50 A 4/2015 - 406

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka, ve věci navrhovatelů: a) M. K., bytem X a b) V. s. s r. o. se sídlem X oba zastoupeni Mgr. Davidem Netušilem, advokátem, sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1 proti odpůrci: Obci Kozomín, sídlem Kozomín č. p. 28 zastoupen JUDr. Radoslavem Bolfem, advokátem, sídlem Zádušní 2590/2, Mělník za účasti: 1) M. R., bytem X, 2) K. R., bytem X, 3) O. W., bytem X, 4) E. F., bytem X, 5) L. G., bytem X, všichni zastoupeni Mgr. Davidem Netušilem, advokátem, sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1, 6) T. G., bytem X, 7) P. F., bytem X, zastoupená Mgr. Davidem Netušilem, advokátem, sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1, 8) J. M., bytem X, 9) K. M., bytem X, 10) L. J., bytem X, 11) G. J., bytem X, 12) M. H., bytem X, 13) M. P., bytem X, zastoupený Mgr. Davidem Netušilem, advokátem, sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1, 14) M. V. D., bytem X, 15) D. K., bytem X, 16) S. W., bytem X, 17) A. T., bytem X, 18) B. B. a.s., se sídlem X, zastoupená Mgr. Ing. Zdeňkem Zůnou, advokátem, sídlem Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 a 19) V. K., bytem X, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2012 - změna č. X územního plánu obce K., vydaná Zastupitelstvem obce K. 25. 4. 2012, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy č. 1/2012, změna č. X územního plánu obce K., vydaná Zastupitelstvem obce K. 25. 4. 2012 se zrušuje v části, jíž se v textové a grafické části vymezuje zastavitelná plocha

X.

II. Ve zbytku se návrh zamítá.

III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelům ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 115 469 Kč.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení před Krajským soudem v Praze.

V. Osobám zúčastněným na řízení I až V, VII a XIII se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 As 211/2017.

VI. Odpůrce je povinen zaplatit částku 4 161 Kč, kterou stát vynaložil na svědečném do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Navrhovatelé podali návrh na zrušení opatření obecné povahy (dále je „OOP“) č. 1/2012, změna č. X územního plánu obce K., které bylo schváleno usnesením zastupitelstva odpůrce č. 17/2012 ze dne 25. 4. 2012 a nabylo účinnosti 11. 5. 2012 (dále jen „Změna č. X“). Uvedli, že Změna č. X se dotýká rozsáhlých území celé obce K. a v rozporu se skutečností se v ní uvádí, že jí není dotčen krajinný ráz obce. Změna č. X také obsahuje změnu využití plochy označené jako „X“ zahrnující pozemky p. č. X, X, X, X, X a X v k. ú. K.. Změna této plochy spočívá ve změně účelu jejího využití z původního účelu „plochy zemědělské (Z)“ na účel „výroba a skladování specifická (VSX)“. Konkrétně je tato plocha určena touto změnou územního plánu pro umístění energetického výrobního zařízení a využití plochy je možné výhradně pro model činností: výstupním produktem je elektrická energie a teplo, vstupní surovinou je dřevní hmota, výrobním procesem je zplynování dřevní hmoty, tento dřevní plyn je meziproduktem, ze kterého je následně jeho spálením vyrobena elektrická energie a teplo. Odpad z výrobního procesu je meziproduktem, který lze dále zpracovat mimo řešenou plochu, možné využití je výroba dřevních pelet, případně dřevních briket.

2. Navrhovatelé uvedli, že jsou vlastníky pozemků v k. ú. K., a to navrhovatel a) pozemků p. č. X, X, X, X a X zapsaných na LV č. X u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště M., přičemž součástí pozemku p. č. X je stavba rodinného domu navrhovatele a), ve kterém bydlí. Navrhovatel b) je vlastníkem pozemku p. č. X, jehož součástí je stavba a pozemků p. č. X, X, X a X zapsaných na LV č. X. Vlastnická práva navrhovatelů jsou Změnou č. X dotčena, jelikož zásadním způsobem upravuje poměry na velkém množství pozemků obce. Tato změna uvádí všechny občany v omyl, protože v ní je uvedeno, že změnou není dotčen krajinný ráz obce, což neodpovídá skutečnosti. Vlastnická práva navrhovatelů jsou také dotčena změnou využití plochy označené jako „X“, která zahrnuje pozemky p. č. X, X, X, X, X a X v k. ú. K., které se nacházejí v bezprostřední blízkosti pozemků navrhovatelů. Navrhovatelé proto tvrdí, že jsou ve smyslu ustanovení § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) oprávněni k podání návrhu na zrušení Změny č. X.

3. Navrhovatelé uvedli, že návrh podávají z důvodů, že Změna č. X (i) nebyla vydána zákonem stanoveným způsobem, (ii) je v rozporu s platným hmotným právem a (iii) byla jí porušena zásada proporcionality zásahu do práv navrhovatelů.

4. Navrhovatelé v návrhu tvrdí, že Změna č. X nebyla přijata zákonným způsobem. Proces pořízení této změny měl být popsán v předkládací zprávě, přičemž z listinné dokumentace odpůrce, zejména ze všech zápisů z veřejných zasedání zastupitelstva odpůrce vyplývá, že Změna č. X zákonným postupem přijata nebyla.

5. Možností pořízení Změny č. X se zabývalo zastupitelstvo odpůrce na zasedání dne 5. 6. 2007, pod bodem 20 zápisu je zmíněna proběhlá diskuze k návrhu pořízení Změny č. X a v zápise je uvedeno usnesení č. X, kterým se schvaluje pořízení Změny č. X, ve které bude řešen okruh problémů: průmyslová zóna K. -dopravní řešení, podněty občanů na změnu současně zastavěného území, zelené plochy-návrh na zalesnění eventuálně zelených ploch. Dále byl návrh zadání Změny č. X přijat zastupitelstvem odpůrce 8. 1. 2008; přesto, že již návrh zadání Změny č. X byl přijat, zastupitelstvo odpůrce o pořízení Změny č. X rozhodlo opětovně, aniž by předchozí rozhodnutí revokovalo.

6. Další rozhodnutí zastupitelstva odpůrce o pořízení Změny č. X bylo přijato 4. 8. 2009 a další žádost o Změnu č. X podala dne 1. 4. 2010 společnost B. B. a.s. společně s bývalou zastupitelkou V. S.. Tato žádost se právě týkala Změny č. X v ploše X za účelem stavby elektrárny s teplárnou (spalovny komunálního bioodpadu-kogenerační jednotky).

7. Rozhodnutí zastupitelstva obce o dalším pořízení Změny č. X bylo přijato 10. 4. 2010, aniž by budoucí existence elektrárny s teplárnou (spalovny komunálního bioodpadu-kogenerační jednotky) v centru obytné zástavby obce byla řešena s občany obce, a to nápadně velice rychle a hladce od přijetí žádosti o změnu územního plánu.

8. Podle § 51 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2012 (dále jen „stavební zákon“) měl pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotit výsledky projednání návrhu Změny č. X a zajistit řešení rozporů, což se však v daném případě nestalo. V předkládací zprávě Změny č. X je uvedeno, že řízení o změně proběhlo od 1. 3. 2012 do 18. 4. 2012. Veřejné projednání návrhu se mělo konat 18. 4. 2012, oznámení o veřejném projednání společně s výzvou o možnosti uplatnění připomínek a námitek mělo být doručeno veřejnou vyhláškou. Žádné oznámení o konání veřejného zasedání ale veřejnou vyhláškou doručeno nebylo. Žádná taková vyhláška nebyla předepsaným způsobem vyvěšena na úřední desce ani nebyla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dne 18. 4. 2012 se nemohlo konat veřejné projednání Změny č. X, jelikož se o tom občané, kteří jsou těmito změnami dotčeni, nedozvěděli. Odpůrce, včetně pořizovatele, tyto změny před občany obce utajovali.

9. Pokud se v předkládací zprávě Změny č. X uvádí, že výsledek veřejného projednání včetně doplnění odůvodnění OOP zpracovaný pořizovatelkou má být uveden přímo v návrhu OOP, tak se toto nezakládá na pravdě. Celý tento výsledek veřejného projednání a odůvodnění je ve Změně č. X shrnut v jedné větě: „Vyhodnocení: Dokumentace Změny č. X obce K. byla upravena dle zaslaných stanovisek a následně bylo svoláno veřejné projednání této Změny podle § 52 stavebního zákona.“ Napadená Změna č. X je tedy nepřezkoumatelná.

10. Jak vyplývá z odůvodnění této Změny č. X, v rámci celého procesu jejího pořizování, včetně řízení o územním plánu, nebyla uplatněna jediná připomínka ani námitka žádného občana dotčeného změnami využití území, jelikož neměli možnost se o tom dozvědět. Pokud se v napadené Změně č. X hovoří o připomínkách, jedná se pouze o stanoviska dotčených orgánů. Další vada napadené Změny č. X spočívá v tom, že dle některých materiálů (např. vyhlášená Změna č. X) byl určeným zastupitelem v procesu pořizování územního plánu P. K., starosta obce, ale dle jiných materiálů (předkládací zpráva) měl být určeným zastupitelem J. V.. I z toho lze dovodit konflikt mezi soukromými zájmy zastupitelů (případně i bývalých) odpůrce s veřejným zájmem všech občanů obce, tudíž i absolutní neplatnost Změny č. X.

11. Navrhovatelé dále uvedli, že důkazem o nesprávném a nepořádném vedení povinné internetové úřední desky obecního úřadu a falšování údajů o zveřejnění je emailová korespondence navrhovatele a) ze dne 1. 8. 2013 s přiloženým snímkem obrazovky internetových stránek a emailová korespondence M. R. a sekretářky odpůrce M. S. ze dne 27. 7. a 5. 8., ze které vyplývá, že např. zápisy ze dvou zasedání zastupitelstva v červnu a červenci 2013 byly odpůrcem deklarovány jako vložené na jeho oficiální internetové stránky, ale později vyplynulo, že tato informace nebyla pravdivá, neboť tyto zápisy byly ve formě výpisu vloženy na internetové stránky mezi 28. 7. 2013 a 5. 8. 2013, ale s uvedením nepravdivého dřívějšího vložení 9. 7. 2013. Tyto zápisy měla na stránky vložit sekretářka S., ale jak vyplývá z přiloženého snímku obrazovky, výtah ze zápisu vložil uživatel „B.“, který je manželem zastupitelky obce, J. U..

12. Navrhovatelé uvedli, že připuštění využití plochy X k projektu elektrárny a teplárny prakticky v centru obce a mezi zástavbou rodinných domů je zcela neakceptovatelné. Obec K. má přitom na okraji svého území jasně vymezenou průmyslovou zónu. Plocha této zóny je využita jen z pouhých 20%, je tedy evidentní, že právě do této průmyslové zóny by se projekt elektrárny hodil a nikdo by proti němu nic nenamítal. Rozhodnutí obce o způsobu využití jejího území nesmí neproporcionálně zasahovat do práv dalších osob. V této věci právě k takovémuto neproporcionálnímu zásahu do vlastnického práva navrhovatelů k jejich nemovitostem došlo. S ohledem na existenci průmyslové zóny v obci a zcela očividnou nevhodnost změny využití plochy X na místo toho, aby toto využití bylo situováno v průmyslové zóně obce K., došlo k extrémně neproporcionálnímu zásahu do vlastnických práv navrhovatelů.

13. Změna č. X v rozsahu její plochy X byla vydána účelově a výlučně v zájmu společnosti B. B., a.s. (dále jen „B.“) a zřejmě i současných a bývalých zastupitelů a s nimi spřízněných osob. Bývalá zastupitelka obce K., paní V. S., byla původním vlastníkem pozemků p. č. X a X v k. ú. K., společnost B., a.s. byla vlastníkem pozemků p. č. X, X, X, X a X v k. ú. K., které jsou součástí plochy X. Paní S. aktivně podporuje Změnu č. X, a to zejména v rozsahu plochy X a aktivně podporuje projekt společnosti B..

14. Pozemky nacházející se v ploše X byly před Změnou č. X prakticky bezcenné, znehodnocené historickou ekologickou zátěží. Jedním ze způsobů, jak tyto bezcenné pozemky výhodně prodat (ze strany p. S.) a zhodnotit (ze strany společnosti B.) bylo zajistit jejich využití pro stavbu malé elektrárny a teplárny, resp. spalovny komunálního odpadu, na bázi biotechnologií společností B.. Prakticky bezcenné pozemky se podařilo p. S. prodat na základě změněného územního plánu společnosti B. za cenu cca 350 Kč/m2. Tento obchod byl také mimořádně výhodný i pro společnost B., jelikož pozemky v průmyslové zóně obce K., které by správně měly být určeny k realizaci tohoto projektu, mají obvyklou cenu 1 500 Kč/m2. Protože se projekt této elektrárny nachází prakticky v centru obce, v bezprostřední blízkosti historické zástavby rodinných domů, byli si společnost B., paní S. a další zainteresovaní zastupitelé obce vědomi, že občané obce a hlavně vlastníci nemovitostí nacházejících se v blízkosti projektu nebudou nikdy s plánovanou změnou plochy X souhlasit. Z těchto důvodů proběhla příprava Změny č. X prakticky utajeným způsobem, aby se o ní řadoví občané obce nedověděli. Za tímto účelem probíhala v obci i neformální diskuse, že plocha X bude využita pro stavbu domu pro seniory s pečovatelskou službou, proti čemuž nikdo neprotestoval. Ohledně připravovaného projektu elektrárny se zařízením na zpracování biomasy v obytném centru obce neproběhla žádná diskuse, nebyla zajištěna žádná publicita. Pokud odpůrce v textu Změny č. X v předkládací zprávě o průběhu pořizování Změny č. X a zápisu ze zasedání zastupitelstva deklaruje, že ve věci bylo veřejnou vyhláškou oznámeno konání veřejného projednání návrhu územního plánu, bylo toto oznámeno jen formálně, aniž by měli dotčení vlastníci nemovitostí a občané obce možnost se o tomto návrhu Změny č. X a jeho obsahu reálně dovědět. Obec přitom disponuje pravidelným tištěným obecním zpravodajem, který distribuuje občanům do schránek a místním rozhlasem. Je s podivem, že v těchto komunikačních prostředcích nebyla žádná plánovaná změna územního plánu zmíněna ani nebylo nic sděleno ohledně záměru s plochou X. Obec rovněž v případě důležitých informací rozesílá občanům informační emaily, ovšem informace o pořizované změně územního plánu a záměr ohledně plochy X občanům sděleny nebyly ani v těchto informačních emailech.

15. Zahájení stavby elektrárny s teplárnou bylo pro všechny obyvatele obce K. naprostým překvapením, jelikož od r. 2009 zastupitelé obce tvrdili, že plocha X bude změněna na obytnou zónu s tím, že na ní bude stát dům s pečovatelskou službou. Jakmile byla zahájena realizace projektu, každý obyvatel obce se zastupitelstva a obecního úřadu dotazoval, co to má znamenat. V tento moment bylo občanům tvrzeno, že stavba je „kogenerační jednotkou“, která se staví na základě nařízení Krajského úřadu Středočeského kraje. Nikdo z občanů obce samozřejmě nevěděl, co znamená pojem „kogenerační jednotka“. Později se občané z internetu dověděli, že to znamená elektrárnu s teplárnou fungující prakticky jako spalovna komunálního bioodpadu. O to větším překvapením občanů bylo, když stavba vyrostla do zcela v daném místě extrémní výšky 17 m.

16. Z písemného vyjádření obce K. ze dne 2. 9. 2009 vyplývá, že společnost B. ji o schválení svého projektu žádala již v r. 2009 a této žádosti bylo bez jakýchkoli podmínek vyhověno. Až na základě sdělení Stavebního úřadu v K. n. V. ze dne 16. 9. 2009, že umístění projektu elektrárny nelze pro rozpor s územním plánem povolit, byly p. S. a společnost B. nuceny zajistit Změnu č. X.

17. Navrhovatelé dále uvedli, že dalším důkazem postupu dřívějších zastupitelů odpůrce proti veřejnému zájmu a přání občanů obce K. jsou okolnosti průběhu místního referenda ke změně územního plánu. Dne 26. 4. 2014 proběhlo v obci K. hlasování v místním referendu o otázkách, zda občané souhlasí, aby zastupitelstvo obce schválilo změnu územního plánu v lokalitě X (bývalý zemědělský areál), která by umožnila zvýšit platné limitní parametry (instalovaný výkon, objem vstupní suroviny, hluk, emise), a dále zda občané souhlasí s tím, aby zastupitelstvo schválilo změnu územního plánu obce, která by na jejím území umožnila stavbu papírny. Výsledkem tohoto místního referenda byla tedy jednoznačná odpověď NE uvedeným projektům.

18. Napadená Změna č. X nemůže obstát ani z řady dalších důvodů. Ve Změně č. X je např. uvedeno, že „krajinný ráz není Změnou č. X dotčen“. Toto tvrzení nemůže obstát, když v ní počítá se stavbami o výšce 17 m, které výrazně převyšují ostatní stávající zástavbu v obci. V regulativech pro jednotlivé plochy řešeného území není uvedeno pro plochu X žádné výškové omezení nebo podlažnost zástavby, přitom u ostatních ploch v obci je takové výškové omezení uvedeno.

19. Navrhovatelé ke svým tvrzením navrhli provedení důkazů výpovědí účastníků, čestným prohlášením J. B., bytem X a svědeckými výpověďmi A. I. S., bytem X a V. S., bytem tamtéž.

20. Na nákladech řízení žádal navrhovatel a) náhradu částky 1 440 Kč za zajištění důkazu-pořízení kopií listin ze sbírky katastru nemovitostí, náhradu soudního poplatku 5 000 Kč a náhradu nákladů za právní služby ve věci tohoto návrhu v částce 15 730 Kč, celkem 18 540 Kč.

21. Odpůrce v písemném vyjádření k návrhu v prvé řadě uvedl, že postupoval v řízení o projednávání, schvalování a vydání Změny č. X v souladu s platnými právními předpisy a tvrzení a domněnky navrhovatelů uvedené v návrhu považuje za irelevantní, nepodložené a v některých případech až za smyšlené. Důrazně odmítl nařčení navrhovatelů, že by při projednávání a schvalování Změny č. X postupoval netransparentně nebo se pokoušel cokoliv utajovat. Namítl, že navrhovatelé nejsou aktivně legitimováni k podání předmětného návrhu. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 2 Ao 2/2007-73 ze dne 24. 10. 2007, ve kterém soud konstatoval, že „citovaná zákonná úprava [§ 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.) a násl.] je založena na podmínce tvrzení porušení práv navrhovatele, přičemž k tomuto tvrzenému porušení muselo dojít přímo OOP.“. Podle usnesení NSS ze dne 30. 11. 2006, č. j. 2 Ao 2/2006-62, „ je třeba trvat na zákonném požadavku dotčení na právech napadeným OOP. V tomto směru stojí za to zdůraznit, že koncepce citovaného ustanovení § 101a s. ř. s. je založena na tvrzení existence zásahu do právní sféry dotčeného subjektu vydaným OOP. Zákon tedy vychází z toho, že se jedná o procesní prostředek ochrany proti výslednému OOP, nikoliv proti procesu jeho přijímání…V řízení o návrhu na zrušení OOP tak je navrhovatel postižen břemenem tvrzení zasažení do svých práv výsledným správním aktem, přičemž teprve pokud je tato aktivní legitimace – a samozřejmě i další procesní podmínky – dána, je povinností soudu v rámci tohoto řízení přezkoumat jeho soulad se zákonem, tzn. konkrétně, zda ten, kdo jej vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci a zda byl vydán zákonem stanoveným způsobem…“.

22. Pokud tedy navrhovatelé podávají návrh z důvodů, že Změna č. X „(i) nebyla vydána zákonným postupem; (ii) je v rozporu s platným hmotným právem; a (iii) byla porušena zásada proporcionality zásahu do práv navrhovatelů“, jedná se přinejmenším v prvních dvou případech o důvody, které nemohou založit aktivní legitimaci navrhovatelů k podání návrhu na zrušení OOP podle ustanovení § 101a odst. 1 s. ř. s. Pokud jde o námitku porušení zásady proporcionality zásahu do práv navrhovatelů, odkázal odpůrce na usnesení NSS č. j. 2 Ao 2/2006-62 ze dne 30. 11. 2006, v němž NSS uvedl, že „v tomto zvláštním typu soudního řízení je nutno důsledně trvat na požadavku reálně pravděpodobné aktivní legitimace navrhovatele. To konkrétně znamená, že za věcně projednatelný návrh nelze považovat takový, v němž navrhovatel pouze tvrdí dotčení na svých právech, nýbrž toliko takový, z něhož je patrno, že dotčení na subjektivních veřejných právech podle okolností konkrétní věci je pravděpodobné. Navrhovatel tedy musí tvrdit dotčení na svých hmotných právech v důsledku existence napadeného OOP; nepostačuje uvádět námitky procesního rázu, vztahující se k procesu přijímání tohoto správního aktu. Pokud zjevně – s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu – hmotněprávní sféra navrhovatele dotčena nemohla být nebo je její dotčení velmi nepravděpodobné, není dána jeho aktivní procesní legitimace k podání návrhu v tomto zvláštním typu řízení a tento návrh proto musí být odmítnut.“ 23. Odpůrce uvedl, že z jediných tří návrhových bodů, v nichž je navrhovateli alespoň tvrzeno zkrácení jejich práv přijetím OOP, nelze při nejlepší vůli dovodit důvodnost tohoto tvrzení a sebemenší konkretizaci tvrzeného zkrácení jejich práv, tím méně pak omezení jejich vlastnických práv, které by bylo nepřiměřené účelu územního plánování. Územní plánování s sebou nese skutečnost, že vlastníci dotčení územním plánem jsou zásadně povinni strpět i bez svého souhlasu omezení, která pro ně z územního plánu vyplývají. Omezení, která nepřesahují tuto přirozenou míru, ale dokonce ani omezení přesahující míru spravedlivou, tedy takovou, v rámci níž lze po každém vlastníku omezení spravedlivě požadovat, nezakládají bez dalšího možnost navrhovatelů domáhat se zrušení OOP a oprávnění soudu takové OOP zrušit. Předmětný návrh navíc kromě obecných tvrzení nic, co by dokládalo skutečné dotčení vlastnických práv navrhovatelů, neobsahuje, tím méně je z jeho obecných tvrzení možné dovodit dotčení jakkoli excesivní. Navrhovatelé navíc tvrdí, že Změnou č. X jsou jejich vlastnická práva „dotčena“, nikoliv zkrácena, jak definuje podmínku aktivní legitimace pro podání návrhu na zrušení OOP ustanovení § 101a odst. 1 s. ř. s., aniž by jakkoliv specifikovali, v jakém rozsahu a v čem konkrétně dotčení spočívá. Je zřejmé, že pojmy „zkrácení“ a „dotčení“ vlastnického práva nejsou identické. Odpůrce připouští, že vlastnická práva navrhovatelů (jako ostatně všech vlastníků nemovitých věcí nacházejících se na území obce), jsou Změnou č. X dotčena (mění se způsob využití území obce), nikoliv však zkrácena. Podle názoru odpůrce bylo povinností navrhovatelů v návrhu specifikovat, v čem zkrácení jejich vlastnického práva konkrétně spočívá tak, aby soud mohl posoudit aktivní legitimaci navrhovatelů k podání návrhu a opodstatněnost návrhu.

24. Odpůrce dále uvedl, že ze spisové dokumentace plyne, že navrhovatelé byli po celou dobu přípravy a projednávání Změny č. X pasivní, žádným způsobem se nevyjadřovali k chystané změně územního plánu obce, neúčastnili se zasedání zastupitelstva obce, na nichž byla změna územního plánu obce projednávána, nebyli účastni ani veřejného projednání návrhu Změny č. X. V procesu pořizování Změny č. X se o tak důležitou veřejnou věc, jako je změna územního plánu obce nezajímali, ačkoliv o tom, že je projednávána změna územního plánu obce, věděli (minimálně ze zasedání zastupitelstva obce, z informací z obecního úřadu a z další zveřejňované dokumentace). Totéž platí o drtivé většině občanů obce a vlastníků nemovitostí na území obce. Pokud jde o pasivitu navrhovatelů v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace, poukázal odpůrce na rozsudek NSS č. j. 6 Aos 3/2013-29 ze dne 13. 5. 2014, ve kterém je uvedeno, že ke zrušení OOP soudem může dojít i přes předchozí procesní pasivitu navrhovatele „tehdy, pokud převáží důvody pro zrušení nad právní jistotou osob jednajících v důvěře v přijaté změny“, přičemž za závažné důvody pro zrušení územního plánu považuje „porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah OOP“. Odpůrce dále uvedl, že v této souvislosti NSS ve svém usnesení č. j. 1 Ao 2/2010-116 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „pokud účastník brojící proti procesním vadám při přijímání OOP, proti věcné správnosti přijatého řešení, anebo proti neproporčním důsledkům, které plynou z OOP….., mohl při přiměřené péči o svá práva podat věcné námitky či připomínky proti správnosti připravovaného řešení a bez objektivních důvodů tak neučinil, nemůže NSS bez závažných důvodů porušit právní jistotu dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územního plánu a nyní tento územní plán respektují. Mohlo by tím docházet k situacím, že by účastníci v průběhu přípravy neaktivní měli výhodnější postavení a jejich práva by byla chráněna ve větší míře než práva účastníků, kteří svá práva zákonem předpokládaným způsobem hájili.“ 25. Odpůrce také upozornil na nesrovnalosti v návrhu, které se týkají identifikace některých pozemků ve vlastnictví navrhovatelů. Navrhovatel a) není vlastníkem p. č. X v k. ú. K., neboť takový pozemek v k. ú. K. neexistuje, navrhovatel a) je vlastníkem mj. pozemku st. p. X v k. ú. K.. Totéž platí o vlastnictví navrhovatele b) k pozemku p. č. X v k. ú. K.. Pokud pak navrhovatel b) uvádí, že součástí pozemku p. č. X je stavba rodinného domu navrhovatele, jde ve vztahu k němu o zcela zavádějící informaci, neboť navrhovatel b) není vlastníkem pozemku p. č. X (ani pozemku st. p. X), přičemž na pozemku st. p. X, jehož je vlastníkem, se nenachází stavba rodinného domu, ale stavba pro administrativu.

26. Odpůrce dále namítl, že není zřejmé, jak navrhovatelé dospěli k závěru, že z usnesení zastupitelstva obce K. ze dne 25. 4. 2012 a z předkládací zprávy vyplývá, že „Změna č. X zákonným postupem přijata nebyla.“ Usnesením zastupitelstva obce K. ze dne 25. 4. 2012 byl završen proces pořízení Změny č. X a Předkládací zpráva o průběhu pořizování Změny č. X obce K. je informativním materiálem pro zastupitelstvo obce za účelem informování o průběhu procesu pořízení Změny č. X. V období od roku 2007 až do konce května 2010 probíhaly v obci K. přípravné práce směřující k přijetí záměru změnit stávající územní plán obce. V této době nebylo zastupitelstvem schvalováno žádné rozhodnutí o schválení návrhu zadání Změny č. X ani jiné rozhodnutí v rámci vlastního procesu pořizování Změny č. X, jak se domnívají navrhovatelé. O tom, že odpůrce má v úmyslu změnit územní plán obce a že přijímá podněty od občanů a vlastníků nemovitostí na území obce, veřejnost věděla (viz dokumentace k přípravným pracím k formulaci a rozsahu zadání Změny č. X - zápisy ze zasedání zastupitelstva obce v letech 2007-2010). Usnesení zastupitelstva obce o pořízení Změny č. X podle ustanovení § 44 stavebního zákona bylo přijato dne 1. 6. 2010. Tvrzení navrhovatelů, že „žádné takové usnesení neexistuje, jelikož nebylo přijato a v dokumentaci odpůrce se nenachází“, není pravdivé. Ze spisové dokumentace týkající se Změny č. X, je zřejmé, že toto usnesení zastupitelstva bylo přijato. O tom, že úkony v rámci pořizování Změny č. X byly řádně prováděny, svědčí spisová dokumentace týkající se této změny.

28. Odpůrce dále uvedl, že v souladu s platnými právními předpisy bylo uskutečněno veřejné projednání Změny č. X. Oznámení o konání veřejného projednání návrhu Změny č. X bylo v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 stavebního zákona pořizovatelem doručeno veřejnou vyhláškou ze dne 1. 3. 2012, která byla zveřejněna na úřední desce Obecního úřadu K. ve dnech 1. 3. 2012 – 18. 4. 2012 a současně bylo oznámení zasláno jednotlivě dotčeným orgánům, obci K., sousedním obcím a ostatním dotčeným organizacím; dokumentace návrhu Změny č. X byla zveřejněna na webových stránkách odpůrce a byla k nahlédnutí na Obecním úřadu K.. Stanoviska a vyjádření k veřejnému projednání návrhu Změny č. X byla podána Ministerstvem životního prostředí ČR a Úřadem pro civilní letectví.

29. Uvedl dále, že veřejné projednání návrhu Změny č. X se uskutečnilo 18. 4. 2012. Jak je zřejmé ze zápisu z veřejného projednání, resp. z prezenční listiny z veřejného projednání, veřejného projednání návrhu se zúčastnil zástupce společnosti B., zástupce společnosti L. s.r.o., projektant Ing. arch. K., zástupce zpracovatele, p. P. a zástupce obce K., p. K.. Nikdo z řad občanů ani vlastníků nemovitostí na území obce (ani navrhovatelé nebo jejich zástupci) se veřejného projednání nezúčastnil. V rámci veřejného projednání nebyly vzneseny žádné námitky či připomínky k návrhu Změny č. X, žádné námitky ani připomínky nebyly uplatněny, ať již před konáním veřejného projednání, nebo po něm.

30. Proces pořízení Změny č. X byl završen na zasedání zastupitelstva obce K. (dále jen „ZO“) dne 25. 4. 2012 vydáním Změny č. X a OOP č. 1/2012 , které bylo vyhlášeno veřejnou vyhláškou ze dne 26. 4. 2012 zveřejněnou na úřední desce (dále je „ÚD“) Obecního úřadu K. ve dnech 26. 4. 2012 - 11. 5. 2012. ZO vydalo Změnu č. X po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou Středočeským krajem a se stanovisky dotčených orgánů a Krajského úřadu Středočeského kraje. Odpůrce uvedl, že argumentaci navrhovatelů vyvrací nastíněný proces pořízení Změny č. X a spisová dokumentace. Stanoviska dotčených orgánů a organizací byla řádně vypořádána, ze strany občanů a vlastníků pozemků a staveb na území obce, žádné námitky, ani připomínky v procesu pořizování Změny č. X uplatněny nebyly.

31. K námitce navrhovatelů, že zde byli dva určení zastupitelé, z čehož dovozují konflikt mezi soukromými zájmy zastupitelů (případně i bývalých) odpůrce a veřejným zájmem všech občanů obce a v důsledku toho absolutní neplatnost Změny č. X, odpůrce uvedl, že určeným zastupitelem podle § 47 odst. 1 stavebního zákona byl vždy pan J. V. (viz usnesení ZO ze dne 1. 6. 2010 a ze dne 7. 12. 2010). Pokud jsou některé dokumenty podepsány (připodepsány) starostou obce, je to z titulu postavení starosty obce, jakožto osoby stojící v čele obecního úřadu a obce.

32. Odpůrce uvedl, že změna využití plochy X byla uskutečněna na podnět vlastníka pozemků v ní se nacházejících, nikoliv však v osobním zájmu kteréhokoliv ze zastupitelů obce. Zdůraznil, že proces pořizování územního plánu je prováděn zásadně nezávisle na vůli vlastníků dotčených pozemků (tím však samozřejmě není popřeno jejich právo v rámci procesu své zájmy hájit a v rámci toho podávat podněty, návrhy, námitky nebo připomínky). Současně je také nutno uvést, že je mylným předpokladem navrhovatelů, že územní plán obce je, či má být, opatřením přijatým „v zájmu všech“. K tomu připomněl judikaturu NSS jednoznačně konstatující, že v procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem toho musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými.

33. Dále odpůrce uvedl, že pokud navrhovatelé prokazují postup dřívějších zastupitelů odpůrce proti veřejnému zájmu a přání všech občanů obce K. okolnostmi průběhu místního referenda ke změně územního plánu, které se konalo 26. 4. 2014, to se sice týkalo územního plánu obce K., avšak jeho změny č. X, nikoliv Změny č. X, která byla v té době již dva roky účinná. Místní referendum proběhlo v souladu se zákonem, což potvrdil i soudní přezkum.

34. Tvrdí-li navrhovatelé, že ve Změně č. X se uvádí, že jí není dotčen krajinný ráz obce, což považují za rozporné se skutečností, nelze z toho dovodit žádné zkrácení existujících subjektivních veřejných práv navrhovatelů a toto dotčení nevyplývá ani z tvrzení, že změnou využití plochy označené jako X jsou dotčena vlastnická práva navrhovatelů k pozemkům, které jsou v její bezprostřední blízkosti. V průběhu pořizování Změny č. X byla změna územního plánu projednávána s dotčenými orgány, jejichž úkolem je dohlížet na soulad navrhované změny územního plánu s dalšími chráněnými zájmy; k případnému negativnímu dopadu na krajinný ráz se žádný z dotčených orgánů nevyjádřil.

35. Ze všech uvedených důvodů odpůrce navrhl, aby návrh navrhovatelů byl odmítnut, neboť navrhovatelé nejsou aktivně legitimováni k jeho podání podle § 101a odst. 1 s. ř. s. V případě, že by se soud návrhem meritorně zabýval, navrhl návrh zamítnout. Pokud jde o náklady řízení, požádal odpůrce, aby v případě, že by navrhovatelé byli úspěšní, soud důsledně posoudil odůvodněnost nákladů řízení ve vztahu k dané věci, zejména v souvislosti se skutečností, že navrhovatelé nejsou v dané věci právně zastoupeni. Současně poukázal na nesrovnalosti týkající se nákladů řízení, které uvedl navrhovatel a), neboť jednou uvedl částku 18 540 Kč a jednou 22 170 Kč.

36. Navrhovatelé v replice k vyjádření odpůrce ohledně zpochybnění jejich aktivní legitimace odpůrcem uvedli, že v návrhu specifikovali pozemky a nemovitosti, které v lokalitě dotčené Změnou č. X vlastní. Z přiložených výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že tyto nemovitosti se nacházejí v těsné blízkosti plochy X dotčené touto změnou. Těmito skutečnostmi je tedy dána jejich aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení Změny č. X. V podaném návrhu také řádně specifikovali vlastní důvody svědčící pro zrušení Změny č. X. K námitce odpůrce, že blíže nekonkretizují dopad přijetí Změny č. X na jejich vlastnické právo k nemovitostem, navrhovatelé uvedli, že v jejich návrhu je jasně uvedeno, že připuštění změny využití plochy X k projektu elektrárny a teplárny na zpracování biomasy prakticky v centru obce a mezi její zástavbou rodinných domů je zcela neakceptovatelné a naprosto nevhodné. Navrhovatelé přitom vlastní rodinné domy přímo u hranice těchto ploch dotčených změnou. Uvedli, že jsou s ohledem na uvedené přesvědčeni, že v jejich případě nejde o snahu podat návrh ve veřejném zájmu, ale o přímé zkrácení jejich vlastnických práv, jak to má na mysli § 101a odst. 1 s. ř. s. Nesouhlasí s tvrzením o jejich pasivitě v procesu přijímání napadeného OOP. Okolnosti, za jakých jim bylo úmyslným a účelovým jednáním odpůrce zabráněno aktivně se účastnit na projednávání Změny č. X, jsou podrobně popsány v jejich návrhu. K námitce týkající se nesprávného označení pozemků navrhovatelé uvedli, že v daném katastrálním území nejsou pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, tedy nemuseli uvádět, že jde o stavební parcely. K námitce, že součástí pozemku navrhovatele b) je stavba pro administrativu, uvedli, že se jedná o údaj pocházející z katastru nemovitostí, který není pro účel využití stavby ve smyslu stavebního zákona určující. Důležité je, za jakým účelem je stavba skutečně využívána, přičemž v daném případě je využívána jako rodinný dům. Z uvedených důvodů navrhovatelé navrhli, aby Změna č. X byla zrušena dnem právní moci rozsudku a odpůrci byla uložena povinnost zaplatit navrhovateli a) na náhradě nákladů řízení částku 22 170 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

37. K řízení se přihlásily osoby zúčastněné na řízení: V. K. jako osoba zúčastněná na řízení 19) uvedl, že jeho nemovitost se nachází ve vzdálenosti 180 m od plochy dotčené Změnou č. X. Jeho vlastnické právo je omezeno zápachem, zvýšenou prašností a hlukem, který přichází z plochy dotčené Změnou č. X. Účastník uvedl, že výroba dřevoplynové elektrárny začala na pozemcích bez schváleného územního plánu obce K.. Vzhledem k tomu, že výstavba na území bývalého zemědělského areálu není ve Změně č. X omezena žádnými podmínkami, začala být stavba počátkem r. 2013 vidět a obyvatelé K. se začali o věc zajímat. Dále uvedl, že v obci jsou regulativy pro výstavbu rodinných domů, aby byl zachován její ráz. Zastupitelstvo nechalo na míru investorovi změnit územní plán a postavit průmyslový areál na ploše cca 27 000 m2, s výškou budov přes 17 m, v těsném sousedství obytné zóny, 70 m od nejbližšího rodinného domu. Vzhledem k neochotě obce komunikovat s občany vzniklo v říjnu 2013 Občanské sdružení Hlasy K.. Až po vzniku občanského sdružení, které se stalo účastníkem všech vznikajících řízení kolem stavby, se daly konečně získat relevantní informace. Uvedl dále, že výstavba již od samého počátku začala probíhat podle dokumentace změny stavby, nikoliv podle původního stavebního povolení z roku 2011. B. mimo jiné rovnou instaloval technologii s navýšeným výkonem 2,118 MWe z původně uváděných 1,2 MWe. Z dokumentace stavby před jejím dokončením bylo zjištěno, že místo původních, ve studii SEA uvedených, 11 000 tun suroviny, se bude ročně navážet 26 000 tun. Starosta za obec K. opět zaslal na Stavební úřad K. bezvýhradný souhlas s předloženou dokumentací na změnu stavby s navýšeným výkonem, aniž by toto projednal s ostatními zastupiteli a také o této skutečnosti neexistuje žádný zápis. Stavební úřad K. zahájil řízení o odstranění „černé“ stavby (zejména nepovolených změn) dne 27. 1. 2014. Protože B. nestihl včas podat žádost o změnu stavby před jejím dokončením, musel černou stavbu legalizovat žádostí o dodatečné povolení stavby a Stavební úřad K., i přes konkrétní upozornění na nesrovnalosti v dokumentaci i v samotném řízení, souhlas se změnou stavby skutečně vydal. Změna č. X, jejíž hlavní částí je změna využití účelu plochy X ze zemědělské výroby na plochu s možností specifické výroby a skladování, byla provedena ve prospěch projektu společnosti B., bez řádného projednání s občany obce K.. Zveřejňování pro občany zásadních informací proběhlo pouze vyvěšením na úřední desce, ne však zveřejněním informace nejméně ještě jedním, v dotčeném území obvyklým způsobem, např. ve čtvrtletním zpravodaji obce a místním rozhlasem. Uvedl, že se domnívá, že Změna č. X bez řádného projednání je neplatná, žádal, aby ji soud zrušil a to s ohledem na skutečnost, že touto změnou byla umožněna výstavba takového rozsahu, že výrazně změnila ráz a budoucnost rozvoje obce, zhoršila stav ovzduší, prašnost a hladinu hluku v obci a majitelům nemovitostí obce vznikla významná škoda na majetku.

38. Práva osob zúčastněných na řízení dále uplatnili účastníci 2) - 18), kteří uvedli, že jsou vlastníky nemovitostí, které se nacházejí v blízkosti plochy dotčené Změnou č. X, jsou od ní ve vzdálenosti 100-240 m vzdušnou čarou a jejich vlastnické právo je omezeno zápachem, který epizodicky přichází z této plochy, i zvýšenou prašností, hlukem z provozu přicházejícím z této plochy a hlukem a emisemi z dopravní obsluhy přijíždějící k této ploše. Uvedli, že až v květnu 2012 vstoupila v platnost Změna č. X, která v podstatě zpětně legalizuje stavební povolení. Podmínky SEA z 9/2011 ke Změně č. X nemohou být v žádném případě zohledněny ve stavebním povolení ze srpna 2011. Výstavba dřevoplynové elektrárny začala na pozemcích bez schváleného územního plánu obce K.. Vzhledem k tomu, že výstavba na území bývalého zemědělského areálu není ve Změně č. X omezena žádnými podmínkami (zejména výškovými), začala být stavba počátkem r. 2013 vidět a obyvatelé K. se o věc začali zajímat. Další námitky osob zúčastněných na řízení 2) - 18) jsou v podstatě shodné s námitkami, které podala osoba zúčastněná 19). Osoby zúčastněné uvedly, že se domnívají, že Změna č. X bez řádného projednání s občany obce je neplatná a žádaly její zrušení, a to i s ohledem na skutečnost, že touto změnou byla umožněna výstavba takového rozsahu, že změnila ráz a budoucnost rozvoje obce, zhoršila stav ovzduší, prašnost a hladinu hluku v obci a způsobila významné škody na jejich majetku. Navrhly, aby soud návrhu navrhovatelů vyhověl a Změnu č. 1 zrušil.

39. Práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila i společnost B., a to z důvodu, že může být přímo dotčena na svých právech a povinnostech zrušením předmětného OOP. Uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. č. X, X, X, X, st. X a st. X v k. ú. a obci K., jichž se OOP přímo dotýká tím, že řešilo změnu způsobu využití plochy, jejíž součástí jsou předmětné pozemky. S těmito pozemky společnost nakládá v souladu s OOP, přičemž rovněž disponuje správními rozhodnutími vydanými v souladu s OOP.

40. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 8. 2015, č. j. 50 A 4/2015-90, zrušil Změnu č. X ke dni právní moci rozsudku. Proti rozsudku podal odpůrce kasační stížnost. NSS k této kasační stížnosti rozsudkem ze dne 13. 7. 2016, č. j. 1 As 201/2015 – 181, rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. NSS v projednávané věci dospěl k závěru, že nebylo na místě rušit územní plán pouze z důvodu, že pořizovatel nezveřejnil informaci o veřejném projednání „jiným způsobem“, neboť takovou povinnost mu stavební zákon ani zákon o posuzování vlivů neukládá. Stavební zákon veřejné projednání návrhu územního plánu upravuje samostatně (srov. § 52 stavebního zákona), § 10f odst. 3 zákona o posuzování vlivů se proto nepoužije. NSS uvedl, že by obec při přijímání územního plánu měla usilovat o co nejširší účast svých občanů na tomto procesu a o co největší dosažitelnou míru jejich srozumění s výsledkem tohoto procesu. Ze spisové dokumentace je zřejmé, že to se v posuzované věci nestalo. Přesto, vzhledem k uvedené právní úpravě, nebylo namístě rušit územní plán pouze z důvodu, že pořizovatel nezveřejnil informaci o veřejném projednání „jiným způsobem“. Dále NSS uvedl, že přesto, že krajský soud měl za to, že je dán důvod pro zrušení OOP, měl v posuzované věci přezkoumat i další námitky a nikoli odmítnout se jimi zabývat pro nadbytečnost.

41. Na výzvu soudu ze dne 17. 8. 2015 učiněnou nově po zrušení rozsudku zdejšího soudu NSS navrhovatelé uvedli, že žádají, aby soud ve věci nařídil jednání. Dále na výzvu soudu předložili seznam navrhovaných svědků, kteří by měli vypovědět o okolnostech přijetí napadené Změny č. X, konkrétně o okolnostech doručování veřejnou vyhláškou. Navrhli slyšet tyto občany K.: D. D., H. M., J. V., J. U., J. K., K. R., K. R., K. H., L. V., L. V., M. S., M. R., O. W., P. M. a P. P.. Dále navrhli k otázkám zadání změny územního plánu a k průběhu jeho zpracování až do schválení vyslechnout D. T., V. S. a B. U. a k otázkám samotného zpracování navrhli vyslechnout M. J. a J. P. z MÚ K. n. V., Odboru výstavby a územního plánování. Navrhovatelé se dále vyjádřili, že netrvají na výslechu navrženého svědka J. B. s ohledem na jeho zdravotní stav a netrvají na vypracování původně navrženého znaleckého posudku z oboru a odvětví kybernetika – výpočetní technika.

42. Pokud jde o další svědky navržené navrhovateli, soud zjistil, že V. S. zemřel a A. I. S. se nezdržuje v K., ale v R.. Soud nevyslechl A. I. S. ani některé z navrhovaných svědků, neboť dospěl k závěru, že další výslechy svědků jsou již nadbytečné, protože skutkový stav byl již zjištěn dostatečně a neprovedl ani důkaz čestným prohlášením J. B., neboť toto prohlášení se k předmětu projednávané věci přímo nevztahuje.

43. Krajský soud v Praze Změnu č. X opětovně přezkoumal, přičemž vycházel ze závazného právního názoru NSS, že informaci o veřejném projednání návrhu Změny č. X nebyl pořizovatel povinen zveřejnit i „jiným způsobem“, kromě zveřejnění na úřední desce obce.

44. Protože se soud již v původním řízení zabýval splněním podmínek řízení o návrhu na zrušení OOP, a to existencí OOP, aktivní legitimací navrhovatelů a formulací návrhu, znovu své závěry neopakuje, pouze konstatuje, že tyto podmínky shledal splněnými. K námitce odpůrce ohledně vlastnictví pozemků navrhovatelů soud dodává, že oba navrhovatelé uvedli v návrhu také číslo listu vlastnického vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště M., tedy z těchto LV soud ověřil, že navrhovatelé jsou vlastníky uvedených pozemků. Soud dále uvádí, že v daném katastrálním území nejsou dvě číselné řady označení pozemků, a proto navrhovatelé nebyli povinni označit, zda jsou pozemky stavební. Pokud jde o výtku odpůrce, že navrhovatel b) není vlastníkem rodinného domu na pozemku p. č. X, ale že se jedná podle evidence v katastru nemovitostí o administrativní budovu, soud uvádí, že tato skutečnost není pro posouzení věci rozhodující a navrhovatel b) vysvětlil, že tuto budovu jako rodinný dům užívá. Tyto námitky odpůrce tedy nejsou důvodné. Posouzení důvodnosti návrhu 45. Při rozhodování o návrhu na zrušení OOP nebo jeho části je soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Toto pravidlo soudního přezkumu OOP bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2012 novelou s. ř. s. provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., kterým došlo k omezení rozsahu přezkumu OOP. Při samotném věcném posouzení návrhu soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání OOP (§ 101b odst. 3 s. ř. s.).

46. Navrhovatelé podávají návrh na zrušení Změny č. X z důvodu, že a) změna územního plánu nebyla vydána zákonným způsobem; b) změna územního plánu je v rozporu s hmotným právem; c) změnou územního plánu byla porušena zásada proporcionality zásahu do práv navrhovatelů. Posouzení důvodnosti námitky, že Změna č. X nebyla vydána zákonem stanoveným postupem 47. Tuto námitku navrhovatelé odůvodnili tak, že z listinné dokumentace odpůrce, zejména ze všech zápisů z veřejných zasedání zastupitelstva odpůrce vyplývá, že Změna č. X zákonným způsobem přijata nebyla. Návrh na zadání Změny č. X byl přijat ZO dvakrát, a to dne 8. 1. 2008 a 6. 5. 2008, dne 4. 8. 2009 rozhodlo ZO o pořízení Změny č. X, dne 10. 4. 2010 rozhodl ZO opětovně o pořízení Změny č. X. Záměr pořídit Změnu č. X měl být schválen usnesením ZO ze dne 1. 6. 2010, žádné takové usnesení však neexistuje. Ve smyslu § 51 stavebního zákona měl pořizovatel spolu s určeným zastupitelem vyhodnotit výsledky projednání návrhu Změny č. X a zajistit řešení rozporů, to se však nestalo. Veřejné projednání návrhu se mělo konat 18. 4. 2012, oznámení o veřejném projednání společně s výzvou o možnosti uplatnění připomínek a námitek mělo být doručeno veřejnou vyhláškou. Žádné oznámení o konání veřejného zasedání ale veřejnou vyhláškou doručeno nebylo, žádná taková vyhláška nebyla předepsaným způsobem vyvěšena na ÚD ani nebyla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nemohlo se tedy konat veřejné projednání Změny č. X, jelikož se o tom občané nedověděli. Pokud se v předkládací zprávě Změny č. X hovoří, že výsledek veřejného projednání včetně doplnění odůvodnění OOP zpracovaný pořizovatelkou, má být uveden přímo v návrhu OOP, nezakládá se to na pravdě. Celý tento výsledek je ve Změně č. X shrnut v jedné větě. Napadená Změna č. X je tedy nepřezkoumatelná. Vada Změny č. X spočívá také v tom, že podle některých materiálů byl určeným zastupitelem P. K., starosta obce, podle jiných materiálů byl určeným zastupitelem J. V..

48. Ze spisové dokumentace k přijetí Změny č. X předložené odpůrcem soud zjistil: Na veřejném zasedání ZO dne 7. 8. 2007 projednali zastupitelé výzvu k podání nabídky na zhotovení Změny č. X s tím, že výzva bude zaslána Ing. arch. K. a do příštího zasedání si zastupitelé připraví návrhy na změnu územního plánu. Na veřejném zasedání ZO dne 8. 1. 2008 se zastupitelé seznámili s návrhem Změny č. X, kterou zaslal Ing. arch. K..

49. Na veřejném zasedání ZO dne 6. 5. 2008 byli zastupitelé seznámeni s tím, že společnost B. zaslala žádost o změnu územního plánu obce – změnu využití plochy ze zemědělské výroby na drobné výrobní a skladové činnosti a změnu využití pozemků parc. č. X a X na pozemky stavební pro rodinné domy (dále jen „RD“). Na veřejném zasedání ZO bylo přijato usnesení, že ZO souhlasí mezi jinými se změnou využití plochy ze zemědělské výroby na drobné výrobní a skladové činnosti; změnou využití pozemků č. X a X na pozemky stavební pro RD a zahrnutí pozemku parc. č. X do stavebních pro RD do návrhu Změny č. X.

50. Na veřejném zasedání ZO dne 1. 9. 2009 představili zástupci firmy B. zastupitelům záměr vytvoření nového energetického bodu a využití technologie využívající obnovitelné zdroje (dřevo, dřevní hmoty) a výroby pelet v prostorách bývalého zemědělského areálu v k. ú. K.. Zastupitelstvo obce souhlasilo s předloženým záměrem za předpokladu dodržení všech zákonných nařízení a opatření.

51. Na veřejném zasedání ZO dne 6. 10. 2009 byli zastupitelé seznámeni se sdělením Městského úřadu K. n. V., stavebního úřadu, ze dne 16. 9. 2009, že záměr zřízení provozovny pro zpracování dřevních hmot pro výrobu elektrické energie firmy B. v bývalém zemědělském areálu K., není v souladu s územním plánem obce, a proto jej nelze realizovat. V územním plánu obce K. je současná plocha vedená jako „zemědělská výroba“.

52. Na veřejném zasedání ZO konaném 6. 4. 2010 vzali zastupitelé na vědomí žádost firmy B. o změnu územního plánu, která by spočívala ve změně využití bývalého zemědělského areálu včetně komunikačního připojení na silnici X, ve změně využití pozemku parc. č. X na ovocný sad a pozemků parc. č. X, X, X, X, X, X, X na bytovou výstavbu.

53. Na veřejném zasedání ZO dne 4. 5. 2010 byla opět projednávána a zastupitelé vzali na vědomí žádost firmy B. o zařazení pozemků parc. č. X, X a X jako stavebních pro RD a žádost o změnu využití bývalého zemědělského areálu na: 1. komunikační propojení obecní komunikace na silnici X, parkovací plocha, 2. výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, fotovoltaika, 3. sběrný dvůr, zpracování obnovitelných zdrojů, peletizace, 4. lehká výroba opravárenství-nerušící přilehlou obytnou zástavbu, 5. skladování, služby a obchodní činnosti, administrativní objekty, 6. zřízení technologického centra A. v., 7. část pozemků pro obytnou zástavbu, 8. rozšíření inženýrských sítí.

54. Oznámením starosty obce K. bylo svoláno veřejné ZO na 1. 6. 2010. Na tomto veřejném zasedání rozhodlo ZO podle § 44 stavebního zákona o pořízení Změny č. X. ZO určilo v souladu s § 6 odst. 6 písm. e), § 47 odst. 1 a 4, § 49 odst. 1 a § 53 odst. 1 stavebního zákona zastupitele spolupracujícího s pořizovatelem při zpracování podkladů pro pořízení Změny č. X, a to pana J. V.. ZO uložilo starostovi na základě § 6 odst. 1 stavebního zákona uzavřít mandátní smlouvu na pořízení Změny č. X s Ing. R. P. a smlouvu o dílo na zpracování Změny č. X s autorizovaným architektem pro územní plánování Ing. arch. L. K..

55. Oznámením ze dne 30. 9. 2010 oznámil Obecní úřad K. v souladu s § 47 odst. 2 stavebního zákona projednání návrhu zadání Změny č. X s tím, že návrh zadání je vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele v kanceláři Obecního úřadu K., u pořizovatelky Ing. R. P. a na www.k..cz v termínu od 4. 10. 2010 do 8. 11. 2010 (včetně). Datum vyvěšení na ÚD a sejmutí není na oznámení vyznačeno. V návrhu zadání Změny č. X je na prvním listě uvedeno datum „únor 2008“ a v části j) „Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose“ je mezi „Dalšími záměry v zastavěném území“ uvedena plocha X – využití části zemědělského areálu pro výstavbu bioplynové stanice.

56. Ze zápisu z veřejného zasedání ZO ze dne 7. 12. 2010 vyplývá, že ZO souhlasilo s předloženou projektovou dokumentací firmy B. za předpokladu, že firma B. vybuduje k objektu vlastní příjezdovou cestu do 12 měsíců od schválení a nabytí účinnosti územního plánu, to vše za předpokladu dodržení všech zákonných nařízení a opatření.

57. Na programu veřejného zasedání ZO dne 1. 2. 2011 byl i návrh zadání Změny č. X. Na tomto veřejném zasedání ZO rozhodlo usnesením č. 8/2011 ze dne 1. 2. 2011 tak, že bere na vědomí Zprávu o projednání zadání Změny č. X, schvaluje upravené zadání Změny č. X podle § 47 odst. 5 stavebního zákona a ukládá starostovi obce zabezpečit zpracování návrhu Změny č. X v souladu se schváleným zadáním.

58. Ke společnému jednání o návrhu Změny č. X konanému dne 7. 11. 2011 Krajský úřad Středočeského kraje podle § 4 odst. 6 stavebního zákona sdělil, že SEA bude vydáno samostatně. Toto stanovisko podle § 10i zákona o posuzování vlivů podal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství dne 5. 1. 2012, a bylo souhlasné.

59. Dne 3. 2. 2012 vydal Krajský úřad Středočeského kraje stanovisko podle § 51 stavebního zákona k návrhu Změny č. X a uvedl, že v návrhu zjistil závady a zároveň rozpory s předloženou zprávou o projednání návrhu Změny č. X, zejména že není dostatečně zdůvodněno nové vymezení zastavitelných ploch, které může být navrženo pouze v případě, že územním plánem vymezené zastavitelné plochy již byly vyčerpány. Proto lze podle § 51 odst. 3 stavebního zákona zahájit řízení o vydání Změny č. X až na základě potvrzení o odstranění nedostatků. Dne 15. 2. 2012 požádal Obecní úřad K. Krajský úřad Středočeského kraje o změnu stanoviska k návrhu Změny č. X na základě doplněné dokumentace. Dne 23. 2. 2012 vydal Krajský úřad Středočeského kraje potvrzení o odstranění nedostatků návrhu Změny č. X s konstatováním, že nedostatky uvedené ve stanovisku ze dne 3. 2. 2012 byly odstraněny, a proto je možné ji následně projednat ve smyslu ustanovení §§ 52 – 54 stavebního zákona.

60. Ze správního spisu odpůrce soud dále zjistil, že obsahuje veřejnou vyhlášku, kterou Obecní úřad K. oznamuje, že veřejné projednání návrhu Změny č. X se bude konat 18. 4. 2012. Ve vyhlášce je současně uvedeno, že návrh Změny č. X je vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele v kanceláři sekretariátu Obecního úřadu K., nebo u pořizovatelky Ing. R. P., anebo na www.k..cz. Na vyhlášce je vyznačeno, že byla vyvěšena 1. 3. 2012 a sejmuta dne 18. 4. 2015. Vyhláška je podepsána určeným zastupitelem J. V. a starostou obce P. K.. Podle Zápisu z veřejného projednání návrhu Změny č. X a Prezenční listiny z veřejného projednání návrhu Změny č. X se zúčastnili veřejného projednání starosta obce K. P. K., pořizovatelka pro obec K. Ing. P., zpracovatel Změny č. X Ing. arch. K., zástupkyně společnosti B. a zástupce společnosti L. s.r.o. V Zápise je uvedeno, že ze zástupců dotčených orgánů se veřejného projednání nikdo neúčastnil a od přítomných nebyly vzneseny připomínky k projednávané Změně č. X.

61. Na veřejném zasedání ZO dne 25. 4. 2012 ZO projednalo návrh Změny č. X, který byl vyvěšen po dobu 15 dnů na úřední desce a nikdo k němu neuplatnil námitky. ZO schválilo všemi hlasy Změnu č. X a usnesením č. 17/2012 vydalo Změnu č. X jako OOP č. 1/2012 uvedené v příloze usnesení.

62. Dne 26. 4. 2012 vyvěsila obec K. na ÚD veřejnou vyhlášku - OOP č. 1/2012, kterým se vydává Změna č. X. Vyhláška byla sejmuta 11. 5. 2015 a je v ní uvedeno, že úplné znění Změny č. X je k nahlédnutí u pořizovatele, tj. na Obecním úřadě K. v kanceláři starosty a současně je zveřejněna v elektronické podobě po dobu 15-ti dnů ode dne jejího vyvěšení na internetové adrese www.k..cz. Vyhláška obsahuje poučení a informaci, že OOP nabývá účinnosti 11. 5. 2012.

63. Z „Opatření obecné povahy č. 1/2012 ze dne 25. 4. 2012 - Změny č. X územního plánu obce K.“ soud zjistil, že tato Změna č. X je změnou územního plánu obce K., který byl schválen usnesením ZO dne 16. 6. 1999 a jehož závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou obce K., která nabyla účinnosti dne 7. 7. 1999.

64. Změna č. X uvádí, že „Závazná část uvedené územně plánovací dokumentace“ se mění takto:

1. Nově se vymezuje tato funkční plocha: Výroba a skladování specifické 2. Pro funkční plochy vymezené v odstavci 1 platí uvedené regulativy: Základní využití plochy: Plocha je určena pro umístění energetického výrobního zařízení. Využití plochy je možné výhradně pro vyjmenované činností: Objemové parametry vstupní suroviny, výstupní energetické hodnoty, hygienické parametry výrobního procesu – hluk, vibrace, prašnost, intenzita a typ dopravy – jsou stanoveny v posouzení vlivů na životní prostředí SEA jako limitní, tedy nepřekročitelné. Dále Změna č. X stanoví přípustné a nepřípustné využití plochy.

3. Změna č. X v této části stanoví, že ode dne účinnosti této změny se doplňuje § 5 odst. 1 „Části určené k zastavění jsou“ o bod č. 8. „Výroba a skladování specifická“ obecně závazné vyhlášky o závazných částech územního plánu obce K. a příloha č. X této vyhlášky – Závazné regulativy území o bod 1.14 „Výroba a skladování specifická“.

4. Uvádí, že nedílnou součástí OOP je textová část Změny č. X a výkresová část, která obsahuje 3 grafické přílohy a nedílnou součástí OOP je textová část odůvodnění Změny č. X.

65. OOP dále obsahuje rozhodnutí o námitkách a jejich zdůvodnění, ve kterém je uvedeno, že do dne veřejného projednání návrhu Změny č. X nebyly doručeny námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Nebyly také do dne veřejného projednání uplatněny připomínky právnických či fyzických osob nebo veřejnosti podle § 52 odst. 3 stavebního zákona. OOP obsahuje poučení, že proti němu nelze podat opravný prostředek.

66. Námitku navrhovatelů, že Změna č. X nebyla vydána zákonem stanoveným postupem, soud posoudil jako nedůvodnou. Usnesením ZO č. 88/07 ze dne 5. 6. 2007 bylo schváleno „pořízení Změny č. X“, včetně okruhu problémů, které v ní mají být řešeny, to znamená, že byl schválen úmysl obce změnit stávající územní plán. Na veřejném zasedání dne 4. 9. 2007 schválilo ZO usnesením nabídku Ing. arch. K. na zpracování Změny č. X a starosta byl pověřen, aby s ním podepsal smlouvu o dílo. Zastupitelé schválili plán rozvoje obce, který vypracovali V. K. a K. R.. Na veřejném zasedání ZO dne 8. 1. 2008 nebyl přijat, jak tvrdí navrhovatelé, návrh zadání Změny č. X, ale zastupitelé se pouze seznámili s návrhem zadání Změny č. X, který zaslal Ing. K. a usnesením č. 1/08 uložilo ZO starostovi obce, aby na jednání s Ing. K. nechal zapracovat návrhy zastupitelstva do návrhu zadání Změny č. X. Teprve na veřejném zasedání dne 1. 6. 2010 ZO rozhodlo podle § 44 stavebního zákona o pořízení Změny č. X usnesením č. 36/2010, které je též založeno ve správním spise. Námitka navrhovatelů, že usnesení ZO ze dne 1. 6. 2010 neexistuje, neboť nebylo přijato a v dokumentaci odpůrce se nenachází, tedy není důvodná.

67. Dále navrhovatelé k tvrzení o nezákonném způsobu vydání Změny č. X uvedli, že podle § 51 stavebního zákona měl pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotit výsledky projednání návrhu Změny č. X a zajistit řešení rozporů, což se v daném případě nestalo.

68. Ze spisové dokumentace soud zjistil, že vyhláškou ze dne 10. 10. 2011 oznámil Obecní úřad K. termín společného jednání o návrhu Změny č. X na den 7. 11. 2011. Dotčené orgány podaly k návrhu Změny č. X svá stanoviska a po společném jednání o návrhu Změny č. X dne 7. 11. 2011 požádal Obecní úřad K. jako pořizovatel Krajský úřad Středočeského kraje o vydání stanoviska k posouzení návrhu Změny č. X podle § 51 stavebního zákona. Krajský úřad Středočeského kraje podal své stanovisko ke Změně č. X dne 3. 2. 2012. Ve stanovisku uvedl, že podle § 51 stavebního zákona posoudil návrh Změny č. X včetně zprávy o jeho projednání a zjistil, že v ní není dostatečně odůvodněno nové vymezení zastavitelných ploch, které může být navrženo pouze v případě, že územním plánem vymezené zastavitelné plochy již byly vyčerpány s tím, že pokud by návrh nových zastavitelných ploch nebyl dostatečně odůvodněn, bylo by možné na toto OOP pohlížet jako na akt vydaný v rozporu se zákonem. Dále uvedl, že ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona absentuje v části komplexního zdůvodnění řešení (část 2e) a není zde uvedena úvaha, jak je toto ustanovení splněno. Uvedl, že z odůvodnění návrhu Změny č. X není patrno, zda je hospodárně využíváno zastavěné území včetně vymezování nově zastavitelných ploch. Protože Krajský úřad Středočeského kraje shledal výše uvedené nedostatky, uvedl, že lze zahájit řízení o vydání Změny č. X až na základě potvrzení o odstranění nedostatků.

69. Dne 15. 2. 2012 požádal Obecní úřad K. Krajský úřad Středočeského kraje o změnu stanoviska ze dne 3. 2. 2012 a vydání souhlasu k projednání Změny č. X podle § 52 stavebního zákona. Dne 23. 2. 2012 vydal Krajský úřad Středočeského kraje potvrzení o odstranění nedostatků návrhu Změny č. X, ve kterém konstatoval, že nedostatky uvedené ve stanovisku ze dne 3. 2. 2012 byly odstraněny (což ověřil i z textové části Změny č. X), a proto je možné ji následně projednat ve smyslu ustanovení § 52 až § 54 stavebního zákona.

70. Námitku navrhovatelů proto nepovažuje soud za důvodnou. Ustanovení § 51 odst. 1 stavebního zákona se vztahuje pouze na případy, kdy v řízení o pořízení územně plánovací dokumentace dojde k rozporům mezi stanoviskem pořizovatele a dotčených orgánů. V projednávané věci k žádným rozporům Obecního úřadu K. jako pořizovatele se stanovisky dotčených orgánů nedošlo, nebylo tedy třeba, aby bylo postupováno podle ustanovení § 51 odst. 1, první věty před středníkem. Nebylo třeba v tomto případě ani upravovat návrh na základě vyhodnocení výsledků projednání a výsledku řešení rozporů. Ze spisové dokumentace soud zjistil, že odpůrce postupoval zcela v souladu s § 50 odst. 7 a 8 stavebního zákona.

71. Další námitkou vztahující se k tvrzení, že Změna č. X nebyla přijata zákonným způsobem, je námitka, že podle některých materiálů (např. vyhlášená Změna č. X) byl určeným zastupitelem v procesu pořizování územního plánu P. K., starosta obce, ale podle jiných materiálů (zejména předkládací zpráva) byl určeným zastupitelem J. V.. Z vydané Změny č. X soud zjistil, že v základních údajích tohoto dokumentu je jako „určený zastupitel obce“ uveden P. K.. V předkládací zprávě o průběhu pořizování Změny č. X je uveden jako „určený zastupitel“ J. V.. Pan J. V. byl jako zastupitel spolupracující s pořizovatelem při zpracování podkladů pro pořízení Změny č. X schválen ZO na veřejném zasedání dne 7. 12. 2010. Již ale ve Zprávě o projednání zadání Změny č. X, která byla předložena ZO na veřejném zasedání 1. 2. 2011, byl P. K. uveden jako starosta a určený zastupitel. Je tedy pravdou, že v dokumentech obce K. je v některých případech jako „určený zastupitel“ nesprávně uveden starosta obce P. K.. Soud má však za to, že tento nedostatek v dokumentech nemá za následek neplatnost Změny č. X, jak tvrdí navrhovatelé, protože se jedná v případě spolupracujícího zastupitele pouze o funkci zprostředkující komunikaci mezi pořizovatelem územního plánu a jeho zpracovatelem a omyl v uvedení jména tohoto zastupitele nebo záměna se jménem starosty obce nemůže mít žádný vliv na právní sféru navrhovatelů a zákonnost věcného obsahu vydaného územního plánu. Námitka není důvodná.

72. Navrhovatelé také namítali, že oznámení o konání veřejného projednání Změny č. X veřejnou vyhláškou doručeno nebylo, žádná taková vyhláška nebyla předepsaným způsobem vyvěšena na úřední desce ani nebyla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. Uvedli, že se nemohlo dne 18. 4. 2012 od 16 hodin konat veřejné projednání Změny č. X, jelikož se o tom občané, kteří jsou těmito změnami dotčeni, nedověděli. Namítli dále, že se nezakládá na pravdě, pokud se v Předkládací zprávě Změny č. X uvádí, že výsledek veřejného projednání včetně doplnění odůvodnění OOP má být uveden přímo v návrhu OOP. Celý výsledek veřejného projednání a odůvodnění je ve Změně č. X shrnut v jedné větě: „Vyhodnocení: Dokumentace Změny č. X byla upravena dle zaslaných stanovisek a následně bylo svoláno veřejné projednání této změny podle § 52 stavebního zákona.“ Napadená Změna č. X je tedy podle jejich názoru nepřezkoumatelná.

73. Ve správním spise odpůrce je založen originál veřejné vyhlášky, kterou Obecní úřad K. oznámil na ÚD v souladu s § 52 stavebního zákona veřejné projednání návrhu Změny č. X dne 18. 4. 2012 v zasedací místnosti Obecního úřadu K.. Ve vyhlášce je uvedeno, že návrh Změny č. X je vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele v kanceláři sekretariátu Obecního úřadu K. nebo u pořizovatelky Ing. R. P. anebo na www.k..cz v termínu od 15. 3. 2012 do 18. 4. 2012 včetně. Dále vyhláška obsahuje poučení, že námitky proti Změně č. X mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti a že k stanoviskům, připomínkám a námitkám uplatněným po veřejném projednání se nepřihlíží. Na veřejné vyhlášce je uvedeno, že byla vyvěšena 1. 3. 2012 a sejmuta 18. 4. 2012, podepsán je J. V., určený zastupitel a P. K., starosta obce, vyhláška je opatřena kulatým razítkem Obce K.. Ve správním spise odpůrce není žádný záznam o tom, že by tato veřejná vyhláška byla uveřejněna i na elektronické úřední desce. V archivu elektronické úřední desky Obecního úřadu K. soud zjistil, že dne 1. 3. 2012 byla vložena na elektronickou úřední desku veřejná vyhláška o datu veřejného projednání Změny č. X paní U..

74. Námitka navrhovatelů, že oznámení o konání veřejného zasedání veřejnou vyhláškou doručeno nebylo a že žádná taková vyhláška nebyla předepsaným způsobem vyvěšena na úřední desce, nemůže obstát. Soud k otázce oznámení data konání veřejného projednání Změny č. X na pevné úřední desce a desce elektronické vyslechl navrhované svědky a sekretářku obecního úřadu paní S.. Z výpovědí těchto svědků zjistil, že většina z nich věděla, kde je umístěna pevná úřední deska, úřední desky obecního úřadu nesledovala pravidelně, podívala se na ně jen výjimečně. Z vyslechnutých svědků sekretářka paní S., paní V., která je bývalou zastupitelkou a paní U., zastupitelka v letech 2010 – 2018, potvrdily, že úřední písemnosti obecní úřad vyvěšoval na pevnou úřední desku na budově obecního úřadu, na zastávce na nástěnce a na elektronickou úřední desku. Svědkyně V. uvedla, že úřední desku kontrolovala, aby tam bylo vyvěšeno vše, co mělo být. Oznámení o konání veřejného projednání Změny č. X na ÚD viselo, zda a co se mělo vyvěsit, ji informovala pořizovatelka P.. Elektronickou ÚD měla na starosti sekretářka paní S.. Námitku navrhovatelů, že oznámení o veřejném projednání návrhu Změny č. X, bylo na elektronickou ÚD vloženo dodatečně, soud posoudil jako nedůvodnou, neboť navrhovatelé nepředložili důkaz o tom, že oznámení o veřejném projednání návrhu nebylo vyvěšeno v den, kdy vyvěšeno mělo být. Tvrzení o nesprávném vedení elektronické ÚD a jejím nepořádném spravování nejsou důkazem toho, že vyhláška o datu konání veřejného projednání byla na tuto ÚD vyvěšena až dodatečně. O tom, že se dne 18. 4. 2012 od 16 hodin skutečně konalo veřejné projednání Změny č. X, svědčí také Zápis z veřejného projednání Změny č. X, kterého se zúčastnil starosta obce P. K., pořizovatelka Změny č. X Ing. P. a Ing. arch. K., který provedl zpracování Změny č. X, přičemž ze zástupců dotčených orgánů se veřejného projednání nikdo neúčastnil.

75. Pokud tedy jde o námitky navrhovatelů týkající se způsobu uveřejnění veřejné vyhlášky na ÚD Obecního úřadu K. a elektronické ÚD, resp. jejího neuveřejnění, a námitky, že Změna č. X nebyla vydána zákonem stanoveným způsobem, tyto nejsou důvodné. Je však pravdou, že odpůrce nevyužil jiné sdělovací prostředky, aby občanům obce sdělil svůj záměr ohledně plochy X, Změny č. X a jejích jednotlivých fází pořizování a řízení o ní. Obec přitom disponuje pravidelným tištěným obecním zpravodajem, místním rozhlasem a v případě důležitých informací rozesílá občanům obce informační emaily. Jak však plyne z rozsudku NSS ze dne 13. 7. 2016, č.j. 1 As 201/2015 – 181, kterým byl zrušen rozsudek tohoto soudu, odpůrce nebyl povinen uveřejnit informaci o konání veřejného projednání návrhu Změny č. X jiným způsobem než Veřejnou vyhláškou na ÚD a elektronicky, neboť stavební zákon a správní řád mu ukládá povinnost zveřejnit tuto informaci pouze uvedeným způsobem.

76. Další námitky navrhovatelů směřují ke čtvrtému a pátému bodu algoritmu přezkumu opatření obecné povahy, jak jej vymezil NSS v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, č.j. 1 Ao 1/2005-98, tedy k souladu územního plánu se zákonem a proporcionalitě přijatých opatření (kritérium přiměřenosti právní regulace).

77. Změna č. X obsahuje změnu ve využití plochy označené jako X z funkčního využití „plocha zemědělská“ na funkční využití „výroba a skladování specifická (VSX)“. Konkrétně je tato plocha určena touto změnou územního plánu pro umístění energetického výrobního zařízení a využití plochy je možné výhradně pro model činností ve Změně č. X vyjmenovaných. Přesto, že navrhovatelé ani osoby zúčastněné na řízení (dále jen „účastníci“) s výjimkou B. nejsou vlastníky pozemků v ploše X, s touto plochou bezprostředně nebo v nevelké vzdálenosti sousedí. Je tedy nepochybné, že činnost vykonávaná na této ploše, zasahuje nějakým způsobem do jejich vlastnického práva k pozemkům a stavbám na nich. Navrhovatelé namítají, že stavba elektrárny s teplárnou na pokraji historické zástavby obce, narušuje krajinný ráz, neboť dosahuje v obci a jejím okolí neobvyklé výšky 17 m. Účastníci tvrdí, že jsou obtěžováni zápachem a hlukem pocházejícím z výroby i z dopravy související s elektrárnou a teplárnou. Jedná se tak nepopiratelně o zásah do práv účastníků na zdravé životní prostředí.

78. Rozšířený senát NSS již v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, uvedl: „Územní plán reguluje možné způsoby využití území. V tomto smyslu představuje významný, byť ve své podstatě spíše nepřímý zásah do vlastnického práva těch, jejichž nemovitosti tomuto nástroji právní regulace podléhají, neboť dotyční vlastníci mohou své vlastnické právo vykonávat pouze v mezích přípustných podle územního plánu…..V tomto smyslu může územní plán představovat zásadní omezení ústavně zaručeného práva vlastnit majetek (čl. 11 Listiny), jež je jedním ze základních pilířů, na nichž již po staletí stojí západní civilizace a její svobodný rozvoj. Zásahy do vlastnického práva proto musí být prováděny z ústavně legitimních důvodů a jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle a být činěny na základě zákona.

79. K jediné konkrétní námitce navrhovatelů týkající se rozporu Změny č. X se zákonem, a to, že touto změnou je dotčen krajinný ráz a negativně zasaženo do životního prostředí, soud uvádí:

80. Změna č. X řeší tyto okruhy požadavků: vymezení zastavitelného území, změny zastavěného území, vedení dopravní infrastruktury a plochy pro stanovení veřejných zájmů – doplnění veřejné zeleně. V bodě 1 e textové části „Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod.“ je ve Změně č. X uvedeno ke krajinnému rázu: „Není změnou č. X dotčen.“ Změnou č. X byla zřízena nová definice plochy s rozdílným způsobem využití: „Výroba a skladování specifická“. K této ploše Změna č. X uvádí její základní využití, přípustné využití a nepřípustné využití. Dále je k této nové ploše citováno z podmínky SEA: „Plocha je určena pro specifickou výrobu a skladování. Záměr nevykazuje negativní vliv na životní prostředí (na základě zpracovaného oznámení EIA, hlukové a rozptylové studie a posouzení zdroje znečišťování ovzduší). Je nutné dodržet navržená opatření na minimalizaci negativního vlivu na životní prostředí.“ 81. Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informací, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodněním, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno, se zabývá kapitola 2d) odůvodnění Změny č. X. Ze stanoviska z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, k ploše X vyplývá, že „je nutné vyhodnotit vhodnost umístění plochy X určené pro výstavbu bioplynové stanice s ohledem na plánované plochy X a X určené pro bydlení a dům s pečovatelskou službou a taktéž s ohledem na již stávající zástavbu. Ve vyhodnocení se požaduje vyhodnotit varianty řešení…Ve vyhodnocení je třeba stanovit přípustné varianty a za jakých podmínek jsou tyto přípustné, případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže, změn v uspořádání krajiny, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě (stávající i plánované) a narušení faktoru pohody bydlení (stávající i plánované).“ V rámci posouzení koncepce pak zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů, které jsou stanoveny v podobě podmínek pro realizaci navržených opatření. V článku 12 SEA je konstatováno: Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci. Pro snížení negativního vlivu pod významnou úroveň lze doporučit následující úpravy : …X – plocha je určena pro specifickou výrobu a skladování. Záměr nevykazuje negativní vliv na životní prostředí (na základě zpracovaného oznámení EIA, hlukové a rozptylové studie a posouzení zdroje znečišťování ovzduší). Je nutné dodržet navržené opatření na minimalizaci vlivu na životní prostředí. Na závěr této kapitoly v odůvodnění Změny č. X se uvádí, že „výše uvedené úpravy byly beze zbytku zapracovány do kapitoly 1f – Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, s určením převažujícího využití – pokud je možno je stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmínečně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek krajinného rázu“.

82. V této kapitole 1f odůvodnění Změny č. X však soud žádná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů navržených v SEA, nenalezl. Je zde uvedeno, že Změnou č. X se zřizuje nová definice plochy s rozdílným způsobem využití – výroba a skladování specifická, je zde uvedeno „základní využití plochy“, „přípustné využití plochy“ a „nepřípustné využití plochy“. K podmínce SEA se zde uvádí pouze, že „plocha je určena pro specifickou výrobu a skladování. Záměr nevykazuje negativní vliv na životní prostředí (na základě zpracovaného oznámení EIA, hlukové a rozptylové studie a posouzení zdroje znečišťování ovzduší). Je nutné dodržet navržená opatření na minimalizaci negativního vlivu na životní prostředí.“ Opatření k minimalizaci vlivu stavby na životní prostředí, která se váží k ploše X, uvedená na straně 22 zpracování SEA ke Změně č. X, se však v této kapitole neuvádějí, stejně tak nejsou uvedena ani na jiném místě odůvodnění Změny č. X ani v její textové části.

83. V kapitole 1f jsou pak pod nadpisem „Podmínky prostorového uspořádání dalších zastavitelných ploch“ jednotlivě vyjmenovány všechny další plochy upravované Změnou č. X s uvedením jejich využití a podmínkami SEA u každé jednotlivé plochy, přičemž u většiny z nich je stanoveno umístění objektů v ploše a jejich maximální podlažnost.

84. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v Příloze č. 7 I. nazvané „Obsah územního plánu“ v bodě f) jednotlivě vyjmenované podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které musí textová část územního plánu stanovit. Mezi jinými musí textová část územního plánu obsahovat stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakter a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití).

85. Výše stanovené podmínky Změna č. X neobsahuje, neobsahuje je ani posouzení SEA, na které Změna č. X odkazuje. Jak vyplývá z výše citovaných částí kapitoly 1f, Změna č. X neobsahuje navržená opatření na minimalizaci negativního vlivu na životní prostředí a jak soud už uvedl v bodě 87, neobsahuje je ani jiná část odůvodnění Změny č. X ani její textová část. Změna č. X tedy byla vydána v rozporu s právními předpisy, pokud neobsahuje podmínky těmito předpisy vyžadované. Námitky navrhovatelů jsou v tomto směru důvodné.

86. K námitce navrhovatelů, že vydaná Změna č. X není proporcionální vzhledem k jejich právům, soud uvádí, že při posouzení této otázky musí zohlednit závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, č.j. 1 Ao 2/2010-116, týkající se procesní pasivity navrhovatele během procesu přijímání OOP. Rozšířený senát v tomto usnesení konstatoval, že „pokud účastník, brojící proti procesním vadám při přijímání opatření obecné povahy, proti věcné správnosti přijatého řešení, anebo proti neproporčním důsledkům, které plynou z opatření obecné povahy (třetí až pátý problémový okruh algoritmu), mohl při přiměřené péči o svá práva podat věcné námitky či připomínky proti správnosti připravovaného řešení a bez objektivních důvodů tak neučinil, nemůže Nejvyšší správní soud bez závažných důvodů porušit právní jistotu dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územního plánu a nyní tento územní plán respektují. Mohlo by tím docházet k situacím, že by účastníci v průběhu přípravy neaktivní měli výhodnější postavení a jejich práva by byla chráněna ve větší míře než práva účastníků, kteří svá práva zákonem předpokládaným způsobem hájili (vigilantibus iura)“.

87. Ve vztahu k této části přezkumu OOP judikatura dospěla k poznatku, že zkoumat proporcionalitu řešení zakotveného v územním plánu může soud pouze v případě, že se k ní již vyjádřil odpůrce v procesu přípravy územního plánu na základě podané námitky či připomínky. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011-43, totiž „není možné po soudu požadovat, aby provedl odbornou úvahu ve směru vážení důležitých veřejných zájmů či veřejného zájmu a ochrany vlastnictví navrhovatelů, aniž by tuto úvahu před ním provedl příslušný správní orgán.“ Nepodáním připomínek k otázce přiměřenosti zásahu do práv navrhovatelů napadeným opatřením obecné povahy (tedy k otázce proporcionality) bez objektivních důvodů se účastníci sami zbavili možnosti, aby jejich připomínky byly náležitě vypořádány správním orgánem a aby poté o zákonnosti takovéhoto vypořádání rozhodl soud.“ 88. S ohledem na skutečnost, že navrhovatelé neprokázali, že se nemohli účastnit veřejného projednání návrhu a tedy bez objektivního důvodu se tohoto veřejného projednání neúčastnili a s ohledem na výše uvedené závěry NSS, se soud nemohl zabývat přezkumem, zda Změna č. X je neproporcionální vzhledem k právům, především vlastnickým, navrhovatelů. Námitka není důvodná.

89. Soud shledal námitku navrhovatelů, že důkazem postupu dřívějších zastupitelů obce proti veřejnému zájmu jsou výsledky místního referenda ke změně územního plánu, které se konalo 26. 4. 2014, za nedůvodnou, protože toto místní referendum proběhlo až několik let po vydání Změny č. X.

90. Vzhledem k tomu, že soud shledal námitku navrhovatelů o rozporu napadené části Změny č. X s hmotným právem za důvodnou, Změnu č. X v části týkající se plochy X zrušil podle § 101d odst. 2 s. ř. s. a věc vrátil odpůrci v této části k dalšímu řízení. Tato část Změny č. X je zrušena ke dni právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku soud návrh navrhovatelů zamítl, neboť nezjistil důvody pro zrušení Změny č. X jako celku.

91. Nad rámec uvedeného soud dodává, že odpůrce se nijak nevypořádal s tím, zda lze požadovaného umístění elektrárny a teplárny dosáhnout jiným způsobem než na ploše X. Napadená Změna č. X neřeší možnosti umístění těchto staveb na jiných pozemcích. Aniž by se tímto problémem zabýval a zvažoval různé možnosti, zřídil odpůrce plochu X speciálně určenou pro výrobu a skladování vymezené ve Změně č. X, ve skutečnosti pro konkrétní elektrárnu a teplárnu, v bezprostřední blízkosti zástavby obce. Soud z územního plánu obce z r. 1999 zjistil, že tento územní plán vymezil v obci průmyslovou zónu, která není dle tvrzení navrhovatelů dosud zcela využita. Změna č. X se však o existenci této průmyslové zóny nezmínila, natož aby odůvodnila, proč kvůli průmyslové výrobě firmy B. je nutno zřídit na ploše pro původně zemědělskou výrobu plochu pro výrobu a skladování, když je již v územním plánu obce taková plocha vymezena. Z uvedeného vyplývá, že napadená Změna č. X nedovoluje posouzení zásahu do vlastnických práv účastníků z hlediska požadavku nezbytně nutné míry takového zásahu a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli pro chybějící odůvodnění. Blíže se však soud tímto problémem nemohl zabývat z důvodů již shora uvedených, proto zmiňuje tento nedostatek Změny č. X pouze na okraj.

92. Pokud se jedná o právo na náhradu nákladů řízení, soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a úspěšným navrhovatelům přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ta spočívá v zaplacených soudních poplatcích, v odměně advokáta za poskytnutou právní službu podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) navýšenou o DPH, které je advokát plátcem.

93. Zástupce navrhovatelů byl současně zástupcem některých z osob zúčastněných na řízení a to pouze v některých částech řízení (dále jen „zástupce“). Zástupce předložil soudu vyúčtování odměny za zastupování, toto vyúčtování však podle názoru soudu není správné. Zástupci navrhovatelů přísluší odměna za zastupování, kterou soud vypočetl takto: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dne 13. 9. 2015, vyjádření ke kasační stížnosti odpůrce dne 21. 9. 2015, kasační stížnost dne 7. 6. 2017, porada s navrhovateli 20. 2. 2019 (před jednáním soudu), podání s důkazními návrhy dne 21. 2. 2019, účast u jednání soudu dne 26. 2. 2019, porada dne 16. 5. 2019 (před navržením důkazů), vyjádření a doplnění důkazů dne 17. 9. a 19. 5. 2019, porada dne 2. 7. 2019, účast u jednání soudu v délce přesahující 2 hodiny dne 11. 7. 2019, vyjádření k provedeným důkazům ze dne 13. 8. 2019 a účast u jednání soudu dne 20. 8. 2019, celkem 15 úkonů právní služby. Za jeden úkon právní služby přísluší zástupci podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) částka 3 100 Kč snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20%, tedy 2 480 Kč, za dva navrhovatele 4 960 Kč. Soud neshledal důvod ke zvýšení odměny, jak zástupce navrhoval, neboť projednávaná věc není pro zástupce ani nadmíru obtížná ani nadmíru časově náročná. Celkem tedy činí odměna zástupce za poskytnutou právní službu oběma navrhovatelům částku 15 x 4 960 Kč, to je 74 400 Kč. K úkonům právní služby náleží podle § 13 odst. 3 náhrada hotových výdajů 300 Kč na jeden úkon právní služby, to je celkem 4 500 Kč. K celkové částce odměny za poskytnutou právní službu, to je k částce 78 900 Kč je třeba připočíst DPH 21%, tj. 16 569 Kč, celková částka odměny zástupce tedy činí 95 469 Kč. Náhradu nákladů řízení kromě odměny za poskytnutí právní služby tvoří ještě náhrada soudních poplatků, které činí v dané věci soudní poplatek za podání návrhu 2 x 5 000 Kč a za podání kasační stížnosti 2 x 5 000 Kč. Celkem tedy činí částka, kterou je odpůrce povinen navrhovatelům zaplatit na nákladech řízení částku 115 469 Kč. Pokud požadoval zástupce náhradu za provedení dalších úkonů, soud za ně náhradu nepřiznal, neboť je nepovažuje za účelně vynaložení náklady řízení. K návrhu navrhovatele a) na přiznání nákladů za opatření písemných důkazů soud uvádí, že náhradu nepřiznal, neboť tyto náklady nevznikly během soudního řízení. Jako neúspěšný ve věci je odpůrce povinen zaplatit i výdaj státu za náhradu svědečného ve výši 4 161 Kč a to na účet Krajského soudu v Praze. Protože soud při vyhlášení rozsudku rozhodnutí o povinnosti zaplatit náhradu svědečného opomněl vyhlásit, vložil je do písemného vyhotovení rozsudku.

94. Osobám zúčastněným na řízení před Krajským soudem v Praze soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim podle § 60 odst. 5 s. ř. s. toto právo nenáleží v případě, že soud jim neuložil vykonat žádnou povinnost.

95. Osobám zúčastněným na řízení I až V, VII a XIII soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem vedeném pod sp. zn. 1 As 211/2017, neboť v tomto řízení neměl odpůrce postavení protistrany, to znamená, že není osoby, které by bylo možné náhradu nákladů řízení, které vznikly těmto osobám zúčastněným na řízení, určit.

Poučení