5 Co 4/2025 - 133

Rubrum

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Šindelářové a soudců JUDr. Ondřeje Hrudy, Ph.D. a JUDr. Víta Jaška ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] za účasti: [Jméno advokátky B], IČO [IČO advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o žalobě podle páté části o. s. ř. o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2025, č. j. 83 C 26/2024-79 takto:

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě se v odstavci II. výroku mění tak, že rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru krajský stavební úřad ze dne 13. 8. 2024, č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], ve spojení s rozhodnutím Městského úřadu [adresa], Odboru stavebního úřadu ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno], ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2024, zn. [Anonymizováno][Anonymizováno], se v odstavci V. výroku nahrazuje takto: „Za zřízení věcného břemene (zatížení služebných pozemků) dle výroku II. (rozhodnutí Městského úřadu [adresa], Odboru stavebního úřadu ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno], ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2024, zn. [Anonymizováno]) se stanovuje náhrada v celkové výši 30 000 Kč. Tuto částku je vyvlastnitel ([Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]) povinen zaplatit vyvlastněnému (žalobci) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“

II. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě se v odstavcích I., III. a IV. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Ostravě (dále také jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 2. 2025, č. j. 83 C 26/2024-79, nahradil rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru krajský stavební úřad (dále také jen „Krajský úřad“) ze dne 13. 8. 2024, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ve spojení s rozhodnutím Městského úřadu [adresa], Odboru stavebního úřadu (dále také jen „vyvlastňovací úřad“) ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno] v odstavci IV. výroku, takto: „Náhrada za vyvlastnění práva k pozemku parc. č. 4474/3 – orná půda o výměře 3 373 m2 v k. ú. [Anonymizováno] se stanoví částkou 188 888 Kč a tuto částku sníženou o částku 134 920 Kč účastník řízení (vyvlastnitel) je povinen zaplatit žalobci (vyvlastněnému) ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (odstavec I. výroku), ve zbývajícím rozsahu zamítl žalobu o nahrazení rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 13. 8. 2024 ve spojení s rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu ze dne 7. 11. 2023 v odstavcích IV. a V. výroku (odstavec II. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku), a uložil žalobci povinnost uhradit České republice na náhradě nákladů řízení částku 7 072 Kč a účastníkovi [Anonymizováno] (dále také jen „[Anonymizováno]“ nebo „vyvlastnitel“) částku 1 768 Kč (odstavec IV. výroku)

2. Soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku konstatoval, že pro soudní řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o. s. ř.“) platí, že jde o řízení, v němž je soud povolán znovu rozhodnout o stejné právní věci, o které již rozhodl správní orgán. Pro případ, že soud dospěje ke stejným skutkovým a právním závěrům, žalobu zamítne. Liší-li se jeho skutkové a právní závěry, rozhodne o stejné právní věci znovu a v tomto rozsahu rozhodnutí soudu nahrazuje rozhodnutí správního orgánu.

3. Předmětem soudního řízení podle části páté o. s. ř. se v této věci stalo určení náhrady za - vyvlastnění pozemku parc. č.[Anonymizováno]4474/3 – orná půda o výměře 3 373 m2 v k. ú. [adresa] (dále také jen „pozemek parc. č. 4474/3“; všechny dále uvedené pozemky se nacházejí v k. ú. [adresa], dále proto pro stručnost již bez uvedeného katastrálního území) a - omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene služebnosti rozlivu k pozemku parc. č. 2556/10 – lesní pozemek o výměře 498 m2, pozemku parc. č. 4478 – lesní pozemek o výměře 11 m2, a pozemku parc. č. 4475 – lesní pozemek v rozsahu geometrického plánu č. [hodnota], (dále také jen „pozemek parc. č. 2556/10“, „pozemek parc. č. 4478“ a „pozemek parc. č. 4475“)

4. O vyvlastnění pozemku a zřízení věcného břemene služebnosti rozlivu rozhodl vyvlastňovací úřad rozhodnutím ze dne 7. 11. 2023, č. j. [Anonymizováno], a výroky rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu v odstavcích I. až III. nabyly právní moci dne 24. 11. 2023. Předmětem odvolacího přezkumu na základě odvolání podaného žalobcem ve vyvlastňovacím řízení se staly pouze výroky rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu obsažené v jeho odstavcích IV. a V. o stanovení náhrady za vyvlastnění a za zřízení věcného břemene služebnosti rozlivu. Krajský úřad rozhodnutím ze dne 13. 8. 2024, č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], odvolání žalobce proti těmto výrokům zamítl a rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu v obou výrocích potvrdil. Z obsahu vyvlastňovacího spisu dále vyplynulo, že k zahájení vyvlastňovacího řízení došlo dne 8. 9. 2021, kdy vyvlastnitel [Anonymizováno] [právnická osoba] doručil vyvlastňovacímu úřadu žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení s požadavkem, aby bylo omezeno vlastnické právo žalobce v postavení vyvlastněného v nezbytném rozsahu zřízením věcného břemene služebnosti rozlivu ke všem dotčeným pozemkům včetně pozemku parc. č. 4474/3. Vyvlastňovací úřad podáním ze dne 10. 9. 2021 uvědomil účastníky vyvlastňovacího řízení o zahájení řízení (oznámení bylo doručeno žalobci do datové schránky dne 10. 9. 2021) a výzvou ze dne 21. 9. 2021 (doručenou žalobci téhož dne do datové schránky) vyzval žalobce k podání vyjádření a k předložení znaleckého posudku o ceně věcných práv k pozemkům dotčeným návrhem na vyvlastnění ve 30denní lhůtě od doručení informace o zahájení vyvlastňovacího řízení. Ve 30denní lhůtě od data zahájení vyvlastňovacího řízení žalobce znalecký posudek nepředložil. V úvahu tak přicházelo stanovení náhrady v případě vyvlastnění navrženým způsobem na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastnitele (§ 20 odst. 1 zákona č. 184/2006. Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě /dále také jen „zákon o vyvlastnění“/). Vyvlastnitel předložil k návrhu na vyvlastnění znalecké posudky č. 6110-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. 6111-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], jimiž byla stanovena cena práva odpovídající věcnému břemeni služebnosti rozlivu na dotčených pozemcích. V písemném vyjádření ze dne 3. 10. 2021 žalobce uvedl, že jeho nabídka prodeje pozemku parc. č. 4474/3 – orná půda a parc. č. 2556/10 – lesní pozemek vyvlastniteli stále trvá. U ústního jednání před vyvlastňovacím úřadem dne 25. 11. 2021 žalobce předložil znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (dále také jen [Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO]“) ze dne 12. 10. 2021, č. 1017-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým znalec stanovil cenu obvyklou pozemku parc. č. 4474/3 na částku 670 000 Kč. Znalec neurčil cenu všech pozemků navržených vyvlastnitelem ke zřízení věcného břemene služebnosti rozlivu a cenu pozemku parc. č. 4474/3 stanovil pro odlišný způsob v úvahu přicházejícího vyvlastnění, tj. namísto ceny určené podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o vyvlastnění stanovil obvyklou cenu pro případ stanovení náhrady dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o vyvlastnění. Takový způsob vyvlastnění vyvlastnitel zatím nenavrhl. Znalec nadto vycházel ze základní ceny určené pro stavební pozemek s vědomím, že pozemek bude zastavěn stavbou „Protipovodňová opatření…“, a to navzdory tomu, že šlo o pozemek s kulturou orná půda. Znalec tedy nevzal v úvahu skutečný stav pozemku ke dni podání žádosti o vyvlastnění (srov. § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění). Po kasaci v pořadí 1. rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ze dne 30. 12. 2021 rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 30. 5. 2022 žalobce podal dne 3. 8. 2022 žádost o rozšíření předmětu vyvlastnění s návrhem, aby namísto zřízení věcného břemene služebnosti rozlivu bylo vlastnické právo k pozemku parc. č. 4474/3 převedeno na vyvlastnitele. Na způsobu vyvlastnění k tomuto pozemku se účastníci nedohodli a vyvlastňovací úřad v pořadí 2. rozhodnutím ze dne 14. 10. 2022 rozhodl stejným způsobem, kterým stanovil náhradu za odnětí vlastnického práva k pozemku částkou 670 000 Kč a za zřízení věcného břemene služebnosti rozlivu k ostatním dotčeným pozemkům částkou 750 Kč. Odvolání proti tomuto rozhodnutí podal znovu pouze vyvlastnitel a předložil vlastní znalecký posudek ze dne 20. 10. 2022 znalce [tituly před jménem] [jméno FO], kterým obvyklá cena pozemku parc. č. 4474/3 byla srovnávací metodou stanovena na částku 116 710 Kč. Podle přílohy ke znaleckému posudku, který tvoří přehled srovnávacího materiálu, je zřejmé, že znalec za účelem určení výsledné obvyklé ceny vycházel rovněž z prodávaných pozemků v jiném katastrálním území a s jinou kulturou (ostatní plocha). Po kasaci v pořadí 2. rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 14. 3. 2023 měl vyvlastňovací úřad k dispozici v pořadí 2. znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 21. 4. 2023, kterým obvyklá cena vyvlastněného pozemku parc. č. 4474/3 byla určena částkou 118 060 Kč, a při určení této ceny znalec vycházel, jak je zřejmé z přílohy ke znaleckému posudku, rovněž z prodávaných pozemků z jiného katastrálního území a s odlišnou kulturou.

5. Znalecký posudek znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (dále také jen „[tituly před jménem] [jméno FO]“) ze dne 17. 10. 2023 vychází ze srovnávacího materiálu, kterým byly výlučně pozemky prodávané ve stejném katastrálním území a se stejnou kulturou – orná půda. Znalkyně ve své výpovědi před soudem prvního stupně rovněž spolehlivě vysvětlila způsob, jakým dospěla k obvyklé ceně za 1 m2. Znalecký posudek této znalkyně tvoří tedy spolehlivý základ pro určení obvyklé ceny, jaká žalobci náleží v případě vyvlastnění odnětím vlastnického práva k pozemku parc. č. 4474/3. Na zjištění obvyklé ceny nemá vliv skutečnost, že žalobce kupní smlouvou ze dne 15. 12. 2021 převedl vlastnické právo k sousedním pozemkům s pozemkem vyvlastněným, tj. k pozemkům parc. č. 2556/15 o výměře 65 m2 – lesní pozemek, parc. č. 4474/2 – 1 868 m2 a parc. č. 4474/4 – 1 894 m2, v obou případech orná půda, za smluvní cenu sjednanou stranami na základě znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (dále také jen „[tituly před jménem] [jméno FO]“), který pro určení obvyklé ceny pozemky ocenil jako pozemky stavební.

6. Soud prvního stupně dále uvedl, že s vědomím, že rovněž judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu akcentuje skutečnost, že vyvlastněnému náleží za vyvlastněné pozemky spravedlivá náhrada ve výši, která má zajistit, že vyvlastněnému nevznikne majetková újma, vycházel ze znaleckého posudku [Anonymizováno], který z výše uvedených důvodů poskytuje spolehlivý základ pro stanovení náhrady za vyvlastnění. Soud prvního stupně vzal dále v úvahu § 28 odst. 3 zákona o vyvlastnění, který dává soudu možnost, aby při určení výše náhrady za vyvlastnění rozhodl o přiznání dalších 40 % z ceny zjištěné dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o vyvlastnění za účelem zmírnění tvrdosti vyvlastnění. Soud prvního stupně zohlednil, že vlastnictví k vyvlastněnému pozemku žalobce trvalo déle než 15 let a pozemek byl žalobcem nabyt za úplatu. Nad rámec částky 134 920 Kč určené znaleckým posudkem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] tvoří 40% navýšení této ceny částku 53 968 Kč. Na základě těchto závěrů soud prvního stupně nově stanovil náhradu za vyvlastnění vlastnického práva k pozemku parc. č. 4474/3 částkou 188 888 Kč, přičemž tato částka se snižuje o částku 134 920 Kč, kterou žalobce od vyvlastnitele již obdržel.

7. Při úvaze, jaká částka žalobci náleží za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene služebnosti rozlivu k pozemkům parc. č. 2556/10, č. 4478 a č. 4475, soud prvního stupně zohlednil skutková zjištění o tom, že vlastní znalecký posudek ke stanovení této náhrady žalobce vyvlastňovacímu úřadu nepředložil. Vyvlastňovací úřad v pořadí 1. a 2. rozhodnutím určil výši této náhrady vždy částkou 750 Kč s odkazem na znalecký posudek znalce [jméno FO] (dále také jen „[tituly před jménem] [jméno FO]“) č. 6110-[Anonymizováno] vypracovaný pro vyvlastnitele. Žalobce s oběma těmito rozhodnutími o výši náhrady za omezení vlastnického práva k označeným pozemkům zřízením věcného břemene služebnosti rozlivu nevyjádřil nesouhlas v podobě odvolání. Aktualizovaným znaleckým posudkem téhož znalce č. 58948/[Anonymizováno] byla cena náhrady určena částkou 10 000 Kč. Znalec svou výpovědí u jednání před soudem prvního stupně výši této náhrady věrohodně vysvětlil jako náhradu za zřízení jednoho věcného břemene služebnosti rozlivu k pozemkům nacházejícím se ve stejném katastrálním území zapsaným na jednom listu vlastnictví. Výši náhrady určil částkou 10 000 Kč vzhledem k malým výměrám pozemků a ke způsobu, jakým lze předpokládat, že vlastník bude v dalším nakládání s pozemky omezen. Ocenění věcného břemene výnosovým způsobem nepřicházelo v úvahu a v situaci, kdy nelze vycházet z ceny ročního užitku pozemků, znalec určil cenu náhrady paušální částkou 10 000 Kč. Postup znalce při stanovení ocenění výše této náhrady neodporuje § 16b zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ani § 39a odst. 4 prováděcí vyhlášky č. 441/2013 Sb.; tímto ustanovením se výslovně stanoví, že nelze-li cenu věcného břemene zjistit podle úpravy obsažené v odst. 1 až 3 téhož ustanovení, stanoví se cena věcného břemene peněžní částkou ve výši 10 000 Kč.

8. Návrhu žalobce na provedení důkazu výslechem znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a na zpracování revizního znaleckého posudku za účelem stanovení obvyklé ceny za vyvlastnění odnětím vlastnického práva k pozemku parc. č. 4474/3 soud prvního stupně nevyhověl s tím, že se jedná o důkazy nadbytečné, které nejsou nezbytné ke zjištění skutkového stavu, neboť soudem provedené listinné důkazy a výslechy znalců umožňují spolehlivé skutkové závěry pro posouzení žaloby.

9. Odstavec výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud prvního stupně tím, že v řízení podle části páté o. s. ř. účastníci řízení právo na náhradu nákladů řízení nemají.

10. Odstavec výroku o náhradě nákladů řízení státu odůvodnil soud prvního stupně tím, že státu vznikly náklady spojené s výplatou znalecké odměny znalcům [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] v celkové výši 8 840 Kč. Na úhradě těchto nákladů jsou účastnící povinni podílet se mírou, v jaké výsledek řízení odpovídá míře jejich procesního úspěchu a neúspěchu. Žalobce požadoval přiznání náhrady za vyvlastnění v částce 690 000 Kč snížené o částku 134 920 Kč, tedy ve výsledku částku 555 080 Kč, přičemž uspěl s přiznáním náhrady nad rámec částky, která mu byla přiznána vyvlastňovacím úřadem, jen v rozsahu částky 53 968 Kč; takovéto navýšení představuje po zaokrouhlení 10% úspěch a 90% neúspěch v řízení. Rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu tvoří 80 %. Žalobce je proto povinen se podílet na náhradě nákladů státu v rozsahu 80 %, tj. v částce 7 072 Kč, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] pak v rozsahu 20 %, tj. v částce 1 768 Kč.

11. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále také jen „odvolatel“) dne 7. 4. 2025 včasné odvolání, které směřoval do všech jeho výroků a kterým se domáhal jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně. Jako odvolací důvod odvolatel uvedl, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem (§ 205 odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§ 205 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.) a dále, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.).

12. Odvolatel obsáhle zrekapituloval průběh řízení před správními orgány a před soudem prvního stupně. Dále uvedl, že odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně považuje za zcela nepřesvědčivý, nedostatečně odůvodněný, vnitřně rozporný a tedy nezákonný. Soud prvního stupně si značně ulehčil práci tím, že pouze zopakoval závěry uvedené v rozhodnutí správních orgánů, ačkoli mu bylo jasné, že náhrada za vyvlastnění vůči odvolateli nebyla dostatečná, což ostatně sám soud prvního stupně uznal tím, že zvýšil výši náhrady o 40 %.

13. Pokud se jedná o odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., odvolatel konkrétně namítal dále uvedené.

14. Odvolatel v průběhu řízení před soudem prvního stupně uvedl řadu skutečností, z nichž vyplynuly důvodné pochybnosti o správnosti závěrů uvedených ve znaleckých posudcích [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Zejména při výslechu obou znalců konaném dne 15. 1. 2025 vyvstaly pochybnosti, na základě čeho tito znalci postupovali při stanovování náhrady za vyvlastnění, když na položené otázky ze strany právní zástupkyně odvolatele odpovídali nepřesvědčivě a neurčitě. Jelikož předmětem tohoto řízení je stanovení náhrady za vyvlastnění pozemků odvolatele, které vychází ze znaleckého zkoumání a závěrů ve znaleckých posudcích, považuje odvolatel za klíčové a nezbytné, aby právě výše náhrady byla stanovena jasně, určitě a bez jakýchkoliv pochybností. Předvolaným znalcům se ovšem nepodařilo své znalecké závěry dostatečně obhájit.

15. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při své výpovědi uvedla, že pozemek parc. č. 4474/3 ocenila částkou 134 920 Kč na základě porovnávací metody ve vztahu k šesti pozemkům, které vybrala k porovnání zcela dle své vlastní úvahy a které byly v letech 2022 až 2023 předmětem prodeje. K dotazu odvolatele, z jakého důvodu vycházela právě z cen těchto šesti pozemků, znalkyně uvedla, že ne vždy se ve stejném místě najde dostatek materiálu pro porovnání a znalec tak musí pracovat s kupními cenami srovnatelných pozemků v rámci celého katastrálního území a někdy i celého okresu. Takovýto argument je nepravdivý, odvolateli je známo, že v důsledku stavby [adresa] vodní nádrže [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla uzavírána řada kupních smluv mezi [Anonymizováno] [adresa] a vlastníky sousedních pozemků s vyvlastňovanými pozemky odvolatele. Dle informací odvolatele průměrné ceny za 1m2 těchto pozemků překračovaly částku 40 Kč/m, ke které došla [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém posudku. Z těchto kupních smluv však [tituly před jménem] [jméno FO] účelově nevycházela a ke srovnávací metodě si vybrala i srovnávací pozemek č. 5, který byl tvořen 1/8 pozemku parc. č. 3410 na okraji obce [adresa], a který byl prodán za nejnižší průměrnou cenu za 1 m2, konkrétně za 24,52 Kč; tento neúplný pozemek se ani nenachází v oblasti oceňovaného pozemku parc. č. 4474/3. Ostatně i odvolatel předložil soudu prvního stupně při jednání kupní smlouvu ze dne 15. 12. 2021 uzavřenou mezi ním a [Anonymizováno] [právnická osoba] na prodej pozemků parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4, kde byla průměrná cena za 1 m stanovena na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] na částku 164 Kč. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při stanovování obvyklé ceny pozemku parc. č. 4474/3 hodnotila zcela subjektivně také polohu srovnávaných pozemků. Lepší polohu srovnávaných pozemků znalkyně odůvodnila jejich lepší obslužností a lepším přístupem, jak však sama uvedla, pozemky osobně neobhlédla a vycházela z katastrální mapy. Závěry znalkyně tedy byly zcela subjektivní a nepodložené. Odvolatel dále uvedl, že srovnávané pozemky se nacházejí mimo oblast, kde se nachází oceňovaný pozemek parc. č. 4474/3. K dotazu odvolatele, z jakého důvodu znalkyně vycházela pouze z kupních smluv uzavřených v letech 2022 až 2023, když při stanovení ceny oceňovaného pozemku je povinna vycházet ze stavu k datu podání žádosti o vyvlastnění, což bylo dne 8. 9. 2021, uvedla, že při srovnávací metodě se běžně používá časový rámec jeden rok. Postup znalkyně, která vycházela z kupních smluv uzavřených v roce 2022 až 2023, byl svévolný a rozporný s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění. Výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] působila před soudem velmi účelově a nepřesvědčivě. Koneckonců i soud prvního stupně dospěl k závěru, že náhrada stanovená na základě posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] byla nedostatečná a zmírnil tvrdost zákona tím, že takto stanovenou náhradu zvýšil o 40 %; takové zvýšení je však stále s přihlédnutím k závěrům uvedeným ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nedostatečné.

16. Odvolatel dále uvedl, že částku ve výši 10 000 Kč stanovenou znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemen na pozemcích parc. č. 2556/10, 4478 a 4475 považuje za nepřiměřeně nízkou. Odvolatel nesouhlasí s tím, že ohodnocení věcného břemene mohlo být určeno pouze tzv. paušálem ve výši dle § 39a odst. 4 vyhlášky č. 441/2013 Sb. Soudní znalec mohl věcné břemeno ohodnotit tzv. výnosovou metodou, resp. metodou ročního užitku, když si k tomuto mohl pokusit získat potřebné podklady (například mohl zkoumat, zda jsou hodnocené pozemky propachtovány), což se nestalo. Soudnímu znalci bylo známo, že předmětné pozemky budou sloužit k řízenému rozlivu a kumulaci (hromadění) povrchových vod. Z povahy služebnosti rozlivu vyplývá, že se jedná o skutečnost, která vlastníka pozemku (odvolatele) bude limitovat a omezovat v užívání jeho pozemků. Ve svém dřívějším posudku [tituly před jménem] [jméno FO] stanovil náhradu za omezení vlastnického práva ve výši 750 Kč, ke které dospěl právě metodou ročního užitku. Soudní znalec tedy nebyl konzistentní jak ve výši částky za věcné břemeno, tak ve způsobu určení ceny, resp. ve výběru metody ohodnocení věcného břemene. Odvolatel nesouhlasí rovněž se závěrem znalce, dle kterého mu má náležet náhrada nikoliv za každý z pozemků zatížených věcným břemenem (tj. 3 krát 10 000 Kč), ale pouze částka 10 000 Kč, neboť se jedná pouze o jedno věcné břemeno na jednom listu vlastnictví. Z § 1257 odst. 1 o. z. a § 1273 odst. 1 o. z. plyne, že služebnost se vztahuje pouze k individuálně určené věci. Vyhláška 441/2013 Sb. nepracuje s nespravedlivým modelem, který by vlastníka více pozemků znevýhodňoval oproti situaci, kdy zatížené pozemky patří více vlastníkům. Správný není ani názor [tituly před jménem] [jméno FO], že by se způsob ohodnocení věcného břemene měl odvozovat od toho, zda jsou nemovitosti napsané na jednom listu vlastnictví.

17. Pokud chtěl soud prvního stupně nedostatky znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] zhojit tím, že přistoupil bez dalšího ke zvýšení náhrady za vyvlastnění o 40 % pouze ve vztahu k výroku IV. rozhodnutí správního orgánu, pak postupoval nesprávně, neboť měl minimálně k návrhu odvolatele nechat vyslechnout znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], nebo měl nechat zpracovat revizní znalecký posudek, jak navrhoval odvolatel.

18. Pokud se jedná o odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. b) a d) o. s. ř., odvolatel konkrétně namítal dále uvedené.

19. Odvolatel opakovaně navrhoval, aby bylo zadáno vypracování revizního znaleckého posudku na stanovení náhrady za vyvlastnění pozemku parc. č. 4474/3, a dále, aby byla stanovena nová výše náhrady za zřízení věcného břemene rozlivu na pozemky parc. č. 2556/10, parc. č. 4478 a parc. č. 4475. Dále odvolatel navrhoval, aby byli vyslechnuti znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], nicméně soud prvního stupně tyto důkazní návrhy neprovedl a nedostatečně se s nimi v odůvodnění napadeného rozsudku vypořádal. Dle názoru odvolatele byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí o výši náhrady za vyvlastnění pozemku parc. č. 4474/3, a to dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku jako jediný pracoval s polohou pozemku parc. č. 4474/3 a s tím, že tento pozemek bude součástí okolních pozemků určených k zástavbě. [tituly před jménem] [jméno FO] tedy jako jediný znalec pracoval s vyčíslením majetkové újmy, jak stanoví § 10 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Pozemek parc. č. 4474/3, který se nachází dle územního plánu města [adresa] v území pro veřejně prospěšnou stavbu, byl správně ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn jako pozemek stavební, neboť dle územního plánu města [adresa] je tento pozemek v zóně [Anonymizováno], což je zóna pro stavby na ochranu před povodněmi a bude využíván [Anonymizováno] v souvislosti se stavbou [adresa] vodní nádrže [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Věrohodnost znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] dokládá rovněž skutečnost, že vyvlastňovací úřad jej ve vyvlastňovacím řízení opakovaně akceptoval, konkrétně v rozhodnutí ze dne 30. 12. 2021, č. j. [Anonymizováno], a v následujícím rozhodnutí ze dne 14. 10. 2022, sp. zn. [Anonymizováno], kde uvedl, že „znalecký posudek dostatečným způsobem vypovídá o daném ocenění, resp. o možnosti stanovit na jeho základě náhradu za vyvlastnění,“ a na základě tohoto znaleckého posudku také tehdy zcela správně stanovil odvolateli náhradu za odejmutí vlastnického práva k předmětnému pozemku ve výši 670 000 Kč. Soud prvního stupně nereflektoval závěry ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a pouze na několika místech v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl předchozí závěry správních orgánů, že tento znalecký posudek je vyhotoven v rozporu s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění, neboť má přihlížet ke zhodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. S tímto velmi zjednodušeným závěrem odvolatel nesouhlasí. Ani jeden z výše uvedených správních orgánů se nezabýval skutečnou majetkovou újmou na straně odvolatele, a správní orgány cenu uvedenou ve znaleckém posudku nepodrobily posouzení z hlediska závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 24 Cdo 500/2019, a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1291/2020. Dle názoru odvolatele není možné akceptovat náhrady, které zohledňují vyvlastňovaný pozemek pouze co do druhu pozemku. Odvolatel si je vědom limitace oceňování nemovitostí uvedené v § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění, dle které se při stanovení ceny pozemku pro účely stanovení náhrady nepřihlédne k jeho zhodnocení nebo k znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. Nicméně i při zohlednění této úpravy je výše náhrady za vyvlastnění uvedená ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nepřiměřeně nízká, což nezhojilo ani její navýšení o 40 % ze strany soudu prvního stupně. V této souvislosti odvolatel opětovně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1291/2020, dle kterého při určení obvyklé ceny vyvlastňované nemovitosti je třeba posoudit i „reálné možnosti budoucího zhodnocení nemovitosti změnou uzemně plánovací dokumentace.“ Odvolatel tedy nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, dle kterých byl znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] vypracován v rozporu se zákonem o vyvlastnění, když soud prvního stupně nepodrobil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] skutečnostem uvedeným ve výše citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, nenechal zpracovat revizní znalecký posudek a ani koneckonců [tituly před jménem] [jméno FO] nepředvolal jako znalce k výslechu. Soud prvního stupně se nepokusil odstranit své pochybnosti výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], ale ihned přistoupil ke zvýšení náhrady za vyvlastnění stanovené [tituly před jménem] [jméno FO] o 40 %. Odvolatel opětovně navrhuje, aby odvolacím soudem bylo zadáno zpracování revizního znaleckého posudku na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO].

20. Soud prvního stupně rovněž zcela ignoroval návrh odvolatele na výslech [tituly před jménem] [jméno FO], který zpracoval znalecký posudek č. 3372[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je geometrický plán č. [hodnota] ze dne 19. 9. 2016. [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku ocenil pozemky parc. č. 2556/15 – lesní pozemek o výměře 562 m2, parc. č. 4474/4 – orná půda o výměře 1894 m2, a parc. č. 4474/2 – orná půda o výměře 1 868 m2, částkou 708 000 Kč, která představovala kupní cenu za tyto pozemky ve smlouvě ze dne 15. 12. 2021 a byla také jako kupní cena akceptována a uhrazena [Anonymizováno] [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO] přitom vycházel ze stejných znaleckých postupů jako [tituly před jménem] [jméno FO], tj. vyhodnotil posuzované pozemky jako pozemky stavební, proti čemuž státní podnik [právnická osoba] nic nenamítal a částku uhradil. Odvolatel tedy dále navrhuje, aby odvolací soud předvolal k výslechu [tituly před jménem] [jméno FO].

21. Pokud se jedná o odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., odvolatel konkrétně namítal dále uvedené.

22. Soud prvního stupně svým postupem zcela porušil zásadu rovnosti stran zakotvenou v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, kdy z napadeného rozsudku vyplývá, že soud prvního stupně nevyslyšel námitky odvolatele a jeho důkazní návrhy, a znemožnil mu tak před soudem náležitě vystupovat, tvrdit, prokazovat a vůbec jednat. Soud prvního stupně slyšel pouze na návrhy [Anonymizováno] [právnická osoba], na základě kterých předvolal k výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž důkazní návrhy odvolatele bez bližšího odůvodnění zamítl. Soud prvního stupně měl při rozhodování o výši náhrady za vyvlastnění pozemku parc. č. 4474/3 k dispozici od každého účastníka řízení jeden znalecký posudek, jež se značně lišily. Namísto toho, aby se soud prvního stupně snažil odstranit nejistotu a nejasnost v rozdílné ceně představující výši náhrady za odejmutí pozemku tím, že by nechal zpracovat revizní znalecký posudek, tedy posudek vypracovaný znaleckou autoritou – ústavem, případně provedl výslech obou znalců k odstranění pochybností, zatížil dané soudní řízení vadou, která spočívá v porušení rovnosti procesních stran. Odvolatel považuje za nespravedlivé, že soud prvního stupně se rozdílem v ocenění pozemků znaleckými posudky [tituly před jménem] [jméno FO] (potažmo i [tituly před jménem] [jméno FO]) a [tituly před jménem] [jméno FO] nezabýval. Soud prvního stupně tak dle názoru odvolatele postupoval v rozporu se zásadou rovnosti procesních stran, když nevyhověl jeho důkaznímu návrhu na výslech těchto znalců a vše si zjednodušil zvýšením náhrady za odnětí pozemku parc. č. 4474/3 o 40 %.

23. Odvolatel za další jinou vadu řízení považuje skutečnost, že soud prvního stupně zcela ignoroval, že se odvolatel v rámci vyvlastňovacího řízení na vyvlastnění pozemků parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4 se [Anonymizováno] [právnická osoba] dohodli a uzavřeli spolu kupní smlouvu na prodej těchto pozemků za částku 708 000 Kč. Ačkoli se jednalo o druhé, paralelní vyvlastňovací řízení, bylo toto řízení vedeno ve stejné době, se stejnými účastníky řízení, u stejného vyvlastňovacího úřadu a rovněž v souvislosti se stavbou [adresa] vodní nádrže [Anonymizováno]. Na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] byly předmětné pozemky ohodnoceny částkou 708 000 Kč, [Anonymizováno] [právnická osoba] jakožto vyvlastnitel tuto cenu akceptoval a následně, po doložení uzavřené kupní smlouvy vyvlastňovacímu úřadu, bylo vyvlastňovací řízení ve vztahu k těmto pozemkům zastaveno. Odvolatel tedy považuje za relevantní zmínit, že paralelní vyvlastňovací řízení vedené za účelem stejné veřejně prospěšné stavby pod[Anonymizováno]č. sp. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na vyvlastnění pozemků parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4 bylo ukončeno na základě dohody odvolatele a [Anonymizováno] [právnická osoba] pouze z toho důvodu, že [Anonymizováno] [právnická osoba] se dohodnout chtěl a měl vstřícný přístup k odvolateli i k odvolatelem předloženému znaleckému posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve vztahu k vyvlastňovanému pozemku parc. č. 4474/3 již [Anonymizováno] [právnická osoba] svůj postoj změnil a rozhodl se bez dalšího znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] nerespektovat. Soud prvního stupně však tuto skutečnost zcela ignoroval a nezabýval se důvody, pro které [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] takto změnil názor, když přitom původně ve svém důsledku šlo o jeden nerozdělený pozemek parc. č. 4474. Dle názoru odvolatele se soud prvního stupně měl zabývat důvody, které vedly [Anonymizováno] [právnická osoba] ke změně v jeho postoji vůči odvolateli. Soud prvního stupně se také dle názoru odvolatele měl zabývat nepoměrem v cenách za prodej pozemků parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4 a ohodnocením pozemku parc. č. 4474/3 ze strany [tituly před jménem] [jméno FO].

24. Odvolatel dále poukázal na absenci odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku. Soud prvního stupně nezohlednil, že částky ocenění náhrad ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jsou diametrálně odlišné. Soud prvního stupně se dále v odůvodnění napadeného rozsudku nijak nevypořádal s tím, proč důkazní návrhy odvolatele nerespektoval a rozhodl věc jinak, aniž by k tomu měl jakýkoliv podklad (možná kromě své úvahy). Evidentně ani soud prvního stupně nebyl zcela ztotožněn se závěry uvedenými ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], když dle jeho názoru bylo nutné zmírnit tvrdost vyvlastnění aplikací § 28 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Soud prvního stupně se na žádném místě napadeného rozsudku nevypořádal s námitkami odvolatele. Tuto skutečnost považuje odvolatel za podstatné procesní pochybení prvostupňového soudu, kdy z napadeného rozsudku a jeho odůvodnění je patrné, že soud prvního stupně vůbec nezajímala tvrzení odvolatele. Soud prvního stupně si věc rozhodl zcela svévolně. Soud prvního stupně postupoval v rozporu s § 157 o. s. ř., neboť námitky odvolatele a jeho důkazní návrhy nijak nezohlednil, ani se s nimi nijak nevypořádal. Tímto soud prvního stupně zatížil své rozhodnutí vadou, pro kterou je nepřezkoumatelné. Dle odvolatele je odůvodnění napadeného rozsudku soudu prvního stupně rovněž nelogické a nepřesvědčivé. Samotné odůvodnění soudu prvního stupně je tak krátké, neurčité a nerozvinuté, že odvolatel fakticky ani neví, do čeho všeho se má odvolávat. Soud prvního stupně např. v napadeném rozsudku nerozvedl úvahu o tom, jak bude vlastnické právo odvolatele na předmětných pozemcích stižených věcným břemene omezeno. Přitom o věcném břemenu a jeho účelu měl dostatečné informace. Soud prvního stupně například věděl, že věcné břemeno představuje služebnost rozlivu a že k rozlivu by mělo docházet řízeně. Ale soud prvního stupně již neřešil nebo nepřihlédl k tomu, že po provedení rozlivu bude voda na pozemcích nějakou dobu stát a v jakém stavu bude pozemek po zbytek roku nebo sezóny. Zda při velkém dlouho trvajícím rozlivu se z něj nestane nezuživatelná část půdy, či zda v důsledku služebnosti rozlivu bude na odvolateli, aby na dané nemovitosti vynakládal zvýšené výdaje. Popsané pochybení je o to závažnější, že znalci se účastnili jednání a soud se jich mohl na tyto skutečnosti zeptat, resp. znalce vyslechnout, případně nechat zpracovat doplnění ke znaleckému posudku či zadat posudek revizní. Podobně v případě znaleckého posudku na určení ceny za odnětí pozemku parc. č. 4474/3 soud prvního stupně vůbec nezohlednil, jaký vztah má odvolatel k uvedeným pozemkům, jak dlouho je vlastní a vůbec jej nezajímalo, že v soudním spise jsou znalecké posudky na určení náhrady za vyvlastnění nemovitosti s tak odlišnými částkami. 25. [právnická osoba] k podanému odvolání u jednání odvolacího soudu uvedl, že odkazuje na své vyjádření ze dne 30. 10. 2024 a navrhuje, aby odvolání bylo zamítnuto.

26. Krajský úřad ve svém podání ze dne 7. 5. 2025 navrhl, aby odvolací soud odvolání odvolatele zamítl. Znalecký posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] považuje Krajský úřad za způsobilý pro stanovení náhrady za vyvlastnění. Považuje za nutné zdůraznit, že obvyklá cena se určí použitím cenové komparace, tj. porovnáním předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji, přičemž k výsledku srovnávací analýzy nejde dospět exaktním výpočtem. Jde tedy o pouhý odhad a znalec se při hodnocení jednotlivých vzorků nemůže vyhnout subjektivnímu hodnocení. Výběr vhodných vzorků srovnání a hodnocení diferencí mezi nimi a oceňovanou nemovitostí jsou výsledky jeho odborné úvahy. Z vyjádření znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo objektivně jasné, jak dospěla k obvyklé ceně, její posudek je v souladu s § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Rovněž [tituly před jménem] [jméno FO] svůj postup ve svém posudku a během výslechu soudem prvního stupně přesvědčivě odůvodnil. Znalecký posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] nevyhovuje požadavkům zákona o vyvlastnění, je ve zjevném rozporu s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění, a není proto možné jej použít jako podklad pro stanovení výše náhrady. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1291/2020, na který odvolatel odkazuje, řeší odlišnou situaci. Nejvyšší soud v tomto rozsudku připustil, že cena obvyklá může být za určitých okolností ovlivněna spekulativním potenciálem pozemku, nicméně stále v souladu s požadavkem § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění, tzn. bez vlivu účelu vyvlastnění. Tvrzení odvolatele, že věrohodnost znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dokládá opakovaná akceptace ze strany vyvlastňovacího úřadu, je mylné, neboť rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu byla Krajským úřadem opakovaně zrušena; odvolatel tedy opírá své tvrzení o zrušená rozhodnutí. Za situace, kdy znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] je pro stanovení náhrady za vyvlastnění nezpůsobilý, by zpracování revizního znaleckého posudku nebylo logické. Skutečnost, že vyvlastnitel se s odvolatelem v případě pozemků parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4 dohodl na odvolatelem navržené kupní ceně, neznamená, že tak musí učinit vždy. Jestliže vyvlastnitel vyhodnotil, že získání pozemků, které jsou pro účel vyvlastnění (tj. pro realizaci protipovodňových opatření) v co možná nejkratší době natolik nezbytné, že je ochoten uzavřít kupní smlouvu za podmínek předložených odvolatelem, svědčí to pouze o významu a nezbytnosti účelu vyvlastnění, případně o strategii jeho realizace, nikoli o skutečné majetkové újmě odvolatele nebo snad spravedlivé náhradě za vyvlastnění. Krajský úřad pokládá dále za nezbytné upozornit, že v předmětné věci vyvlastnitel žádal o zřízení služebnosti rozlivu a o odnětí pozemku parc. č. 4474/3, přičemž bylo rozhodnuto na základě žádosti odvolatele podle § 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění, z čehož vyplývá, že pro vyvlastnitele, resp. realizaci protipovodňových opatření má tento pozemek odlišný význam než pozemky parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4. Nepoměr mezi cenou za prodej pozemků parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4 a oceněním pozemku parc. č. 4474/3 [tituly před jménem] [jméno FO] je vysvětlitelný naprosto stejným způsobem jako v případě rozdílu se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], neboť také [tituly před jménem] [jméno FO] postupoval při ocenění pozemků parc. č. 2556/15, 4474/2 a 4474/4 v rozporu s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění.

27. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je přípustné, podané včas, oprávněnou osobou, obsahuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř. a odvolací důvod dle § 205 odst. 2 o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a to při odvolacím jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.).

28. Odvolací soud předně uvádí, že vady řízení, k nimž odvolací soud musí přihlédnout z úřední činnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), nejsou odvolatelem namítány a vady uvedené v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu nevyplývají.

29. Z obsahu spisu ve vztahu k podanému odvolání a napadenému rozsudku soudu prvního stupně vyplývají dále uvedené skutečnosti.

30. Odvolatel se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 12. 9. 2024 domáhal, aby soud nahradil rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 13. 8. 2024, č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], ve spojení s rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno] (ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2024, zn. [Anonymizováno]) obsaženým v jeho výrocích IV. a V. tak, že - výše náhrady za odnětí vlastnického práva k pozemku parc. č. 4474/3 se určuje na částku 690 000 Kč, - výše náhrady za vyvlastnění zřízením věcného břemene služebnosti rozlivu k pozemkům parc. č. 2556/10, 4478 a 4475 se stanoví „v nové výši“ a - vyvlastnitel je povinen zaplatit obě částky snížené o částku 134 920 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, a dále, aby státní podnik uhradil odvolateli náklady řízení. Odvolatel svůj nárok odůvodnil v zásadě stejnými argumenty, které později uvedl ve svém odvolání, a na které odvolací soud pro stručnost odkazuje (srov. body 11 až 24 rozsudku). 31. [Anonymizováno] [právnická osoba] ve svém vyjádření k žalobě ze dne 30. 10. 2024 poukázal na § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění, dle kterého platí, že cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni podání žádosti o vyvlastnění (když v posuzované věci se jednalo o zemědělský pozemek), přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. Není důvod, aby vyvlastnitel za vyvlastňovaný pozemek, bez nějž investici nemůže realizovat, platil cenu, která už zohledňuje očekávané zhodnocení plynoucí ze samotné investice. V průběhu předcházejících řízení o vyvlastnění nevyplynula existence reálné možnosti zhodnocení předmětného pozemku např. změnou územního plánu města [adresa]. Ani samotný žalobce nepředpokládal zhodnocení předmětného pozemku, a to s ohledem na jeho polohu v blízkosti dálnice D1 a absenci inženýrských sítí, když odvolatel sám uvedl, že pozemek parc. č. 4474/3 zakoupil za účelem zemědělské činnosti. Znalecký posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] je pro účely vyvlastňovacího řízení nepoužitelný, neboť pozemek parc. č. 4474/3 oceňuje jako pozemek stavební, a nikoliv jako pozemek zemědělský. Pozemky parc. č. 2556/10, 4478 a 4475 mají být dotčeny rozlivem při tzv. „desetileté vodě“, odvolatel je tak stále může využívat k původnímu účelu. Za případnou škodu vzniklou v důsledku řízeného rozlivu v území určeném k řízeným rozlivům náleží poškozenému v souladu s § 68 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon a nařízení vlády č. 203/2009 Sb., náhrada. Služebnost rozlivu tak sice představuje omezení vlastnického práva, rozhodně však nikoli jeho úplné odejmutí.

32. Krajský úřad ve svém vyjádření ze dne 30. 10. 2024 navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na § 10 odst. 3 a 5 zákona o vyvlastnění s tím, že pravidla uvedená v citovaných ustanoveních je třeba uplatnit současně. Posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] je přitom nepoužitelný pro rozpor s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění. Tvrzení odvolatele, že věrohodnost znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dokládá opakovaná akceptace ze strany vyvlastňovacího úřadu, je mylné, neboť rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu byla Krajským úřadem opakovaně zrušena; odvolatel tedy opírá své tvrzení o zrušená rozhodnutí. Neexistuje tedy ani nejistota způsobena diametrální odlišností dvou ocenění. Pozemky parc. č. 2556/10, 4478 a 4475 jsou pozemky určené k plnění funkce lesa. Využití těchto pozemků k jiným účelům je zakázáno. Odvolatel přitom nijak neupřesňuje, jak mu služebnost rozlivu, tj. řízený rozliv povodně, zamezí v užívání těchto lesních pozemků.

33. Odvolací soud u nařízeného jednání nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně (v tomto ohledu srov. body 8 až 18 rozsudku soudu prvního stupně) částečně zopakoval a doplnil dokazování listinnými důkazy, přičemž zjistil následující skutečnosti:

34. Ze žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení ze dne 7. 9. 2021 odvolací soud zjistil, že [právnická osoba] podal dne 8. 9. 2021 žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení. Za předmět vyvlastnění vlastníka a vyvlastněného [jméno FO] (tj. odvolatele) označil pozemky parc. č. 2556/10 o výměře 562 m2, parc. č. 4474 o výměře 23 073 m2, parc. č. 4475 o výměře 229 m2 a parc. č. 4478 o výměře 11 m2, ze kterých mají být odděleny geometrickým plánem č. [hodnota] pozemek parc. č. 2556/10 o výměře 498 m2 a nově označený pozemek parc. č. 4474/3 o výměře 3 373 m2. Návrh na vyvlastnění byl odůvodněn realizací veřejně prospěšné stavby vodohospodářského díla „[Anonymizováno] [adresa], stavba č. [hodnota], stavba: [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ (dále také jen „vodohospodářské dílo“). Protipovodňové opatření bude sloužit k řízenému rozlivu a ke kumulaci (hromadění) povrchových vod na vymezených pozemcích (zátopě). V zátopě se bude nacházet celý pozemek parc. č. 4478 a části pozemků parc. č. 2556/10, parc. č. 4474 a parc. č. 4475 v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem. Vyvlastňovací úřad vydal dne 27. 9. 2017 územní rozhodnutí o umístění stavby, které nabylo právní moci dne 7. 11. 2017 ve znění usnesení o opravě chyby ze dne 8. 11. 2017.

35. Z výpisu z katastru nemovitostí katastrální území [adresa] Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ze dne 21. 9. 2021, odvolací soud zjistil, že odvolatel byl k tomuto datu zapsán jako výlučný vlastník pozemků parc. č. 2556/10 – lesní pozemek, parc. č. 4474 – orná půda, parc. č. 4475 – lesní pozemek a parc. č. 4478 – lesní pozemek; jako nabývací titul je v katastru nemovitostí zapsána kupní smlouva s právními účinky vkladu ke dni 19. 12. 2003.

36. Z vyjádření odvolatele ze dne 3. 10. 2021, že odvolatel doručil vyvlastňovacímu úřadu dne 3. 10. 2021 vyjádření k vyvlastňovacímu řízení, v němž uvedl, že vyvlastňované pozemky kupoval jako statutární zástupce zemědělského podniku za účelem zemědělské činnosti, přičemž přidání lesních pozemků bylo podmínkou uzavření kupní smlouvy.

37. Ze znaleckého posudku č. 1017-[Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2021 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že objednatelem posudku byl odvolatel a znaleckým úkolem bylo stanovení ceny pozemku parc. č. 4474/3. Znalec v posudku určil jednak cenu zjištěnou dle § 4 odst. 2 vyhlášky 441/2013 Sb., jednak cenu obvyklou. Pokud se jedná o cenu dle § 4 odst. 2 vyhlášky 441/2013 Sb., znalec v posudku konstatoval, že v případě pozemku parc. č. 4474/3 se jedná o pozemek – orná půda o výměře 3 373 m2 oddělený geometrickým plánem č. [hodnota] z původního pozemku parc. č. 4474. Oceňovaný pozemek bude součástí stavby vodohospodářského díla. Znalec při výpočtu ceny pozemku parc. č. 4474/3 stanovil za základní cenu „stavebního pozemku“ částku 707 Kč/m2 a při výměře 3373 m2 stanovil po zaokrouhlení cenu na 446 420 Kč. Pokud se pak jedná o cenu obvyklou, znalec při jejím stanovení vyšel z ceny, za kterou 1) byl v roce 2019 prodán pozemek parc. 4477/2 – lesní pozemek o výměře 377 m2, v k. ú. [adresa], konkrétně z částky 25 800 Kč, resp. 68,44 Kč/m2, z ceny, za kterou 2) byly v roce 2019 prodány pozemky parc. 4473/2 – orná půda o výměře 1953 m2 a parc. č. 4473/3 – orná půda o výměře 1065 m2, v k. ú. [adresa], konkrétně z částky 576 180 Kč, resp. 190,91 Kč/m2, a dále z ceny, za kterou byl v roce 2019 prodán pozemek parc. č. 4479/2 – orná půda o výměře 485 m2 v k. ú. [adresa], konkrétně z částky 127 740 Kč, resp. 263,38 Kč/ m2; všechny uvedené pozemky byly zcizeny v souvislosti s výstavbou shora uvedené stavby sloužící k protipovodňovým opatřením. Znalec pomocí hodnotících kritérií upravil uvedené ceny a pomocí jejich aritmetického průměru stanovil obvyklou cenu pozemku parc. č. 4474/3 po zaokrouhlení na částku 670 000 Kč.

38. Ze znaleckého posudku č. 037118/[Anonymizováno] ze dne 7. 7. 2023 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že objednatelem posudku byl odvolatel a znaleckým úkolem bylo stanovení ceny pozemku parc. č. 4474/3. Znalec v posudku určil jednak cenu dle § 4 odst. 2 vyhlášky 441/2013 Sb., jednak cenu obvyklou. Pokud se jedná o cenu dle § 4 odst. 2 vyhlášky 441/2013 Sb., znalec stanovil za základní cenu „stavebního pozemku“ částku 707 Kč/m2 a při výměře 3373 m2 stanovil po zaokrouhlení cenu na 690 620 Kč. Pokud se jedná o cenu obvyklou, znalec uvedl, že v letech 2021 až 2022 se dle programu Octopus pro neuskutečnily převody vlastnického práva k obdobným nemovitým věcem (tj. zemědělských pozemků určených ke stavbě vodohospodářského díla). Smluvní ceny okolních dotčených pozemků dohodnuté v rámci stavby vodohospodářského díla v roce 2019 jsou uvedeny ve znaleckém posudku č. 1017-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2021. S ohledem na uvedené skutečnosti stanovil znalec cenu obvyklou ve výši odpovídající ceně zjištěné dle § 4 odst. 2 vyhlášky 441/2013 Sb. Takto stanovená cena koresponduje s cenou stanovenou ve znaleckém posudku č. 1017-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2021.

39. Ze znaleckého posudku č. 3372-[Anonymizováno] ze dne 20. 2. 2021 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že objednatelem posudku byl odvolatel a znaleckým úkolem bylo stanovení ceny pozemků parc. č. 2556/15 – lesní pozemek o výměře 562 m2, parc. č. 474/2 – orná půda o výměře 23 073 m2, a parc. č. 4474/4 – orná půda o výměře 1 868 m2. Pozemky parc. 4474/2 a 4474/4 vznikly oddělením[Anonymizováno]části pozemkové parc. 4474 (z geometrického plánu, jenž je součástí znaleckého posudku, pak plyne, že oddělením z této parcely vznikla rovněž pozemek parc. č. 4474/3). Při určení zjištěné ceny znalec vyšel ze základní ceny stavebního pozemku ve výši 722 Kč za m2 a dospěl k celkové zjištěné ceně 463 760 Kč. Znalec dále určil na základě porovnání cen ve stejné lokalitě obvyklou cenu, a to na základě tří kupních smluv předložených odvolatelem na pozemky ve stejné lokalitě se stejným účelem jejich využití, přičemž dospěl k částce 708 000 Kč.

40. Ze znaleckého posudku č. 2115/[Anonymizováno] ze dne 17. 10. 2023 znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že objednatelem posudku byl vyvlastňovací úřad a znaleckým úkolem bylo určení obvyklé a zjištěné ceny pozemku parc. č. 4474/3. K datu podání žádosti o vyvlastnění i k datu vyhotovení znaleckého posudku byl tento pozemek využíván k zemědělským účelům. Při určení zjištěné ceny znalkyně vyšla ze základní ceny zemědělských pozemků ve výši 16,588 Kč za m2, resp. 20,3580 Kč za m2, a dospěla k částce 57 429,17 Kč. Pokud se jedná o určení obvyklé ceny, znalkyně uvedla, že k jejímu určení použila porovnávací způsob, přičemž dle šetření v katastru nemovitostí nalezla šest podobných pozemků (resp. spíše jejich skupin), které jsou územním plánem určeny k využití „plochy zemědělské“ nebo „plochy staveb ke snižování ohrožení území povodněmi“ a slouží jako zemědělské pozemky, a které byly zobchodovány v průběhu let 2022 a 2023, přičemž dospěla k obvyklé ceně 134 920 Kč.

41. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 15. 11. 2025 odvolací soud zjistil, že znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] osvětlila volbu indexu průměrné ceny u jednotlivých pozemků použitých pro srovnání, přičemž pokud jde o závěr, zda srovnávaný pozemek má horší či lepší polohu, vycházela ze své úvahy. K dotazu zástupkyně odvolatele znalkyně uvedla, že ne vždy se ve stejném místě najde dostatek materiálů pro srovnání, a proto znalec musí pracovat s kupními cenami srovnatelných pozemků v rámci celého katastrálního území a někdy i okresu. V úvahu vzala pozemky prodávané v k. ú. [adresa], které měly charakter zemědělských pozemků nebo byly jako zemědělské určeny územním plánem, nacházely se v území ohroženém povodněmi a k jejich prodeji došlo v letech 2022 až 2023. Z kupních smluv z těchto let vycházela proto, že pozemek parc. č. 4474/3 oceňovala k datu vypracování znaleckého posudku, tj. ke dni 17. 10. 2023, použití starších údajů by již nebylo relevantní. Kupní smlouva, kterou odvolatel uzavřel v prosinci roku 2021 se státním podnikem o prodeji svých dalších tří pozemků, které s pozemkem parc. č. 4474/3 bezprostředně sousedí, byla mimo časové rozpětí, ze kterého vycházela při hledání srovnávacího materiálu.

42. Ze znaleckého posudku č. 58948/[Anonymizováno] ze dne 11. 9. 2023 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že objednatelem posudku byl vyvlastňovací úřad a znaleckým úkolem bylo určit cenu práva odpovídající věcnému břemeni – služebnosti rozlivu na pozemcích parc. č. 2556/10, parc. č. 4475 a parc. č. 4478. Znalec v posudku uvedl, že u posuzovaného typu věcného břemene, tj. služebnosti rozlivu, nelze určit četnost rozlivu v roce a s ním související omezené užívání (počet dní v roce, kdy je pozemek dotčen rozlivem). Nelze tak určit koeficient míry užitku. Koeficient míry užitku zohledňuje podíl oprávněného z věcného břemene na ročním užitku plynoucím z nemovité věci vlastníkovi a míru omezení vlastníka věci, vyjadřuje způsob a četnost využívání nemovité věci oprávněným. S ohledem na tyto skutečnosti ocenil znalec práva odpovídající věcným břemenům s odkazem na § 39 odst. 4) vyhlášky č. 441/2013 Sb. paušální částkou ve výši 10 000 Kč.

43. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 15. 11. 2025 odvolací soud zjistil, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že k otázce, zda v případě ocenění věcného břemene u tří pozemků má náležet paušální náhrada 10 000 Kč, nebo 3 krát 10 000 Kč, nenašel žádnou judikaturu. Na seminářích, kterých se zúčastnil, bylo zdůrazňováno, že pokud nelze vycházet z ceny ročního užitku pozemků, kterých se ocenění věcného břemene týká, stanoví se cena věcného břemene jednou paušální částkou 10 000 Kč bez ohledu na počet těchto pozemků. Jedná se však dle znalce o otázku právní. K dotazu zástupkyně odvolatele, proč ve znaleckém posudku č. 6110-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] u stejných pozemků stanovil cenu dle výpočtu ročního užitku na částku 750 Kč, [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že došlo ke změně oceňovacích předpisů, jakož i vývoji oceňovací praxe. V mezidobí vyšel komentář Ministerstva financí, dle kterého ve srovnatelných případech, jako je např. věcné břemeno brání vody, svodu dešťové vody, brání úrody, chůze a jízdy apod., kdy nelze zjistit, v jaké frekvenci bude věcné břemeno využito a jak dlouho bude zásah v realizaci věcného břemeno trvat, se doporučuje použít pro ocenění věcného břemene paušální částka, protože nelze zjišťovat roční užitek.

44. Z rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno], ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2024, zn. [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že vyvlastňovací úřad - výrokem I. vyhověl žádosti odvolatele o rozšíření předmětu vyvlastnění a rozhodl o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. 4474/3 ve prospěch vyvlastnitele [právnická osoba], - výrokem II. zřídil věcné břemeno služebnosti rozlivu na služebných pozemcích parc. č. 4478, parc. č. 2556/10 a na části pozemku parc. č. 4475, - výrokem III. určil vyvlastniteli lhůtu k zahájení uskutečnění účelu vyvlastnění, - výrokem IV. stanovil náhradu za odnětí vlastnického práva podle výroku I. v celkové výši 134 920 Kč a určil [právnická osoba] tuto částku zaplatit žalovanému ve lhůtě do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, - výrokem V. určil náhradu za zřízení věcného břemene dle výroku II. celkovou částkou 10 000 Kč a [právnická osoba] stanovil povinnost k jejímu zaplacení žalobci ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozhodnutí.

45. Z rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ze dne 24. 9. 2024, zn. [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že vyvlastňovací úřad rozhodl o úhradě nákladů vzniklých v řízení o vyvlastnění sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] tak, že uložil povinnost nahradit náklady na pořízení znaleckého posudku č. 059443/[Anonymizováno] ve výši 12 282 Kč [Anonymizováno] [právnická osoba].

46. Z rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 13. 8. 2024, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že Krajský úřad zamítl odvolání žalobce proti výrokům IV. a V. rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ze dne ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno], ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2024, zn. [Anonymizováno].

47. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

48. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

49. Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

50. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

51. Podle § 250e odst. 1 o. s. ř. soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem. Podle § 250e odst. 2 o. s. ř. soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.

52. Podle § 250f odst. 1 věta prvá o. s. ř. soud projedná věc v mezích, ve kterých se žalobce domáhal projednání sporu nebo jiné právní věci v řízení před soudem.

53. Podle § 250j odst. 1 o. s. ř. dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci samé rozsudkem. S rozhodnutím správního orgánu se soud vypořádá v odůvodnění rozsudku. Pode § 250j odst. 2 o. s. ř. rozsudek soudu podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí správního orgánu v takovém rozsahu, v jakém je rozsudkem soudu dotčeno. Tento následek musí být uveden ve výroku rozsudku.

54. Podle § 250l o. s. ř. nahrazuje-li rozsudek soudu alespoň zčásti rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2) nebo pozbylo-li rozhodnutí správního orgánu alespoň zčásti svou účinnost (§ 250h odst. 3), rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení, které vznikly v řízení před správním orgánem, pokud bylo v tomto řízení o náhradě rozhodnuto.

55. Podle § 1 odst. 1 zákona o vyvlastnění tento zákon upravuje podmínky a) odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem, b) poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě.

56. Podle § 10 odst. 1 zákona o vyvlastnění za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada a) ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu. Podle § 10 odst. 3 zákona o vyvlastnění náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. Podle § 10 odst. 4 zákona o vyvlastnění stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu. Podle § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. Obdobně se postupuje pro účely stanovení náhrady za zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu.

57. Podle § 20 zákona o vyvlastnění náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží vyvlastňovacímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvlastňovanému doručeno uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle § 5 odst. 2 písm. a) vyhotoveného na žádost vyvlastnitele; ustanovení § 10 odst. 4 tím není dotčeno.

58. Podle § 2 odst. 7 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku cena určená podle tohoto zákona jinak než obvyklá cena, mimořádná cena nebo tržní hodnota, je cena zjištěná.

59. Podle § 39a odst. 4 vyhlášky 441/2013 Sb. nelze-li cenu věcného břemene zjistit podle odstavců 1 až 3, oceňuje se peněžní částkou ve výši 10 000 Kč.

60. Podle § 127 odst. 1 o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Podle § 127 odst. 2 o. s. ř. je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Podle § 127 odst. 3 o. s. ř. ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost.

61. Jakkoliv odvolací soud některé procesní postupy a závěry soudu prvního stupně považuje za nesprávné (k tomu v podrobnostech viz dále), námitku odvolatele, dle které odvoláním napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, a jeho odůvodnění krátké, neurčité a nerozvinuté, a odvolatel tak fakticky neví, do čeho se má odvolávat, za důvodnou považovat nelze. V tomto ohledu lze připomenout, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je, či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby v odvolání mohli náležitě použít proti tomuto rozhodnutí způsobilé odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011). Z obsahu rozsáhlého odvolání odvolatele a jeho ucelené argumentační koncepce je přitom zjevné, že namítaná nepřezkoumatelnost odvoláním napadeného rozsudku mu na újmu nebyla.

62. Odvolatel byl v souladu s § 246 odst. 1 o. s. ř. bezpochyby oprávněn k podání žaloby. Vzhledem k tomu, že Krajský úřad zamítl odvolání odvolatele proti výrokům IV. a V. rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu rozhodnutím ze dne 13. 8. 2024, a žaloba byla soudu prvního stupně doručena již dne 12. 9. 2024, nelze mít ani žádné pochybnosti o zachování dvouměsíční lhůty k podání žaloby zakotvené v § 247 odst. 1 o. s. ř. Jak dále plyne z § 250a odst. 1 o. s. ř., účastníkem předmětného řízení je kromě odvolatele (žalobce) [právnická osoba]. Odvolatel se domáhal projednání věci v rozsahu, v jakém vyvlastňovací úřad stanovil náhradu za odnětí vlastnického práva k pozemku parc. č. 4474/3 (tj. v rozsahu odstavce IV. výroku rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu), a dále v rozsahu, v jakém určil náhradu za zřízení věcného břemene služebnosti rozlivu na služebných pozemcích parc. č. 4478, parc. č. 2556/10 a na části pozemku parc. č. 4475 (tj. v rozsahu odstavce V. výroku rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu), a soud prvního stupně správně v tomto rozsahu žalobu projednal.

63. Pozemek parc. č. 4474/3 je nepochybně pozemkem využívaným k zemědělským účelům, a nikoliv stavebním pozemkem. V této souvislosti lze poukázat nejen na údaj uvedený v katastru nemovitostí, ale rovněž na vyjádření samotného odvolatele, který v souvislosti s vyvlastňovacím řízením uvedl, že tento pozemek kupoval za účelem zemědělské činnosti. V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1291/2020, sice platí, že skutečnost, zda u vyvlastňovacích pozemků existuje reálná možnost jejich budoucího zhodnocení změnou územně plánovací dokumentace (pokud by nebyly vyčleněny pro potřeby realizace veřejného zájmu), se promítne do zjišťování jejich obvyklé ceny tak, že i tento spekulativní aspekt nesouvisející s účelem vyvlastnění je jedním z faktorů spoluvytvářejících jejich obvyklou cenu, který je třeba reflektovat při výběru porovnávacího materiálu, na základě něhož znalec zjišťuje obvyklou cenu vyvlastňovaných pozemků, nicméně odvolatel neuvedl žádný konkrétní argument, proč by v tomto konkrétním případě bylo možné v budoucnu očekávat uvedenou změnu. U pozemku parc. č. 4474/3, tedy pozemku nacházejícího se v bezprostřední blízkosti vodního toku, navíc pak pozemku, jež je dle územního plánu města [adresa] (alespoň jak tvrdí sám odvolatel) v zóně pro stavby na ochranu před povodněmi, lze v podstatě vyloučit, že by se někdy v budoucnu mohl přeměnit na „standardní“ stavební pozemek. Ke zhodnocení nebo znehodnocení tohoto pozemku v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění, v posuzované věci tedy v souvislosti s navrženým vodohospodářským dílem, pak v souladu s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění nelze přihlížet.

64. Pokud znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (nebo obdobně i [tituly před jménem] [jméno FO]) s ohledem na výše uvedené vycházel při výpočtu tzv. zjištěné ceny ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku z toho, že pozemek parc. č. 4474/3 je stavebním pozemkem, nepostupoval správně a jeho posudek je zatížen vadou. Na druhé straně, má-li soud pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, nemůže bez dalšího k posudku nepřihlížet, ale v souladu s § 127 odst. 2 o. s. ř. je nutno požádat znalce o vysvětlení. Uvedené pak platí zvláště v posuzované věci, kdy popsanou chybou je zatíženo toliko určení tzv. ceny zjištěné, přičemž však pro posouzení věci je významná především cena obvyklá (srov. § 10 odst. 4 zákona o vyvlastnění).

65. V dalším řízení tedy bude nutné, aby se soud prvního stupně postupem podle § 127 o. s. ř. vypořádal s popsaným nedostatkem znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], resp. především s tím, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při stanovení obvyklé ceny pozemku parc. č. 4474/3 dospěl k diametrálně rozdílnému závěru ohledně ceny obvyklé než znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (670 000 Kč oproti 134 920 Kč), ačkoliv oba znalci použili stejnou, tedy porovnávací metodu. Je totiž zřejmé, že závěry obou znalců ohledně ceny obvyklé pozemku parc. č. 4474/3 vedle sebe nemohou obstát.

66. Odvolací soud dále považuje za účelné se již v tuto chvíli vyjádřit k některým námitkám odvolatele týkajícím se znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], resp. k jejímu výslechu. S ohledem na současnou kvalitu digitálních map lze nepochybně srovnat obslužnost jednotlivých pozemků, resp. možnost přístupu k nim, a to aniž by je znalkyně musela osobně obhlédnout. Cena pozemku pro účely stanovení náhrady se v souladu s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění určí podle jejich skutečného stavu ke dni podání žádosti, v posuzované věci tedy ke dni 8. 9. 2021. Znalkyně tento den pozemek z podstaty věci prohlédnout nemohla, nicméně od tohoto dne až do dne zpracování znaleckého posudku k žádné faktické ani právní změně tohoto pozemku zjevně nedošlo (a odvolatel žádnou takovou změnu ani netvrdí) – jednalo se a stále se jedná o zemědělský pozemek. Je současně nepochybně žádoucí, aby znalec při stanovení obvyklé ceny vycházel, pokud je to možné, z aktuálních dat. Postup znalkyně, která při stanovení obvyklé ceny pozemku parc. č. 4474/3 vycházela z kupních smluv uzavřených v letech 2022 až 2023, tak bez dalšího nelze považovat ani za svévolný, ani za rozporný s § 10 odst. 5 zákona o vyvlastnění. 67. [právnická osoba] za účelem zhotovení vodohospodářského díla v minulosti vykupoval zemědělské pozemky za ceny stavebních pozemků, resp. docházelo k vyvlastňování zemědělských pozemků oceněných jako pozemky stavební, zcela jistě jej to nezavazuje tak postupovat i v budoucnosti. Naopak, pokud k takovýmto výkupům (vyvlastňování) došlo, patrně se tak stalo v důsledku omylu či nesprávné aplikace shora uvedených právních předpisů, přičemž při stanovení obvyklé ceny pomocí porovnávací metody je třeba od takovýchto excesivně stanovených kupních cen odhlédnout.

68. Pokud odvolatel dále namítal, že soud prvního stupně nevyslechl znalce [tituly před jménem] [jméno FO], lze k tomu s ohledem na výše uvedené ve stručnosti uvést, že znaleckým úkolem tohoto znalce nebylo určení (obvyklé, zjištěné) ceny pozemku parc. č. 4474/3, ale jiných pozemků. Za situace, kdy tento znalec určoval mimo jiné obvyklou cenu pozemků parc. č. 4474/2 a 4474/4, tedy pozemků, které byly stejně jako pozemek parc. č. 4474/3 odděleny z původního pozemku parc. č. 4474, je zjevné, že závěry tohoto posudku zpochybňuji i závěry posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento nesoulad však bude vypořádán tím, že se soud prvního stupně vyrovná s rozdílnými závěry znaleckých posudků zpracovanými [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

69. Je obecně známou skutečností, že frekvenci povodní, ani jejich sílu, nelze s jistotou předpovídat. Závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterých v posuzované věci s ohledem na charakter věcného břemene (tj. služebnosti rozlivu) nelze určit, v jaké frekvenci bude věcné břemeno využito, a jak dlouho v každém jednotlivém případě zásah v realizaci věcného břemene potrvá, a není tedy možné určit koeficient míry užitku zohledňující podíl oprávněného z věcného břemene na ročním užitku plynoucím z nemovité věci, tak lze považovat za přesvědčivý a logický. Za srozumitelné lze považovat i vysvětlení znalce odůvodňující, proč se odchýlil od svých dřívějších závěrů. Pokud pak odvolatel v popsaných souvislostech dále namítal, že se soud prvního stupně nezabýval tím, zda se pozemky parc. č. 2556/10, parc. č. 4475 a parc. č. 4478 v důsledku rozlivu vody nestanou nezuživatelnými, či zda na ně nebude muset vykládat zvýšené výdaje, přičemž uvedené pochybení je o to závažnější, že soud prvního stupně se mohl na tyto otázky zeptat znalců, kteří se účastnili nařízeného jednání, odvolací soud k tomu ve stručnosti uvádí následující. V řízení nevyšly najevo žádné indicie, které by podporovaly obavy odvolatele (zvláště s ohledem na povahu dotčených pozemků jako lesních pozemků), nicméně pokud měl odvolatel přesto za to, že by předvolaní znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] mohli uvedené otázky ozřejmit, nic mu (resp. jeho zástupkyni) nebránilo, aby se předvolaných znalců na shora uvedené skutečnosti zeptal (což neučinil). Konečně, jak v popsaných souvislostech přiléhavě uvedl [právnická osoba], i kdyby v důsledku rozlivu vody odvolateli vznikla škoda, v souladu s § 68 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona má právo na její náhradu. Rovněž námitka, dle které soud prvního stupně nezohlednil, jaký má odvolatel vztah k uvedeným pozemkům a jak dlouho je vlastní, je zjevně nedůvodná již z toho důvodu, že dle tvrzení samotného odvolatele nákupem těchto lesních pozemků prodávající podmiňoval prodej zemědělských pozemků, o něž měl odvolatel zájem, a odvolatel tak tyto pozemky v podstatě získal jako jakési „nutné zlo“.

70. V posuzované věci bylo dále sporné, zda odvolateli náleží jedna paušální náhrada dle § 39a odst. 4 vyhlášky 441/2013 Sb. ve výši 10 000 Kč za všechny tři pozemky, či zda mu náhrada v této výši přísluší za každý ze tří pozemků. Ohledně této, jak správně uvedl znalec [tituly před jménem] [jméno FO], právní (a nikoliv skutkové) otázky odvolací soud souhlasí s odvolatelem, že věcným břemenem je „postižen“ každý jednotlivý pozemek, přičemž není dán žádný věcný důvod, aby výše náhrady byla určena zcela nahodilými okolnostmi, tedy např. tím, zda pozemky, na kterých je zřizováno věcné břemeno, se nacházejí ve stejném katastrálním území, jsou zapsány na stejném listu vlastnictví, nebo zda jsou ve vlastnictví jedné nebo více osob.

71. Soud prvního stupně na jedné straně podle míry procesního úspěchu a neúspěchu rozhodl o povinnosti účastníků hradit náklady státu, na straně druhé uvedl, že v řízení podle části páté nelze poměřovat míru procesního úspěchu a neúspěchu, a touto skutečností odůvodnil, že žádnému účastníkovi řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení; ohledně otázky, zda lze v posuzované věci rozhodnout o náhradě nákladů řízení dle úspěchu ve věci, tak je rozhodnutí soudu prvního stupně vnitřně rozporné. Odvolatel se v řízení (zcela zjednodušeně řečeno) domáhal zvýšení náhrady za vyvlastnění pozemků v jeho vlastnictví (zřízení věcného břemen) o více než 500 000 Kč, [právnická osoba] naproti tomu proti jakémukoliv zvýšení náhrady brojil. Pokud soud prvního stupně ve výsledku zvýšil požadovanou náhradu o cca 54 000 Kč, lze v řízení nepochybně hovořit o procesním úspěchu [právnická osoba].

72. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků uhradí náklady státu, je výsledek řízení, resp. úspěch ve věci. Pokud řízení skončilo úplným vyhověním žalobě, či naopak jejím úplným zamítnutím, náklady státu hradí ten, kdo ve věci zcela neuspěl. Pokud uspěl každý z účastníků v řízení pouze v části, rozdělí soud mezi ně náhradu poměrně. Neuspěl-li tedy odvolatel co do 90 % uplatněného nároku (jak dovodil soud prvního stupně), nahradí také 90 % nákladů státu, přičemž zbývajících 10 % je povinen uhradit [právnická osoba]. Uvedený postup při výpočtu náhrady nákladů řízení je rozdílný od postupu podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se odečítá neúspěch od úspěchu (srov. shodně např. Jirsa, J., Janek, K., Trebatický, P. in Jirsa, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha II. § 79-180 občanského soudního řádu. 2. vydání. Praha : Wolters Kluwer, 2016, s. 423).

73. Konečně, soud prvního stupně patrně přehlédl, že vyvlastňovací úřad rozhodnutím ze dne 24. 9. 2024, zn. [Anonymizováno], rozhodl o úhradě nákladů vzniklých v řízení o vyvlastnění, a ve věci je tak třeba v souladu s § 250l o. s. ř. opětovně rozhodnout o náhradě nákladů řízení, které vznikly v řízení před správním orgánem.

74. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odstavci II. výroku dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru krajský stavební úřad ze dne 13. 8. 2024, č. j. [Anonymizováno], ve spojení s rozhodnutím Městského úřadu [adresa], Odboru stavebního úřadu ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno], ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2024, zn. [Anonymizováno], se v odstavci V. výroku nahrazuje takto: „Za zřízení věcného břemene (zatížení služebných pozemků) dle výroku II. (rozhodnutí Městského úřadu [Anonymizováno], Odboru stavebního úřadu ze dne 7. 11. 2023, zn. [Anonymizováno], ve znění opravného usnesení ze dne[Anonymizováno]4. 1. 2024, zn. [Anonymizováno]) se stanovuje náhrada v celkové výši 30 000 Kč. Tuto částku je vyvlastnitel ([Jméno advokátky B]) povinen zaplatit vyvlastněnému (žalobci) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ 75. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že pokud již vyvlastnitel uhradil odvolateli náhradu (její část) za zřízení věcného břemene na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/10, parc. č. 4475 a parc. č. 4478, není povinen na základě tohoto rozsudku hradit ji opětovně. Lapidárně řečeno, pokud již vyvlastnitel odvolateli uhradil původně určenou náhradu ve výši 10 000 Kč, zbývá mu na této náhradě uhradit částku 20 000 Kč.

76. Dále odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně v odstavcích I., III. a IV. výroku dle § 219a odst. 1 písm. a) o s. ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

77. Jak již odvolací soud uvedl, v dalším řízení se soud prvního stupně vypořádá s nedostatkem znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], resp. s tím, že znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dospěli k diametrálně rozdílně ceně obvyklé pozemku parc. č. [Anonymizováno]/3 (srov. blíže bod 65 rozsudku). Dále soud při respektování shora uvedených právních závěrů rozhodne o nákladech řízení mezi účastníky řízení (srov. bod 71 rozsudku), vůči státu (srov. bod 72 rozsudku) a před správním orgánem (srov. bod 73 rozsudku).

Poučení