50 A 16/2023– 57

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mg. Josefem Strakou ve věci žalobce: S. H. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Martinem Bartošem se sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2023, č. j. 087228/2023/KUSK, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2023, č. j. 087228/2023/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 600 Kč, a to k rukám jeho zástupce Mgr. Martina Bartoše, advokáta.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce byl obviněn z přestupku, který měl spočívat v překročení nejvyšší dovolené rychlosti při řízení motorového vozidla. Řízení o přestupku vedl Městský úřad Nymburk. Dne 3. 1. 2023 byl do podatelny Městského úřadu Nymburk doručen e–mail odeslaný z adresy [email protected], jehož přílohou byla do elektronické podoby zkonvertovaná listina obsahující plnou moc, kterou měl žalobce udělit P. R. . V důsledku toho Městský úřad Nymburk přistupoval k žalobci jako k zastoupenému účastníkovi a doručoval mu veškeré písemnosti, a to včetně předvolání k účasti na jednání, při němž byli mj. vyslechnuti dopravní policisté provádějící rychlostní měření. Rozhodnutím ze dne 8. 3. 2023, č. j. MUNYM–070/18704/2023/Vos (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) shledal Městský úřad Nymburk žalobce vinným, že dne 10. 10. 2022 okolo 11:09 hodin na silnici č. III/33011 poblíž domu č, 201 v obci H. ve směru jízdy na obec Zvěřínek jako řidič motorového vozidla Mercedes–Benz RZ X jel rychlostí 80 km.h–1 (při odečtu možné tolerance 77 km.h–1), tedy při řízení motorového vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost, čímž spáchal z nedbalosti přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za což mu uložil správní trest pokuty 3 000 Kč včetně paušální náhrady nákladů řízení 1 000 Kč. Prvostupňové rozhodnutí bylo dne 8. 3. 2023 doručeno do datové schránky P. R.

2. Dne 26. 6. 2023 bylo proti prvostupňovému rozhodnutí podáno odvolání přímo žalobcem, který namítal, že P. R. nikdy žádnou plnou moc neudělil, a tedy vůbec nevěděl o úkonech prováděných v průběhu řízení na prvním stupni. Žalovaný však svým rozhodnutím ze dne 28. 8. 2023, č. j. 087228/2023/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolání žalobce zamítl pro opožděnost. Žalovaný vycházel z úvahy, že žalobce byl na základě plné moci zastoupen zmocněncem P. R., a proto odvolací lhůta počala běžet od doručení prvostupňového rozhodnutí uvedenému zmocněnci. V takovém případě uplynula již 24. 3. 2023, avšak žalobcovo odvolání bylo podáno až dne 26. 6. 2023, tedy opožděně.

3. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

II. Obsah podání účastníků a průběh jednání

4. Žalobce namítá, že v průběhu správního řízení nikdy žádnou plnou moc nikomu neudělil. O tom, že byl v řízení na prvním stupni zastoupen, se poprvé dozvěděl až dne 22. 6. 2023, kdy přímo do jeho datové schránky bylo doručeno prvostupňové rozhodnutí. V odvolání podaném dne 26. 6. 2023 tento nedostatek namítal a předpokládal, že správní orgány provedou srovnání a podpis na plné moci si ověří a případně odstraní pochybnosti ohledně podpisu. Až teprve po seznámení s napadeným rozhodnutím se žalobce dozvěděl, že plná moc měla být Městskému úřadu Nymburk doručena z e–mailové adresy [email protected], který ani nebyl opatřen elektronickým podpisem. Plná moc proto neměla být vůbec akceptována, neboť nejenže se nejedná o řádné podání, ale ani z něj není patrná vůle zmocněnce zmocnění přijmout. Podpůrně žalobce navrhuje důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za účelem objasnění, zda podpis na plné moci je skutečně podpisem žalobce či nikoliv.

5. Žalovaný s žalobou nesouhlasí. Zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí spočívalo na opožděnosti odvolání, proto zkoumal pouze to, zda bylo podáno ve lhůtě. Dále zdůrazňuje, že v průběhu řízení na prvním stupni byla doručena zkonvertovaná plná moc vystavená žalobcem včetně všech jeho osobních údajů. Pokud by své osobní údaje k vyhotovení plné moci neposkytnul, pak v žalobě nenabízí žádné pravděpodobné vylíčení reality, jak by k vystavení plné moci údajně naprosto neznámými osobami mohlo dojít a z jakého důvodu. Další písemnosti včetně prvostupňového rozhodnutí byly doručovány do datové schránky zmocněnce dle plné moci. Odvolání však bylo odesláno z datové schránky žalobce, který se musel nějak dozvědět o prvostupňovém rozhodnutí, tedy předáním nebo přeposláním od fyzické osoby uvedené jako zástupce, které bylo doručováno. Dle žalovaného jde o nepříliš domyšlené obstrukční jednání spočívající v předstírání neznalosti osob, které jménem žalobce jednají, ovšem s logickými nesrovnalostmi, jak by se neznámé osoby dostaly k osobním údajům žalobce a jak by se tento dozvěděl o doručeném prvostupňovém rozhodnutí, pokud by s těmito osobami nekomunikoval. Pokud žalobce tvrdí, že mu prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno do jeho datové schránky, pak by měl ještě prokázat, kým mu bylo doručeno a proč. Pokud by mu rozhodnutí přeposlala fyzická osoba uvedená v plné moci, pak by to jenom potvrzovalo, že zastoupení bylo funkční. Z uvedených důvodů navrhuje žalobu zamítnout.

6. Soud ve věci nařídil jednání, při němž předestřel podstatnou část správního spisu zejména ve vztahu k částem, na nichž je zažurnalizováno e–mailové podání z adresy [email protected], a dále doplnil dokazování zprávou od České pošty, s. p. ze dne 11. 1. 2024, sdělením Digitální a informační agentury ze dne 8. 1. 2024 obsahujícím výpis datových zpráv dodaných a odeslaných z datové schránky žalobce, a dále žalobcem předloženou doručenkou z jeho datové schránky k datu 22. 6. 2023 (ke konkrétním skutkovým zjištěním plynoucím z těchto důkazů podrobněji viz odst. [20] a [25] níže). Žalobce kladl při jednání důraz zejména na skutečnost, že podání z e–mailu [email protected] nebylo elektronicky podepsáno a nemělo k němu být vůbec přihlíženo. Žalovaný naproti tomu kladl důraz na skutečnost, že plná moc připojená k uvedenému e–mailu byla ověřena konverzní doložkou, byla tedy pravá a platně založila zastoupení. Obě strany setrvaly na svých návrzích.

III. Posouzení soudem

7. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Při přezkumu napadeného rozhodnutí soud v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného. Napadené rozhodnutí soud přezkoumává v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je podle § 75 odst. 2 věty prví s. ř. s. vázán.

8. Napadené rozhodnutí spočívá na závěru o opožděnosti odvolání podaného proti prvostupňovému rozhodnutí, tudíž v rámci soudního přezkumu se lze zabývat pouze posouzením otázky včasnosti tohoto odvolání [viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 27. 4. 2012, č. j. 5 As 111/2011–87, ze dne 22. 10. 2015, č. j. 10 As 149/2015–35, odst. 11, a ze dne 16. 1. 2018, č. j. 2 As 328/2016–96, odst. 36].

9. V tomto případě je však posouzení včasnosti bezprostředně navázáno na úvahu žalovaného, že okamžik oznámení prvostupňového rozhodnutí je třeba navázat na datum 8. 3. 2023, kdy došlo k jeho doručení do datové schránky P. R. , jenž byl správními orgány obou stupňů považován za zmocněnce zastupujícího žalobce na základě plné moci. Jádrem sporu je proto otázka, zda měla být plná moc udělená P. R. akceptována a zda doručení prvostupňového rozhodnutí do datové schránky P. R. dne 8. 3. 2023 vyvolalo účinky oznámení ve smyslu § 71 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Pokud ano, připadl by poslední den lhůty 15 dnů pro podání odvolání (§ 83 odst. 1 správního řádu) na datum 23. 3. 2023, tudíž by odvolání podané žalobcem dne 26. 6. 2023 bylo skutečně opožděné a napadené rozhodnutí správné. Pokud však nikoliv, pak by bylo třeba běh odvolací lhůty odvíjet až od okamžiku, kdy se o prvostupňovém rozhodnutí dozvěděl přímo žalobce, a v takovém případě by byl závěr o opožděnosti odvolání předčasný.

