvy o převodu obchodního podílu dne 30.1.2018, tj. žaloba byla podána ve lhůtě 2 let od právního jednání prvého žalovaného a osobou jemu blízkou v souladu s ust. § 590 odst. 1 písm. c) o.z.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 922,48 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 6. 2019 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 1. 2020, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 8. 2022, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 8. 2023, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 9. 2023, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 10. 2023 a z částky 1 550 Kč za účast na jednání soudu (vyhlášení rozsudku) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 10. 2023 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 1 550 Kč za písemné podání, které se týkalo procesního postupu a nikoliv ve věci samé ze dne 4. 5. 2023 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 100 Kč ve výši 5 061 Kč a dále náklady ve výši 6 761,48 Kč vzniklé žalobci v souvislosti s překladem listin předložených k důkazu.

Poučení