50 Af 21/2016 - 40

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobkyně Ing. K.H., bytem X, zastoupené Mgr. Danou Růžičkovou, advokátkou v Táboře, Smetanova 662, proti žalovanému Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 25. 7. 2016, čj. MF-12984/2015/1203-4, takt o :

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 23. 9. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2016, čj. MF- 12984/2015/1203-4, jímž byl změněn platební výměr Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad tak, že odvod za porušení rozpočtové kázně byl snížen. V žalobě se poukazuje na smlouvu o podmínkách poskytnutí dotace, ve které byly stanoveny ukazatele, přičemž žalobkyně tyto ukazatele nesplnila. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že nebyl dodržen počet nově vytvořených pracovních míst pro muže a pro ženy, protože tento ukazatel byl zajištěn dohodou o dočasném přidělení zaměstnanců a potvrzení o úhradě sociálních a zdravotních odvodů. Žalobkyně nemá žádné výzvy k naplnění tohoto indikátoru. Kdyby takovou výzvu obdržela, vše by řádně doložila. Žalobkyně splnila podmínku o počtu nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek, jichž bylo zřízeno 50, přičemž z tohoto počtu připadá 5 lůžek na doplnění potřeb ubytovaných, která jsou připravena k dispozici v technické místnosti, nejde o přistýlky, ale o pevná lůžka. O certifikaci nově zřízeného ubytovacího zařízení v cestovním ruchu započalo jednání, které z důvodu zdravotního stavu žalobkyně nebylo ukončeno. K nesplnění změny typu tepelného čerpadla se uvádí, že žalobkyně žádala o změnu, která jí byla emailem odsouhlasena. K výhradě o neschváleném pronájmu objektu poukázala na to, že pronájem poskytovateli oznámila a ten s ním vyslovil souhlas. Termín předložení monitorovací zprávy byl rovněž dodržen zasláním příslušné listiny. Žalobkyně poukazuje na chybnou adresu pro doručování a dovozuje, že z toho důvodu je výpověď smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace neplatná. Nesprávná adresa je objevila i u platebního výměru úřadu. Žalobkyně měla uzavřenou smlouvu o dílo se společností VELOB-STAV Prachatice, na kterou žalobkyně podala trestní oznámení poté, co bylo zjištěno, že společnost pro žalobkyni vystavovala fiktivní faktury na plnění. Při kontrole žalobkyni zastupoval na základě plné moci ze dne 4. 1. 2012 Z.B. Tato plná moc byla dne 16. 1. 2012 zrušena. Přesto bylo se zmocněncem žalobkyně jednáno. Ke kontrole měla být vyzvána žalobkyně, což se nestalo. Není prokazatelné, zda kontrola skutečně proběhla. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že správce daně shledal, že nebyly naplněny monitorovací indikátory o počtu nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na rozvoj cestovního ruchu pro muže a ženy, nebyl nově vytvořen počet pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu, nebyl vytvořen počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek a nově certifikovaných ubytovacích zařízení v cestovním ruchu. Z dotace byly proplaceny nezpůsobilé výdaje, provozovatelem projektu je osoba odlišná od příjemce dotace, první monitorovací zpráva o udržitelnosti projektu byla podána opožděně, druhá nebyla podána vůbec. V odvolacím řízení byla učiněna úvaha o váze jednotlivých indikátorů, vzhledem ke splnění účelu dotace, nezpůsobilý výdaj neměl být vůbec uhrazen, k porušení nefinančních podmínek smlouvy se uvádí, že ve smlouvě nebyla dohodnuta snížená sankce za méně závažná pochybení, proto při stanovení výše odvodu pro tato pochybení bylo vycházeno z rozhodnutí Evropské komise z 19. 12. 2013. Pro opožděné předložení monitorovací zprávy či její nepředložení byla sankce stanovena v dolní hranici stanoveného rozmezí. Žalobkyně připustila, že nebyla zaměstnavatelkou přijatých zaměstnanců, indikátor byl splněn z 90 %, proto odvod za porušení rozpočtové kázně byl stanoven ve výši 10 % z podílu dotace připadajícího na tento indikátor. Proplacení sporných výdajů za tepelné čerpadlo neodpovídalo věcnému plnění a výdaj proto uznat nelze. V odvolacím řízení nebyly předloženy doklady potvrzující souhlas poskytovatele s pronájmem. Pochybení bylo vyhodnoceno jako nevýznamné a sankce stanovena ve výši 0,5 % z poskytnuté částky dotace. K chybnému doručení platebního výměru se uvádí, že tato vada byla napravena opakovaným zasláním písemnosti. Odpovědnost za správnost účetních dokladů nese příjemce dotace. Výpověď plné moci zmocněnce B. byla poskytovateli dotace oznámena 3. 12. 2012. Kontrola byla provedena dne 28. 2. 2012. Protokol není nikým podepsán, proto nemohl být důkazním prostředkem. Žalovaný z toho důvodu ověřil skutečnosti tvrzené v napadeném platebním výměru podle prvotních podkladů, z nichž podstatnou část předložila žalobkyně. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Dne 2. 2. 2009 byla mezi Regionální radou regionu soudržnosti Jihozápad České Budějovice a žalobkyní uzavřena smlouva o účelové dotaci v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, přičemž dotace byla poskytována na způsobilé výdaje projektu, jejichž podrobný popis byl uveden v rozpočtu projektu. Jako monitorovací ukazatele byl stanoven počet nově vytvořených pracovních míst pro muže v plánované výši dva, počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy v plánované hodnotě šest, počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu v plánované hodnotě 8, počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek v plánované hodnotě 50 a počet nově certifikovaných ubytovacích zařízeních v cestovním ruchu v plánované hodnotě 1. Byl stanoven harmonogram projektu, výše dotace a účelové určení, kdy uvádí se finanční rámec projektu, přehled financování způsobilých výdajů projektu, platební podmínky, povinnosti příjemce, porušení smluvních podmínek, nesrovnalosti a sankce, ukončení smlouvy a smluvní pokuty. Dodatek ke smlouvě je datován 2. 6. 2009, jehož předmětem je změna projektu spočívající ve změně harmonogramu a změně rozpočtu. Ve spise je založen protokol o výsledku fyzické kontroly z 13. 7. 2010, kdy byly kontrolovány monitorující ukazatelé, přičemž z požadovaných hodnot bylo zjištěno pouze plnění o počtu nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek. Žalobkyně doložila dohody o dočasném přidělení zaměstnanců k jinému zaměstnavateli a jejich seznam. Žádost o povolení pronájmu zařízení „Libínské Sedlo“, společnosti BERKA-PILA MALŠICE je datována dne 2. 2. 2010. Typ dodaného tepelného čerpadla dokládá předávací protokol z 21. 12. 2009. Podle nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2009 uzavřené mezi žalobkyní a P.H. byla žalobkyní pronajata budova č. 28 v Libínském Sedle za účelem provozování pohostinské činnosti. Dne 15. 5. 2010 žalobkyně uzavřela nájemní smlouvou se společností BERKA-PILA MALŠICE jejímž předmětem byl dům č. 28 a stavební parcely v Libínském Sedle. Další písemnosti se vztahují ke změnám stavby v porovnání s dokumentací pro stavební povolení. Podle plné moci uzavřené mezi žalobkyní a Z.B. ze dne 4. 1. 2012 byl zmocněnec povolán k zastupování žalobkyně při jednání s úřadem Regionální rady soudržnosti Jihozápad. Žádost o certifikát ubytovacího zařízení byla doručena Ministerstvu financí dne 9. 3. 2015. Lékařskou zprávou z 10. 2. 2011 je potvrzená výrazně snížená výkonnost žalobkyně na podkladě dlouho trvajícího změněného zdravotního stavu. V protokolu o výsledku fyzické kontroly z 28. 2. 2012 se uvádí, jaká dokumentace byla žalobkyní předložena, opatření k nápravě, pro které byl stanoven termín do 31. 3. 2012. Opakovaná kontrola byla provedená dne 10. 5. 2012, kdy bylo shledáno, že monitorovací ukazatele nebyly, splněny. Bylo vytvořeno osm pracovních míst, ale stalo se tak subjektem odlišným od příjemce dotace, společností BERKA-PILA MALŠICE, který současně vystupuje jako provozovatel předmětu dotace, což je v rozporu s podmínkami smlouvy a Úřad Rady souhlas nevydal. Dokumenty vztahující se k povolení pronájmu nejsou založeny v dokumentaci úřadu. Nesrovnalosti byly úřadu nahlášeny. Za příjemce se kontroly účastnil Z.B., ten byl zmocněn k zastupování žalobkyně. Ve výčtu zjištěných nedostatků se uvádí, že příjemce dotace neprokázal předání žádosti o povolení pronájmu, pracovní smlouvy v záhlaví uvádějí jiného zaměstnavatele, nebyl doložen počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v cestovním ruchu. Při kontrole byla doložena kapacita 45 lůžek, což odpovídá projektové dokumentaci, tento počet lůžek byl shledán fyzicky. Nebyl splněn konkrétní indikátor. Byla proplacena faktura jiného tepelného čerpadla. K výsledku kontroly se vyjádřil kontrolní pracovník i zmocněnec žalobkyně, který uvedl, že v protokolu jsou uvedeny spekulace, uvádí se, že pro nefunkčnost přenosné tiskárny bude protokol příjemci zaslán poštou. Spis obsahuje korespondenci mezi úřadem a zmocněncem žalobkyně. Platební výměr č. 11/2013 na odvod za porušení rozpočtové kázně byl vydán dne 26. 4. 2013. Rozhodnutí je odůvodněno zjištěním pochybení, kterými se žalobkyně dopustila porušení rozpočtové kázně podle § 22 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Ta spočívají v porušení smlouvy a závazných dokumentů ROP Jihozápad. Nebyly splněny monitorovací ukazatele podle uzavřené smlouvy, protože nebyl vytvořen, stanovený počet nově vytvořených pracovních míst, která měla vzniknout v rámci projektu na rozvoj cestovního ruchu, protože podle pracovních smluv došlo k navázání pracovního vztahu s jiným zaměstnavatelem odlišným od příjemce dotace. Nebyl vytvořen stanovený počet lůžek a nevzniklo certifikované ubytovací zařízení v cestovním ruchu. V místě realizace se nenacházelo stanovené tepelné čerpadlo, to nikdy nebylo dodáno, avšak fakturované tepelné čerpadlo bylo žalobkyni zaplaceno. Další porušení smlouvy bylo shledáno v tom, že objekt provozuje nájemce a ten je odlišný od příjemce dotace. K pronájmu objektu nebyl poskytovatelem dotace udělen souhlas. Porušení smlouvy bylo dále shledáno v opožděném předložení monitorovací zprávy, druhá monitorovací zpráva pak nebyla předložena vůbec. Uzavírá se, že došlo k porušení smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace, což znamená porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 22 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 22 odst. 2 zákona jde o neoprávněné použití peněžních prostředků z rozpočtu Regionální rady, což má za následek uložení odvodu. Ve spisové dokumentaci jsou doloženy písemnosti související se zastavením exekuce pro vadné doručení platebního výměru. Ten byl následně řádně doručen a bylo proti němu podáno odvolání pro důvody, v podstatě odpovídající žalobním bodům. V odvolacím řízení kromě prve vypočtených dokumentů byl k dispozici dále výpis z živnostenského rejstříku o živnostenském oprávnění P.H., sdělení ČSSZ Praha o tom, že žalobkyně není vedená jako zaměstnavatel. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že mezi podklady o vytvoření nových pracovních míst jsou rozpory a doklady se navzájem vylučují. Žalobkyně neprokázala splnění monitorovaného ukazatele o vytvoření stanoveného počtu pracovních jednotek přímo zaměstnaných příjemcem dotace. Nebyl splněn požadavek o počtu nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek, protože do počtu těchto lůžek se podle definice indikátorů pro projekty ROP NUTS II přistýlky nezapočítávají. Lékařskou zprávou není prokázána pracovní neschopnost žalobkyně. Poukazuje se na plánovaný termín ukončení projektu stanovený na 20. 1. 2010. Ukončení zastoupení Z.B. bylo úřadu prokázáno až k 3. 12. 2012. Zdravotní obtíže žalobkyně proto nejsou hodnoceny jako objektivní důvod pro nenaplnění závazného indikátoru. Vada v doručení prvostupňového rozhodnutí byla napravena zasláním písemnosti na adresu místa podnikání podle živnostenského rejstříku. Vada v doručení nemá žádný vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy. Certifikát ubytovacího zařízení nebyl do doby projednání odvolání předložen. Nájemní smlouva z roku 2006 se vztahuje k restauraci, přičemž pronajímatel podnikal v oboru hostinská činnost, nešlo o provoz penzionu. Poskytovatel dotace k pronájmu objektu budovaného z dotace neudělil souhlas. Nová pracovní místa měla zřídit žalobkyně. Žalobkyně dotaci měla použít na financování způsobilých výdajů projektů a odpovědnost nemohla přinášet na jiné osoby. Za správnost účetních dokladů odpovídá žalobkyně. K námitce, že objekt k účelu, pro který byl zřízen, nebyl využíván, se uvádí, že objekt pořízený s použitím finančních prostředků z dotace byl pronajat jiné osobě bez písemného souhlasu poskytovatele dotace. Druh tepelného čerpadla byl zaměněn. Uzavírá se, že žalobkyně nesplnila stanovené monitorovací ukazatele a porušila několik ustanovení smlouvy o poskytnutí dotace, čímž se dopustila neoprávněného použití prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti podle § 22 odst. 2 rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 22 odst. 1 písm. c) zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v novelizovaném znění. Stalo se tak pro porušení podmínek podle smlouvy o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NTUS II Jihozápad. Dotace byla poskytnuta pro účely zřízení multifunkčního zařízení pro cestovní ruch v Libínském Sedle. Jedná se proto o to, zda takové zařízení cestovního ruchu bylo žalobkyní vybudováno při dodržení podmínek stanovených ve smlouvě z 2. 2. 2009. Co rozumí se neoprávněným použitím peněžních prostředků zakládajících porušení rozpočtové kázně upravuje § 22 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozumí se jím takové použití těchto prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou. Z toho plyne, že neoprávněným použitím peněžních prostředků je mimo jiné nedodržení podmínek stanovených smlouvou o poskytnutí dotace. Právě splněním smluvních podmínek v zájmu zjištění, jde-li o neoprávněné použití peněžních prostředků a tudíž porušení rozpočtové kázně se finanční orgány zabývaly. Smlouvou v článku I. bod 4 bylo stanoveno pět monitorovacích ukazatelů projektu, které se žalobkyně zavázala uchovat po stanovenou dobu. Žalobkyně v podstatě tvrdí, že tyto ukazatele splnila. Tento názor žalobkyně soud nesdílí. Ukazatel o počtu vytvořených pracovních míst pro muže a ženy po smlouvou stanovenou dobu dodržen nebyl. Předpokladem splnění takového ukazatele je navázání pracovněprávního vztahu mezi žalobkyní a zaměstnancem s místem výkonu práce právě v zařízení, na které byla dotace poskytnuta. Žalovaný u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení zjistil, že žalobkyně není evidována jako zaměstnavatel. Tento ukazatel není splněn tím, že došlo k uzavření dohod o dočasném přidělení zaměstnanců k jinému zaměstnavateli, protože tím, kdo byl ve smyslu smlouvy o poskytnutí dotace povinen pracovní místa vytvořit, byla žalobkyně a nikoli subjekt, ke kterému měl být pracovník dočasně přidělen. Žalobkyně pracovní smlouvy, ať již uzavřené s ní na dobu neurčitou či smlouvy o dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli předložila, bylo provedeno šetření u nositele pojištění a z těchto podkladů vyplývá, že žalobkyně fakticky jako zaměstnavatel po smluvně dohodnutou dobu nepůsobila. Je-li povinností příjemce dotace podle článku VI. bod 12 monitorovací ukazatele naplnit, pak je na něm splnění těchto ukazatelů prokázat. Žalobkyni bylo známo, že splnění daného ukazatele je povinna prokázat. To vyplývá z korespondence mezi účastníky a kontrolních zpráv. Právě v zájmu prokázání stanoveného počtu nově vytvořených míst žalobkyně předkládala dokumentaci o navázaných pracovněprávních vztazích. Kdyby si splnění této povinnosti vědoma nebyla, pak by pracovněprávní dokumentaci daných zaměstnanců nepředložila. Je-li na žalobkyni daný ukazatel splnit, pak je povinna jeho dodržení též prokázat a není k tomu zapotřebí žádné formalizované výzvy správce daně. Nutno poznamenat, že shodná námitka byla uplatněna v odvolacím řízení, což znamená, že žalobkyni bylo známo, že je povinna prokázat počet nově vytvořených pracovních míst a pokud by měla takovou dokumentaci k dispozici, nic nebránilo předložit jí k důkazu v odvolacím řízení, to však učiněno nebylo. Z pracovněprávních dohod a zjištění správce daně však plyne, že žalobkyně žádné zaměstnance na nově vytvořených pozicích nezaměstnává. Vědomost o tom, jaké podmínky smlouvy žalobkyně nesplnila, byly vyjádřeny v protokolu o výsledku fyzické kontroly z 10. 5. 2012, kdy žalobkyně byla zcela prokazatelně zastoupena svým zmocněncem Z.B. Ten se totiž ke kontrolním zjištěním vyjádřil, tato písemnost mu byla doručena a korespondence mezi ním a kontrolním orgánem založená ve spisové dokumentaci dokládá zmocněncovu reakci na tato zjištění. Žalobkyni bylo tudíž prokazatelně známo, že je povinna doložit, že vytvořila stanovený počet nových pracovních míst, stejně jako stanovený počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných lůžek. V průběhu řízení bylo zjištěno, že bylo vytvořeno 45 lůžek, dalších 5 lůžek bylo uskladněno mimo objekt ve zcela jiné obci, a to na pile v obci Malšice v okrese Tábor. Počet lůžek v rozsahu 45 plyne ze stavební dokumentace a byla to sama žalobkyně, která v průběhu řízení potvrdila, že v zařízení nachází se 45 stálých lůžek, s dalšími 5 lůžky je uvažováno jako s přistýlkami. Takové stanovisko žalobkyně bylo podáno v průběhu odvolacího řízení, odvolací námitka byla vypořádána, přičemž bylo vycházeno z opatřených podkladů i z vyjádření žalobkyně. Neodpovídá-li počet nově vytvořených nebo zrekonstruovaných lůžek zařízení pro cestovní ruch smlouvě, na základě které byla dotace poskytnuta, pak zjištění o plnění dané smluvní podmínky učiněné žalovaným je zcela správné a nebylo zapotřebí žádného dalšího objasnění žalobkyně ve vztahu k tomuto smluvnímu ukazateli. Mezi monitorovací ukazatele projektu je zahrnuto jedno nově certifikované ubytovací zařízení v cestovním ruchu. Pro splnění této podmínky byl stanoven termín do 20. 1. 2010. Tento termín dodržen nebyl a certifikát nebyl vydán ani do doby skončení řízení před finančními orgány. Podání žádosti o vydání takového certifikátu nepostačuje. Lékařská zpráva vydaná odborným lékařem potvrzuje pouze sníženou pracovní výkonnost žalobkyně, avšak možnost výkonu zaměstnání nevylučuje. Pracovní neschopnost doložena není. Lékařskou zprávou není proto prokázáno, že řízení o žádosti žalobkyně nebylo možno pro zdravotní stav žalobkyně ukončit. Poznamenává se, že nic nebránilo tomu, aby v takovém řízení byla žalobkyně zastoupena zmocněncem, obdobně jako tomu bylo v řízení před finančními orgány. Poskytovatelem dotace není žalobkyni vytýkáno, že neměla schválenou změnu typu tepelných čerpadel, ale odvod z tohoto důvodu byl vyměřen proto, že faktura na tepelná čerpadla tak, jak byla proplacena, odpovídá tomu, co bylo ve skutečnosti v zařízení žalobkyně instalováno. Ze spisové dokumentace vyplývá, že změna typu tepelných čerpadel byla žalobkyni povolena, protože původně bylo uvažováno s teplenými čerpadly voda, voda, kdy při nepříznivých hydrogeologických podmínkách by mohly vyvstat problémy. Tento typ čerpadel byl nahrazen právě typem WPF 33, systém vzduch voda, tento typ čerpadel odebírá teplo z okolností ovzduší, předává jej médiu otopného systému. Při kontrole byla shledána instalace tepelného čerpadla IVT WPF 40, přičemž tato věc nebyla instalována v objektu, na který byla dotace poskytnuta. Toto tepelné čerpadlo nacházelo se v jiné části budovy, na kterou byla použita zcela jiná dotace. Ze spisové dokumentace pak vyplývá, že čerpadla WPF 33 nebyla vůbec v zařízení žalobkyně instalována, přesto však byla faktura za jejich dodávku žalobkyni proplacena. Proplacení věcí, které v zařízení, na které byla dotace poskytnuta, a které nebyly dodány, je porušením smlouvy, a tudíž neoprávněným použitím finančních prostředkům. V článku VI., bod 17 se žalobkyně zavázala, že daný objekt může pronajmout jiné osobě pouze s písemným souhlasem poskytovatele. Ve spisové dokumentaci souhlas poskytovatele v písemné formě založen není a nepředložila jej nejpozději v odvolacím řízení ani žalobkyně, která se takového souhlasu v žalobě dovolává. Žalobkyně předložila kopii žádosti z 2. 2. 2010, avšak nepředložila originál písemnosti z 3. 2. 2010, jímž sledovala prokázat předání žádosti o pronájem. Předložená kopie listiny při kontrole dne 10. 5. 2012 neodpovídala původně předloženému protokolu. Rozpor mezi těmito písemnostmi žalobkyně neodstranila. Pronájem objektu bez písemného souhlasu poskytovatele dotace proto znamená porušení smluvních podmínek a tudíž porušení rozpočtové kázně. Smlouvou v článku III. se žalobkyně zavázala předkládat průběžně monitorovací zprávy podle příručky pro příjemce dotace. Takto žalobkyně dodala jednu monitorovací zprávu, přičemž učinila tak opožděně, druhá monitorovací zpráva o udržitelnosti projektu nebyla vůbec předložena. Předpokládají-li se k předložení dvě monitorovací zprávy ve stanovených termínech, pak nepostačuje, byla-li předložena pouze jedna zpráva, a to ještě opožděně. Proto ani tento smluvní požadavek splněn nebyl a znamená porušení rozpočtové kázně. Jestliže podmínky uvedené v žalobě pod čísly 1 až 6 vyplývající ze smlouvy o poskytnutí dotace splněny nebyly, pak porušení smluvních podmínek znamená neoprávněné použití peněžních prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti podle § 22 odst. 2 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v novelizovaném znění. Každé neoprávněné použití peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady je porušením rozpočtové kázně podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona. Příjemce dotace, který porušil rozpočtovou kázeň, je pak povinen podle § 22 odst. 4 zákona provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z jehož byly peněžní prostředky poskytnuty. Jestliže žalobkyně smluvní podmínky nedodržela, porušila rozpočtovou kázeň, a proto bylo souladně se zákonem žalobkyni uloženo provést odvod za porušení rozpočtové kázně. Prvostupňový platební výměr byl původně žalobkyni doručen vadně, a to také vedlo k zastavení exekuce. Vadu v doručení lze však napravit a pouhým nesprávným doručením se platební výměr nestává neplatným. Vada v doručení prvostupňového rozhodnutí byla následně napravena a doručení se uskutečnilo podle § 44 odst. 2 daňového řádu tak, že platební výměr byl doručen do místa podnikání žalobkyně. Po tomto opakovaném doručení platebního výměru podala žalobkyně odvolání, které bylo žalovaným napadeným rozhodnutím projednáno. Uvádí-li se v žalobě, že společnost VELOB-STAV Prachatice vystavovala pro žalobkyni fiktivní faktury, pak to nikterak nezbavuje žalobkyni odpovědnosti jako příjemkyně dotace ve smyslu uzavřené smlouvy o jejím poskytnutí. K účetním dokladům se vztahuje bod 11 článku VI. smlouvy, podle kterého předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně chronologicky vedené ke každému uskutečněnému výdaji, pak musejí být v analytické evidenci vedeny doklady jednoznačně označené názvem. To znamená, že na žalobkyni bylo, aby údaje deklarované v daňovém dokladu ověřila se skutečností a zjistila, zda tvrzení plnění uvedené v dokladu odpovídají realitě, zda se tvrzené plnění uskutečnilo. Šlo-li o fiktivní faktury, pak to znamená, že podle faktur reálně plněno nebylo, a proto na tato neexistující plnění žalobkyně nemohla požadovat dotaci. Převzetí trestního oznámení na uvedenou společnost proto pro žalobkyni nemůže mít za následek nevrácení té části dotace, která na fiktivní faktury připadá. Úhradou fiktivních faktur byly dotační prostředky neoprávněně použity, jedná se proto o porušení rozpočtové kázně, přičemž soud podotýká, že žalobkyně nesplnila svou povinnost podle smlouvy vztahující se k žádnému vedené účetnictví. Argumentace zrušením plné moci pro zmocněnce žalobkyně Zdeňka Berku nemá opodstatnění. Finanční orgán převzal plnou moc zmocněnce datovanou dne 4. 1. 2012. K zániku plné moci může potom dojít až tehdy, kdy je zánik zastoupení úřadu oznámen. To se však prokazatelně stalo až 3. 12. 2012. Proto jednal-li úřad se zmocněncem žalobkyně do tohoto data, pak nikterak nepochybil. Z.B. od okamžiku udělení plné moci v řízení jménem žalobkyně jednal, účastnil se fyzických kontrol prováděných úřadem, korespondoval s úřadem, případně předkládal důkazní prostředky. Pro věc je podstatné, že zástupce žalobkyně se fyzických kontrol účastnil, při kontrole dne 10. 5. 2012, kdy byly žalobkyni vytýkané nedostatky shledány, byl zástupce žalobkyně prokazatelně přítomen, protože se k věci vyjádřil a bylo mu sděleno stanovisko úřadu. Okolnost, že tento protokol podepsán není, je v něm rovněž objasněná a uvádí se pro nefunkčnost přenosné tiskárny nebylo možno jej vytisknout s tím, že bude zaslán. Přítomnost zmocněnce žalobkyně, který na kontrolní zjištění reagoval, dokládá, že kontrola skutečně proběhla. Zmocněnec žalobkyně sice neodmítl zprávu podepsat ani se jejímu projednání nevyhýbal, avšak za situace, kdy technické důvody bránily jejímu vytištění, byl nedostatek podpisu dostatečně nahrazen tím, že kontrolní zpráva mu byla prokazatelně zaslána. O tom ostatně svědčí další korespondence zmocněnce žalobkyně založená ve spisové dokumentaci. Fyzická kontrola realizace předmětu dotace byla provedena a dodržení smluvních podmínek pro poskytnutí dotace bylo hodnoceno na základě vlastních zjištění úřadu a na základě důkazů poskytnutých v průběhu řízení. Takto opatřené podklady byly úřadem hodnoceny, což je z odůvodnění platebního výměru zřejmé. Jestliže stav věci byl při fyzické kontrole postačujícím způsobem zjištěn, nebylo zapotřebí k další kontrole vyzývat žalobkyni. Žalobkyně proti prvostupnovému rozhodnutí podala odvolání a předložila další důkazní prostředky v podobě listin. Odvolací námitky byly na podkladě shromážděných důkazních prostředků vypořádány, přičemž hodnocení těchto důkazů bylo provedeno v souladu s požadavky § 8 odst. 1 daňového řádu. Provedenou fyzickou kontrolu plnění smluvních podmínek soud považuje za řádně uskutečněnou, protože této kontrole byl přítomen zástupce žalobce a při fyzické kontrole byl porovnáván skutečný stav se stavem smluvním. Ani z bodu III. nevyplývá, že fyzický stav plnění daných smluvních ukazatelů nebyl zjišťován. Nesprávné vyhodnocení výše povinnosti zaplatit odvod je dovozována ze skutečnosti, že projekt byl realizován a je funkční. Okolnost, že stavba byla realizována a je funkční, však nepostačuje, jestliže měla být realizována podle ukazatelů stanovených smlouvou, které žalobkyně plně nesplnila. Především není zaměstnavatelem 8 pracovníků působících v cestovním ruchu, nebyla dodržena kapacita zařízení, to není předpokládaným způsobem certifikováno a objekt, na který dotaci dostala, neprovozuje. Písemný souhlas k pronájmu nemá. Cíl sledovaný smlouvou o dotaci proto nebyl se zřetelem ke smluvním požadavkům splněn. Právě nesplnění smluvních požadavků znamená porušení rozpočtové kázně, a proto v rozsahu nesplnění smluvních požadavků byl žalobkyni odvod dotace uložen. Poznamenává se, že finanční orgány obou stupňů se ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu zabývaly vážením nedodržení jednotlivých ukazatelů a podle této úvahy byla výše odvodu stanovena. Soud proto uzavřel, že pro důvody tvrzené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení