51 A 14/2019 - 34

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci žalobce: Bc. F. K. bytem N. 789, 273 06 L. zastoupený advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D. sídlem nám. Slavíkova 23, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Městský úřad Třeboň sídlem Palackého nám. 46/2, 379 01 Třeboň o žalobě proti nezákonným zásahem správního orgánu takto:

Výrok

I. Zásah žalovaného spočívající ve vydání výzvy ze dne 19. 2. 2019 č. j. METR 2804/2019 GrPe je nezákonný.

II. Žalovanému se zakazuje v jeho úřední činnosti vycházet z jím vydané nezákonné výzvy ze dne 19. 2. 2019 č. j. METR 2804/2019 GrPe.

III. Žalovanému se přikazuje ve vztahu k jím vydané nezákonné výzvě ze dne 19. 2. 2019 č. j. METR 2804/2019 GrPe postupovat podle § 156 odst. 2 správního řádu.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 15. 4. 2019 se žalobce domáhal vydání rozsudku ohledně výzvy Městského úřadu Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne 19. 2. 2019 č. j. METR 2804/2019 GrPe, kterou byl vyzván k bezodkladnému zastavení stavebních prací na stavbě na pozemku p. č. x v obci a k. ú. x, neboť se jedná o stavbu, u které skončila platnost stavebního povolení dne 4. 7. 2018 a jedná se o tzv. černou stavbu, aby ji soud hodnotil jako nezákonnou, žalovanému zakázal z této výzvy při jeho další úřední činnosti vycházet, a zároveň aby žalovanému přikázal ve vztahu k nezákonné výzvě, aby postupoval podle § 156 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

2. Žalobce v rámci žalobních bodů konstatoval, že jedná se o žalobu včasnou a vzhledem k tomu, že výzva nepředstavuje rozhodnutí správního orgánu, je volen jako prostředek ochrany žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 a následující soudního řádu správního. Výzva byla vydaná podle § 134 odst. 4 věta první stavebního zákona, nebyla však splněna základní zákonná podmínka pro její vydání, neboť stavba na pozemku p. č. x v k. ú. x je prováděna dle pravomocného a dosud platného stavebního povolení – rozhodnutí Městského úřadu Třeboň, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe. Tímto stavebním povolením byla povolena stavba bytového domu včetně vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, plynovodní přípojky, komunikace, odstavného a parkovacího stání, sjezdu a veřejného osvětlení na pozemcích p. č. x, x, x, x, x a x v obci a k. ú. x. Platnost stavebního povolení byla opakovaně prodlužována, naposledy rozhodnutím ze dne 11. 7. 2016 č. j. METR 5676/2016 GrPe, a to do dne 4. 7. 2018. Stavba bytového domu byla zahájena dne 15. 6. 2018, což doložil žalobce stavebním deníkem dané stavby, vytyčovacím protokolem č. 19/2018, fotodokumentací stavby a smlouvou se zhotovitelem stavby uzavřenou mezi objednatelem a druhým stavebníkem SK s. r. o. a zhotovitelem Corekta a.s. Tvrzení žalovaného, že platnost povolení skončila 4. 7. 2018, označil žalobce jako nepravdivé. Závěr, který vyslovil Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu ve svém sdělení ze dne 5. 2. 2019 č. j. METR 2001/2019 GrPe, že stavební povolení pozbylo platnosti, je nesprávný, neboť stavba byla zahájena provedením oplocení v severovýchodní části pozemku, kdy realizace tohoto oplocení je potvrzena i stavebním úřadem v jeho sdělení.

3. Stavba oplocení byla součástí povolené stavby, což vyplývá mimo jiné z výkresové části dokumentace k povolení stavby, k čemuž žalobce učinil odkaz na výkres č. 24 – schéma oplocení (vypracovaný dne 9. 12. 2019 ing. J. K.), který je ověřen stavebním úřadem i odkazem na stavební povolení ze dne 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe. Dále je v průvodní zprávě dokumentace k povolení dané stavby pod bodem 20 uveden popis a umístění daného oplocení. Závěr žalovaného, že oplocení je bez vazby na konkrétní stavbu, žalobce označil za vadný.

4. Žalobce dále odkázal na § 4 odst. 1 stav. zákona, kdy se stavby projednávají v režimu hlavní stavby a současně připomněl, že stavba zahrnuje i stavby obsažené v textové či výkresové části dokumentace, přestože nejsou výslovně uvedeny ve výroku stavebního povolení. K tomu odkázal na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 31. 1. 2019.

5. Vzhledem k tomu, že stavba povolená rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 7. 6. 2010 byla v době platnosti stavebního povolení zahájena, rozhodnutí nepozbylo platnosti a nebyl dán zákonný důvod pro vydání výzvy k zastavení prací na stavbě prováděné dle platného stavebního povolení na daném pozemku. Předmětná stavba není prováděna bez rozhodnutí stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem ani v rozporu s ním, ale je prováděna podle pravomocného a platného stavebního povolení. Výzva, která byla vydána žalovaným správním orgánem, představuje nezákonný zásah, neboť byla vydána v rozporu s § 134 odst. 4 stavebního zákona. žalobce proto požádal o ochranu před tímto nezákonným zásahem.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

6. Žalovaný správní orgán popsal průběh kontrolní prohlídky na pozemku č. x v obci a k. ú. x, kterou provedl dne 19. 20. 2019. Při kontrolní prohlídce byly zjištěny výkopové práce v délce cca 10 metrů a šířce 0,5 metru. Na předmětném pozemku byla územním rozhodnutím o umístění stavby ze dne 23. 11. 2007 pod č. j. METR 3941/2007 ToJa umístěna stavba bytového domu včetně vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, plynovodní přípojky, elektro přípojky, komunikace, odstavného a parkovacího stání, sjezdu a veřejného osvětlení, přičemž stavba oplocení dle žalovaného není v územním rozhodnutí uvedena, nebyla uvedena ani v žádosti o vydání územního rozhodnutí a není ani součástí dokumentace stavby. Na předmětnou stavbu bylo vydáno stavební povolení dne 7. 6. 2010 pod č. j. METR 485/2010 GrPe, jehož platnost byla opakovaně prodlužována. Naposledy dne 11. 7. 2016 pod č. j. METR 5676/2016 GrPe do 4. 7. 2018. O další prodloužení platnosti stavebník nepožádal. Stavba tudíž měla být dokončena do 4. 7. 2018. To však splněno nebylo, neboť pokud žalobce tvrdil, že realizoval stavbu oplocení na severovýchodní části pozemku a vjezdová vrata v jihozápadní části oplocení pak stavba oplocení ani stavba vjezdových vrat nebyla předmětem stavebního povolení. Od platnosti novely stavebního zákona účinné od 3. 6. 2008 oplocení v době vydání stavebního povolení nepodléhalo ani ohlášení stavby, ale dle § 96 odst. 2 bod 1 vyžadovalo územní posouzení. Tyto stavby jmenovitě nebyly uvedeny ani v žádosti žalobce o vydání stavebního povolení.

7. Stavební úřad na základě dotazu Městského úřadu Třeboň, odboru životního prostředí ve věci kácení dřevin, které mělo být provedeno na pozemku p. č. x v obci a k. ú. x, provedl dne 24. 1. 2019 místní šetření. Zjistil, že byl na severovýchodní hranici pozemku p. č. x proveden plot o výšce 1,5 metru z ocelových sloupků a drátěného pletiva a na jihozápadní hranici byla ve stávajícím plotě osazena vrata. Dále byly na tomto pozemku odstraněny náletové dřeviny. Stavební úřad toto zjištění vyhodnotil tak, že stavba zahájena nebyla a stavební povolení pozbylo platnosti. Dále žalovaný uvedl, že na uvedenou stavbu pozbylo platnosti také územní rozhodnutí ze dne 23. 11. 2007 pod č. j. METR 3941/2007 ToJa, neboť stavba oplocení nebyla předmětem žádosti o vydání stavebního povolení, nebylo požádáno ani o umístnění stavby plotu. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout.

III. Replika žalobce

8. Žalobce ve své replice uvedl, že vyjádření žalovaného nevyvrací názor žalobce o důvodnosti žaloby. K tomu žalobce připomněl, že jeho názor je potvrzen i stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 31. 1. 2019 přiloženým k žalobě, neboť stavba povolená stavebním povolením je zahájena tehdy, pokud jsou na staveništi provedeny stavební nebo montážní práce odpovídající dokumentaci ověřené ve stavebním řízení. V daném případě nepochybně došlo k provedení stavebních prací dle ověřené dokumentace, a to zahájení stavby oplocení dle ověřeného výkresu č.

24. Ověřená projektová dokumentace je grafickým vyjádřením povolované stavby a je třeba ji považovat za součást textového vyjádření závěru ve stavebním povolení. Pokud nejsou určité stavby výslovně zmíněny ve výroku stavebního povolení, i na tyto stavby se stavební povolení vztahuje. K tomu lze podpůrně odkázat i na právní větu uvedenou v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 43/2016-27. Stavba oplocení je tudíž předmětem daného stavebního povolení, neboť byla nepochybně součástí stavby povolené stavebním povolením vydaným na daný záměr, neboť stavba oplocení je jednak součástí výkresové části ověřené dokumentace, tak i textové části této dokumentace, průvodní zprávy, bod 20. Z toho důvodu není zákonný důvod pro vydání výzvy k zastavení prací na stavbě prováděné dle stavebního povolení, neboť toto povolení nepozbylo platnosti.

IV. Vyjádření žalovaného správního orgánu k replice žalobce

9. Žalovaný správní orgán k replice žalobce zdůraznil, že dle stavebního zákona platného v době vydání stavebního povolení (ze dne 7. 6. 2010) stavby oplocení, nevyžadovaly stavební povolení, ale pouze územní posouzení. Pokud projektant nadbytečně do projektové dokumentace vložil vzorový řez plotu, v jiných výkresech tato stavba zakreslena není a do závěrečného odstavce textové části projektové dokumentace uvedl, že pozemek bude oplocen, nelze stavbu plotu považovat za stavbu, která je předmětem stavebního povolení. Stavby oplocení nikdy nepodléhaly stavebnímu povolení. Stavba plotu nebyla předmětem územního řízení, nebyla uvedena ani v žádosti, ani zakreslena, ani popsána v dokumentaci stavby k územnímu řízení. Žalovaný odkázal na sdělení krajského úřadu ze dne 22. 5. 2019. Vyslovil závěr, že stavba oplocení nebyla předmětem územního řízení o umístění stavby bytového domu a nebyla, ani nemohla být předmětem stavebního řízení. Provedením části oplocení nemohlo tudíž dojít k zahájení stavby bytového domu. Žalobcem odkazovaný judikát Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 43/2016-27 se vztahuje na jiný případ. Krajský úřad ve sdělení k podnětu ze dne 18. 4. 2017 k vydání příkazu ke zrušení výzvy Městského úřadu Třeboň ze dne 19. 2. 2019 uvedl, že oplocení dle právní úpravy platné a účinné v době projednávání žádosti o předmětné stavební povolení vyžadovalo pouze územní projednání (viz ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) bod 6 stavebního zákona ve znění novely č. 191/2008 Sb. účinné od 3. 6. 2008). Pokud stavebník nechal zakreslit oplocení do projektové dokumentace pro stavební povolení, nemohlo být toto oplocení předmětem stavebního řízení. Podle krajského úřadu nebylo možno využít ani zmíněného ustanovení § 4 odst. 1 stavebního zákona, neboť u stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, aplikace tohoto ustanovení není případná. V daném případě je podstatné, zda oplocení bylo předmětem územního řízení, což však v podnětu zmíněno nebylo. Vzhledem k informaci o probíhajícím soudním řízení, kdy stavební úřad neposkytl krajskému úřadu spisový materiál, bylo v závěru sdělení uvedeno, že nelze konstatovat, že opatření stavebního úřadu ze dne 19. 2. 2019 č. j. METR 2804/2019 GrPe je nezákonné.

V. Stručný obsah správních spisů

10. Předmětná novostavba polyfunkčního domu – Jiráskova ulice v Třeboni byla umístěna územním rozhodnutím ze dne 23. 11. 2007 č. j. METR 3941/2007 ToJa na pozemcích x, x, x, x, x a x v k. ú. x na základě žádosti žalobce o umístění stavby podané dne 7. 8. 2007 doplněné příslušnou dokumentací stavby, jejíž součástí byla průvodní a souhrnná technická zpráva ze dne 1. 5. 2007 jako projekt pro územní rozhodnutí. Základní údaje charakterizující stavbu a její budoucí provoz jsou obsaženy v bodu 2 této písemnosti, kde je uvedeno, že součástí stavby bude napojení projektu novými přípojkami na inženýrské sítě, řešení nového dopravního napojení, oplocení, ozelenění na pozemku investora a drobná architektura.

11. Stavební povolení na předmětnou stavbu bylo žalobci vydáno dne 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe, které bylo opakovaně na žádost žalobce prodlužováno, naposledy rozhodnutím ze dne 11. 7. 2016 č. j. METR 5676/2016 GrPe, a to do dne 4. 7. 2018, kdy stavební úřad současně prodloužil lhůtu výstavby do 31. 12. 2020. Ve stavební dokumentaci byl založen výkres č. 24 k novostavbě bytového domu v J. ulici, č. parcely č. x, x ze dne 9. 12. 2009, součást projektu pro stavební povolení označený jako vzorové pole oplocení – oplocení bez podezdívky, který je ověřen stavebním úřadem v Třeboni s odkazem na datum vydání stavebního povolení 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe. Dále v technické zprávě pro novostavbu téhož bytového domu z téže stavební dokumentace pod bodem 20 je popsána konstrukce oplocení a pod bodem 21 je uvedeno, že projektová dokumentace slouží jako příloha pro účely vydání stavebního povolení.

12. Žalobce oznámil stavebnímu úřadu, že zahájil výstavbu bytového domu dne 15. 6. 2018, kdy byl připravován pozemek ke stavbě, vytýčeny ploty a upraven vjezd na stavbu, dále bylo realizováno oplocení, zemní práce pro základy oplocení a osazeny sloupky, včetně dokončení stavby plotu vyvázáním pletiva a vyrobena brána. To žalobce doložil kopií stavebního deníku a přiložil vytyčovací protokol č. 19/2018 ze dne 20. 6. 2018. Současně předložil smlouvu o dílo uzavřenou mezi FK servis s. r. o., kde je žalobce jednatelem a zhotovitelem díla společností Corekta a. s. Praha 4. Smlouva byla uzavřena dne 15. 6. 2018.

13. Stavební úřad v Třeboni vydal dne 5. 2. 2019 sdělení k době platnosti stavebního povolení vydaného dne 7. 6. 2010 pod č. j. METR 485/2010 GrPe na stavbu bytového domu, kdy stavba měla být zahájena do 4. 7. 2018, z něhož vyplývá, že stavební úřad provedl dne 24. 1. 2019 kontrolní prohlídku, při které zjistil, že na severovýchodní hranici pozemku p. č. x byl proveden plot o výšce 1,5 metru z ocelových sloupků a drátěného pletiva a na jihozápadní hranici byla ve stávajícím potě osazena vrata. Dále na tomtéž pozemku byly odstraněny náletové dřeviny. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavba oplocení ani stavba vjezdových vrat nebyla předmětem stavebního povolení, tyto stavby nejsou řešeny ani v projektové dokumentaci a nejsou uvedeny ani ve stavebním povolení. Proto úřad dospěl k závěru, že předmětná novostavba bytového domu v době platnosti stavebního povolení (v době do 4. 7. 2018) zahájena nebyla. Stavební povolení i územní rozhodnutí o umístění stavby tudíž podle stavebního úřadu pozbyly platnosti. Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu vydal pod č. j. METR 2804/2019 GrPe dne 19. 2. 2019 výzvu ke zjednání nápravy podle § 134 odst. 4 stavebního zákona, kterou žalobce vyzval k bezodkladnému zastavení prací s odůvodněním, že dle zjištění stavebního úřadu se jedná v případě čerstvě provedených výkopů na p. č. x v obci a k. ú. x o černou stavbu, u které skončila platnost stavebního povolení dne 4. 7. 2018. Zároveň byl žalobce poučen o tom, že pokud této výzvy neuposlechne, dopustí se přestupku a může mu být podle stavebního zákona uložena pokuta.

14. Žalobce podal dne 21. 3. 2019 žádost o revokaci výzvy ke zjednání nápravy ze dne 19. 2. 2019 k zastavení prací na pozemku p. č. x k. ú. x. Vysvětlil, že stavba oplocení je nepochybně součástí stavby je povolena označeným stavebním povolením, což vyplývá z výkresové části dokumentace stavby s odkazem na výkres č. 24 – schéma oplocení, který je přímo ověřen Městským úřadem Třeboň, stavebním úřadem dne 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe. Dále žalobce odkázal na průvodní zprávu dané stavby, bod 20, kde je podrobně popsána konstrukce oplocení.

15. Na základě této žádosti o revokaci výzvy sdělil dne 29. 3. 2019 pod č. j. METR 4863/2019 Gr.Pe Stavební úřad Třeboň žalobci, že jeho názor není správný, neboť stavba oplocení nepodléhá stavebnímu povolení, nebyla předmětem žádosti o stavební povolení, není uvedena ve výčtu staveb uvedených stavebním úřadem ve stavebním povolení. Stavbou oplocení nemohla být zahájena stavba předmětného bytového domu. Tento závěr stavební úřad vyslovil i přesto, že v dokumentaci je vzorový řez oplocení a popis oplocení je popsán v projektové dokumentaci předmětné stavby. Stavební úřad neshledal důvody pro změnu nebo zrušení předmětné výzvy ve smyslu § 156 odst. 1 správního řádu.

V. Právní názor soudu

16. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu, nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

17. Žalobce nesouhlasil s rozhodnutím soudu ve věci bez jednání. Z toho důvodu proběhlo dne 18. 9. 2019 jednání ve věci.

18. Žaloba je důvodná.

19. Co se týká skutkové stránky věci, má soud za to, že skutkový stav tak, jak byl žalobcem popsán, je i zachycen ve správním spise a mezi žalobcem a žalovaným ohledně skutkového stavu nevyvstaly pochybnosti či nesrovnalosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný vydal ve vztahu k žalobci výzvu k zastavení stavebních prací, zůstala na sporu otázka, zda vybudované oplocení a další přípravné práce na pozemku p. č. 1748/15 představovaly práce v souladu s tehdy platným stavebním povolením ze dne 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe, jehož platnost byla opakovaně prodlužována naposledy dne 11. 7. 2016 č. j. METR 5676/2016 GrPe do 4. 7. 2018 se současně s prodlouženou lhůtou výstavby do 31. 12. 2020. Žalobce výzvu k zastavení prací napadl žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu a požadoval, aby soud zakázal žalovanému z nezákonné výzvy vycházet, jakož aby mu přikázal postupovat podle § 156 odst. 2 správního řádu a nezákonnou výzvu odstranit.

20. Podle žalovaného stavba oplocení nebyla předmětem žádosti o vydání stavebního povolení ani není uvedena ve výčtu staveb uvedených ve stavebním povolení, proto stavbou oplocení nemohla být zahájena stavba předmětného bytového domu. Podle žalovaného na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že vzorový řez oplocení a popis stavby oplocení jsou uvedeny ve stavebním úřadem ověřené projektové dokumentaci. Tento závěr není správný.

21. V prvé řadě v dané věci stavební úřad nesprávně položil otázku, na kterou si současně odpověděl, zda stavba oplocení podle platné úpravy podléhala stavebnímu povolení, a to proto, že takto položená otázka přímo nesouhlasí s meritem věci.

22. Podstatné pro posouzení předmětné věci je pouze otázka, zda vybudování oplocení lze hodnotit jako součást realizace souboru staveb konkrétně označených názvem „novostavba bytového domu“, na které bylo vydáno stavební povolení dne 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe, jehož platnost byla opakovaně prodlužovaná naposledy dne 11. 7. 2016 č. j. METR 5676/2016 GrPe do 4. 7. 2018 se současně prodlouženou lhůtou výstavby do 31. 12. 2020.

23. Podle § 134 odst. 4 stavebního zákona lze vydat výzvu ke zjednání nápravy pouze za situace, je-li stavba prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem, nebo v rozporu s ním. Zároveň dle § 4 odst. 1 stavebního zákona se stavby projednávají v režimu stavby hlavní, což je nutné chápat tak, že součástí umístění a povolení stavby hlavní jsou projednávány i stavby vedlejší, podmiňující, související, atd.

24. Žalovanému je třeba přisvědčit v konstatování, že samotná stavba oplocení nepodléhala stavebnímu povolení, stejně tak ani takovou stavbu podle platné úpravy nebylo třeba posuzovat v územním řízení, kdy postačovalo vydání územního souhlasu. Nicméně v dané věci je třeba vycházet ze skutečnosti, kterou žalobce při podání žádosti o vydání jak územního rozhodnutí, tak stavebního povolení dokládal dokumentací stavby, kterou měl stavební úřad k dispozici a právě v souladu s touto dokumentací také zvažoval realizaci předmětného záměru žalobce. Na základě těchto podkladů vydal jak územní rozhodnutí tak posléze i stavební povolení. To bylo pro žalobce závazné a nepochybně byl v dobré víře o rozsahu umístěné a povolené stavby.

25. Žalobce měl k dispozici stavební povolení na stavbu „bytový dům včetně vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, plynovodní přípojky, elektro přípojky, komunikace, odstavného a parkování stání, sjezdu a veřejného osvětlení“, ze dne 7. 6. 2010 č. j. METR 485/2010 GrPe, jehož platnost byla opakovaně prodlužována dne 11., 7. 2016 do dne 4. 7. 2018 současně s prodloužením doby výstavby této stavby do 31. 12. 2020. Jak již zaznělo při rekapitulaci spisu součástí stavební dokumentace je výkresová dokumentace, schéma oplocení na předmětné stavbě, kterou ověřil stavební úřad dne 7. 6. 2010 pod č. j. METR 485/2010 GrPe, vzorové pole oplocení – oplocení bez podezdívky, jakož i projektová část dokumentace, a to technická zpráva, kde je pod bodem 20 podrobně popsána konstrukce oplocení. Z tohoto bodu mimo jiné vyplývá, že dle požadavku investora bude pozemek částečně oplocen, kdy vstupní část, bude otevřena a ostatní hranice pozemku budou oploceny. Pod bodem 21 v technické zprávě je zároveň uvedeno, že projektová dokumentace slouží jako příloha pro vydání stavebního povolení. Nelze proto ze strany žalovaného úspěšně argumentovat tím, že pokud platná právní úprava nevyžadovala vydávat na stavbu oplocení stavební povolení, pak tudíž taková stavba nemohla mít za následek prodloužení stavebního povolení za situace, že stavební povolení bylo vydáno na základě stavebníkem předložené stavební dokumentace, z níž vyplývá, že oplocení součástí této dokumentace bylo, stejně jako bylo i zmíněno v podkladech, které sloužily pro vydání územního rozhodnutí.

26. V souladu se základními zásadami správního řízení je nutno vzít v úvahu, že pokud stavební dokumentace ověřená stavebním úřadem, která sloužila jako podklad pro vydání jak územního, tak stavebního povolení, obsahovala záměr zbudovat oplocení, pak stavebník byl nepochybně v dobré víře a legitimním očekávání, že se na stavbu oplocení vztahuje jak územní, tak stavební povolení. Pokud stavební úřad hodlal striktně trvat na tom, že stavba oplocení nevyžadovala stavební povolení, měl účastníku řízení sdělit úplnou a správnou informaci již v územním a stavebním řízení a neověřovat dokumentaci předloženou ke stavebnímu povolení, která oplocení obsahovala. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, nelze tudíž v současné době žalovaným v tomto smyslu argumentovat.

27. Žalovaný nevzal na zřetel, že stavba oplocení byla zahrnuta v dokumentaci přiložené k žádostem o vydání územního a stavebního povolení a po místním šetření při vědomí realizace oplocení na severovýchodní hranici pozemku p. č. 1748/15 ve výšce 1,5 m z ocelových sloupků drátěného pletiva na jihozápadní hranici, kdy ve stávajícím oplocení byla osazena ocelová vrata, jakož a na pozemku došlo k odstranění náletových dřevin, dospěl k závěru, že předmětná stavba v době platnosti stavebního povolení zahájena nebyla, neboť zjištěné stavby oplocení a vjezdových vrat nebyly uvedeny v žádosti o stavební povolení, ani v projektové dokumentaci, ani nejsou uvedeny ve stavebním povolení. Dále stavební úřad uvedl, že termín „zahájení stavby“ není ve stavebním zákoně definován. Současně odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4As 33/2009-156, dle něhož vytýčení stavby či jiné přípravné práce nelze považovat za zahájení stavby.

28. S touto argumentací žalovaného se soud neztotožnil. Naopak odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 43/2016 – 27 a č. j. 3 As 24/2007-114, „který pojednává o významu ověřené projektové dokumentace pro stavební řízení a o jejím vztahu k textu stavebního povolení. Nejvyšší správní soud tuto dokumentaci považuje za dokument, který je fakticky součástí stavebního povolení, jakožto grafického vyjádření povolené stavby je postaven na roveň textovému vyjádření záměru ve stavebním povolení a v pochybnostech pomáhá osvětlit nejasnosti a zaplnit mezery ve stavebním povolení. Proto platí, že i v případě, že nejsou určité části stavby výslovně zmíněny ve výroku stavebního povolení týkajícího se zbytku stavby, je možné dospět k závěru, že se i na ně stavební povolení vztahuje, jestliže je záměr jejich vybudování zřejmý z projektové dokumentace, která byla podkladem pro povolení stavby.“ Lze proto uzavřít, že v konkrétním případě se projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem stala závazným podkladem pro provedení stavby podle stavebního povolení. Stavební povolení a jeho přílohy je totiž nutné vykládat ve vzájemné souvislosti. Pokud nejsou některé části stavby (zde oplocení) výslovně zmíněny ve výroku stavebního povolení, jejich záměr je vybudovat však vyplývá z ověřené projektové dokumentace, je nutné vyslovit závěr, že se i na ně (zde oplocení) stavební povolení vztahovalo.

29. Stejně tak za situace, že ani text územního rozhodnutí nedává jednoznačnou odpověď ohledně některého aspektu umístění stavby, je nutno vyjít z projektové dokumentace. I v tomto případě průvodní a souhrnná technická zpráva ze dne 1. 5. 2007 obsahuje v bodě 2 základní údaje charakterizující stavbu informaci, že součástí stavby bude „oplocení“. Odkaz žalovaného na judikát č. j. 4 As 33/2009-156 není přiléhavý, neboť v případě tam projednávaném se nejednalo o určitý hmotný projev stavby ověřitelný podle projektové dokumentace (odvoz suti a odpadu, provedení ohledávacích sond).

30. Soud k tomu dále poznamená, jak v úvodu předeslal, že pro vyslovený závěr nemá žádný význam nezpochybňovaná skutečnost, že samotná stavba oplocení nepodléhá stavebnímu povolení.

31. Krajský soud vycházel při posuzování důvodnosti projednávané žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č. j. 2 As 1/2005-65, publ. pod č. 603/2005, který je i po novelizaci ustanovení § 82 s. ř. s. po 1. 1. 2012 využitelný, z něhož vyplývá: „ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li – a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následující podmínky: žalobce musí být přímo (1. podmínka), zkrácen na svých právech (2. podmínka), nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ Ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se však lze domáhat i v případě, že zásah nebo jeho důsledky netrvají nebo nehrozí již jejich opakování, v takovém případě se lze u soudu domáhat určení, že provedený zásah byl nezákonný.

32. Krajský soud přistoupil k posuzování jednotlivých podmínek nezákonného zásahu stanovených právní normou, přičemž musí dojít k naplnění všech podmínek současně, aby mohla být žaloba posouzena jako důvodná. Krajský soud v dané souvislosti na základě úvahy, kterou vyslovil výše, dospěl k závěru, že všechny podmínky, které jsou ustanovením § 82 a násl. s. ř. s. stanoveny, byly kumulativně splněny. Výzva, kterou stavební úřad vydal, byla vydána v rozporu se zákonem a žalobce by realizací této výzvy byl zkrácen na svých právech, kdy nejednalo se o rozhodnutí a výzva byla zaměřena přímo proti žalobci a taktéž bylo touto výzvou zasaženo do práv žalobce. Důsledky této výzvy v době podání žaloby a rozhodnutí soudu trvaly.

33. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že vydání výzvy žalovaného na zastavení stavebních prací s odůvodněním, že se jedná o stavbu (realizaci oplocení, vrata, odstranění náletových dřevin, vykopání pasů) realizovanou bez stavebního povolení, neboť stavební povolení platné do 4. 7. 2018 se na tyto práce nevztahovalo, představovalo nezákonný zásah. Ačkoli výše uvedené části stavby nebyly výslovně zmíněny ve výroku stavebního povolení, byl záměr jejich vybudování zřejmý z přiložené dokumentace, která byla podkladem pro povolení stavby. Soud proto dospěl k závěru, že stavební povolení na posuzované části staveb vztahovalo.

VII. Závěr, náklady řízení

34. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud uzavírá, že se v případě výzvy žalovaného k zastavení stavebních prací ze dne 19. 2. 2019 č. j. METR 2804/2019 GrPe jednalo o nezákonný zásah a žalovanému bylo zakázáno z této výzvy vycházet, jakož i přikázáno ve vztahu k této výzvě dále postupovat podle § 156 odst. 2 správního řádu.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení důvodně vynaložených před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení úspěšný, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 14 342 Kč, Jednalo se o odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání) celkem v částce 9 300 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů) a v náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 10 200 Kč, advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 2 142 Kč. Dále se připočítává částka 2 000 Kč vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 14 342 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Poučení