51 A 11/2022– 89

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobkyně: M. K. zastoupena Ing. J. K., obecným zmocněncem oba bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. 017826/2022/KUSK–DOP/Jel, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Shrnutí průběhu stavebního řízení 1. Dne 1. 10. 2018 požádal Městys Nové Dvory o stavební povolení na stavbu Nové Dvory, oprava komunikací v ul. Nová, Vrchlického a Na Tržišti (dále „stavba“).

2. Dne 3. 5. 2019 (dále „stavební úřad“) oznámil zahájení stavebního řízení. Stavební úřad na konci oznámení označil 10 osob jako účastníky, kterým doručoval jednotlivě. Žalobkyni mezi ně nezařadil.

3. Rozhodnutím ze dne 1. 7. 2019, č. j. MKH/061660/2019 (dále „stavební povolení“), stavební úřad povolil výše uvedenou stavbu. Rozhodnutí doručoval jednotlivě deseti osobám, jímž oznamoval zahájení řízení. Těchto deset osob označil za účastníky řízení ve smyslu § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále „správní řád“), s přihlédnutím k § 109 písm. a) – d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

4. Současně stavební úřad do rozhodnutí (stejně jako předtím do oznámení) zařadil odstavec nazvaný „Osoby s vlastnickými nebo jinými věcnými právy k sousedním pozemkům“, kde vyjmenoval parcelní čísla asi 163 pozemků (mezi nimi též pozemky parc. č. XA a XB ve vlastnictví žalobkyně), a odstavec „Osoby s vlastnickými nebo jinými věcnými právy k sousedním stavbám“, kde vyjmenoval čísla popisná asi 59 staveb (mezi nimi též stavbu č. p. XC ve vlastnictví žalobkyně). Tyto osoby souhrnně označil za účastníky řízení podle § 109 písm. e) a f) stavebního zákona. Stavební úřad konstatoval, že se jedná o stavbu s velkým počtem účastníků řízení (více než 30) ve smyslu § 144 odst. 1 správního řádu. Proto oznámení o zahájení řízení oznamoval prostřednictvím veřejné vyhlášky dle § 144 odst. 2 správního řádu.

5. Samotné stavební povolení taktéž vyvěsil na úřední desce, a to dne 1. 7. 2019. Dne 17. 7. 2019 jej z úřední desky sejmul. Dle doložky právní moci i dle sdělení stavebního úřadu ze dne 1. 8. 2019 nabylo stavební povolení právní moci dne 1. 8. 2019.

6. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí podala dne 24. 11. 2021 odvolání. Napadené rozhodnutí 7. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím ze dne 4. 2. 2022 (dále „napadené rozhodnutí“) odvolání žalobkyně zamítl podle § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděné. Konstatoval, že stavební povolení bylo vydáno dne 1. 7. 2019 a bylo vyvěšeno na úřední desce od 1. do 17. 7. 2019. Žádný z účastníků řízení nevyužil možnosti podat odvolání proti stavebnímu povolení, které tak nabylo právní moci dne 2. 8. 2019 (v tomto ohledu o 1 den korigoval stavební úřad). Stavební úřad doručoval stavební povolení žalobkyni prostřednictvím veřejné vyhlášky. Žalobkyni bylo touto formou rozhodnutí doručeno dne 17. 7. 2019, od tohoto dne jí běžela odvolací lhůta, jejíž poslední den připadl na čtvrtek 1. 8. 2019. Žalobkyně však podala odvolání až dne 24. 11. 2021, tedy po uplynutí odvolací lhůty.

8. Žalovaný konstatoval, že žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. č. XA a XB, jehož součástí je stavba č. p. XC. Tyto pozemky sousedí s pozemkem parc. č. XD, dotčeným výstavbou. Stavební úřad tedy správně vyhodnotil, že žalobkyně je účastníkem řízení podle § 109 písm. e) stavebního zákona jakožto vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, a je tak účastníkem řízení dle § 27 odst. 2 správního řádu jako další dotčená osoba, která může být rozhodnutím přímo dotčena ve svých právech či povinnostech. Šlo přitom o řízení s velkým počtem účastníků. Dle § 144 správního řádu tak bylo žalobkyni doručováno v řízení veřejnou vyhláškou. Do vlastních rukou se doručuje účastníkům dle § 27 odst. 1 správního řádu uvedeným v § 109 písm. a), b), c) a d) stavebního zákona. Takovým účastníkem žalobkyně není, neboť z žádosti i stavebního povolení vyplývá, že její pozemky nejsou dotčeny stavbou. Shrnutí žaloby 9. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 2. 2022 podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i stavebního povolení.

