50 A 62/2017 - 52

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci Žalobce: Penzion Neptun s. r. o. Třeboň sídlem Sportovní 1141, 379 01 Třeboň zastoupeného advokátem JUDr. Pavlem Roubalem sídlem Mikulášská 9, 326 00 Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1. 8. 2017, č. j. KUJCK 92610/2017/ODSH za účasti: I) Město Třeboň, sídlem Palackého náměstí 46/II, Třeboň zastoupeného advokátem Mgr. Ondřejem Janouškem sídlem U Tří lvů 8, 370 01 České Budějovice takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 27. 9. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2017 č. j. KUJCK 92610/2017/ODSH, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Třeboni o zamítnutí žádosti o vyřazení místní komunikace č. 25d z pasportu místních komunikací umístěné z části na pozemku č. 529 o výměře 123 m2 v obci a k. ú. Třeboň a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

2. Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že nebylo rozhodnuto o návrhu žalobce na vydání určovacího výroku o zařazení komunikace do sítě místních komunikací. V důsledku toho nebyl vyčerpán celý předmět řízení.

3. Uvádí se, že skrze dům ve vlastnictví žalobce vede průchod, který je evidován jako místní komunikace, konkrétně jako ulice Masné Krámy. Dům se nenalézá v ulici Masné Krámy, ale na Masarykově náměstí a jde-li o průchod skrze dům, nemělo jít o silnici ani o silnici č. II/154 ani žádnou jinou. Průchod není chodníkem pod podloubím. Průchod domem nahlížený jako komunikace není ústavně konformní a vůči žalobci je šikanózní. Není jisté, zda vůbec došlo k zapsání průchodu do sítě místních komunikací. Odkazuje se na judikaturu Ústavního soudu o nezbytné a nenahraditelné komunikační potřebě pro rozlišení přípustných a nepřípustných zásahů do vlastnického práva. Vedle této podmínky je nezbytný souhlas vlastníka s veřejným užíváním, přičemž ten nikdy doložen nebyl. Nutná a ničím nenahraditelná komunikační potřeba prokázána se zřetelem k umístění domu ve městě není. Současně žalobce poukázal na to, jakým způsobem dochází k poškozování jeho majetku. Evidováním komunikace v pasportu nemovitostí je žalobce citelně omezen ve svém vlastnickém právu, nemovitost, která je kulturní památkou, je soustavně poškozována pouze proto, aby chodci ušetřili maximálně dvě minuty chůze.

4. Průchod domem je prodloužením ulice Masné Krámy, v této ulici se nenachází, ale je situován na Masarykově náměstí. Dovozuje se, že výrok rozhodnutí je neurčitý. Vyjadřuje se nesouhlas s tím, že vyhovění žádosti by představovalo nebezpečný precedens, čímž žalovaný připouští zásah do žalobcova vlastnického práva. Současně poukazuje se na to, že v jiných případech průchodů je situace řešena například uzavřením průchodů v noci.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Napadené rozhodnutí vychází z žalobcova návrhu na vyřazení místní komunikace z kategorie místních komunikací. Měl-li žalobce na mysli rozhodnutí deklaratorní, tak tomuto požadavku jeho žádost neodpovídá. Obsahově i dle názvu bylo o žádosti rozhodnuto v celé žalobcem uplatněné šíři. Byla hodnocena žádost o vyjmutí komunikace z pasportu místních komunikací a nicotnost rozhodnutí o zařazení komunikace do tohoto pasportu shledána nebyla. Žalovaný se pozastavil nad označením rozhodnutí za šikanózní, protože bylo postupováno souladně se zákonem. Žalobce nepožadoval deklaraci existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace, ale navrhoval vyjmutí komunikace z pasportu. Proto je neopodstatněná námitka o tom, že nebyly naplněny podmínky pro určení veřejně přístupné účelové komunikace. Žalobce pomíjí, že to je on sám, kdo chce poškozovat vlastnická práva druhého subjektu, jímž je Město Třeboň, jestliže požaduje odejmutí historicky doloženého vlastnictví Města Třeboň.

6. Osoba na řízení zúčastněná, Město Třeboň nahlíží uplatněnou žalobu jako neopodstatněnou. Daný průchod historicky spojuje Masarykovo náměstí s ulicí Masné Krámy a je považován za součást této ulice. Stavební řešení domu žalobce nebylo s největší pravděpodobností nikdy výrazně změněno. Součástí domu je od nepaměti průchod, ten je veřejností užíván k místní dopravě, s čímž byli vlastníci v minulosti obeznámeni a stejnou informací disponoval žalobce v okamžiku, kdy dům nabyl. Některé námitky jsou v žalobě zveličovány, v mnoha aspektech je žaloba přehnaně formalistická. To je vztahováno k adrese domu, přičemž je zapotřebí vycházet z fakticity. Dům nemá jen jednu stranu a v širším slova smyslu je součástí ulice Masné Krámy, byť jeho hlavní průčelí je orientováno na Masarykovo náměstí. Daná komunikace pak byla vymezena v pasportu. Kromě jiného bylo vycházeno též z délky komunikace, která svou délkou odpovídá předmětné ulici včetně průchodu.

7. K popisu alternativních cest se poukazuje na to, že ve městě lze téměř vždy nalézt objízdnou trasu. To však neznamená, že zkoumaná komunikace účelná není. Zásahy do místních komunikací by měly být citlivě zvažovány v historických jádrech měst, v nichž mnohdy nachází se změť živelně vzniklých ulic a cest. Žalobce při svých úvahách o alternativách opomíjí komplexní vazbu na celou síť místních komunikací v dané oblasti. Komunikační síť vznikala několik staletí a je typické, že mnohé komunikace směřují ke stejnému cíli, vzato ad absurdum by mohla pak být zrušena nemalá část existujících městských komunikací. Jestliže by došlo k vyjmutí předmětného průchodu z pasportu, vznikla by slepá ulice, jejíž význam by byl značně limitován. Komunikace podobného charakteru nejsou ničím ojedinělým a nacházejí se v řadě měst.

8. Ochranou vlastnického práva se správní orgány zabývaly a učinily tak ve smyslu judikatury Ústavního soudu. Zachování provozu na dlouhodobě existující komunikaci, je souladné s ústavně konformním závěrem. Napadené rozhodnutí v nesouladu s judikaturou není. Zdůrazňuje se, že nešlo o konstituování nového stavu, který by byl v rozporu s právy žalobce, protože sporná komunikace se v daném prostoru nachází od nepaměti a dochází-li k jistému dotčení vlastnického práva, děje se tak v souladu se zákonem na základě legitimního institutu obecného užívání komunikace. Materiálně se správní orgány zabývaly konkrétní komunikací, jak z hlediska řádného vzniku, tak z hlediska jejího trvání. Nicotnost rozhodnutí o zařazení komunikace do pasportu shledána nebyla. Město Třeboň se důrazně ohradilo proti tvrzení o šikanózním přístupu k žalobci. V této věci bylo postupováno v souladu s veřejným zájmem. Je na obci, aby pečovala o uspokojování potřeb občanů v obci, a to i potřeb týkajících se dopravy, kde se poukazuje též na okolnost, že průchod plní i estetickou funkci a dotváří kolorit místa. I to je důvodem, proč se město zasazuje o zachování historické komunikace. Uzavírá se, že dopravní význam dané komunikace přetrvává, ta je běžně užívána obyvateli i návštěvníky města a plní svou funkci. Odpovídá požadavkům podle § 3 odst. 4 vyhl. č. 104/1997 Sb., jde o komunikaci podle § 6 zákona o pozemních komunikacích. Existuje veřejný zájem na to, aby komunikace byla i nadále veřejně přístupná, a proto není důvod k jejímu vyřazení z pasportu.

9. Žalobce na vyjádření Města Třeboň reagoval replikou, ve které poukázal na judikaturu Ústavního soudu a uvedl, že předchozí spory s městem byly vyvolány jeho přístupem k vyřešení problémů, např. uzavíráním průchodu v noci. Průchod nachází se v domě na Masarykově náměstí a nemůže být místní komunikací Masné Krámy. Nepřípadná je argumentace tím, že pro případ uzavření průchodu by se z ulice Masné Krámy stala ulice slepá, která už taková je, protože je neprůjezdná vozidly pro dopravní označení. Podloubí lemuje Masarykovo náměstí a nemá nic společného s průchodem domem. Komunikace vedená skrze dům představuje zásah do žalobcova vlastnického práva a není dána podmínka o nezbytné a nenahraditelné komunikační potřebě.

10. K vyjádření žalovaného žalobce replikoval, že správní orgány pominuly návrh na vydání určovacího výroku a takovým návrhem se nezabývaly, bylo-li uvedeno, že určovací žaloba patří do občanského soudního řízení, bylo zapotřebí konstatovat to v rozhodnutí, byla-li žádost formulována nesprávně, pak o ní nemělo být rozhodováno, respektive zákonem stanoveným postupem měly být odstraněny vady takové žádosti. Žalobci se jedná o to, aby bylo určeno, že průchod jeho domem není ulicí Masné Krámy.

11. Ze správních spisů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

12. Návrhem podaným dne 1. 3. 2017 u Městského úřadu v Třeboni se žalobce domáhal vyřazení místní komunikace z kategorie místních komunikací podle § 40 odst. 5 písm. a) zákona o pozemních komunikacích. Ke své žádosti připojil rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 21. 9. 2016, jímž bylo určeno, že konkrétní pozemek není zatížen služebností veřejného statku. Současně byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal určení povinnosti zdržet se užívání daného pozemku jako věci určené k obecnému užívání.

13. Ve spise je založena mapa, ve které je daný dům s průchodem vyznačen, severním směrem na tento dům navazuje ulice Masné Krámy ústící do ulice Husova.

14. V průběhu řízení o této žádosti bylo dne 11. 4. 2017 provedeno ústní jednání, při kterém účastníci setrvali na svých právních názorech o povaze komunikace.

15. Ze stanoviska Města Třeboň vyplývá, že je vlastníkem komunikace, ta odpovídá požadavkům § 12 zákona o pozemních komunikacích. Není součástí žalobcova pozemku, ale jde o samostatnou věc v právním smyslu. Jedná se o historicky vzniklou komunikaci, dopravní význam této komunikace nezanikl. Komunikace je stále užívána.

16. Ve spise je založen zápis o schůzi obecního zastupitelstva ze dne 16. 7. 1909 v záležitosti návrhu na zbourání Masných Krámů a upravení ulice. Dělo se tak v zájmu bezpečnosti, protože průchod Masnými Krámy tvoří součást veřejné ulice Řeznické. Městská rada se usnesla zřídit ulici o šíři 4,5 m ve stejné šířce přiléhající Řeznické ulice. Uvádí se rozsah demoličních prací.

17. Dále je tu plán prodejny v domě č. 94/1 v Třeboni z roku 1927. V plánu je zakresleno průčelí domu a z půdorysu je patrné, že vedle prodejny a hodinářského krámu nachází se tam veřejný průchod.

18. Další archiválie jsou datovány v roce 1902 a 1910 a vztahují se k výkupu nemovitostí v zájmu otevření pasáže a potřebné komunikace.

19. Ulička Masné Krámy byla inventována v majetku bývalého MěNV jako komunikace a parcele č. 523.

20. Městský úřad v Třeboni vydal dne 5. 8. 2004 rozhodnutí, jímž do sítě místních komunikací zařadil mimo jiné komunikaci Masné Krámy včetně chodníku pod podloubím (původní silnice II/154 v délce 82 m). Jedná se o komunikaci 25d představující místní komunikaci IV třídy pro pěší a obytné a pěší zóny.

21. Žalobce ve vyjádření k věci doručeném 12. 5. 2017 setrval na návrhu, aby byl daný pozemek vyřazen z kategorie místních komunikací a komunikace na tomto pozemku byla zrušena. Pro případ ztotožnění se s názorem žalobce o nicotnosti rozhodnutí o zařazení komunikace Masné Krámy bylo určeno, že konkrétní pozemek představující komunikaci Masné Krámy včetně chodníku pod podloubím původní silnice II/154 se do sítě místních komunikací nevztahuje na průchod domem 94.

22. Městský úřad v Třeboni vydal dne 15. 6. 2017 rozhodnutí, jímž žádost žalobce o vyřazení konkrétní komunikace z pasportu místních komunikací zamítl a uvedl, že místní komunikaci č. 25d (ul. Masné Krámy) v Třeboni z pasportu místních komunikací umístěné z části na pozemku č. 529 o výměře 123 m2 v obci a k. ú. Třeboň nevyřazuje. Stalo se tak s odkazem na listiny z let 1909, 1910 a 1927, které dokládají existenci veřejné komunikace z té doby. Zrušit místní komunikaci lze při dodržení požadavků § 18 zákona o pozemních komunikacích, zanikl-li dopravní význam této komunikace. Význam dané komunikace není nikterak oslaben a tato komunikace vytváří spolu s ostatními kompletní infrastrukturu obce a existuje veřejný zájem na tom, aby tato místní komunikace byla dále veřejně přístupná. Místní komunikace je upravena ustanovením § 6 zákona o místních komunikacích. Ten připouští možnost umístění takové komunikace na cizím pozemku, nedošlo-li historicky k majetkovému vypořádání. Samostatnou kapitolou je problematika průchodů či podloubí. Základním znakem místní komunikace je její užívání podle ustanovení § 19 zákona o pozemních komunikacích, tento účel by zcela ztratil svůj význam poukazem žalobce na to, že není nutná a ničím nenahraditelná komunikační potřeba, protože to by znamenalo možnost rušit části ulic jenom proto, že tu existuje jiná alternativa přístupu. Rozhodnutí o zařazení dané komunikace do pasportu není nicotné. Rozhodnutí se vztahovalo k 38 ulicím, a proto nebylo možno každému z vlastníků nemovitostí takové rozhodnutí doručit. Proto byly splněny podmínky § 26 odst. 1 tehdy platného správního řádu. V pasportu byla délka ulice Masné Krámy vyznačena v délce 82 m. Tato vzdálenost byla prověřena a délka pasportu od ulice Husova k podloubí Masarykova náměstí včetně průchodu domem č. 94 odpovídá právě 82 m. Do pasportu místních komunikací byla zařazena ulice Masné Krámy včetně průchodu domem žalobce. Komunikace je tvořena konstrukčními vrstvami s definitivním povrchem z řezaných kamenných dlaždic v proměnné šíři 2 – 4 m mezi přímo přilehlou zástavbou rodinných domů včetně průchodu domem č. 94 až k podloubí Masarykova náměstí v Třeboni. Komunikace je součástí historického jádra města a tvoří ucelenou síť uspokojující komunikační potřebu obyvatel i návštěvníků města. Na komunikaci nikdy nebyl omezen přístup, nebyly zde umístěny žádné brány, vrata. Komunikace je vlastnictvím obce ve smyslu § 9 odst. 1 zákona. Jedná se o frekventovanou komunikaci historického jádra města s mnohasetletou tradicí, která tvoří ucelenou síť uspokojující komunikační potřebu obyvatel, vlastníků přilehlých nemovitostí a ubytovacích zařízení v ulici Masné Krámy i návštěvníkům města. Dopravní význam komunikace se nezměnil a zůstává stejný.

23. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal z důvodů odpovídajících žalobním bodům. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že výrok prvostupňového rozhodnutí je jednoznačný a z jeho odůvodnění vyplývá, že bylo rozhodnuto v celé šíři návrhu. O veřejném využití dotčené komunikace nelze na základě historických dokumentů pochybovat. Dotčená komunikace byla zařazena do pasportu komunikací, přičemž toto rozhodnutí nicotné není. Komunikace nepřináleží k Masarykovu náměstí, což je též z pasportu zřejmé. Délka ulice Masné Krámy činí 82 m a odpovídá délce od ulice Husova k podloubí Masarykova náměstí včetně průchodu konkrétním domem. Z toho plyne, že do pasportu byl zařazen i tento průchod. Žalobce od nabytí nemovitosti minimálně od roku 2012 byl s existencí komunikace seznámen a konkludentně s touto skutečností souhlasil. K argumentaci omezením vlastnického práva se uvádí, že i komunikace má svého vlastníka, konkrétně město Třeboň. Žalovaný provedl test proporcionality zájmů, vlastníka pozemku a vlastníka komunikace a poukázal na to, že vlastník komunikace představuje zároveň veřejný zájem, jímž je zajištění dostupnosti a propojení historického jádra města s ostatními částmi historické aglomerace, zatímco žalobce zdůvodňuje svůj nárok ryze soukromými zájmy.

24. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

25. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o žádosti žalobce o vyřazení konkrétní části komunikace v Třeboni z pasportu místních komunikací a současně bylo o této komunikaci rozhodnuto tak, že z pasportu místních komunikací se nevyřazuje. Rozhodnutí v této věci je vytýkáno, že nebyl vyčerpán celý předmět řízení a tato vada zůstala neodstraněna v řízení odvolacím. Žalobce konkrétně požadoval, aby část pozemku č. 529 o výměře 123 m2 byla vyřazena z kategorie místních komunikací, komunikace v tomto rozsahu zrušena a současně bylo určeno pro případ nicotnosti rozhodnutí o zařazení komunikace do pasportu místních komunikací, že komunikace se v prve uvedeném rozsahu nevztahuje na průchod domem č. 94 v Třeboni.

26. Rozsah působnosti příslušných orgánů státní správy a státní dozor upravuje část devátá zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v novelizovaném znění. Na obecním úřadu je podle § 40 odst. 5 písm. a) rozhodovat o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie. Právě v souladu s uvedenou právní normou Městský úřad v Třeboni rozhodl o žádosti žalobce, kterou požadoval vyřadit pozemek č. 529 o výměře 123 m2 z kategorie místních komunikací a místní komunikaci v tomto rozsahu zrušit. To je z výroku prvostupňového rozhodnutí zřejmé, jestliže žádost se zamítá a konkrétní část místní komunikace se z kategorie místních komunikací nevyřazuje. Žádost žalobce byla z hlediska jejího obsahu vyčerpána a rozhodnutí je souladné s rozsahem kompetence dané Městskému úřadu v Třeboni ustanovením § 40 odst. 5 písm. a) zákona o pozemních komunikacích.

27. Nicotností rozhodnutí o zařazení komunikace do pasportu místních komunikací se městský úřad zabýval jako otázkou předběžné povahy, což je zřejmé ze strany 5 poslední odstavec odůvodnění jeho rozhodnutí a prvního odstavce na straně 6. Z této části rozhodnutí vyplývá, že nicotnost pro vady doručení případně neurčitost výroku rozhodnutí shledána nebyla. Nebyl proto žádný důvod pro vydání žalobcem požadovaného určovacího výroku, tím spíše za situace, kdy předmět řízení byl výrokem prvostupňového rozhodnutí zcela vyčerpán, přičemž stalo se tak v souladu s kompetenční normou upravující výkon státní správy. Odpovídá-li výrok rozhodnutí městského úřadu požadavkům stanoveným v § 40 odst. 5 písm. a) zákona a bylo shledáno, že ke změně dopravního významu komunikace nedošlo, pak se zřetelem k žalobcem vymezeného předmětu řízení nebylo v odvolacím řízení co napravovat.

28. Rozhodnutím správce místní komunikace podle § 40 odst. 5 písm. a) zákona ze dne 5. 8. 2004 byla do sítě místních komunikací mimo jiné zařazena místní komunikace Masné Krámy včetně chodníku pod podloubím (původní silnice II/154 o délce 82 m). Komunikace byla označená číslem 25d jako místní komunikace IV třídy pro pěší a obytné a pěší zóny. Z porovnání délky komunikace uvedené v rozhodnutí o jejím zařazení do sítě místních komunikací a ověřením této délky v průběhu správního řízení je zřejmé, že ulice zahrnuje též průchod domem č. 94 a podloubí pod tímto domem situovaným na Masarykově náměstí. Dům č. 94, skrz který průchod vede, je svým průčelím situován do Masarykova náměstí, avšak jeho východní strana zahrnuje průchod navazující na ulici Masné Krámy. Bezprostředně na tento průchod navazuje dům U Bílého koníčka. Takto je průchod zakreslen též v projektové dokumentaci z roku 1927 založené ve spise. Se zřetelem k archiváliím opatřeným v průběhu správního řízení tento průchod domem je písemně doložen dobu přesahující 100 let, průchod je označen jako veřejný, ulice Masné Krámy procházející mimo jiné průchodem konkrétním domem a jeho podloubím byla ztotožněna s průvodní silnicí II/154. Jedná se o komunikaci pro pěší, kterým šíře průchodu komunikaci umožňuje. Jde-li o komunikaci pro pěší, tak argumentace, že průjezdem nemůže žádné silniční vozidlo projet, není namístě. Komunikace pro pěší není určena pro provoz silničních vozidel a takovým způsobem ji užít nelze. Průchod domem a chodník pod podloubím je zapotřebí rozlišit, protože komunikace Masné Krámy vede jak průchodem domem, tak chodníkem pod podloubím domu, které je situováno v průčelí domu na Masarykově náměstí. Ze spisové dokumentace je zjevné, že z Husovy ulice se vstupuje do ulice Masné Krámy, tato ulice prochází průchodem domem č. 94 a následuje podloubí tohoto domu na Masarykově náměstí. Celý tento úsek včetně průchodu a podloubí tvoří místní komunikaci v pasportu označenou Masné Krámy. Jinými slovy řečeno, dům č. 94 v Třeboni obsahuje jak průchod, tak podloubí, přičemž průchod je situován na východní straně domu, zatímco podloubí na jeho straně jižní. Tento dům z hlediska stavebně technického řešení obsahuje jak průchod, tak podloubí. Hodnocení průchodu v domě jako součást komunikace není účelové ani šikanózní. Takovým způsobem byl průchod jako veřejný užíván dle doložených listin minimálně po dobu více jak 100 let, tudíž i v době, kdy tento dům vlastnicky náležel právním předchůdcům žalobce. Užívání průchodu jako veřejného se po celou tuto dobu nikterak nezměnilo. Právě pro takový způsob užití průchodu jako části ulice Masné Krámy (předtím označené jako ulice Řeznická) nedochází k žádnému šikanování žalobce, je-li průchod zařazen jako místní komunikace, ať již původně jako silnice a dnes místní komunikace pro pěší. Z ortofotomapy je patrný historický vznik daného průchodu jako přístupu k Masným Krámům, mohl být využíván též jako kratší spojnice pro přístup do kostela nacházejícího se severně od dané lokality. Komunikace s využitím průjezdu v domě vznikla dlouhou řadu let předtím, než žalobce dům do svého vlastnictví nabyl, proto byl průchod zahrnut do sítě místních komunikací a takový přístup nelze hodnotit jako účelový.

29. Domnívá-li se žalobce, že snad průchod domem součástí Masné ulice není, pak tento jeho názor vylučuje délka této komunikace tak, jak je uvedena v zařazení komunikace v pasportu. Ulice Masné Krámy od jejího ústí do ulice Husovy do Masarykova náměstí činí 82 m, což zahrnuje jak průchod, tak podloubí a tato délka jako správná byla v průběhu řízení ověřena. Tato zjištění vedla k zamítnutí žádosti žalobce o vyřazení průchodu jako součásti komunikace Masné Krámy, případně bylo-li požadováno zrušení místní komunikace právě v rozsahu tohoto průchodu domem.

30. Dovolává-li se žalobce ochrany svého vlastnického práva, pak je zapotřebí připomenout, že žalobce dům do svého vlastnictví nabyl kupní smlouvou ze dne 14. 3. 2011 s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 3. 2011. Průchod v domě byl pro účely veřejné komunikace užíván právními předchůdci žalobce a žalobce do právních vztahů svých právních předchůdců vstoupil. Již právními předchůdci žalobce byl konkludentně udělen souhlas k užívání průchodu v domě pro účely veřejné komunikace a takto vysloveným konkludentním souhlasem právních předchůdců je žalobce vázán. Kromě toho byl žalobce v okamžiku nabytí vlastnického práva se stavem domu obeznámen, a tudíž mu bylo rovněž známo, že domem prochází veřejný průchod. Žalobce je ve stejném právním postavení jako jeho právní předchůdci a koupí domu s průchodem užívaným pro veřejnost nedochází k žádným nově vzniklým zásahům do jeho vlastnického práva. Proto nelze úspěšně argumentovat odkazem na požadavek minimalizace zásahů do vlastnického práva. K omezení vlastnického práva průchodem v domě prokazatelně došlo v minulosti, kdy dům vlastnicky náležel právním předchůdcům žalobce a žalobce takto dům do svého vlastnictví nabyl. Proto tu nemůže jít o zásah do principu minimalizace zásahu do základních práv ve smyslu nálezů Ústavního soudu, jak na ně žalobce odkazuje. Napadené rozhodnutí obstojí i v testu proporcionality, protože tu proti sobě stojí veřejný zájem na zachování veřejného přístupu průchodem pro uživatele komunikace, veřejným zájmem je nepochybně též zájem na zachování historické sítě komunikací v jádru města Třeboně proti zájmu jednotlivce, který navíc měl vědomost o veřejně přístupném průchodu domem v okamžiku, kdy dům získal do svého vlastnictví. Za takové situace převáží veřejný zájem zájem žalobce.

31. Požadavek nezbytné a nenahraditelné komunikační potřeby je jedním z kritérií, které je zapotřebí zkoumat při rozhodování o existenci či neexistenci účelové komunikace. Ta je upravena v § 7 zákona. Místní komunikace je definována § 6 odst. 1 zákona jako veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení, přičemž do místních komunikací IV třídy patří ty komunikace, které jsou nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (§ 6 odst. 2 písm. d) zákona). Právě takovou komunikací je místní komunikace označená jako Masné Krámy zahrnující též průchod domem žalobce a jeho podloubí. Součástmi komunikace jsou v souladu s § 12 odst. 1 písm. a) všechny jeho konstrukční prvky a inventárními kartami je doloženo, že komunikace označená jako Masné Krámy v celé své délce vlastnicky náleží Městu Třeboň. To také zřídilo komunikaci v průchodu domu, a to ještě v době, než žalobce dům získal do svého vlastnictví.

32. Na zrušení místní komunikace se vztahuje ustanovení § 18 zákona, který upravuje zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace. Podle tohoto předpisu silniční správní úřad zruší místní komunikaci tehdy, zanikl-li její dopravní význam.

33. Mezi účastníky není na sporu, že průjezd domem je pro účely užití jako místní komunikace užíván. Ostatně právě proti takovému užití se žalobce brání. V napadeném rozhodnutí poukazuje se nejen na užívání průchodu v domě jako součásti komunikace Masné Krámy obyvateli měla, ale průchod je užíván též návštěvníky města, v němž jsou situovány lázně, zámek a další historické stavby, historické centrum města s celou řadou kulturních památek. Je-li průchod domem jako pěší komunikace užíván, pak dopravní význam této části komunikace Masné Krámy nezanikl. Proto nejsou dodrženy požadavky § 18 zákona pro zrušení této části komunikace.

34. Dovolává-li se žalobce judikatury Ústavního soudu o splnění požadavků o souhlasu vlastníka se vznikem pozemní komunikace a existence nutné a ničím nenahraditelné potřeby na straně 5 žaloby, nezbývá, než odkázat na archiválie datované mezi roky 1900 a 1910, ze kterých plyne, že průchod domem do ulice dříve Řeznické, dnes Masné Krámy byl umožněn vlastníky minimálně v době vydání těchto listin. Průchod domem jako veřejný je zaznamenán v projektové dokumentaci z roku 1927 pořízený pro účely realizace prodejny Baťa. Nezbývá než zopakovat, že předchozí vlastníci domu, právní předchůdci žalobce udělili konkludentně souhlas s užíváním průchodu v domě veřejností, přičemž jako veřejný je výslovně označen v projektové dokumentaci z roku 1927. Takto udělený konkludentní souhlas s veřejným užíváním průchodu zavazuje žalobce jako právního nástupce předchozích vlastníků domu.

35. V souzené záležitosti se nejedná o služebnost, ale o to, že průchod v domě je dlouhá léta užíván jako místní komunikace. Ta je veřejnoprávním institutem na rozdíl od služebnosti upravené soukromým právem.

36. Podmínka existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby se předpokládá u účelové komunikace, kdežto předmětem řízení je komunikace místní. Jak již bylo uvedeno, její zrušení se předpokládá tehdy, ztratila-li taková komunikace dopravní význam, což však v souzené věci prokázáno není. Poukazuje-li žalobce na možnost obejít blok budov východně od ulice Masné Krámy v zájmu dosažení části této ulice navazující na žalobcův dům, pak samotná tato alternativa ještě neznamená, že jsou dodrženy důvody pro zrušení veřejného užívání průchodu právě proto, že užití části místní komunikace Masné Krámy v průchodu domem stále dopravní význam má. Zrušení takového průchodu v historické části města existujícího prokazatelně po dobu více jak 100 let by pak jistě nebylo možno nahlížet jako řešení rozumné. Ustanovení § 18 zákona pak neumožňuje místní komunikaci zrušit tehdy, je-li tu alternativa, ale výlučně tehdy, jestliže místní komunikace ztratila svůj dopravní význam, což v souzené věci zjištěno není.

37. K žalobní argumentaci, že průchod domem nemůže sloužit žádné dopravě, ale mohou tudy procházet pouze pěší, ještě neznamená, že nejedná se o místní komunikaci. Jak již bylo uvedeno, místní komunikace se dělí do několika tříd, přičemž místními komunikacemi IV třídy jsou právě komunikace pro pěší a obytné a pěší zóny. Skutečnost, že komunikace určená výlučně pro pěší nemůže sloužit žádné dopravě, proto neznamená, že o místní komunikaci se nejedná. Možnost obejití bloků domů mezi ulicí Masné Krámy a Husovou v poměrně krátkém časovém úseku ještě neznamená, že zanikl dopravní význam veřejného průchodu žalobcovým domem. Trvá-li dopravní význam veřejného průchodu jako součásti místní komunikace, nelze při rozhodování zohlednit argumenty uplatněné na straně 6 žaloby o jiném než komunikačním využitím průchodu důsledky v žalobě vypočtenými. Žalobce pořídil do svého vlastnictví dům s veřejně přístupným průchodem, o existenci takového průchodu měl vědomost a s omezením vlastnického práva užíváním průchodu jako místní komunikace musel uvažovat. Při rozhodování o splnění podmínek pro zrušení místní komunikace nelze zohlednit, že dům je kulturní památkou, protože s takovým požadavkem ustanovení § 18 neuvažuje.

38. V souzené věci se nejedná o to, zda chodci ušetří několik minut chůze, ale je rozhodné, zda komunikace ztratila dopravní význam. Komunikace Masné Krámy zahrnující též průchod domem a podloubím vznikla v historii tak, jak se město vyvíjelo, je zcela patrná z mapy této části města, dotváří ráz města a je pro dopravní účely jako pěší komunikace užívána. Takto historicky vzniklé dopravní propojení uvnitř města není rozumné rušit, jsou-li tu jiné obchůzkové možnosti.

39. Žalobní argumentace souhlasem vlastníka s veřejným užíváním a jinými alternativními vstupy se opakuje na straně 7 žaloby a soudu nezbývá než zopakovat, že souhlas s veřejným užíváním průchodu domem jako součástí místní komunikace udělili předchozí vlastníci nemovitosti pořízené žalobcem a žalobce do takto vzniklých právních vztahů vstoupil, což znamená, že tu souhlas vlastníka nemovitosti s veřejným průchodem domem je.

40. Žalobcův dům se nachází v historické části města v lokalitě dnes označené jako Masné Krámy i v domě žalobce se ještě po roce 1900 nacházela řeznictví. Průchod k těmto obchodům z náměstí se zajišťoval právě veřejným průchodem domem žalobce. Historicky vzniklou a dosud užívanou místní komunikaci pak nelze nahlížet jako omezení žalobcova práva, jestliže tak dům s takovým omezením do svého vlastnictví pořídil. V projednávané věci nejde pouze o to, zda užitím průchodu domem dojde k usnadnění pohybu ve městě, je-li průchod stále pro dopravní účely pěších užíván, ale je zapotřebí vzít též v úvahu, že jedná se o historické jádro města, které je právě ve veřejném zájmu zapotřebí zachovat. Žalobce do svého vlastnictví pořídil dům zatížený veřejným průchodem jako součástí komunikace Masné Krámy, dopravní význam této komunikace nezanikl a s omezením existencí veřejného průchodu domem měl uvažovat. Obec v minulosti od předchozích vlastníků žalobce získala konkludentně souhlas s užitím průchodu jako veřejného, čímž získala titul k zařazení průchodu jako části místní komunikace Masné Krámy. Jestliže některý z právních předchůdců žalobce konkludentně souhlasil s užitím průchodu pro veřejné účely, na žalobce takové omezení vlastnického práva přešlo, a proto veřejným užitím průchodu nedochází k bezdůvodnému obohacení města Třeboň.

41. Průchod nachází se v domě č. 94 na Masarykově náměstí a představuje část místní komunikace označené v příslušném rozhodnutí jako Masné Krámy v délce 82 m. Průchod domem umožňuje vstup do ulice Masné Krámy, je součástí takto označené místní komunikace a ta vede též pod podloubím domu č. 94 na Masarykově náměstí. O tom, že dům č. 94 na straně situované do náměstí má podloubí, není mezi účastníky žádný spor. Je-li průchod situován v domě, pak skutečně nemůže vést ulicí Masné Krámy. Je však zapotřebí vzít v úvahu, že tak je v rozhodnutí o zařazení jednotlivých komunikací do sítě místních komunikací označena komunikace mezi ulicí Husovou procházející ulicí Masné Krámy, průchod domem žalobce a podloubím tohoto domu. Průchod nepochybně prochází žalobcovým domem, avšak navazuje na ulici Masné Krámy a tato místní komunikace kromě uvedené ulice zahrnuje též průchod v žalobcově domě a podloubí před ním. Zařazení této komunikace do sítě místních komunikací není neurčité a pro věc je rozhodné, že právě v prve uvedeném rozsahu je takto vymezená místní komunikace historicky užívaná a děje se tak dosud.

42. Nicotnost rozhodnutí žalobce neshledává v rozhodnutí napadeném, ale v rozhodnutí ze dne 5. 8. 2004, kterou daná komunikace byla zařazena do sítě místních komunikací. Toto rozhodnutí bylo vydáno v době před koupí domu žalobcem. Nicotností tohoto rozhodnutí, které bylo vydáno v době před účinností současně platného správního řádu se ve smyslu § 182 odst. 1 správního řádu nelze zabývat. Ustanovení současně platného správního řádu lze vztáhnout výlučně na úkony, které byly učiněny po účinnosti správního řádu, tj. v době po 1. 1. 2006. Ulice Masné Krámy je v rozhodnutí dostatečně specifikována, je ztotožněna s původní ulicí II/154, zahrnuje-li chodník pod podloubím a následně ulici, celková délka činí 82 m, pak musí zahrnovat průchod v domě mezi ulicí Masné Krámy a chodníkem pod podloubí. Průchod domem označený jako veřejný je takto nejpozději uveden v projektové dokumentaci z roku 1927. Právě užití průchodu veřejností je pro posouzení věci rozhodné a tímto průchodem nepochybně vede chodník jako součást místní komunikace zřízený Městem Třeboň.

43. Úsudek o možném precedentním rozhodnutí pro případ vyhovění žalobcově žádosti neznamená, že napadené rozhodnutí je vadné. Pro souzenou věc je rozhodné, že tu je souhlas vlastníka domu s veřejným užitím průchodu udělený v minulosti, přičemž žalobce do tohoto právního vztahu vstoupil a takto uděleným konkludentním souhlasem s užitím průchodu v domě pro účely místní komunikace je zavázán. Dopravní význam komunikace s užitím průchodu v domě žalobce nezanikl, a proto podmínky pro zrušení této součásti místní komunikace nazvané Masné Krámy, dodržen není. Proto nelze tuto část místní komunikace ze sítě místních komunikací vyřadit.

44. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí pro důvody uvedené v žalobě není vadné.

45. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

46. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

47. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže osobě na řízení zúčastněné soud žádné povinnosti neuložil, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.

48. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení