50 A 25/2016 - 71

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobkyně MUDr. H. V., zast. JUDr. Danou Kořínkovou, Ph. D., LL. M., advokátkou v Praze 8, Sokolovská 47/73, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3. 6. 2016, čj. KUJCK 77346/2016/OZZL/2, za účasti Dipl. Ing. P. B. a K. B., takto:

Výrok

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 3. 6. 2016, čj. KUJCK 77346/2016/OZZL/2 a rozhodnutí Městského úřadu v Písku ze dne 6. 1. 2015 čj. ZPO1/2014/47412/3/EC se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 11.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 8. 8. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2016 čj. KUJCK 77346/2016/OZZL/2, jímž odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu v Písku ve výroku o povolení odběru podzemní vody z vrtané studny bylo jako nepřípustné zamítnuto a odvolání proti výroku II. o vydání stavebního povolení na stavbu vrtané studny bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí v tomto rozsahu bylo potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že procesní postup předcházející vydání napadeného rozhodnutí je v rozporu se zákonem. Žalobkyni nebylo přiznáno účastenství v zákonném rozsahu, jestliže jí bylo umožněno účastnit se pouze formálně odvolacího řízení. Žalovaný vrátil věc správnímu orgánu I. stupně k dokončení části odvolacího řízení. Ve výsledku toho žalobkyni nebylo přiznáno právo být účastníkem řízení po celou dobu tohoto řízení, nemohla proto ještě v době před vydáním prvostupňového rozhodnutí navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. Před vydáním rozhodnutí se k věci nemohla vyjádřit. Neměla možnost požádat o nařízení místního šetření a účastnit se všech úkonů, které byly v průběhu řízení učiněny. Již jen pro tento důvod jsou splněny podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. Žalovaný se dále řádně nevypořádal s uplatněnými odvolacími námitkami. Úsudek o tom, že stavebníci nabyli práv v dobré víře, je nesprávný a taková práva stavebníci vůbec v dobré víře nabýt nemohli. Stavebníci postupují nestandardně, v době žádosti se na pozemku nacházela vrtaná studna označená za průzkumný vrt. Stavebníci požádali o rozhodnutí o umístění stavby, které žalobkyně nahlíží jako nezákonné. O takto zřízené stavbě mělo být vedeno řízení o její odstranění. Jako nesprávný je namítán učiněný úsudek žalovaného o nízkém dotčení žalobkyně na jejích právech. Ta je přitom ohrožena na zásobování domu vodou. Stavební záměr je umísťován v krajině, kde jsou problémy se zásobováním vodou, a studna stavebníků je povolována pro zásobování několika staveb vodou. Pozemek stavebníků má značnou rozlohu, předpokládá se užívání objektů více obhospodařujícími osobami, přichází v úvahu provoz strojů a zařízení, z čehož plyne enormní nárůst spotřeby vody oproti stávajícímu stavu, kdy rodinný dům, jehož rozšíření je součástí stavebního záměru, není zatím trvale užíván k bydlení. Přitom podle projektové dokumentace má být předmětná studna hlavním zdrojem vody pro oba rodinné domy na pozemku stavebníků a přilehlé navrhované hospodářské stavení. Další výhrady se vztahují ke zprávě o čerpací zkoušce, která mimo jiné měla vycházet z hodnot o stavu vody na sousedním pozemku. Žalobkyni není známo, že by bylo prováděno měření vody ve studni žalobkyně. Proto jsou údaje ve zprávě o čerpací zkoušce zpochybňovány. Nebylo nikterak doloženo ani prokázáno, že hladina podzemní vody nebude snížena, či do jaké míry se tak stane. Z této zprávy žalovaný vyšel, aniž vzal v úvahu námitky žalobkyně, přičemž ta neměla možnost navrhnout nové důkazy. V rámci hydrogeologického posouzení nebylo hodnoceno a přihlíženo ke skutečné spotřebě vody při užívání navrhované studny. Se zřetelem k tomu, jak byl hydrogeologický posudek pořízen, k němu nelze přihlížet, protože jedná se důkaz opatřený v rozporu s právními předpisy. Žalobkyně vyjadřuje názor, že údaje uváděné stavebníky mohou být zkresleny. Řízení nelze pravomocně ukončit, je-li zřejmé, že při překročení hodnot uvedených v hydrogeologickém posouzení mohou být sousední studny negativně ovlivněny. Prvostupňovému rozhodnutí je vytýkáno, že neobsahuje elementární náležitosti vyžadované správním řádem, chybí výčet podkladů a úvahy vodoprávního orgánu. Účinky budoucího užívání studny na sousední pozemky a stavby nebyly řádně zhodnoceny. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na ustanovení § 84 správního řádu, které bylo žalovaným správně aplikováno. Podanou žalobou žalobkyně uplatňuje taktiku mlčení před správními orgány, městský úřad sice do svého rozhodnutí zasahovat nemohl, ale mohl tak učinit žalovaný. Po věcné stránce nebyly shledány důvody pro nepovolení nakládání s vodami, ani pro nepovolení stavby. Územní rozhodnutí nezákonné není, tvrzení žalobkyně o lokalitě s nedostatkem vody není ničím podloženo. Vyjádření hydrogeologa je podkladem pro vydání povolení k odběru podzemních vod, nikoli pro stavební řízení. Revizního posudku zapotřebí nebylo. Při rozhodování byla k dispozici projektová dokumentace a vyjádření hydrogeologa, přičemž jedná se o osoby s požadovanou odbornou způsobilostí. Osoby na řízení zúčastněné navrhly zamítnutí žaloby. Námitky uplatněné žalobkyní označily za účelové a formalistické, protože nebylo prokázáno konkrétní dotčení žalobkyně na právech. Poukazuje se na hydrologický posudek a závěrečnou zprávu o výsledcích čerpací zkoušky, nevyžádání oponentního posudku může znamenat procesní pochybení před prvoinstančním správním orgánem. Povinností správního orgánu není vyžádat revizní posudek na základě osoby uplatňující námitky, která se stanoviskem znalce nesouhlasí. Účastenství žalobkyně bylo zachováno, protože účastníci byli vyzváni, aby nahlédli do spisu a mohli v souladu se závaznou procesní úpravou dále uplatňovat práva, která jim náleží. Oznámení o dokončení části odvolacího řízení je pouhým formálním pochybením. Námitky žalobkyně svědčí o formální snaze projednání věci před prvoinstančním orgánem, avšak nesvědčí o znalosti příslušných institutů veřejného práva a procesních postupů. Osoby na řízení zúčastněné pokládaly v souladu se zásadou legitimního očekávání postupy správních orgánů za souladné se zákonem. Osobám na řízení zúčastněným svědčí dobrá víra v postup správních orgánů. Předmětem žaloby pak nemohou být skutečnosti, které měly být uplatněny v řízení před odvolacím orgánem. Žalobkyni žádná procesní práva upřena nebyla. Územní rozhodnutí v této věci nebylo opravným prostředkem napadeno. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Vlastníci domu č. 27 v Tálínu – Kukle podali dne 17. 12. 2014 žádost o povolení k odběru podzemních vod a o stavební povolení ke studni nebo jinému vodnímu dílu. Územní rozhodnutí pro stavbu studny u rodinného domu č. 27 v Tálínu – Kukle bylo vydáno dne 4. 11. 2014. Rozhodnutí nabylo dne 27. 11. 2014 právní moci. Jedním z účastníků byla též žalobkyně. Územní rozhodnutí obsahuje podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby, kdy je mimo jiné požadováno předložit výsledek čerpací zkoušky provedené osobou s odbornou způsobilostí. Ve spise je založeno stanovisko odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku ze dne 2. 9. 2014, podle kterého z vodohospodářského hlediska je záměr možný, přičemž realizace stavby vrtané studny z průzkumného vrtu a vodovodu ze studny do rodinného domu bude podléhat povolení. Součástí projektové dokumentace je souhrnná technická zpráva, ve které se uvádí, že jedná se o vrtanou studnu u konkrétního rodinného domu, kdy mění se účel využití zastavěných částí pozemku, ty budou v rozsahu 2270 m2 vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Technická zpráva obsahuje bilanci spotřeby vody, kdy uvádí se počet rodinných příslušníků, oplach věcí a závlaha, tři koně, sedlovna – provoz. Uvádí se propočet spotřeby vody za den, za měsíc a za rok. Uvádí se očekávaná využitelná vydatnost vrtané studny a množství označuje se za dostatečné pro potřeby vlastníků. Dále se