51 A 23/2019 - 26

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. v právní věci navrhovatelka: Z. H. bytem zastoupena Mgr. Jiřím Kocíkem, advokátem sídlem Říční 456/10, 118 00 Praha 1 proti odpůrci: Obec Bohumilice sídlem Bohumilice 111, 384 81 Čkyně o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změna č. 2 územního plánu obce Bohumilice, vydaná usnesením zastupitelstva obce Bohumilice č. 37 ze dne 28. 5. 2018, účinnost od 4. 8. 2018, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy - změna č. 2 územního plánu obce Bohumilice, vydaná usnesením zastupitelstva obce Bohumilice č. 37 ze dne 28. 5. 2018, účinnost od 4. 8. 2018 se ruší, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 13 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce navrhovatelky.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 28. 5. 2018 přijalo zastupitelstvo odpůrce usnesením č. 37 změnu č. 2 územního plánu obce Bohumilice formou opatření obecné povahy č. 1/2018 (dále jen „opatření obecné povahy“).

2. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 31. 7. 2019 se navrhovatelka domáhala zrušení změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice v celém rozsahu.

3. Navrhovatelka popsala rozsah svého vlastnictví s odkazem na LV č. x k nemovitostem umístěných v k.ú. x, jejichž součástí je mimo jiné objekt č.p. x představující objekt zámku s názvem „X“. Areál zámku je zapsán jako nemovitá kulturní památka, č. rejstříku x. Obec Bohumilice přijala změnu územního plánu č. 2, která svými důsledky ohrožuje stavbu zámku a povede ke vzniku škod na památkově chráněném objektu. Opatření obecné povahy je v rozporu nejen s platným právním řádem, ale i platnou legislativou na úseku ochrany památkově chráněných objektů. Navrhovatelka tudíž byla zkrácena na svých právech přijatým opatřením obecné povahy. Po celou dobu přípravy a projednání změny územního plánu navrhovatelka předkládala návrhy řešení, které však ze strany obce nebyly akceptovány, proto považuje navrhovatelka napadený územní plán za nezákonný, přičemž tyto důvody nezákonnosti označila jako procesní pochybení při pořizování, projednávání a schvalování územního plánu, porušení právních předpisů v rámci samotného obsahu územního plánu a nerespektování stanovisek dotčených orgánů státní správy.

4. O změnu územního plánu obec Bohumilice požádala dne 6. 6. 2017 na základě svého usnesení z 22. 5. 2017 a stanovila rozsah řešení: vymezení plochy pro zemědělský areál a změnu funkčního využití stávající plochy výroby a skladování, plochy „pro brownfield – bývalý zemědělský areál Býkovice“ na občanské vybavení. Schválení změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice formou opatření obecné povahy oznámil odpůrce na své úřední desce dne 20. 6. 2018, a to formou vyhlášky ze dne 18. 6. 2018. Při zveřejnění změny č. 2 odpůrce porušil požadavky na zveřejnění oznámení o schválení opatření obecné povahy zejména tím, že jej nezveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, jak stanoví § 25 a § 26 správního řádu. Opatření obecné povahy nezveřejnil v úplném znění, včetně odůvodnění. Proto navrhovatelka podala stížnost Krajskému úřadu Jihočeského kraje, kdy po přešetření této stížnosti krajský úřad konstatoval, že byla oprávněná a sdělil navrhovatelce, že došlo k pochybení při zveřejňování opatření obecné povahy, které již bylo napraveno, kdy odpůrce znovu řádně v plném znění opatření obecné povahy zveřejnil a tato změna územního plánu č. 2 v této souvislosti nabyla účinnosti dne 4. 8. 2018. Navrhovatelka tento závěr rozporuje, neboť dle jejího názoru k řádnému zveřejnění po dobu 15 dnů spolu s dálkovým přístupem nedošlo, a to s ohledem na sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje.

5. V další námitce navrhovatelka poukázala na to, že má k dispozici stanoviska týkající se porušení statiky jí vlastněné nemovitosti areálu zámku, která je v přímé souvislosti s provozem na přilehlé komunikaci, která v návaznosti na přijatou změnu č. 2 územního plánu a neřešení dopravního napojení by mohla sloužit jako obslužná komunikace pro poměrně rozsáhlou stavbu občanské vybavenosti. Tato stanoviska byla předložena orgánům při projednávání změny územního plánu č. 2, jakož i dotčeným orgánům, a to posudek zpracovaný Ing. L. G., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby ve věci posouzení „poruch objektů přiléhajících ke komunikaci parc. č. 691/2“, vyjádření Národního památkového ústavu ze dne 10. 9. 2004, odborný posudek Prof. Ing. J. B., Dr.Sc., vyjádření Ing. L. B. ze dne 22. 9. 2004, vyjádření Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích ze dne 8. 4. 2002, vyjádření Městského úřadu ve Vimperku, odboru školství, kultury a cestovního ruchu ze dne 16. 4. 2018. To právě na základě tohoto vyjádření dotčeného orgánu státní správy na úseku památkové péče znamená zřejmý nesouhlas se závěrem uvedeným v opatření obecné povahy, že stanovení podmínky pro zajištění bezkolizní dopravní přístupnosti překračuje podrobnost uplatňovanou v územním plánu. Dopravní obslužnost musí respektovat nemovité kulturní památky, neboť ochrana kulturních památek je stanovena v § 11 odst. 2 zákona o státní památkové péči. Obec Bohumilice však požadavky orgánů státní památkové péče při tvorbě a schvalování změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice nerespektovala, připomínky s dotčenými orgány vůbec neprojednala a svoje odlišné stanovisko nezdůvodnila. Navrhovatelka zastává názor, že obec Bohumilice napadeným územním plánem umožnila výstavbu rozsáhlého areálu občanské vybavenosti, a to bez jakéhokoli řešení dopravního napojení.

6. Podle navrhovatelky je napadené opatření obecné povahy, respektive změna č. 2 územního plánu obce Bohumilice v rozporu se zákonem. Samotné zveřejnění, tzv. úplného znění územního plánu je nezákonné, neboť neobsahuje jakékoli odůvodnění ani nejsou součástí veškerá dosud obcí vydaná opatření obecné povahy. Navrhovatelce zákon o památkové péči ukládá řadu povinností, které se navrhovatelka snaží dodržovat tak, aby nedocházelo ke škodám na památkově chráněném objektu. Napadený územní plán ovšem vůbec neobsahuje dopravní řešení obslužnosti ve vztahu k schválené změně využití areálu a není ani vysvětleno, z jakého důvodu nebyla akceptována stanoviska dotčených orgánů státní správy. Dopravní obslužnost nově vzniklé plochy občanské vybavenosti „bývalý zemědělský areál Býkovice“ není tudíž řešena a z toho důvodu existuje obava, že se statické zatížení památkově chráněných objektů ještě zhorší. Z toho důvodu je napadený územní plán dle názoru navrhovatelky nezákonný a vadný, a proto bylo navrženo změnu č. 2 územního plánu v celém rozsahu zrušit a přiznat navrhovatelce náklady řízení.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

7. Odpůrce navrhl, aby návrh navrhovatelky na zrušení změny územního plánu č. 2 Bohumilice byl zamítnut. V úvodu odpůrce sdělil, že záležitost týkající se změny územního plánu č. 2 zpracovával a vyřizoval Městský úřad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování jako pořizovatel. Tento materiál odpůrce ke svému vyjádření předložil. Podle jeho názoru bylo řízení o změně územního plánu č. 2 provedeno správně a pokud bylo zjištěno pochybení, došlo k jeho nápravě. Pochybení bylo zjištěno v případě zveřejnění změny územního plánu č. 2, kdy posléze došlo ke zveřejnění této změny řádně a v plném znění, což také konstatovala v návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatelka.

8. K námitkám ohledně porušení statiky nemovitosti areálu zámku odpůrce odkazuje na řízení před Okresním soudem v Prachaticích sp. zn. 8 C 41/2012, kdy v tomto řízení bylo nařízeno vypracování znaleckého posudku ohledně poškození stavby zámku způsobené provozem na předmětné komunikaci, kdy soud dospěl k závěru, že popsaná poškození zámku a přilehlých staveb jsou způsobena především vlivem velkého stáří a dlouhodobě zanedbanou údržbou. Na poškození se samozřejmě podílí mnoho faktorů, a to i střídání sezonních vlivů. Vody ze střech staveb ve vlastnictví navrhovatelky jsou odváděny z okapních svodů přímo na komunikaci. Přímou souvislost mezi dopravním zatížením a poruchami v konstrukci zámku a přilehlých staveb však nelze prokázat pro nedostatek dokladů k posouzení a existenci jiných potenciálních činitelů, kterých je více a hrají stejně neurčitou roli v případě staveb zámku. Stavba zámku měla v minulosti mnoho poruch, byla v dezolátním stavu a poruchy trvají mnoho let. Nelze prokazatelně najít přímou souvislost mezi poruchami stavby a intenzitou porušení a konkrétním zatékáním srážkové vody po silnici nebo konkrétním dopravním zatížením. To vyplývá ze znaleckého posudku Ing. P. P. ze dne 2. 9. 2016.

III. Obsah odpůrcem předloženého spisu

9. Soud si za účelem posouzení důvodnosti návrhu navrhovatelky vyžádal od odpůrce spisovou dokumentaci, z níž jsou pro posouzení věci podstatné následující písemnosti.

10. Žádost o pořízení změny č. 2 územního plánu Bohumilice podal odpůrce dne 5. 6. 2017 Městskému úřadu Vimperk, odbor výstavby a územního plánování, spolu se sdělením, že o pořízení této změny rozhodlo zastupitelstvo obce na zasedání dne 22. 5. 2017. Změna č. 2 se bude týkat katastrálního území Bohumilice v Čechách, konkrétně změny využití ve dvou lokalitách, lokalita 1 – areál bývalého JZD plocha Vl (severně od místní komunikace) a lokalita 2 – pozemková parcela KN č. x, vše v k.ú. x. K tomuto návrhu se vyjádřil Městský úřad Vimperk dne 30. 6. 2017 v tom smyslu, že navrhovaná plocha by spíše patřila do ploch výroby a skladování (pro stavby výroby, skladování a zemědělství z důvodu negativních vlivů na okolí), taková plocha vyžaduje nutně vyřešení dopravy, pokud se zde budou vyrábět dřevěné roubené stavby nebo jiné dřevařské či košíkářské výrobky, což vyžaduje zajištění příjezdu nákladních automobilů po kapacitně vyhovující komunikaci, která není k dispozici. Tento úkol by na sebe musela vzít obec, to je vybudování takové komunikace a její údržbu, nehledě na skutečnost, že jedná se o pozemek usazený ve svažitém terénu. Návrh zadání změny č. 2 územního plánu Bohumilice byl zveřejněn a vystaven od 3. 7. 2017 do 17. 8. 2017 na úředních deskách Městského úřadu Vimperk a Obecního úřadu Bohumilice a též na elektronické úřední desce Městského úřadu Vimperk a obce Bohumilice.

11. Dne 10. 7. 2017 podala navrhovatelka proti vyvěšenému návrhu zadání změny č. 2 územního plánu Bohumilice připomínky. V připomínkách poukázala na své vlastnictví nemovité kulturní památky „x – Bohumilice, r.č. x“, která přímo sousedí s areálem Býkovice. Cesta je v současnosti využívána veřejností k osobní dopravě a navrhovatelka uvedla, že se dlouhou dobu snaží o omezení dopravy kolem zámku, neboť v souvislosti s touto dopravou jsou způsobovány dynamickými rázy a špatným stavem komunikace na nemovité kulturní památce škody. V této souvislosti požadovala, aby se doprava kolem zámku omezila na nejmenší míru a používala se spojka Bohumilice – Sudslavice, přes opravené mostky. Současně požádala o zvážení smysluplné varianty přeložky v úseku silnice kolem zámku například vpravo přes Býkovice nebo vlevo kolem vodovodního vrtu za zámeckou zahradou.

12. K návrhu změny č. 2 územního plánu Bohumilice se vyjádřily dotčené orgány státní správy. Ministerstvo dopravy dne 24. 7. 2017 upozornilo na to, že územím obce prochází silnice č. I/4 a její plánovaná přeložka, a proto požadují respektovat koridor VPS. Krajský úřad Jihočeského kraje České Budějovice dne 28. 7. 2017 vznesl na straně 3 tohoto vyjádření požadavek, aby byl ve smyslu § 18 odst. 5 stavebního zákona upřesněn výčet staveb, zařízení a jiných opatření, které lze umísťovat v nezastavěném území s ohledem na prvky ÚSES a jednoznačně je definovat. Městský úřad Vimperk odbor výstavby a územního plánování dne 22. 8. 2017 vyzval odpůrce k projednání připomínky navrhovatelky došlé dne 13. 7. 2017 a doplněné 31. 7. 2017 ve věci řešení dopravy v souvislosti se záměrem využít stávající areál ZD Býkovice pro přestavbu na ubytovací zařízení pro seniory a postižené děti s příslušným zázemím. Požádal s odkazem na § 46 a 47 a § 55 odst. 4 stavebního zákona o projednání v zastupitelstvu obce a o informování pořizovatele o výsledku projednání, zda má být požadavku vyhověno a v jaké šíři.

13. Zastupitelstvo obce Bohumilice projednalo na svém zasedání konaném dne 11. 9. 2017 pod bodem 3-změna č. 2 územního plánu Bohumilice podnět navrhovatelky ke koncepci místních komunikací v souvislosti se záměrem využití bývalého areálu ZD Býkovice. Zastupitelstvo obce vyslovilo souhlas s prověřením místní dopravní infrastruktury a ve změně č. 2 územního plánu obce souhlasila s návrhem odklonění komunikace vedené okolo zámku Skalice k bývalému areálu ZD Býkovice, která bude vedena k pozemku parc. č. KN č. x v k.ú. x. Zastupitelstvo obce současně schválilo zadání změny č. 2 územního plánu obce.

14. V návrhu zadání změny územního plánu č. 2 obce Bohumilice jsou uvedeny požadavky na řešené území obce ohledně dopravní infrastruktury v tom smyslu, že je nutné prověřit dostatečné dopravní napojení řešených lokalit jakož i odklonění dopravy od stavby zámku (možnost využití pozemku p.č. x při respektování koridoru VPS silnice I/4 Čkyně – Vimperk vyplývající ze ZUR JČ v šíři 200 m.

15. Ze zápisu zasedání zastupitelstva obce Bohumilice jeho usnesení č. 29 ze dne 4. 10. 2017 vyplývá, že zastupitelstvo schválilo zadání změny č. 2 územního plánu Bohumilice v podobě, jak byl projednán a následně dohodnut s dotčenými orgány. Městský úřad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování vydal dne 11. 10. 2017 na základě schváleného zadání změny č. 2 územního plánu Bohumilice pokyn č. 1 k vypracování návrhu změny č. 2 územního plánu. Zde shrnul uplatněné požadavky dotčených orgánů státní správy a vyzval pořizovatele v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 stavebního zákona k vypracování návrhu změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice na základě schváleného zadání při respektování požadavku dotčených orgánů státní správy.

16. Dne 30. 11. 2017 se konalo společné jednání o návrhu změny č. 2, ke kterému zaslaly stanoviska dotčené orgány, a to Ministerstvo životního prostředí ČR Praha, Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR Praha a Městský úřad Vimperk, odbor dopravy. Všechna stanoviska byla bez připomínek. Připomínku dále uplatnil Národní památkový ústav, který k navrženému obchvatu silnice k ploše Z 1/2 u zámku, kde dochází ke střetu ochrany památek (zámek, kaplička, památný strom) s dopravní plochou – místní komunikace uvedl, že by mohlo případným vybudováním nové silnice dojít k poškození těchto památek. Dne 30. 11. 2017 se k věci vyjádřil dotčený orgán státní správy, odbor školství, kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Vimperk, který uplatnil připomínku k vymezení zastavitelné plochy Z 1/2 pro přeložku místní komunikace a požadovat její vypuštění z návrhových ploch. Další připomínky k návrhu změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice, tento dotčený orgán státní správy nevznesl. K návrhu územního plánu vznesla připomínku dne 30. 11. 2017 i navrhovatelka především z toho důvodu, že nerespektuje historický vývoj centra Bohumilic. Dále poukázala na to, že s navrhovanými změnami nových staveb, které by byly umístěny na pozemcích v jejím vlastnictví, nesouhlasí.

17. Městský úřad Vimperk, odbor školství, kultury a cestovního ruchu, jako dotčený orgán státní správy na úseku státní památkové péče, vydal dne 20. 12. 2017 stanovisko poté, kdy ve věci prostudoval dokumentaci návrhu změny č. 2 územního plánu Bohumilice. Ve stanovisku shrnul, jaké změny jsou v návrhu změny územního plánu č. 2 řešeny a uvedl, jaké kulturní památky se na území obce nachází, kdy upozornil na to, že je také nutno v tomto území sledovat i archeologické nálezy. Požádal doplnit limit „území s archeologickými nálezy“, dále vyjádřil nesouhlas s vymezením plochy Z 1/2 pro přeložku místní komunikace situované severně nad areál nemovité kulturní památky – zámek Skalice a vyslovil požadavek na dopravní napojení lokality P1/2 v takovém místě, kde lze bez problémů realizovat komunikaci v odpovídajících šířkových parametrech a s dostatečnými odstupy od objektů kulturních památek. K tomu odůvodnil, že navržená trasa vede v bezprostřední blízkosti souboru nemovitých kulturních památek (kaple svatého Jana Nepomuckého vedená v ÚSKP pod č. rejstř. 101064 a areál zámku Skalice s objekty vedený v ÚSKP pod č. rejstř. 34652/3-3518). Vzhledem k tomu, že navržená trasa je nevyhovující, avšak opakovaně dochází k poškozování obou kulturních památek, byl vysloven požadavek najít takové řešení, které umožní vybudování komunikace v odpovídajících parametrech včetně doprovodné výstavby například jižně od zámeckého areálu. Tento požadavek by měl být doplněn do textové části změny č. 2 územního plánu. Do výkresu dotčený orgán státní správy požadoval zakreslit nemovité kulturní památky dotýkající se řešeného území, a to zejména z hlediska jejich rozsahu, který musí být zohledněn při navrhovaném řešení. Tyto požadavky byly uplatněny ve shodě s podpůrným vyjádřením územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, kdy tento požadavek již dotčený orgán státní správy vyjádřil při společném jednání dne 30. 11. 2017.

18. Toto stanovisko nahrazuje dříve vydané vyjádření správního orgánu.

19. Navrhovatelka vznesla opakovaně připomínku dne 28. 12. 2017 a vyjádřila nesouhlas s vedením přeložky místní komunikace u zámku – doprava – kolem chráněné kapličky svatého Jana Nepomuckého a chráněné lípy přes její pozemek (mimo jiné naleziště bohumilického meteoritu). Vyjádřila souhlas s vedením této přeložky za zámeckou zahradou a vodovodním vrtem přes část pastvin, též na jejím pozemku.

20. Městský úřad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování, požádal dne 3. 1. 2018 Krajský úřad Jihočeského kraje o stanovisko ve smyslu § 50 stavebního zákona k návrhu změny č. 2 územního plánu Bohumilice, který bude upraven na základě výsledku společného projednání dne 30. 11. 2017. Úprava se týká vypuštění dopravní plochy s označením Z1/2 kolem zámku Skalice kdy dojde k úpravě i textové části. Toto stanovisko vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje územního plánování, stavebního řádu a investic, dne 19. 2. 2018 a neshledal rozpor s politikou územního rozvoje ČR se zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje ani z hlediska širších územních vztahů s územně-plánovací dokumentací sousedních obcí.

21. Veřejné projednání návrhu změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice se konalo 10. 4. 2018. Na tomto jednání vyslovila navrhovatelka nesouhlas s neřešením silnice kolem zámku a nesouhlasila ani s odůvodněním připomínky a požadovala, aby bylo ve změně územního plánu zakotveno, jak bude stavba na B1/2 dopravně řešena, respektive požadovala řešení jiné, než kolem zámku. Dne 11. 4. 2018 vydal Městský úřad Vimperk, odbor dopravy a silničního hospodářství, souhlas s návrhem změny územního plánu, a to pro účely veřejného projednání z hlediska místních a účelových komunikací. Ve stanovisku Městského úřadu Vimperk, odboru životního prostředí, ze dne 12. 4. 2018 nebyly vzneseny žádné připomínky.

22. Navrhovatelka dne 16. 4. 2018 sdělila, že trvá na tom, aby realizace přeložky místní komunikace byla zvolena jako nejvhodnější ze všech hledisek a pro všechny strany. Upozornila na to, že z návrhu změny č. 2 vypuštěná plocha okolo zámku není vyhovující a je předmětem letitých sporů mezi navrhovatelkou a představiteli obce Bohumilice. Zdůraznila, že plocha byla sice vypuštěna, nicméně bez náhradního řešení, proto vznesla námitku k záměru „Býkovice“, jelikož památkové objekty jsou v jejím vlastnictví dotčeny plochou občanské vybavenosti v souvislosti s dopravou, která není řešena. Požadovala do textu změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice zahrnout pravdivé sdělení, že dopravní obslužnost areálu Býkovice není v územním plánu dořešena.

23. Městský úřad Vimperk, odbor školství, kultury a cestovního ruchu, vydal dne 16. 4. 2018 vyjádření k návrhu změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice, a to v návaznosti na veřejné projednání návrhu změny územního plánu, které se uskutečnilo dne 10. 4. 2018. Vznesl požadavky, že činnosti na ploše přestavby P1/2 budou umožněny až po realizaci takového dopravního napojení, které nebude mít negativní vlivy na objekty kulturních památek a bude tak zajištěna jejich doprava před opakovaným poškozováním. Dále byl vznesen požadavek vyřešit dopravní napojení lokality na ploše přestavby P1/2 v takovém místě, kde lze bez problému realizovat komunikaci v odpovídajících šířkových parametrech a s dostatečnými odstupy od objektu kulturních památek. Současně byl vznesen požadavek, aby dopravní obslužnost navrhované lokality byla doplněna do textové části územního plánu do kapitoly D2 dopravní infrastruktury. Z hlediska památkové péče je nepřijatelné uvažovat o zachování stávajícího stavu komunikačního řešení v blízkosti nemovitých kulturních památek v návaznosti na dopravní propojení navrhované plochy přestavby P1/2. Tyto požadavky byly uplatněny ve shodě s vyjádřením odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích ze dne 22. 3. 2018.

24. Městský úřad Vimperk vypracoval spolu s určeným zastupitelem obce Bohumilice návrh na rozhodnutí o námitce a dne 19. 4. 2018 vydal výzvu k uplatnění stanoviska k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek, které zaslal dotčeným orgánům státní správy. Souhlasné stanovisko bylo zasláno Městským úřadem Vimperk, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 25. 4. 2018, Ministerstvem průmyslu a obchodu ze dne 23. 4. 2018, Ministerstvem životního prostředí ze dne 9. 5. 2018, Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem regionálního rozvoje územního plánování stavebního řádu dne 7. 5. 2018 a odborem životního prostředí zemědělství a lesnictví dne 15. 5. 2018.

25. Městský úřad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování vydal pokyn č. 3 k vyhotovení změny č. 2 územního plánu Bohumilice, kde uvedl, že vyhodnotil spolu s určeným zastupitelem obce došlé námitky a připomínky a návrh vypořádání s námitkami a připomínkami zaslal k uplatnění stanovisek dotčeným orgánům s výsledem bez dalších požadavků na úpravu návrhu. Výsledný materiál návrh změny č. 2 územního plánu Bohumilice zaslal Městský úřad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování dne 25. 5. 2018 zastupitelstvu obce Bohumilice ke schválení. Zastupitelstvo obce Bohumilice se na svém zasedání dne 28. 5. 2018 zabývalo návrhem změny č. 2 územního plánu Bohumilice, kdy pod usnesením č. 37 zamítlo námitku navrhovatelky uplatněnou dne 16. 4. 2018, a to její požadavek na jižní variantu přeložky, která je dle jejího názoru vhodnějším řešením, kdy nesouhlasila proto s realizací v areálu „Býkovice“, protože nebyla řešena doprava a požadovala, aby do textu změny č. 2 územního plánu, byla zahrnuta věta: „Dopravní obslužnost v areálu Býkovice není v územním plánu dořešena“. Dále bylo vyhověno v připomínce navrhovatelky, která nesouhlasila s vymezenou plochou dopravní na pozemku č. x v k.ú. x pro odklonění místní komunikace, a tato plocha byla z návrhu změny územního plánu vypuštěna. Zároveň bylo tímto usnesením schváleno vydání změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice, a to v souladu s ustanovením § 54 odst. 2 stavebního zákona a § 171 – 174 správního řádu.

26. Obec Bohumilice vydala formou veřejné vyhlášky oznámení o vydání změny č. 2 územního plánu Bohumilice formou opatření obecné povahy, které bylo schváleno usnesením č. 37 dne 28. 5. 2018 zastupitelstvem obce Bohumilice na jeho zasedání, a to pod č. 1/2018. Toto oznámení bylo zveřejněno na elektronické a úřední desce obce Bohumilice, jakož i na elektronické a úřední desce Městského úřadu Vimperk.

27. Ze sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje územního plánování a stavebního řádu, oddělení územního plánování ze dne 21. 8. 2018 vyplývá, že tento orgán obdržel dne 2. 7. 2018 stížnost navrhovatelky, která upozornila na chybný postup odpůrce při zveřejňování opatření obecné povahy č. 2 územního plánu Bohumilice. Tuto stížnost hodnotil orgán jako oprávněnou a vyzval pořizovatele změny č. 2 územního plánu Bohumilice k nápravě. Pořizovatel této výzvě vyhověl a změna č. 2 územního plánu Bohumilice byla na úřední desce obce následně znovu řádně zveřejněna v plném znění, a to vyvěšením na elektronické a úřední desce obce Bohumilice dne 17. 7. 2018 a sňata 31. 7. 2018 a na elektronické a úřední desce Městského úřadu Vimperk vyvěšena dne 20. 7. 2018 a sňata dne 3. 8. 2018. Opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne 4. 8. 2018. Tato písemnost ohledně nového zveřejnění změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice je založena ve správním spise.

IV. Právní názor soudu

28. Krajský soud po ověření aktivní procesní legitimace navrhovatelky přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu tak, jak stanoví § 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy § 101b odst. 3 s.ř.s.

29. Soud se dále zabýval otázkou, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (§ 101a s.ř.s., srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Ao 1/2008-34), kterými jsou existence opatření obecné povahy, aktivní žalobní legitimace navrhovatelky a formulace závěrečného návrhu, respektive obecné splnění všech formálních náležitostí návrhu (§ 101b odst. 2 s.ř.s.), jakož i včasnost návrhu ve smyslu § 101b odst. 1 s.ř.s.

30. Územní plán se vydává na základě § 43 odst. 4 stavebního zákona formou opatření obecné povahy. V dané záležitosti byla změna č. 2 územního plánu obce Bohumilice vydána formou opatření obecné povahy č. 1/2018, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce č. 37 dne 28. 5. 2018. Opatření obecné povahy bylo v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla po dobu 15 dnů zveřejněna na úřední desce obce i na úřední desce Městského úřadu Vimperk a změna č. 2 územního plánu obce Bohumilice nabyla účinnosti dne 4. 8. 2018. Napadený akt představuje tudíž opatření obecné povahy, které bylo řádně vydáno a je účinné, podmínky řízení jsou proto splněny.

31. Aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009 dovodil: „… navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena…). Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení na jeho právní sféře příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení (…).“ 32. Navrhovatelka konzistentně v připomínkách, jak k zadání změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice, tak v připomínkách proti návrhu změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice, jakož i ve vznesené námitce proti tomuto návrhu, tak i v samotném návrhu na zrušení opatření obecné povahy tvrdila, že je vlastnicí nemovitostí zapsaných na LV č. x v k.ú. x, jejichž součástí je mimo jiné objekt č.p. 1 představující objekt zámku s názvem „x“, který je zapsán jako nemovitá kulturní památka, č. rejstříku x. K přijaté změně územního plánu č. 2 uváděla, že svými důsledky zjevně ohrožuje stavbu zámku a povede ke vzniku škody na památkově chráněných objektech. Přijatá změna č. 2 územního plánu je v rozporu s platnými právními předpisy, konkrétně s právním řádem i zákonem o ochraně kulturních památek. V této souvislosti také spatřovala zkrácení na svých právech. Současně tvrdila, že po celou dobu přípravy i projednání změny územního plánu, přicházela s návrhy na řešení, které však nebyly ze strany odpůrce akceptovány. Dále specifikovala, že považuje napadenou změnu územního plánu za nezákonnou z důvodu procesních pochybení při pořizování, projednání a schvalování územního plánu, dále v porušení právních předpisů v rámci samotného obsahu územního plánu a v nerespektování stanovisek dotčených orgánů státní správy. Soud k takto vymezenému rámci konstatuje, že tvrzení navrhovatelky hodnotí jako dostačující, neboť v kontextu uvedeného je evidentní, že navrhovatelka splnila podmínky pro aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy.

33. Soud dále shledal naplnění podmínky formulace závěrečného návrhu, neboť navrhovatelka jednoznačně uvedla, že se domáhá zrušení změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice a návrh, který soudu předložila, vyhovuje i dalším náležitostem požadovaným ustanovení § 101 odst. 2 s.ř.s. Návrh byl podán ve lhůtě stanovené v ustanovení § 101b odst. 1 s.ř.s.

34. V první námitce navrhovatelka poukazovala na to, že odpůrce při zveřejnění změny č. 2 porušil požadavky na zveřejnění oznámení obecné povahy tím, že nezveřejnil územní plán způsobem umožňujícím dálkový přístup v souladu s § 25 a 26 správního řádu a zároveň jej nezveřejnil v úplném znění včetně odůvodnění. Z toho důvodu také navrhovatelka 2. 7. 2018 zaslala stížnost Jihočeskému kraji – Krajskému úřadu v Českých Budějovicích a dožadovala se nápravy. Krajský úřad zaslal navrhovatelce sdělení ze dne 21. 8. 2018, ve kterém uvedl, že hodnotí podanou stížnost jako oprávněnou a zároveň sdělil navrhovatelce, že vyzval pořizovatele změny č. 2 územního plánu Bohumilice k nápravě. Výzvě bylo vyhověno a změna č. 2 územního plánu Bohumilice byla na úřední desce obce následně zveřejněna řádným způsobem v plném znění. Změna posléze po nápravě nabyla účinnosti dne 4. 8. 2018. Navrhovatelka tento závěr rozporovala, neboť podle jejího názoru k řádnému zveřejnění po dobu 15 dnů spolu s dálkovým přístupem nedošlo a požádala o prověření důvodnosti této námitky. Soud na základě písemností, které mu byly doručeny, a které jsou zachyceny v obsahu písemností pod bodem III. tohoto rozsudku, dospěl k závěru, že námitka není důvodná.

35. Stížnost, kterou navrhovatelka adresovala Krajskému úřadu Jihočeského kraje, byla datována 2. 7. 2018, kdy byl pořizovatel územního plánu, jakož i odpůrce vyzván k nápravě, aby došlo ke zveřejnění změny územního plánu způsobem, který stanoví právní předpisy (v plném znění včetně odůvodnění i způsobem umožňujícím dálkový přístup). Správní orgány tento požadavek splnily, a to zveřejněním změny č. 2 územního plánu Bohumilice formou opatření obecné povahy na elektronické a úřední desce obce Bohumilice vyvěšením dne 17. 7. 2018 a sejmutím z této úřední desky dne 31. 7. 2018 a dále zveřejněním na elektronické úřední desce Městského úřadu Vimperk vyvěšením dne 20. 7. 2018 a sejmutím dne 3. 8. 2018. V souvislosti s takto splněnou povinností pořizovatele změny č. 2 územního plánu, jakož i odpůrce nabylo opatření obecné povahy účinnosti dne 4. 8. 2018. Tuto skutečnost také Krajský úřad Jihočeského kraje v navrhovatelkou citovaném sdělení uvedl. Konstatoval, že pochybení při zveřejnění bylo tímto způsobem napraveno. Soud ověřil tento způsob zveřejnění a souhlasí s obsahem sdělení krajského úřadu, že došlo k nápravě pochybení odpůrce. Jak je patrno i z postupu navrhovatelky, měla k dispozici odůvodnění opatření obecné povahy, neboť právě na jeho základě zaslala krajskému soudu návrh na jeho zrušení a návrh byl podán ve lhůtě stanovené soudním řádem správním, tedy včas.

36. V další části návrhu navrhovatelka tvrdila, že má k dispozici vybraná stanoviska odborníků, které specifikovala a předložila v procesu schvalování změny č. 2 územního plánu Bohumilice odpůrci, neboť tato stanoviska se týkala zjištění o porušení statiky nemovitosti areálu zámku, jehož je navrhovatelka vlastníkem, a to v přímé souvislosti s provozem na přilehlé komunikaci, kde má navrhovatelka obavu, že v souvislosti s přijatou změnou č. 2 územního plánu a neřešením dopravního napojení areálu, u něhož došlo ke změně funkčního využití, by mohla sloužit jako obslužná komunikace, což by představovalo značný zásah na statiku a stavební stav jí vlastněných nemovitostí.

37. Z návrhu není patrno v jaké přímé souvislosti s přijetím napadené změny č. 2 územního plánu navrhovatelka na stanoviska a odborná vyjádření poukazuje, neboť předmětem změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice byla změna ve využití zemědělského areálu „Býkovice“. Tímto poukazem na vybraná stanoviska ve vztahu k porušení statiky nemovitosti areálu zámku, která byla vypracována v období předcházejícím datu vydání změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice bez výslovného uvedení souvztažnosti, se soud zabývat nemůže. Tuto námitku, která nebyla konkrétně spojena s výhradami navrhovatelky ke schválené změně č. 2 územního plánu obce Bohumilice, nelze konkrétně věcně vypořádat právě pro absenci souvztažnosti se schválenou změnou. Námitka v této části proto není soudem hodnocena jako důvodná.

38. Důvodnou hodnotí soud námitku navrhovatelky, že odpůrce nerespektoval připomínky dotčeného orgánu státní správy na úseku památkové péče, a to v rozporu se zákonnou úpravou a připomínky těchto dotčených orgánů vůbec neprojednal. Odpůrce pak své odlišné stanovisko nezdůvodnil. Navrhovatelka v souvislosti s touto námitkou poukázala na obsah vyjádření Městského úřadu ve Vimperku, odboru školství, kultury a cestovního ruchu, ze dne 16. 4. 2018, k návrhu změny č. 2 územního plánu Bohumilice, z něhož výslovně vyplývalo, že tento dotčený orgán státní správy požaduje, aby veškeré činnosti na ploše přestavby P1/2 byly umožněny až po vyřešení dopravního napojení, které nebude mít negativní vliv na objekty kulturních památek a bude zajištěna jejich ochrana před opakovaným poškozováním. Současně byl vysloven požadavek na řešení dopravního napojení na ploše přestavby P1/2 v takovém místě, kde lze bez problému realizovat komunikaci v odpovídajících šířkových parametrech a s dostatečnými odstupy od objektů kulturních památek. Zároveň bylo požadováno, aby dopravní obslužnost lokality P1/2 byla doplněna do textové části územního plánu – kapitola D2 dopravní infrastruktura. Orgán památkové péče poukázal na ustanovení § 11 odst. 2 zákona o ochraně památek, kde je stanovena povinnost obecního úřadu s rozšířenou působností fyzické nebo právnické osobě, která by svou činností působila, že by mohlo dojít k nepříznivému ovlivnění či stavu kulturní památky nebo jejího prostředí nebo bylo ohroženo zachování nebo společenské uplatnění kulturní památky, takovou činnost či úkon činnosti zakázat.

39. V dané záležitosti soud zjistil, že navrhovatelka v průběhu procesu schvalování změny č. 2 územního plánu setrvale poukazovala na absenci dopravního napojení areálu, který má být přestavěn s jiným funkčním využitím v souvislosti s vlastnictvím nemovitostí, které jsou kulturní památkou a dožadovala se, aby územní plán takovou informaci obsahoval. Zároveň v tomto smyslu vznesla v poslední fázi schvalování územního plánu i námitku, která směřovala právě k absenci dopravního napojení areálu, který byl předmětem změny č. 2 územního plánu a dožadovala se nápravy. Její připomínky byly v procesu schvalování opatření obecné povahy akceptovány do té míry, že byla vypuštěna dopravní plocha s označením Z1/2 bez dalšího řešení, neboť řešení navrhované navrhovatelkou vést dopravní trasu jižním směrem bylo pro obec finančně nevýhodné i nevhodné s ohledem na svažitý terén, neboť v navazujících lokalitách nebyly vymezeny žádné zastavitelné plochy. Námitka navrhovatelky, o které bylo rozhodnuto postupem, který stanoví právní předpis včetně jejího odůvodnění, byla zamítnuta. Důvodem byla skutečnost, že zapsání přesného textu dopravního napojení schválené změny územního plánu nebylo lze vyhovět, neboť se jednalo o podrobnost nad rámec podrobností řešení územního plánu. K tomu bylo dále uvedeno, že způsob, kterým bude řešeno dopravní napojení budoucího využití areálu „Býkovice“ bude předmětem následného správního řízení, například územního, ve kterém bude navrhovatelka účastnicí a bude si moci dohodnout podrobnější podmínky výstavby. Doprava a stavební práce pro budoucí návštěvníky a zásobování může probíhat po komunikaci obecní na pozemku p.č. x směrem od místní části Sudslavice. Návrh vyřešení byl předložen ze strany obce, avšak navrhovatelkou nebyl akceptován, a proto lokální problém nebude dále řešen. V této souvislosti neshledal odpůrce dotčení navrhovatelky na jejích právech. Projednávaná změna funkčního využití se žádným způsobem nedotkne pozemků ani staveb, které jsou ve vlastnictví navrhovatelky.

40. Vypořádání této námitky navrhovatelky neodpovídá požadavkům právních předpisů ani nevypořádanému stanovisku dotčeného orgánu státní správy, ve kterém tento orgán vznesl konkrétní výhrady dne 16. 4. 2018. Toto stanovisko dotčeného orgánu státní správy skutečně zůstalo bez jakékoli reakce ze strany odpůrce a vypořádání, které je uvedeno v odůvodnění zamítnuté námitky pak v této souvislosti akceptovat nelze.

41. Soud hodnotí nedostatečné dopravní napojení jako legitimní důvod pro omezení zastavitelnosti určité plochy za situace, že v průběhu procesu územního plánování byly k této skutečnosti vznášeny jednak připomínky a negativní stanovisko dotčeného orgánu státní správy, jakož i námitka navrhovatelky, která poukazovala na zásah do jejího vlastnického práva. Podle názoru soudu odpůrce způsobem, kterým nereagoval na stanovisko dotčeného orgánu státní správy v rozporu s platnou právní úpravou a v návaznosti na to i zamítl námitku navrhovatelky, obchází úpravu ochrany památek stanovenou v zákoně č. 20/1987 Sb., o památkové péči. Podle § 18 odst. 3 stavebního zákona je cílem činnosti orgánů územního plánování mimo jiné koordinovat veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizovat ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů (včetně zákona o státní památkové péči). Podle § 19 odst. 1 písm. d) stavebního zákona je pak úkolem územního plánování také stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání prostorového uspořádání území, na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání a řešení staveb a podle písm. m) téhož ustanovení vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území, přičemž toto ustanovení zase přímo odkazuje na zákon o státní památkové péči. Tyto povinnosti byly při tvorbě změny č. 2 územního plánu porušeny.

42. Soud připomíná, že při přijímání územního plánu, případně jeho změny by měla být zachována rovnováha, kompromis mezi zájmy obce, stanovisky dotčených orgánů, vlastníků pozemků a staveb i sousedních obcí. Cílem je dosáhnout obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů při harmonickém využití území. Takový kompromis může nabýt celé řady podob a konkrétní volba využití určitého území reflektuje i aktuální politickou vůli v orgánech obce. Ke stávajícímu způsobu využití dotčených pozemků musí orgány samospráv z povahy věci přihlížet v souladu se zásadou legitimního očekávání, vzhledem k územnímu a společenskému vývoji však nelze očekávat absolutní neměnnost poměrů. Přitom je však nutné vzít na vědomí, že územní plánování představuje složitý proces a územní plán určuje základní koncepci rozvoje území obce, ochranu hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny, o veřejné infrastruktury, vymezuje zastavěné území, plochy, koridory a podobně.

43. Právě tyto zásady nebyly v souvislosti s nerespektováním a nevypořádáním námitek dotčeného orgánu státní správy na úseku ochrany kulturních památek ve vztahu ke změně č. 2 územního plánu obce dodrženy. Úkolem soudu pak není, aby určoval, jakým způsobem má být území využito a případně aktivně dotvářel územní plánování. Soud pouze může korigovat excesy z výše uvedených zásad. V územním plánování je třeba vzít v úvahu značnou variabilitu možných řešení, která jsou v kompetenci příslušných správních orgánů, respektive územních samosprávních celků a je třeba, aby ve vzájemné rovnováze vážily zájmy veřejné a soukromé s ohledem na historické, ekonomické, demografické i geografické podmínky. Současně je třeba připomenout, že i při dodržení zásady minimalizace zásahu do základního práva jednotlivce a jeho subsidiarity platí, že majitel pozemku nemá právní nárok na stanovení takových podmínek rozvoje plochy zahrnující pozemky v jeho vlastnictví, které by plně vyhovovaly jeho soukromoprávním zájmům, jakož i volba a konkrétní podoba využití určitého území je výsledkem polické procedury v podobě schvalování zadání a následně pořizovatelem zpracovaného návrhu územního plánu, přičemž účelem územního plánu je rozvoj obce na desítky let a je třeba proto dospět k harmonickému užití území. Soud má za to, že tyto zásady nebyly při schválení změny územního plánu dodrženy, vzhledem k tomu, že se odpůrce vyhnul zákonnému postupu při vypořádání připomínek a stanoviska dotčeného orgánu státní správy. Soud shledal v tomto postupu vadu řízení, která měla za následek nepřezkoumatelnost vyřešení dotčeným orgánem vzneseného stanoviska a připomínek. Je třeba připomenout, že v případě nesouhlasného stanoviska vydaného v procesu pořizování územního plánu je třeba vycházet z ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona a nastává situace, kdy nelze pokračovat v procesu pořizování územního plánu v podobě, jakou si přeje obec. Soud pak nemůže provést odbornou úvahu ve směru vážení těchto důležitých zájmů, aniž by je před tím provedl příslušný správní orgán. Takový postup by byl rozporný s ústavní zásadou dělby moci s právem na samosprávu i s právem na ochranu právní jistoty dalších účastníků.

44. Soud přistoupil ke zrušení změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice, neboť nebylo respektováno stanovisko dotčeného orgánu státní správy. K tomu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Ao 2/2008-62, které stanoví závaznost těchto stanovisek pro územní plánování, kterou je třeba dovodit z ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) věty za středníkem stavebního zákona. Se stanovisky dotčeného orgánu státní správy nemůže totiž zastupitelstvo obce naložit libovolně podle své úvahy. Jde o závazný podklad pro územní plánování. Tento postup však v dané věci nebyl dodržen a při negativním stanovisku respektive při stanovisku, které vzneslo konkrétní požadavky, které nebyly respektovány za situace, že pořizovatel setrvává v nesouhlasu s podmínkami uvedenými ve stanovisku, může pouze vyvolat rozpor, který bude řešen postupem podle § 136 odst. 6 správního řádu. Pokud tímto postupem nebude dosaženo dohody, a to ani v následném dohadovacím řízení ústředních orgánů státní správy, rozhodne o něm s konečnou platností vláda. Tento postup, jak je patrno z popisu obsahu spisu, jakož i hodnocení postupu odpůrce a pořizovatele v procesu schvalování návrhu změny č. 2 územního plánu, nebyl dodržen.

V. Závěr, náklady řízení

45. Soud ze shora uvedených důvodů uzavřel, že návrh navrhovatelky byl shledán důvodný, a proto přistoupil ke zrušení od změny č. 2 územního plánu obce Bohumilice pro vady řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. Soud si je vědom zásady zdrženlivosti v rámci respektování práva na samosprávu, které však není absolutní ani neomezitelné a musí být vyvažováno požadavky dotčených vlastníků a se zásadou zákonnosti veřejné správy. Soud v dané věci rozhodl ve smyslu výše citovaného ustanovení bez nařízeného jednání.

46. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 věta první s.ř.s., podle kterého, nestanoví-li zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Odpůrce, který neměl v řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o úspěšnou navrhovatelku, jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta.

47. Navrhovatelka byla v řízení úspěšná, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 13 228 Kč. Jednalo se o odměnu zástupce navrhovatelky za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh), celkem v částce 6 200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů) a v náhradě hotových výdajů za 2 úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce navrhovatelky je plátcem DPH, zvyšuje se jeho nárok o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Částka daně činí 428 Kč. Celkem jde o částku 8 228 Kč. K této částce se připočítává částka 5 000 Kč vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 13 228 Kč je povinen odpůrce zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatelky.

Poučení