50 C 10/2019-237

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 4 007 965,52 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 745 264,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 27. 11. 2018 do zaplacení, dále částku 61 952 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 728 578,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet [název soudu] náklady řízení ve výši 4 639 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne 19. 1. 2019, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 007 965,52 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od 27. 11. 2018 do zaplacení spolu s náklady řízení. Žalobkyně uvedla, že na základě výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky„ [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizováno]“, uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo č. [spisová značka] ze dne 30. 5. 2018, resp. 31. 5. 2018, která byla ze strany žalovaného předána žalobkyni dne 4. 6. 2018 (dále jen„ SOD“). Dne 21. 6. 2018 zjistila žalobkyně rozpor mezi předanou zadávací dokumentací veřejné zakázky a dokumentací předanou žalobkyni společně s podepsanou SOD. Žalobkyně dne 26. 6. 2018, sdělila žalovanému, že předaná dokumentace je chybná a dne 29. 6. 2018 předala žalovanému opravenou dokumentaci. PO odstranění vnějších panelů žalobkyně zjistila, že ocelové konstrukce, které se pod nimi nacházely, jsou v havarijním stavu a neodpovídají projektové dokumentaci, která počítala s výměnou pouze 50% ocelových konstrukcí, byť žalobkyně zjistila, že skutečný stav odpovídá nutné výměně ve vyšším rozsahu, což potvrdil i žalobkyní přizvaný stati Ing. [příjmení], který konstatoval, že je nutno, s ohledem na havarijní stav, vyměnit 100% ocelových konstrukcí, byť statik, přizvaný žalovaným konstatoval rozsah poškození pouze u konstrukcí dvou stěn. Po zjištění nutnosti výměny všech ocelových konstrukcí byl osloven žalovaný o zpracování nové, odpovídající dokumentace, což projektant žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka] s ohledem na nedostatek času neprovedl, pouze sdělil, že je nutno vyměnit všechny ocelové konstrukce. Pro zajištění provedení díla žalobkyně zajistila zpracování odpovídající dokumentace v období od 7. 8. 2018 do 14. 8. 2018, na základě, které vznikl soupis víceprací a méně prací, který byl vtělen do dodatku k SOD [číslo] který byl podepsán dne 14. 9. 2018, kdy byl dohodnut nový termín dokončení díla na den 30. 9. 2018. Podáním ze dne 29. 8. 2018 sdělila žalobkyně žalovanému písemným podáním, že dosud nemá k dispozici zpracování technického řešení venkovního a vnitřního začištění schodišťových stěn a parapetů, což mělo za důsledek neocenění těchto víceprací. Od tohoto data probíhala kontinuálně debata o rozsahu a ceně těchto víceprací, což vyústilo v požadavek žalovaného, aby byly tyto vícepráce žalobkyní provedeny s tím, že jejich specifikace a ocenění bude řešeno dodatkem k SOD [číslo] který bude podepsán až po provedení těchto víceprací s tím, že žalovaný až po provedení víceprací vystaví na ně objednávku. Dne 28. 8. 2018 došlo k dílčímu předání díla na základě předávacího protokolu. Emailovým podáním ze dne 15. 9. 2018 žalovaný doručil žalobkyni požadavek na začištění pod parapety v pavilonu D-sever, které však nebylo součástí odsouhlaseného výkazu výměr dle SOD. Žalobkyně podáním ze dne 17. 9. 2018 doručila žalovanému své stanovisko, ve kterém specifikovala, které vícepráce nejsou součástí výkazu výměr dle uzavřené SOD, ani jejího dodatku [číslo]. Dne 21. 9. 2018, resp. 25. 9. 2018, došlo k uzavření Dodatku [číslo] ke SOD, jehož součástí však nebyly požadované vícepráce. Uvedeným dodatkem došlo ke změně ceny díla na částku 5 098 587,11 Kč, původní cena dle uzavřené SOD byla ve výši 4 956 961,05 Kč + 21 % DPH.

2. Dne 1. 10. 2018 došlo k předávání díla zápisem do stavebního deníku (dále jen„ SD“). Dne 17. 9. 2018 dal žalovaný souhlas s demontáží vnitřního a vnějšího lešení na schodišťové stěně C3-sever. Před udělením souhlasu proběhla kontrola celé stavby. Dne 5. 10. 2018 zaslal žalovaný žalobkyni výzvu k odstranění vad a nedodělků, v níž shora specifikované vícepráce již byly z jeho strany považovány za nedodělky. Podáním ze dne 16. 10. 2018 žalobkyně sdělila žalovanému svůj nesouhlas s uvedeným tvrzením žalovaného ze dne 5. 10. 2018, uvedla, že to, co žalovaný nazval nedodělky, jsou stavební práce, které nejsou obsaženy ve výkazu výměr, nejsou rovněž součástí rozpočtu a ani nejsou součástí prací uvedených v uzavřených dodatcích k SOD [číslo] [číslo]. Žalobkyně podotkla, že mezi účastníky jde, v podstatě, o spor pouze ohledně relativně malého rozsahu prací majících charakter začištění oken, které jsou samostatnou položkou stavebních prací, což žalovaný neuznává a dále dalších víceprací nutných k tomu, aby mohlo být dílo dokončeno jako bezvadně funkční celek. Žalobkyně zaslala žalovanému fakturu [číslo] se splatností 5. 9. 2018, na částku 2 693 349,77 Kč, z čehož žalovaný uhradil částku 2 424 017,77 Kč, když uplatnil pozastávku 10 % v souladu se SOD. Žalovaný odmítá uznat, že neprovedené práce jsou vícepracemi, které nejsou zachyceny v SOD a výkazu výměr a žalobkyně by je musela provést na své náklady zdarma. Má za to, že tyto práce jsou součástí SOD, žalobkyně je povinna tyto provést i bez odpovídajícího technického řešení v projektové dokumentaci a cenového řešení prací, konaných nad rámec uzavřené SOD. Původcem sporu byla skutečně nedohoda za začišťovací práce v hodnotě zhruba 40 000 Kč, ale s ohledem na judikaturu NS týkající se neproplacení nazasmluvněných víceprací objednatelem, žalobkyně nemohla provádět práce, které nebyly předmětem smlouvy a jejich změn, které pak po nich žalovaný následně požadoval provést v ceně cca 900 000 Kč. V tomto postoji pak spatřuje žalobkyně podstatu sporu mezi účastníky, který se až do podání žaloby nepodařilo vyřešit.

3. Žalobkyně vyzvala žalovaného před žalobní výzvou ze dne 26. 10. 2018 k převzetí dokončeného díla a zaplacení částky 5 098 578 Kč + 21 % DPH. Uvedla, že pokud žalovaný výzvě nevyhoví, bude nucena se obrátit na soud se svým nárokem na zaplacení, který bude požadovat jako bezdůvodné obohacení z důvodu bezesmluvního plnění, což bude v rovině obecné ceny obdobného díla, které může být ve vyšší částce. Ve výzvě rovněž uvedla důvody, které ji vedou k závěru, že je oprávněna požadovat vydání bezdůvodného obohacení.

4. Jako první důvod pro kvalifikaci uplatněného nároku jako bezdůvodného obohacení žalobkyně uvádí skutečnost, že SOD zanikla obecně z důvodu nemožnosti plnění, když dílo uvedené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky nebylo možné zhotovit a že v důsledku celkového objemu z větší části sjednaných víceprací a méně prací došlo ke zhotovení jiného díla, než na které byla uzavřena SOD. Porovnáním položkového rozpočtu díla (nebo zadávací dokumentace) s realizační dokumentací stavby je patrné, že kromě kvantitativních změn jednotlivých položek rozpočtu došlo ke zcela zásadním kvalitativním změnám díla. Důsledkem této skutečnosti je to, že bylo ve skutečnosti zhotoveno jiné dílo, než na které byla uzavřena SOD. Žalobkyně odkázala na právní úpravu obsaženou ve Směrnici Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení Směrnice 2004/18/ES, která byla publikovaná dne 28. 3. 2014 v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem L 94/65. Zejména pak odkázala na znění článku 72 upravujícího podmínky pro změnu parametrů vysoutěžené SOD, niž by muselo dojít k nové soutěži, novému zadávacímu řízení a tím zrušení původní SOD. Obdobně žalobkyně odkázala na ustanovení § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „z.z.v.z.), který upravuje zákaz zadavatele veřejné zakázky umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by provedl nové zadávací řízení. Co se pak rozumí podstatnou změnou závazku je pak upraveno v ustanovení §§ 100 a 222 odst. 5,6,7 zákona č. 134/2016Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen“ z.z.v.z.“), tedy situace, kdy dojde ke změnám v zadávacích podmínkách vyšším, než činí 50 % finanční hodnoty díla, kdy je pak nutno vypsat nové zadávací řízení a dochází k zániku původní smlouvy o dílo. V posuzovaném případě pak rozsah změn díla oproti původní zadávací dokumentaci překročil 50 %, došlo tak zániku SOD a provedené práce mají povahu bezesmluvního plnění. Tím, že žalovaný od počátku školního roku 2018 2019 dílo užívá, došlo k jeho faktickému převzetí a vznikla mu povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, jehož výši určila žalobkyně na základě vypracovaného znaleckého posudku Ing. [jméno] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno], a [celé jméno svědka] na částku 4 007 965,52 Kč. Žalobkyně uvedla, že pokud by se soud neztotožnil s žalobkyní uplatněnou právní kvalifikací uplatněného nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, doplnil svá skutková tvrzení v tom směru, že v důsledku porušení povinnosti žalovaného vyplývající z ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy provedené dílo převzít a zaplatit, způsobil žalobkyni škodu v uplatněné výši.

5. Podáním ze dne 20. 11. 2020 žalobkyně vzala částečně žalobu zpět o částku 262 035,75 Kč. Uvedla, že předmětná částka je rozdílem mezi cenou díla dle SOD a obvyklou cenou provedeného, když nadále požaduje zaplacení ceny díla jako plnění ze smlouvy, byť má zároveň za to, že jí uplatněný nárok se odvozuje od bezdůvodného obohacení. Navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 3 745 264,74 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. V důsledku částečného zpětvzetí, se kterým žalovaná vyslovila podáním ze dne 10. 2. 2021 souhlas, soud usnesením ze dne 22. 9. 2021 částečně zastavil.

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení ceny díla dle SOD, neboť dílo řádně nedokončila a nepředala žalovanému jako objednateli. Uvedla, že správnou dokumentaci stavby předala žalobkyni dne 27. 6. 2018 elektronicky a v tištěné podobě dne 29. 6. 2018, jak vyplývá ze zápisu ve stavebním deníku (dále jen“ SD“) ze dne 28. a 29. 6. 2018 O nutnosti náhrady silně degradovaných ocelových konstrukcí se nedozvěděla žalobkyně při pouhém odstranění vnějších plášťových panelů, ale až při provádění svářečských prací, kdy bylo zjištěno, že stávající ocelová konstrukce se při pokusu o sváření degraduje a je nutná její výměna. Tuto skutečnost oznámila dne 1. 8. 2018 s tím, že po zahájení zámečnických prací bude nutno vyměnit 80% ocelových konstrukcí. Následující den stavbu prohlédl statik Ing. [příjmení], kterého přizval žalovaný, a výsledek jeho kontroly byl následující den sdělen žalobkyni. Zjištění nutnosti výměny všech ocelových konstrukcí bylo postupné, jak probíhaly zámečnické práce a po oznámení nutnosti povést výměnu dne 7. 8. 2018, žalovaný požádal ihned žalobkyni o vystavení změnových listů s výkazem výměr a rozpočtů v co nejkratší době. Žalobkyně sdělila žalovanému, že po výměně ocelové konstrukce není schopna provést vnější oplechování detailů po provedené výměně okenních a dveřních otvorů současně ve vodorovném a svislém směru. Z toho důvodu došlo ke změně provedení díla tím, že se realizovalo zhotovením předsazené stěny před ocelovou konstrukcí, kdy by odpadla nutnost klempířských prací na oplechování vnějších detailů po výměně okenních a dveřních otvorů, které žalobkyně neuměla provést. Jednalo se o řešení, které navrhla žalobkyně a po jeho odsouhlasení bylo na ní, aby si zvolila technický způsob řešení a metodu provedení tak, aby bylo dílo dokončeno včetně všech detailů, tj. i začištění. K výměně ocelové konstrukce nebylo nutné zpracovat novou projektovou dokumentaci, když by došlo k její prosté výměně v měřítku 1:1 zhotovením nové konstrukce, na což stačí dílenská dokumentace. Sama žalobkyně v žádosti o prodloužení termínu provedení díla ze dne 13. 8. 2018, mimo jiné, uvedla, že zpracuje dílenskou dokumentaci na novou ocelovou konstrukci, čímž dala souhlas s toto obměnou SOD. Na kontrolním dnu stavby (dále jen„ KD“) dne 28. 8. 2018 žalobkyně souhlasila s tím, že rozpočty přepracuje v souladu se SOD, což provedla dne 4. 9. 2018, kdy byly předloženy do rady města žalovaného k odsouhlasení. S ohledem na nutnost dokončení díla do začátku školního roku v září 2018, byl žalovaný pod tlakem urychlení provedení díla, proto žalobkyni sdělil, že schválení dodatku po odsouhlasení technického dozoru stavby je pouhou formalitou a žalobkyně se nemusí obávat jí uvedené změněné práce provést. Tak došlo k uzavření dodatku [číslo] ke SOD, ve kterém však byly chyby ve výkazech výměr a v uvedených položkách rozpočtů. Žalobkyni byla nabídnuta možnost dílčích fakturací již povedených a SD odsouhlasených prací, což žalobkyně odmítla. Pokud žalobkyně požadovala zaplacení bezdůvodného obohacení, žalovaný uvedl, že na tento nárok také není důvodný. Mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah na základě uzavřené SOD. Tato není neplatná. Předmětem SOD byla stavební zakázka malého rozsahu podle ustanovení § 27 z.z.v.z., tj. do předmětu plnění 6 000 000 Kč, která nepodléhala režimu zadávacího řízení podle ustanovení § 31 z.z.v.z. Z tohoto důvodu není možné použít žalobkyni uvedenou právní úpravu ve Směrnici EP č. 2014 [číslo], která dopadá na veřejné zakázky, které podléhají režimu zadávacího řízení. Pokud vystavila žalovanému konečnou fakturu, tak toto dle SOD nebylo možné. Konečnou fakturu je dle článku 6.

6. SOD zhotovitel oprávněn vystavit poté co bylo dílo řádně předáno zhotoviteli na základě protokolu o předání a převzetí díla. Žalobkyně dílo nedokončila, když na díle jsou nedodělky a nutné dodatečné práce k jeho dokončení, nepředala žalovanému dílo a potřebné doklady o jeho vlastnostech výrobku (plastových předsazených schodišťových stěn). Jelikož došlo ke změně rozsahu a způsobu provedení díla, nebyly provedeny některé nasmlouvané práce a naopak byly provedeny jiné, nenasmlouvané. K tomu je dle SOD nutno vystavit změnový list, o což byla žalobkyně žádána, ale neučinila tak. Bez příslušného změnového listu, který je základem pro odsouhlasení rozsahu provedených prací, není možné vystavit konečnou fakturu, od které by byly odečteny méně práce. Žalovaný trvá na tom, že žalobkyně opustila stavbu, aniž by provedla dokončovací práce, které byly součástí prací, uvedených v položkovém rozpočtu, výkazu výměr tvořících součást uzavřené SOD. Žalobkyně nereagovala na výzvy žalovaného k dokončení díla, neboť se jednalo o stavbu na budově školy, ve které probíhal běžný provoz a tato nemohla zůstat nedokončena s ohledem na skutečnost, že ve stavu, ve kterém ji opustila žalobkyně byla zdraví žáků ohrožující. Žalovaný byl ochoten jednat o dokončení stavby, stejně tak i o proplacení provedených prací, pokud by měl povahu víceprací. Jelikož k tomu žalobkyně nebyla ochotna, byl nucen zjednat nápravu prostřednictvím třetí osoby.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Z předložené Smlouvy o dílo č. [spisová značka] uzavřené dne 25. 9. 2018 soud zjistil, že účastníci se dohodli na tom, že žalobkyně jako zhotovitel se zavazuje pro žalovaného jako objednatele dodat a zajistit realizaci díla„ [anonymizována čtyři slova] [obec] – výměna oken“ v rozsahu zadávací dokumentace této veřejné zakázky, jejich příloh a čestných prohlášení, projektové dokumentace [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], č. zakázky [číslo], zpracované Ing. [jméno] [příjmení], dle obecně závazných platných právních předpisů a dle platných českých technických norem a současných uživatelských standardů (dále jen„ SOD“). Jako rozsah provedení díla je v článku 3. 1. uvedeno: Stavební práce zahrnují výměnu výplní otvoru v jednotlivých pavilonech B, C, D a E, včetně meziokenních vložek za nové plastové ve stejném provedení za stávající. Předmětem jsou bourací práce stávajících výplní otvorů a okenních pasů s MIV, prosklené fasádní stěny, povrchu a nátěr, osazení okenních pásů, oken dveří a schodišťových stěn (dále jen„ dílo“). Zahájení prací bylo stanoveno na den 18. 6. 2018, dokončení nejpozději do 26. 8. 2018 (článek 4. 1.). Žalovaný se zavázal ukončený předmět Smlouvy (dílo) převzít a zaplatit cenu za jeho provedení sjednanou v bodě 5. 1. této smlouvy, postupem dle odstavce VI. této smlouvy. Celková cena díla byla stanovena na částku 4 956 961,05 Kč (čl. 5 1.), zahrnovala veškeré práce, služby, výkony a média s tím, že její překročení je možné pouze postupem podle čl. 5 6. až 5. 10. (čl. 5). Provedení díla, jednotlivé práce, byly dohodnuty v položkovém rozpočtu, o rozsahu provedených prací byly pořizovány zjišťovací protokoly, které budou, po vzájemném odsouhlasení, sloužit jako podklad pro zpracování faktur, případně vypořádání vzájemných vztahů (čl. 5). Jako vícepráce budou posouzeny práce a výkony, které nejsou uvedeny v položkovém rozpočtu. Jako méně práce budou posouzeny práce a výkony uvedené v položkovém rozpočtu, které nebudou po dohodě provedeny (čl. 5 5.). Veškeré dodatečné práce, změny nad rámec zadávací dokumentace, projektové dokumentace nebo položkového rozpočtu, musí být před jejich realizací odsouhlaseny žalovaným buď zápisem odeslaným do datové schránky žalobkyně, nebo zápisem ve stavebním deníku (čl. 5.). Zhotovitel se zavázal objednatelem požadované dodatečné práce dodávky nebo služby provést a objednatel je povinen za ně zaplatit (čl. 5) a jejich cena bude stanovena jako násobek jednotkové ceny dle ceníku ÚRS podílem ceny podle bodu 5. 1. (čl. 5 8.). Účastníci se dohodli na měsíční fakturaci provedených prací podle vzájemně odsouhlaseného soupisu skutečně provedených prací. Bez tohoto soupisu nebude faktura proplacena (čl. 6 2.). článku 6. 6. konečná faktura může být pak vystavena až po předání a převzetí díla dle smlouvy. Protokol o předání a převzetí díla bude nedílnou součástí faktury, která musí obsahovat náležitosti uvedené v článku 6.

6. V článku 6. 7. je dohodnuta pozastávka ve výši 10 % včetně DPH z fakturované částky, pokud budou v zápise o předání a převzetí uvedeny nedodělky a vady. Do 30 dnů od odstranění uvedených vad a nedodělků pak bude pozastávka vyplacena. Předání díla bylo v článku 11. 1. dohodnuto na základě sepsaného předávacího protokolu, pořízeném žalovaným ve spolupráci se žalobkyní s tím, že žalobkyně před předáním připraví doklady uvedené v čl. 11 2., bez jejichž předložení není žalovaný povinen dílo převzít. Účinnost smlouvy byla dohodnuta na okamžik zveřejnění smlouvy v registru smluv vedeném dle zákona č. 340/2015 Sb. Smlouva byla podepsána dne 30. 5. 2021 žalobkyní a dne 31. 5. 2021 žalovaným. V registru smluv byla zveřejněna dne 4. 6. 2018.

9. V dodatku [číslo] k SOD ze dne 17. 9. 2018 byla dohodnuta změna ceny díla na 4 936 430,33 Kč s tím, že na základě změnového listu [číslo] vícepráce v ceně 1 999 277,47 a ve změnovém listu [číslo] méně práce v ceně 4 936 430,33 Kč.

10. V dodatku [číslo] k SOD ze dne 25. 9. 2018 pak byla změněna cena díla na částku 5 098 578,11 Kč s tím, že vícepráce byly dle změnového listu [číslo] ve výši 216 081,06 Kč a méně práce dle změnového listu [číslo] ve výši 53 933,11 Kč. Uvedené ceny jsou bez DPH. Dodatky byly zaregistrovány v registru smluv, jak vyplývá z výpisu z registru smluv.

11. Ze zápisu ve stavebním deníku (dále jen„ SD“) ze dne 7. 8. 2018, soud zjistil, že žalovaný, jako stavebník, žádá žalobkyni o předložení změnových listů včetně rozpočtu. V zápise je uvedeno, že zednické začištění z vnější i vnitřní strany bude provedeno bez lišt a bez komprimační pásky v nadpraží z vnější strany. V případě ocelových konstrukcí zápis uvádí, že náhrada ocelových konstrukcí je v řešení, bude konstrukce nová dle původního návrhu a schválených změn. Z předloženého soupisu víceprací a méně prací ke dni 13. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně položkově uvedla provedené vícepráce v ceně 1 437 452,96 Kč a neprovedené méně práce v ceně 1 642 576,55 Kč. Rozdíl pak činil - 205 123,59 Kč. Dle vyjádření žalobkyně uvedený soupis sloužil jako podklad k uzavření Dodatku [číslo] k SOD. S odsouhlasenými cenami uvedenými rovněž v Dodatku [číslo] k SOD, pak rozsah změněných prací vyjádřený dle jejich ceny, oproti původní dokumentaci činí 76,84%.

12. Z předloženého soupisu více prací a méně prací ze dne 13. 8. 2018, zápisu SD ze dne 14. 8. 2018 a žádosti o prodloužení termínu dokončení díla ze dne 29. 8. 2018, soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 8. 2018 zpracovala položkový rozpočet na změněné práce, který sloužil jako podklad pro uzavření Dodatku [číslo] ke SOD. Tento soupis byl dne 14. 8. 2018 předán žalovanému v rámci kontrolního dne [číslo] dne 29. 8. 2018 žalobkyně žádala žalovaného o prodloužení termínu dokončení díla do projednání a schválení změněných prací, neboť před jejich odsouhlasení žalovaným by je prováděla na vlastní náklady a nejednalo by se o postup souladný se SOD, konkrétně článku 5.

6. Žalobkyně uvedla, že navržená změna nebyla odsouhlasena SD žalovaného Ing. [celé jméno svědka] v rámci kontrolního dne 28. 8. 2018.

13. Z dílčího předávacího protokolu pavilonu D, ze dne 28. 8. 2018, soud zjistil, že je v něm uvedeno 8 skupin drobných vad a nedodělků, v žádné nejsou uvedeny nedostatky spojené s neprovedením začišťovacích prací.

14. Technický dozor stavby Ing. [celé jméno svědka] dne 15. 9. 2018 vytkl žalobkyni neprovedení začišťovacích prací pod parapety. Žalobkyně odpověděla dopisem ze dne 17. 9. 2018, kdy Ing. [anonymizováno] sdělila, že tyto práce nejsou součástí uzavřené SOD, což věděl, bylo mu to řečeno i na kontrolním dnu 14. 9. 2018. Žalobkyně uvedla, že na stavbě provedla vícepráce za cca 2,2 mil. Kč a zůstali na ní o 5 týdnů déle, aby byly práce dokončeny.

15. Ze zápisu kontrolního dne [číslo] ze dne 17. 9. 2018 vyplývá, že byl dán souhlas s postupným odstraněním vnitřního a vnějšího lešení, na schodišťové stěně C Sever ihned a byly dohodnuty méně práce z titulu provedení nátěru, vícepráce na pákovém ovládání otevírání sklopných oken, dále bylo dohodnuto začištění OSB desek 10 mm. Žalobkyní byly žalovanému předloženy změnové listy [číslo] [číslo] které řeší skutečný stav a požadované práce a zkontrolovány TDS. Ze zápisu nevyplývá požadavek žalovaného na odstranění vad a nedodělků.

16. Z dopisu žalovaného ze dne 4. 10. 2018, vyplývá, že žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad a nedodělků, které byly zde konkretizovány, když byly zjištěny při zahájení přejímky dne 1. 10. 2018. Žalobkyně odpověděla dne 16. 10. 2018 a požaduje po žalovaném označení jaké nedodělky a vady se jedná tedy, aby vytnuté jednotlivé vady přiřadily pod konkrétní položky schváleného položkového rozpočtu, když vytknuté vady nejsou součástí schválené SOD a nebyly na ně vystaveny změnové listy. Totéž i v dopise ze dne 26. 10. 2018, kdy přiložila soupis méně prací ve výši 19 988,09 Kč bez DPH s tím, že nemohou fakturovat ani za dílčí práce, neboť stále nemá od žalovaného odsouhlasený změnový list na skutečně provedené práce. Z předložené fotodokumentace nazvané„ Zahájení přejímacího řízení dokončeného díla dne 1. 10. 2018“ soud zjistil, skutečný stav stavby k uvedenému datu, kdy žalobkyně ukončila práce. Z fotografií jsou jasné nedodělky spočívající v neprovedení začištění v místech, kde přiléhají rámy oken ke zdem, případně podlaze u dveří. V podstatě se jedná o fotodokumentaci stavu, jak je popsán ve znaleckém posudku [číslo] 2019.

17. Žalobkyně předložila znalecký posudek [anonymizována dvě slova] ze dne 20. 12. 2018, zpracovaný znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně] a spolupracovníkem ing. [celé jméno svědka]. Znalecký úkol zněl na posouzení zda: 1) bylo možno stavbu kvalitně provést dle původní projektové dokumentace bez vyřešení detailů (zejména nových prahů dveří po vybourání a osazení nové ocelové konstrukce), 2) zda požadavek žalovaného ze dne 4. 10. 2018 na postup odstranění nedodělků schodišťových stěn je oprávněný, zda má oporu v projektové dokumentaci, výkazu výměr, SOD včetně jejich dodatků, nebo zda toto mělo být řešeno a naprojektováno žalovaným nejpozději v době realizace stavby, aby je mohla žalobkyně ocenit a zapracovat do SOD, 3) stanovení obvyklé ceny provedených prací žalobkyní do dne 29. 11.2018. Na jednotlivé otázky znalkyně odpověděla následovně. 1) předložená původní projektová dokumentace zhotovitele [právnická osoba], nebyla provedena v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou č. 169/2016 Sb., 499/2016 Sb., když v ní zcela chybí stavebně technický průzkum objektu, řezy, půdorysy, detaily, statické posouzení konstrukce a další. Na otázku 2) odpověděla tak, že s ohledem na technickou změnu stavby se jedná o jinou zakázku, než je ve SOD. Stavba byla dokončena a předána. Požadavek žalovaného na odstranění vad ze dne 4. 10. 2018 by bylo možné přijmout pouze za stavu, pokud by byl žalobkyni předán včas včetně příslušné dokumentace a soupisu prací s výkazem výměr, aby jej žalobkyně mohla ocenit a následně provést. V posudku (čl. 19) uvedla, že projektant přiznává v dopise ze dne 5. 10. 2018, že projektová dokumentace nepočítala s kompletní výměnou ocelové nosné konstrukce a tedy nebyly ani uvedeny práce s tímto spojené. Pokud byly 4. 10. 2018 vytknuty vady a nedodělky, pak projektová ani smluvní dokumentace nepočítala s pracemi, které jsou ve výtce vytýkány. 3) Jako obecnou cenu provedených prací určila znalkyně částku 5 315 686 Kč + DPH, vycházela při tom z cenových ukazatelů RTS nebo ÚRS.

18. Soudu byl dále předložen Dodatek ke znaleckému posudku číslo [anonymizováno] [číslo], ze dne 24. 2. 2020, jehož předmětem bylo posouzení správnosti znaleckých závěrů uvedených ve znaleckém posudku [číslo] [rok], ze dne 24. 10. 2019 s ohledem na skutečně provedené práce dle smlouvy o dílo. V posudku byly analyzovány pouze položky uvedené ve znaleckém posudku [číslo] [rok], když ostatní stavební práce dle SOD včetně jejich dodatků byly provedeny. Znalecký posudek konstatuje, že položka začištění ostění č. [PSČ] [číslo] nebyla, v případě schodišťových stěn, součástí projektové dokumentace ani SOD. Pokud se týká konstrukce připojovací a montážní spáry okenních sestav a chybějící parotěsné a komprimační pásky znalecký posudek stanovil, že připojovací ani komprimační spáry nejsou součástí projektové dokumentace, ze stavební dokumentace vyplývá, že nebyly ani autorským dozorem požadovány, ve stavebním deníku je zápis TDS ze dne 7. 8. 2018, že zednické začištění z vnější i vnitřní strany bude provedeno bez lišt a bez komprimační pásky v nadpraží z vnější strany. Podle ČSN 74 [číslo] provedení připojovací spáry musí být součástí projektové dokumentace stavby, což v posuzovaném případě nebylo. V případě osazení OSB desek je konstatováno, že není součástí projektové dokumentace, SOD včetně dodatku [číslo] jejich osazení bylo technickým dozorem stavebníka odsouhlaseno, došlo z jeho strany k přeměření, což vyústilo v požadavek na méně práce. Obdobná situace byla v případě osazení vnějšího parapetu pavilonu E, které rovněž nebylo v Pd ani ve SOD a dodatcích [číslo]. V případě posouzení poškození železobetonových konstrukcí je konstatováno, že se nemůže opět jednat o nedodělek, když jejich sanace není v projektové dokumentaci ani ve SOD včetně dodatků [číslo]. V posudku je uvedeno, že stavebník nedodal po celou dobu realizace díla potřebná technická řešení a detaily, naopak jednali v rozporu s požadavky ČSN. Závěrem je konstatováno, že vyjma shora uvedených položek žalobkyně provedla všechny ostatní práce dle rozpočtu dle SOD včetně jejich dodatků.

19. Z výslechu znalkyně [celé jméno svědkyně] zpracovatelky znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] ze dne 20. 12. 2018, soud zjistil následující skutečnosti. Předmětem znaleckého posudku je posouzení činnosti žalobkyně dle uzavřené smlouvy o dílo, ze které vyplývá, že předmětem díla byla realizace okenních výplní včetně meziokenních vložek a zhotovení 8 ks schodišťových stěn. Žalobkyně provedla předmět díla tak, jak byl uveden ve smlouvě o dílo a v nabídkovém rozpočtu. Projektová dokumentace předaná zhotovitelem nesplňovala požadavky pro tento typ dokumentace tak, jak je vyžadován vyhláškou č. 69/2016 Sb., v čemž byl základní problém. Typicky se to projevilo v případě opravy a výměny ocelových konstrukcí, kdy oproti původnímu požadavku na jejich částečnou výměnu vyvstala potřeba jejich celkové výměny. Pro tuto činnost však byl v dokumentaci obsaženo pouze údaj o určení profilu ocelových konstrukcí, tento údaj byl obsažen pouze ve stavebním deníku, nebyl ani součástí projektové dokumentace. Dle citovaného předpisu pro takový rozsah prací je nutno vypracovat projektovou dokumentaci, která bude obsahovat požadavky tak, jak jsou uvedeny na str. 17 znaleckého posudku. Co se týká dohodnutého rozsahu díla, tak ten byl mezi stranami dohodnut smluvně tak, jak je uvedeno na str. 6 posudku a dále v projektové dokumentaci, v průvodní a technické zprávě v rozsahu uvedeném na str. 7, 8 posudku. Problémem bylo to, že pro tyto práce nebyla zpracována potřebná projektová dokumentace, která by mimo jiné řešila způsob např. začištění těchto stěn k ohraničení konstrukcí. Bez této projektové dokumentace zhotovení takto změněného díla by pro zhotovitele představovalo značné riziko. Způsob provedení není dán jednoznačně normami, lze jej realizovat více způsoby. V tomto případě zhotovitel požádal objednatele o dopracování projektové dokumentace. Objednatel mu toto přislíbil, avšak dle zápisu ze dne 5. 10. 2018 projektant uvedl, že jím zpracovaná projektová dokumentace nepočítala s kompletní výměnou ocelové nosné konstrukce a nejsou uvedeny v soupisu prací a dodávek položky na zednické začištění spáry. V soupisu byly uvedeny pouze u každého pavilonu položky na vnitřní a vnější omítky, ty však v sobě neobsahují položky na začištění spáry z vnitřní a vnější strany. Rozsah díla je uveden v projektové dokumentaci tak, jak je uvedena na str. 7, 8 posudku plus pohledy a 1 nebo 2 detaily. Z dokumentace, kterou měli k dispozici, vyplývá, že námitky objednatele ohledně neprovedení všech dohodnutých prací se týkaly pouze 8 prosklených schodišťových stěn a spočívaly v neprovedení začišťovacích prací v části, kde ocelová konstrukce schodišťových stěn přiléhá k objektu. Rozsah těchto začišťovacích prací nebyl smluvně stanoven ani naprojektován. Zhotovitel jej tedy nemohl ani nacenit. Dle posouzení znalkyně zhotovitel provedl dílo v rozsahu, který bylo nasmlouváno, jak dle smlouvy o dílo, včetně dodatků. Jedinou výjimku tvoří práce spojené s připojovací spárou, kdy objednatel a projektant ve stavebním deníku uvedli, že nemusí být v souladu s normou, tedy že nemusí být ani zvukotěsná ani vzduchopropustná. Blíže se k tomuto vyjadřuje v dodatku ke znaleckému posudku na str. 9, ze kterého vyplývá, že TDS ve stavebním deníku udělil pokyn, že zednické začištění z obou stran bude provedeno bez lišt a bez komprimační pásky v nadpraží z vnější strany. V tomto rozsahu zhotovitel práce provedl, pokud se týká okenních výplní a meziokenních vložek. Problém spočívá v tom, že objednatel nespecifikoval způsob provedení začišťovacích prací a zhotovitel tedy nebyl schopen tyto zrealizovat. Rozsah prací, které byly domluveny ve smlouvě a jejích dodatcích, byly zhotovitelem provedeny až na práce připojovací a montážní spáry okenních sestav, kdy bylo dle pokynu objednatele dohodnuto, že ty zhotovitel nemá řešit. V případě staveb toho rozsahu, jak byly předmětem smlouvy o dílo, si dle mého názoru vyžadují udělení stavebního povolení. V rozsahu, jak bylo dílo nasmlouváno původní smlouvou o dílo, mělo být vydáno stavební povolení, protože došlo k zásahu do fasády objektu a součástí projektové dokumentace měl být statický posudek, byť zjednodušený. Dále bylo zřejmé, že bude pracováno s azbestem, což znamená vždy nutnost vydání stavebního povolení. Dle mého názoru v každém případě mělo být požádáno o vydání stavebního povolení. V případě, kdy projektant je zároveň autorským dozorem, je jeho povinností kontrolovat soulad skutečného provedení stavby s projektovou dokumentací. Povinnost kontroly navíc vyplývá z obecných předpisů. Dle smluvní dokumentace měla být stavba dokončena až na dočištění 8 schodišťových stěn. Když jsem prováděla prohlídku na místě samém, 30. 11. 2018, tak jsem viděla ze školy nějaké děti vycházet. Viděla jsem nedočištěných 8 ks schodišťových stěn, z hlediska smlouvy o dílo se nejednalo o nedodělek.

20. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] uvedl, že v případě zadání veřejné zakázky tato musí obsahovat projekt provedení stavby a dále soupis prací. Tento soupis definuje rozsah prací, které je zhotovitel povinen provést a obsah těchto prací. Jedná se o dokument, kde je konkrétně uvedeno nejen v jakém rozsahu, ale také které konkrétní práce má zhotovitel provést, nebo také může být uveden odkaz na cenovou soustavu, což bylo i v posuzovaném případě. V takovém případě soupis obsahuje název položky a její číslo se stručným popisem a v příslušné cenové soustavě, v tomto případě to byl ÚRS, je pak konkrétně uvedeno, jaké práce jsou obsahem položky. Za správnost zadání odpovídá vždy zadavatel ze zákona. Zhotovitel po převzetí této dokumentace podle ní realizuje stavbu, v případě, že zjistí, že údaje v ní obsažené nejsou správné, nebo že z objektivních důvodů je třeba provést nějaké práce navíc, tak se postupuje v souladu se smlouvou o dílo. Správný postup je ten, že zhotovitel by měl přerušit práce, pokud je to nutné a s objednatelem se dohodnutým způsobem pokusil dohodnout na změně rozsahu díla. Všechny práce uvedené v položkovém rozpočtu a soupisu prací zhotovitel provedl. Pokud projektant uvedl, že při zpracování projektové dokumentace se není povinen řídit normami, ostatně ani neví, které z nich jsou závazné a nejsou závazné, tak tento názor není správný, v okamžiku, kdy je projektová dokumentace součástí smlouvy a jsou v ní uvedeny požadavky norem, tak pro projektanta jsou všechny normy závazné. Když prováděla obhlídku na místě samém, měli jsme možnost vstoupit do interiéru budovy, doprovázel nás jednatel žalobkyně a ještě jeden muž.

21. Žalovaný předložil znalecký posudek [číslo] [rok], ze dne 24. 10. 2019, zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba]. Znaleckým úkolem bylo posouzení rozsahu a kvality provedených prací opravy fasád (spočívající ve výměně LOP schodišťových stěn v pavilonu B, C, D a E, štítových stěn pavilonu [příjmení] pásových oken pavilonu D. Znalec posuzoval práce provedené žalobkyní na [anonymizována dvě slova] [obec] na základě SOD. Znalec se v posudku zabýval, mimo jiné, určením, které práce jsou z pohledu uzavřené SOD nedodělky a uvedl, že se jedná o a těsnění připojovacích spár a montážních spár měněných konstrukcí, demontážní práce ostění OSB desek, výměna vnějšího parapetu jižního schodišťové stěny pavilonu E a 95% oprav poškozených betonových konstrukcí v souhrnné ceně 207 085 Kč bez DPH s tím, že součástí ceny nejsou náklady na lešení a úklidové práce.

22. Znalkyně [celé jméno svědkyně] při výslechu uvedla, že je spolu zpracovatelkou posudku [číslo] [rok], ze dne 24. 10. 2019, spolu s Ing. [anonymizováno], který je znalec a oba dva samostatně jsou schopni obhájit znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem. Předmětem posudku bylo posouzení stavu provedených prací s ohledem na vymezení předmětu díla dle smlouvy o dílo a jejích dodatků. Dále posuzovali s ohledem na skutečný stav provedených prací nutnost a rozsah prací, které bude nutno provést k jeho dokončení. Proto tyto práce rozdělili do několika skupin – práce ve smyslu smlouvy o dílo, které jsou v posudku nazvány dodatečné práce, jedná se o práce, které nebyly konkrétně specifikovány v projektové dokumentaci ani ve výkazu výměr, ale jejich provedení bylo nutné pro řádné dokončení předmětu díla dle smlouvy. Dále se jedná o práce, které jsou předmětem smlouvy o dílo ve znění dodatků a na ně navazující výkaz výměr, které však nebyly provedeny vůbec nebo řádně a tyto znalecký posudek označuje jako nedodělky. Tyto jsou uvedeny na str. [číslo] posudku v posledním odstavci. Částka 470 303 Kč bez DPH je částkou, která je cenou prací, které je nutné provést k řádnému dokončení díla. Tato částka je stanovena s ohledem na stav díla v době místního ohledání v lednu 2019 a reprezentuje cenu prací, které je nutno provést na řádné dokončení díla. Dle předmětné smlouvy o dílo byl předmět díla vymezen v rozsahu uvedeném ve znaleckém posudku na str. [číslo] v bodě [číslo], kde je uvedeno, že se zhotovitel v rámci předmětu plnění a sjednané ceny zavazuje zabezpečit veškeré práce, dodávky a služby, výkony a média, kterých je potřeba k zahájení, provedení a dokončení předmětu díla. Pokud jednotlivé výkony a práce nebyly součástí nacenění a jejich provedení bylo nutné k řádnému dokončení díla, v posudku jsou označeny jako dodatečné práce, v samotné smlouvě o dílo je na ně pamatováno. Pokud posudek hovoří o nedodělcích, pak se jedná o práce, které byly uvedeny v soupisu prací, ale nebyly provedeny řádně nebo vůbec. Tyto jsou uvedeny na str. 41 posudku. Znalkyně uvedla, že ve smlouvě o dílo je rozsah díla vymezen tak, jak je uvedeno ve znaleckém posudku v čl. 2 [číslo] nebyla schopna blíže specifikovat jednotlivé položky, které tvoří„ nedodělky“, které jsou uvedeny na str. 41 posudku, neboť při zpracování znaleckého posudku porovnávala jednotlivé položky tak, jak byly uvedeny v položkových rozpočtech se skutečným stavem provedení. Jedná se o velké množství položek, z toho důvodu dnes nemůže tyto konkretizovat, v rámci nedodělků nejsou zahrnuty začišťovací práce, ty považuje za dodatečné práce. Zná zápisy ve stavebním deníku i ten týkající se toho, že nebude použita těsnící páska připojovacích spár. Zatěsnění oken pouze polyuretanovým tmelem není dle ČSN. Provedená stavba ve stavu, ve kterém byla v době provedení místního šetření, neodpovídala technickým normám na její provedení. Nemohla posoudit, zda tento stav by mohl způsobit újmu na zdraví uživatelů budovy, ani na to, zda z hygienického pohledu bylo možno budovu užívat. Provizorní zajišťovací práce, které byly v budově, umožňovaly provoz školy, kdo tyto práce provedl, neví. Dílo, ve stavu, v jakém jej posuzovali, nesplňovalo uživatelské standardy ani obecně závazné právní předpisy.

23. Svědek [celé jméno svědka] se na předmětné stavbě podílel jako technický dozor stavebníka, žalovaného. Jeho činnost spočívala v tom, že prováděl kontrolu provedených prací, zjišťovacích protokolů, změnových listů. Na konkrétní stavbě byl seznámen s rozsahem původního předmětu díla i s rozsahem jeho změn. Pokud se týká původního rozsahu předmětu díla, tak ten je zachycen v listinné podobě na stránkách žalovaného, v části týkající se poptávkového řízení, kde je zveřejněna projektová dokumentace i s dotazy účastníků výběrového řízení týkající se zakázky. V případě této zakázky se jednalo o prostou výměnu oken a lehkého obvodového pláště, což je rozsah zakázky, na které by nebylo nutno zhotovovat projektovou dokumentaci, ale pro zajištění rovných podmínek pro všechny uchazeče výběrového řízení, byla zhotovena, aby všichni měli možnost se seznámit s rozsahem zakázky a mohli tuto nacenit. Zakázka se týkala pouze zbývající části budovy, kde dosud nebyla vyměněna okna, tedy schodišťové stěny s opláštěním a pavilon D, kde bylo nutno provést výměnu. V podstatě se měl i na zbývající části budovy použít stejný typ oken i opláštění. Žalobkyně spolu s jinými firmami prováděla výměnu oken na ZŠ již dříve. V rámci poptávkového řízení bylo umožněno, aby uchazeči zakázku provedli buď v jednom roce nebo ve dvou letech, aby se práce prováděly v době letních prázdnin. Při provádění zakázky došlo ke změně spočívající v tom, že dle původního rozsahu mělo dojít k výměně 50 % ocelových konstrukcí, následně došlo ke kompletní výměně ocelových konstrukcí schodišťových stěn. Této fázi předcházela dlouhá doba doplňování detailů na žádost žalobkyně, která namítala, že řez v projektové dokumentaci je pouze v jednom směru schodišťové stěny a ve druhém již nikoliv. Žalobkyně uváděla, že není schopna provést potřebné klempířské práce, pokud jsme hledali jiné technologické řešení, např. konkrétním zateplovacím systémem, žalobkyně toto odmítla pro vyšší pracnost. Žalobkyně sama přinesla několik výrobků, jak by to byla schopná vyrobit, ale tyto neodpovídaly představám objednatele. Autorský dozor odkázal žalobkyni na výrobce oplechování, Ing. [příjmení] se s ním spojil, ale ten jej odkázal na konkrétního výrobce, s kterým se již s ohledem na termín provedení nedohodl. Poté žalobkyně představila řešení provedením předsazené konstrukce obvodového pláště. Bylo to z toho důvodu, že žalobkyně nebyla schopna provést původně naprojektovanou výměnu oken a ocelových konstrukcí. Objednatel s tímto řešením žalobkyně souhlasil, neboť byl v situaci, kdy potřeboval zprovoznit školu a v zásadě by souhlasil s použitím jakékoliv technologie, která by toto umožňovala. Bylo to za situace, kdy původní okna a opláštění již bylo v budově odstraněno, žalobkyně nám sdělila, že zadání dle původního projektu není schopna zrealizovat, že tedy od smlouvy odstoupí, zdemontuje lešení, vyfakturuje dosud provedené práce a objednatel si může poptat jinou firmu, že se případně můžeme potkat i u soudu. K dohodě o provedení zakázky s předsazenou konstrukcí dle návrhu žalobkyně došlo tedy v srpnu, tuším, že 7., 8. srpna 2018, na kontrolním dnu. Zhruba někdy v polovině srpna jsem u p. [celé jméno svědka] viděl nákres jedné ocelové konstrukce na kontrolním dnu, požádal jsem ho, aby mi jej zaslal spolu s návrhem rozsahu prováděných prací a ocenění, tak, abych je byl schopen zkontrolovat. Zhruba 22. nebo 23. 8. 2018, obdržel nákres od žalobkyně, již kolem 14. srpna od žalobkyně obdržel nacenění rozsahu prací spojených se změnou, což byl rozpočet změnového listu, který sloužil jako podklad pro dodatek ke smlouvě o dílo. V předloženém nacenění byly uvedeny ceny za práce spojené s dodávkou a montáží, nikoliv již se začištěním. Požádal tedy žalobkyni, aby přepracovala cenu za dodávku oken, která byla navržena jako dvojnásobná oproti původnímu nacenění, žalobkyně předložila cenovou nabídku 3 firem na okna dle změněného provedení a protože její cenová nabídka byla nejlevnější. Po odkontrolování navrženého rozsahu prací a navržené ceny došlo mezi objednatelem a zhotovitelem k dohodě o tom, v jakém rozsahu budou provedeny práce a za jakou cenu. Rozsah požadovaných prací a cena za ně jsou obsaženy ve smlouvě o dílo a dodatcích k ní s tím, že konkrétně tyto jsou uvedeny v rozpočtu a změnových listech, které byly podkladem pro uzavření dodatků. Dodatky byly uzavřeny v měsíci září s tím, že druhý dodatek zhruba 15. září a první dodatek asi o 14 dní dříve. Do doby, než byl schválen dodatek ke smlouvě o dílo, žalobkyně na stavbě někdy pracovala, někdy ne, s poukazem na to, že nemůže dále pokračovat s prací, dokud nemá uzavřenou smlouvu o změně těchto prací, i když jej paní [celé jméno svědkyně] ubezpečovala, že pokud jsou změněné práce odsouhlaseny, tak bude i podepsán příslušný dodatek a oni mohou pokračovat v práci. Žalobkyně požadovala proplacení prací spojených se zednickým začištěním ostění, s čímž nesouhlasil, neboť dle URS, který stanovuje ceníky stavebních prací, u položky„ montáž oken“ je začištění obsaženo v ceně za tuto položku. Toto mu potvrdil pan [příjmení] z URS. Žalobkyně se na něj také obrátila, poslala mu své vysvětlení, že se jedná o začištění spáry mezi oknem a fasádou, což jí pan [příjmení] odsouhlasil. Žalobkyně však požadovala proplacení začištění ostění a nadpraží, což však ve skutečnosti neprováděla. Proto svědek požadoval, aby tyto práce, které byly součástí změnových listů u dodatků žalobkyně odečetla, následně byl uzavřen nový změnový list a nový dodatek, který by byl v souladu s cenou skutečně provedených prací, což žalobkyně odmítla. Někdy 17. října mailovou korespondencí žádal žalobkyni o schůzku, ta se neuskutečnila, žalobkyně pouze oznámila, že odečte cenu za očištění zhruba 64 m ostění, což pochopil tak, že sdělila, že vnitřní stranu nebude dokončovat. Venkovní části stěn byly dokončeny včetně začištění. Začištění vnitřní strany však provedeno nebylo, byť se jednalo o stejný druh práce, který byl žalobkyní nárokován, jak jsem již říkal dříve. Žalobkyně sdělila, že zevnitř udělá maximálně přířezy z OSB desek. Ale i ty byly provedeny nekvalitně. Když byl kontrolní den 31. října, tak prohlídkou stavby zjistili vady. Ing. [příjmení] řekl, že tak, jak je to na jedné stěně, tak je to všude stejné, že si klidně mohou sepsat soupis prací, které požadujeme provést s tím, že dokud mu nepředložíme projektovou dokumentaci s výkazem výměr, tak tyto práce nemůže provést. Když na stavbu přizvali AD, tak ten sdělil, že nemá co projektovat, protože se jedná o nedodělky a dodatečné práce. Žalobkyně stavbu opustila 22. 10., kdy oznámila, že opouští stavbu a tato není hlídaná a ukončuje vedení stavebního deníku. Poté ještě žalobkyně dodala páková táhla oken, protože ta byla v původní smlouvě. Svědek uvedl, že uvedené neprovedené položky nejsou přímo vyjmenovány ve smluvní dokumentaci, ale jejich provedení vyplývá z právních předpisů a jsou přímo spojeny s provedením prací, které jsou uvedeny ve smluvní dokumentaci. Uvedené práce nejsou spojeny s položkou shora, ale vyplývají ze smluvního požadavku provést dílo bezvadně tak, aby odpovídalo příslušným předpisům. Tyto práce, které nebyly dokončeny, je zhotovitel povinen provést na základě návrhu změnového listu víceprací. V případě různých materiálů stěn jsou různé detaily začištění spár, obvodů stěn. Liší se i cenově. Zhotovitel ví, jak má provést nacenění i bez uvedení tohoto detailu, neboť je autorizovaná osoba. V návrhu změnového listu [číslo] jsou uvedeny neprovedené položky, které byly součástí smlouvy o dílo a dodatku [číslo]. Změnový list [číslo] neobsahuje všechny nedodělané položky uvedené shora. Žalobkyní neprovedené položky jsou neprovedení vnitřního začištění schodišťových stěn, začištění parapetů a poprsníků, nadpraží, včetně zateplení a řešení připojovacích spár. Změnový list. [číslo] zpracoval svědek a jako návrh poslal žalobkyni, k jeho uzavření nedošlo. Dle svědka povinnost žalobkyně provést dílo bezvadně dle obecných předpisů vyplývá ze smlouvy o dílo po nahlédnutí do ní dle čl. 3 a 4.

3. Dílo nebylo nikdy provedeno dle obecně platných předpisů a norem a nebylo ukončeno zahájené předávací řízení. Důsledkem neukončeného přejímacího řízení bylo to, že byl zpracován posudek na stav provedených prací, žalobkyni byla zaslána výzva k odstranění vad a nedodělků před zadáním těchto prací třetí osobě a pak následovala poptávka na odstranění těchto vad a nedodělků.

24. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že u žalovaného byla zaměstnána v době od května 2015 do září 2019 s tím, že od července 2017 pracovala na pozici vedoucího odboru investic a regionálního rozvoje. Z titulu své funkce měla na starosti celou zakázku od fáze výběrového řízení až po její realizaci. Kontrolu na této stavbě za žalovaného prováděla paní [celé jméno svědkyně], zaměstnanec žalovaného. Co se týká projektové dokumentace, ta byla zpracována projektovou [právnická osoba] projekty [obec]. Tato dokumentace byla přiložena již v rámci nabídky v rámci vyhlášené veřejné soutěže. Činnost svědkyně, v rámci této zakázky, spočívala v tom, že se asi ve 3 případech zúčastnila kontrolního dne přímo na stavbě, kde se řešily problémy, o nichž byl pořízen zápis ve stavebním deníku. Dále si pamatuje, že probíhala emailová korespondence mezi žalovaným a žalobkyní. Pokud se týká jednání ve věci této zakázky, tak proběhla, pokud byla potřeba změna stávající smlouvy, ta se poté předkládala ke schválení radě města. Na těchto schůzkách, byly vždy přítomni paní [celé jméno svědkyně], p. [celé jméno svědka] a zástupce žalobkyně. Ví, že jedna změna byla předkládána až na poslední chvíli, když hrozilo, že nebude včas otevřena škola. Protože to bylo v letních měsících, kdy schvalovací proces je zdlouhavý, tak se to stalo až v srpnu, žalobkyně si vyžadovala schválení změny ze strany města. Domnívám se, že tato zakázka nebyla ze strany žalobkyně dokončena. Pokud se týká předmětné zakázky, týkala se výměny oken na schodištích i některých učeben, což v případě schodišťových oken bylo poměrně složité. Rovněž se mělo jednat o opravu 50 % ocelových konstrukcí, dále výměna boletických panelů s azbestovými vlákny za nová okna. Při zakázce se měla realizovat v rámci opravy 50 % ocelových konstrukcí i případná výměna jejich částí, s tím, podle mého, není nutně spojena potřeba stavebního povolení, věc jsme konzultovali se stavebním úřadem. Součástí výběrového řízení byla i zadávací dokumentace, jejíž zpracování zajišťoval pracovník našeho odboru. Nevzpomíná si, zda ve smlouvě s projektantem byl dán požadavek na stavebně technický průzkum stavby. Vzhledem k tomu, že materiál na škole obsahoval azbest, tak by se takový průzkum musel provádět bez osobní přítomnosti dětí. Zaměstnanec našeho odboru převzal projektovou dokumentaci dodanou projektantem, s tou šel na stavební úřad, věc prokonzultoval a ví, že stavební povolení na tuto zakázku nebylo potřeba. Zda součástí zadávací nebo projektové dokumentace byl statický posudek si nevybavila. Předpokládá, že na základě námi zpracované zadávací dokumentace, byl stavebník schopen realizovat stavbu. Úplnost dokumentace byla kontrolována. V průběhu změny byla komunikace ohledně změny oplechování, což bylo předáno projektantovi, který navrhl několik variant řešení. Pro provedení stavby byla nutná projektová dokumentace vzhledem k tomu, co se vše provádělo. Zda si svědkyně vzpomene, zda projektová dokumentace obsahovala statické výpočty, tepelně technické výpočty, připojovací montážní spáry výplně otvorů a detaily prvků, které vyžaduje norma ČSN, svědkyně uvádí, že si nevzpomíná. Zda je nedílnou součástí rozpočet, svědkyně uvádí, že ano, a dále rozsah provedených prací je dán projektovou dokumentací a smluvní dokumentací. Po dokončení prací jednali se žalobkyní o pracích, které měly být provedeny a nebyly dokončeny a o odečtení jejich ceny z ceny díla. Domnívá se, že se o těchto změnách dohodli, byly uvedeny ve stavebním deníku, ale nebyl o nich uzavřen změnový list a dodatek. Nevzpomíná si, co bylo obsahem změnového listu [číslo] to měla fakticky na starosti paní [celé jméno svědkyně]. Ví, že ji paní [celé jméno svědkyně] říkala, že byla žalobkyni vrácena faktura se zjišťovacími protokoly, protože nesouhlasily se smlouvou o dílo. Domnívá se, že budova školy po opravě nesplňovala podmínky pro její užívání tak, aby ji paní ředitelka mohla bez problémů, bez opatření, užívat.

25. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že žalovaného je zaměstnána jako referent odboru investic. V rámci předmětné zakázky výměny oken [anonymizováno] [obec] prováděné žalobkyní měla na starosti realizaci zakázky za žalovaného. V podstatě po předání smluvní dokumentace vyzývala zhotovitele k zahájení stavby, převzetí staveniště, zúčastňovala se kontrolních dnů na stavbě, administrovala materiály potřebné ke změně uzavřené smlouvy o dílo, tzn. k uzavření dodatků, který jako materiál byl předkládán radě města k projednání. V průběhu realizace zakázky vedla korespondenci se žalobkyní, připravovala na jejím základě podklady pro vedoucí Ing. [celé jméno svědkyně]. Co se týká fakturace, tak její věcnou správnost kontroloval TDI Ing. [celé jméno svědka], který podepisoval zjišťovací protokol včetně soupisu skutečně provedených prací. Takto opatřenou fakturu žalobkyně předala na podatelnu a„ interním kolečkem“ se dostala ke mně, kde jsem já již jen zkontrolovala věcnou správnost. Ze strany žalobkyně byla předložena jedna dílčí faktura za měsíc červenec, která byla proplacena. Další faktury už žalobkyně nepředložila, i když dle smlouvy měla každý měsíc provádět dílčí fakturace provedených prací. Za srpen se dostavil p. [celé jméno svědka] za žalobkyni a při kontrole zjišťovacího protokolu a dodatku [číslo] ke smlouvě zjistil, že je v něm odečtena i práce, která byla fyzicky provedena na stavbě v srpnu, proto nemůže vystavit fakturu za srpen. Dohodli jsme se na tom, že tyto práce budou zohledněny při fakturaci v dalším období. Tato nesrovnalost byla následně opravena v dodatku [číslo] smlouvy o dílo. Za další období už žalobkyně další dílčí fakturu nepředložila, přišla s konečnou fakturou počátkem října. Toto však žalovaný nemohl uznat, protože podle smlouvy o dílo bylo možné konečnou fakturu vystavit až po úspěšném předání díla, což se dosud nestalo. Proto se s žalobkyní [příjmení] snažil dohodnout, že je třeba vystavit dílčí fakturu dle zjišťovacího protokolu, který společně upravovali, ale pak to nedopadlo. Vím, že potom se jednalo o uzavření dodatku [číslo] resp. změnového listu [číslo] jehož obsahem měly být žalobkyní odsouhlasené méně práce a také narovnání některých položek s použitím koeficientu dle SOD pro položky, které nebyly obsaženy v původním projektu. Ale přesně by to věděl p. Ing. [celé jméno svědka]. Žalobkyni sdělila, že konečná faktura nemůže být vystavena do doby, než bude finančně vypořádána konečná cena díla včetně dodatků smlouvy. Pokud byl za ní pan [celé jméno svědka] kvůli fakturaci za srpen, bylo někdy na přelomu srpna a počátku září. Mám dojem, že je to zapsáno ve stavebním deníku. Nevím, jestli to bylo v době, když již byl uzavřen dodatek [číslo] ale každopádně věděl, co se bude tím dodatkem odečítat, když podepsal změnové listy, které jsou součástí dodatku. Co je předmětem zadávací dokumentace v době před zahájením stavby, jsem nevěděla. Smlouvu o dílo před zahájením stavby viděla, stejně tak položkový rozpočet, ten četla, vyrozuměla z něj, že součástí prací bude i výměna části ocelových konstrukcí schodišťových stěn. Součástí prací bylo i odstranění boletických plášťů stěn budovy. Tím pádem věděla, že se tam bude pracovat s azbestem. Nezarazilo ji, že i při povědomosti o tom, že se bude měnit část ocelové konstrukce, že bude pracováno s azbestem, nebylo vydáno stavební povolení pro stavbu. Domnívám se, že uvedený rozsah výměny ocelových konstrukcí ve výši 50 % byl projektantem dán z opatrnosti, při samotné realizaci se to mohlo vztahovat na 20 %, ale třeba i 80 %, to by se zjistilo až při samotné realizaci stavby. Při kontrole budovy jsme zjistili, že tato byla dobře ošetřena silnou vrstvou tmelu, takže vypadalo, že bude zdravá. Navíc jsme měli sdělení stavebního úřadu, že stavební povolení pro tuto stavbu není potřeba. Stav realizace stavby žalobkyní byl takový, že neodpovídal požadavkům stanoveným smlouvou o dílo. Ze své zkušenosti ví, že stav, ve kterém škola zůstala po provedení zakázky, neodpovídal jak normám, tak ani uživatelským standardům ani obecně platným předpisům, stačila by jedna návštěva hygienické stanice a školu by zavřeli.

26. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] uvedl, že spolu s kolegou Ing. [anonymizováno], zpracovali projektovou dokumentaci pro žalovaného. K podrobnostem dokumentace odkázal na kolegu, jako zpracovatele. Dále na stavbě vykonával autorský dozor, kdy ve dvou případech na žádost žalovaného zpracoval řešení detailů prosklených stěn. Na předmětné stavbě se zúčastnil až ve fázi od poloviny srpna 2018, v dřívější fázi autorský dozor vykonával kolega [celé jméno svědka], který mezitím z firmy odešel k 31. 7. 2018. Jako AD na stavbě na výzvu investora řešil problémy technického rázu, o které byl investorem požádán. Byli jsme konkrétně požádáni, abychom nakreslili detaily osazení dveří ve vztahu k podlahám, řešili jsme typy parapetů ve vztahu k osazení radiátorů atp. Otázka výměny ocelových konstrukcí byla vyřešena ještě před mým nástupem na stavbu. V případě této stavby tato nebyla ukončena provedením díla, toto nebylo dokončeno. Nebylo provedeno zaomítnutí, opravy omítek, dokončení klempířských konstrukcí, prostě prací, které se s dokončením takové stavby obvykle pojí. Sám uvedl, že pokud viděl dílo po dokončení žalobkyní, toto nebylo dle něj dokončeno, neboť nebyly provedeny začišťovací práce, dokončovací práce a začištění konstrukcí.

27. V emailovém podání žalovanému, ze dne 4. 2. 2020, svědek k reakci na znalecký posudek [anonymizována dvě slova] uvedl, že tento chybně vytýká projektové dokumentaci, že nebyly zpracovány půdorysy (pro takový typ stavby nejsou třeba), tvar konstrukce (není mu jasné o jakou konstrukci se jedná), požadavky na stavební fyziku (k čemu by u výměny schodišťových stěn měla být stavební fyzika) atp. V dopise zdůrazňuje, že výměnu ocelových konstrukcí navrhla žalobkyně, bylo tedy na ni, aby předložila i její projektovou dokumentaci, rozpočet včetně dokončovacích a začišťovacích prací. Pokud jsou v posudku uvedeny jednotlivé položky, pak se jedná o běžné, rutinní, řemeslné práce, které není nutné autorizovanému zhotoviteli popisovat (viz. provedení podlahového souvrství pod schodišťovými stěnami, způsob začištění pod parapety, začištění nadpraží).

28. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] ke zpracování projektové dokumentace stavby uvedl, že tato byla zpracována v takovém rozsahu, že na jejím základě mohl stavebník stavbu provést. Součástí této dokumentace jsou rovněž příslušná vyjádření dotčených orgánů, které jsme zajišťovali. Podle něj pro tuto zakázku nebylo třeba stavebního povolení. Obecně lze říct, že autorský dozor běží od zahájení stavby po její dokončení a je vykonávaný vždy na vyžádání investora. Projektová dokumentace je zpracovávána na základě jiného smluvního vztahu, kdy vystupujeme jako zpracovatel projektové dokumentace. V případě této zakázky měl tehdejší zaměstnavatel s žalovaným uzavřenou smlouvu jak na zpracování projektové dokumentace tak samostatnou smlouvu na výkon AD. Po dobu do konce července 2018 byl na žádost investora přítomen na stavbě v případě úpravy detailů řešení prosklených stěn, které se upravovaly dle požadavků zhotovitele. Svědek vypracoval 2 návrhy řešení, ty odeslal a nedostalo se mu zpětné vazby, že by nebyly přijaty. Pokud si vzpomíná, tak po obnažení stěn zůstala ocelová konstrukce, u které mělo dojít k výměně lokálních částí. Na další změnu, ke které bych byl přizván, si již nevzpomíná. Projektová dokumentace neobsahovala statické posouzení ocelové konstrukce, neboť dle našeho názoru se nejedná o statický prvek domu a proto nebylo potřeba jej zpracovávat. Při zpracování projektové dokumentace jsme rovněž posuzovali změnu statického zatížení ocelové konstrukce vyplývající ze změny výplní z dřevěných na plastové a vyšlo nám, že nepůjde o takový rozdíl, který by vyžadoval statické posouzení. Pokud by se mělo jednat o konkrétní výměnu ocelové konstrukce s výplněmi, tak bych pravděpodobně základní statický výpočet provedl, neboť by se jednalo o novou konstrukci. Podle svědka je v projektové dokumentaci zaneseno tepelně technické hodnocení nových prvků v rozsahu součinitele prostupu tepla. Jako samostatné tepelně technické posouzení prosklených stěn, jako samostatná položka projektové dokumentace, uvedeno není. Akustické posouzení nebylo třeba provádět, neboť dle projektu se nejednalo o žádný prostor, který by bylo třeba akusticky chránit. Neví, kolik detailů prosklených schodišťových stěn projektová dokumentace obsahovala. Neví, zda projektová dokumentace řešila připojovací spáry skleněných konstrukcí prosklených schodišťových stěn. Budovu [anonymizováno] v [obec] jsem naposledy viděl někdy v průběhu července 2018, kdy odpovídala fázi rozpracované stavby.

29. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pro žalobce vykonává na základě uzavřených smluv práce mého podnikání. Na ZŠ v [obec] na základě objednávky žalobkyně prováděli zednické práce a montáž PVC oken. Bylo to zhruba 2 roky zpět. Prováděli kompletní montáž oken a vstupních schodišťových stěn, tj. vybourání stávajících oken, montáž nových oken, příslušné zednické práce s tím spojené, montáž parapetů. U schodišťových stěn prováděli pouze montáž a nějaké lištování z vnější strany. Pokud prováděli výměnu oken, provedli ji kompletně se všemi pracemi, co k tomu patří. Na předmětné zakázce odevzdali vyměněná okna ve funkčním stavu a způsobilým k užívání. V průběhu provádění prací byly kontrolní dny, práci odevzdal a dostal za ni také zaplaceno. Při těchto kontrolách nám nikdy nebyla vytknuta skutečnost, že bychom práce nedělali v souladu s ČSN ani nám nebyly vytknuty vady. Pokud byly prováděny kontrolní dny investorem, tak u těchto přítomen nebyl, byl pouze ve vztahu s [právnická osoba]. Při této konkrétní akci neviděl žádnou projektovou dokumentaci, dle které bych měl provádět demontáž a montáž oken. Pokud se týká jednotlivých kroků montáže oken, tak při nich se řídí požadavkem objednatele, rozsah příslušných úkonů je mu znám. Pokud je na montáž oken technická norma, tak si myslí, že ano, ale přesně ji neznám.

30. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že se žalobkyní spolupracujeme, neboť je spolumajitel firmy [právnická osoba], která provádí zámečnické, svářecí práce, montáž konstrukcí. Na zakázce na ZŠ v [obec], naše firma na základě objednávky žalobkyně provedla výměnu ocelových rámů pro ukotvení oken. Při odkrytí panelů zjistili, že zakrytá ocelová konstrukce je částečně zkorodovaná a je třeba ji vyměnit. S ohledem na tuto skutečnost byla třeba změnit projektové zadání a my jsme vyráběli nové díly. Původním záměrem byla oprava těchto konstrukcí na místě, což však provést nešlo. Po výrobě nových dílů tyto znovu nainstalovali na budovu ZŠ včetně nátěru. Zakrytí těchto konstrukcí již nebylo jejich zadání. Na stavbě zjistili, že bude nutná výměna zkorodovaných ocelových konstrukcí. To jsme sdělili žalobkyni jako objednateli. S ní jsme se také dohadovali na nejrychlejším a nejlepším způsobu řešení. Při realizaci opravy resp. výměny ocelových konstrukcí byly nové díly vsazeny na místo původních dílů, každé okno jsme museli zaměřovat. Pokud se týká rozsahu prací, tak ty byly v souvislosti s nutnou výměnou ocelových konstrukcí vyšší než rozsah prací spojených s opravou těchto konstrukcí přímo na stavbě. To mělo vliv i na cenu těchto prací, ale v jakém rozsahu to si již nepamatuji. S ohledem na to že tento typ prací dělá naše firma již 30 let, tak na proreznutí ocelových konstrukcí mohlo se přijít tak, že by se oddělal jeden panel a pak by bylo možno zjistit, v jakém stavu ty konstrukce jsou. Ocelové konstrukce byly prorezlé na více místech a z technologického hlediska nešlo na ně navařit nové díly, rezavá místa měla místy až 20 cm. Při kontrolních dnech, když se řešila barva namontovaných konstrukcí, tam byl přítomen za žalovaného pan [celé jméno svědka] a zástupce firmy dodávající barvu. Nevím, zda si pan [celé jméno svědka] měřil tloušťku nanesené barvy. Za dobu realizace zakázky ze strany žalovaného nebyly na naší práci žádné výtky.

31. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na zakázce [anonymizováno] [obec] naše firma pracovala od června do září 2018. Činnost naší firmy spočívala jednak v instalaci lešení, to jsme tam měli tři měsíce a jednak v provádění prací při začištění nově zbudovaných konstrukcí ke stávajícím. Konkrétně jsme na osazené ocelové konstrukce s nasazenými plastovými výplněmi prováděli do spár instalaci kombinace tepelného izolantu, zateplení, tmelu, lišt, povrchové úpravy. Tyto práce jsme prováděli na schodištích z venkovní strany, kdy bylo naším úkolem provést práce spojené se zaizolováním stěn a jejich začištění. Během realizace našich prací probíhaly ze strany investora kontrolní dny. Nemá informaci o tom, že by z jeho strany byly výtky k naší práci, tuto jsme dokončili dle požadavku. Během provádění prací se na něj nikdo neobrátil s tím, že by nepostupovali v souladu s normami ČSN. Naše firma za provedené práce dostala zaplaceno dle dohody.

32. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že u žalobkyně pracuje na pozici výkonného ředitele, Zakázka na [anonymizováno] [obec] byla realizovaná v červnu-srpnu 2018 a spočívala ve výměně oken, dále výplní meziokenních vložek boletických panelech na schodišťových stěnách budovy. Byl pověřen, zpracováním položkového rozpočtu, tedy abych ocenil soupis prací, a dále se podílel na realizaci zakázky při jejím zaměřování, při výrobě meziokenních vložek, prostorových výplní. Dále byl jako smluvní zástupce v smlouvě o dílo se žalovaným. Při zadání zakázky jsme měli k dispozici zadávací dokumentaci, jejíž součástí byla i projektová dokumentace. Na základě těchto podkladů zpracoval soupis prací, který byl součástí té zadávací dokumentace, kdy jsem připojil ceny jednotlivých položek. Z předložené projektové dokumentace nebylo zcela možné provést realizaci zakázky například, co se týká boletických panelů, byl však schopný dle této dokumentace provést nacenění zakázky. Po podpisu smlouvy se ještě účastnil při zaměřování na stavbě a pak již jeho účast de facto skončila. Požadavky na případné změny realizace zakázky nešly přes něj. Ví, že došlo ke změně realizace ocelových konstrukcí, kdy na místo opravy se musela provést její výměna. Pokud se týká řešení otázek týkající se změny realizované zakázky, pak investor jedná v naší firmě s osobou, která je uvedena na smlouvě jako smluvní zástupce. Při realizaci této zakázky se na svědka ze strany žalovaného nikdo neobrátil s požadavkem na řešení změny parametrů této zakázky.

33. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], Csc. jako nadbytečný, neboť tito se měli vyjádřit ke kvalitě díla provedeného žalobkyní, k tomu, co se považuje za stavbu bez vad a nedodělků připravenou k předání k užívání, což již bylo provedeno ve znaleckém posudku [číslo] 2019. Pokud se měli vyjádřit k správnému postupu TDS, resp. k tomu, kdo je nositelem odpovědnosti za stavbu po podpisu smlouvy, pak toto je zřejmé z právních předpisů, a odpovězeno bylo rovněž znaleckými posudky.

34. Na základě shora popsaného skutkového děje učinil soud následující skutkový a právní závěr.

35. Soud neposoudil uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Dle názoru předmět díla dle SOD neměl charakter nemožného plnění ve smyslu ustanovení § 580 odst. 2 o.z. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v průběhu stavby, provádění díla, se jednalo o jeho rozsáhlé změně. [jméno] žalobkyně uvedla rozsah změn cca 75% hodnoty původního předmětu SOD. Pokud bylo původním předmětem díla výměna oken v budově ZŠ pak i po změně, vyvolané nutností kompletní výměny ocelových konstrukcí, šlo o plnění, které bylo možné splnit, byť s vynaložením většího úsilí (změna projektové dokumentace, výroba ocelových konstrukcí, demontáž stávajících, montáž nových, instalace předsazené stěny atp.), ale nešlo o plnění nemožné, jak předpokládá ustanovení § 508 odst. 2 o.z.

36. Rovněž se nejedná o bezesmluvní plnění v důsledku porušení ustanovení z... a Směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení Směrnice 2004/18/ES, která byla publikovaná dne 28. 3. 2014 v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem L 94/65, kdy stanoví pro případ překročení rozsahu hodnoty díla o více než 50% oproti původně sjednanému, nutnost vypsat nové zadávací řízení a uzavřít novou smlouvu na provedení díla ve vyšším rozsahu. Soud má za to, že tato právní úprava není použitelná pro zakázky malého rozsahu, u kterých je dána výjimka z povinnosti provést zadávací řízení, tyto zakázky jsou prováděny nikoliv dle z... Předmětná právní úprava navíc s překročením rozsahu původně zadaného díla nespojuje neplatnost uzavřené smlouvy přímo ze zákona. Ta nastane v případě rozhodnutí ÚOHS o zákazu plnění ze smlouvy (§ 264 odst. 1 z.z.v.z.) vydání takovéhoto rozhodnutí nebylo prokázáno, za situace, kdy je nutné na uzavřené smlouvy pohlížet jako převážně platné, soud má SOD za platně uzavřenou.

37. Mezi účastníky byla dne 31. 5. 2018, uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výměna oken na [anonymizována dvě slova] [obec] – [obec] za původně dohodnutou cenu 4 956 961,05 Kč + DPH. V průběhu provádění stavebních prací došlo ke zjištění, že bude nutné vyměnit 100% ocelových konstrukcí, což si vyžádá i změnu technologie provedení díla. Žalobkyně, po dohodě se žalovaným, provedla změnu díla, která se projevilo ve změnových listech 1 až 4, které byly podkladem pro sjednání dodatků ke smlouvě o dílo [číslo]. Na základě uzavřených dodatků ke smlouvě o dílo byla dohodnuta cena za dílo ve výši 5 098 578,11 Kč + DPH, což činí 6 169 279,51 Kč. Žalovaný proplatil žalobkyni částečnou cenu díla za práce v měsíci červenec 2018, ve výši 2 693 349,77 Kč. Žalobkyně ukončila práce na stavbě poté, co se nedohodla s žalovaným na změně SOD o více práce, resp. méně práce, když požadovala po žalovaném, aby práce spojené se začištěním okenních výplní a zednické práce dokončovacího rázu spojené s výměnou okenních výplní byly součástí změnových listů s příslušným naceněním, neboť bez takto odsouhlaseného rozsahu dalších prací by tyto žalobkyně musela provádět na vlastní náklady bez povinnosti žalovaného k jejich proplacení. S tímto názorem žalovaný nesouhlasil s tím, že jím požadované vady a nedodělky nejsou vícepracemi, jsou součástí již položkově vyjmenovaných prací, k jejichž provedení s žalobkyně zavázala. Z tohoto důvodu odmítla převzít dílo a s tím i konečnou fakturaci žalobkyně s argumentací, že konečnou fakturu bude žalobkyně oprávněna předložit až po odstranění vad a nedodělků, uvedených ve zjišťovacím protokole. Žalobkyně, poté co zjistila, že žalovaný odmítá uznat vystavení konečné faktury za provedení díla dle dohodnutého rozsahu, vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 26. 10. 2018 k převzetí díla a zaplacení částky, odpovídající hodnotě provedených prací ve výši 5 098 578 Kč + DPH do jednoho měsíce, tj. do 26. 11. 2018. Žalovaný setrval na svém odmítavém stanovisku dílo převzít a zaplatit jeho cenu.

38. Žalovaný s požadavkem na zaplacení ceny díla nesouhlasil, neboť má za to, že se nejedná o nárok z neplatné smlouvy o dílo, když se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu a nevztahují se na ni omezení uvedená v předžalobní výzvě, týkající se změny rozsahu předmětu smlouvy o více jak 50%. Uvedl, že uzavřená smlouva o dílo je platná, žalobkyně neprovedla dílo řádně, neboť jí byly vytknuty vady a nedodělky, které odmítala odstranit, proto dle platné SOD nemá právo vystavit konečnou fakturu, když její vystavení je možné až po předání bezvadného díla. V průběhu řízení žalovaný uvedl, že by byl ochoten proplatit částku 2 883 832,69 Kč + DPH (3 489 437,60 Kč), ale až po vzájemné smírné dohodě stran, ke které nedošlo.

39. Z předloženého znaleckého posudku číslo [anonymizována dvě slova] a dodatku k němu číslo [anonymizována dvě slova] je zřejmé, že žalobkyně provedla všechny práce, které byly uvedeny a účastníky dohodnuty jako předmět díla. Pokud byly žalobkyni vytýkány nedodělky a vady, pak tyto nebyly součástí sjednaného rozsahu díla, když dle znaleckého posudku začišťovací práce a dokončovací práce jsou samostatnými pracemi, nikoliv nedílnou nebo běžnou součástí prací, které byly uvedeny v položkovém rozpočtu. Pokud vytýkané práce (nedodělky a vady) nebyly samostatně položkově určeny a řádně naceněny, nejsou součástí smlouvy o dílo a nemohou mít povahu nedodělků nebo vad díla. Zejména pak za situace, kdy v průběhu provádění díla došlo k podstatným změnám, na které bylo třeba operativně reagovat změnou technologie, rozsahu provedených nutných prací apod.

40. Pokud žalovaný předložil znalecký posudek [číslo] [rok], pak jeho závěry v rozsahu stanovení nedodělků, byly vyvráceny shora uvedeným posudkem, předloženými dílčími soupisy více a méně prací, ve kterých nejsou práce, uvedené ve znaleckém posudku, vyjmenovány. Proto nelze přisvědčit argumentaci, že žalobkyně nedokončila dílo a žalovaný jej nemohl převzít.

41. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

42. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

43. Podle § 2628 o.z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

44. Žalobkyně provedla dílo v rozsahu, v jakém se k tomu zavázala smlouvou o dílo a jejími dodatky, požadovala zaplacení dohodnuté ceny provedených prací, jak vyplývá z uzavřeného dodatku [číslo] který byl mimo jiné opravou dodatku [číslo]. Za situace, kdy žalovaný svým odmítavým postojem k převzetí díla, vzhledem k jím tvrzeným nedodělkům a vadám díla, zabránil žalobkyni odevzdat provedené dílo a tím i vystavit konečnou fakturu, tím porušil svoji povinnost uloženou v ustanovení §§ 2586 a 2628 o.z. Žalobkyni nezbylo, než vyzvat žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši, v jaké byla dohodnuta ve smlouvě. Tím, že žalovaný, bez právního důvodu, odmítl převzít skončené dílo, nelze přiznat oprávnění jeho námitce, že uplatněný nárok nelze přiznat pro nemožnost konečné fakturace dle smluvních podmínek, když dílo není dosud dokončeno. Ve výzvě k zaplacení ze dne 26. 10. 2018, byla stanovena lhůta k plnění a to do 26. 11. 2018, od následujícího dne se dostal žalovaný do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

45. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobní nárok, pokud je požadováno zaplacení ceny provedených prací ve výši dle dodatku [číslo] ke SOD je důvodný a soud žalobě vyhověl. Dále soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky, kterou vynaložila na zpracování znaleckého posudku, když tento výdaj byl doložen přiloženou fakturou [číslo] ze dne 20. 12. 2018, následně fakturou číslo 2019 ze dne 14. 1. 2019 na částku 61 952 Kč a dokladem o zaplacení ze dne 17. 1. 2019, fakturou [číslo] ze dne 9. 6. 2020 následně dokladem o zaplacení ze dne 9. 6. 2020 uvedené výdaje jsou účelné náklady žalobkyně vynaložené v souvislosti s tímto řízením. 46.

46. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky, rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 728 578,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 200 399 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6 a § 7 a §11 odst. 1, vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 23 300 Kč (tarifní hodnota 3 745 264,74 Kč) a dle § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300, Kč za každý z následujících úkonů právní služby ( (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby1x, sepis žaloby 1x, zastoupení při jednání soudu dne 16. 12. 2019 1x, dne 25. 5. 2020 5 úkonů (od 8:30 hod. do 11:12 hod., od 13:15 hod. do 16:45 hod.), 27. 5. 2020 4 úkony (od 8:30 hod. do 13:00 hod., od 14:00 hod. do 15:37 hod.), 8. 6. 2020 2 úkony (od 8:30 do 10:04, od 13:30hod do 15:25 hod.), 9. 11. 2020 2 úkony (od 8.30 hod. do 11:04 hod.), 22. 9. 2021 od 13:00 hod. do 14.31 hod.), doplnění důkazních návrhů ze dne 2. 7. 2020), částečné zpětvzetí žaloby ze dne 20. 11. 2020 (tarifní hodnota 262 035,75 Kč) á 9 380 Kč, poloviční úkon dle § 11 odst.2, vyhlášky č. 177/1996 Sb., á 11 650 Kč za sepis předžalobní výzvy, sdělení soudu ze dne 10. 2. 2020 o výsledcích mimosoudního jednání, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% a náklady na [anonymizována dvě slova] v částce 5 000 Kč.

47. Soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady žalobkyně, mající povahu úkonu právní služby dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., spočívající v podání ze dne 14. 11. 2019, stížnost na průtahy, 6. 11. 2020 žádost o posunutí termínu začátku ústního jednání, přípis k odročení ústního jednání ze dne 14. 6. 2021, žádost o změnu termínu jednání ze dne 10. 8. 2021. Proto odměnu za tyto úkony žalobkyni nepřiznal.

48. O povinnosti žalovaného hradit náklady řízení, které vznikly státu, soud rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady jsou ve výši zaplacených odměn znalcům za jejich účast na ústních jednáních v celkové výši 3 239 Kč (usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 10. 2020) a 1 400 Kč (usnesení č. j. [číslo jednací], ze dne 1. 10. 2020).

49. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení