5 Cmo 12/2025 - 124

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Evy Hodanové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [rodné přijmení] [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 2 500 000 Kč s příslušenstvím, o odvoláních žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2023, č. j. 73 Cm 37/2022-61 takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a IV. ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu prvního stupně dne 11. 2. 2022 se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím. Jak žalobkyně uvedla, žalovaný vykonával od 1. 12. 2005 funkci jednatele ve společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „[právnická osoba].“). Z této funkce byl valnou hromadou uvedené společnosti odvolán dne 16. 4. 2020. Po předání účetnictví nově jmenované jednatelce byla analýzou výpisů z účtů [právnická osoba]. zjištěna řada výběrů z účtů, a to v celkové výši 3 719 144,18 Kč a 181 300 EUR. Žalovaný neprokázal, že vybrané finanční prostředky použil v zájmu společnosti. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba]. postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2021. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze část nároku, a to ve výši žalované částky.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítl, že je stále jednatelem, z funkce byl odvolán neoprávněně, valná hromada nebyla svolána řádně a žalovaný se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 16. 4. 2020, která ho z funkce jednatele [právnická osoba]. odvolala. Uvedl, že finanční prostředky vybrané z účtů byly vždy použity na výkup zboží v hotovosti, případně byly použity na podnikatelské aktivity. Podle žalovaného nedošlo k platnému postoupení pohledávky na žalobkyni, dle jeho mínění bylo postoupení antidatováno. Namítl zároveň, že se stěží může vyjádřit k samotné pohledávce, neboť není zřejmé, kdy a o jakou částku se měl na úkor [právnická osoba]. obohatit. Ze žaloby totiž neplyne, kterou konkrétní částku v daném řízení žalobkyně po něm požaduje. Podle žalovaného nárok žalobou uplatněný neexistuje a pokud by existoval, je promlčen.

3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení v rozsahu zákonných úroků z prodlení z částky 2 500 000 Kč od 19. 7. 2021 do 11. 2. 2022 (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 500 000 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 7. 4. 2022 do zaplacení (výrok II.) a žalobu zamítl v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky 2 500 000 Kč od 11. 2. 2022 do 7. 4. 2022 (výrok III.). Soud prvního stupně dále rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 180 800 Kč (výrok IV.). V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalovaný byl jednatelem [právnická osoba]. od 8. 12 2005 do 3. 11. 2020. Za prokázáno vzal, že žalovaný vybral z účtu společnosti vedeného [právnická osoba]. v hotovosti z bankomatu v období od 25. 2. 2019 do 6. 10 2020 částku v celkové výši 3 262 439,10 Kč, dne 11. 3. 2020 z pokladny společnosti v hotovosti částku 18 000 Kč a v roce 2020 z účtu společnosti vedeného Fio Bankou a.s. částku v celkové výši 32 500 EUR. Žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně vzniku škody a příčinné souvislosti, neboť bylo prokázáno, že peněžní prostředky, s nimiž žalovaný disponoval, ušly z majetku [právnická osoba]. jednáním žalovaného, když ten je vybral z jejích účtů. To, zda peněžní prostředky byly použity pro společnost [právnická osoba]., je otázkou jednání s péčí řádného hospodáře, ohledně které důkazní břemeno nesl žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani jeho zástupkyně se bez omluvy nedostavili k jednání konanému před soudem prvního stupně dne 16. 7. 2024, nemohli být vyzváni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení, jak žalovaný s vybranými peněžními prostředky naložil, že je použil na podnikání [právnická osoba]. a aby k tomu označil důkazy. Pohledávky v nominální hodnotě 3 719 144,18 Kč a 181 300 EUR z výběrů z účtů společnosti [právnická osoba]. byly postoupeny na žalobkyni, což bylo dáno na vědomí žalovanému. Důvodnou nebyla shledána námitka žalovaného, že jednatelka [právnická osoba]. [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyla oprávněna učinit oznámení o postoupení pohledávky, neboť v okamžik oznámení o postoupení byla z funkce jednatelky odvolána. K tomu soud prvního stupně uvedl, že je mu známo, že je vedeno řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [právnická osoba]., která rozhodla o odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno] z funkce jednatelky. To však není podstatné pro předmětné řízení, neboť jmenovaná byla v okamžiku oznámení o postoupení pohledávky zapsána v obchodním rejstříku jako jednatelka [právnická osoba]. Do doby, než by byla vyslovena neplatnost usnesení valné hromady o jejím jmenování jednatelkou [právnická osoba], je třeba na usnesení o jejím jmenování hledět jako na platné. Soud prvního stupně dále uvedl, že pro neúčast žalovaného na nařízeném jednání ho nemohl vyzvat podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení, jak konkrétně naložil s vybranými peněžními prostředky, že je použil na podnikání [právnická osoba]. O tuto možnost se žalovaný svou neúčastí na jednání připravil a nelze tak než dospět k závěru o tom, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a rovněž břemeno důkazní, jak naložil s těmito peněžními prostředky na podnikání [právnická osoba]. Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba je po právu, neboť žalobkyně tvrdila a prokázala existenci všech základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, tedy vznik škody, porušení povinnosti žalovaného jako jednatele [právnická osoba]. a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Žalovaný oproti tomu neprokázal, jak s vybranými finančními prostředky naložil, tedy porušil povinnost péče řádného hospodáře, čímž společnosti způsobil škodu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět v části úroku z prodlení od 19. 7. 2021 do 11. 2. 2022, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno. Žalobě bylo vyhověno v rozsahu žalobou uplatněné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí splatnosti, kterou soud prvního stupně stanovil ode dne následujícího po doručení žaloby. Ve zbytku úroků z prodlení byla žaloba zamítnuta, neboť splatnost závazku byla shledána nikoli od okamžiku podání žaloby dne 11. 2 2022, nýbrž od okamžiku jejího doručení žalovanému, resp. den následující, tj. dne 7. 4. 2022. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na plný úspěch žalobkyně, které bylo přiznáno právo na jejich náhradu ve výši zaplaceného soudního poplatku, nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby a dále ve výši paušálních náhrad hotových výdajů.

4. Žalovaný napadl rozsudek v jeho výrocích II. a IV. včasným odvoláním, ve kterém navrhl jeho zrušení v rozsahu těchto výroků a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytkl, že vyšel pouze z důkazů, které se mu hodily, a zcela opomněl důkazní návrhy žalovaného. Dokazování činil za žalobkyni a vůbec se nevypořádal s námitkou promlčení, která byla žalovaným vznesena. Za podstatnou vadu řízení označil nedostatečné vypořádání se s námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobkyně. Ve spise zcela absentuje smlouva o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2021, na jejímž základě měla být podle tvrzení žalobce údajná pohledávka, jež je předmětem řízení postoupena na žalobkyni. Žalobkyně svou aktivní legitimaci neprokázala a nenavrhla k tomu žádný důkaz. Co se týče oznámení bývalé jednatelky [právnická osoba]. ze dne 28. 6. 2021 o postoupení pohledávky, žalovaný namítl neplatnost uvedené listiny. Navíc není prokázáno, že by vyrozumění o postoupení bylo žalovanému někdy doručeno. Za relevantní žalovaný označil, že vyrozumění o postoupení pohledávky nemohla za společnost vystavit [tituly před jménem] [Anonymizováno], neboť valnou hromadou byla dne 30. 6. 2021 odvolána a nepříslušelo jí za [právnická osoba]. cokoli činit. Smlouva mohla být navíc těžko uzavřena dne 28. 6. 2021 a uvedená skutečnost žalovanému deklarována až po více než třech měsících. Žalovaný se dále vyjádřil k valné hromadě [právnická osoba]. konané dne 30. 6. 2021, na které se probíral stav pokladny společnosti a „žalovaný výslovně s žalobcem probírala, že by uvedená pohledávka měla být zaplacena její osobě, jako statutáru společnosti“, o čemž svědčí i zápis z této valné hromady. Celé údajné postoupení, pokud k němu vůbec došlo, bylo činěno až ex post, tedy po valné hromadě [právnická osoba]., v situaci, kdy již jednatelka nebyla oprávněna postoupení učinit a všichni zúčastnění o tom věděli. Důvodem bylo pravděpodobně to, že uvedenou pohledávku již nemohla vymáhat sama [tituly před jménem] [Anonymizováno], jelikož byla z funkce jednatelky odvolána, a postoupení bylo snahou, jak žalovanému dále škodit. V řízení před soudem tak nebylo žalobkyní prokázáno, že by byla ve věci aktivně legitimována. Žalovaný dále poukázal na nejasnosti ohledně toho, z jaké spisové značky obchodního rejstříku soud prvního stupně vycházel, a na to, že žalobkyně v žalobě nespecifikovala, jaké konkrétní částky měly být společnosti [právnická osoba]. údajně zpronevěřeny, když žalobkyně pouze odkazuje na výpis z bankovního účtu. Soud prvního stupně pak odkazuje i na výběry, které se měly stát v roce 2018 či 2019, kdy případný nárok je v tomto ohledu ke dni podání žaloby promlčen. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s tím, že soud prvního stupně má za to, že jednatel jednal mimo svá oprávnění a v rozporu s péčí řádného hospodáře, pouze ze skutečnosti, že peníze byly z účtu společnosti vybrány. Zabývat se však měl též tím, jaké částky byly na účet společnosti v rozhodném období připsány a případně vloženy. Věc byla řešena i před orgány činnými v trestním řízení, avšak ze spisu policejního orgánu je zřejmé, že ze strany žalovaného k žádnému neoprávněnému čerpání finančních prostředků nedošlo, naopak tyto byly vynaloženy zcela účelně. Podle žalovaného nebylo v řízení prokázáno, že jednal v rozporu s povinností péče řádného hospodáře a že tím společnosti [právnická osoba]. vznikla reálná škoda. K tomu žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu. Uvedl zároveň, že soud prvního stupně se nevypořádal s jeho námitkou, že zmiňované transakce jím nebyly činěny z pozice jednatele společnosti, ale z pozice jejího zaměstnance, a tedy žaloba obstát nemůže.

5. Proti rozsudku se odvolala též žalobkyně, a to pouze do jeho výroku IV. o nákladech řízení. Namítla, že celkem jí mělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení za 4 a půl úkonu právní služby po 18 300 Kč a dále paušální náhrady výdajů po 300 Kč, celkem tedy 83 700 Kč. Včetně soudního poplatku náhrada nákladů řízení žalobkyně má činit 208 700 Kč. Žalobkyně proto navrhla změnu výroku IV. rozsudku tak, že jí bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v uvedené výši.

6. Ve vyjádření k odvolání žalovaného žalobkyně uvedla, že její aktivní legitimace byla prokázána oznámením [tituly před jménem] [Anonymizováno] o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2021, které odkazovalo na postupní smlouvu z 28. 6. 2021. Odeslání oznámení bylo doloženo podacím lístkem. Námitku žalovaného, že mu byla doručena jiná listina, považuje žalobkyně za účelovou a neprokázanou. Žalovaný zpochybňuje oprávnění [tituly před jménem] [Anonymizováno] k uzavření smlouvy, avšak v době jejího uzavření byla jmenovaná zapsána jako jednatelka v obchodním rejstříku. Podle judikatury Nejvyššího soudu je právní úkon učiněný zapsaným statutárním orgánem závazný, pokud byla druhá strana v dobré víře. O případném odvolání jednatelky neměla přitom žalobkyně žádné povědomí. Tvrzení žalovaného o průběhu valné hromady [právnická osoba]. dne 30. 6. 2021, kde měl být popřen vznik postupní smlouvy, považuje žalobkyně za irelevantní. Zvuková nahrávka z této valné hromady byla soudem prvního stupně správně odmítnuta jako nadbytečná. Navíc žalovaný s tvrzením o pozdějším postoupení přišel až v odvolání, v důsledku čehož se jedná o nepřípustnou novotu. Žalobkyně dále odmítla námitku promlčení. Soud prvního stupně správně zjistil, že první výběr hotovosti žalovaným proběhl dne 25. 2. 2019, tedy v rámci promlčecí lhůty, neboť žaloba byla podána dne 11. 2. 2022. Výběry provedené žalovaným jako jednatelem [právnická osoba]. v rozhodném období činily 3 280 439,10 Kč a 32 500 EUR. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je na jednateli, aby prokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře. Žalovaný toto neprokázal, a tudíž porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně výše škody i příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Tvrzení žalovaného, že výběry činil jako zaměstnanec, nikoliv jako jednatel, označila žalobkyně za nesmyslné, neboť žalovaný měl přístup k účtům právě jako jednatel. I pokud by výběry činil jako zaměstnanec, odpovědnost by nesl jako jednatel, který tyto transakce umožnil. Překlep v rozsudku, kde je uvedena společnost [Anonymizováno] místo „[právnická osoba].“, nemá dle žalobkyně žádný vliv na správnost rozhodnutí. Žalobkyně rovněž poukázala na pasivitu žalovaného v řízení, konkrétně na jeho neúčast při nařízeném jednání, na absenci důkazních návrhů a na nedoložení jeho tvrzení. Podle žalobkyně soud prvního stupně provedl veškeré relevantní důkazy, učinil správné skutkové závěry a věc právně správně posoudil. Žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně péče řádného hospodáře a způsobil společnosti [právnická osoba]. škodu, kterou je povinen žalobkyni jako postupníkovi uhradit. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud potvrdil výrok II. napadeného rozsudku a změnil jeho výrok IV. tak, že žalovaný je povinen jí zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 208 700 Kč. Žalobkyně dále navrhla přiznání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláními napadených výrocích II. a IV., včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, v mezích vytčených podanými odvoláními i z důvodů, které nebyly v odvoláních výslovně uplatněny (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že nejsou podmínky pro potvrzení ani pro změnu rozsudku v dotčených výrocích.

8. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně uplatnila proti žalovanému nárok na zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou měl žalovaný způsobit společnosti [právnická osoba]. při výkonu funkce jejího jednatele. Jak žalobkyně uvedla, [právnická osoba]. na ni postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2021 pohledávku vyplývající z nároku za platby neoprávněně provedené žalovaným pro soukromé účely v rozporu se zájmy společnosti [právnická osoba]. ve výši 283 705 Kč z bankovního účtu společnosti a za nevydání finančních prostředků společnosti ve výši 3 435 439,18 Kč a 181 300 EUR. Z takto postoupené pohledávky byla žalobou uplatněna pohledávka ve výši 2 500 000 Kč, přičemž v žalobě bylo žalobkyní odkázáno na výpisy z účtu společnosti [právnická osoba]., které k důkazu byly předloženy. Jedná se o výpisy za období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2020.

9. Co se týče aktivní legitimace žalobkyně, kterou žalovaný v řízení zpochybňoval, vychází odvolací soud z toho, že žalobkyně jako postupník oznámila žalovanému postoupení výše uvedené pohledávky dopisem ze dne 25. 9. 2021, který byl k poštovní přepravě předán téhož dne, jak prokazuje podací lístek [právnická osoba]. z uvedeného data. Ve smyslu ustanovení § 573 o. z. platí, že oznámení bylo žalovanému doručeno třetí den po jeho předání k poštovní přepravě, neboť v řízení ničeho jiného, co se doručení žalovanému týče, prokázáno nebylo. Pokud žalovaný namítal, že dne 25. 9. 2021 mu byla žalobkyní doručována jiná písemnost, jedná se o nepřípustnou novotu, neboť toto skutkové tvrzení bylo žalovaným uplatněno až v odvolání, tedy poté, kdy řízení bylo zkoncentrováno poučením podle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř., které soud prvního stupně poskytl při jednání u něj konaném dne 16. 7. 2024. Vzhledem k tomu, že nejde o žádný z případů předpokládaných ustanovením § 205a o. s. ř., nelze k uvedenému tvrzení žalovaného přihlížet, neboť uplatněno bylo v rozporu s tímto ustanovením.

10. Přihlížet nelze ani k výhradě žalovaného, že oznámení o postoupení pohledávky bylo podepsáno osobou neoprávněnou za [právnická osoba]. jednat. Je tomu tak proto, že namítat materiální vady podpisu přísluší pouze tomu, o jehož podpis se jedná, v daném případě společnosti [právnická osoba]., za kterou [tituly před jménem] [Anonymizováno] oznámení podepsala. Že by právní jednání jmenované bylo touto společností případně zpochybněno, přitom v řízení najevo nevyšlo.

11. Vzhledem k tomu, že postoupení pohledávky je vůči dlužníkovi účinné okamžikem, kdy mu bylo oznámeno nebo kdy s ním postupník prokazatelně vstoupil v kontakt (§ 1882 o. z.), je třeba na žalobkyni hledět jako na osobu aktivně legitimovanou k vymáhání předmětné pohledávky.

12. K samotné pohledávce odvolací soud konstatuje, že žalobkyně ji blíže nespecifikovala, když v žalobě ani později nekonkretizovala, které výběry z účtu či platby kartou provedené žalovaným považuje za neoprávněné, tedy kterými výběry či platbami kartou měl žalovaný způsobit společnosti [právnická osoba]. škodu z důvodu porušení péče řádného hospodáře.

13. Z ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že žaloba jako podání, kterým se zahajuje řízení před soudem, musí obsahovat kromě obecných náležitostí uvedených v ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř. mimo jiné vylíčení rozhodujících skutečností. Ve shodě s výkladem podávaným právní teorií i soudní praxí se rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. rozumějí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tj. nemožnost záměny s jiným skutkem. Právní charakteristiku skutku (tzv. právní důvod žaloby) není povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodujících skutečností slouží k vymezení předmětu řízení po skutkové stránce a k jeho identifikaci umožňující odlišení od předmětů jiných řízení. Tentýž předmět řízení je ve smyslu ustanovení § 83 o. s. ř. upravujícího překážku litispendence (věci zahájené) a ve smyslu ustanovení § 159 odst. 3 o. s. ř. upravujícího překážku rei iudicatae (věci pravomocně rozhodnuté) dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn, tedy ze stejného skutku. I s ohledem na nutnost posouzení, zda se nejedná o tentýž předmět řízení a nejsou tudíž dány uvedené překážky řízení, musí předmět řízení splňovat všechny náležitosti předepsané v § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. jsou účastníci řízení k dosažení jeho účelu povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemná vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení. V návrhu na zahájení řízení jde o zásadní určení skutku tak, aby žaloba byla projednatelná, tj. že skutkový děj je nezaměnitelně vymezen rozhodujícími skutečnostmi. Povinnost účastníka uložená mu ustanovením § 101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. se pak týká všech významných skutečností pro rozhodnutí ve věci. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.5.2005, sp. zn. 32 Odo 1173/2004).

14. Jak výše bylo uvedeno, žalobkyně v podané žalobě skutkově tvrdila, že žalovaný soustavně vybíral z účtů společnosti [právnická osoba]. vysoké částky v korunách českých a v eurech a platil platební kartou uvedené společnosti výdaje, které evidentně nesouvisely s její činností. Součet nepodložených hotovostních výběrů žalovaného z účtu [právnická osoba]. a neoprávněných plateb žalovaného pro soukromé účely podle žalobkyně činí 3 719 144,18 Kč a 181 300 EUR, z čehož platby provedené žalovaným neoprávněně pro soukromé účely v rozporu se zájmy společnosti [právnická osoba]. z jejího bankovního účtu činí 283 705 Kč a nevydané finanční prostředky této společnosti částku 3 435 439,18 Kč a 181 300 EUR. Takto vylíčený skutkový děj z hlediska požadavků na projednatelnou žalobu nevyhoví, neboť žalobkyně se proti žalovanému nedomáhá zaplacení celé pohledávky, která na ni byla [právnická osoba]. postoupena, nýbrž žádá zaplacení její části ve výši 2 500 000 Kč, aniž by však specifikovala, které konkrétní výběry z účtu [právnická osoba]. či platby její kartou považuje žalobkyně za učiněné v rozporu se zájmy této společnosti.

15. Žalobní tvrzení jsou tak zcela obecná a skutek, resp. skutky, které mají být předmětem žalobního návrhu, jimi vymezen není. Vylíčení rozhodujících skutečností přitom nelze nahradit odkazem na obecně označené důkazy, jak se stalo v daném případě. Žalobkyně totiž v žalobě navrhla k důkazu „výpisy z účtu společnosti STOVER“, aniž by uvedla konkrétní finanční transakce, které pojala do žalobou uplatněné částky. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že není úkolem soudu, aby za účastníka z jím předložených dokladů a z navržených důkazů dohledával rozhodující skutečnosti, které měly být uvedeny v žalobě, a aby skutkový děj tímto způsobem za žalobce konstruoval.

16. Přesné určení dílčích nároků, z nichž žalobou uplatněná částka 2 500 000 Kč sestává, má význam rovněž z toho hlediska, podle jaké právní normy má být nárok posouzen. Podle tvrzení v žalobě totiž žalovaný vykonával funkci jednatele [právnická osoba]. od data 1. 12. 2005, přičemž z funkce byl valnou hromadou odvolán dne 16. 4. 2020. Z toho by pak vyplývalo, že platby po datu jeho odvolání, tedy za období od 16. 4. 2020, nemohou být nárokem z titulu náhrady škody vůči jednateli, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení. Toto však soudem prvního stupně nebylo vůbec zohledněno, což je problematické s ohledem na to, že žalobkyně žádá nižší částku, než je výše pohledávky na ni postoupené. Za tohoto stavu věci pak není zřejmé, z jakého titulu jsou nároky vůči žalovanému uplatňovány, když není jasně a nezaměnitelně specifikováno, které výběry z účtu [právnická osoba]. a platby její kartou žalobkyně do žaloby zahrnula.

17. V daném případě je tedy žaloba neúplná, neboť neobsahuje potřebná skutková tvrzení, jimiž by žalobní nárok byl dostatečně individualizován. Za situace, kdy konkrétní skutečnosti vztahující se k žalované pohledávce nebyly žalobkyní uvedeny ani v průběhu řízení, soud prvního stupně pochybil, jestliže ji nevyzval k jejich doplnění a jestliže na základě takto nedostatečně odůvodněné žaloby ve věci rozhodl. Soud prvního stupně se nadto v odůvodnění rozsudku žádným způsobem nevypořádal s námitkou promlčení, kterou žalovaný v průběhu řízení vznesl.

18. S odkazem na shora uvedené odvolací soud uzavírá, že v řízení před soudem prvního stupně došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Rozsudek byl proto v jeho výroku II., jímž byl žalovaný zavázán k zaplacení žalované částky s příslušenstvím, a dále v závislém výroku IV. o nákladech řízení zrušen podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a/ o. s. ř. a věc byla v uvedeném rozsahu vrácena podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém tento bude vázán právními závěry odvolacího soudu obsaženými v tomto usnesení (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).

19. Na soudu prvního stupně bude, aby učinil kroky směřující k odstranění vad žaloby spočívajících v nedostatečném vylíčení skutkového děje, co se žalobou uplatněného nároku týče, aby žalovanému poskytl možnost vyjádřit se k jednotlivým finančním transakcím poté, kdy žalobkyní budou jasně a nezaměnitelně specifikovány, a aby na základě provedených (a případně doplněných důkazů) o věci znovu rozhodl. Neopomene přitom zohlednit, zda k výběrům z účtu či k platbám kartou společnosti [právnická osoba]. došlo v době, kdy žalovaný byl jejím jednatelem, či zda tyto transakce byly činěny až v době po jeho odvolání z funkce jednatele uvedené společnosti. Vypořádá se též s námitkou promlčení. Pokud toho bude třeba, poskytne účastníkům potřebná poučení.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).