popisuje stavba studny. Výkresová dokumentace je připojena. Hydrogeologický posudek je datován v červenci 2017, ve kterém se uvádí, že stavebníci vlastní rodinný dům a připravují stavbu dalšího rodinného domu a stájí pro plánovaný chov koní. Zásobování vodou je zapotřebí řešit vrtanou studnou, protože inženýrské sítě pro zásobování vodou v dané lokalitě nejsou. Vydatnost studny by měla pokrýt spotřebu vody, která bude činit maximálně 4000 l za 1 den. Ta je situována v oblasti s poměrně velkou akumulací podzemní vody. Ve směru proudění podzemní vody nejsou situovány žádné domovní studny, které by mohly být novým zdrojem ovlivněny. O směru proudění v rovnoběžném proudu podzemní vody je situováno několik domovních studní v osadě Kukle, které jsou však více než dostatečně vzdáleny mimo dosah depresního kužele vyvozovaného plánovaným běžným provozem nové vrtané studny. Navrhuje se povolit k trvalému odběru v nárazech maximálně 5000 l za den, v průměru pak pouze 4000 l za den. Studna umožňuje poněkud vyšší odběry, ale ty by mohly mít nežádoucí vliv na vydatnost okolních studní. Při dodržení navržených podmínek provozu nebude docházet ke znatelnému nepříznivému vlivu na vydatnost stávajících studní v lokalitě. V případě vyšších odběrů nebo námitek ostatních účastníků řízení musí být podmínky provozu stanoveny na základě výsledků čerpací zkoušky. Čerpací zkouška byla provedena a závěrečná zpráva byla vyhotovena v listopadu 2014. Uvádí se, že stavebníci mají vyhlouben průzkumný vrt, který má být uveden do provozu jako vrtaná studna. Uvádí se způsob provedení čerpací zkoušky, byla zjištěna maximální setrvalá vydatnost nové vrtané studny a byly sledovány hladiny podzemní vody v nejbližších domovních studnách. V tabulce měření hladiny podzemní vody je uvedeno celkem 9 studní, jsou zaznamenány stavy ke 3., 4., 5., 6., 7. a 8. listopadu a pokles vody zjištěný v těchto studních. Vzhledem k maximálnímu čerpanému množství podzemní vody z vrtané studny se projevilo znatelně ovlivnění hladiny podzemních vod ve studnách S1, S2, S3, S7 a S8. Vzhledem k čerpanému množství vody 60 m3 bude ovlivnění studní nepodstatné, protože takové množství podzemní vody nebude během provozu vrtu nikdy odebráno. Vzhledem ke znatelným poklesům hladiny podzemní vody v prostoru nejbližších domovních studní se doporučuje k trvalému odběru vody povolit v nárazech 5000 l za den, v průměru pak pouze 3000 l na den při celoročním provozu. Při dodržování těchto podmínek nebude docházet ke znatelnému ovlivňování vydatnosti stávajících domovních studní v lokalitě ani nejbližší kopané studny S8 stavebníků. Městský úřad v Písku vydal dne 6. 1. 2015 povolení k odběru vody a povolení k provedení vodního díla stavby vrtané studny a vodovodu. Odkazuje se na čerpací zkoušku, podle které byly stanoveny mezní parametry odběru vody ze studně tak, aby nedocházelo ke znatelnému ovlivňování vydatnosti stávajících domovních studní. Žalobkyně podala dne 4. 1. 2015 žádost o informaci a žádost o postavení účastníka řízení. Po obdržení těchto informací žalobkyně podala odvolání, které bylo žalovaným jako nepřípustné zamítnuto. Toto rozhodnutí krajský soud zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v řízení o povolení stavby studny a vodovodu postavení účastníka řízení. Stavebníci podali dne 27. 6. 2016 oznámení o užívání stavby vodního díla, které bylo jimi převzato dne 14. 4. 2016. Krajský úřad vrátil dne 12. 4. 2016 správní spis Městskému úřadu v Písku s požadavkem na dokončení části odvolacího řízení vedeného před správním orgánem I. stupně. Městský úřad v Písku vyrozuměl dne 19. 4. 2016 účastníky řízení o podaném odvolání a účastníky poučil, že mohou nahlédnout do správního spisu před tím, než spis bude předložen nadřízenému orgánu. Současně se uvádí, kdy a kde lze do spisu nahlédnout. Žalobkyně se s obsahem spisu seznámila dne 29. 4. 2016. Odvolání žalobkyně bylo projednáno napadeným rozhodnutím, jehož výrokem I. bylo odvolání žalobkyně jako nepřípustné zamítnuto, výrokem II. bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí o povolení vrtané studny a vodovodu potvrzeno. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že účastníci řízení byli vyrozuměni o tom, že u vodoprávního úřadu probíhá dokončení části odvolacího řízení a účastníkům byla dána možnost nahlédnout do správního spisu. Rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o povolení odběru vody jako nepřípustného je odůvodněno odkazem na § 115 odst. 16 vodního zákona, kdy účastníkem řízení je pouze žadatel a osoby uvedené v odstavcích 4 a 7 tohoto předpisu. Při rozhodování je pak zapotřebí dbát ochrany dobré víry svědčící účastníkům. Správní orgány se zabývaly dotčením práv žalobkyně a učinily zjištění, že míra dotčení práv je zjevně nízká. Poukazuje se na to, že geologické práce nejsou stavebními pracemi, a proto jejich provedení nemůže být zkoumáno ve stavebním řízení. Na způsob provedení geologických prací navazují odborné podklady pro vydání stavebního povolení. Vlastní stavební práce spočívají v dotvoření vrtu na studni. Nesprávné provedení geologických prací nevyšlo najevo. Průzkumný vrt byl proveden v době vedení územního řízení a provedení tohoto vrtu nezpůsobilo úbytek vody z funkční studny žalobkyně. Nesprávnost provedených prací nebyla odbornými osobami zjištěna. Studna žalobkyně byla doplněna do situace pořízené hydrogeologem, do výrokové části územního rozhodnutí byla pak zahrnuta podmínka provedení čerpací zkoušky. Žalobkyně proto měla vědět, že tato zkouška spojená s měřením v jejím stupni proběhne. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o povolení odběru podzemní vody z vrtané studny na konkrétním pozemku a stavební povolení na stavbu této studny. V řízení o povolení stavby studny byla žalobkyně účastnicí řízení, protože užíváním studny stavebníků může být žalobkyně dotčena na svém vlastnickém právu řádně užívat svou studnu. Jestliže řízení o povolení vodního díla, jímž je též podle § 55 odst. 1 písm. j) stavba studny, se řídí stavebním zákonem, pak žalobkyně se stala účastníkem vodoprávního řízení podle § 109 písm. e) stavebního zákona. Účastníkem řízení se žalobkyně stala od samého počátku tohoto řízení již před vodoprávním úřadem I. stupně. Již v řízení před správním orgánem I. stupně žalobkyni svědčila práva vyplývající z § 36 správního řádu. Z ustanovení § 36 odst. 1 tohoto předpisu plyne, že účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. To znamená, že právo činit takové úkony svědčí účastníkům řízení v obou jeho fázích, jak v řízení před prvostupňovým správním orgánem, tak ve fázi řízení před druhou instancí. V řízení před vodoprávním úřadem bylo zapotřebí žalobkyni informovat o tom, že tu takové řízení probíhá a mělo jí být umožněno účastnická práva využít, měla mít možnost obeznámit se se shromážděnými podklady, činit návrhy na doplnění dokazování, vyjádřit své stanovisko. Před vydáním rozhodnutí se jí mělo dostat procesních práv plynoucích z § 36 správního řádu. Jestliže ustanovení § 36 odst. 1 správního řádu předpokládá, že prve uvedená práva svědčí účastníkům řízení po celou dobu, kdy takové řízení plyne, pak předpisy o účastenství respektovány nebyly, přičemž porušení těchto norem mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. V zájmu zajištění práv účastníka řízení nepostačuje dát mu možnost být účastníkem ve fázi řízení odvolacího. Obeznámením účastníka řízení s obsahem spisu správního orgánu I. stupně poté, co bylo prvostupňové rozhodnutí vydáno, nejsou zajištěna práva žalobkyně být účastníkem řízení po celou jeho dobu. Již pro tyto důvody nemůže napadené rozhodnutí obstát. Úsudek žalovaného o tom, že zásah do věcných práv žalobkyně, je ve zjevném nepoměru k právům stavebníků nabytých v dobré víře, nemá oporu ve spise. V průběhu řízení byla provedena čerpací zkouška tak, jak bylo stanoveno jednou z podmínek územního rozhodnutí. Výsledek čerpací zkoušky byl stavebníkům znám a ve zprávě o čerpací zkoušce se uvádí, že maximální čerpané množství podzemní vody z vrtané studny znatelně ovlivnilo hladinu podzemní vody mimo jiné ve studni žalobkyně. Právě se zřetelem k této skutečnosti bylo k trvalému odběru vody ze studny doporučeno odebírat konkrétní množství vody při celoročním provozu. Nutno poznamenat, že po vydání původního rozhodnutí stavebníci požádali o změnu povolení odběru podzemní vody ve smyslu navýšení původní hodnoty. Sama tato okolnost zpochybňuje dobrou víru o právech nabytých stavebníky rozhodnutím vydaným v řízení, ve kterém žalobkyni bylo znemožněno se tohoto řízení účastnit. Úsudek o zjevném nepoměru dotčených práv žalobkyně k právům stavebníků nabytých v dobré víře vychází z toho, že zásah do práv žalobkyně je zjevně nízký, přičemž v podstatě vychází z toho, že provedení průzkumného hydrogeologického vrtu nezpůsobilo úbytek vody či její úplné vymizení ze studny žalobkyně. Výsledek čerpací zkoušky v této souvislosti zhodnocen nebyl, pouze se konstatuje zapojení hydrogeologa. Zjevný nepoměr mezi právy žalobkyně a dobrou vírou stavebníků nelze proto nahlížet jako vypořádaný přezkoumatelným způsobem. Průzkumný hydrogeologický vrt není vodním dílem, a tudíž o něm není ve správním řízení rozhodováno. Jeho provedení se předpokládá pro účely územního řízení, které se uskutečnilo, územní rozhodnutí nabylo právní moci. Jednou z podmínek tohoto rozhodnutí bylo provedení čerpací zkoušky a tento požadavek byl ve vodoprávním řízení respektován. Územní rozhodnutí nabylo právní moci, nebylo žádným k tomu povolaným orgánem zrušeno, a proto je nelze nahlížet jako nezákonné. Jak již bylo uvedeno, nebyla jím umístěna existující stavba studny, ale jednalo se o průzkumný hydrogeologický vrt. Nebyl proto prostor pro zahájení řízení o odstranění stavby. Územní rozhodnutí není předmětem tohoto řízení a soud se jím proto zabývat nemůže. Pro věc je rozhodné, že stavba, o které se řízení vede, byla územním rozhodnutím umístěna. Označení průzkumného vrtu jako stávající studny v projektové dokumentaci neznamená, že tvrzení stavebníků je nepravdivé a účelové. Okolnost, že jedná se o průzkumný hydrogeologický vrt, vyplývá z územního rozhodnutí, tento průzkumný vrt se na daném pozemku nachází a dalšími stavebními úpravami z tohoto vrtu teprve vznikne studna. Právě v zájmu ochrany práv vlastníků sousedních studní, které mohou být stavbou nové studny ovlivněny, je zapotřebí dát takovým vlastníkům studní právo být účastníkem řízení, což se však v souzené věci nestalo. Právě se zřetelem k tomu, co uvádí se ve zprávě o čerpací zkoušce, nelze učinit spolehlivý úsudek o tom, že je tu zjevný nepoměr práv žalobkyně a dobré víry stavebníků, a proto bylo namístě prvostupňové rozhodnutí zrušit a věc vrátit vodoprávnímu úřadu k dalšímu řízení. K žalobnímu bodu o ohrožení zásobování domu žalobkyně vodou ze spisu plyne, že stavebníci požádali o stavbu studny pro účely zásobování rodinných domů, stáje a garáže vodou. Hydrogeologický posudek obsahuje návrh řešení, ve kterém se uvádí, že normálním běžným provozem vrtané studny je míněno její využívání pouze pro krytí potřeby vody manželů B., tj. zásobování dvou rodinných domů, stájí a přiměřenou závlahu pozemků. Vydatnost studny umožňuje poněkud vyšší odběry, které by však mohly mít nežádoucí vliv na vydatnost okolních studní. Činí se doporučení k trvalému odběru a uvádí se, že při dodržování mezních podmínek nebude docházet ke znatelnému nepříznivému ovlivňování vydatnosti stávajících okolních zdrojů v lokalitě. I tento důkaz zůstal při úvaze o zjevně nízkém dotčení žalobkyně na právech nezhodnocen. Není proto se zřetelem k tomu, co uvádí se v hydrogeologickém posudku i čerpací zkoušce postaveno najisto, zda provozem nové studny nemůže dojít k ohrožení žalobkyně v zásobování vodou z vlastní studny. Ve vztahu ke zprávě o čerpací zkoušce žalobkyně poukazuje především na to, že jí není známo, že zhotovitel zprávy o čerpací zkoušce měřil stav hladiny vody v její studni. Ze zprávy o výsledcích čerpací zkoušky je zjevné, že žalobkyně je vlastníkem pozemku st. p. č. 47 a u této stavby je v situaci okolních studní vyznačená u této parcely studna S – 2. Hladina v této studni měla být měřena ve dnech 3., 4., 5., 6., 7. a 8. 11., kdy hladina vody poklesla o 27 cm. Ovlivnění hladiny podzemní vody se při maximálním čerpání podzemní vody z vrtané studny stavebníků projevilo v pěti studnách a mezi nimi je též studna žalobkyně. Při předpokladu, že takové množství vody nebude nikdy odebíráno, usuzuje se na nepodstatné ovlivnění těchto studní a v zájmu předejití znatelným poklesům hladiny podzemní vody bylo doporučeno množství, které lze z vrtané studny odebírat. Množství odběru vody bylo stanoveno právě se zřetelem ke zjištěným poklesům hladiny podzemních vod v prostoru nejbližších domovních studní. Z obou těchto zpráv je zjevné, že ovlivnění hladiny podzemní vody připouštějí a právě proto se doporučuje, jaké množství vody lze využitím studny povolit. Se zřetelem k těmto výsledkům a okolnosti, že žalobkyně nebyla měření hladiny podzemní vody ve své studni přítomna, je zapotřebí žalobkyni umožnit uplatnit návrhy na doplnění dokazování v zájmu spolehlivého zjištění, zda provozem studny stavebníků nedojde k ohrožení zásobování vodou. Z toho, co bylo uvedeno, nelze spolehlivě dovodit, že tu je zjevný nepoměr mezi ochranou práv žalobkyně a dobrou vírou v práva nabytá stavebníky. Je-li žalobkyně účastníkem řízení právě se zřetelem k možnosti ohrožení zásobování pitnou vodou z vrtané studny stavebníků, je zapotřebí umožnit žalobkyni být účastníkem řízení od samého počátku a v tomto řízení konzumovat účastnická práva. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů představují jeden celek, přičemž závady v prvostupňovém rozhodnutí mohou být napraveny odvolací instancí. Pro souzenou věc je však rozhodné, že napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního úřadu I. stupně nemohou obstát, protože s žalobkyní nejednaly jako s účastníkem řízení a tím žalobkyni zkrátily na jejích právech. K bodu V. ad c) je zapotřebí poukázat na to, že vodoprávní úřad jednal jako s účastníky výlučně se stavebníky. Podkladem pro rozhodnutí byla pak vyjádření dotčených orgánů, která jsou ve spise založena. Další dva body na straně 16 žaloby mají souvislost se zjišťováním skutkového stavu věci, přičemž žalobkyni soud přisvědčil, že ta byla účastníkem řízení a měla mít možnost navrhovat doplnění řízení ať již místním šetřením či dalšími důkazy související s užíváním stavby studny. Soud proto uzavřel, že řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí je stiženo závažnou procesní vadou spočívající v nepřiznání účastenství v řízení žalobkyni od jeho samého počátku a napadené rozhodnutí v úvaze o poměřování práv žalobkyně a dobré víry stavebníků není přezkoumatelné, protože není dostatečně odůvodněno. Vhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Protože stejnými vadami je stiženo rozhodnutí Městského úřadu v Písku, zrušil soud současně postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. rozhodnutí prvostupňové. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch. Proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 11.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 3.000 Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3.100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč a 1.428 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupkyně žalobkyně plátcem. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Osoby na řízení zúčastněné mají právo na náhradu těch nákladů řízení, které vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže soud osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost neuložil, nemají osoby na řízení zúčastněné právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 76 odst. 1 písm. a) a c) s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelé pro nedostatek důvodů rozhodnutí a pro podstatné porušení předpisů o řízení, které mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

Poučení