51 A 18/2019 - 46

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci žalobce: R. R. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2019, č. j. KUJCK-57350/2019, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 19. 6. 2019 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, matričního úřadu ze dne 10. 1. 2019 sp. zn. MAU/23682/2018 Ne, (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly veškeré námitky žalobce ze dne 31. 7. 2018 zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 24. 7. 2018 byl potvrzen.

2. Žalobce v prvé řadě namítal, že jediným důkazem, který žalovaný posuzoval při svém rozhodování, byla oznámení o přestupcích. To žalobce nepovažuje za dostatečné důkazy, neboť měly být posuzovány také pokutové bloky, jako rozhodnutí vydávaná v blokovém řízení. Přes specifika, které blokové řízení vykazuje, lze vydat blok, který bude splňovat veškeré požadavky, kladené zákonem na rozhodnutí, a proto žalobce považuje za nezbytné, aby byla přezkoumána jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení. Také považuje za nutné i z důvodu vyloučení případné chyby lidského faktoru, nebo z vůle orgánu veřejné správy. Žalobce v žalobě popsal u jednotlivých podkladů (pokutových bloků) případy jejich nezpůsobilosti pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupků. Mělo by být jednoznačné, čeho se přestupce měl dopustit, a jakou konkrétní povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „telefonování za jízdy, neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután b.p. a jiné“. Podle žalobce, údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se mohlo jednat o podklad způsobilý pro záznam bodů. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít a zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce nesouhlasí s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí projevit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není možné po něm požadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci.

3. Žalobce dále konkretizoval výtku u jednotlivých pokutových bloků.

4. U pokutového bloku ze dne 24. 7. 2018 není v kolonkách 1 – 4 přesně zjištěna osoba přestupce, údaje jsou částečně nečitelné a nejsou přesně vypsány požadované údaje, kupříkladu uvedení rodného čísla, data narození. V kolonce 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku a není přezkoumatelným způsobem tato doba uvedena. Není jednoznačně uvedeno místo spáchání přestupku a z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání. Dále vytýká správnost právní kvalifikace, která byla zapsána ve zkratkovitém zápisu. V kolonce č. 6 je uvedeno pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, avšak nikoli ostatní body. V kolonce č. 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda jednání žalobce bylo spácháno úmyslně či z nedbalosti. Kolonka č. 8 neobsahuje zcela zřetelně výši uložené sankce. Kolonka č. 9 – 11 nejednoznačně zaznamenává místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a není také zřetelný podpis žalobce.

5. V podstatě shodné výtky žalobce vznesl k pokutovému bloku ze dne 28. 2. 2018. Obdobné výtky o korekci na odpovídající tehdy platnou právní úpravu žalobce vznesl k pokutovým blokům ze dne 3. 4. 2017, 7. 12. 2016, 22. 2. 2016, 15. 4. 2015 a 7. 1. 2015.

6. Žalobce závěrem shrnul, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce se domáhá, aby soud se zabýval otázkou, zda byla jednotlivá pravomocná rozhodnutí takovými způsobilými podklady, k čemuž žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 127/2014, dle kterého dané nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací. Žalobce zároveň požádal, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Popsal skutkový stav věci, shrnul žalobní námitky a k těmto námitkám se konkrétně u každého zpochybňovaného pokutového bloku vyjádřil. Konstatoval, že zpochybňované pokutové bloky jsou po posouzení žalobcem vznesených výhrad způsobilým podkladem k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče a body k těmto konkrétním přestupkům byly zaznamenány správně. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 94/2012, jakož i na rozsudek sp. zn. 4 As 127/2014 a uzavřel, že hodnocené pokutové bloky byly dostatečným podkladem a podklady obsahují veškeré zákonem stanovené náležitosti.

III. Obsah správních spisů

8. Ze správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

9. Oznámení o dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče bylo žalobci doručeno dne 30. 7. 2018 a dvanácti bodů dosáhl ke dni 24. 7. 2018. Žalobce uplatnil dne 31. 7. 2018 námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení, kde uvedl, že nesouhlasí se záznamy bodů v registru řidičů.

10. Dne 21. 8. 2018 bylo navrhovateli doručeno usnesení o možnosti uplatnit práva před vydáním rozhodnutí o námitkách a byla mu k tomu stanovena lhůta 10 pracovních dnů. Dne 4. 9. 2018 žalobce podal žádost o přerušení řízení a zaslal správnímu orgánu kopii návrhu na přezkum, který podal u Policie ČR, České Budějovice za přestupek, který spáchal dne 24. 7. 2018. Z toho důvodu bylo řízení přerušeno do dne 15. 11. 2018.

11. Dne 26. 11. 2018 správní orgán vydal oznámení o pokračování řízení a vydal usnesení o možnosti uplatnit před vydáním rozhodnutí o námitkách práva žalobce ve lhůtě 10 dnů. Žalobce této možnosti využil a dne 8. 12. 2018 se k věci vyjádřil.

12. Dne 10. 1. 2019 bylo vydáno rozhodnutí č.j. MAU/23682/2018 Ne, jímž byly námitky žalobce zamítnuty a provedený záznam dvanácti bodů byl potvrzen. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný správní orgán dne 16. 5. 2019 pod č.j. KUJCK- 57350/2019 tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Stalo se tak podle § 90 odst. 5 správního řádu. Žalovaný správní orgán podrobně posoudil jednotlivé pokutové bloky, které žalobce zpochybnil a dospěl k závěru, že všechny pokutové bloky byly způsobilým podkladem k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče a byly za ně zaznamenány body ve správné výši. Žalovaný popsal průběh blokového řízení a vysvětlil jeho význam. Poukázal i na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které nelze klást na blokové řízení a příkazový blok stejné požadavky jako na správní rozhodnutí a nelze je posuzovat s rigidní přísností, což je třeba vztáhnout zejména k používání zkratkovitých formulací, přičemž je třeba dbát důraz na to, aby v kontextu dalších údajů byly srozumitelné. Žalovaný vypořádal jednotlivé námitky žalobce a dospěl k závěru, že vyplněné pokutové bloky považuje za souladné se zákonnými požadavky, neboť je z každého jasně seznatelné, kdy a kde byl spáchán přestupek. Skutek je vždy popsán dostatečně, konkrétně, aby nemohl být zaměněn s jiným, nechybí ani právní kvalifikace a ustanovení, dle kterého byla ukládána pokuta.

13. O návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku k žalobě rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 16. 7. 2019 pod č.j. 51 A 18/2019-34 tak, že se žalobě odkladný účinek nepřiznává.

IV. Právní názor soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“).

15. Žaloba není důvodná.

16. Žalobce v žalobě nastolil jako zásadní otázku posouzení toho, zda jím uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán prvního stupně a následně potvrdil i žalovaný. Žalobce zpochybnil postup žalovaného, neboť je dle jeho názoru nesprávný, a to především z toho důvodu, že se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo dle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních.

17. Krajský soud vycházel při posuzování důvodnosti této námitky z ustálené judikatury správních soudů. Z této judikatury na jedné straně vyplývá, že je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať již v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona o přestupcích a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Obě tato řízení jsou odlišná s ohledem na rozdílný předmět řízení. V dané věci se jedná o posouzení zákonnosti rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů.

18. Podle § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích provede obecní úřad obce s rozšířenou působností v případně blokového řízení záznam do registru řidičů o spáchaném přestupku v dopravě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení.

19. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek, který definuje zákon o přestupcích či jiný právní předpis, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem. Případně lze posuzovat i další okolnosti, které souvisí s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení toho, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, to je ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

20. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodu je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č.j. 9 As 96/2008-44. Soud zdůrazňuje, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným způsobem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

21. Podklady, z nichž správní orgán prvního stupně v dané věci vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, jak správního orgánu prvého, tak správního orgánu druhého stupně. To považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodu v registru řidičů vycházel správní orgán prvního stupně, jakož i žalovaný z jednotlivých pokutových bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích. Dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem stanovenými údaji.

22. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (srovnej rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č.j. 5 As 39/2010-76; 2145/2010 Sb. NSS), neboť si vyžádaly příslušné pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. O tom svědčí podklady založené ve správním spise. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně a srozumitelně vyplněny. Žalobce v předmětných blokových řízení pokutové bloky vždy převzal a potvrdil svůj souhlas svým vlastnoručním podpisem.

23. Krajský soud na základě tohoto hodnocení dospěl k závěru, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

24. Krajský soud se seznámil s jednotlivými pokutovými bloky, které byly posuzovány ve správním řízení, konkrétně s jejich obsahem a dospěl k závěru, že námitky žalobce týkající se jednotlivých pokutových bloků respektive jejich nedostatků nemohou obstát. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových bloků totiž nekorespondují s jejich skutečným obsahem a často se jedná o pouhé obecné námitky bez konkrétního propojení s obsahem konkrétního bloku.

25. Soud považuje za nutné zdůraznit, že obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení. Tak jak vyplývá z § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění účinném do 30. 6. 2017 a dále jak vyžaduje ustanovení § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve znění pozdějších předpisů. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků se blíže vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č.j. 7 As 94/2012-20 v němž uvedl „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ustanovení § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodu, to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití b.p.“ nebo „pásy“, jsou- li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupku tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než, že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku, jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedeným odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, …“. Tímto judikátem Nejvyššího správního soudu jsou zcela konkrétně vysvětleny požadavky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobcem předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomu stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků případně příkazů na místě by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

26. Ve vztahu ke konkrétním blokům či příkazům na místě, které se týkají přestupkového jednání žalobce, a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je hodnotí naproti žalobcově žalobní argumentaci jako dostatečně vyplněné, bez nesrozumitelných či nejasných zkratek s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

27. K námitce týkající se všech pokutových bloků ohledně nepřesně a nečitelně vypsaných údajů osoby přestupce, krajský soud uzavřel, že tato námitka není důvodná. Údaje, uvedené v pokutových blocích ohledně totožnosti přestupce, zapsané v těchto blocích shledává soud za naprosto čitelné a srozumitelné. Pokud žalobce vytýkal absenci uvedení rodného čísla na pokutových blocích, pak soud ověřil, že v případě bloků ze dne 7. 1. 2015, 15. 4. 2015, 7. 12. 2016, 23. 7. 2017 a 3. 4. 2017 pokutový blok rodné číslo jednoznačně obsahuje. Pokud se jedná o pokutové bloky ze dne 24. 7. 2018 a 28. 2. 2018, pak tyto bloky požadavek na uvedení rodného čísla neobsahovaly, obsahovaly požadavek na uvedení datumu narození, které tyto pokutové bloky obsahují. Nelze proto souhlasit s žalobcem, že v blocích absentují identifikační údaje a osobu přestupce nelze řádně identifikovat. Současně byla ověřována totožnost žalobce předloženým občanským průkazem, jehož číslo je ve všech pokutových blocích uvedeno. Krajský soud proto nemá pochyb o řádném ověření totožnosti osoby přestupce ve všech uvedených případech.

28. Další námitka žalobce se týkala nepřesného zjištění doby spáchání přestupků. Krajský soud v tomto směru postrádá ze strany žalobce sdělení, v čem je pro něj konkrétní uvedení data a času spáchání přestupku nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku byl zaznamenán datum spáchání přestupkového jednání i vymezen čas, kdy k tomuto jednání došlo. Krajský soud proto hodnotí tuto námitku nedůvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v bloku jednoznačným způsobem specifikováno. Žalobce současně neuvedl, jak by si přesnější charakteristiku představoval. Takový jeho požadavek se proto jeví v tomto ohledu jako nadbytečný a formalistický. Rovněž námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupku byla irelevantní a neodráží skutečný stav věci, neboť v blocích a dále pak i v oznámeních o uložení pokuty je vždy specifikováno místo spáchání přestupku. Místo je vždy specifikováno názvem obce a příslušnou ulicí. Krajský soud proto nemá pochybnost ohledně místa spáchání přestupku. Tvrzení, že název obce či ulice není úplný, respektive je uveden v nesrozumitelné zkratce, neshledal soud rovněž za důvodné. K uvedení nesrozumitelné zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo. Přestupkové jednání je v posuzovaných blocích popsáno jedinečným a odlišitelným způsobem.

29. Žalobce vznesl jako další žalobní námitku nedostatečný popis dle přestupkového jednání v jednotlivých blocích. K tomu krajský soud uvádí, že v blocích je jednoznačně uvedeno, že žalobce porušil konkrétní a jasně definované ustanovení zákona o silničním provozu stanovující povinnost být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud je jím sedadlo povinně vybaveno. Jak již bylo shora osvětleno s ohledem na nutnost případného vyjadřování nelze proto nic namítat proti zápisu ve formě § 125c/1k, neboť jej lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Zápis ve formě § 125c/1k zákona č. 361/2000 Sb. tudíž není chybnou právní kvalifikací, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. Stejně tak je srozumitelná zkratka jízda křižovatkou na červený signál „stůj“ a přestupek označen § 125c/1f5 zákona č. 361/2000 Sb. Zcela srozumitelná je i zkratka rychlost jízdy s uvedením hodnot naměřených ve vztahu k rychlosti dovolené zákonem na konkrétním úseku s odkazem na ustanovení § 125c/1f4 zákona č. 361/2000 Sb. Krajský soud proto nemá pochybnost nad výkladem v blocích uvedených zkratek. Zápisy tak, jak jsou uvedeny na pokutových blocích tudíž nejsou chybnou právní kvalifikací, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. Předtištěná podoba bloků dokonce s takovým způsobem označování evidentně počítá. Srozumitelné jsou i další údaje, to je SPZ vozidla (jeho registrační značka), místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Nelze se proto ztotožnit s námitkou žalobce, že popis skutku, který je uveden jím v žalobě citovaných formátech, byl popisem nesrozumitelným a nedostatečným. Krajský soud se zabýval všemi zpochybněnými pokutovými bloky a ztotožnil se s podrobným hodnocením těchto bloků, které uvedl jak prvostupňový orgán, tak žalovaný správní orgán.

30. Uvedené specifikace skutků jsou dle názoru soudu jednoznačné, srozumitelné a dostačující zvláště pak ve spojení s označením příslušného ustanovení upravujícího porušenou povinnost a dalšími údaji v blocích uvedenými, a to s ohledem na povahu blokového řízení či příkazního řízení na místě i judikaturu Nejvyššího správního soudu (srovnej rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, č.j. 7 As 94/2012-20).

31. Žalobce ke všem blokům tvrdil, že není zjevné, jaká konkrétní povinnost měla být přestupkovým jednáním porušena, neboť ze zápisu je zřejmé pouze porušení konkrétního ustanovení zákona o provozu na silničních komunikacích, ovšem není uvedeno, jakého bodu či písmene. K tomu soud uvádí, že taková námitka je zcela irelevantní, neboť v jednotlivých blocích jsou příslušná ustanovení označující povinnost porušenou protiprávním jednáním vždy zaznamenáni úplně a přesně. V blocích bylo explicitně zaznamenáno k porušení, jaké konkrétní povinnosti zakotvené v konkrétním ustanovení zákona o silničním provozu došlo.

32. Taktéž námitka týkající se zkratkovitého označení příslušné právní kvalifikace přestupkového jednání není důvodná. Označení konkrétní právní normy včetně příslušného odstavce a písmene neabsentuje v žádném s žalobcem uvedených a správními orgány či soudem posuzovaných bloků. Tvrzení, že v důsledku takové vady nebylo možné přesně určit odpovědnost za jednání a oprávněnost uložené sankce je naprosto zavádějící. Veškeré námitky stran částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně. V právních normách nejsou opomenuty žádné odstavce příslušného ustanovení ani písmene, příslušná ustanovení spáchaných přestupků byly v blocích zaznamenány správně.

33. Žalobce považoval dále za nečitelné rovněž určení výše uložené pokuty, která však byla ve všech zpochybněných blocích uvedena zřetelně a srozumitelně jak písemně, tak číselně a z toho důvodu není ani tato námitka směřující do uvedených pokutových bloků či příkazů shledána důvodnou. Krajský soud k tomu zdůrazňuje, že v každém posuzovaném bloku byla výše uložené pokuty zaznamenána jak číselně, tak slovně a je tudíž zcela srozumitelná a čitelná. Předmětná námitka je proto zcela nedůvodná.

34. Závěrem žalobce tvrdil, že v posuzovaných blocích je nejednoznačně zaznamenáno místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě k vydání, včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobce přezkoumatelný a podpis žalobce nebyl údajně zřetelný. Tyto námitky soud rovněž hodnotí jako nedůvodné. Datum vyhotovení a převzetí bloků jsou ve všech posuzovaných případech čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení i převzetí jednotlivých bloků došlo vždy a tentýž den. Podpisy přestupce i oprávněné osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny a nelze je proto zpochybňovat.

35. Soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci nelze mít pochybnosti o způsobilosti přezkoumávaných bloků a mohly být proto podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny, vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Zároveň je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek, byla konkrétní pokuta v pokutovém bloku či příkazu na místě uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze zpochybňovat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován, a který žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č.j. 4 As 127/2014-39, na který žalobce v žalobě odkazoval je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení však mu v žádném směru neodporují.

36. Pokud žalobce tvrdil, že „argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí odvolací správní orgán, je dle žalobce naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu“. K této citaci žaloby soud uvádí, že přezkumem napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce nesprávně pochopil postoj správního orgánu. Žalobci nebylo vytýkáno, že měl posuzovat správnost rozhodnutí, jak v žalobě tvrdí. Žalovaný k odvolacímu důvodu pouze konstatoval, že žalobce měl ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích, a to hned na místě při seznamování se s obsahem jím vytýkaného protiprávního jednání, které je zaznamenáno v pokutovém bloku před samotným podpisem žalobce, což však žalobce neučinil a údaje v bloku zaznamenané, potvrdil svým podpisem. K tomu též dále Nejvyšší správní soud uvádí „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením, zároveň s výší jemu ukládané pokuty, s jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek byl spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována, a to je podstatné pro posouzení žalobcem nastolené otázky.

V. Závěr, náklady řízení

37. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Krajský soud rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci řízení s tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle ustanovení § 60 odst. 1 větě první s.ř.s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení