50 A 71/2018 - 35

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci Žalobce: Ing. M. B. bytem P. p. 1982, B. zast. JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem sídlem nám. Přemysla Otakara II. č. 123/36, České Budějovice proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24. 7. 2018 č. j. SPU 304403/2018 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 25. 9. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2018 č. j. SPU 304403/2018, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, pobočky České Budějovice, o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v kat. úz. Lipí a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

2. V žalobě se uvádí, že žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí namítal porušení procesních předpisů a nerespektování předchozího zrušovacího rozhodnutí žalovaného, bylo poukazováno na rozšiřování zastavitelné části obce, kdy není reagováno na rozdíly v cenách a hodnotách pozemků, které se schválením územního plánu dostanou do zastavitelné části obce, čímž vzroste jejich cena. Touto změnou jsou dotčeny i žalobcovy pozemky a se změnou jejich ceny není uvažováno. Tato změna se očekává v blízké budoucnosti. Prvostupňové rozhodnutí se s touto námitkou věcným způsobem nevypořádává. Žalovaný pak ve svých úvahách nepostupoval správně a neposoudil poměr veřejného zájmu a ochrany vlastnických práv žalobce, kterého návrh pozemkových úprav poškozuje na jeho vlastnických právech.

3. Při zpracování plánu komplexních pozemkových úprav nebylo možno odhlédnout od zpracovávaného územního plánu obce, který bude schválen a žalobcovy pozemky zahrnuté do návrhu komplexních pozemkových úprav budou územním plánem dotčeny. V době zpracování plánu pozemkových úprav nový územní plán nebyl schválen. Komplexní pozemkové úpravy se provádějí ve veřejném zájmu a je třeba vážit, na kolik jsou individuální zájmy vlastníků dotčených pozemků veřejnému zájmu podřízeny. Nově schvalovaný územní plán obce reflektován není, proto rozhodnutí nemůže obstát.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že prvostupňové rozhodnutí ze dne 11. 5. 2017 bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání. S námitkami žalobce, které se vztahují k porušení procesních předpisů, se žalovaný vypořádal. O rozšíření zastavitelné části obce v rámci schvalovaného územního plánu se poukazuje na to, že v řízení o komplexních pozemkových úpravách se vychází z platného územního plánu obce. Postup řešení pozemků v zastavěném území a zastavitelných plochách je dán § 3 odst. 3 zákona. Pozemky se oceňují podle § 8 odst. 4 zákona. Při zpracování komplexních pozemkových úprav nelze vycházet z údajů, které nejsou platné a předjímat stav, který nastane v budoucnosti. Při ocenění pozemků se nevychází z ceny tržní. V žalobě není specifikováno, kterých pozemků se připravovaná změna územního plánu týká. Pozemky žalobce vstupují do komplexních pozemkových úprav podle soupisu nároků žalobce a ty se nenacházejí v zastavěném ani zastavitelném území obce. Za jiné vlastníky není žalobce oprávněn jednat.

5. Řízení o komplexních pozemkových úpravách je podle § 2 zákona vedeno ve veřejném zájmu. Ze samotného cíle a účelu pozemkových úprav je zřejmé, že nelze vždy stoprocentně vyhovět všem účastníkům řízení. Návrh pozemkových úprav lze podle § 11 odst. 4 zákona schválit tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou předmětem pozemkových úprav. Návrh nového uspořádání pozemků byl odsouhlasen 98,04 % vlastníků výměry řešeného území. Nesouhlas vyjádřil pouze žalobce. Výsledkem návrhu komplexních pozemkových úprav je zpřístupnění pozemků a scelení pozemků jednotlivých vlastníků za účelem zlepšení podmínek pro racionální hospodaření na pozemcích. V odvolacím řízení nebylo zjištěno omezení práv žalobce.

6. Žalobce nemá pozemky v zastavěném ani v zastavitelném území a shodně tomu bylo v rámci připravované změny územního plánu, která nabyla účinnosti od 2. 5. 2018. Na výsledek komplexních pozemkových úprav, je třeba nahlížet jako na projev vůle většinové skupiny účastníků řízení. při rozhodování je zapotřebí striktně vycházet z platného znění zákona a ve vztahu k právům jednotlivce nelze přihlížet k duchu zákona, který by vedl k ryze subjektivním výkladům každého z účastníků řízení.

7. Ze spisů správních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti.

8. Řízení o komplexních pozemkových úpravách katastrálního území spravovaného obcí Lipí bylo zahájeno dne 9. 11. 2012. Žalobci vlastnicky náležely nemovitosti evidované na listu vlastnictví 250 a výčet pozemků žalobce, které do komplexních pozemkových úprav vstupují, jsou uvedeny v seznamu nároků vlastníků. U každého z pozemků se uvádí jeho druh a výměra. V seznamu nároků vlastníků se uvádí popis ve smyslu § 3 odst. 3 zákona. U konkrétních nemovitostí se uvádí, je-li daný pozemek zastavěn, nebo jedná se o zastavitelnou plochu. U žádného z pozemků žalobce evidovaných na listu vlastnictví 250 není uvedeno, že pozemek je zastavěn či zahrnut v zastavitelné ploše podle územního plánu. Se zřetelem k uvedenému popisu se u některých pozemků uvádí, že jedná se o vodní tok. Tak tomu je například u pozemků č. 25/45, 25/46. Druhově se jedná vesměs o pozemky představující zemědělský půdní fond.

9. Spis obsahuje aktualizovaný plán společných zařízení z roku 2016, ke kterému se vyjadřovaly příslušné dotčené orgány a učinil tak příslušný orgán územního plánování.

10. Ke stavu územně plánovací dokumentace se vyjadřovala obec a žalovaný pro účely projednávání komplexních pozemkových úprav opatřil územní plán, který byl přijat zastupitelstvem obce usnesením ze dne 29. 6. 2015 pod č. 24/2015. Územní plán nabyl účinnosti od 16. 7. 2015.

11. Návrh komplexních pozemkových úprav byl vyhotoven v závěru roku 2016 a v době od 27. 12. 2016 do 25. 1. 2017 bylo možno se s návrhem seznámit, přičemž současně byly účastníci řízení poučeni o možnosti vznášet námitky a připomínky ve stanovené lhůtě. Závěrečné jednání se uskutečnilo 13. 2. 2017.

12. Rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav bylo vydáno dne 11. 5. 2017. Toto rozhodnutí bylo dne 19. 12. 2017 zrušeno a věc vrácena orgánu prvního stupně k doplnění řízení a vydání nového rozhodnutí. Stalo se tak pro vady procesní povahy, které bylo zapotřebí napravit. Pro vysoké procento souhlasů s návrhem komplexních pozemkových úprav nebylo zapotřebí opakované vystavení návrhu ani konání závěrečného jednání. Bylo požadováno prokazatelně seznámit vlastníky pozemků s navrhovanou změnou týkající se vyznačení poznámky o opatřeních vyplývajících z plánu společných zařízení. Prvostupňový orgán byl dále zavázán ke kontrole opravného koeficientu a kontrole okruhu účastníků řízení ve vztahu s vyznačenou poznámkou o zahájení pozemkových úprav do katastru nemovitostí.

13. Současně byly vypořádány žalobcovy odvolací námitky, kde ke vztahu návrhu komplexních pozemkových úprav a územního plánu bylo uvedeno, že v dané fázi projednávání územně plánovací dokumentace nebylo možno reagovat na plán společných zařízení, kdy obec se zavázala na tento plán reagovat aktualizací územního plánu. Ve smyslu § 9 odst. 15 zákona je takový plán návrhem na aktualizaci či změnu územního plánu. Při ocenění pozemků v pozemkových úpravách se postupuje podle zákona a toto ocenění nevychází z ceny tržní. Byl porovnán původní a navrhovaný stav žalobcových pozemků, řešených podle § 2 zákona a byl učiněn úsudek o tom, že kritéria přiměřenosti byla splněna.

14. Prvostupňový orgán vydal dne 11. 4. 2018 rozhodnutí, jímž návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Lipí schválil. V odůvodnění rozhodnutí se popisuje průběh řízení, uvádí se, že konkrétně vypočtení vlastníci pozemků byli seznámeni s vyznačením poznámky o opatřeních vyplývajících z plánu společných zařízení, opravný koeficient nedoznal žádných změn, byla provedena kontrola okruhu účastníků. Návrh komplexních pozemkových úprav odpovídá požadavkům vyhl. č. 545/2002 Sb. a č. 13/2014 Sb. Proto byl návrh schválen. V rozhodnutí se pro každého účastníka připojuje písemná a grafická část návrhu, která se ho dotýká. Jedná se o soupis nových pozemků za jeho list vlastnictví a přehlednou mapu se zákresem umístění nových pozemků.

15. Přílohou rozhodnutí je soupis pozemků. Nový soupis pozemků byl pořízen rovněž pro žalobce. Podává se v něm výčet pozemků v obvodu pozemkových úprav řešených podle § 2 a připojuje se grafické znázornění těchto pozemků. Současně se uvádí dalších 8 pozemků, které zůstaly mimo obvod pozemkových úprav.

16. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání v podstatě odpovídající žalobním bodům.

17. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že postupem prvostupňového orgánu byly zhojeny vady, které byly vytknuty předchozím rozhodnutím žalovaného. Na odvolací námitky žalobce bylo reagováno tak, že spisová dokumentace obsahuje listinu o seznámení konkrétních účastníků s obsahem příloh o rozhodnutí schválení návrhu komplexních pozemkových úprav. Postup pro stanovení opravného koeficientu je dán ustanovením § 8 odst. 1 zákona a § 10 odst. 3 vyhl. č. 13/2014 Sb. Na kontrolu opravného koeficientu se pak vztahuje § 10 odst. 4 vyhlášky. Tato kontrola je technickou záležitostí a součástí projektové dokumentace. Zkontrolován byl rovněž okruh účastníků řízení. Byl vypracován plán společných zařízení, ke kterému se vyjadřovaly dotčené orgány státní správy a byl předmětem jednání se starostou obce v souvislosti s projednáváním návrhu územního plánu. Ten byl přijat dne 29. 6. 2015 a v průběhu zpracování návrhu komplexních pozemkových úprav byla připravována změna územního plánu, která je účinná od 2. 5. 2018. Odkazuje se na ustanovení § 3 odst. 3 zákona, podle kterého se pozemky v zastavitelném území řeší se souhlasem vlastníka a oceňují se podle druhu původních pozemků. Pozemky, které vstupují do pozemkových úprav, se oceňují podle soupisu nároků vlastníků podle § 8 odst. 1 zákona. Ocenění pozemků nevychází z ceny tržní a není reagováno na rozdíly v cenách a hodnotách pozemků, které se v důsledku zpracování územního plánu dostaly do zastavitelné části. Budoucí stav pak nelze předvídat. Pozemky žalobce vedené na LV 250 v obvodu pozemkových úprav vstupující do komplexních pozemkových úprav dle nárokového listu žalobce se nenacházejí v zastavěném ani zastavitelném území obce Lipí podle platného územního plánu. Postup při oceňování pozemků při pozemkových úpravách vychází ze zákona. Nové ocenění nároků vlastníků podle územního plánu, který ještě nebyl v době zpracování návrhu komplexních pozemkových úprav platný, je bezpředmětné, protože lokace v zastavěném či zastavitelném území nemá při ocenění pozemků pro potřeby pozemkových úprav vliv na výslednou cenu nároku, protože pozemky jsou oceňovány podle speciálního zákona. S postupem při oceňování pozemků byli účastníci řízení seznámeni. V rámci řízení došlo k naplnění cílů pozemkových úprav vymezených § 2 zákona. Výsledkem je zpřístupnění pozemků a scelení pozemků jednotlivých vlastníků za účelem zlepšení podmínek pro racionální hospodaření na pozemcích. Žalobce byl jediným vlastníkem, který s návrhem komplexních pozemkových úprav nesouhlasil. Na žalovaném je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy. Konkrétní polohou se odvolací orgán zpravidla nezabývá.

18. Pro účely rozhodování podala obec Lipí dne 21. 6. 2017 vyjádření o tom, že vzhledem k připravované změně územního plánu není žádný ze žalobcových pozemků v zastavěném či zastavitelném území. Se zřetelem k obsahu tohoto stanoviska se soud obeznámil s návrhem územního plánu z doby podání tohoto vyjádření a shledal, že k novému vymezení zastavitelných ploch byly využity proluky zastavěného území a plochy po obvodu sídel Kaliště u Lipí a Lipí. Na vymezení těchto ploch se nic nezměnilo ani přijetím změny č. 1 územního plánu obce, která je účinná od 2. 5. 2018. Uvedené informace soud čerpal z webové stránky obce.

19. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Lipí. Podle výhrad uplatněných v žalobě se v podstatě jedná o to, zda žalobci byly poskytnuty pozemky přiměřené kvality, výměry a vzdálenosti odpovídající jeho původním pozemků.

21. Je-li žalobcem poukazováno na to, že ve svém odvolání namítal porušení procesních předpisů a nerespektování zrušovacího rozhodnutí žalovaného, pak je zapotřebí uvést, že není nikterak konkretizováno, v čem porušení procesních předpisů prvostupňovým orgánem spočívá. Na soudu není, aby za žalobce vyhledával, v čem mělo porušení procesních předpisů spočívat.

22. K nerespektování předchozího zrušovacího rozhodnutí žalovaného je zapotřebí především uvést, že žalobce se v řízení před soudem může dovolávat výlučně porušení svých subjektivních práv. Není na něm formou žaloby uplatněné ve správním soudnictví bránit práva jiných účastníků řízení. V té souvislosti se poznamenává, že kromě žalobce žádný další vlastník pozemků, které do komplexních pozemkových úprav byly zahrnuty, proti návrhu nebrojil, vlastníci pozemků s navrženou úpravou souhlasili a nikdo další odvolání nepodal.

23. Odvolací námitkou žalobce o tom, bylo-li respektováno předchozí zrušovací rozhodnutí žalovaného, se žalovaný zabýval a zhodnotil, zda jím vytýkané vady v předchozím rozhodnutí byly odstraněny. Žádná z těchto procesních závad se netýkala žalobce, jestliže vada spočívala v tom, že někteří z účastníků nebyli seznámeni s obsahem příloh k rozhodnutí o schválení návrhu, přičemž žalobce mezi takové účastníky nepatří, k jeho pozemkům se nevztahoval postup předepsaný pro stanovení opravného koeficientu, ani požadavek provést kontrolu okruhu účastníků. Splněním pokynu žalovaného vyjádřeného ve zrušovacím rozhodnutí se žalovaný zabýval na straně 6 a 7 napadeného rozhodnutí.

24. Seznam nároků vlastníků byl pořízen k účinnosti územního plánu schváleného usnesením zastupitelstva obce ze dne 29. 6. 2015 č. 24/2015, který nabyl účinnosti dne 16. 7. 2015. Tento územní plán je součástí spisové dokumentace a poloha pozemků všech účastníků řízení byla porovnávána s tímto územním plánem. To je ze seznamu zcela zjevné, jestliže u některých pozemků je vyznačeno, že se vztahuje na tento pozemek ustanovení § 3 odst. 3 zák. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v novelizovaném znění. Podle tohoto dokumentu žádný ze žalobcových pozemků se v zastavěné či zastavitelné části obce nenacházel. K žádné změně nedošlo ani po dobu přípravy změny územního plánu, což je doloženo sdělením obce z 21. 6. 2017, kterému odpovídá návrh změny územního plánu i jeho změna přijatá pod číslem 1 účinná od 2. 5. 2018. Zastavitelná část obce nebyla tudíž rozšířena tak, aby zahrnovala původní pozemkové parcely patřící žalobci. Jestliže žalobcovy pozemky nebyly územním plánem zahrnuty mezi pozemky zastavitelné pak se hodnota jeho pozemků, jak ta, která stanoví se podle předpisů o pozemkových úpravách, tak cena tržní nikterak nezměnila. Odvolací námitka uplatněná žalobcem v tomto smyslu byla v napadeném rozhodnutí projednána, což je zřejmé především ze strany 9 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

25. Ocenění nároků vlastníků upravuje § 8 zákona, kdy soupis nároků vlastníků se pořizuje podle ceny výměry vzdálenosti a druhu pozemků, přičemž cena se stanoví podle oceňovacích předpisů. Jestliže zákon ukládá ocenit pozemky podle cenových předpisů, pak to znamená, že nelze postupovat jinak a nelze uvažovat s tržní cenou konkrétních pozemků. Pro souzenou věc je však podstatné, že žádný ze žalobcových původních pozemků nebyl do zastavitelné části obce zahrnut, v důsledku čehož by se nezvýšila ani tržní cena žalobcových původních pozemků. Jak již bylo uvedeno, rozhodná pro všechny vlastníky pozemků zahrnutých do komplexních pozemkových úprav, je cena zjištěná vedle cenových předpisů, jestliže takové stanovení ceny ukládá zákon o pozemkových úpravách.

26. Žalobcem uváděná očekávatelná změna územně plánovací dokumentace v průběhu řízení nastala ve formě změny č. 1 územního plánu účinného od roku 2015. V průběhu řízení zprávou pořizovatele územního plánu bylo zjištěno, že žalobcovy původní pozemky do zastavitelné části obce zahrnuty nejsou a tomu odpovídá návrh změny územního plánu, který byl pořízen ještě v době před vypracováním návrhu komplexních pozemkových úprav. Při rozhodování o komplexních pozemkových úpravách se vychází ze skutkového stavu, který tu je v době rozhodování a nelze vzít v úvahu změny ve vývoji území, které mohou v budoucnosti nastat.

27. Územně plánovací dokumentaci měl prvostupňový orgán k dispozici a bylo vycházeno z toho, že původní žalobcovy pozemky nejsou zahrnuty v zastavěné ani zastavitelné části obce, čemuž spisová dokumentace odpovídá. Poznamenává se, že rozhodnutí vydaná v obou stupních řízení představují jeden celek, přičemž právě napadené rozhodnutí se zabývá tím, jsou-li žalobcovy pozemky v zastavitelném území obce zahrnuty a jaký vliv taková skutečnost má, přičemž je vycházeno právě ze zjištění, že žalobcovy původní pozemky do zastavitelné části obce změnou územního plánu zahrnuty nebyly.

28. Do komplexních pozemkových úprav byly zahrnuty pozemky žalobce evidované na listu vlastnictví č. 250 vyjma 8 parcel, které jsou v příloze k prvostupňového rozhodnutí uvedeny. Žalobce sám v žalobě vedle tvrzení, že jeho pozemky podle uvažované změny územního plánu přicházejí v úvahu jako pozemky zastavitelné, sám neuvádí, které z jeho původních pozemků by takto měly být územním plánem zařazeny. Jestliže ze spisové dokumentace vyplývá, že správní orgány pro účely soupisu nároků vlastníků porovnávaly polohu pozemků podle územního plánu, tento seznam v průběhu řízení aktualizovaly a zjišťovaly stav podle návrhu změny územního plánu, pak z takto vedené dokumentace soud vychází, jestliže žalobce sám své tvrzení ničím nekonkretizuje. Z formulace žalobních bodů je patrné, že žalobce proces přijímání změny územně plánovací dokumentace nesleduje, jestliže mu není známo, že změna územního plánu byla přijata. Přitom je to právě vlastník nemovitostí situovaných v obvodu dotčeném změnou územního plánu, aby ochranu svých práv sledoval a využíval pro ten účel předpokládané procesní prostředky.

29. Je-li žalobou namítáno, že schválením návrhu komplexních pozemkových úprav došlo k zásahu do vlastnických práv žalobce a jeho zájmu individuálního, nezbývá než poukázat na ustanovení § 2 zákona, kde se výslovně uvádí, že pozemkové úpravy se dějí ve veřejném zájmu tak, aby prostorově a funkčně byly pozemky uspořádány tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Pozemkovými úpravami jsou sledována ještě další hlediska jako například zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, zlepšení životního prostředí, ochrana a zúrodnění půdního fondu. Z hlediska takto formulovaného veřejného zájmu jsou pak váženy individuální zájmy jednotlivých vlastníků pozemků. To se pak projevuje při rozhodování o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 zákona, kdy předpokládá se, že ke schválení návrhu je možno přistoupit tehdy, jestliže s návrhem souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků. V projednávané věci projevilo souhlas s návrhem 98,04 % výměry pozemků. Žalobce jako jediný z vlastníků s návrhem pozemkových úprav nesouhlasil. Za takové situace byl poměr veřejného zájmu a zájmu žalobce hodnocen souladně s ustanovením § 11 odst. 4 zákona. V jakém ohledu jsou zájmy žalobce napadeným rozhodnutím poškozovány, v žalobě specifikováno není vyjma tvrzení, že původní žalobcovy pozemky zahrnuté do komplexních pozemkových úprav mohou být dotčeny územním plánem.

30. Územní plán obce byl účinný od 16. 7. 2015 a po tomto datu byl pořízen soupis nároků vlastníků. Podle tohoto soupisu žádný ze žalobcových původních pozemků nebyl zahrnut do zastavěné či zastavitelné plochy. K žádné změně nedošlo ani v průběhu pořizování návrhu změny územního plánu, což bylo v roce 2017 zjišťováno a ve spise je doloženo. Nově přijatá změna č. 1 územního plánu tak jak nabyla účinnosti loňského roku, nepřinesla žádnou změnu ve způsobu využití žalobcových pozemků. Ani změna č. 1 územního plánu nezařadila žádný žalobcův pozemek do zastavitelné plochy. Územní plán je ve spisové dokumentaci založen, aktualizovaný stav byl zjišťován, což je rovněž doloženo, a proto nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že zákon o pozemkových úpravách byl ve správním řízení aplikován formalisticky. Pro souzenou věc je podstatné, že žádný ze žalobcových původních pozemků není změnou územního plánu zařazen do zastavitelných ploch. Na možnost zahrnutí pozemků v zastavěném území, či pozemků v zastavěných plochách do pozemkových úprav míří ustanovení § 3 odst. 3 zákona a právě proto, zda konkrétní vlastník takové pozemky má, je v průběhu řízení zjišťováno. Žádný ze žalobcových pozemků uvedených v soupisu nároků vlastníků však takovým pozemkem není, tuto skutečnost pak nelze zjistit jinak, než porovnáním s platnou územně plánovací dokumentací, případně její změnou. Právě to se v projednávané věci stalo. Účel a cíl zákona se proto nikterak nerozchází s jeho zněním, jak je v žalobě tvrzeno. Výběr nových pozemků místo pozemků původních se pak řídí kritérii danými § 10 zákona tak, aby pozemky byly přiměřené kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků. To je pak odbornou otázkou. Nesouhlas s posouzením kritérií pro umístění nových pozemků žalobce spatřuje v tom, že v době rozhodování nebyl schválen nový územní plán.

31. V souzené věci nebyl projednáván nový územní plán, ale jeho změna a stav podle navrhované změny územního plánu byl zjišťován pořizovatelem návrhu komplexních pozemkových úprav. Je doloženo, že změnou územního plánu nebyl žádný z původních žalobcových pozemků zařazen do zastavitelných ploch obce. Při pořizování a projednávání návrhu komplexních pozemkových úprav nebylo proto postupováno pouze formálně, ale v žalobcově případě bylo zjišťováno, zda některý z jeho pozemků nebyl zařazen právě do zastavitelných ploch. Bylo-li zjištěno, že tomu tak není, pak nebyl důvod postupovat podle § 3 odst. 3 zákona.

32. Soud poznamenává, že žalobce se obecně dovolává pořízení nového územního plánu, avšak nikterak v žalobě nespecifikuje, jak se změna územního plánu měla dotknout žalobcových původních pozemků. Pouhé ničím nepodložené přesvědčení žalobce o tom, že návrhem komplexních pozemkových úprav bylo zasaženo do jeho práv, nepostačuje, jestliže je tu doklad o tom, že žádný z původních žalobcových pozemků do zastavitelných ploch územním plánem zařazen nebyl.

33. Žalobou uplatněnou ve správním soudnictví se žalobce může dovolávat výlučně ochrany svých subjektivních práv. Při pořizování soupisu nároku vlastníků bylo zjišťováno, jaké nároky za původní pozemky žalobci vznikly, a to i podle územního plánu, jestliže soupis nároků u konkrétních pozemků obsahuje poznámku o případné zastavěnosti či zastavitelnosti pozemku. Žádný ze žalobcových pozemků takto označen není a k žádné změně nedošlo ani změnou č. 1 územního plánu. S návrhem změny územního plánu ohledně žalobcových nároků bylo uvažováno. Na žalobci pak není obrana zájmů jiných vlastníků pozemků dotčených návrhem komplexních pozemkových úprav.

34. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné.

35. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

37. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení