51 A 14/2023– 59

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci žalobkyně: Bc. P. Š. bytem zastoupena advokátkou JUDr. Evou Dudáčkovou sídlem Žižkova 708, Příbram proti žalovanému: Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích sídlem Branišovská 1645/31a, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, č. j. JU/01/01560/23, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, č. j. JU/01/01560/23, a rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2022, č. j. S/FTE/22/00002241, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 228 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Rozhodnutím děkana Teologické fakulty žalovaného ze dne 9. 12. 2022, č. j. S/FTE/22/00002241, žalovaný rozhodl dle § 56 odst. 1 písm. b) a § 68 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o vysokých školách“) a dle čl. 31 odst. 1 písm. h) Studijního a zkušebního řádu žalovaného (dále jen „studijní řád“) o ukončení studia žalobkyně na Teologické fakultě v navazujícím magisterském kombinovaném studiu Etika v sociální práce, a to z důvodu nesložení státní závěrečné zkoušky ani v opravném termínu nebo lhůtě dle čl. 27 odst. 5 studijního řádu, což je podle čl. 31 odst. 1 písm. h) studijního řádu důvodem pro rozhodnutí o ukončení studia. Žalobkyně ani opakovaně neobhájila svoji diplomovou práci na téma Důchodový systém v České republice a jeho etické aspekty.

2. Žalobou napadeným rozhodnutím rektora žalovaného bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a uvedené rozhodnutí děkana potvrzeno.

3. Včasnou žalobu ze dne 15. 5. 2023 je možno shrnout do několika základních okruhů žalobních bodů (dle pořadí v žalobě, opakující se typy námitek jsou spojeny), byť sama žalobkyně svoji žalobu strukturuje jiným způsobem.

4. Zaprvé žalobkyně namítá, že se při přepracování své diplomové práce řídila pokyny vedoucího diplomové práce, přičemž vedoucí práce ve svém posudku popsal částečné zlepšení práce v některých oblastech, oponent, který je však zároveň vedoucím katedry a předsedou zkušební komise uvedl, že práce je ještě horší než její původní verze, poznamenal, že je otázkou, na kolik žalobkyně konzultovala svoji práci s vedoucím práce a dále v posudku uvedl, že žalobkyně je neschopna zpracovat odborné téma na úrovni VŠ, čímž negativně ovlivnil hierarchicky níže postavené členy komise.

5. Zadruhé žalobkyně poukazuje na své omezení spočívající v úzkostném bloku z písemného projevu, který ji byl opakovaně diagnostikován – viz lékařská zpráva ze dne 14. 3. 2018 a ze dne 4. 4. 2023. Žalobkyně spolupracovala s Centrem podpory pro studenty se specifickými poruchami provozovaného žalovaným. Zde byla dne 17. 1. 2019 rovněž vyšetřena se závěrem, že je–li to možné, má být nahrazena písemná forma přezkoušení ústním zkoušením. Na toto své omezení žalobkyně poukazovala i v rámci obhajoby, zkušební komise to však nereflektovala.

6. Zatřetí nesouhlasí žalobkyně s průběhem obhajoby diplomové práce, který neodpovídal bodu 5.4 Metodické pomůcky ke zpracování závěrečných prací na Jihočeské univerzitě, ve které je popsán obvyklý průběh obhajoby.

7. Začtvrté žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost záznamu o zkoušce, který byl podepsán pouze předsedou zkušební komise. Žalobkyně napadá i klasifikaci, neboť ta zněla „neprospěla“, což neodpovídá klasifikační stupnici „nevyhověla“.

8. Zapáté žalobkyně brojí proti postupu žalovaného, který nereagoval na její jednotlivá podání a o těchto podání nerozhodl a vydal prvostupňové správní rozhodnutí, čímž rovněž žalobkyni v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 1/2009–141 znemožnil brojit proti výsledku obhajoby žalobou u správního soudu.

9. Žalobkyně popisuje, že dne 15. 9. 2022 podala vyjádření účastníka k zahájení řízení o ukončení studia a podnět k přezkoumání hodnocení písemné části státní závěrečné zkoušky; dne 17. 9. 2022 učinila podání označené jako podnět k přezkoumání postupu JU související s přípravou studia k písemné části Státní zkoušky a jejich průběhem; dne 6. 10. 2022 učinila podání označené jako Doplnění odvolání proti hodnocení ústní části SZZ. Na to děkan teologické fakulty reagoval jediným rozhodnutím ze dne 9. 12. 2022 o ukončení studia. O vyjádření účastníka k zahájení řízení o ukončení studia ze dne 15. 9. 2022, o podnětu k přezkoumání hodnocení písemné části státní závěrečné zkoušky z téhož dne a dále o doplnění odvolání proti hodnocení ústní části SZZ, o podání ze dne 17. 9. 2022 se rozhodnutí vůbec nezmiňuje a pouze s tvrzeným ohledem na zásadu procesní ekonomie a vzájemnou provázanost konstatuje, že obě podání byla posouzena v rámci téhož správního řízení. Žalobou napadené rozhodnutí se touto vadou nezabývá.

10. Zašesté žalobkyně poukazuje na vady odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, které bez hlubší úvahy opakuje tvrzení prvostupňového rozhodnutí o (ne)postavení žalobkyně coby studentky se specifickými potřebami, jakož i o nezávaznosti metodické pomůcky. Žalobkyně je dle záhlaví této pomůcky přesvědčena o její závaznosti. Žalobkyně proto legitimně očekávala, že její obhajoba bude probíhat zde popsaným způsobem. Samotný proces obhajoby je upraven studijním řádem, který je závazný. S poukazem na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 8 As 43/2011–56 ohledně práva studenta na „řádný proces studia“ má žalobkyně za to, že žalovaný nevypořádal námitky žalobkyně uvedené v odvolání a v podnětu k přezkumu postupu.

11. Zasedmé žalobkyně namítá nesprávnost postupu žalované při její přípravě a při státní zkoušce, konkrétně: „neuskutečnění vypsaného semináře; nedostupnost vedoucího diplomové práce ke konzultacím; dehonestující hodnocení oponenta diplomové práce; kumulace dominantního postavení oponenta při obhajobě diplomové práce; nedostatek prostoru pro prezentaci diplomové práce a jejích závěrů; nepřihlédnutí k prokazatelným specifickým obtížím diplomantky při písemném projevu; lpění na tvrzených formálních nedostatcích diplomové práce; posouzení záměru prezentovat doporučené aktuální otázky úpravy důchodového zabezpečení bývalých nomenklaturních představitelů Státní bezpečnosti jako „odklonu od tématu“.

12. Zaosmé je žalobkyně přesvědčena o procesních vadách řízení o ukončení jejího studia. Žalobkyni nebylo umožněno seznámit se s obsahem správního spisu, namísto toho jí pracovnice studijního oddělení pořídila kopii dvou vybraných listin dle vlastní úvahy, samotný spis jí nebyl předložen, nemohla si učinit kopii, poznámky. Na tyto námitky žalovaný v napadeném rozhodnutí nereagoval.

13. Tím vším shora uvedeným žalovaný dle žalobkyně porušil § 3 správního řádu a porušil její právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

14. Následně, zadeváté, žalobkyně namítá, že žalovaný postupoval v rozporu s pravidly pro hodnocení důkazů, důkazy nebyly hodnoceny v jejich vzájemné souvislosti a nebylo přihlédnuto ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Byl zcela opomenut nesprávný postup děkana, který sloučil několik řízení o rozdílných podání s různými procesními důsledky. Ve věci žádosti/podnětu k přezkumu státní závěrečné zkoušky byl děkan v postavení odvolacího orgánu, zatímco v řízení ú ukončení studia byl v postavení prvostupňového správního orgánu.

15. Zadesáté namítá žalobkyně nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť není zřejmé, jaké skutečnosti vzal žalovaný za prokázané a jakými úvahami se řídil.

16. Na podporu tvrzení v podané žalobě navrhla žalobkyně provedení dokazování správním spisem; vydanými rozhodnutími; „podnětem k přezkoumání postupu JU související s přípravou studenta k písemné části státních závěrečných zkoušek a jejich průběhem ze dne 17.9.2022; vyjádřením účastníka řízení o ukončení studia; odvoláním proti rozhodnutí o ukončení studia; doplněním odvolání proti hodnocení ústní části SZZ; posudkem vedoucího diplomové práce, posudkem oponenta diplomové práce; záznamem o průběhu obhajoby diplomové práce ze dne 2.9.2022; Zkušebním řádem JU; Metodickými pokyny–závaznými pokyny; Návrhem opatření pro zabezpečení studia studenta se specifickými potřebami; lékařskými zprávami o zdravotním stavu žalobkyně; e–mailovou korespondencí s vedoucím diplomové práce; e–mailovou korespondencí s prorektorem pro studium; znaleckým posudkem pro posouzení písemné části státní závěrečné zkoušky.“ 17. Na základě uvedeného žalobkyně navrhuje zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného k žalobě

18. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30. 6. 2023 navrhl podanou žalobou zamítnout jako nedůvodnou.

19. Žalovaný má za to, že žalobkyni nebylo jeho postupem zasaženo do jejích práv, neboť jednotlivá podání ze dne 21. 9. 2022 „Vyjádření účastníka k zahájení řízení o ukončení studia“ a „Podnět k přezkoumání hodnocení písemné části Státní závěrečné zkoušky“ byly po obsahové stránce téměř totožné, proto žalovaný dospěl k závěru o neúčelnosti vedení dvou řízení a paralelním rozhodování o téže námitkách.

20. Z judikatury Nejvyššího správního soudu dle žalovaného plyne, že v rámci ukončení studia se má správní orgán zabývat pouze naplněním podmínek pro ukončení studia, tj. dle čl. 31 odst. 1 písm. h) studijního řádu nesložení státní závěrečné zkoušky ani v opravném termínu. Z důvodu procesní ekonomie se žalovaný zabýval i argumentací týkající se hodnocení písemné části SZZ. K rozsahu přezkumu poukazuje žalovaný na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2009, č. j. 9 As 1/2009–141, a zdůrazňuje, že student nemá tzv. „právo na výsledek“ v rámci přezkumu plnění jeho studijních povinností. Poukazuje–li žalobkyně na svůj „Podnět k přezkoumání postupu JU související s přípravou studenta k písemné části Státních závěrečných zkoušek a jejich průběhem“ podaný dne 21. 9. 2022, ten byl určen Etické komisi a žalovaný se k němu proto nemůže vyjadřovat.

21. Co se týče zdravotních omezení žalobkyně, žalovaný popisuje zakotvení podpory studentů se specifickými potřebami. V případě žalobkyně upozorňuje, že v rámci navazujícího studia nebyla vedena jako studenta se specifickými potřebami, na rozdíl od jejího předcházejícího bakalářského studia. Z tohoto důvodu neshledává žalovaný argumentaci žalobkyně ohledně nepřihlédnutí k jejím omezením za důvodnou, nadto nepovažuje za zřejmé, jak by její problémy s písemnou examinací mohly souviset s vypracováním diplomové práce a její obhajobou (tj. rozdíl mezí písemným testem a diplomovou prací).

22. Co se týče posudků k diplomové práci, má žalovaný primárně za to, že tyto nelze hodnotit. I přesto se k nim však vyjadřuje a neshledává v nich vad. V případě záznamu o průběhu obhajoby měla být žalobkyně klasifikována formulaci „nevyhověla“, nikoli „neprospěla“, i přesto však bylo žalobkyni zřejmé, že svoji práci neobhájila, a to od samotné obhajoby. Záznam o průběhu obhajoby podepisuje pouze předseda zkušební komise, poté je zde dále zápis o státní závěrečné zkoušce, který podepisují i zbylí členové zkušební komise. Žalobkyní poukazovaná metodika pak popisuje běžný průběh obhajoby a žalovaný nemá za to, že by se od této metodiky výrazněji odchýlil, byť ta má pouze doporučující charakter.

III. Právní hodnocení krajského soudu

23. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud zjistil vady, ke kterým je povinen přihlédnout i bez námitky [§ 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.]

24. Žaloba je důvodná.

25. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející rozhodnutí je založeno na skutkovém stavu, který nemá oporu ve spisovém materiálu [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], přičemž obě tato rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Těchto vad se žalobkyně v rámci vznesených žalobních bodů dotýká (srov. zejm. okruh osmý, devátý a desátý). Zároveň krajský soud předesílá, že jeho závěr nevypovídá nic o tom, zda žalovaný věcně pochybil, pokud žalobčino studium ukončil. Touto otázkou se krajský soud s ohledem na svá zjištění nemohl zabývat.

26. Jak shrnuje komentářová literatura a krajský soud na ni pro stručnost odkazuje, [a]bsentuje–li v něm (ve správním spise) nějaká listina, aniž by to bylo možné z obsahu spisu seznat, jde toto pochybení související se způsobem vedení spisu na vrub žalovaného, nelze ho klást k tíži žalobci. Soud tak např. může dospět k závěru, že je dána vada dle § 76 odst. 1 písm. b) nebo c), tedy že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisu nebo je s ním v rozporu, nebo že řízení bylo stiženo vadou (např. ve spisu není založen doklad o doručení předvolání žalobce k ústnímu jednání). Pouze v případě, že je z předloženého spisu zřejmé (např. porovnáním obsahu spisu s řádně vedeným spisovým přehledem nebo se záznamy obsaženými na jiných listinách), že určité části spisu chybí, je soud povinen vyzvat žalovaného k jeho doplnění (rozsudek NSS 1 Afs 7/2008–91).“ (§ 76 in: KÜHN, Zdeněk. Soudní řád správní: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978–80–7598–479–1.).

27. Z ustálené judikatury správních soudů, se kterou se krajský soud ztotožňuje, plyne, že „[r]ozhodnutí správního orgánu, v jehož odůvodnění nejsou uvedeny důkazy, na jejichž podkladě správní orgán dovodil své závěry, je v rozporu s § 47 odst. 3 správního řádu (pozn. soudu nyní § 68 odst. 3 správního řádu) a je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Nejsou–li důkazy obsaženy ani ve správním spise, nemá skutkový stav, který vzal správní orgán za základ svého rozhodnutí, oporu ve spise [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, č. j. 4 Azs 55/2003–51, rozhodnutí správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz). Na platnosti závěrů tohoto rozsudku nemění nic ani to, že byl vydán k předcházejícímu správního řádu.

28. Podle § 68 odst. 3 správního řádu platí, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Nenaplnění těchto nároků odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalobkyně namítá.

29. Krajský soud vyzval dne 24. 5. 2023 žalovaného k vyjádření se k podané žalobě a k předložení spisového materiálu. Prostřednictvím datové zprávy žalovaný dne 26. 6. 2023 předložil spisový materiál v podobě jednotlivých pdf souborů, a to:

1. Protokol o průběhu obhajoby (1)

2. Protokol o průběhu obhajoby (2)

3. Posudek oponenta (1)

4. Posudek vedoucího (1)

5. Posudek oponenta (2 6. Posudek vedoucího (2)

7. Oznámení o zahájení správního řízené 8. Vyjádření účastníka k zahájení řízení 9. Podnět k přezkoumání hodnocení písemné části SZZ 10. Doplnění odvolání proti hodnocení ústní části SZZ 11. Rozhodnutí děkana TF JU 12. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení studia 13. Rozhodnutí rektora JU ve věci odvolání proti rozhodnutí děkana TF JU 30. Usnesením ze dne 28. 6. 2023, č. j. 51 A 14/2023–38, krajský soud vyzval opětovně žalovaného k předložení spisového materiálu, k čemuž soud poukázal na § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 správního řádu ve vztahu k vedení správního spisu a příslušnou komentářovou literaturu, která shrnovala rozsudek Vrchního soudu v Praze 6 A 401/96–6 a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 340/2016–51. Krajský soud žalovaného rovněž poučil, že nepředložení úplného spisového materiálu může být důvodem k uložení pořádkové pokuty, případně ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů.

31. Na toto usnesení reagoval žalovaný dne 4. 7. 2023 opětovným předložením spisového materiálu prostřednictvím datové zprávy. Spis byl předložen včetně spisového přehledu v této podobě:

1. Oznámení o zahájení správního řízení 2. Vyjádření účastníka k zahájení řízení o ukončení studia 3. Podnět k přezkoumání hodnocení písemné části Státní závěrečné zkoušky 4. Doplnění odvolání proti hodnocení ústní části SZZ 5. Přípis účastníka řízení ohledně doručování 6. Rozhodnutí děkana TF JU o ukončení studia 7. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení studia 8. Stanovisko děkana TF JU k podanému odvolání 9. Rozhodnutí rektora JU ve věci odvolání proti rozhodnutí správního orgánu 32. Vzhledem k opakované výzvě soudu, na kterou žalovaný reagoval opětovným předložením správního spisu, krajský soud vychází z toho, že právě tato druhá verze spisu je tím, co žalovaný vydává za řádný spisový materiál, neboť obsah obou „verzí“ je rozdílný (viz tučné zvýraznění).

33. Minimálně již z oznámení o zahájení správního řízení svědčí o určitých pochybení žalovaného, neboť v tomto oznámení je žalobkyně dle § 36 odst. 3 správního řádu poučena o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí, a to „Záznam o průběhu studia“ a „Zápis o státní závěrečné zkoušce magisterského studia“. Tyto listiny ve spisovém materiálu chybí. Lze se přitom důvodně domnívat, že z těchto pokladů bylo vycházeno, byť samotná vydaná rozhodnutí je ani nezmiňují. Dle označení těchto listin právě z nich musí plynout, zda žalobkyně splnila své studijní povinnosti či nikoli. Nadto nelze ani akceptovat, aby tyto listiny byly žalobkyni při poučení dle § 36 odst. 3 správního řádu prezentovány jako jediné podklady pro rozhodování, a přitom by zde byly i jiné další podklady.

34. Prvostupňové správní rozhodnutí v rámci svého odůvodnění nejprve konstatuje bez uvedení jakéhokoli podkladu nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, a to nesložení státní závěrečné zkoušky, což je důvodem pro rozhodnutí o ukončení studia. V dalším odstavci se popisuje oznámení o zahájení řízení, samo zahájení řízení a písemná podání žalobkyně. Poté je již reagováno na obsah těchto podání se zaměřením na průběh obhajoby diplomové práce. Jelikož odůvodnění rozhodnutí neuvádí žádný podklad pro svůj závěr o tom, že žalobkyně nesplnila požadavky vyplývající ze studijního programu, je toto rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Jelikož nejsou důkazy obsaženy ani ve správním spise, nemá skutkový stav, který vzal správní orgán za základ svého rozhodnutí, oporu ve spise.

35. V rámci odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je nejprve konstatováno studium žalobkyně s odkazem na údaje z matriky studentů (výstup z matriky studentů přitom není ve spise založen); je popsáno vydání prvostupňového správního rozhodnutí; podání odvolání; hodnocena včasnost odvolání; poukázán § 68 odst. 6 zákona o vysokých školách a poté je přistoupeno k vypořádání odvolacích námitek. Zde se uvádí, že je vycházeno z posudků diplomové práce, ze kterých je citováno, k čemuž je bez uvedení jakéhokoli podkladu konstatováno, že zkušební komise z těchto posudků vycházela atd. Posudky diplomové práce nejsou součástí „finálního“ předloženého spisového materiálu, stejně tak jeho součástí není ani jakýkoli výstup zkušební komise. I v případě žalobou napadeného rozhodnutí proto krajský soud dospívá ke stejným závěrům, jako v případě prvostupňového správního rozhodnutí. Nadto vychází–li odvolací orgán z jiných listin než orgán prvostupňový, pak je povinen opětovně účastníky poučit o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu.

36. Shora citovaným požadavkům § 68 odst. 3 správního řádu požadavkům ani jedno z rozhodnutí nevyhovuje, neboť ani v jednom rozhodnutí není uvedeno, z jakých podkladů bylo co do naplnění rozhodných skutečností pro ukončení studia žalobkyně vycházeno. Ani jedno z rozhodnutí neuvádí, že by jeho podkladem byly listiny, které byly jako podklady označeny v oznámení o zahájení řízení – „Záznam o průběhu studia“ a „Zápis o státní závěrečné zkoušce magisterského studia“ tak, jak žalovaný poučil žalobkyni v oznámení o zahájení řízení.

37. Je možno dodat, že prvně předložená varianta spisového materiálu obsahuje posudky diplomové práce a protokoly o průběhu obhajoby, jak ale uvádí sám žalovaný ve svém vyjádření k žalobě, protokol – záznam o průběhu obhajoby není to samé jako zápis o státní závěrečné zkoušce magisterského studia (viz část VII. odst. 3 vyjádření k žalobě).

38. Pro úplnost krajský soud uvádí, že žalobkyně namítá, že jí nebylo umožněno seznámit se s úplným spisovým materiálem a že jí byly předloženy jen dvě listiny dle úvahy studijní referentky. Jakkoli se jedná o pouhé tvrzení žalobkyně, nemá krajský soud důvod žalobkyni a priory nevěřit. Žalobkyně má přitom právo nahlížet do úplného spisového materiálu (vyjma zákonných výjimek). Jelikož žalobkyně neuvádí, jaké dvě listiny jí byly předloženy, lze pouze spekulovat, zda se jednalo právě o shora zmiňované dvě listiny dle oznámení o zahájení řízení, jakož i o tom, jaká byla faktická podoba spisového materiálu v okamžik, kdy do něj chtěla žalobkyně nahlédnout.

39. I přesto, že uvedené skutečnosti jsou důvodem pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, považuje krajský soud za nutné se ve stručnosti vyjádřit i k nosné žalobní argumentaci, kterou žalobkyně buduje na nesouhlasu s podobou obhajoby diplomové práce.

40. Prakticky totožnou skutkovou a právní věcí se zabýval Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku ze dne 13. 9. 2022, č. j. 3 As 219/2020–60, přičemž Ústavní soud ústavní stížnost směřující proti tomuto rozsudku usnesením ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. III.ÚS 3149/22, odmítl pro zjevnou neopodstatněnost. Z tohoto důvodu na tento rozsudek krajský soud odkazuje, zejména na bod 26 až 30 jeho odůvodnění. Ze závěrů Nejvyššího správního soudu plyne, že námitky brojící proti průběhu obhajoby diplomové práce se míjí s předmětem řízení o ukončení studia. Tyto námitky mají místo v samostatném správním řízení vedeném na základě žádosti studenta u příslušného orgánu univerzity. Jinými slovy, v rámci přezkumu rozhodnutí o ukončení studia se již nelze zabývat podobou a průběhem obhajoby diplomové práce, neboť tyto otázky mají být předmětem zcela jiného řízení zahájeného k žádosti studenta. Rozhodnutí o ukončení studia již pouze vychází z negativního výsledku SZZ a nemůže se průběhem SZZ zabývat. Žalobkyni přitom svědčí veřejné subjektivní právo, aby příslušný orgán žalovaného o její žádosti o přezkum průběhu obhajoby závěrečné práce rozhodl. Tohoto práva se žalobkyně může po vyčerpání prostředků obrany dle správního řádu domáhat i soudní cestou. K uvedenému postupu se přitom dílčím způsobem hlásí i sám žalovaný, pokud ve vyjádření k žalobě uvádí, že v řízení o ukončení studia se lze zabývat pouze tím, zda důvody pro ukončení studia byly naplněny. Vysvětlení, proč však nakonec postupoval žalovaný jinak (procesní ekonomie), nelze akceptovat.

IV. Závěr a náklady řízení

41. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, a žalobou napadené rozhodnutí postupem dle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.), přičemž přistoupil i ke zrušení prvostupňového správního rozhodnutí (§ 78 odst. 3 s. ř. s.), neboť vady vedení spisového materiálu a vady odůvodnění obou rozhodnutí, takovýto postup odůvodňují.

42. Žalovaný bude v rámci dalšího rozhodování vycházet z § 68 odst. 3 správního řádu a své skutkové závěry podloží příslušnými podklady, které učiní součástí spisového materiálu vedeného v souladu s § 18 správního řádu. Přitom bude šetřit i práva žalobkyně dle § 36 odst. 3 správního řádu. Vysloveným právním názorem je žalovaný vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

43. S ohledem na předmět tohoto řízení nemůže krajský soud žalovaného zavázat k tomu, aby při svém dalším postupu vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu dne 13. 9. 2022, č. j. 3 As 219/2020–60 (viz bod 40 shora), lze však doporučit, aby žalovaný při svém dalším procesním postupu závěry uvedeného rozsudku zohlednil.

44. Jakkoli žalobkyně požadovala, aby soud rozhodl při jednání, přičemž jednání bylo i nařízeno, s ohledem na zjištěné vady mohl krajský soud postupovat dle § 76 s. ř. s. a rozhodnout bez jednání, neboť takový postup je výjimkou z § 51 odst. 1 s. ř. s.

45. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

46. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokátky.

47. Náklady zastoupení spočívají v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); tj. 6 800 Kč. Jelikož je zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH, činí tato částka po připočtení DPH celkem 8 228 Kč.

48. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 11 228 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně.

Poučení

I. Vymezení věci a obsah žaloby II. Shrnutí vyjádření žalovaného k žalobě III. Právní hodnocení krajského soudu IV. Závěr a náklady řízení