50 Af 24/2018 - 40

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích sídlem Branišovská 1645/31a, České Budějovice zastoupené Mgr. Karlem Masopustem, advokátem, sídlem Palác Anděl, Radlická 3185/1c, Praha 5 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 7. 2018, č. j. 31151/18/5000-10480-712342, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 12. 9. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2018 č.j. 31151/18/5000-10480- 712343, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Jihočeský kraj o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně.

2. V žalobě se uvádí, že žalobci byla poskytnuta Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dotace z operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Účelem dotace byl rozvoj post doktorandských pozic na Jihočeské univerzitě. Rozhodnutí bylo doplněno šesti dodatky. V průběhu realizace projektu došlo k jeho nepodstatné změně spočívající v zavedení pozic asistentů postdoktorandů resp. osob organizujících workshop, přitom bylo postupováno v souladu s právními předpisy, rozhodnutím a příručkou pro příjemce finanční podpory z operačního programu. Nepodstatnou změnu projektu schválil poskytovatel dotace. Z podnětu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla zahájena daňová kontrola, protože poskytnuté prostředky nebyly vynaloženy pouze na úhradu způsobilých výdajů projektu. Odvoláním proti platebním výměrům se žalobce v souvislosti se zřízením pozic odborných asistentů domáhal snížení uloženého odvodu.

3. Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že správce daně neidentifikoval právní normu upravující způsobilost výdajů, postrádá jasnou právní linii, ze které by bylo jednoznačné, které předpisy žalobce porušil. Odkazuje se pouze na Příručku a dokument Dotazy k výzvě, obsahující nezávazný výklad výzvy. V odvolacím řízení tato vada napravena nebyla. Kromě toho nebyly opatřeny veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně. Rozhodnutí není přezkoumatelné, poněvadž není dostatečně vysvětleno, proč konkrétní výdaje jsou nezpůsobilé.

4. Výdaje na asistenty postdoktorandů nahlíží žalobce jako výdaje způsobilé, protože bylo postupováno souladně s rozhodnutím o poskytnutí dotace a Příručkou. Vytvoření pozic asistentů postdoktorandů není v rozporu s cílem projektu, protože ti poskytovali postdoktorandům potřebnou podporu v zájmu naplnění cíle projektu. Tyto výdaje byly nezbytné, to se vztahuje i na osoby organizující workshop. Z Výzvy pak nevyplývá, že by nebylo možno z dotačních prostředků financovat tyto osoby. Výzvou není vytváření nových doplňkových pozic zakázáno. Proto náklady na takové pracovníky splňují podmínky způsobilosti. To nelze dovodit ani z přílohy č.

8. Přípustnost nových pozic byla potvrzena poskytovatelem, který tento postup schválil a proto měl žalobce založeno legitimní očekávání, s nímž jsou rozhodnutí finančních orgánů v rozporu. Z emailové komunikace s poskytovatelem žalobce dovozuje, že jednalo se o nepodstatnou změnu projektu, nevyžadující přijetí dodatku k rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pochybení se v takovém případě dopustil poskytovatel, nikoli žalobce. Legitimní očekávání žalobce bylo podpořeno i tím, že poskytovatel schválil monitorovací zprávy. Dokument Dotazy k výzvě je informativním materiálem a nemůže být aplikačně upřednostněn. Dotazy žalobce byly nadbytečné právě se zřetelem k tomuto dokumentu a oficiální stanovisko bylo poskytovatelem dáno též ve Výzvě. Dokument má pouze informativní povahu a postup finančních orgánů odporuje římskoprávním zásadám, které jsou v žalobě vyjmenovány. V rozporu se základními římskoprávními pravidly citovanými v žalobě dokumentem Dotazy k výzvě se nemohl řídit ani poskytovatel dotace. Shrnuje se, že vytýkané pochybení spočívající v zavedení pozic asistentů postdoktorandů a osob organizujících workshop, jsou nepodstatné změny projektu. V průběhu řízení nebylo zohledněno žalobcovo legitimní očekávání, způsobilost výdajů nebyla zhodnocena z hlediska jejich schválení ze strany poskytovatele. Námitky žalobce nebyly dostatečně vypořádány. Povinnost uhradit odvod byla uložena, přestože k porušení zákona nedošlo.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí přezkoumatelným a logicky uceleným způsobem vypořádal s odvolacími námitkami. Emailová komunikace neznamená schválení změny rozhodnutí. K žádné takové změně nedošlo ani Dodatky k rozhodnutí o poskytnutí dotace. Daňové řízení bylo zahájeno na základě podnětu poskytovatele dotace, přičemž ten dospěl k závěru, že výdaje nemohou být způsobilými výdaji a mohlo proto dojít k porušení rozpočtové kázně.

6. Předmětné výdaje způsobilými výdaji daného projektu nejsou, protože cílem projektu bylo podpořit vznik postdoktorandských pozic a kariérního rozvoje absolventů doktorských studijních programů. To je zřejmé z Výzvy a jejích příloh. Z dotačních prostředků bylo možno hradit pouze náklady na úvazky postdoktorandů a jejich mentorů. Z popisu pracovních činností odborných asistentů je zřejmé, že ti pouze usnadňovali práce postdoktorandů. Činnost asistentů nebyla pro cíl projektu nezbytná. K úpravě podmínek poskytnutí dotace nemohlo dojít na základě emailové komunikace mezi žalobcem a poskytovatelem dotace.

7. K závaznosti výzvy a Dotazů k výzvě se uvádí, že výzva k podávání žádostí o dotaci nepochybně stanovuje základní pravidla poskytování dotací a mimo jiné, na co lze dotaci poskytnout. Výzva vymezuje základní podmínky poskytnutí dotace, které musí žadatel splnit, aby jeho žádosti mohlo být vyhověno rozhodnutím podle § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Výzva taxativně vymezila, že z dotace lze financovat pouze mzdové náklady na úvazky postdoktorandů a osobní náklady mentorů. Kdyby žalobce požadoval ve své žádosti financování nákladů na asistenty, nemohla by taková žádost být úspěšná. V žádosti vytvoření pozic asistentů postdoktorandů nebylo vůbec předpokládáno. Sám žalobce nepopírá, že vytvoření pozic asistentů postdoktorandů představovalo odchýlení se od podmínek projektu podle rozhodnutí. K závaznosti dotazů k výzvě se uvádí, že tento dokument nebyl podkladem pro závěry finančních orgánů, dokument byl využit na podporu své argumentace. Odůvodnění rozhodnutí není rozporné.

8. K porušení zásady legitimního očekávání nemohlo dojít, protože emailová korespondence s poskytovatelem není rozhodnutím ani jiným úkonem, kterým lze změnit podmínky dotace stanovené rozhodnutím. Kontrolu dodržení podmínek dotace provádí orgány finanční správy, které také rozhodují o odvodu za porušení rozpočtové kázně. Při zjištění porušení rozpočtové kázně ukládají odvod za jeho porušení. Vyjádření poskytovatele v daném emailu nemohlo jakkoli založit legitimní očekávání žalobce ve smyslu, že nebude konstatováno porušení rozpočtové kázně.

9. Žalobce v replice setrval na svém právním názoru. Zdůraznil, že se mu od poskytovatele dotace dostalo klíčového ujištění, že výdaje na pozice asistentů postdoktorandů a osoby organizující workshop jsou výdaji způsobilými. Žádost žalobce o nepodstatnou změnu nebyla žádným dokumentem zpochybněna. Nezávaznost výzvy nebyla namítána, bylo pouze podotýkáno, že dotazy k Výzvě, jsou nezávazným dokumentem. Poukazuje se na to, že projekt se mohl v průběhu času vyvíjet a proto mohlo dojít k jeho změně. Schválení nepodstatné změny pak založilo žalobcovo legitimní očekávání, že jde o závaznou úpravu podmínek dotace. Pochybení je spatřováno na straně poskytovatele, který nevydal formalizované rozhodnutí, přičemž takový postup nemůže jít k tíži žalobce.

10. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podalo dne 12. 4. 2017 Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj návrh k vybrání a vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně podle zák. č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Odkazuje se na zprávu o auditu konkrétní operace, který provedlo Ministerstvo financí a učinilo závěr o nezpůsobilosti konkrétních výdajů. Ty jsou v podání vyjmenovány a připojují se hlášení nesrovnalostí. Jedno z těchto hlášení nesrovnalostí se vztahuje k nezpůsobilému výdaji vzniklého tím, že příjemce vytvořil nepodstatnou změnou nové pracovní pozice. Tento postup není souladný s výzvou, protože ta neumožňovala financovat jiné výzkumné pracovníky, než postdoktorandy a jejich mentory. Dále se poukazuje na vytvoření pracovní pozice pracovníka organizující workshop. Zpráva o auditu je ve spise založena, součástí spisové dokumentace je Příručka pro příjemce finanční podpory z operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.

11. Rozhodnutí o poskytnutí dotace je datováno 20. 6. 2012 a je k tomuto rozhodnutí připojeno celkem 6 dodatků.

12. Zahájení daňové kontroly dokládá protokol ze dne 24. 4. 2017. Kontrola se mimo jiné týkala ověření způsobilosti výdajů týkajících se nově vytvořených pracovních pozic. S výsledkem kontrolního zjištění byl žalobce seznámen dne 30. 10. 2017. V kontrolním zjištění se mimo jiné uvádí, že náklady na asistenty postdoktorandů a osoby organizující workshopy nejsou způsobilými výdaji projektu a žalobce neměl právo tyto náklady ve smyslu rozhodnutí a příručky do nákladů projektu zahrnout. Výčet těchto osob s uvedením období, hrubé mzdy a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění se v kontrolním zjištění podává. Úhrada těchto nezpůsobilých výdajů se hodnotí jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech a znamená neoprávněné použití peněžních prostředků příslušného rozpočtu.

13. Žalobce podal ke kontrolnímu zjištění vyjádření v němž s kontrolním zjištěním vyjádřil nesouhlas a připojil dotaz žalobce pro pracovnici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ve kterém se uvádí, že by žalobce vytvořil novou položku pro odborného asistenta na pracovišti postdoktoranda v konkrétní laboratoři. Úkol odborného asistenta v rámci projektu bude podpora výzkumné činnosti, experimenty a výukové činnosti postdoka, čímž mu umožní efektivněji naplňovat cíle projektu. Práce asistenta bude bezprostředně souviset s prací postdoka dle schválené pracovní náplně. Postdokovi budou vytvořeny příhodné podmínky pro dosažení cílů projektu. Předpokládalo se, že postdoktorand namísto předpokládaných 60 000 Kč měsíčně obdrží 50 000 Kč měsíčně a na základě nepodstatné změny by došlo k přesunu prostředků mezi jednotlivými položkami kapitoly nebo přesunem prostředků z jiných kapitol.

14. Na tento email bylo zaměstnankyní ministerstva sděleno, že v kapitole 1 je možno pozici vytvořit za předpokladu, že podobná nebo stejná pozice nebyla krácena grémiem při schvalování projektu. Bude se jednat o nepodstatnou změnu rozpočtu, kterou popište v příští monitorovací zprávě a přiložte přepracovaný rozpočet projektu s vyznačenými změnami.

15. Následovala kontrolní zpráva a její projednání, kde se mimo jiné poukazuje na cíl výzvy a její přílohy, přičemž právě z přílohy č. 9 vyplývá, že z dotace je možné financovat úvazky postdoků, kteří se stanou součástí nového týmu nebo posílí stávající výzkumný tým. Výše platu postdoka musí být zdůvodněna a řídit se danými principy a pohybovat se smí v rozmezí 40 000 Kč do 60 000 Kč hrubého. Dále se uvádějí osobní náklady mentora. S odkazem na dotazy k výzvě se uvádí, že do projektu lze zahrnout i jiné členy výzkumného týmu, ale není možno je z prostředků projektu financovat. Ostatní členové týmu mohou být cílovou skupinou. Náklady na asistenty a osoby zajišťující workshop jsou vyčísleny a označeny jako nezpůsobilé výdaje. Konstatuje se porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Výpočet odvodu s odkazem na právní předpis zákona o rozpočtových pravidlech se uvádí a reaguje se na námitky žalobce vyjádřené k výsledku kontrolního zjištění. K emailové odpovědi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se uvádí, že nejde o podmínky ve smyslu § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech, je-li žádosti poskytovatelem vyhověno, pak je nezbytné vydat rozhodnutí o stanovení dalších podmínek, které musí příjemce dotace splnit. Takové rozhodnutí to není.

16. Ve spisové dokumentaci je dále založena žádost žalobce o zařazení do konkrétního projektu a výzva s přílohami.

17. Následovalo vydání platebních výměrů ze dne 4. 12. 2017, proti kterým se žalobce odvolal z důvodů v podstatě odpovídajících žalobním bodům.

18. Odvolání byla projednána napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou způsobilé výdaje projektu definovány pouze obecně a odkazuje se v něm na příručku. V té jsou způsobilé a nezpůsobilé výdaje definovány. Jedním z kritérií způsobilého výdaje je jeho účel, kdy výdaje musejí být pro realizaci projektu nezbytné. Předmětem pracovní náplně asistentů byly podpůrné činnosti, které měly práci absolventů doktorských studijních programů ulehčit. Nejednalo se proto o činnosti, které by nezvládl sám postdoktorand. Výzva stanovuje, co je cílem podpory, při stanovení výše mezd se doporučuje řídit se metodickým dopisem, další upřesnění pro stanovování mezd doktorandů a mentorů se uvádějí v příloze 9. Náklady na postdoktoranda jsou specifikovány v příloze 8 a je jím podřazena též odměna mentora. Další odborné pozice se nepřipouštějí. Asistenti si mohli vyzkoušet činnosti pro postdoktorandy, což je zařazuje do cílové skupiny. Výdaje cílových skupin nelze zahrnout do rozpočtu projektu. Práce asistentů měla pouze ulehčit práci postdoktorandů. Z rozhodnutí o dotaci nevyplývá, že odvolatel je povinen využívat dotaci v souladu s dokumentem Dotazy k výzvě, avšak v tomto dokumentu se uvádí, na které osobní výdaje lze prostředky projektu využít. Z toho důvodu byl dotaz žalobce učiněný emailem nadbytečný. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k emailovému dotazu nemůže mít za následek odsouhlasení pozic odborných asistentů. Projektová žádost a rozpočet projektu korespondují s podmínkami výzvy a to se projevilo v rozhodnutí. Rozhodnutí má vyšší právní sílu než emailová korespondence. Poskytovatel své stanovisko týkající se odborných pozic, které lze v rámci výzvy financovat, nezměnil. Poskytovatel sám na základě auditu dospěl k závěru, že jedná se o nezpůsobilý výdaj. Rozhodnutí je úkonem poskytovatele a na něm je zajistit v rámci realizovaných projektů dodržení zásad. Odpovědi zaměstnanců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nelze považovat za podmínky ve smyslu § 14 odst. 4 písm. g) zákona o rozpočtových pravidlech. Jestliže poskytovatel žádosti příjemce vyhoví, musí být o tom vydáno rozhodnutí. Podklady pro rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně byly opatřeny a nebylo zapotřebí řízení doplnit o vyjádření poskytovatele ke schválení pozic odborných asistentů. Správce daně konstatoval porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona. Porušení povinností daných rozhodnutím je porušením rozpočtové kázně a vede k vyměření odvodu. Aby nedošlo k diskriminaci některého ze žadatelů v rámci výzvy, musí být nejen při schvalování žádostí, ale v průběhu realizace projektů přistupováno ke všem stejně, v mezích daných Výzvou. Proto na Výzvu nelze nahlížet jako na irelevantní dokument. Na Výzvu odkazuje i rozhodnutí. Výdaj na asistenty nebyl poskytovatelem uznán jako způsobilý.

19. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

20. Platební výměry i napadené rozhodnutí byly vydány procesně předepsaným způsobem a nejsou tu vady odůvodnění, pro které by nemohly obstát. Prvostupňové rozhodnutí a potvrzující rozhodnutí o odvolání představují jeden celek. Prvostupňová rozhodnutí se opírají o rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytnutí dotace. Odkazuje se na příručku, jakož i Výzvu k předkládání žádostí o poskytnutí dotace. Konkretizuje se v čem porušení rozpočtové kázně spočívá a odkazuje se na ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech. Žalovaný pak ve svém rozhodnutí vyjmenoval předpisy, které se na poskytování dotací vztahují a výslovně poukázal na § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech, kdy neoprávněným použitím poskytnutých peněžních prostředků se mimo jiné rozumí výdaj v rozporu s rozhodnutím o dotaci. Právní povinnost zakládající porušení rozpočtové kázně byla odkazem na rozhodnutí o dotaci zcela zřetelně uvedena. Je to právě rozhodnutí o dotaci, podle kterého je zapotřebí se při vynakládání dotačních prostředků řídit. Kontrolní zprávou pak bylo mimo jiné i zjištěno, že finanční prostředky, které žalobce směl čerpat na mzdové náklady postdoktorandů a jejich mentorů byly využity též pro výplatu mezd asistentů, případně osob zajišťujících workshop. Z rozhodnutí pak vyplývá, že pro příjemce dotace je závazná též Výzva příslušného operačního programu. Proto i Výzva byla pro žalobce závazná. To je zapotřebí vztáhnout právě k tomu, na jaké výdaje lze dotaci použít. To znamená, že způsobilým výdajem jsou pouze takové výdaje, na které dopadá rozhodnutí a Výzva, ostatní vynaložené výdaje z dotace jsou výdaji nezpůsobilými. To ostatně z napadeného rozhodnutí vyplývá, a proto nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že nebylo jednoznačně uvedeno, jaký předpis žalobce porušil. Nezbývá než zopakovat, že takovým právním předpisem je právě § 3 písm. e) zákona, který příjemce dotace zavazuje mimo jiné k plnění povinností založených rozhodnutím poskytovatele. Z rozhodnutí rovněž vyplývá povinnost příjemce dotace řídit se ustanoveními Příručky. Ze spisové dokumentace a ostatně i z dotazu žalobce pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy plyne, že dotační prostředky bylo možno využít výlučně na úhradu mezd postdoktorandů a jejich mentorů. Kdyby žalobce neměl vědomost o tom, že právě na prvé uvedené mzdové náklady smí dotaci využít, pak by jistě nebylo zapotřebí, aby činil dotaz o možnosti zařadit do projektu asistenty, případně osoby působící při workshopu. Odkaz na Příručku proto za dané důkazní situace považuje soud za zcela postačující. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je pak zjevné, že to neopírá se o Dotazy k výzvě, jestliže tímto dokumentem je v podstatě argumentováno pro správnost právního názoru žalovaného. Tvoří-li prvostupňové rozhodnutí a rozhodnutí o odvolání jeden celek, přičemž platební výměry opírají se o zjištění podrobně popsané v kontrolní zprávě, pak platební výměry obstát mohou a jsou postačujícím způsobem odůvodněny. Odůvodnění platebních výměrů je sice stručné, nicméně je věcné a odpovídá zjištěním plynoucím z kontrolní zprávy. Správce daně reagoval na výhrady žalobce uvedené v kontrolním zjištění, přičemž neučinil tak obecně ani zkresleně, případně zavádějícím způsobem. Je-li povinností příjemce dotace respektovat podmínky dané rozhodnutím o poskytnutí dotace, pak způsobilost nebo nezpůsobilost výdajů se posuzuje právě se zřetelem k obsahu tohoto rozhodnutí a není zapotřebí odkaz na jakoukoli právní normu, která by měla nezpůsobilé výdaje definovat. Nezpůsobilými výdaji jsou totiž ty výdaje, které se vymykají cíli, na který lze finanční prostředky využít. Porušení zákonných předpisů proto spočívá právě v nerespektování rozhodnutí poskytovatele dotace. Jak již bylo uvedeno rozhodnutí je pro příjemce dotace a tudíž i pro žalobce závazné. Z rozhodnutí pak plyne, že žalobce byl povinen řídit se Výzvou i Příručkou, na které se rozhodnutí výslovně odkazuje. Nedodržení těchto aktů pak samo o sobě znamená, že žalobcem vynaložené výdaje na asistenty a osoby organizující workshop jsou výdaji nezpůsobilými, aniž by bylo zapotřebí povahu výdajů jakkoli dále normovat. Jestliže žalobce podmínky rozhodnutí nedodržel, pak se porušení rozpočtové kázně dopustil. Odkaz na příslušnou právní normu obsahují v tomto ohledu rozhodnutí finančních orgánů obou stupňů. Z Výzvy a příloh 8 a 9 k ní, je zcela zřejmé na jaké výdaje lze dotační prostředky použít. Jiné než tyto výdaje, jsou pak výdaji nezpůsobilými. Jak již bylo uvedeno z napadeného rozhodnutí plyne, že dokument Dotazy k výzvě byl využit jako podpůrný argument nasvědčující správnosti právního názoru žalovaného. Nelze proto rozhodnutí vydaná v této dotační záležitosti nahlížet jako nezákonná.

21. Je-li namítána nedostatečnost odůvodnění platebních výměrů, pak nezbývá než zopakovat, že prvostupňové rozhodnutí a rozhodnutí o odvolání představují jeden celek. Správce daně hodnotil žalobcovu námitku o schválení nepodstatné změny projektu v kontrolní zprávě, žalovaný tak učinil v napadeném rozhodnutí. Žalovaný ve svém rozhodnutí vysvětlil, že provedení takové změny vyžadovalo formalizované rozhodnutí tak, jako tomu bylo u dalších šesti změnových rozhodnutí k rozhodnutí původnímu. Protože takový dodatek k rozhodnutí vydán nebyl, pak změna projektu schválena nebyla a odůvodnění napadeného rozhodnutí je v tomto ohledu správné.

22. Podklady pro vydání rozhodnutí byly zajištěny v rozsahu, aby umožňovaly spolehlivé rozhodnutí o tom, došlo-li v projednávané věci k porušení rozpočtové kázně. Doplnění dokazování o vyjádření poskytovatele nebylo zapotřebí, jestliže je prokázáno, že ten žádný dodatek k rozhodnutí nevydal a nad to, to byl právě sám poskytovatel dotace, který ve svém návrhu k vybrání a vymáhání odvodu hodnotil postup žalobce vynakládajícího dotační prostředky na mzdy asistentů a osob organizujících workshop, jako výdaje nezpůsobilé. Stanovisko poskytovatele je proto zcela zřejmé a nevyžadovalo žádného doplnění. Z auditu Ministerstva financí i podnětu poskytovatele plyne, že při hodnocení způsobilosti daných výdajů bylo vycházeno právě z rozhodnutí a Výzvy a finanční orgány rozhodující o vrácení části dotace za porušení rozhodnutí vycházejí z toho, že změna projektu ve smyslu možnosti hradit výdaje na asistenty postodkorandů a osoby organizující workshop nebyly předepsaným způsobem formou rozhodnutí schváleny.

23. Na finančních orgánech je zjistit, zda dotační prostředky byly využity souladně s rozhodnutím. Úsudek finančních orgánů, že emailová korespondence nepostačuje pro změnu dotačních podmínek je zcela správný, protože k takové změně vyžaduje se rozhodnutí poskytovatele, které tu však není. Ostatně i sám žalobce jako příjemce dotace měl vědomost o tom, že původní rozhodnutí bylo postupně měněno šesti dodatky a tudíž mu bylo známo, jakým procesním postupem může změny rozhodnutí dosáhnout. Předpokládaný procesní postup však žalobce nevyužil. Názor vyjádřený zaměstnancem ministerstva nemůže změnu podmínek dotace založit, předpokládá-li se vydání rozhodnutí. Finanční orgány proto postupovaly zcela správně, jestliže uvedly, že předpokladem pro jiný způsob vynakládání dotačních prostředků je změna rozhodnutí. Měl-li žalobce k dispozici šest dodatků k původnímu rozhodnutí, pak bylo na něm, aby při úvaze o možné změně vynakládání dotačních prostředků postupoval shodně jako při vydávání předchozích dodatků k rozhodnutí. Postup poskytovatele za situace, kdy žalobce svá práva dostatečně nestřežil, neznamená, že postup poskytovatele jde k tíži žalobce jako příjemce dotace. I proto je odkaz na konkrétní rozsudek Nejvyššího správního soudu neopodstatněný.

24. Rozhodnutí proto netrpí nedostatkem odůvodnění a nejsou tu vady řízení, proto které by rozhodnutí nemohla obstát. Podklady pro vydání rozhodnutí byly zajištěny a vyjádření poskytovatele o změně, kterou žalobce charakterizuje jako nepodstatnou, nebylo pro úsudek o tom, dopustil-li se žalobce porušení rozpočtové kázně zapotřebí. Aplikovatelným ustanovením, na základě kterého lze dospět k závěru, že výdaje nejsou způsobilé, je právě onen právní předpis ukládající příjemci dotace postupovat podle rozhodnutí.

25. Výdaje na asistenty postdoktorandů a osob organizujících workshop nemohou být výdaji způsobilými, jestliže podmínky rozhodnutí v návaznosti na Výzvu a přílohy 8 a 9, předpokládají, že způsobilými výdaji jsou výlučně výdaje na mzdy postdoktorandů a jejich mentorů. Pracovní pozice asistentů postdoktorandů a osob organizujících workshop uvedené dokumenty nepředpokládaly, stejně jako nepředpokládaly vytvoření rozpočtových prostředků, ze kterých by byly náklady na mzdy, případně pojistné těchto osob hrazeny. Shodné je zapotřebí dovodit i z Příručky. Jestliže žalobce vzdor uvedeným dokumentům využil zcela konkrétně vyčíslené prostředky na úhradu mezd a pojistného asistentů a osob organizujících workshop, pak postupoval v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Stručná emailová odpověď poskytovatele nezaložila změnu podmínek dotace, což má za následek, že financování těchto pozic bylo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace a předpisů, na které rozhodnutí odkazuje. Tyto výdaje jsou sice doložitelné, avšak míjejí se s účelem dotace sledující rozvoj postdoktorandských pozic na Jihočeské univerzitě. Každý postdoktorand měl přiděleného mentora a z vyjádření žalobce samého plyne, že vytvořením pozic asistentů postdoktorandů a osob organizujících workshop, bylo sledováno, ulehčit postdoktorandům jejich činnost. Ulehčení činnosti postdoktorandů v rámci daného projektu sledováno nebylo, naopak takové osoby, jako asistenti a organizátoři workshopů, by mohly přestavovat osoby, na které činnost postdoktorandů míří, což však znamená, že nelze předpokládat, že by takové osoby byly honorovány. Ostatně nic takového z rozhodnutí ani dokumentů, na které rozhodnutí odkazuje, neplyne. Již sama okolnost, že asistenti a organizátoři workshopů měli činnost postdoktorandů ulehčit, znamená, že nejde o výdaje nezbytné pro realizaci daného projektu. Rozhodnutí vytvoření takových pozic nepředpokládalo. V tomto ohledu rozhodnutí změněno nebylo a protože ke změně rozhodnutí žádným dodatkem nedošlo, není doloženo, že bylo nezbytné poskytnout postdoktoradům potřebnou podporu v zájmu dosažení cíle projektu. Názor, že jedná se o nepodstatnou změnu projektu však zastává pouze žalobce, přičemž tento jeho názor nemá oporu v rozhodnutí, auditu ani návrhu poskytovatele dotace k zahájení kontroly.

26. Názor žalobce, že zapojení asistentů a úhrada nákladů na ně do daného projektu byly hospodárné a nezbytné nemá opodstatnění. Žalobce byl především povinen řídit se rozhodnutím, které jako závazný dokument pro příjemce dotace označuje Příručku. Ta řeší mimo jiné, co je způsobilým výdajem. Dále je tu Výzva a její přílohy, kdy podle přílohy 9 uvažuje se pouze se zařazením postdoktorandů a jejich mentorů pro účely úhrady mzdových nákladů. Kromě toho je tu audit, ve kterém je rovněž hodnocena pracovní náplň asistentů a po zhodnocení této pracovní náplně byl učiněn úsudek, že asistenti byli do projektu zařazeni výlučně v zájmu ulehčení práce doktorandů. To však daným projektem sledováno nebylo a není souladné s účelem a cílem projektu. Je-li argumentováno tím, že asistent si mohl prakticky vyzkoušet některé činnosti, pak takové zapojení asistenta je podřaditelné cílové skupině právě ve smyslu přílohy č.

9. U takové cílové skupiny pak není žádný předpoklad úhrady nákladů těchto osob. Názor žalobce uvedený na straně 7 žaloby odporuje právě požadavkům přílohy č.

9. To je zapotřebí vztáhnout i na osoby organizující workshop, protože i tyto osoby jsou podřaditelné právě cílové skupině ve smyslu přílohy č.

9. Rozhodnutí, Příručka ani Výzva neuvažuje s tím, že by vedle mentorů tu měly být další osoby, které by za úplatu měly usnadňovat práci postoktorandů. Návrh rozpočtu uvažuje výlučně s hrazením mzdových nákladů postoktorandů v rozsahu 40 000 Kč – 60 000 Kč měsíčně a jejich mentorů, přičemž tato odměna nesmí přesahovat 60 000 Kč ročně. Nebylo uvažováno při tvorbě rozpočtu s úhradou dalších pracovních pozic, proto z položky, na kterou žalobce odkazuje, nebylo možno hradit mzdové náklady osob organizujících workshop. Rozpočet žalobce poskytovatel schválil, avšak je zapotřebí připomenout, že v tomto schváleném rozpočtu bylo uvažováno výlučně s odměňováním postoktorandů a jejich mentorů. Jak již soud uvedl v předchozí pasáži rozsudku, zařazení asistentů a osob organizujících workshop a úhrada jejich mzdových nákladů nepředstavuje nepodstatnou změnu schválenou poskytovatelem, která nad to nebyla projednána předepsaným procesním způsobem a nebyl o ní vydán formou rozhodnutí dodatek k původnímu rozhodnutí. Poukazuje-li žalobce na to, že v případě pozice osoby organizující workshop se jedná o pouhý přesun rozpočtové položky, tak s tímto názorem souhlasit nelze, jestliže daný projekt vůbec neuvažuje s tím, že z dotace by bylo možno mzdové náklady na činnost takových osob hradit.

27. Pro souzenou věc je významné, že vytvoření pozic asistentů a postdoktorandů a osob organizujících workshop je v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace, které výslovně ukládá řídit se příručkou pro příjemce dotace. Připouští-li rozhodnutí možnost hradit výlučně náklady postdoktorandů a mentorů, pak úhrada nákladů na asistenty a osoby organizující workshop, je vyloučená. Pokud takové osoby v projektu působily, mohly tak činit výlučně bez úhrady nákladů těchto osob z konkrétního dotačního programu. Se zřetelem k pracovním náplním těchto osob, jak jsou uvedeny v auditu pak tyto osoby představují cílovou skupinu, na kterou činnost postdoktorandů míří a proto i se zřetelem k účelu dotace není předpoklad úhrady jakékoli odměny za činnosti těchto osob. Jestliže ve Výzvě byly jako způsobilé výdaje označeny náklady na postdoktorandy a jejich mentory, pak to znamená, že veškeré jiné náklady je zapotřebí nahlížet jako náklady nezpůsobilé.

28. Příjemce dotace byl rozhodnutím zavázán Příručkou se řídit a Výzva představuje dokument, na základě kterého bylo možno žádost o dotaci uplatnit a respektovat podmínky této výzvy. Výklad Výzvy byl proto finančními orgány proveden správně a souladně s dokumentem Dotazy k výzvě. Pro žalobce je závazné rozhodnutí, Příručka a Výzva a podmínky těchto dokumentů v projednávané věci o úhradě mzdových nákladů dodrženy nebyly.

29. Žalobní bod o tom, že z Výzvy nevyplývá, že by nebylo možné z dotačních prostředků financovat výdaje na asistenty či osoby organizující workshop, nemá opodstatnění. Výzva je v tomto ohledu zcela jasná, je-li její součástí příloha 9, ve které je výslovně uvedeno, na jaké náklady lze dotační prostředky vynaložit. V příloze se popisuje účel činnosti postoktoranda a mentora a v pasáži o platech je uvažováno výlučně s odměnami právě postdoktoranda a jeho mentora. Žádné další mzdové náklady uvedeny nejsou a v tomto ohledu je příloha ke konkrétní výzvě zcela jasná a není tu žádná výkladová nejasnost v tom smyslu, že by snad bylo možno z dotace hradit jiné mzdové náklady. Již v tomto ohledu, v jakém výzva umožňuje dotační prostředky využít na mzdové náklady, tento dokument vylučuje možnost vytvořit jakékoli doplňkové pozice, které by předpokládaly vynakládání dotačních prostředků na úhradu mzdových nákladů. Právě se zřetelem k dané příloze k Výzvě nelze dovodit, že citace z Výzvy, jak je uvedena na straně 8 žaloby, navozuje předpoklad možnosti vytvoření další placené pozice vedle posdoktoranda a jeho mentora. Dotační podmínky stanovené v rozhodnutí a dokumentech, o které se opírá, jsou zcela jasné a není tu možnost různých výkladů o hrazení mzdových nákladů z dotačních prostředků. Vedle žalobcem odkazovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, je tu další rozhodnutí téhož soudu, ve kterém je vyloženo, co Výzva znamená a mimo jiné se uvádí, že výzva stanoví podmínky pro to, na co lze dotaci vynakládat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.5.2018 č.j. 6 Afs 8/2018-39) právě proto, že Výzva umožňuje výlučně úhradu nákladů na postdoktorandy a jejich mentory, pak to znamená, že tu není možnost financovat z datačních prostředků náklady na asistenty a osoby organizující workshop. Právě proto nejsou podmínky způsobilosti těchto výdajů splněny. Výklad zastávaný finančními orgány je proto správný a nelze jej nahlížet jako restriktivní, jestliže rozhodnutím a dalšími dokumenty byla založena možnost hradit náklady na postdoktorandy a mentory. Nemůže se proto jednat ani o výklad nedůvodně přísný či účelový. Poukazuje-li žalobce na možnost fakultativního vytvoření dalších pozic, pak to ovšem znamená, že takové další pozice nelze hradit z dotačních prostředků.

30. Příloha č. 8 Výzvy byla finančními orgány vyložena rovněž správně, protože uvažuje se s náklady na jednoho postoktoranda. Není uvažováno s náklady jiných osob například asistenta či osoby organizující workshop. Je rozdíl mezi vytvořením určité pozice a způsobem odměňování takového zaměstnance. Z dotačních prostředků žádnou další osobu zařazenou na odborné pozici vedle postdoktoranda a jeho mentora hradit nelze. Právě proto že je výslovně stanoveno, jakým způsobem využít dotaci na mzdové náklady, neznamená výklad zaujatý finančními orgány výklad restriktivní.

31. Emailovou korespondencí přípustnost vytvoření nových placených doplňkových pozic založena nebyla, protože se tak nestalo formou rozhodnutí, přičemž právě rozhodnutí zakládá podmínky pro čerpání dotace. Žalobci bylo známo, že v šesti případech bylo zapotřebí pro účely změny podmínek čerpání dotace vyžádat formalizovaný dodatek k původnímu rozhodnutí a proto měl shodně postupovat i v projednávané záležitosti. Chybí-li tu dodatek k rozhodnutí, pak není na místě argumentovat legitimním očekáváním. Podmínky pro čerpání dotace stanoví rozhodnutí a za situace, kdy žalobce mínil dotační prostředky čerpat na úhradu jiných mzdových nákladů než postdoktorandů a jejich mentorů musel předpokládat, že je zapotřebí změnit samo rozhodnutí. To vydává se stanoveným procesním způsobem a proto emailová korespondence mezi žalobcem a zaměstnankyní ministerstva nemůže postačovat. V rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace je vynakládání dotace na úhradu jiných mzdových nákladů než nákladů vynakládaných na postoktorandy a jejich mentory. Znamená to, že dotační prostředky využité na úhradu nákladů na asistenty a osoby organizující workshop byly vynaloženy rozporně s podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace. Poskytování dotací se řídí veřejnoprávními předpisy, což znamená, že je zapotřebí při využití dotace vycházet z toho, co stanoví rozhodnutí, Příručka a Výzva. Proto není namístě žalobní argument o tom, že vytvoření jiných pracovních pozic není vyloučeno. Jestliže příjemce dotace takové pozice zřídí, pak je zapotřebí takové pozice hradit z jiných než dotačních prostředků pokud se vůbec s úhradou takových pozic předpokládá. To však v souzené věci v úvahu nepřichází, protože asistenti a osoby zajišťující organizaci workshopu představovali cílovou skupinu, na kterou činnost postdoktorandů míří, proto takovou skupinu osob nelze při své činnosti jakkoli z dotačního programu hradit.

32. Schválení vytvořené pozice poskytovatelem formou emailu není postačující, protože jde o změnu podmínek vynakládání dotačních prostředků a pro takovou změnu je zapotřebí vyžádat rozhodnutí. Dodatek rozhodnutí ohledně takto vytvořených pozic však žalobce nevyžádal. Vzniká také otázka, zda za předpokladu, že by postupoval procesně předepsaným postupem, by vůbec takový dodatek k rozhodnutí získal.

33. Vynakládání dotačních prostředků jinak než připouští rozhodnutí nelze nahlížet jako nepodstatnou změnu rozhodnutí o poskytnutí dotace. Proto skutečně emailová komunikace mezi žalobcem a poskytovatelem dotace žalobce neopravňovala k tomu, aby postupoval rozporně s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace. Výklad finančních orgánů jde-li o podstatnou či nepodstatnou změnu projektu je souladné s rozhodnutím i Příručkou, protože šlo o vynakládání dotačních prostředků. Jiný způsob vynakládání rozpočtových prostředků než jak je rozhodnutím přepokládáno, není podřaditelné nepodstatné změně projektu.

34. Jestliže žalobce nedodržel postup pro změnu rozhodnutí o poskytnutí dotace, tedy nepodal žádost o takovou změnu rozhodnutí, nemůže argumentovat zásadou porušení zásady legitimního očekávání. Pouhá emailová korespondence s poskytovatelem dotace nepostačuje, protože až rozhodnutím může dojít ke změně dotačních podmínek, tak jak byly nastaveny v rozhodnutí původním. Bez významu také není okolnost, že žádosti žalobce o změnu konkrétní dotační podmínky nemuselo být vyhověno. Pochybení nelze spatřovat pouze na straně poskytovatele dotace, ale též na straně žalobce, který měl postupovat řádně a písemně o změnu dotačních podmínek požádat, tak jak ostatně učinil i v předchozí době. Nejedná se tedy o to, zda pochybil poskytovatel, ale o výklad otázky, zda žalobce svým postupem při hrazení nákladů na jiné osoby než postdoktorandy a jejich mentory porušil rozpočtovou kázeň. Není-li tu rozhodnutí, kterým se daná dotační podmínka mění, pak postup odporující rozhodnutí porušením rozpočtové kázně je. Především tu pochybil žalobce sám, který o změnu rozhodnutí písemně nepožádal. Na něm bylo, aby takovou žádost uplatnil a změnu dotačních podmínek neřešil emailem se zaměstnancem ministerstva. Nerespektování procesního postupu žalobcem, proto nemůže jít za jiným než právě za žalobcem. Žalobce přijal dotační prostředky z veřejnoprávních rozpočtů a s těmito prostředky musí nakládat v souladu se stanovenými podmínkami. Nemíní-li podmínky původního rozhodnutí dodržet, pak musí vyžádat změnu původního rozhodnutí, tak jak ostatně učinil již dříve. Nedodržel-li takový postup, pak se žalobce nemůže bránit zásadou legitimního očekávání. Argumentuje-li se právní jistotou, pak je zapotřebí připomenout existenci rozhodnutí, které podmínky pro čerpání dotace stanovilo. Emailová korespondence pak nepředstavuje žádný veřejnoprávní akt, kterým by bylo původní rozhodnutí změněno. Proto není namístě argumentovat zásadou právní jistoty, případně předvídatelnosti postupů orgánů veřejné správy. Ona žalobcem namítaná předvídatelnost je založena právě rozhodnutím o poskytnutí dotačních prostředků a toto rozhodnutí lze měnit pouze rozhodnutím, které však v projednávané věci vydáno nebylo. Žádný veřejnoprávní akt měnící původní rozhodnutí tu proto není, není jím emailová korespondence mezi žalobcem a poskytovatelem dotace, a proto odkaz na nález ústavního soudu uvedený na straně 9 žaloby, přiléhavý není. Stát tu vytvořil jasná pravidla o tom, že z dotačních prostředků lze hradit výlučně náklady na postdoktorandy a mentory a nezbývá než využití dotačních prostředků pro jiný účel nahlížet jako porušení rozpočtové kázně, které jde právě k tíži žalobce samého. Zjištění, jde-li o porušení rozpočtové kázně, je právě na finančních orgánech. Poskytovatel své stanovisko o tom, že rozhodnutí o dotaci dodrženo nebylo, vyjádřil v podání k zahájení kontroly. Není pouze věcí poskytovatele samého, jak postupovat při případné změně rozhodnutí o poskytnutí dotace, ale je to též na příjemci dotace samém, který v předchozích šesti případech měl vědomost o tom, že dotační podmínky dané rozhodnutím lze měnit opět pouze rozhodnutím. O tom oněch šest dodatků svědčí. Proto bylo i věcí žadatele samého, aby podal právními předpisy předpokládanou žádost o změnu již vydaného rozhodnutí. Jestliže tak žalobce neučinil a spokojil se s neautorizovaným emailovým sdělením, pak dopustil se porušení rozpočtové kázně. Je pak na něm, aby finanční prostředky čerpané v rozporu s rozhodnutím do příslušného rozpočtu vrátil. Žalobce opakovaně argumentuje tím, že je slabší stranou veřejnoprávního vztahu, avšak i žalobce jako příjemce prostředků z veřejných rozpočtů musí dodržovat zákonem předepsané předpoklady. Soud zdůrazňuje, že žalobci právě pro několik přijatých změn původního rozhodnutí dobře věděl, jak má při úvaze o změně čerpání dotačních prostředků postupovat, avšak v daném případě tak neučinil. Jestliže nepostupoval procesně předpokládaným způsobem a změnu původního rozhodnutí nepožadoval formou dodatku rozhodnutí (odhlédněme od možnosti takové žádosti nevyhovět), nelze se dovolávat ochrany legitimního očekávání.

35. Hodnocení přístupu poskytovatele dotace žalovaným ještě neznamená, že je tu nejasnost podmínek čerpání dotačních prostředků na mzdové náklady. Byl to především žalobce, který nepostupoval procesně řádným způsobem a nevyžádal změnu původního rozhodnutí. Nesprávný procesní postup legitimní očekávání žalobce nezakládá tím spíše, že to byl i žalobce sám, který postupoval procesně vadně. Není-li tu žádná změna rozhodnutí o dotačních podmínkách, nelze argumentovat dobrou vírou, předpokládá-li se, že změnu dotačních podmínek lze založit výlučně formou rozhodnutí. Je tomu tak právě proto, že jde o změnu výdaje, u kterého je předpoklad hodnocení, splňuje-li podmínky způsobilosti. Na skutečnosti, že došlo k porušení rozpočtové kázně, nemění nic ani monitorovací zprávy poskytovatele. Porušení platné právní úpravy žalobcem spočívá právě v tom, že nepostupoval v souladu s rozhodnutím o dotaci, přičemž změnu spočívající ve vynakládání finančních prostředků na jiné osoby, než postdoktorandy a jejich mentory, nelze podřadit nepodstatné změně projektu. Porušeno tu bylo rozhodnutí o dotaci, které je závazné. Součástí tohoto rozhodnutí z hlediska podmínek čerpání dotace je současně Příručka a bez významu není ani výzva sama a jí stanovené podmínky v přílohách. Nezpůsobilý je pak každý výdaj, který je vynaložen jiným způsobem, než jak je v rozhodnutí předpokládáno a proto rozhodnutí finančních orgánů mají v právních předpisech oporu. Soud neshledal, že při rozhodování došlo k vytržení ustanovení z kontextu či aplikaci nesprávných právních předpisů. Z argumentace obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí pak je zcela zjevné, že dokument Dotazy k výzvě byl využit v zájmu podpory dříve uvedené argumentace žalovaného. Ani z těchto důvodů tu není prostor dovolávat se legitimního očekávání.

36. Opakovaná argumentace žalobce o ujištění poskytovatelem písemnou formou na místě není, protože emailová korespondence ke změně podmínek rozhodnutí nepostačuje. Změnu lze schválit výlučně formou rozhodnutí, které vydáno nebylo a proto emailovou korespondenci nelze podřadit § 14 odst. 4 zákona, jak se jí žalobce dovolává.

37. Nezbývá než zopakovat, že jiné vynakládání dotačních prostředků, než jak bylo rozhodnutím schváleno, nepředstavuje nepodstatnou změnu podle Příručky a proto výdaje vynaložené na asistenty postdoktorandů zůstávají výdaji nezpůsobilými, představují porušení rozpočtové kázně, což znamená povinnost finančních orgánů uložit vrátit neoprávněně čerpané prostředky žalobci do příslušného rozpočtu.

38. Důvodný není ani žalobní bod vztahující se k dokumentu Dotazy k výzvě. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí jeho strany 9 je zřejmé, že bylo při rozhodování postupováno podle rozhodnutí a Příručky. Dokument Dotazy k výzvě byl vytvořen jako výkladový materiál, v napadeném rozhodnutí byl použit na podporu právního názoru zastávaného žalovaným, který vyšel z rozhodnutí a Příručky. Nevyvstala proto situace tvrzená v žalobě, že dokument Dotazy k výzvě byl aplikačně upřednostněn. Protože uvedený dokument směřoval právě k Výzvě, na základě které žalobce podal žádost o příslušnou dotaci, lze předpokládat, že žalobce se s dokumentem Dotazy k výzvě obeznámil. Pokud by se žalobce s tímto výkladovým dokumentem seznámil řádně, pak by shledal, že jím učiněný dotaz emailem je zcela nadbytečný, protože poskytovatel shodný dotaz v dokumentu Dotazy k výzvě vyložil a to tak, že z dotace nelze hradit jiné mzdové náklady než postdoktorandy a mentory.

39. Finanční orgány při hodnocení toho, jde-li při úhradě nákladů na mzdy asistentů a osob organizujících workshop o nezpůsobilé výdaje vycházely z rozhodnutí, Příručky a Výzvy, což je z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé. Poukaz na dokument Dotazy k výzvě představuje pouhý odkaz a je skutečně užit na podporu právního zjištění finančních orgánů. Uvedený dokument představuje výkladová stanoviska poskytovatele dotace a je na každém příjemci, aby se s těmito stanovisky seznámil. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace především plyne, že je zapotřebí podmínky dané rozhodnutím respektovat a pokud tak žalobce neučinil a dotační prostředky užil na mzdy asistentů a osob zajišťujících organizaci workshopů, učinil tak v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Argumentace dokumentem Dotazy k výzvě na straně 9 napadeného rozhodnutí je zcela přiléhavá, není nikterak před rozhodnutím upřednostněn dokument Dotazy k výzvě, avšak tento dokument poskytuje výkladová pravidla a bylo na žalobci samém, zda se s nimi seznámí. Pokud by to žalobce učinil, pak by skutečně nebylo zapotřebí činit prostřednictvím emailu konkrétní dotaz a chtěl-li žalobce dosáhnout změny podmínek rozhodnutí, měl tak učinit žádostí o změnu tohoto rozhodnutí. Právě se zřetelem k uvedenému výkladovému pravidlu obsaženém v dokumentu Dotazy k výzvě by s největší pravděpodobností nebylo možno žalobcově žádosti vyhovět. Žalovaný má pravdu i o tom, jak aplikovat výzvu, protože v příloze 9 k výzvě je zcela jednoznačně a srozumitelně uvedeno, jaké náklady na mzdy lze z dotace hradit. Není tady tudíž žádný rozpor v odůvodnění napadeného rozhodnutí, protože dokument Dotazy k výzvě byl uveden na podporu zjištění plynoucího z rozhodnutí o poskytnutí dotace. Napadené rozhodnutí je konzistentní a soud neshledal, že právní zjištění si odporují.

40. Z napadeného rozhodnutí neplyne, že zásada právní jistoty byla dána zveřejněním dokumentu Dotazy k výzvě. Právní jistota o tom, jak nakládat s dotačními prostředky byla založena rozhodnutím o poskytnutí dotace, které ukládá řídit se Příručkou a pak je tu též Výzva a její příloha č. 8 a 9. Právě tyto dokumenty především pak rozhodnutí žalobce zavázaly k tomu, jak s dotačními prostředky naložit. Konkrétní dotaz v dokumentu Dotazy k výzvě je souladný s tím, co uvádí se v závazných dokumentech pro žalobce, tedy v rozhodnutí, Příručce a Výzvě s přílohami. Změna projektu nebyla formou rozhodnutí provedena, a proto musely být původní dokumenty zakládající poskytnutí dotace dodrženy. Jestliže se změna v nakládání s dotačními prostředky dotkla právě úhrady jiných pozic, než pozic postdoktorandů a jejich mentorů, pak nelze úsudek žalobce o tom, že jde o nepodstatnou změnu projektu akceptovat. Změnu nakládání s finančními prostředky plynoucími z dotace nelze řešit emailovou poštou.

41. Na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani argumentace římskoprávními pravidly. V souzené věci bylo vycházeno právě z rozhodnutí, Výzva pak žadatele zavazovala k tomu, aby projekt byl vypracován právě souladně s touto Výzvou. Kdyby tomu bylo jinak, pak by žádost o poskytnutí dotace nemohla být úspěšná. Okolnost, že dokument Dotazy k výzvě, byl vydán v roce 2011, znamená pouze to, že na dotačních podmínkách se od doby vydání dokumentu nic nezměnilo. Emailová zpráva zaměstnance poskytovatele pak nic nezměnila na kritériích daných rozhodnutím o poskytnutí dotace. Taková změna vyžadovala rozhodnutí tak, jako tomu bylo u předchozích šesti změn. Je-li povinností žalobce řídit se Rozhodnutím, pak jakákoli informace poskytnutá emailem na žalobcových povinnostech nemůže nic změnit. Je to především rozhodnutí určující podmínky čerpání dotace, které žalobce nerespektoval. Při rozhodování bylo vycházeno právě z rozhodnutí a nikoli z výkladového dokumentu Dotazy k výzvě. Uvedené zásady teorie práva na souzenou věc nemohou být vztaženy, jestliže jedná se o to, zda žalobce dodržel podmínky stanovené rozhodnutím o dotaci. Změna projektu nebyla provedena předepsaným postupem, přičemž tento postup nebyl dodržen samotným žalobcem jako příjemcem dotace. Z dotazu žalobce pro poskytovatele plyne, že žalobce si byl vědom toho, jak smí s dotačními prostředky nakládat. Měl-li jiný záměr, pak nezbylo než požádat o změnu rozhodnutí, což však žalobce neučinil. Emailovou korespondencí ke změně rozhodnutí dojít nemohlo a ani nedošlo. Jsou-li podmínky pro čerpání dotace založené rozhodnutím, pak při užití dotačních prostředků je nezbytné postupovat souladně právě s takovým rozhodnutím, které nelze měnit emailovou poštou. Argumentace žalovaného je proto zcela přiléhavá.

42. Soud zastává odlišný názor od žalobce na povahu provedené změny spočívající v úhradě mzdových nákladů na jiné osoby než postdoktorandy a jejich mentory. Z podání poskytovatele k zahájení kontroly plyne, že jeho názor na možnost čerpání dotačních prostředků na mzdové náklady zůstal skutečně neměnný, je-li setrvale vyjadřován názor, že dotační prostředky lze využít výlučně na odměny postdoktorandů a jejich mentorů. Jakákoli změna v tomto ohledu nemohla být založena emailovou korespondencí.

43. Podnět ke kontrole se od dokumentu Dotazy k výzvě v konkrétním bodu nikterak neodlišuje, což svědčí o tom, že k žádné změně stanoviska poskytovatele o financování pozic na základě výzvy nedošlo. Je to žalobce, kdo dotaci přijal a proto dotaci měl využít právě na ty výdaje, na které byla určena. Napadené rozhodnutí vychází právě z rozhodnutí o poskytnutí dotace a nikoli z dokumentu Dotazy k výzvě. Právě proto, že poskytovatel daný podnět podal, znamená, že se při své rozhodovací praxi od tohoto dokumentu neodchýlil. K tíži žalobce je skutečnost, že ten rozhodnutí o poskytnutí dotace v daném ohledu nerespektoval a o změnu rozhodnutí nepožádal. Z podnětu pro finanční orgány plyne, že praxe poskytovatele zůstala stejná, tedy, že od podmínek o tom, koho lze z dotačního programu na mzdách financovat, se po dobu existence dokumentu Dotazy k výzvě nic nemění. Právě proto, že je tu veřejnoprávní vztah mezi žalobcem a poskytovatelem dotace, je zapotřebí respektovat podmínky rozhodnutí, za nichž lze dotaci čerpat. Je zřejmé, že konkrétní stanovisko poskytovatele dotace zůstalo stejné, a proto pro souzenou věc nemá žádný význam postavení dalších příjemců dotace. Emailovou korespondenci nelze považovat za autoritativní osvědčení právního postavení žalobce. Autoritativním je pouze rozhodnutí správního orgánu vydané zákonem předpokládaným způsobem, jímž emailová korespondence skutečně není. Emailová korespondence proto nemohla založit oprávnění pro žalobce vytvořit nové pozice oproti původnímu rozhodnutí a Výzvě. Právním aktem, na základě kterého je dotace poskytována, upravující podmínky pro čerpání dotace je výlučně rozhodnutí, které neumožňovalo žádné další pracovní pozice odlišné od postdoktorandů a jejich mentorů z dotačních prostředků hradit. Již proto žalobcem vynaložené výdaje na úhradu mezd a pojištění asistentů a osob organizujících workshop jsou výdaje nezpůsobilé.

44. Žalovaný své právní zjištění odůvodnil řádným a přezkoumatelným způsobem a odvolací námitku vypořádal dostatečně.

45. Obsahuje-li žaloba na straně 12 a následující shrnutí nezákonnosti napadeného rozhodnutí, pak nezbývá než odkázat na předchozí pasáž rozsudku, kdy soud shledal, že zavedení pozic asistentů postdoktorandů a osob organizujících workshop souladné s rozhodnutím o poskytnutí dotace není a takto vynaložené dotační prostředky jsou v rozporu s cílem a účelem projektu, proto nemůže jít o výdaje způsobilé. Emailová korespondence pak není autoritativním rozhodnutím, které mohlo založit žalobci právo vynakládat dotační prostředky odlišně od rozhodnutí. Proto se o porušení rozpočtové kázně spočívající v nerespektování podmínek poskytnutí dotace jedná. Právní zjištění je proto správné a zákonné. Rozhodnutí je přezkoumatelné, jestliže je v něm srozumitelně vysvětleno stanovisko žalovaného.

46. Jak již soud vyložil, nerespektování rozhodnutí o poskytnutí dotace nezakládá legitimní očekávání příjemce dotace, že jeho způsob čerpání dotace bude aprobován za situace, kdy žalobce sám nerespektoval postup na základě, kterého lze podmínky rozhodnutí změnit. Poznamenává se, že žalobcem uvedená změna odporuje výzvě, na základě které o dotaci požádal. Žalobci svědčilo subjektivní právo čerpat dotační prostředky na mzdy postdoktorandů a jejich mentorů, chtěl-li dotační prostředky čerpat jinak, pak muselo dojít ke změně rozhodnutí o poskytnutí dotace, která tu však není. Proto nemá argumentace zásadou legitimního očekávání místo. Nerespektoval-li žalobce rozhodnutí o dotaci, pak nelze argumentovat dobrou vírou. Žalobcem tvrzená změna projektu se nestala zákonem předepsanou formou a proto se výdaje na asistenty a osoby organizující workshop nemohli stát výdaji způsobilými a souladnými s podmínkami stanovenými rozhodnutím o poskytnutí dotace.

47. Ústavní soud v žalobě citovaném nálezu poukazuje právě na autoritativní rozhodnutí, které však v projednávané věci chybí. Emailová korespondence autoritativním rozhodnutím není.

48. Žalobce sám předepsaný postup pro případnou změnu rozhodnutí o poskytnutí dotace nedodržel a proto vedle zásadou legitimního očekávání nelze argumentovat ani zásadou právní jistoty případně předvídatelnosti práva. Jestliže žalobce v souvislosti se změnou dotačních podmínek v předchozích šesti případech zákonem předpokládaný postup dodržel a vyžádal dodatek k původnímu rozhodnutí, pak zcela evidentně věděl, že to je právě ten postup, kterým lze změny rozhodnutí dosáhnout. Pokud tak neučinil, není namístě odkaz žalobce na rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu jak žalobce činí na straně 13 žaloby. Jestliže žalobce podmínky rozhodnutí o tom, že finanční prostředky dotace smí vynaložit výlučně na mzdy postdoktorandů a mentorů a z dotačních prostředků hradil též mzdy asistentů postdoktorandů a osoby organizujících workshop pak se porušení rozpočtové kázně dopustil. Správce daně i žalovaný postačujícícm způsobem vyložili, pro jaké důvody výdaje způsobilé nejsou (odporují podmínkám rozhodnutí o dotaci), aplikovali předpisy o porušení rozpočtové kázně tak, jak je jejich výčet proveden v napadeném rozhodnutí. Námitky žalobce jsou vypořádány, přičemž okolnost, že žalobce s takovým vypořádáním námitek nesouhlasí, neznamená nedostatečnost vypořádání námitek, změna projektu nebyla zákonem předpokládaným způsobem schválena, nedošlo k porušení zásad v žalobě vyjmenovaných. Změna rozhodnutí nebyla založena konstitutivním právním aktem jak se v žalobě tvrdí, protože takovým aktem je výlučně rozhodnutí a nikoli emailová korespondence. Jestliže rozhodnutí o dotaci dodrženo nebylo, jde o porušení rozpočtové kázně, což znamená, že na finančních orgánech je povinnost odvod předepsat. Poznamenává se, že takto bylo předepsáno žalobci vrátit dotaci výlučně v rozsahu mzdových nákladů vynaložených na asistenty postdoktorandů a osob organizujících workshop. Proto nemohlo dojít ani k zásahu do ústavních práv, jak se jich žalobce dovolává na straně 14 žaloby.

49. Poukazuje-li se v závěru repliky žalobce k vyjádření žalovaného na úkoly orgánů finanční správy a poskytovatele dotace, pak nezbývá než zopakovat, že to byl rovněž poskytovatel, který v podnětu k zahájení kontroly shledal, že k porušení podmínek čerpání dotace došlo. Pro věc má význam právě skutečnost, že k žádné změně v čerpání dotace podle rozhodnutí nedošlo a povinností žalobce bylo vynakládat finanční prostředky v souladu s rozhodnutím, Příručkou a Výzvou a přílohám k ní. Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy konkrétní výdaje ve svém podnětu rovněž shledal jako výdaje nezpůsobilé.

50. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není pro důvody tvrzené v žalobě vadné.

51. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

52. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

53. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení