5 C 98/2025 - 34

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 123 037,28 Kč s příslušenstvím a o zaplacení 13 794,97 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žaloba se co do částky [částka] kapitalizovaného úroku ve výši [částka] kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku 15,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum], která byla na výzvu soudu doplněna podáním doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, úrok byl sjednán ve výši 11,90 p.a. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalobkyně dále v žalobě tvrdí, že zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávku, která sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka]. Žalovaná dosud uhradila v rámci úvěrové smlouvy č. [hodnota] částku ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum], která byla na výzvu soudu doplněna podáním doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, úrok byl sjednán ve výši 15,90 p.a. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalobkyně dále v žalobě tvrdí, že zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávku, která sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka]. Žalovaná dosud uhradila v rámci úvěrové smlouvy č. [hodnota] částku ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

3. Aktivní legitimace žalobce je u obou předmětných smluv dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností I-Xon a.s., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. B 13617 a společností [právnická osoba]. IČ: [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn.: B 2051 a mezi žalobcem a společností I-Xon a.s., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. B 13617, která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Společnost [právnická osoba]. nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o fúzi sloučením společnosti [právnická osoba]. se společností [právnická osoba]. ze dne [datum] (Notářský zápis NZ 1307/2021, N 1624/2021, sepsaný dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v Praze), jak vyplývá z obchodního rejstříku. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba].) uzavřela s žalovanou dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota], čímž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v pravidelných 96měsíčních ve výši [částka]. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna uhradit právní předchůdkyni žalobkyně, byla stanovena na [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,90 % p.a. a RPSN činilo 12,55 %. Datum první splátky bylo stanoveno na [datum] (návrh na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Z přílohy 1 k žádosti o uzavření smlouvy soud zjistil informace, které žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně s tím, že žalovaná žádala o půjčku ve výši [částka], uvedla, že je vdaná, bydlí ve vlastním bytě nebo domě, má středoškolské vzdělání, je podnikatelka s příjmem [částka] měsíčně, její výdaje činí [částka] na bydlení, žalovaná měla i jiné půjčky, její splátkové zatížení bylo [částka] (příloha 1).

8. Z přílohy 3 k žádosti o uzavření smlouvy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v BRKI, kdy byla hodnocena OK, žalovaná měla 17 kontraktů, z toho 4 existující, měsíční splátky činily [částka], suma zbývajících splátek [částka] a [částka] (příloha 3).

9. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti žalované soud zjistil, jak právní předchůdkyně postupovala, když zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Právní předchůdkyně žalobkyně pracovala s deklarovaným příjem žalované ve výši [částka], s tím, že tento ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Deklarované výdaje s ohledem na obezřetnost navýšila, výdaje ve výši [částka], a to částka [částka] na půjčky, [částka] na bydlení, výdaje na živobytí ve výši [částka], ostatní výdaje ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila, že žalovaná na splátky zbývá částka [částka] (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta)

10. Ze sazebníku a produktových obchodních podmínek a všeobecných obchodních podmínek soud naznal bližší úpravu a poplatky za služby při poskytování úvěru (sazebník, produktové obchodní podmínky, všeobecné obchodní podmínky).

11. Z foto občanského průkazu žalované soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalované (foto občanského průkazu).

12. Z výpisu z úvěru soud zjistil, že jak byla půjčka čerpána a jak byla splácena, v prosinci 2023 žalovaná neuhradila splátku řádně a včas, v březnu nedošlo k zaslání žádné splátky půjčky, žalovaná se dostává do prodlení se splácením (výpis z úvěru Raiffeisen bank a.s. a Equa banka a.s). Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] doplnila svá tvrzení, a to tak, že žalovaná dosud uhradila v rámci úvěrové smlouvy č. [hodnota] částku ve výši [částka].

13. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum])

14. Soudem bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek ze dne [datum], smlouva o postoupení ze dne [datum] a smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postupovaných pohledávek, potvrzení úplaty).

15. Co se aktivní legitimace žalobkyně týče, tak postoupení pohledávek bylo žalované řádně oznámeno (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]).

16. Před podáním žalobního návrhu zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, kdy žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]).

17. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba].) uzavřela s žalovanou dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota], čímž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna uhradit právní předchůdkyni žalobkyně, byla stanovena na [částka]. Úroková sazba byla stanovena na výši 15,90 % p.a. a RPSN činila 17,09 %. Datum první splátky bylo stanoveno na [datum] (návrh na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru)

18. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti žalované soud zjistil, jak právní předchůdkyně postupovala, když zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Právní předchůdkyně žalobkyně pracovala s deklarovaným příjem žalované ve výši [částka], s tím, že tento ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Deklarované výdaje s ohledem na obezřetnost navýšila, výdaje ve výši [částka], a to částka [částka] na půjčky, [částka] na bydlení, výdaje na živobytí ve výši [částka], ostatní výdaje ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila, že žalovaná na splátky zbývá částka [částka] (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).

19. Z přílohy 1 k žádosti o uzavření smlouvy soud zjistil informace, které žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně s tím, že žalovaná žádala o půjčku ve výši [částka], uvedla, že je vdaná, bydlí ve vlastním bytě nebo domě, má středoškolské vzdělání, počet členů domácnosti 3, jedno vyživované dítě, je zaměstnaná s příjmem [částka] měsíčně, její výdaje činí [částka] na živobytí, žalovaná měla i jiné půjčky, její splátkové zatížení bylo [částka] (příloha 1).

20. Z přílohy 3 k žádosti o uzavření smlouvy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v BRKI, kdy byla hodnocena OK, žalovaná měla 28 kontraktů, z toho 4 existující, měsíční splátky činily [částka], suma zbývajících splátek [částka] a [částka] (příloha 3).

21. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum])

22. Ze sazebníku a produktových obchodních podmínek a všeobecných obchodních podmínek soud naznal bližší úpravu a poplatky za služby při poskytování úvěru (sazebník, produktové obchodní podmínky, všeobecné obchodní podmínky).

23. Z foto občanského průkazu žalované soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalované (foto občanského průkazu).

24. Z výpisu z úvěru soud zjistil, že jak byla půjčka čerpána a jak byla splácena, v srpnu 2023, v prosinci 2023 žalovaná neuhradila splátku řádně a včas, v březnu 2024 nedošlo k zaslání žádné splátky půjčky, žalovaná se dostává do prodlení se splácením (výpis z úvěru Raiffeisen bank a.s. a [právnická osoba].). Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] doplnila svá tvrzení, a to tak, že žalovaná dosud uhradila v rámci úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] částku ve výši [částka].

25. Soudem bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek ze dne [datum], smlouva o postoupení ze dne [datum] a smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postupovaných pohledávek, potvrzení úplaty).

26. Co se aktivní legitimace žalobkyně týče, tak postoupení pohledávek bylo žalované řádně oznámeno (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]).

27. Před podáním žalobního návrhu zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, kdy žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]).

28. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

29. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splácet půjčku v pravidelných 96měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením. Žalovaná na dlužnou částku uhradila [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované.

30. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splácet půjčku v pravidelných v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením. Žalovaná na dlužnou částku uhradila [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované.

31. Obě pohledávky za žalovanou na žalobkyni přešly na základě smlouvy o fúzi a smlouvy o postoupení pohledávek.

32. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

33. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

34. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

35. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

36. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

37. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

38. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

39. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

40. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

41. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

42. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

44. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

45. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

46. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

47. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

48. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

49. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

50. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 22/2013-19 ze dne 29. 1. 2015]

51. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

52. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala její měsíční příjmy a výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalované, žalobkyně sice tvrdila, že tyto údaje zkoumány byly, ale nepředložila k tomuto žádné důkazy. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy žalované, nebylo předloženo žádné potvrzení o výši příjmu žalované. Žalobkyně sice uvádí, že v souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Equa bank a.s., prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Žalobkyně však nedokládá, že by zkoumala finanční situaci žalované podle výpisů z účtu. Soud při pečlivém provádění dokazování zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zcela spokojila s tvrzenými údaji žalované a jejím prohlášení, že uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, aniž by je jakkoli více zkoumala. Naopak když žalovaná v žádosti o úvěr ve výši [částka] (úvěrová smlouva č. [hodnota]) deklarovala svůj příjem ve výši [částka], právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. s tímto údajem nekriticky pracovala a v protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta k tomu uvádí, že deklarovaný příjem [částka] ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Soud má za to, že příjem ve výši [částka] měsíčně je nadprůměrný příjem, a že právní předchůdkyně žalobkyně měla reálně zkoumat, zda tento příjem žalovaná skutečně dosahuje. Stejně tak u smlouvy č. [hodnota] se právní předchůdkyně žalobkyně spolehla na tvrzení žalované, že její příjem je [částka] a tento dále nijak nezkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, nezkoumala výdaje žalované na bydlení, ani její další výdaje na živobytí, například výše zmiňovaným výpisem z účtu žalované. Z provedené lustrace v bankovních registrech měla žalovaná existující závazky s poměrně vysokými splátkami, proto se při poskytování půjček právní předchůdkyně žalobkyně měla zaměřit na zkoumání příjmů a výdajů žalované, zda tyto údaje jsou reálné a zda je možné žalované půjčky poskytnout. Soud má za to, že v obou případech poskytnutí půjčky, a to na základě smlouvy ze dne [datum] i smlouvy ze dne [datum] zde existovali důvodné pochybnosti o schopnosti žalované půjčky splácet, a právní předchůdkyně žalobkyně přesto žalované půjčky poskytla. Žalobkyně dle názoru soudu neunesla břemeno tvrzení a důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o půjčce. Žalobkyně se formální vady při procesu schvalování snaží překlenout odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudkem ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, který akcentuje důraz na materiální posuzování úvěruschopnosti v případech spotřebitelských úvěrů. Z tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že s poukazem na jazykový, systematický a teleologický výklad zákona se Nejvyšší soud přiklání k materiálnímu pojetí posuzování úvěruschopnosti na úkor formálního pojetí. A právě materiální rovina posuzování úvěruschopnosti v tomto případě doznala nejen značných vad, zejména nekritické přejímaní dat poskytnutých žadatelkou o úvěr. Konečně k rozsudku ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 soud považuje za nezbytné dodat, že rozsudek je to již překonaný, a to rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024, sp. zn. C 755/22 (62022CJ0755) či rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, sp. zn. 27 Co 166/2024. Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, sp. zn. 27 Co 166/2024, bodu 35 odůvodnění, „výklad, který by umožňoval poskytovateli úvěru spoléhat se na to, že i přes nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti může být spotřebitelský úvěr platně uzavřen a vzniknou mu tedy i nároky na sjednané úroky, poplatky, sankce atd., pokud by spotřebitel byl fakticky schopen úvěr splácet. Takový výklad je v rozporu s eurokonformním výkladem uvedených právních předpisů, neboť by umožňoval obcházet tuto zákonnou povinnost poskytovatele úvěru a spoléhat se na to, že spor nenastane či se následně nezjistí, že spotřebitel nebyl úvěruschopný, atd. Proto je nutno v souladu se závěry citovaného rozsudku SDEU sp. zn. C 755/22 trvat na požadavku na řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem v době sjednání úvěrové smlouvy a nepřipuštění možnosti jejího dodatečného zkoumání a prokazování v soudním sporu o nároky z takové smlouvy. Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 je proto nutno považovat za překonané rozsudkem SDEU sp. zn. C 755/22 a též za rozhodnutí vybočující z dosavadní ustálené judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ČR“. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

53. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění v době sjednávání obou smluv o půjčce, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

54. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet půjčky, a proto jsou smlouvy o půjčkách neplatné; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět půjčky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

55. Bezdůvodné obohacení žalované u smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] vyčíslil soud částkou [částka], která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v souvislosti s předmětnou absolutně neplatnou smlouvou o půjčce ([částka]), a částkou, kterou žalovaná žalobkyni vrátila na jistině ([částka]).

56. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalované povinnost k úhradě částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalované odeslána dne [datum]. Dle zákonného ustanovení § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, což připadá na [datum], kdy touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do 7 dnů od odeslaní, tedy do [datum], což žalovaná nesplnila a od následujícího dne se tak ocitla v prodlení, tedy [datum].

57. Jelikož, jak výše uvedeno, smlouva o půjčce ze dne [datum] nebyla uzavřena platně, včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum], částečně zamítnout (výrok II).

58. Bezdůvodné obohacení žalované u smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] (řízení před sloučením usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]) vyčíslil soud částkou [částka], neboť žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila na jistině v souvislosti s absolutně neplatnou smlouvou o půjčce vyšší částku ([částka]), než která jí byla poskytnuta ([částka]), není zde žádná částka, kterou by se žalovaná obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně nebo žalobkyně. S ohledem na shora uvedené soud žalobu co do částky [částka] kapitalizovaného úroku ve výši [částka] kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku 15,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] zamítl (výrok III).

59. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

60. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. [adresa] : [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 831, 832).

61. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 57 % a žalovaná z 43 %, náleží žalobkyni částka, která odpovídá 14 % z celkových nákladů žalobkyně. Úspěch ve věci soud počítal jak jistiny, tak i z příslušenství. Žalobkyně se svého nároku domáhala dvěma žalobami na základě nichž probíhaly dvě řízení, která byla sloučena usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] do řízení jediného. První podání, žaloba (návrh na vydání EPR) z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru č 2203040540, zněla na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Náklady žalobce zastoupeného právním zástupcem soud pro toto podání vyčíslil na částku [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Druhé podání, žaloba (návrh na vydání EPR) z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru č 1908058666, zněla na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V daném případě je aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Právní zástupce žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. Náklady žalobce zastoupeného právním zástupcem soud pro toto podání vyčíslil na částku [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby), 3x režijní paušál á [částka] dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky [částka], tj. [částka]. Soud tedy vycházel ze součtu částek [částka] a [částka], tj. [částka]. Z částky [částka], která představuje celkové náklady žalobkyně, žalobkyni náleží 14 %, tedy [částka].

62. Nadto soud podotýká, že žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby, a to písemnému podání ze dne [datum], [datum] a [datum], jímž – k výzvě soudu – doplnila (základní) žalobní tvrzení, resp. uplatnila nová; doplňovaná tvrzení totiž měla, resp. mohla být součástí samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Doplňujícího podání si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace a další samostatné podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

63. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

64. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Poučení