51 A 1/2022 – 100
Citované zákony (27)
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 12 odst. 4 § 7 § 9 odst. 4 písm. d § 14 odst. 3
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 82 § 103 odst. 1
- o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 183/2006 Sb. — § 131a
- o základních registrech, 111/2009 Sb. — § 5 odst. 1 § 31 § 32
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 506 § 3054
- o katastru nemovitostí (katastrální zákon), 256/2013 Sb. — § 4 odst. 1 § 19 § 28 § 28 odst. 1 § 32 § 32 odst. 1 § 32 odst. 1 písm. a § 32 odst. 1 písm. b § 36 § 36 odst. 1 písm. a
- Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), 357/2013 Sb. — § 27 § 30 odst. 5 § 40
Rubrum
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobců: a) X, narozena X bytem X b) X, narozen X bytem X zastoupeni JUDr. Helenou Novákovou, advokátkou sídlem tř. Míru 146, 381 01 Český Krumlov proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihočeský kraj sídlem Lidická tř. 124/11, 370 86 České Budějovice za účasti osob zúčastněných: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu spočívajícího v provedení zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí dne 16. 11. 2021 pod sp. zn. Z–6446/2021–301 takto:
Výrok
I. Určuje se, že zásah žalovaného vůči žalobcům, spočívající v provedení zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí dne 16. 11. 2021 pod sp. zn. Z–6446/2021–301 byl nezákonný.
II. Žalovaný je povinen odstranit jím provedený zápis pod sp. zn. Z–6446/2021–301 a obnovit stav zápisu údajů v katastru nemovitostí před provedeným zápisem pod sp. zn. Z–6446/2021–301, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 30.090 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.
Odůvodnění
I. Vymezení věci a obsah žaloby
1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 7. 1. 2022 se žalobci domáhají, aby soud vyslovil, že zápis jiných údajů provedený žalovaným dne 16. 11. 2021 v rámci řízení sp. zn. Z–6446/2021–301 byl nezákonný, a proto žádají odstranit provedený zápis a obnovit stav zápisu v katastru nemovitostí před předmětným zásahem.
2. Žalobci popsali způsob nabytí vlastnického práva k rozestavěné stavbě, která byla součástí pozemku parc. č. st. X zapsaného pro k. ú. X, okres České Budějovice na LV č. X a to kupní smlouvou uzavřenou dne 1. 11. 2019 (právní účinky ke dni 7. 11. 2019) s P.K., I.J. a J.J. Žalobci v žalobě rozvedli linii převodů a přechodů vlastnického práva k předmětné nemovitosti až do roku 1972, kdy měla předmětná stavba vzniknout. Žalobci byli přesvědčeni, že nabyli v dobré víře vlastnické právo k budově na pozemku parc. č. st. X zapsané v k. ú. X a v souladu s § 3054 občanského zákoníku se stala tato stavba součástí pozemku. Žalobci podotkli, že všichni předchůdci v převodech vlastnického práva k předmětným nemovitostem byli přesvědčeni, že jsou oprávněnými vlastníky. Žalobci rovněž poukazovali na superficiální zásadu ve smyslu § 506 občanského zákoníku a § 3054 téhož zákona, který sjednocoval vlastnický režim stavby jako samostatné věci vzniklé před 1. 1. 2014 a pozemku, na němž stavba stojí. Žalobci brojili proti zápisu, jímž došlo k odnětí stavby z jejich listu vlastnictví, která v důsledku toho již není součástí pozemku, a stala se samostatnou stavbou bez vlastníka. V žalobě bylo dále zdůrazněno, že usnesení Městského úřadu Trhové Sviny ze dne 2. 10. 2020 se týkalo existence stavby a nemohlo vést k výmazu vlastníka z katastru nemovitostí, ani nemohlo popřít účinky zákona, že předmětná stavba je ode dne 1. 1. 2014 součástí parc. č. st. X. Zápis jiných údajů provedený žalovaným uskutečňující výmaz stavby z LV žalobců, označili za projev libovůle žalovaného. Žalobci popisovali řízení vedené u Městského úřadu Trhové Sviny a řízení vedené před Okresním soudem v Českých Budějovicích, jehož předmětem se stala žaloba na vyklizení předmětné stavby podaná žalobci.
3. Žalobci se podanou žalobou na ochranu před nezákonným zásahem pokouší prokázat, že provedený zápis měl především evidenční charakter, nelze jím provést zápis vzniku, změny či zániku vlastnického práva, to umožňuje pouze vklad. Provedeným zápisem byla stavba odňata z vlastnického práva žalobců, což však nebylo takovým postupem zákonně možné provést, a to ani na základě usnesení Městského úřadu Trhové Sviny ze dne 2. 10. 2020, č. j. MUTS/23068/20/Smi. Usnesení ze dne 2. 10. 2020, č. j. MUTS/23068/20/Smi mohlo vést pouze k zápisu do původního stavu, kdy byla stavba vedena jako rozestavěná, avšak jako součást parc. č. st. X a stále ve vlastnictví žalobců. Žalobci namítali, že jim bylo odepřeno se jakkoliv vyjádřit k provedenému záznamu a uplatnit řádnou obranu. Jako nevýznamnou považovali žalobci skutečnost, že předmětná stavba byla vymazána z registru RÚIAN ke dni 1. 10. 2020, neboť se jedná o evidenci administrativního charakteru.
II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu
4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Nejprve žalovaný popisoval související podstatné události a následně proces provádění zápisů jiných údajů do katastru nemovitostí. Žalovaný podotkl, že nebyly předloženy žádné listiny prokazující vlastnické právo žalobců k předmětné budově ani listiny prokazující dokončení stavby. V rámci digitalizace souboru popisných informací došlo k provedení nesprávného zápisu majícího za následek rozpor ve vedení zápisu v katastru nemovitostí oproti skutečnému stavu. Podle žalovaného se v případě postupu pro výmaz budovy má postupovat obdobně jako při zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí dle § 28 katastrálního zákona. Žalovaný uvedl, že žalobci neprokázali oprávněnost provedení stavby, nedoložili žádné dokumenty, které však měli při změně vlastnictví od původních vlastníků obdržet. Žalovaný postupoval podle § 32 odst. 1 katastrálního zákona a § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, podle nichž je katastrální úřad dostatečně oprávněn k provedení výmazu údajů o předmětné stavbě, jestliže vychází z provedeného zrušení stavebního objektu v RÚIAN ve spojení s předloženým usnesením o zrušení potvrzení o provedení – existenci stavby a jejím užívání. Budova na pozemku st. č. X je nyní vedena jako samostatná a bez listu vlastnictví. V důsledku „vytržení“ předmětné budovy z pozemku a „odejmutí“ z vlastnictví žalobců žalovaný avizoval, že přistoupí k postupu dle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, a to k opravě chybného údaje způsobeného zřejmým omylem při jeho vedení. Oprava údajů bude spočívat ve vymazání chybného údaje a druh pozemku bude v katastru nemovitostí zaznamenán namísto „zastavěná plocha a nádvoří“ na „ostatní plocha“ se způsobem využití „jiná plocha“.
III. Replika žalobců
5. Dne 21. 4. 2022 byla krajskému soudu doručena replika žalobců, v níž uvedli, že žalovaným zvolený postup ve věci dle § 32 katastrálního zákona byl nesprávný, neboť mělo dojít k postupu dle § 36 katastrálního zákona, a proto se jednalo o nezákonný zásah. Žalobci setrvale tvrdili, že řádně nabyli vlastnické právo k pozemku a budově na něm stojící, zároveň sdělili, že uvedené však nemůže posuzovat žalovaný, nýbrž nezávislý soud. Závěrem žalobci podotkli, že žalovanému jistě musí být známo, že stavba nadále existuje, a tak činí–li se zápis odstranění stavby do registru RÚIAN v návaznosti na fyzické odstranění stavby, tak k takovému výmazu z RÚIAN nemělo oprávněně dojít.
IV. Obsah správních spisů
6. Ze správního spisu byly zjištěny pro projednávanou věc následující rozhodné skutečnosti. Dne 7. 11. 2019 obdržel žalovaný návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a to vlastnického práva žalobců, což bylo doloženo kupní smlouvou ze dne 1. 11. 2019 k mj. nyní projednávaným nemovitostem. Dále bylo do správního spisu založeno Potvrzení o provedení – existenci stavby a jejím užívání ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. STAV/2971/existence/20/S. Dne 2. 10. 2020 bylo Městským úřadem Trhové Sviny vydáno usnesení sp. zn. STAV/2971/existence/20/S, jímž bylo zrušeno Potvrzení o provedení – existenci stavby a jejím užívání ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. STAV/2971/existence/20/S. V usnesení bylo uvedeno, že bylo zjištěno, že se nejedná o sklad zahradní techniky, nýbrž o zbrojnici údajně ve vlastnictví obce Slavče, s ohledem na nejasná vlastnická práva přistoupil Městský úřad Trhové Sviny ke zrušení přecházejícího potvrzení ze dne 30. 9. 2020. Ve sdělení žalovaného ze dne 12. 4. 2021 adresované žalobkyni a) v reakci na její žádost o přešetření zápisu bylo sděleno, že stav budovy z rozestavěné na dokončenou byl změněn na základě její žádosti a podotkl, že došlo ke správnému zaevidování budovy bez LV.
V. Právní názor soudu
7. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
8. Žaloba je důvodná.
9. Krajský soud úvodem předestírá postupný přechod a převod vlastnických práv k pozemku parc. č. st. X, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 60 m2, jehož součástí byla rozestavěná stavba. Uvedený předmět vlastnického práva nabyla nejprve v pozůstalostním řízení v roce 1972 M.N. (roz. H.) od své matky K.H.. Následně v roce 1998 uzavřela kupní smlouvu s J.J., I.J. a P.K. tito nabyli vlastnické právo ke specifikovanému pozemku a stavbě nacházející se na tomto pozemku vkladem této smlouvy. Stejně tak žalobci na základě kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2019, k jejímuž složení do katastru nemovitostí došlo na základě návrhu na vklad ze dne 7. 11. 2019. Tvrzené vlastnické právo ke stavbě však potvrzoval zápis v katastru nemovitostí v případě všech předcházejících vlastníků. Žalobci popsali průběh celé situace a odkazovali na ustanovení občanského zákoníku, která souvisela s nabytím vlastnického práva, kdy poukazovali na § 3054 občanského zákoníku, podle kterého se stavba stala součástí pozemku, což připustil i žalovaný ve svém vyjádření k žalobě pod bodem 4. Pod bodem 2. svého vyjádření zároveň uvedl, že zápis budovy na parcele st. č. X na LV X nebyl zcela správný.
10. Nezákonný zásah měl spočívat konkrétně v zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí, kterým bylo žalobcům odňato vlastnické právo ke stavbě umístěné na pozemku, jehož vlastníky byli žalobci. Žalovaný podle žalobců nesměl provést vznik, změnu či zánik vlastnického práva pouze zápisem, neboť tak lze činit pouze vkladem. Žalobci se nemohli jakkoliv vyjádřit ani bránit proti odnětí vlastnického práva, které učinil žalovaný pouze záznamovým řízením. Nutno podotknout, že žalobci místy striktně nerozlišovali mezi pojmy záznam a zápis.
11. Krajský soud předně upozorňuje, že převážná část žalobní argumentace není v tomto řízení projednatelná, neboť se nevztahuje k předmětu řízení vymezenému žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Žalobci namítali, že měli za to, že zachovali běžnou opatrnost, jestliže při uzavírání kupní smlouvy na předmětné nemovitosti vycházeli z údajů zapsaných v katastru nemovitostí, z nichž vyplývalo vlastnické právo právních předchůdců žalobců k předmětným nemovitostem. Okolnosti uzavření kupní smlouvy a převodu vlastnických práv však není krajský soud v tomto řízení oprávněn hodnotit. Správním soudům nepřísluší rozhodovat, komu náleží vlastnická práva ke stavbě na pozemku, krajský soud je nyní oprávněn pouze posoudit, zda žalovaný ve věci mohl postupovat tak, jak konal, a provést předmětný zápis jiných údajů. Jestliže jsou žalobci přesvědčeni, že jim svědčí vlastnické právo, musí se jej domáhat v příslušném občanskoprávním soudním řízení, nikoli v rámci soudního řízení o zásahové žalobě.
12. Krajský soud poukazuje na skutečnost, že záznamem ve smyslu § 19 katastrálního zákona mohou být zapisována práva odvozená od vlastnického práva, a to příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu, právo hospodařit s majetkem státu, správa nemovitostí ve vlastnictví státu, majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města Prahy, majetek statutárního města svěřený městským obvodům nebo městským částem statutárních měst, majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření. Ustanovení § 27 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“) poskytuje podrobnější informace k záznamu odvozených práv k nemovitostem, avšak nerozšiřuje taxativní výčet vymezený zmiňovaným § 19 katastrálního zákona. Mezi žalobci i žalovaným panuje shoda o tom, jaké skutečnosti lze zapisovat záznamem ve smyslu § 19 katastrálního zákona, a že tudíž v projednávané věci nemohlo být užito postupu dle § 19 zmiňovaného zákona. K rozporům však dochází v souvislosti s tvrzeným postupem žalovaného dle § 28 katastrálního zákona a provedení zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí. Žalobci nesouhlasí s tím, že odstranění předmětné stavby z jejich listu vlastnictví č. X bylo možné provést tzv. zápisem jiných údajů ve smyslu § 28 katastrálního zákona.
13. Podle § 28 odst. 1 katastrálního zákona platí, že pro zápis jiných údajů do katastru se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení platí, že pro označení nemovitostí v listinách pro zápis jiných údajů do katastru se použijí obdobně ustanovení o označování nemovitostí v listinách pro zápis práv.
14. Krajský soud souhlasí s žalobci, že postup žalovaného spočívající v odstranění stavby na pozemku st. p. X z listu vlastnictví žalobců a jejího dalšího vedení bez LV a nahlížení na ni jako na samostatnou stavbu, to vše s odkazem na § 28 katastrálního zákona, bylo nezákonným zásahem žalovaného. Krajský soud má za to, že tímto postupem žalovaného bylo zasaženo do vlastnického práva žalobců, jak ostatně sami avizovali. Odstranění stavby z listu vlastnictví žalobců krajský soud vyhodnotil jako zjevný zásah do vlastnického práva a nikoli jen zápis jiných údajů, jak se pokoušel navodit dojem žalovaný. V souvislosti se specifikací „jiných údajů“ krajský soud odkazuje na komentářovou literaturu k § 28 katastrálního zákona, která jiné údaje vyjmenovává: „Údaje obsažené v katastru jsou uvedeny v § 4 odst. 1 katastrálního zákona, přičemž jiným údajem se rozumí geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla jednotek, cenové údaje, údaje pro daňové účely, údaje o vlastnících a jiných oprávněných, údaje o bodech podrobných polohových bodových polí, místní a pomístní názvosloví. Podrobnosti způsobu evidence jiných údajů v katastru jsou stanoveny v katastrální vyhlášce, a to zejména v § 7 až 13.“ [ŠUSTROVÁ, Daniela. Katastrální zákon. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Praktický komentář. ISBN 978–80–7598–152–3.] Nutno podotknout, že jinými údaji o vlastnících a jiných oprávněných není výmaz vlastnického práva žalobců z jejich listu vlastnictví ve vztahu k nemovitostem, které vlastní. Katastrální vyhláška v § 40 specifikuje změny údajů o vlastnících a jiných oprávněných, přičemž tyto jiné údaje se v případě fyzických osob podle odstavce 1, 3 a 6 katastrální vyhlášky týkají změny jména, příjmení, rodného čísla, adresy místa pobytu či titulu. Nelze tudíž podřadit postup žalovaného pod zápis jiných údajů.
15. Krajský soud dospěl k závěru, že výmaz vlastnického práva z listu vlastnictví by měl být řešen v rámci řízení, jehož předmětem je „vlastnictví“, a to v rámci vkladového řízení, nikoli záznamového řízení. Pro rozhodnutí není podstatné, jakým způsobem si žalovaný řízení označil, resp. že spisová značka předmětného řízení byla specifikována písmenem „Z“, což mělo potvrzovat, že žalovaný postupoval podle části třetí katastrálního zákona a provedl zápis jiných údajů ve smyslu § 28 katastrálního zákona.
16. Žalobci spatřovali v postupu žalovaného nezákonný zásah bez ohledu na to, zda žalovaný svůj postup opíral o § 19 či § 28 katastrálního zákona, neboť byli přesvědčeni, že k zásahu do jejich vlastnického práva zjevně došlo, a tak mělo být vedeno vkladové řízení, neboť se provedený „zápis“ v katastru nemovitostí týkal vzniku, změny či zániku vlastnického práva. Krajský soud shledává tuto žalobní námitku důvodnou, neboť v provedeném postupu žalovaného skutečně spatřuje zásah do vlastnictví žalobců, aniž by k tomu došlo zákonným postupem.
17. Žalobci namítali, že neměli možnost se v záznamovém řízení jakkoli vyjádřit. Záznamové řízení je sice skutečně neformálním správním řízením, jehož výsledkem je provedení záznamu, které se poznamenává do protokolu a absentuje jakékoli vydávání rozhodnutí o provedení či neprovedení zápisu jiných údajů, jak popisoval žalovaný, nicméně nelze tímto způsobem, resp. v takovém řízení zasahovat do vlastnictví. Žalobní námitka o nemožnosti se vyjádřit a uplatnit řádnou právní obranu je proto zcela oprávněná a souvisí s již vyřčeným nesprávně zvoleným postupem pro provedené úkony.
18. Krajský soud dále zdůrazňuje, že žalovanému nepřísluší posuzovat, komu svědčí vlastnické právo k předmětné stavbě. Ačkoliv tuto skutečnost žalovaný nerozporoval, fakticky svým jednáním do vlastnictví žalobců zasáhl. Žalovaný v rámci vkladového řízení zahájeného na základě návrhu na vklad vlastnického práva žalobců ze dne 7. 11. 2019 doloženého kupní smlouvou ze dne 1. 11. 2019 zapsal žalobcům na jejich list vlastnictví č. 586 také předmětnou „rozestavěnou stavbu“, následně však bez návrhu patrně v reakci na vyvstalé skutečnosti svévolně přistoupil k odstranění rozestavěné stavby z listu vlastnictví žalobců, aniž by pro takový postup zasahující do vlastnického práva měl zákonné zmocnění. Jestliže měl žalovaný za to, že v projednávané věci byl proveden nesprávný zápis mající za následek vedení rozdílného zápisu v katastru nemovitostí oproti skutečnému stavu, měl využít nástrojů, které mu jsou svěřeny. Chybu v katastrálním operátu může katastrální úřad opravit pouze prostřednictvím institutu „oprava chyby v katastrálním operátu“ dle § 36 katastrálního zákona, což ve vyjádření k žalobě také avizoval, avšak pro „odejmutí“ nemovitosti z listu vlastnictví pouhým zápisem jiných údajů dle § 28 katastrálního zákona ho nic neopravňovalo. V případě řádného opravení chyby ve smyslu § 36 katastrálního zákona by měli žalobci prostor se vyjádřit a případně projevit nesouhlas s opravou v řádném správním řízení, v němž by mohli hájit svá práva. Nic na tom nemůže změnit argumentace žalovaného, kterou předestřel při jednání soudu, že řízení o opravě chyby vedl na základě výzvy nadřízeného orgánu po podání žaloby, neboť toto řízení se týkalo pouze přečíslování pozemku v souvislosti s odstraněním stavby z tohoto pozemku a změny ze stavebního pozemku na ostatní.
19. Argumentaci žalovaného vztahující se k určení vlastnického práva opírající se o rozhodnutí v občanskoprávním řízení ponechá krajský soud bez reakce, neboť to není předmětem tohoto řízení, jak již bylo zmíněno výše. Nutno však opětovně zmínit, že posuzovat, komu náleží vlastnická práva k nemovitostem, či okolnosti uzavření kupní smlouvy nepřísluší hodnotit žalovanému.
20. Žalovaný ve vyjádření k žalobě dále zmínil, že v případě provedeného záznamu, který měl za následek odejmutí vlastnického práva k budově bez návrhu vlastníků a bez doložení příslušné listiny dokládající zánik vlastnického práva, postupoval na základě usnesení o zrušení Potvrzení o provedení – existence stavby a jejím užívání dle § 28 katastrálního zákona a § 30 odst. 5 katastrální vyhlášky.
21. Podle § 30 odst. 5 katastrální vyhlášky spočívá–li změna jiných údajů katastru ve výmazu budovy nebo vodního díla, vymaže katastrální úřad veškeré údaje evidované o budově nebo vodním díle, a to i v případě, že by jinak byl k jejich výmazu nezbytný návrh.
22. Nicméně v projednávané věci stavba fakticky nadále existovala a existuje, nedošlo k jejímu odstranění, a proto má soud za to, že aplikace § 30 odst. 5 katastrální vyhlášky není na místě. Podle části 5.3.7.1 návodu pro správu katastru nemovitostí platí, že stavba se v katastru odstraní (zruší) na základě ohlášení vlastníka budovy nebo vlastníka pozemku, na kterém je budovaevidována, doloženého a) potvrzením stavebního úřadu, že budova na daném pozemku již neexistuje(v případě, že odstranění budovy bylo stavebním úřadem podle § 129 nebo § 135 StavZ nařízeno); listina „Potvrzení, že stavba již neexistuje, nebo (…) e) zjištění, že stavba, která byla dříve vedena v RÚIAN, byla z RÚIAN vymazána (§ 32 odst. 1 písm. b) KatZ).“ V nyní projednávané věci žalovaný obdržel telefonát a email od starostky obce Slavče, o tom, že stavba je požární zbrojnicí ve vlastnictví obce Slavče, dále žalovaný disponoval usnesením Městského úřadu Trhové Sviny, jímž bylo zrušeno potvrzení o provedení – existenci stavby a jejím užívání, a v neposlední řadě došlo také k výmazu stavby z registru RÚIAN. V návodu pro správu katastru nemovitostí bylo také uvedeno, že „potvrzení uvedená v písm. a) se nevyžadují, pokud budova, která byla dosud evidovánav RÚIAN, je již z tohoto ZR vymazána. V takovém případě je třeba ověřit, že stavba bylav minulosti v RÚIAN vedena“.
23. Krajský soud upozorňuje, že usnesení Městského úřadu Trhové Sviny o zrušení Potvrzení o provedení – existenci stavby a jejím užívání není totéž jako potvrzení stavebního úřadu, že budova na daném pozemku již neexistuje, naopak, z usnesení o zrušení Potvrzení o provedení – existenci stavby a jejím užívání ze dne 2. 10. 2020 naopak vyplývá, že usnesení bylo vydáno „na základě nejasných vlastnických práv“, což zjistil z telefonátu starostky obce Slavče, kdy se nemělo jednat o sklad zahradní techniky, ale zbrojnici ve vlastnictví obce Slavče, kdy tato skutečnost nebyla nikde uvedena ve zjednodušené dokumentaci. Rozhodnutí o zrušení „Potvrzení“ není dostatečným podkladem pro odstranění stavby z evidence, neboť toto rozhodnutí bylo vydáno pouze z důvodu zmatku ve vlastnických právech, a nikoliv proto, že stavba neexistuje, či byla odstraněna. Bylo vydáno proto, že obec Slavče po cca 30 letech bez jakýchkoliv podkladů nesouhlasila s vlastnictvím zapsaným po celou tuto dobu jiným osobám. Tuto situaci zřejmě do jisté míry z minulosti zaviněnou pochybením žalovaného nebylo lze řešit nápravou jiných údajů podle § 28 katastrálního zákona. Změna provedená žalovaným neměla pouze evidenční účinky. Potvrzením, že stavba již neexistuje, resp. že došlo k zániku budovy, žalovaný tudíž nedisponoval. Rovněž nebylo nijak doloženo ze strany žalovaného, že by obdržel ohlášení vlastníka budovy nebo pozemku, že by budova měla být odstraněna, a tak podmínky pro odstranění stavby z katastru nemovitostí podle návodu pro správu katastru nemovitostí dle písm. a) (viz odstavec výše) nebyly splněny.
24. Zrovna tak nebyly splněny podmínky ani pro odstranění stavby z katastru nemovitostí proto, že stavba, která byla dříve vedena v RÚIAN, byla z RÚIAN vymazána (§ 32 odst. 1 písm. b) KatZ). Do RÚIAN jako jednoho ze čtyř základních registrů (základních informačních systémů veřejné správy) zavedeného zákonem o základních registrech s účinností od 1. 7. 2010 obsahujícího identifikační a lokalizační údaje o územních prvcích (včetně stavebních objektů) a územně evidenčních jednotkách (viz § 31 a § 32 zákona o základních registrech) se zapisují stavební objekty, čímž se rozumí dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, ale bylo jí přiděleno číslo popisné nebo evidenční. Do RÚIAN se však nezapisují stavby nedokončené, resp. rozestavěné, což je případ nyní projednávané stavby.
25. Ve shodě s žalovaným krajský soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2017, č. j. 30 A 61/2017–67, v němž se uvádí: „Do RÚIAN se zapisuje i odstranění stavebního objektu (budovy), jež navazuje na její fyzické odstranění v terénu, resp. v praxi zpravidla na ohlášení vlastníka nebo osoby odstranivší stavbu stavebnímu úřadu podle § 131a zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. (…) Tyto údaje pak přebírá informační systém katastru nemovitostí. V této souvislosti je potřeba upozornit na § 32 odst. 1 katastrálního zákona, podle něhož je možné jiné údajekatastru přejímat z jiných informačních systémů, registrů, rejstříků nebo evidencí veřejnésprávy, pokud zápisem do nich dochází ke vzniku skutečností v nich zapsaných, anebo údajev nich uvedené požívají ochrany dobré víry v jejich pravdivost a úplnost. Základní registry,mezi které patří i RÚIAN, přitom jistě splňují druhou podmínku, protože v souladu s § 4odst. 6 zákona o základních registrech ten, kdo vychází z referenčního údaje, je v dobré víře,že stav referenčního údaje v základním registru odpovídá skutečnému stavu věci,ledaže musel vědět o jeho nesprávnosti.“ (pozn. podtrženo soudem) Krajský soud připomíná odstavec 14 tohoto rozsudku, který vysvětluje, co lze považovat za jiný údaj. Dále nutno zdůraznit, že v předmětné věci nedošlo k faktickému odstranění stavby. Předmětná stavba byla do RÚIAN zapsána v reakci na potvrzení o provedení – existenci stavby a jejím užívání ze dne 30. 9. 2020, nicméně následně v důsledku zrušení tohoto potvrzení usnesením Městského úřadu Trhové Sviny došlo k vymazání rozestavěné budovy z RÚIAN, neboť se do tohoto registru zapisují pouze dokončené stavby. Za takové situace měl žalovaný zcela nepochybně zohlednit veškeré okolnosti zmíněných zápisů v RÚIAN. Žalovanému bylo známo, že k faktickému odstranění stavby nedošlo, což potvrdil ve vyjádření k žalobě, a tak jistě seznal, z jakého důvodu bylo přistoupeno k výmazu z RÚIAN, zvláště pak za situace, kdy časový odstup mezi potvrzením o existenci stavby a jeho následným zrušením činil 2 dny. Krajský soud v Brně v právní větě k citovanému rozsudku č. j. 30 A 61/2017–67 konstatoval: „Evidence nemovitostí zapisovaných v katastru nemovitostí musí odpovídat skutečnému stavu v terénu; to znamená, že v případě fyzického odstranění stavby katastrální úřad vymaže veškeré údaje evidované o této stavbě (budově) – zde: změnou jiných údajů v katastru učiněnou v návaznosti na zápis provedený stavebním úřadem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).“ V předmětné věci však skutečný stav v terénu zjevně neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí. Nadto krajský soud zdůrazňuje, že nebyl správný postup žalovaného, který reagoval na odstranění předmětné stavby z RÚIAN tím, že vyjmul takovou stavbu z listu vlastnictví žalobců, a zapsal stavbu jako samostatnou bez LV.
26. Krajský soud nezpochybňuje průkaznost údajů v RÚIAN, nezpochybňuje ani způsob, jakým jsou z něj přebírány údaje, nicméně v nyní projednávané věci je situace zcela odlišná od situace, jak se jí pokouší vylíčit žalovaný. Okolnosti zápisu a následného výmazu rozestavěné stavby z RÚIAN byly již vysvětleny, rovněž skutečnost, že stavba nebyla odstraněna ani se o jejím faktickém odstranění v terénu podle skutečností známých ze spisu nijak nejedná, je zřejmá. Podmínky, které musí být podle návodu pro správu katastru nemovitostí (viz odstavec 22 tohoto rozsudku) splněny, aby mohlo dojít k odstranění stavby z katastru nemovitostí, splněny nebyly. Nadto, jak správně podotkli žalobci v replice, nedošlo k výmazu stavby jako takové, ale pouze k výmazu žalobců jako vlastníků takové stavby, pro což žalovaný neměl žádné zákonné zmocnění. Žalovaný bez opory v zákoně řešil spor o vlastnictví, neboť zapsal předmětnou stavbu do katastru nemovitostí bez LV, aniž by pro takový postup byly splněny podmínky.
27. Zmocnění, které žalovaný dovozoval z § 32 odst. 1 katastrálního zákona ve spojení s § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, jej neopravňovalo k učiněnému postupu.
28. Podle § 32 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona platí, že jiné údaje katastru je možné přejímat též z jiných informačních systémů, registrů, rejstříků nebo evidencí veřejné správy, pokud zápisem do nich dochází ke vzniku skutečností v nich vedených, nebo údaje v nich vedené požívají ochrany dobré víry v pravdivost a úplnost těchto údajů.
29. Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci a v rámci výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy, v jejímž rámci je úkon orgánu veřejné moci prováděný a pro jejíž výkon je orgán veřejné moci registrovaný.
30. Jak bylo již vysvětleno v odstavcích výše, žalovaný zaměnil postup spočívající v přebírání jiných údajů ze základních registrů s postupem, v jehož důsledku došlo k výmazu nemovitostí z LV žalobců. V odstavcích výše již bylo vysvětleno, co lze považovat za jiné údaje, které lze přebírat z RÚIAN a u nichž žalovaný přezkoumává pouze zjevné nesprávnosti a nepřesnosti v psaní a počtech. Žalovaný pochybil, pokud považoval zrušení potvrzení, které osvědčovalo provedení – existenci stavby, o jejíž faktické existenci nebyly pochybnosti, za potvrzení, že stavba neexistuje. Taková úvaha nebyla správná, a proto nelze souhlasit s postupem žalovaného konaný v reakci na výmaz stavby z RÚIAN. Takový postup nemá oporu v katastrálním zákoně ani souvisejících právních předpisech.
31. Krajskému soudu nepřísluší v rámci tohoto řízení posuzovat, jakým způsobem měla být stavba v minulosti zapsána a jakým postupem měla být případně taková vada (chyba) nastalá v minulosti zhojena. Krajský soud přezkoumával zákonnost postupu žalovaného pouze v rozsahu vymezeném žalobci, kteří nezákonný zásah spatřovali v provedení zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí dne 16. 11. 2021 pod sp. zn. Z–6446/2021–301. Krajský soud podotýká, že tímto způsobem žalovaný nemohl postupovat, ať už se pokoušel zhojit chybně zapsané údaje v minulosti do katastru nemovitostí či reagovat na nejasnosti v otázce vlastnictví k předmětné rozestavěné stavby, neboť neměl pro svůj postup oporu v zákoně.
VI. Závěr, náklady řízení
32. Krajský soud uzavírá, že postup žalovaného spočívající v provedení zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí dne 16. 11. 2021 pod sp. zn. Z–6446/2021–301 byl nezákonným zásahem a bylo jím zasaženo do vlastnických práv žalobců. Otázku existence vlastnických práv k předmětné rozestavěné stavbě nebyl soud v tomto řízení oprávněn posuzovat, a tak se k námitkám a uváděným skutečnostem vztahujícím se k určení vlastnického práva k předmětné stavbě nevyjadřoval.
33. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci byli v řízení úspěšní, a proto jim bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30.090 Kč.
34. Ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu platí, že jde–li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. V projednávané věci se jednalo o odměnu právního zástupce žalobců za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, replika, účast na soudním jednání). Hodnota jednoho úkonu činí 3.100 Kč, dojde–li k jejímu snížení o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 adv. tarifu je hodnota jednoho úkonu 2.480 Kč za každý jeden úkon jednoho z žalobců, tj. 2.480 Kč x 2 (žalobci) činí 4.960 Kč x 4 (úkony) celkem 19.840 Kč za úkony právní služby [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za čtyři úkony právní služby v částce 1.200 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky). Dále je nárokována náhrada cestovních výdajů vynaložených v souvislosti s účastí na jednání u zdejšího soudu dne 31. 8. 2022. Jízdní výdaje za cestu osobním automobilem z Českého Krumlova do Českých Budějovic a zpět byly vyčísleny částkou 322 Kč. Náhrada promeškaného času za cestu na jednání a zpět byla vyčíslena částkou 200 Kč. Podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu činí náhrada za promeškaný čas 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. Celkem činí náklady právního zastoupení 21.562 Kč. Advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 4.528 Kč. Dále se připočítává částka 4.000 Kč (2 x 2.000 Kč) vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 30.090 Kč je žalovaný povinen zaplatit do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Poučení
I. Vymezení věci a obsah žaloby II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu III. Replika žalobců IV. Obsah správních spisů V. Právní názor soudu VI. Závěr, náklady řízení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.