10. Žalobkyně namítá, že se nemohla aktivně účastnit stavebního řízení (vyjádřit se ke stavbě, uplatnit námitky, činit návrhy nebo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí), protože ji stavební úřad řádně nedoručil oznámení o zahájení řízení ani další písemnosti. Z toho důvodu se nikdy neseznámila ani s obsahem stavebního povolení. Odvolací lhůta podle žalobkyně běží ode dne, kdy se prokazatelně seznámila s obsahem rozhodnutí. Odvolání žalobkyně podala den poté, co se dne 23. 11. 2021 asfaltovala vozovka v ulici Nová. Žalobkyně má proto za to, že odvolání podala řádně a včas. Nemůže jít k její tíži, že stavební úřad porušil zákonná pravidla o doručování účastníkům řízení.

11. Žalobkyně se považuje za tzv. hlavní účastnici stavebního řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu. Takovým účastníkům je stavební úřad povinen doručovat písemnosti datovou schránkou nebo poštou. Na str. 5 stavebního povolení stavební úřad uvedl výčet účastníků dle parcelních čísel, mezi nimi i žalobkyni, s tím, že těmto účastníkům bude doručovat veřejnou vyhláškou. Tento postup je podle žalobkyně v rozporu s § 144 odst. 2 správního řádu, bez ohledu na počet účastníků. Na sedmé straně stavebního povolení stavební úřad vyjmenoval několik účastníků ve stejném postavení jako žalobkyně, kterým doručoval přímo a které patrně považoval za účastníky dle § 27 odst. 1 správního řádu. Žalobkyně mezi nimi není, přestože je – na rozdíl od těchto účastníků – stavbou poškozena a omezena. Stavební úřad byl přitom povinen doručovat všem shodně. Žalobkyně se domnívá, že stavební úřad si účelově vybral některé účastníky, s nimiž „jakoby prováděl“ řízení a ostatní vynechal tak, aby řízení proběhlo rychle a bez námitek. Z obsahu stavebního povolení navíc neplyne žádná zmínka o termínech doručování veřejnou vyhláškou, žalobkyně se tudíž domnívá, že stavební úřad veřejnou vyhlášku nevydal ani nevyvěsil na úřední desce. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že stavební povolení bylo vyvěšeno od 1. do 17. 7. 2019, ale dle judikatury se písemnosti doručované veřejnou vyhláškou vyvěšují na třicet dnů. Pro žalobkyni každopádně nebylo doručování veřejnou vyhláškou rozhodné, proto ani nebyla povinna sledovat úřední desku stavebního úřadu, která je od jejího bydliště vzdálená deset kilometrů.

12. Žalobkyně se cítí být omezena na vlastnickém právu. Stavba nevyhovující úpravou trvale žalobkyni omezila v přístupu k její nemovitosti a v možnosti ji využívat, čímž ji znehodnotila. Omezení žalobkyně spatřuje v tom, že provedenou stavbou vznikl mezi vozovkou a chodníkem obrubník s výškovým rozdílem sedm centimetrů. Ten představuje těžko překonatelnou překážku pro vstup a výstup, respektive vjezd a výjezd do nemovitosti žalobkyně například invalidním vozíčkem do auta nebo sanitky, malou kárkou, různými druhy popelnic nebo malým osobním automobilem.

13. Žalobkyně vyčítá žalovanému, že se nedostatečně vypořádal s jejími odvolacími námitkami. Přestože žalobkyně v odvolání srozumitelně zdůvodnila, proč stavební úřad postupoval nezákonně, čímž žalobkyni poškodil, žalovaný se jejími argumenty v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval. O jejím odvolání kromě toho rozhodl po zákonné šedesátidenní lhůtě dle § 71 odst. 3 správního řádu.

14. Konečně žalobkyně namítá, že stavebník, městys Nové Dvory, v rozporu s podmínkami stavebního povolení nedodržel termín pro zahájení ani pro dokončení stavby, aniž požádal o prodloužení jeho platnosti. Vyjádření žalovaného 15. Žalovaný navrhl soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Je přesvědčen, že se žalobkyně mýlí, pokud se považuje za účastnici dle § 27 odst. 1 správního řádu a domnívá se, že jí stavební úřad měl doručovat přímo jako některým dalším účastníkům. Zdůraznil, že žalobkyně byla účastnicí stavebního řízení podle § 109 písm. e) stavebního zákona jako vlastnice sousedního pozemku nebo stavby na něm, mohlo–li být její vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. Protože žalovaný nadále považuje odvolání žalobkyně za opožděné, k dalším žalobním námitkám se nevyjadřoval. Replika žalobkyně a její další vyjádření 16. Žalobkyně v replice zopakovala, že stavba podstatným způsobem zhoršila obslužnost její nemovitosti (na rozdíl od jiných účastníků řízení). To podle ní zakládá její účastenství ve stavebním řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu.