10. Při posouzení předmětné sporné otázky soud vycházel z následujících skutkových zjištění:

11. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 3. 1. 2023 byla do elektronické podatelny Městského úřadu Nymburk (na adresu mail@meu–nbk.cz) dodán prostý e–mail odeslaný z adresy [email protected]. Tento e–mail neobsahoval žádný text, pouze v jeho předmětu bylo uvedeno „plná moc“, a dále k němu byla připojena příloha se souborem 154110310–269887–230102182336.pdf. Obsahem tohoto pdf souboru byla plná moc s datem 30. 12. 2022, ve které žalobce zmocňuje P. R. „k tomu, aby mně v plném rozsahu zastupoval pro celé řízení v oblasti dopravního přestupku – řízení vede Městský úřad Nymburk pod spisovým znakem MUNYM–070/81831/2022/Vos“, na plné moci jsou podpisy zmocněnce i zmocnitele. Z připojené doložky z konverze dokumentu do elektronické podoby soud dále zjistil, že zmiňovaná plná moc byla na pobočce České pošty na žádost zkonvertována z původní listinné (analogové) podoby do elektronického dokumentu 154110310–269887–230102182336.pdf (tedy přesně toho dokumentu, jenž byl přílohou e–mailu zaslaného z adresy [email protected]). Z další připojené doložky z konverze dokumentu do listinné podoby vyplývá, že elektronický dokument 154110310–269887–230102182336.pdf (tj. soubor s textem zmiňované plné moci ze dne 30. 12. 2022 mezi žalobcem a P. R.) byl následně Městským úřad Nymburk zkonvertován do listinné (analogové) podoby a takto zažurnalizován do správního spisu.

12. Shora uvedené poznatky lze tedy shrnout následovně: Do elektronické podatelny Městského úřadu Nymburk byl zaslán e–mail, jehož přílohou byl elektronický soubor vytvořený zkonvertováním listiny obsahující písemné udělení plné moci žalobcem P. R., a tento elektronický soubor byl následně převeden zpět do listinné podoby a zažurnalizován do správního spisu.

13. Mezi žalobcem a žalovaným ostatně není sporu, že elektronický dokument (soubor) připojený jako příloha e–mailu z adresy [email protected] je výstupem konverze z původní listinné podoby. Soud konstatuje, že z konverzních doložek je patrné, že tomu tak skutečně je. V souvislosti s elektronickým dokumentem 154110310–269887–230102182336.pdf tedy došlo k řádně provedené konverzi ve smyslu § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že pdf soubor připojený ke zmiňovanému e–mailu měl stejnou „váhu“ jako listinný originál. Jinak řečeno, plná moc obsažená v elektronickém souboru skutečně odpovídá fyzicky sepsané plné moci ze dne 30. 12. 2022.

14. Pokud jde o vlastní obsah plné moci ze dne 30. 12. 2022, soud konstatuje, že z ní vyplývá jednostranné prohlášení zmocnitele (žalobce) o rozsahu zmocnění (přestupkové řízení vedené před Městským úřadem Nymburk pod sp. zn. MUNYM–070/81831/2022/Vos) a osobě zmocněnce (P. R.). Soud proto souhlasí s žalovaným vtom, že se jedná o platně udělené zmocnění, které osvědčuje vznik vztahu zmocněnec–zmocnitel mezi žalobcem a P. R.

15. Až potud se lze se závěrem správních orgánů ohledně plné moci ztotožnit.

16. Nicméně ke vzniku zastoupení ve správním řízení nepostačí samotné udělení plné moci, ale je také třeba, aby plná moc byla náležitým způsobem předložena správnímu orgánu, který řízení vede. Proto pokud je plná moc správnímu orgánu zasílána v písemné podobně (tedy není učiněna např. ústně do protokolu jak připouští § 33 odst. 1 správního řádu), pak je třeba ji předložit v rámci řádného podání, které musí splňovat všechny náležitosti dle § 37 odst. 2 správního řádu, mezi které patří kromě identifikačních údajů podatele (např. jméno a příjmení či název, místo bydliště či sídlo atd.) také podpis, jehož absence má za následek vadu podání (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018–39).

17. Jak přitom dovozuje konstantní judikatura, podání učiněné prostřednictvím internetu bez zaručeného elektronického podpisu (typicky prostým e–mailem) je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění ve lhůtě 5 dnů některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, jinak se k němu nepřihlíží a hledí se na něj, jako by nebylo vůbec učiněno (srov. např. rozsudky NSS správního soudu ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 Ans 5/2010–172, ze dne 29. 2. 2012, č. j. 4 Ads 8/2012–57, a ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008–70). Jinak řečeno, „[j]akkoliv správní řád nevylučuje možnost učinit podání i prostým e–mailem (bez uznávaného elektronického podpisu), k tomu, aby takové podání vyvolalo zamýšlené účinky je třeba, aby je podatel potvrdil nebo doplnil podáním učiněným některou z forem, uvedených v § 37 odst. 4 věty první správního řádu (tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronickým podáním s uznávaným elektronickým podpisem). Tak tomu v nyní posuzované věci nebylo (…) Stěžovatel se přitom mýlí, má–li za to, že neúčinnost plné moci vůči správnímu orgánu I. stupně (v důsledku jejího podání pouze prostým e–mailem) byla zhojena tím, že správní orgán I. stupně se zmocněncem stěžovatele K. S. jednal. Nedostatek formy, v níž je podání účastníka správního řízení učiněno, lze zhojit pouze způsobem a ve lhůtě, které stanoví správní řád v § 37 odst. 4, nikoliv tím, že správní orgán nesprávně v řízení postupuje tak, jako by podání bylo učiněno zákonem přípustnou formou“ (podle rozsudku NSS ze dne 10. 1. 2017, č. j. 8 As 49/2016–34, odst. 13 a 14, zdůraznění doplněno zdejším soudem).

18. A přesně v tom tkví podstata problému v nyní posuzované věci. Přestože plná moc ze dne 30. 12. 2022 uzavřená mezi P. R. obsahuje všechny náležitosti plné moci a její elektronické vyhotovení se shoduje s původním listinným, tak nelze přehlížet, že byla správnímu orgánu zaslána toliko jako příloha prostého e–mailu [email protected] , který však náležitosti podání dle § 37 odst. 2 správního řádu zcela postrádal.

19. V e–mailu [email protected] předně nebylo vůbec uvedeno ani jméno, příjmení, místo pobytu či datum narození fyzické osoby, ani název, sídlo či identifikační sídlo právnické osoby. Nebylo z něj tedy vůbec patrné, kdo jej činí. Šlo jen o prázdnou zprávu s uvedením předmětu a připojenou přílohou, ale bez jakékoliv možnosti určit identitu odesilatele (podatele). Rozhodně nelze spoléhat na to, že skutečnou odesílající je zrovna nějaký pan Jakub Pulkrab, jak by se mohlo jevit z označení e–mailové adresy. Stejně tak ale nelze automaticky usuzovat, že odesilatelem je zrovna zmocněnec či zmocnitel označení v plné moci obsažené v příloze. Odeslání předmětného e–mailu totiž mohla učinit i jakákoliv třetí osoba, a to i bez souhlasu osob označených v plné moci.

20. Dále z ničeho nevyplývá, že by e–mail [email protected] byl podepsán. Z vytištěného náhledu obrazovky (printscreenu) z adresy podatelny mail@meu–nbk.cz založeného ve správním spisu není nijak patrné, že by se jednalo o e–mail s elektronickým podpisem. Ve spise rovněž není žurnalizována žádná doložka o elektronickém podpisu. Jsou přítomny pouze konverzní doložky, které však lze ztotožnit pouze s přílohou předmětného e–mailu, ve vztahu k níž dokazují převod z listinné do elektronické podoby a zpět (viz odst. [11] až [13] výše), ale nikoliv již k podepsání vlastního e–mailu, v jehož rámci byla konvertovaná příloha posílána. Soud nepřehlédl, že na doložce z konverze dokumentu do listinné podoby je mj. uvedeno „[v]stupní dokument byl: podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem (…) údaje o kvalifikovaném elektronickém podpisu: číslo kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis 15 A8 F4 8. (…)“, nicméně uvedené se zjevně vztahuje právě k provedení úkonu spočívající v konverzi, a nikoliv k podepsání konkrétního e–mailu, natož k e–mailu [email protected]. Soud si přesto pro odstranění pochybností vyžádal potvrzení od České pošty s. p., která ve své zprávě ze dne 11. 1. 2024 (kterou soud při jednání provedl jako důkaz) potvrdila vystavení kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis č. 15 A8 F4 8 s tím, že byl vydán pouze pro účely služby Czech POINT, přičemž explicitně vyloučila, že by bylo technicky možné používat daný certifikát v souvislosti s používáním e–mailu [email protected]. Není tudíž k dispozici nic, co by nasvědčovalo tomu, že by inkriminovaný e–mail byl opatřen jakýmkoliv typem elektronického podpisu.

21. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že e–mail zaslaný dne 3. 1. 2023 z adresy [email protected] do elektronické podatelny Městského úřad Nymburk vůbec nesplňoval náležitosti podání ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu, neboť neobsahoval žádné označení a ani nebyl platně podepsán. Z obsahu správního spisu přitom nevyplývá, že by po doručení zmiňovaného e–mailu z adresy [email protected] bylo ze strany podatele učiněno jakékoliv doplnění, tudíž ani nedošlo k procesnímu zhojení ve smyslu § 37 odst. 4 věty druhé správního řádu. Správní orgány proto nebyly oprávněny k zaslání předmětného e–mailu vůbec přihlížet. Tím pádem nebylo možno akceptovat zaslání ani plné moci ze dne 30. 12. 2022, která byla zasílána právě jako příloha inkriminovaného e–mailu nesplňujícího náležitosti platného podání.

22. Městský úřad Nymburk si přitom byl nedostatků podání zaslaného prostým nepodepsaným e–mailem zjevně vědom, neboť v průběhu řízení neakceptoval omluvu z jednání, která byla dne 9. 2. 2023 zaslaná právě e–mailem [email protected]. V odůvodnění prvostupňového rozhodnutí k tomu uvedl, že tak učinil z důvodu, že sdělení obsahující omluvu nebylo opatřeno elektronickým podpisem a nedošlo ani jeho doplnění. Tento postup je sice správný, nicméně v jeho kontextu působí kuriózně, proč Městský úřad Nymburk shodně nepostupoval i ve vztahu k e–mailu dodaném dne 3. 1. 2023, který byl zaslán z naprosto totožné adresy a s naprosto identickými nedostatky jako pozdější e–mail dodaný dne 9. 2. 2023. Soud konstatuje, že je nepřípadné, aby si správní orgán takto nahodile vybíral, že jednou bude k nepodepsanému e–mailu přihlížet a podruhé již nikoliv.

23. Ve vztahu k posuzované věci je každopádně podstatné, že e–mail ze dne 3. 1. 2023 odeslaný z adresy [email protected] nesplňoval náležitosti řádného podání, a proto k němu – a logicky ani k jeho přílohám – nemělo být přihlíženo. Plná moc z přílohy tohoto e–mailu proto neměla být vůbec akceptována a k žalobci mělo být přistupováno jako k nezastoupenému účastníkovi. Z tohoto důvodu nemohlo doručení prvostupňového rozhodnutí do datové schránky P. R. vyvolat účinky oznámení rozhodnutí ve smyslu ve smyslu § 71 odst. 2 správního řádu. Jinak řečeno, doručení prvostupňového rozhodnutí do datové schránky P. R. nevyvolalo vůči žalobci žádné procesní důsledky, a proto mu od data tohoto doručení (tj. od 8. 3. 2023) ani nemohla počít běžet lhůta k podání odvolání. Právě v tom tkví podstata chybné úvahy žalovaného.

24. Závěr žalovaného o opožděnosti odvolání by mohl obstát leda tehdy, pokud by v průběhu odvolacího řízení bylo prokázáno, že se žalobce s obsahem prvostupňového rozhodnutí seznámil jiným způsobem a že i po tomto jiném způsobu seznámení mu již marně uplynula lhůta k podání odvolání (k důsledkům faktického seznámení se účastníka s nedoručeným či vadně doručením rozhodnutím srov. závěry rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007–118). Nic takového však v průběhu odvolacího řízení prokázáno nebylo. Žalovaný pouze vycházel z úvahy, že když byl žalobce schopen podat dne 26. 6. 2023 podat odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, tak musel spolupracovat s osobou, které bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno. Tato úvaha má do určité míry logiku, zároveň však pomíjí, že i v případě pravdivosti naznačené spolupráce zde stále není ničím doloženo, kdy konkrétně došlo k faktickému seznámení žalobce s prvostupňovým rozhodnutím, neboť bez toho není možno určit, zda mu skutečně již uplynula odvolací lhůta. Ta by navíc byla prodloužená na 90 dnů, neboť na účastníka, jemuž nebylo řádně doručeno a který se s rozhodnutím seznámil jinak, se hledí, jako by mu správní orgán doručil s chybějícím poučením (srov. § 84 odst. 2 ve vazbě na § 83 odst. 2 správního řádu).

25. Žalobce tvrdil, že se o vydání prvostupňového rozhodnutí dozvěděl až dne 22. 6. 2023, když mu toto rozhodnutí bylo Městským úřadem Nymburk doručeno do jeho datové schránky. Toto tvrzení žalobce doložil doručenkou datové zprávy (kterou soud provedl jako důkaz), z jejíhož obsahu vyplývá, že do datové schránky žalobce (ID 3t7mrc8) byla dne 22. 6. 2023 ve 14:09 hodin dodána zpráva odeslaná z datové schránky Města Nymburk (ID 86abcd) pod označením č. j. MUNYM–030/46209/2023/Mak, sp. zn. MUNYM–030/31898/2023/Mak. Tutéž skutečnost potvrzuje i výpis z datové schránky žalobce (ID 3t7mrc8), který na vyžádání soudu poskytla Digitální a informační agentura v rámci sdělení ze dne 8. 1. 2024 (a který soud rovněž provedl k důkazu – v jednací síni byly účastníkům předloženy textově zvětšené formáty výpisů založených na č. l. 44–54 soudního spisu). Z uvedeného výpisu poskytnutého Digitální a informační agenturou navíc vyplývá, že zpráva zaslaná do z datové schránky Města Nymburk (ID 86abcd) měla ve své anotaci uvedeno „zaslání rozhodnutí“ a že z žalobcovy téhož dne (tj. 22. 6. 2023) byla paralelně odeslaná datová zpráva, v jejíž anotaci bylo uvedeno „RE: Upozornění na nedoplatek – MUNYM–030/31898/2023/Mak“.

26. Shora uvedené dle soudu prokazuje přinejmenším to, že žalobce do své datové schránky dne 22. 6. 2023 skutečně obdržel datovou zprávu od Městského úřadu Nymburk. Sice se nepodařilo prokázat přesný obsah těchto datových zpráv (již nejsou k dispozici soubory s přílohami), nicméně popisky v anotacích těchto zpráv představují dosti silnou indicii o tom, že se jednalo o komunikaci související s výzvou k úhradě pokuty uložené na základě prvostupňového rozhodnutí. S ohledem na uvedené lze vyjít z toho, že se žalobce s prvostupňovým rozhodnutím skutečně seznámil nejpozději dne 22. 6. 2023, jak tvrdil již v odvolání proti němu a jak později argumentoval i v žalobě.

27. Proto vyjde–li soud ze zjištění, že žalobce byl s prvostupňovým rozhodnutím seznámen nejpozději dne 22. 6. 2023, pak odvolání podané dne 26. 6. 2023 bylo podáno čtvrtého dne po seznámení, čili zcela zjevně v rámci odvolací lhůty, a to jak prodloužené 90denní (§ 84 odst. 2 ve spojení s § 83 odst. 2 správního řádu), tak i základní 15denní (§ 83 odst. 1 správního řádu). Z tohoto důvodu nemůže obstát závěr napadeného rozhodnutí o opožděnosti odvolání a soud jej proto musí zrušit pro nezákonnost (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).

28. Soud se dále ve stručnosti vyjádří k dalším námitkám účastníků:

29. Nelze přisvědčit argumentaci zástupce žalovaného při jednání, že by žalobcem předložená doručenka datové zprávy měla být nevěrohodná, protože má jiný vzhled než doručenky z datových zpráv žurnalizovaných ve správním spise. Zmiňovaná vizuální odlišnost je způsobena tím, že k vygenerování doručenky bylo použit jiný software pro správu datových schránek. V případě žalobcem předložené doručenky šlo o výstup z veřejně nabízené aplikace MDSO, v případě doručenek ve správním spise šlo o výstup ze základního softwarového systému pro veřejnou správu. Obojí však shodně prokazuje údaje o pohybech v konkrétní datové schránce. Soud nadto zdůrazňuje, že v žalobcem předloženém výpisu z jeho datové schránky vygenerovaném aplikací MDSO jsou datové zprávy přijaté od Městského úřadu Nymburk označeny č. j. MUNYM–030/46209/2023/Mak, které se zcela shoduje s údajem „číslo jednací ze strany odesílatele“ uvedené ve výpisu z žalobcovy datové schránky předložené na vyžádání soudu od Digitální a informační agentury. S ohledem na tuto shodu nelze mít o pravosti žalobcem předložené doručenky datové zprávy žádné rozumné pochybnosti, resp. nic nenasvědčuje tomu, že by údaje na této doručence byly nějak pozměněny či s nimi bylo nějak manipulováno.

30. Rovněž neobstojí argumentace žalovaného, že žalobci zaslala prvostupňové rozhodnutí fyzická osoba uvedená v plné moci. Jak vyplynulo z doplněného dokazování, za jediný spolehlivě doložitelný okamžik o seznámení žalobce s obsahem prvostupňového rozhodnutí lze považovat datum 22. 6. 2023, kdy do žalobcovy datové schránky byla doručena datová zpráva od Městského úřadu Nymburk (viz odst. [25] výše). Nelze samozřejmě s absolutní jistotou vyloučit, že se žalobce prostřednictvím nějaké osoby seznámil s prvostupňovým rozhodnutím již někdy dříve. O takové skutečnosti však neexistuje žádný konkrétně doložitelný poznatek. Žalobce naopak výslovně prohlásil, že údajného zmocněnce P. R. nezná a že si nedovede vysvětlit jednání takové osoby, přičemž není k dispozici žádný konkrétní důkaz, který by toto tvrzení vyvracel či prokazoval opak. Jakékoliv domněnky o dřívějším přeposlání prvostupňového rozhodnutí jinou osobou tudíž zůstávají pouze v rovině ničím nepodložených spekulací.

31. Soud se rovněž nemůže ztotožnit s argumentací žalovaného, že pokud by žalobce neposkytl své osobní údaje, nemohlo by dojít k vystavení plné moci naprosto neznámými osobami. Toto je naopak jen jedna možná verze reality, která jen jednostranně tvrzena žalovaným bez jakýchkoliv důkazů. Lze si přitom představit celou řadu situací, kdy dojde například k odcizení osobních údajů a jejich užití bez vědomí jejich subjektu, nebo kdy subjekt údajů sice poskytne své osobní údaje, ale následně dojde k jejich použití bez jeho souhlasu či v rozporu s jeho pokyny. Ve vztahu k nyní posuzované věci je třeba opět připomenout, že žalobce prohlásil, že P. R. nezná a plnou moc mu nepodepsal, přičemž jediným důkazem naznačujícím opak je příloha nepodepsaného e–mailu odeslaného neznámou osobou. To samo o sobě k závěru o prokazatelné spolupráci žalobce s odesilatelem e–mailu rozhodně nemůže postačovat.

32. Jelikož soud v posuzované věci učinil závěr, že nemělo být vůbec přihlíženo k plné moci ze dne 30. 12. 2022, je logicky již nadbytečné zkoumat pravost podpisů na ní. Z tohoto důvodu soud neprovedl žalobcem navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Není samozřejmě vyloučeno využití takového důkazu pro jiné typy řízení (např. pro občanskoprávní řízení o náhradě škody vůči odesilateli e–mailu, popř. pro řízení jiné v souvislosti se zneužitím osobních údajů apod.), nicméně ve vztahu k nyní posuzované věci jde o důkaz zcela nerelevantní.

33. Soud rovněž neprovedl důkaz žalobcem předloženým sdělením od Městského úřadu Nymburk ze dne 8. 1. 2024 informující o vnitřním systému zabezpečení, které měl získat na základě svobodného přístupu k informacím. Způsob zabezpečování elektronických dat zpracovávaných správním orgánem nemá vůbec spojitost s předmětem nyní posuzované věci.

IV. Závěr a náklady řízení

34. S ohledem na uvedené soud shrnuje, že i když plná moc ze dne 30. 12. 2022 udělená žalobcem P. R. má formálně náležitosti plné moci, tak zároveň byla předložena jako příloha prostého e–mailu, který neměl náležitosti podání dle § 37 odst. 2 správního řádu a ani nebyl později nijak doplněn, a proto k němu nemohlo být v řízení nijak přihlíženo. S žalobcem proto bylo chybně jednáno jako se zastoupeným účastníkem, proto doručení prvostupňového rozhodnutí domnělému zmocněnci nevyvolalo žádné procesní důsledky, tedy ani běh lhůty k podání odvolání. Za nejzazší okamžik, kdy se žalobce prokazatelně seznámit s obsahem prvostupňového rozhodnutí, lze považovat až datum 22. 6. 2023, naproti tomu o dřívějším seznámení není k dispozici žádný konkrétní důkaz. Z tohoto důvodu nebylo možno na odvolání podané dne 26. 6. 2023 nahlížet jako na opožděné, jak činí napadené rozhodnutí, a proto jej soud pro nezákonnost zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a vrátil žalovanému k dalšími řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.; výrok I).

35. V dalším řízení je tedy žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), že doručení prvostupňového rozhodnutí P. R. nemohlo ve vztahu k žalobci vyvolat žádné procesní účinky, a tedy ani nemohlo vyvolat běh odvolací lhůty. Proto pokud se žalovanému nepodaří spolehlivě prokázat, že se žalobce o vydání prvostupňového rozhodnutí dozvěděl dříve jiným způsobem a že mu z tohoto důvodu uplynula lhůta k podání odvolání již dříve, nezbude než považovat podané odvolání za včasné a věcně jej projednat.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl v řízení úspěšný, a má tak proti žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty představují jednak zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč a dále náklady související se zastoupením žalobce advokátem ve výši 13 600 Kč, které zahrnují odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, písemné podání žaloby, podání vyjádření ze dne 24. 1. 2024 účast na jednání po 3 100 Kč za úkon [§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], a náhradu hotových výdajů 1200 Kč za čtyři úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobce není plátce DPH, není náhrada této daně součástí odměny za zastupování. Náklady žalobce tak celkem činí celkem 16 600 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, použitý na základě § 64 s. ř. s.).

Poučení

I. Vymezení věci II. Obsah podání účastníků a průběh jednání III. Posouzení soudem IV. Závěr a náklady řízení