5 C 95/2024 - 107

Rubrum

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Janou Benešovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [tituly před jménem] [jméno FO][adresa] [adresa] sídlem [právní zástupce] proti žalované: [Anonymizováno] [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] sídlem [právní zástupce] o žalobě z rušené držby takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zdržet se jakékoliv činnosti směřující k demolici a odstranění septiku na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a jakéhokoliv zásahu směřujícího k odstranění či poškození kamenného valu na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v obci a k. ú. [adresa].

II. Žalované se ukládá, aby uvedla septik na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] do původního stavu před zásahem.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně navrhla žalobou z 25. 4. 2024, aby soud uložil žalované obci povinnost zdržet se jakékoliv činnosti směřující k demolici a odstranění septiku na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a jakéhokoliv zásahu směřujícího k odstranění či poškození kamenného valu na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v k. ú. a obci [adresa]. Současně se domáhala toho, aby byla žalované uložena povinnost poškozený septik uvést do původního stavu. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastnicí st. parc. č. [hodnota], jejíž součástí je rodinný dům č. p. [Anonymizováno], v obci a k. ú. [adresa]. Součástí rodinného domu, který je památkově chráněn, je kamenný val (taras), který přiléhá ke stavbě č. p. [Anonymizováno] a plní účel statického zabezpečení stavby před sesunutím, opěrná zeď je zabudována do parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která je ve vlastnictví žalované obce. V těsné blízkosti kamenného valu na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve vlastnictví žalované obce je septik, který byl používán vlastníky či uživateli domu č. p. [Anonymizováno]. Žalobkyně aktuálně odpadní vody do septiku nevypouští, neboť nyní používá chemické WC. Dne 12. 4. 2024 přistoupila žalovaná k částečné demolici septiku ve snaze zabránit jeho dalšímu provozování ze strany žalobkyně. Na místě bylo odstraněno několik objemných kamenů, které při zabudování do ochranného valu či septiku sloužily k podepření nemovitosti a zabránění jejího sesuvu či porušení její statiky. Došlo i k zásahu do opěrné zdi, čímž hrozí poškození samotné nemovitosti. Starosta prohlásil, že val odstraní, neboť je na pozemku obce. Spor o existenci valu bude muset vyřešit soud. Dne 27. 7. 2023 a 14. 11. 2023 bylo [právnická osoba] [adresa], Odborem stavebně správním a regionálního rozvoje, provedeno šetření závadného stavu septiku. Z protokolu 27. 7. 2023 plyne, že bylo stanoveno, že přepad ze septiku majitelka zaslepí a vznikne bezodtoková jímka, která bude pravidelně vyvážena, což bude zdokumentováno a zasláno stavebnímu úřadu. Žalobkyně již zahájila přípravu na nové řešení, a to čističku odpadních vod. Z protokolu 14. 11. 2023 plyne, že obec [adresa] vytyčí trasy sítí na parcelách [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a žalobkyně jakožto uživatel septiku odkryje část septiku a do 30. 11. 2023 předloží obě strany smlouvu o celkovém postupu řešení odkanalizování rodinného domu č. p. [Anonymizováno], pokud to bude technicky proveditelné. Z protokolárního šetření nevyplývá urgentní potřeba septik rušit či likvidovat v důsledku havarijního stavu. Dne 8. 1. 2024 žalobkyně zajistila opětovné vyvezení septiku. Dne 28. 3. 2024 obdržela předžalobní výzvu právního zástupce žalované k odstranění neoprávněné stavby, kde byla vyzvána k zaslepení stále unikajícího septiku a k odstranění neoprávněné stavby a k úplnému vyklizení pozemku s tím, že pokud tak nebude učiněno, učiní tak žalovaný sám a vyúčtuje náklady žalobkyni. Žalobkyně zakoupila st. parc. č. [hodnota], jehož součástí je č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v technickém stavu, v jakém je v současné době, tedy včetně systému či způsobu likvidace odpadních vod. Septik nevybudovala. Stalo se tak pravděpodobně v dávné minulosti, kdy se jedná o objekt chráněný ve stáří cca 100 let. Otázka vlastnicko-uživatelských vztahů k septiku není postavena najisto, nelze pominout ani možnost vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni užívání k předmětnému septiku, pokud by vlastnické právo nebylo dáno jinými okolnostmi. Septik je stavbou, k jejímuž odstranění či úpravě režimu je nezbytná existence rozhodnutí, které vydáno nebylo. Existují pouze zmíněné protokoly, jež nemají charakter vymahatelného rozhodnutí orgánů státní správy.

2. Žalovaná navrhla, aby byl návrh v celém rozsahu zamítnut s odůvodněním, že obec se obrátila na [právnická osoba] [adresa] s podnětem k nápravě, neboť z objektu užívaného žalobkyní [adresa] unikaly na sousední pozemky fekální vody a zvyšovaly riziko znečištění okolních pozemků a podzemních vod v obci [adresa]. Proběhlo místní šetření 27. 7. 2023, u kterého vyšlo najevo, že z objektu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] vytékají z neoprávněné a nepovolené stavby septiku na pozemku a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví obce, kdy tento septik provozuje žalobkyně jako vlastník sousedního pozemku bez úředního povolení a slouží výlučně jen pro stavbu č. p. [Anonymizováno] [adresa]. Žalobkyně po dohodě souhlasila se zaslepením přepadu septiku a zajištěním vyvážení vzniklé bezodtokové jímky a likvidaci jejího obsahu. Ani tato opatření však závadný stav odtoku fekálních vod z jímky nevyřešila. Dále proběhlo místní šetření 14. 11. 2023, kde byla učiněna dohoda mezi všemi účastníky, kdy domluvená opatření žalobkyně neprovedla a nezabránila odtoku odpadních vod. Žalovaná nejprve vyzvala žalobkyni k dobrovolnému zaslepení unikajícího septiku a k odstranění neoprávněné stavby a vyklizení části pozemku a po marném uplynutí lhůty zajistila provedení zásahu 13. 4. 2024. Po odkrytí kovového víka septiku vyšlo najevo, že se jedná o jámu v zemi vyloženou cihlami, kdy existence pevného dna nebyla zjištěna, přičemž splašky unikaly trvale průsakem a při zvýšení hladiny odpadních vod v kombinaci se zvýšením hladiny dešťové vody i přepadem přes horní okraj. Provizorní zabezpečení připojených trubek zaslepením bylo následně žalovanou odstraněno. Žalobkyní předložená fotografie úřadům, která měla dokumentovat zaslepení odtoku, je z jiného objektu. Žalovaná tak požádala 15. 4. 2024 [právnická osoba] [adresa] o nařízení nezbytných úprav žalobkyni jako vlastníku domu [adresa] k zajištění účinného odvádění, zneškodňování odpadních vod a se zaslepením všech přívodů a okamžitým ukončením užívání stále unikajícího septiku tak, aby nedocházelo ke znečišťování přilehlých pozemků. Žalovaná uvádí, že i sama žalobkyně připustila, že neví, čí je septik, neboť její není ani není na jejím pozemku. Bylo konstatováno, že žalobkyně a členové její domácnosti septik užívají a vypouští odpadní vody. Dodatečně doložený doklad o vyvezení jímky neodpovídá reálné produkci odpadních vod v nemovitosti žalobkyně. Odkrytí (sejmutí kovových krycích plátů a poklopů) v části opěrné zdi neohrožuje statiku nemovitosti, její ohrožení není nijak prokázáno. K žádné ani částečné demolici septiku nedošlo. Po odkrytí kovových poklopů vyšlo najevo, že se nejedná o septik, a odpadní vody vytékají bez zábrany do okolního terénu. Žalobkyně neprokazuje, že má jímku v oprávněné držbě. Je sporné, zda je vůbec stavbou či samostatnou věcí. Žalovaná provedla pouze odstranění náletových porostů z kovových plátů kryjících jímku, sejmutí kovových plátů kryjící jímku a v souladu s dřívějšími dohodami učiněnými se žalobkyní a jejími závazky zaslepila výpusť kanalizace, čímž nemohla ohrozit stabilitu opěrné zdi domu č. p. [Anonymizováno]. Nebylo prokázáno, že opěrná zeď má stabilizační funkci, dle žalované vznikla zeď později než dům č. p. [Anonymizováno]. Žalobkyně nedodržela podmínky ani před příslušným správním orgánem, odsouhlasený postup. Zástupci žalované s ohledem na nekomunikaci žalobkyně, nesplnění dohodnutých opatřeních a kvůli zdlouhavým úředním postupům se rozhodli v rámci ochrany své vlastní nemovitosti a s ohledem na veřejný zájem zamezit přímému přivádění imisí. Žalovaná se domnívá, že jednala i v rámci generální prevenční povinnosti. Uvedení septiku do původního stavu nemůže být po právu, pokud žalobkyně o své vůli nedodržela a nepokusila se dodržet odsouhlasený postup uvedený v zápise [právnická osoba] [adresa]. A v době před zásahem bez povolení užívala septik způsobem, kdy z něj vytékaly fekálie na sousední pozemky a pod veřejnou cestu. V petitu žaloby není původní pokojný stav držen jednoznačně a určitě.

3. Kupní smlouvou ze dne 14. 8. 2015 žalobkyně prokázala své vlastnické právo k pozemku st. parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], v katastrálním území a obci [adresa]. Informačními výpisy z katastru nemovitostí dále doložila vlastnické právo k parcele č. [hodnota], st. parc. [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota]. Informačním výpisem z katastru nemovitostí doložila, že vlastnicí pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na LV [Anonymizováno] vedeném pro obec a katastrální území [adresa] je obec [adresa]. Předloženou fotodokumentací a videozáznamem doložila, že před domem č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa] na pozemku parc. č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa] došlo k zásahu, kdy byla odbagrována vrchní část zeminy, sundány pláty kryjící prostor septiku, který se sestává ze třech obdélníkových útvarů, které jsou po stranách vyzděny cihlami. Zejména na fotografii č. [hodnota] je patrné poškození kamenného tarasu přiléhajícího k domu č.p. [Anonymizováno], na nějž reaguje kulatinový plot částečným sesunutím výplňového materiálu.

4. Z předloženého protokolu o šetření sepsaným na místě samém [právnická osoba] v [Anonymizováno], Odborem stavebně správním a regionálního rozvoje dne 27. 7. 2023 soud zjistil, že na základě podnětu k prošetření závadného stavu septiku u domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] na parcele st. parc. č. [hodnota], bylo s majitelkou nemovitosti [Jméno zainteresované osoby 0/0] dohodnuto, že dojde k zaslepení přepadu septiku a vznikne bezodtoková jímka, která bude pravidelně vyvážena a obsah bude likvidován v souladu s vodním zákonem. Zaslepení bude provedeno do 30. 9. 2023 a bude zdokumentováno a zasláno stavebnímu úřadu. Konstatováno, že vlastník nemovitosti zahájil přípravu nového řešení (ČOV).

5. Z protokolu sepsaného [právnická osoba] v [Anonymizováno], Odboru stavebně správního a regionálního rozvoje z 14. 11. 2023 soud zjistil, že 15. 10. 2023 zaslala [Jméno zainteresované osoby 0/0] požadované fotografie o provedeném dočasném opatření zaslepení přepadu septiku spolu s dokladem o vyvezení. Dne 23. 10. 2023 sdělil starosta obce [adresa], že závadný stav se stále projevuje. Dne 19. 11. 2023 bylo při šetření domluveno, že obec [adresa] vytyčí trasy sítí na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a vlastník přilehlého rodinného domu č. p. [Anonymizováno] do 26. 11. 2023 odkryje část septiku a do konce měsíce strany předloží smlouvu o postupu řešení odkanalizování RD č. p. [Anonymizováno]. Bylo domluveno, že veškeré práce budou prováděny za spolupráce a vědomí obou stran obce [adresa] a paní [jméno FO].

6. Z protokolu o průběhu vodoprávního od dozoru ze 7. 5. 2024 bylo zjištěno, že stav septiku neumožňuje užívání a odpovídá stáří dle jeho vzniku. V současné době není známo vlastnictví stavby septiku. Dle vlastníka nemovitosti č. p. [Anonymizováno] [adresa], odpadní vody z domu č. p. [Anonymizováno] odtékaly do septiku. V současné době je zaslepen, což učinil zástupce obce [adresa]. Aktuálně je v domě č. p. [Anonymizováno] využíváno chemické WC, které je vyváženo na čističku odpadních vod. Závěrem bylo konstatováno, že ve věci septiku nebudou činěny další úkony do vyřešení vlastnictví stavby a rozhodnutí o ochraně držby.

7. Z projektové dokumentace z října 2023 bylo zjištěno, že [jméno FO] zadal zhotoviteli [právnická osoba]., vypracovat projekt domovní čističky odpadních vod. Dále byla zpracována dokumentace pro vydání společného povolení pro zřízení domovní čističky odpadních vod pro RD [adresa]. Z usnesení [právnická osoba] v [Anonymizováno], Odbor životního prostředí z 29. 1. 2024, č. j. ŽP: vod.231/2/05874/2024 bylo zjištěno, že došlo k přerušení řízení ohledně povolení stavby se souhrnným názvem domovní ČOV na parc. č. 74[Anonymizováno][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dnem 29. 1. 2024 pro nedodání podkladů žádosti uvedených ve stanovisku Odboru životního prostředí. Usnesením ze dne 29. 1. 2024, vydaného [právnická osoba] [adresa], Odborem životního prostředí, byla vydána výzva k odstranění nedostatků žádosti pro povolení stavby se souhrnným názvem domovní ČOV na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaná odvolala. Shora uvedenými listinami prokázala tvrzení, že aktivně řeší čističku odpadních vod pro objekt č. p. [adresa].

8. Z faktury vystavené společností [Anonymizováno] 30. 9. 2023 žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyni byla účtovaná částka 440 Kč za likvidaci odpadní vody ze septiku. Z faktury vystavené [právnická osoba] dne 22. 9. 2023 žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyni byla účtována částka 1 222 Kč za dopravu fekálem. Předloženou fakturou z 11. 1. 2024 žalobkyně prokázala, že jí byla vystavena faktura za vyvezení odpadní jímky z objektu [adresa].

9. Z předžalobní výzvy z 9. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně byla prostřednictvím právního zástupce žalované vyzvána k dobrovolnému zaslepení unikajícího septiku tak, aby nedocházelo ke znečištění přilehlých pozemků a dále k odstranění neoprávněné stavby septiku a k úplnému vyklizení protiprávně užívané části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v termínu do 31. 3. 2024.

10. Z přípisu právního zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně ze dne 24. 11. 2023 bylo zjištěno, že došlo k označení inženýrských sítí k naplnění dohody z místního šetření s tím, že žalobkyně může zahájit výkopové práce, s čímž starosta obce souhlasí.

11. Z vyjádření právního zástupce žalované z 9. 5. 2024 soud zjistil, že 7. 5. 2024 proběhlo šetření vodoprávního dozoru svolaného [Anonymizováno] [adresa] na pozemku parc. č. 743/5 v k. ú. [adresa], z kterého vyplývá, že stav odkrytého septiku neumožňuje užívání, odpovídá stáří jeho vzniku, to znamená odkrytí septiku není příčinou nemožnosti provozu septiku, čímž je stav septiku sám o sobě, který existoval před odkrytím a který žalovaná nijak nezapříčinila.

12. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl předešlý stav.

13. Dle § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

14. Dle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

15. Dle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhali se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o své mocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

16. Dle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

17. Smyslem žaloby na ochranu rušené držby dle § 1003 o. z. je poskytnout provizorní ochranu držby před svémocným uplatňováním práva. Účelem držební ochrany tak není řešení podstaty, tedy existence práva, nýbrž poskytnutí ochrany pokojnému stavu, tedy stavu, který existoval předtím, než došlo k zásahu do pokojné držby. Nejde tak o řízení, kdy je řešeno, komu náleží právo, ale pouze zajištění poslední pokojné držby do rozhodnutí o sporném právu, kdy žaloba na ochranu rušené držby nevytváří překážku věci rozsouzené. Podstatou držební ochrany je to, že nikdo není oprávněn bez právního důvodu zasahovat do držby jiného. Pokud tak učiní a nemá oprávnění do držby zasáhnout, vzniká mezi držitelem a rušitelem právní vztah, jehož obsahem je zejména povinnost rušitele upustit od zásahu a uvést vše do předchozího stavu. (Spáčil, J. In: Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád. Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluver ČR, 2016, s. 878). Smyslem žaloby zrušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu. Obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, kterou žalovaný ruší. (viz rozhodnutí IV. ÚS 3074/17 a též I. ÚS 2463/21). Podle § 178 o. s. ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, námitky žalovaného jsou omezené, může namítat, že žaloba byla podána po uplynutí lhůty nebo popírat svémocnost zásahu.

18. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro řízení o podané žalobě, tedy zda byla žaloba podána ve lhůtě dle § 1008 odst. 1 o. z. Zásah žalované proběhl 12. 4. 2024, žaloba byla podána 25. 4. 2024, z čehož plyne, že byla podána ve lhůtě dle § 1008 odst. 1 o. z.

19. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je vlastnictví st. parc. č. [hodnota], jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], vše v obci a k. ú. [adresa] a současně, že žalovaná je vlastnicí pozemku st. prac. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kde se nachází předmětný septik a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na němž je vybudovaná zídka (dle tvrzení žalobkyně ochranný val) k budově č. p. [Anonymizováno], to vše v k. ú. a obci [adresa], což bylo doloženo informativními výpisy z katastru nemovitostí. Mezi stranami nebyla sporná ani skutečnost, že docházelo ze septiku k průsaku odpadních vod, což bylo opakovaně řešeno ze strany [právnická osoba] v [Anonymizováno]. Tato skutečnost byla doložena jednak protokolem z 27. 7. 2023, protokolem z 14. 11. 2023 a následně i protokolem z 9. 5. 2024. Z těchto protokolů vyplývá, že předmětný septik byl využíván obyvateli domu č. p. 23, což nerozporuje ani žalovaná. Žalobkyně i žalovaná se shodnou i na tom, že dne 12. 4. 2024 došlo k zásahu žalované. Dle tvrzení žalobkyně jím došlo k částečné demolici septiku ve snaze zabránit jeho dalšímu provozování ze strany žalobkyně a dle tvrzení žalované pouze k odstranění náletových porostů z kovových plátů kryjících jímku, sejmutí kovových plátů kryjících jímku a zaslepení výpusti. O tom, že předmětný septik žalobkyně využívala, nebylo mezi účastníky sporu. Aktuálně žalobkyně uváděla, že s ohledem spor a řešení závadného stavu septiku využívá chemické WC, což doložila předložením faktury za likvidaci odpadu, a připravuje připojení své nemovitosti na domácí čističku odpadních vod, avšak dosud jí nebylo uděleno úřední povolení. Soud má za prokázané, že žalobkyně je držitelem práva odpovídajícího užívání předmětného septiku za účelem vypouštění odpadních vod z č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno].

20. S ohledem na skutečnost, že ve věci neexistuje rozhodnutí, které by žalované obci, případně žalobkyni ukládalo povinnost odstranění septiku, vyklizení nemovitosti, či jinou povinnost, lze považovat zásah žalované za svémocné rušení shora uvedeného práva žalobkyně. To, že právo pro technický stav není možné využívat, automaticky neznamená, že zanikne, neboť přichází v úvahu oprava. Skutečnost, že se nedaří dosáhnout rychlého řešení situace průsaku odpadních vod ze septiku ze strany správního orgánu, neodůvodňuje svévolný zásah žalobkyně, byť s cílem tento vadný stav napravit. Nad to žalovaná potřebu takového akutního zásahu nedokládá a nebyla konstatována ani v protokolech o šetření na místě samém [právnická osoba] v Prachaticích. Pokud žalobkyně neplnila domluvené podmínky, měla se žalovaná obrátit na správní úřad, který je oprávněn v takovém případě zasáhnout a vydat rozhodnutí. Žalovaná namítala, že ve veřejném zájmu zamezila přímému přivádění imisí na její pozemek a jednala tak v rámci generální prevenční povinnosti dle § 2900 o. z. K tomu soud uvádí, že v daném případě nebyl tento postup na místě. V úvahu nepřichází ani užití § 2906 o.z. tedy jednání v krajní nouzi, neboť to předpokládá, že nebezpečí vzniku škody nelze odvrátit jinak, což není tento případ, kdy bylo možné zabránit nebezpečí vzniku škody ve veřejnoprávní rovině. V případě namítaného přímého přivádění imisí ze strany žalobkyně na pozemek žalované mohla žalovaná podat žalobu na zdržení se takového zásahu do jejího vlastnického práva a v případě nebezpečí z prodlení současně návrh na vydání předběžného opatření.

21. Pokud jde o zásah do zídky u domu č.p. [Anonymizováno] soud dle fotografií dovodil, že k zásahu v drobném rozsahu došlo. Dle soudu není potřeba polemizovat se skutečností, zda se jedná či nejedná o opěrnou zeď či zda jde pouze o zídku k domu č.p. [Anonymizováno] umístěnou na pozemku žalobkyně, podstatné je to, že zídka je užívána žalovanou, která jí má v držbě, což plyne i z předložených fotografií, z nichž je patrné, že na této zídce je vybudován plot žalobkyně. Tuto skutečnost koneckonců ani sama žalovaná nenamítala. I v tomto případě tak byla držba žalobkyně prokázána.

22. Dle posledního pokojného stavu je zcela zřejmé, že žalobkyně byla držitelkou práva odpovídajícího užívání septiku na pozemku žalované, kdy tento stav byl založen v dávné minulosti a žalobkyně toto právo nabyla společně s nemovitostí. Skutečnost, že docházelo k průsaku odpadních vod, měla být řešena formou správního rozhodnutí nikoli jednostranným zásahem žalované.

23. Je nutné zdůraznit, že ačkoliv soud žalobě na ochranu z rušené držby vyhověl, to však neznamená, že žalovaná je bez dalšího oprávněna v rozporu se zjištěními vodoprávního úřadu septik užívat. Soud rozhoduje pouze o tom, zda je prokázána držba a splněny podmínky její ochrany, nikoliv o tom, zda jsou ze strany žalobkyně splněny veřejnoprávní podmínky výkonu tohoto práva. S ohledem na to, že žaloba z rušené držby není meritorní rozhodnutí, bude otázka vydržení práva a vlastnických vztahů předmětem případného soudního řízení.

24. Soud uložil žalované uvedení do předchozího stavu, což znamená v podstatě toliko zakrytí nikoliv zprovoznění septiku, u něhož bylo vodoprávním úřadem konstatováno, že neumožňuje užívání.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč, odměnou za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu ve věci samé) po 1 500 Kč, to je 3 000 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč, to je 600 Kč, DPH ve výši 756 Kč. Celkem bylo žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznáno 9 356 Kč.