50 A 1/2019 - 39

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a JUDr. Michala Hájka v právní věci navrhovatelka: X bytem X zast. Mgr. Lucií Slabou, advokátkou sídlem Zátkovo nábřeží 448/7, České Budějovice proti odpůrci: Obec Plav sídlem Plav 57 zast. JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem Převrátilská 330, Tábor o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, Územního plánu obce Plav, schváleného usnesením zastupitelstva obce ze dne 10. 4. 2017 č. 34/4/2017 v části týkající se pozemků č. 99/4, 103/1, 104/2, 104/3, 104/5 v kat. úz. Plav, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení 8.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce odpůrce.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným dnem 31. 12. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelka domáhala zrušení opatření obecné povahy, Územního plánu obce Plav, vydaného usnesením zastupitelstva obce ze dne 10. 4. 2017 č. 34/4/2017, v části týkající se pozemků č. 99/4, 103/1, 104/2, 104/3 a 104/5 v kat. úz. Plav.

2. V návrhu se poukazuje na to, že pozemky vypočtené v návrhu byly v souladu se Změnou č. 2 - územního plánu obce Plav, vydaného usnesením zastupitelstva ze dne 1. 12. 2008 č. 27/2008, zařazeny do ploch smíšených nezastavěných určených pro farmový chov. Navrhovatelka pozemky využívá pro farmový chov daňků a tyto pozemky byly oploceny podle rozhodnutí o umístění stavby, přičemž toto rozhodnutí vyhovuje požadavkům pro zachování funkce území jako významného prvku. Napadeným územním plánem byla celá plocha označená jako K12 se způsobem využití plochy smíšeného nezastavěného území – farmový chov a byla zmenšena o západní část, která je součástí nadregionálního biokoridoru NBK Červené Blato – K118. Pozemky prve uvedené byly nově zařazeny do funkčního vymezení ploch lesních.

3. Navrhovatelka uplatnila proti návrhu územního plánu námitku, kterou se bránila proti zmenšení dané plochy o západní část. Této námitce vyhověno nebylo s odůvodněním, že v podmínkách využití podle kapitoly F výrokové části územního plánu má přednost překryvná funkce územního systému ekologické stability. V důsledku vymezení plochy K12 navrhovatelka ztratila možnost na pozemcích provádět činnosti a budovat nové stavby pro lesnictví v zájmu úspěšné realizace farmového chovu daňků. Možnost realizovat další činnosti související s řádným a úspěšným provozováním farmového chovu daňků je zásadní. Lesní část lokality je nezbytnou součástí životního prostoru pro chovanou zvěř. V zájmu zajištění požadavků na životní podmínky zvěře ve farmovém chovu je nezbytné provádět další činnosti pro lesnictví. Možnost dalších činností souvisejících s řádnou realizací farmového chovu daňků vyžadující správní rozhodnutí, které odporuje režimu nadregionálního biokoridoru, znamená narušení životních podmínek dančí zvěře. Navrhovatelka proto nemůže objektivně dostát povinnostem podle zákona o veterinární péči.

4. Územním plánem ve vytýkané části byl zasažen výkon vlastnického práva navrhovatelky, která zařazením pozemků do dané plochy fakticky ztratila možnost provádět další činnosti související s realizací farmového chovu daňků na předmětných pozemcích vyžadujících správní rozhodnutí, které by bylo v rozporu s režimem nadregionálního biokoridoru. To odporuje § 18 odst. 2 stav. zák. o cílech územního plánování.

5. Navrhovatelka dále shledala, že územní plán v dotčené části nevyhovuje kritériím zásady proporcionality, protože omezení vyplývající z územního plánu nejsou nezbytná, spravedlivá a ve vztahu k ní diskriminační.

6. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Bylo poukázáno na to, že plocha K12 byla pro společné jednání v rámci přijímání územního plánu převzata z dosavadní Změny č. 2 - územního plánu obce Plav z roku 2008. Následně musela být zmenšena o západní část, která byla v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje součástí územního systému ekologické stability, nadregionálního biokoridoru NBK Červené Blato – K118. Ke zmenšení došlo souladně s § 54 stav. zák., který stanoví, že obec je povinná uvést územní plán do souladu s územně plánovací dokumentací kraje. Odpůrce vyšel navrhovatelce maximálně vstříc, protože po dohodě s příslušným dotčeným orgánem ochrany přírody byl vydán souhlas s rozšířením plochy K12 v severozápadním cípu na část pozemku č. 104/2. Ustanovením § 54 stav. zák. bylo nezbytné respektovat. Odkazuje se na vypořádání námitky navrhovatelky, kdy bylo postupováno souladně s § 54 a § 18 odst. 2 stav. zák.

7. Ze spisu odpůrce vyplynuly se zřetelem k uplatněným návrhovým bodům následující podstatné skutečnosti.

8. Obec přijala dne 19. 9. 2011 usnesení o pořízení územního plánu. Návrh zadání byl zaslán příslušným dotčeným orgánům, kdy Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování dne 27. 3. 2013 uvedl, že návrh obsahuje požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje.

9. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 2. 1. 2014 ve svém vyjádření uvedl, že na řešeném území se vyskytuje několik prvků územního systému ekologické stability nadregionálního významu, jímž je mimo jiné nadregionální biokoridor Červené Blato – K118. Uvádí se, že orgán ochrany přírody má určité výhrady k ploše K12. Vy vyjádření odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice ze dne 17. 12. 2013 se k ploše K12 převzaté z předchozího územního plánu, kde je vymezena plocha pro farmový chov, poukazuje na existenci nadregionálního biokoridoru, v jehož ploše je možné umísťovat konkrétní typy staveb, přičemž ty lze umísťovat mimo lesní pozemky nebo na jejich okraji.

10. Následovalo zadání územního plánu, které bylo dne 10. 6. 2013 zastupitelstev obce schváleno.

11. Po společném jednání o návrhu územního plánu se vyjádřily dotčené orgány, kdy Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 2. 1. 2014 setrval na výhradách k ploše K12, upozornil na možné porušení Zásad územního rozvoje v části, kdy tato lokalita, farmový chov, částečně zasahuje do nadregionálního biokoridoru Červené Blato. Realizací farmového chodu by došlo k faktickému oplocení nadregionálního biokoridoru a narušení migrační a ekostabilizační funkce biokoridoru, což je z pohledu zájmů na ochraně přírody nepřípustné. Není reflektována přítomnost nadregionálního biokoridoru, který má umožnit migraci velkým druhům živočichů v širším krajinném kontextu. Odbor životního prostředí Magistrátu města České Budějovice ve svém vyjádření setrval na svém dřívějším stanovisku.

12. Tato stanoviska byla předmětem dohodovacího jednání ze 7. 4. 2014, kdy v zápise o tomto jednání se uvádí, že plocha K12 musí být zmenšena o západní část, která je dle vydané územně plánovací dokumentace kraje, Zásad územního rozvoje, součástí nadregionálního biokoridoru Červené Blato K118. Zásady jsou účinné od 7. 11. 2011 a požadavek je v souladu s § 54 stav. zák.

13. K návrhu územního plánu se dne 23. 4. 2014 vyjádřil Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje územního plánování, stavebního řadu a investic, který se k návrhu vyjadřoval se zřetelem k požadavku 50 odst. 7 stav. zák. Z hlediska Zásad územního rozvoje se k ploše K12 požaduje uvést danou plochu do souladu se Zásadami územního rozvoje, protože plocha zasahuje do nadregionálního biokoridoru. Pro stanoviska dotčených orgánů vydal pořizovatel na základě výsledků společného jednání před řízením podle § 52 stav. zák. návrh upravit mimo jiné v ploše K12 tak, že bude zmenšena o západní část v souladu se Zásadami územního rozvoje v místě, kde nachází se nadregionální biokoridor Červené Blato.

14. Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje územního plánování stavebního řadu a investic vydal dne 7. 1. 2015 potvrzení o odstranění nedostatků návrhů územního plánu, avšak poukázal na to, že od 6. 1. 2015 je účinná I. aktualizace Zásad územního rozvoje, se kterou je zapotřebí dát návrh územního plánu do souladu a mimo jiné bylo poukázáno na to, že i přes nepřípustné využití, které je uvedeno v podmínkách využití ploch je zapotřebí doplnit tyto podmínky i pro plochy s nimiž jsou v překryvu, mezi nimiž uvádí se též plocha NSf.

15. Dohodovací jednání ve věci námitek ze dne 29. 5. 2015 se týkalo rovněž plochy K12, kdy poukazuje se na Zásady územního rozvoje a jejich aktualizaci, které pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití stanoví, že v podmínkách využití má přednost překryvná funkce územního systému ekologické stability.

16. Po úpravě návrhu územního plánu neměl nadřízený orgán ani orgán ochrany přírody k provedené změně výhrady.

17. Územní plán byl schválen dne 10. 4. 2017 usnesením zastupitelstva, v kapitole o koncepci uspořádání krajiny se mimo jiné vymezuje plocha K12 jako plocha smíšená nezastavěného území farmový chov o rozloze 3,28 h v ploše u lesa směr Doudleby u lokálního biocentra LBC 1277. Ve výčtu nadregionálních biokoridorů se vedle Hlubocké obory uvádí Červené Blato. Pro biokoridory se pak stanoví podmínky využití ploch. Územní plán se ve svém odůvodnění mimo jiné zabývá souladem územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, v plochách nadregionálního významu je mimo jiné uveden nadregionální biokoridor Červené Blato. Mezi priority pro zajištění příznivého životního prostředí podle Zásad územního rozvoje patří mimo jiné zajištění ochrany zachování a obnovy jedinečného výrazu kulturní krajiny, což projevuje se též v kapitolách E a F.

18. Součástí vypořádání námitek je též vypořádání námitky navrhovatelky, které vyhověno nebylo. K úpravě plochy K12 došlo se zřetelem k povinnosti obce uvést územní plán do souladu s následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje. Jedná se o součást nadregionálního biokoridoru, který byl převzat do návrhu územního plánu. Pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití je stanoveno, že v podmínkách využití má přednost překryvná funkce územního systému ekologické stability. Územní plán musí respektovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci. To neznamená, že přestává platit dřívější územní rozhodnutí. V dotčeném území pouze nelze povolit další činnosti vyžadující správní rozhodnutí, které by bylo v rozporu s režimem nadregionálního prvku územního systému ekologické stability.

19. Krajský soud se návrhem na zrušení opatření obecné povahy zabýval podle § 101a a následující s.ř.s. a dospěl k závaru, že návrh není důvodný.

20. Navrhovatelka je vlastníkem v žalobě vyjmenovaných pozemků nacházejících se v území regulovaných napadeným územním plánem. Proto je k podání návrhu aktivně legitimována. Soudu pak přísluší napadeným územním plánem se zabývat výlučně se zřetelem k návrhovým bodům tak, jak jsou v návrhu uvedeny.

21. Do doby přijetí posuzovaného územního plánu, který nabyl účinnosti dne 10. 5. 2017, platil územní plán ve znění jeho změny přijaté v roce 2008. V roce 2011 byly přijaty současně platné Zásady územního rozvoje ve znění pozdější aktualizace. Ve smyslu § 36 odst. 1 stavebního zákona Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Pod koridory nadmístního významu jsou podřaditelné též biokoridory. Územím regulovaným napadeným územním plánem procházejí dva biokoridory nadmístního významu, Hlubocká obora a Červené Blato. Právě nadregionálním biokoridorem Červené Blato jsou dotčeny pozemky navrhovatelky.

22. Usnesení o pořízení územního plánu bylo zastupitelstvem obce vydáno v roce 2011, tedy již za platnosti Zásad územního rozvoje a již k návrhu zadání územního plánu, které bylo schváleno dne 10. 6. 2013, bylo poukazováno dotčeným orgánem, krajským úřadem, odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví na to, že na území obce se prve uvedené nadregionální biokoridory nacházejí. Krajský úřad odbor regionálního rozvoje územního plánování stavebního řádu a investic rovněž již v této fázi pořizování územně plánovací dokumentace poukázal na to, že při pořizování územně plánovací dokumentace je zapotřebí řídit se požadavky, které vyplývají ze Zásad územního rozvoje. Plocha, ve které se pozemky navrhovatelky nacházejí, je v územně plánovací dokumentaci označena K12 a právě k této ploše vydal krajský úřad jako orgán nadřízený nesouhlasné stanovisko právě pro zjištěný nesoulad této plochy se Zásadami územního rozvoje. Výhrady k této ploše vyjádřil dotčený orgán působící na úseku ochrany přírody a krajiny, což vedlo k projednání úpravy této plochy při dohodovacím jednání. Bylo tak činěno v zájmu zajištění souladu návrhu územního plánu se Zásadami územního rozvoje. Je tomu tak se zřetelem ustanovení § 36 odst. 5 stav. zák., podle kterého jsou Zásady územního rozvoje závazné pro pořizování a vydávání územních plánů. To znamená, že mezi oběma prve uvedenými územně plánovacími dokumenty musí být soulad. Zásady územního rozvoje jsou dokumentem upravujícím územní uspořádání nadmístního významu, představují vyšší územně plánovací dokumentaci a je zcela logické, že územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí musí takto přijatému vyššímu územně plánovacímu dokumentu odpovídat.

23. Není-li územní plán obce vydaný před tím než byly přijaty Zásady územního rozvoje se Zásadami v souladu, pak to má za následek, že podle územního plánu obce v částech, které Zásadám odporují, nelze rozhodovat, byť územní plán je platný. Konkrétně to v projednávané věci znamená, že již od roku 2011, kdy Zásady územního rozvoje nabyly účinnosti, tímto dokumentem byl vymezen nadregionální koridor Červené Blato, nebylo možno aplikovat v té době účinný územní plán odpůrce, který pozbyl platnosti až v roce 2017 přijetím nového územního plánu.

24. V procesu přijímání územního plánu vydávají jednotlivé dotčené orgány chránící veřejné zájmy podle zvláštních předpisů svá stanoviska a tato stanoviska jsou podle § 4 odst. 2 písm. b) závazná při přijímání mimo jiné opatření obecné povahy. Takovým stanoviskem jsou opakovaně podávaná vyjádření Krajského úřadu, oboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Tento orgán poukazoval na to, že plocha K12 je zahrnuta v nadregionálním biokoridoru a je zapotřebí dodržovat podmínky stanovené v Zásadách územního rozvoje. To má pak vliv na přípustné využití pozemků zahrnutých v této ploše.

25. K posuzování souladu návrhu územního plánu se Zásadami územního rozvoje je podle § 50 odst. 7 povolán krajský úřad. I ten konkrétně odborem regionálního rozvoje územního plánování, stavebního řádu a investic opakovaně poukazoval na to, že funkční plocha K12 není v souladu se Zásadami územního rozvoje, jestliže touto plochou prochází nadregionální biokoridor Červené Blato. V souladu s požadavky krajského úřadu jako orgánu nadřízeného a prve uvedeného dotčeného orgánu došlo k úpravě návrhu územního plánu. Po takto realizované úpravě krajský úřad vydal stanovisko o tom, že jím zjištěné nedostatky spočívající v rozporu návrhu územního plánu se Zásadami územního rozvoje byly odstraněny. Kdyby tomu tak nebylo, pak by podle § 50 odst. 8 stavebního zákona nebylo možno řízení o územním plánu zahájit.

26. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že ke zmenšení plochy K12 došlo právě z důvodu vytvoření nadregionálního biokoridoru Zásadami územního rozvoje, které je povinností obce při pořizování územního plánu respektovat. Ke zmenšení plochy K12 došlo proto v souladu s ustanovením § 36 odst. 5 stavebního zákona.