17. Žalobkyně dodatečně soudu zaslala vyfotografovanou stavební úpravu před obchodním centrem v Kutné Hoře, kde je výškový rozdíl mezi chodníkem a vozovkou půlcentimetrový a kde je speciální obrubník. Obdobná úprava je provedena před každým větším českým obchodním centrem. Dále soudu žalobkyně zaslala fotodokumentaci speciální stavební úpravy před domem, kde bydlí starostka městyse Nové Dvory, která za stavebníka podala žádost o stavební povolení. Žalobkyně tím dokládá rozdíly mezi účastníky řízení, protože tato speciální úprava se nikde jinde nenachází. Konečně žalobkyně soudu zaslala fotodokumentaci stavu před její nemovitostí za zhoršených viditelnostních podmínek. Ústní jednání 18. Při jednání dne 1. 6. 2023 účastníci setrvali na svých stanoviscích, která zrekapitulovali.

19. Soud provedl dokazování ohledáním archivu veřejných vyhlášek na elektronické úřední desce Městského úřadu Kutná Hora (ke dni jednání dostupné zde: https://mu.kutnahora.cz/mu/verejne–vyhlasky–archiv), z čehož zjistil, že stavební povolení bylo pod číslem 709/19 vyvěšeno na elektronické úřední desce od 1. 7. 2019 a k nalezení je v tomto archivu dodnes (https://mu.kutnahora.cz/officeboard/file/4769/download). Dále soud doplnil dokazování ještě samotným odvoláním ze dne 24. 11. 2021, které nebylo součástí správního spisu tak, jak byl předložen soudu.

20. Soud naopak k důkazu neprovedl listiny předložené žalobkyní, které jsou součástí správního spisu (fotokopie strany pět a sedm stavebního povolení), jímž se dokazování neprovádí (viz např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117). Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování sdělením Městského úřadu Kutná Hora ze dne 22. 11. 2021, jímž byla zmocněnci žalobkyně poskytnuta informace o stavebním povolení, či fotografiemi, jimiž žalobkyně mínila ilustrovat omezený přístup k její nemovitosti po provedení stavby v porovnání s řešením v jiných místech, neboť, jak bude vysvětleno dále, soud se zabýval pouze otázkou včasnosti podaného odvolání a věcně zákonnost stavebního povolení nepřezkoumával. Posouzení žaloby soudem 21. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny požadované formální náležitosti. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, soud neshledal.

22. Soud se při posouzení věci zabýval pouze námitkami zpochybňujícími závěr žalovaného o opožděnosti odvolání, na kterém je napadené rozhodnutí postaveno. V případě žaloby proti rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání jako opožděného není důvod zabývat se věcnou argumentací týkající se stavebního povolení či jemu předcházejícímu řízení, neboť na tom není napadené rozhodnutí postaveno [viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 27. 4. 2012, č. j. 5 As 111/2011–87, ze dne 22. 10. 2015, č. j. 10 As 149/2015–35, odst. 11, a ze dne 16. 1. 2018, č. j. 2 As 328/2016–96, odst. 36].

23. Podle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení a) stavebník, b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není–li stavebníkem, c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není–li stavebníkem, může–li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno, d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou–li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena, e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může–li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, f) ten, kdo má k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm právo odpovídající věcnému břemenu, může–li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno.

24. Podle § 112 odst. 1 stavebního zákona stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je–li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Oznámení o zahájení stavebního řízení a další písemnosti v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde–li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další písemnosti v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, dotčeným orgánům se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci řízení podle § 109 písm. a) až d). U stavebních záměrů zasahujících do území několika obcí se v řízení s velkým počtem účastníků oznámení o zahájení řízení a další písemnosti v řízení doručují vždy veřejnou vyhláškou podle § 25 odst. 3 správního řádu; jednotlivě se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení podle § 109 písm. a) až d). V případě řízení s velkým počtem účastníků se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech řízení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených vlivem záměru.

25. Podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou účastníky řízení a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.

26. Podle § 27 odst. 2 správního řádu jsou účastníky řízení též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.

27. Podle § 27 odst. 3 správního řádu jsou účastníky rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví–li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1.

28. Podle § 144 odst. 1 správního řádu nestanoví–li zvláštní zákon jinak, rozumí se řízením s velkým počtem účastníků řízení s více než 30 účastníky.

29. Podle § 144 odst. 6 správního řádu v řízení s velkým počtem účastníků řízení lze doručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5, veřejnou vyhláškou. To se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu orgánu známi; těmto účastníkům řízení se doručuje jednotlivě.

30. Správní orgány považovaly stavební řízení za řízení s velkým počtem účastníků ve smyslu § 144 odst. 1 správního řádu. Proti tomuto závěru žalobkyně v žalobě konkrétněji nebrojí, a soud z něj tak vychází. Nadto lze poukázat na množství sousedních pozemků a staveb uvedených v oznámení o zahájení stavebního řízení i v samotném stavebním povolení.

31. Podstata žalobní argumentace spočívá v tom, že i v takovém řízení byl stavební úřad povinen žalobkyni doručit stavební povolení přímo, nikoliv prostřednictvím veřejné vyhlášky.

32. V řízení s velkým počtem účastníků může správní orgán písemnosti, včetně rozhodnutí, doručovat postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, tedy veřejnou vyhláškou. Výjimku tvoří podle citovaného ustanovení účastníci řízení uvedení v § 27 odst. 1 správního řádu, kterým je nutno rozhodnutí doručit jednotlivě. Těmito účastníky řízení ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu jsou podle § 112 odst. 1 věty třetí stavebního zákona vždy účastníci stavebního řízení podle § 109 písm. a) až d) stavebního zákona.

33. Žalobkyně však nebyla účastníkem stavebního řízení na základě § 109 odst. a), b), c) ani d) stavebního zákona. Žalobkyně nebyla stavebníkem, ani vlastníkem stavby, na níž měla být provedena změna, ani vlastníkem pozemku, na kterém měla být stavba prováděna, ani vlastníkem stavby na pozemku, na kterém měla být stavba prováděna, ani tím, kdo by měl k takovému pozemku či stavbě právo odpovídající věcnému břemeni. Soud zdůrazňuje, že stavba neměla být provedena na pozemcích žalobkyně.

34. Žalobkyně byla účastníkem stavebního řízení z titulu potenciálního přímého dotčení sousedních pozemků parc. č. XA a parc. č. XB, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. XC, jichž byla vlastnicí. Byla teda účastníkem stavebního řízení podle § 109 písm. e) stavebního zákona. Účastníky podle tohoto ustanovení však § 112 odst. 1 ani jiné ustanovení stavebního zákona neoznačuje za účastníky řízení ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu. Mají proto postavení tzv. vedlejších účastníků podle § 27 odst. 2 správního řádu na základě § 27 odst. 3 věty druhé správního řádu (srov. usnesení NSS ze dne 10. 3. 2022, č. j. 6 As 285/2021–33, odst. 9). Soud podotýká, že stavební povolení přímo nezakládá, nemění ani neruší její práva či povinnosti, ani deklaruje, že žalobkyně nějaké právo či povinnost má či nemá.

35. Argumentace žalobkyně, že byla účastníkem stavebního řízení ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu, tudíž není důvodná.

36. Proto jí stavební úřad mohl stavební povolení doručit v souladu § 144 odst. 6 správního řádu veřejnou vyhláškou. Doručování veřejnou vyhláškou je při splnění zákonných podmínek zcela legitimním způsobem doručování, do nějž se promítají zásady rychlosti a hospodárnosti (viz např. rozsudek NSS ze dne 10. 2. 2022, č. j. 1 As 155/2021–70, odst. 22). Soud pro úplnost podotýká, že i v řízeních s velkým počtem účastníků je třeba k doručování veřejnou vyhláškou přistupovat uvážlivě, nicméně neshledal žádné výjimečné důvody, pro které by v tomto případě tento zákonný postup nebyl na místě. Žalobkyně ostatně žádné takové výjimečné důvody nepředkládá (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 2. 2021, č. j. 2 As 104/2019–69, odst. 52).

37. Podle § 25 odst. 2 správního řádu se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla–li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.

38. Stavební úřad takto postupoval. Z obsahu správního spisu plyne, že rozhodnutí bylo na úřední desce stavebního úřadu vyvěšeno dne 1. 7. 2019 a svěšeno dne 17. 7. 2019. Z provedeného dokazování (z archivu veřejných vyhlášek na elektronické úřední desce Městského úřadu Kutná Hora) soud ověřil, že též na elektronické úřední desce bylo stavební povolení zpřístupněno dne 1. 7. 2019 a k nalezení je zde dodnes (tj. ke dni vyhlášení tohoto rozsudku).

39. Podle poslední věty citovaného ustanovení se patnáctým (nikoli třicátým, jak tvrdila žalobkyně) dnem po vyvěšení považuje za doručenou. Rozhodnutí bylo vyvěšeno dne 1. 7. 2019, za doručené žalobkyni je tak považováno v úterý dne 16. 7. 2019, bez ohledu na to zda a kdy se žalobkyně fakticky s obsahem stavebního povolení seznámila.

40. Patnáctidenní odvolací lhůta podle § 83 odst. 1 správního řádu začala žalobkyni běžet dne 17. 7. 2019 a její poslední den připadl na středu 31. 7. 2019. Odvolání žalobkyně podané až dne 24. 11. 2021 je tedy opožděné, jak správně uzavřel žalovaný v napadeném rozhodnutí. Žalovaný jej tak zamítl pro opožděnost v souladu s § 92 odst. 1 větou první správního řádu.

41. Pro úplnost soud podotýká, že i kdyby nebylo žalobkyni stavební povolení řádně oznámeno, byla by oprávněna podat odvolání proti němu nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy bylo oznámeno poslednímu z účastníků (viz § 84 odst. 1 správního řádu). K tomuto oznámení došlo již v roce 2019, zatímco žalobkyně podala odvolání až dne 24. 11. 2021, tedy i po uplynutí této roční lhůty (srov. např. rozsudek NSS ze dne 19. 6. 2018, č. j. 4 As 158/2018–52, odst. 10).

42. Ani námitka žalobkyně, že stavební úřad jednal s některými osobami ve stejném postavení jako žalobkyně jako s účastníky podle § 27 odst. 1 správního řádu a doručoval jim jednotlivě, není důvodná. Stavební úřad takto jednal právě s vlastníky pozemků, na kterých měla být dle žádosti o stavební povolení stavba prováděna. V tom je klíčový rozdíl, vyplývající z § 109 stavebního zákona, v jejich postavení oproti žalobkyni. Těmto osobám, jak vyplývá z výše uvedených zákonných ustanovení, postavení účastníků dle § 27 odst. 1 správního řádu skutečně přísluší a stavební úřad jim byl povinen doručovat stavební povolení jednotlivě. Shodně jako žalobkyni prostřednictvím veřejné vyhlášky doručoval stavební úřad též ostatním vedlejším účastníkům řízení. V postupu stavebního úřadu tak soud neshledal žádnou diskriminaci či účelové opomenutí žalobkyně.

43. Případné vydání rozhodnutí o odvolání po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro rozhodnutí je nepochybně nesprávným postupem žalovaného, nicméně tato skutečnost nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Stejně tak pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí není relevantní, zda stavebník následně dodržel termíny pro zahájení a dokončení stavby. Závěr a náklady řízení 44. Soud uzavírá, že žalovaný zamítl odvolání žalobkyně jako opožděné podle § 92 odst. 1 věty první správního řádu po právu. Za této situace nebyl důvod, aby věcně vypořádával jednotlivé odvolací námitky směřující proti stavebnímu povolení a řízení, v němž bylo vydáno. Totéž platí pro nynější posouzení věci soudem. Protože závěr o opožděnosti odvolání, na kterém stojí napadené rozhodnutí, v soudním přezkumu obstál, soud se nemohl zabývat věcnými námitkami žalobkyně týkajícími se stavebního povolení či postupu stavebního úřadu (včetně otázky řádného oznámení zahájení stavebního řízení). Tyto námitky by byl žalovaný povinen posoudit, pokud by bylo odvolání podáno včas. Soud tak z výše uvedených důvodů zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

45. O náhradě nákladů řízení soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyni, která ve věci neměla úspěch, právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť obhajoba rozhodnutí před správními soudy spadá do běžné úřední činnosti žalovaného (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 10. 2022, č. j. 6 As 198/2022–16, odst. 12, a v něm citovanou judikaturu).

Poučení

Shrnutí průběhu stavebního řízení Napadené rozhodnutí Shrnutí žaloby Vyjádření žalovaného Replika žalobkyně a její další vyjádření Ústní jednání Posouzení žaloby soudem Závěr a náklady řízení