27. Plocha K12 je plochou smíšenou nezastavěného území, farmový chov (NSf). Hlavním využitím plochy je farmový chov, uvádí se přípustné využití konkrétně stavby pro zemědělství, lesnictví do celkové zastavěné plochy v dané ploše maximálně 100 m2, stavby zařízení a jiná opatření pro hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou, dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, zřizování vodních ploch a stavba vodovodního řádu pro zásobování vodou. Podmíněně přípustné jsou terénní úpravy mimo lokální biocentrum a činnosti, děje a zařízení, které biocentrum nebudou narušovat. Jako nepřípustné jsou označeny veškeré stavby a činnosti nesouvisející nebo neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím, které jsou uvedeny příkladmo. K prostorovému uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu se pro vodovodní řád pro zásobování vodou při přednosti vodovodního řádu koordinovat s přípustným využitím s plochami územního systému ekologické stability. Ve všech jiných případech má v podmínkách využití přednost překryvná funkce územního systému ekologické stability. I tento požadavek o přednosti překryvné funkce územního systému vyplývá z požadavků krajského úřadu jako nadřízeného a dotčeného orgánu. Ve stanovisku krajského úřadu, jako nadřízeného, bylo výslovně požadováno, upravit právě podmínky využití pro danou plochu v kapitole F. Odpůrce proto nikterak nepochybil, jestliže ve výroku územního plánu, stanovil, že kromě vodovodního řádu pro zásobování vodou, má upřípustného a podmíněně přípustného využití přednost překryvná funkce územního systému ekologické stability. Jestliže navrhovatelka ve své námitka vyjádřila nesouhlas se změnou územně plánovací dokumentace dotýkající se jejích pozemků, pak vyřízení námitky je v souladu s předpisy stavebního zákona o tom, že územně plánovací dokumentace obce musí být v souladu se Zásadami územního rozvoje. Vypořádání námitky má oporu v podkladové dokumentaci, především pak ve stanoviscích opakovaně vydávaných ve stejném smyslu orgánem ochrany přírody a krajiny a krajským úřadem jako nadřízeným z hlediska posuzování, odpovídá-li návrh územního plánu Zásadám územního rozvoje. Poznamenává se, že původní návrh plochy K12, tak jak byla převzata z dřívější územně plánovací dokumentace, byl předmětem dohodovacího řízení, kdy k úpravě plochy došlo právě podle požadavků orgánu ochrany přírody a krajiny.

28. Zařazení konkrétně vyjmenovaných pozemků do lesních ploch má souvislost právě s vymezeným nadregionálním biokoridorem, který je územním systémem ekologické stability. Chov daňků byl realizován v prostoru, který je v současné době oplocen, přičemž stalo se tak na základě územního rozhodnutí. Toto územní rozhodnutí není územním plánem dotčeno a je stále platné, což znamená, že po navrhovatelce nelze požadovat jeho odstranění. V takto oploceném prostoru navrhovatelce nic nebrání, aby chov daňků provozovala za shodných podmínek, jako tomu bylo v okamžiku přijetí napadeného územního plánu. Pro pozemky zařazené do lesních ploch pak platí, že tam nelze provádět jakoukoliv činnost vyžadující správní rozhodnutí, naproti tomu v ploše K12 lze realizovat činnosti podle přípustného a podmíněně přípustného využití tak, jak je stanoveno ve výroku územního plánu.

29. V návrhu se uvádí, že farmový chov daňků je realizován též v lesní části lokality a je-li plocha pro farmový chod oplocená, pak právě na základě územního rozhodnutí pro oplocení zůstane oplocená i tato část, o níž se v návrhu uvádí, že představuje životní prostor pro chovanou zvěř. Jestliže je tu pouze rozhodnutí o možnosti realizovat oplocení, pak na lesních pozemcích žádné další stavby doposud povoleny nebyly. Přitom lze předpokládat, že farmový chov daňků se v daném prostoru nachází již od doby, kdy byla přijata Změna č. 2 územního plánu nejpozději od roku 2011, kdy bylo přijato usnesení o pořízení nového územního plánu. Lze proto jen obtížně argumentovat nezbytností zřizovat další stavby, jestliže jich doposavad nebylo zapotřebí. Vyloučená je možnost zřizovat takové stavby, případně zařízení, které by byly v rozporu se zájmy na ochraně územního systému ekologické stability. Znamená to, že vyloučeny nejsou veškeré činnosti vyžadující vydání správního rozhodnutí, ale výlučně takové činnosti vyžadující správní rozhodnutí, které by měly negativní dopad do ochrany nadregionálního biokoridoru.

30. Navrhovatelka uvádí, že na pozemcích vyjmenovaných v bodu V žaloby farmový chov daňků realizuje. Vedle oplocení žádné další stavby povoleny nebyly, přesto je chov provozován. Argumentuje-li se povinností dodržovat předpisy o veterinární péči, pak k žádné změně v tomto ohledu nedochází, jestliže doposud žádné stavby vedle oplocení nebylo zapotřebí a lze předpokládat, že dělo se tak souladně s předpisy o veterinární péči. Nezbývá než zopakovat, že v daném prostoru lze zřizovat takové stavby, které neodporují režimu nadregionálního biokoridoru.

31. Navrhovatelce nelze přisvědčit, že přijetím územního plánu byl nezákonně dotčen výkon jejího vlastnického práva zařazením pozemků z části do ploch lesních. Farmový chov daňků lze v oploceném prostoru realizovat po přijetí územního plánu zcela shodně tak, jak navrhovatelka činila doposud, jestliže tu není vedle povolení ke zřízení oplocení žádné další rozhodnutí umožňující další činnosti, kterých se navrhovatelka dovolává. Zjednodušeně řečeno přijetím územního plánu lze v chovu daňků pokračovat, jako bylo činěno doposavad. Do budoucna jsou vyloučeny činnosti, pro které by bylo zapotřebí vyžádat správní rozhodnutí a to by odporovalo režimu nadregionálního prvku územního systému ekologické stability.

32. Soud neshledal, že územní plán odporuje § 18 odst. 2 stav. zák. Podle tohoto předpisu územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelového využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Při vymezení funkční plochy K12 a podmínek jejího využití a zařazení dalších pozemků žalobkyně do pozemků lesních byl hodnocen společenský zájem na ochraně přírody a krajiny a ten byl porovnáván se zájmem žalobkyně, která se danému uspořádání prostoru bránila. Pro hledání rovnováhy mezi zájmy navrhovatelky a ochrannou životního prostředí byl dán prostor příslušnému dotčenému orgánu, jímž je krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Uspořádání ploch, pak bylo předmětem dohodovacího jednání, které se dělo v zájmu minimalizovat omezení vlastnického práva navrhovatelky v důsledku vymezení nadregionálního biokoridoru vyšší územně plánovací dokumentací. Omezení plynoucí se zařazením dané lokality do nadregionálního biokoridoru bylo možno předvídat již od září roku 2011, kdy biokoridor Červené Blato vznikl schválením Zásad územního rozvoje. Vážení soukromých a veřejných zájmů je na zastupitelském orgánu obce, která tak realizuje právo na svou samosprávu. Na soudu není, aby posuzoval vhodnost využití té které lokality, ale je na něm, aby posoudil, jde-li o odůvodnitelný postup. V projednávané věci to znamená, že při vymezení dané funkční plochy byly respektovány Zásady územního rozvoje, které vymezily konkrétní nadregionální biokoridor a je-li mimo jiné cílem územního plánování podle § 18 odst. 1 vytvářet podmínky pro příznivé životní prostředí, pak zájem na ochraně přírody a krajiny vytvořením biokoridoru převažuje nad zájmem soukromým. Nezbývá než zopakovat, že při dodržení podmínek možného využití daného prostoru dalšímu faremnímu chovu daňků nic nebrání.

33. Územním plánem proto nebylo zasaženo do práva navrhovatelky podnikat a jejího práva vlastnického.

34. Soud neshledal, že přijatý územní plán odporuje zásadě proporcionality. Jak již bylo uvedeno porovnání soukromých a veřejných zájmů je na orgánu samosprávy, přičemž ten zákonem stanovené požadavky na soulad svého územního plánu se Zásadami územního rozvoje je povinen respektovat. Pohyboval-li se odpůrce v zákonem stanovených mantinelech, pak přijatý územní plán není v rozporu se zásadou proporcionality. Jestliže je daná lokalita dotčena nadregionálním biokoridorem stanoveným Zásadami územního rozvoje, které současně vymezují způsob využití biokoridoru, musí územní plán odpůrce Zásadám územního rozvoje odpovídat, jinak by nemohl být přijat. Proto není napadený územní plán zařazením konkrétních pozemků do ploch lesních nezákonný.

35. Vzhledem k těmto důvod krajský soud podle § 101d odst. 2 věta druhá s.ř.s. návrh na zrušení části opatření obecné povahy zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Podle tohoto předpisu má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil. Odpůrce je malou obcí, která nezaměstnává odborníky působící ve stavebním právu. Proto zastoupení advokátem představuje důvodně vynaložené náklady, jejichž náhradu soud odpůrci přiznal. Náklady řízení odpůrce představují 2 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci a sepis vyjádření), 2 režijní paušály po 300 Kč a dalších 1 428 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce odpůrce plátcem. Navrhovatelka je proto povinna zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení celkem 8 228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

37. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání návrhu nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení