51 A 26/2025– 58

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Kateřiny Bednaříkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) M. P. bytem X zastoupen obecným zmocněncem Ing. J. P. bytem X c) JP plastic v. o. s. sídlem Sudoměřice u Tábora 144 proti odpůrci: obec Sudoměřice u Tábora sídlem Sudoměřice u Tábora 27 zastoupen advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem advokátem Advokátní kanceláře Dohnal &Bernard, s. r. o., sídlem Klokotská 103/13, Tábor o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Sudoměřice u Tábora, schváleného usnesením zastupitelstva obce č. 7/3/2024, dne 12. 9. 2024, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně uhradit na náhradě nákladů řízení odpůrci částku 18 404,10 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odpůrce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu

1. Podaným návrhem ze dne 8. 10. 2025 se navrhovatelé domáhají zrušení Územního plánu obce Sudoměřice u Tábora. Samotný návrh byl podán celkem čtyřmi navrhovateli, přičemž usnesením ze dne 29. 10. 2025, č. j. 51 A 26/2025–24, vzal krajský soud na vědomí zpětvzetí návrhu navrhovateli b) a d). Samotný návrh je přitom rozdělen na několik částí dle jednotlivých navrhovatelů. Z tohoto důvodu se krajský soud zabýval pouze těmi částmi návrhu, které náleží příslušným navrhovatelům.

2. Navrhovatel a) popisuje, že je vlastníkem pozemku p. č. XA v k. ú. X (všechny níže uváděné pozemky jsou v tomto katastrálním území). Navrhovatel uzavřel s odpůrcem smlouvu, dle které pozemky navrhovatele nebudou dotčeny pozemkovými úpravami, avšak přijatý územní plán do tohoto pozemku zasahuje – viz výkres předpokládaných záborů s možností vyvlastnění (3.6). Navrhovatel uvádí, že tento zásah namítal u pozemku p. č. XA, XB a XC a odpůrce na str. 65 měl této námitce vyhovět, ale u pozemku p. č. XA námitku zamítl.

3. Navrhovatel a) se situaci pokoušel řešit smírně na schůzce s odpůrcem, který ale zákres bagatelizoval. K tomu navrhovatel odkazuje na řadu listin v návrhu uvedených.

4. V rámci doplnění ze dne 24. 10. 2025 navrhovatel a) dále namítá, že územní plán byl vypracován a schválen v rozporu s rozhodnutím zastupitelstva č. 3/2022 ze dne 14. 4. 2022, kterým zastupitelstvo rozhodlo, že se z územního plánu vypustí pozemek p. č. XD (komunikace podél pozemku navrhovatele) a že příjezdová cesta povede po pozemku p. č. XE, který se za tímto účelem do územního plánu nově zavede. Tedy pozemek patřící navrhovateli nebude změnou zasažen. Aniž by došlo k revokaci usnesení, zastupitelstvo v územním plánu schválilo něco jiného. Takto původně argumentovala navrhovatelka b), jejíž argumentaci navrhovatel a) přebírá, neboť se jedná o sousední pozemky, které jsou dotčeny stejnou změnou.

5. Navrhovatel c) je vlastníkem nájemního domu č. p. Y v X. Kolem „bytovky“ p. č. XF, XG a XH a u pozemku p. č. XI je stanovena plocha BV – bydlení venkovské, které požívá určitý druh ochrany (např. pro montáže fotovoltaiky). Jelikož jde o stavby relativně nové, které nemají charakter takovéhoto bydlení, namítal navrhovatel, aby tyto nemovitosti byly přeřazeny do kategorie BI – bydlení individuální, které nepodléhá ochraně a stavebnímu omezení. Tomu odpůrce nevyhověl s odůvodněním, že rozhoduje převažující charakter území.

6. Navrhovatel navštívil starostu, který jej odkázal na odborný názor zhotovitele. Dle navrhovatele ale jeho nájemní dům nemá charakter původní zástavby, ani nelemuje návesní prostor. Jedná se o architektonicky kýčovitou socialistickou stavbu z 80. let, která je od návsi vzdálena na okraj obce. Ochranu venkovského obydlí pro navrhovatele překvapivě nepožívají domy č. p. YA a YB, které jsou v samém středu obce v ploše BI a jsou obklopeny plochou BV. To dle navrhovatele svědčí tomu, že napadený územní plán není zpracován odborně a vykazuje značné vady.

II. Vyjádření odpůrce

7. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 13. 11. 2025 navrhl, aby krajský soud podaný návrh jako nedůvodný zamítl.

8. K legitimaci navrhovatelů uvádí, že navrhovatel a) je vlastníkem pozemku p. č. XA; v řízení uplatnil pouze připomínky, ale žádné námitky.

9. K námitkám týkajícím se pozemku navrhovatele a) a pozemku p. č. XA odpůrce primárně poukazuje na skutečnost, že neuplatnil–li navrhovatel při pořizování územního plánu námitky, pak mu nepřísluší namítat nepřiměřenost regulace. Tento pozemek je vymezen jako zastavitelná plocha Z.8 s funkčním využitím VL – výroba lehká. Územní plán zde nevymezuje žádnou veřejně prospěšnou stavbu, veřejně prospěšné opatření, stavbu a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ani plochu pro asanaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Odpůrci proto není zřejmé, proč navrhovatel dovozuje, že na pozemku má být vymezen zábor s možností vyvlastnění.

10. K námitce navrhovatele c) [odpůrce mylně uvádí navrhovatele b)] ohledně objektu k bydlení č. p. Y odpůrce uvádí, že navrhovatel b) je vlastníkem pozemku p. č. st. XF, XG, XH a p. č. XI v ploše BV, s čímž nesouhlasí. Hlavní stavbou je zde stavba k bydlení č. p. Y na pozemku p. č. st. XG. Fakticky se jedná o bytový dům s třemi nadzemními podlažími. Přípustné využití plochy BI a BV je dle odpůrce srovnatelné; v případě plochy BV je pak podmíněně přípustné využití širší. Z tohoto důvodu nemohlo být do práv navrhovatele c) zasaženo.

11. Ohledně pozemku č. XD, XE pak odpůrce v kontextu původního rozsahu návrhu uvádí, že navrhovatel a) je vlastníkem sousedního pozemku, avšak námitky v průběhu pořizování územního plánu nevznesl. Pozemek p. č. XD je ve vlastnictví státu, nachází se zde obslužná pozemní komunikace vedoucí souběžně s dálnicí D3. Pozemek je ve stabilizované ploše DS – doprava silniční a sousedí s pozemkem p. č. XJ, na kterém se nachází dálnice D3. Vymezení pozemku odpovídá skutečnému využití pozemku. Územní plány přitom nemohou rozhodovat o existenci stávajících pozemních komunikací. Není důvod, aby tento pozemek byl vymezen jiným způsobem. Zastupitelstvo při pořizování nového územního plánu nemůže rozhodnout, že nějaký pozemek z něho bude vypuštěn, stejně tak minulá usnesení přijatá zastupitelstvem mohou být jiným usnesením překonána.

III. Replika navrhovatelů a další podání

12. V replice ze dne 7. 12. 2025 vyjádřili navrhovatelé nesouhlas s vyjádřením odpůrce.

13. Navrhovatel a) uvádí, že námitky vznášel mnohokrát – písemně i ústně, i při veřejném zasedání zastupitelstva. Viz rovněž písemnost „Námitky k návrhu územního plánu“ ze dne 29. července 2019 a další listiny – důkazní návrhy č. 4 – 12 a 15; vypořádání námitek na st. 65 až 68. Navrhovatel a) se domáhá ochrany svých vlastnických práv, mj. i k pozemku p. č. XA.

14. Pozemek p. č. XA je veden jako plocha VL, odpůrce však již nereaguje na námitky navrhovatele a), které byly zamítnuty – str.

65. Dle odpůrce územní plán na pozemku p. č. XA nevymezuje žádnou veřejně prospěšnou stavbu, avšak navrhovateli a) není zřejmé, proč podanou námitku zamítl. Jednou odpůrce uvádí, že tento pozemek není dotčen, jednou uvádí, že stávající komunikace v ploše Z8 zpřístupňuje zemědělské pozemky, nicméně v ploše se předpokládá i pohyb nákladní dopravy a je nutné, aby územní plán vytvářel předpoklady pro dopravní napojení nové rozvojové plochy – tedy komunikace bude muset být rozšířena, a to právě na pozemek navrhovatele. Pozemky pro veřejně prospěšné komunikace přitom lze vyvlastnit.

15. Zpracovatel územního plánu se neřídil usnesením zastupitelstva č. 3/2022, které rozhodlo, že z územního plánu se vypustí pozemek p. č. XD a že příjezdová cesta k vodojemu povede po pozemku p. č. XE, který se za tímto účelem do územního plánu nově zavede a to se nestalo.

16. Navrhovatel c) nevěří odpůrci, že není rozdíl mezi využitím plochy BV a BI a že by BV bylo výhodnější a odkazuje na samotný návrh.

17. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 4. 1. 2026 uvádí, že listina ze dne 29. 7. 2019 byla uplatněna při společném projednání dne 7. 8. 2019. Nejedná se proto o námitky (§ 52 odst. 3 stavebního zákona). Veřejné projednání proběhlo dne 20. 12. 2023, námitky podal navrhovatel a) a jsou vypořádány na str. 64, na str. 65 až 68 jsou vyhodnoceny připomínky.

18. Pokud jde o dotčení pozemku p. č. XA, tento pozemek není dle územního plánu dotčen veřejně prospěšnou stavbou. Koridor DS.m7 je v územním plánu mimo tento pozemek, zasahuje pozemek p. č. XD; jedná se o koridor dopravní infrastruktury pro místní komunikaci (str. 15 textové části), nikoli jako veřejně prospěšná stavba (srov. absence na str. 41).

IV. Posouzení věci krajským soudem

19. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.).

20. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.).

21. Dle obsahu správního spisu bylo: dne 12. 4. 2012 schváleno pořízení územního plánu Veřejnou vyhláškou ze dne 4. 1. 2013 bylo oznámeno zahájení projednávání návrhu zadání územního plánu s poučením, že do 15 dnů může každý uplatnit písemné připomínky; dne 14. 3. 2013 bylo schváleno zadání územního plánu; písemností ze dne 29. 7. 2019 nazvané jako „námitky k návrhu územního plánu“ se navrhovatel a) vůči návrhu vymezil ve vztahu k pozemku p. č. XA; veřejnou vyhláškou ze dne 2. 11. 2023 bylo oznámeno datum veřejného projednání návrhu územního plánu dne 20. 12. 2023. Navrhovatel a) se veřejného projednání účastnil, dle zápisu se nevyjádřil; podáním ze dne 22. 12. 2023 navrhovatel c) brojil mimo jiné proti zahrnutí parcel č. XF, XG, XH a p. č. XI do ploch Bydlení venkovské (požadoval Bydlení individuální); veřejnou vyhláškou ze dne 13. 2. 2024 bylo oznámeno opakované veřejné projednání návrhu dne 19. 3. 2024. Dle záznamu se navrhovatelé neúčastnili. Následně byl územní plán schválen zastupitelstvem dne 12. 9. 2024. IV.A Návrh navrhovatele a) IV.A.1 Pozemek p. č. XA 22. Krajský soud především konstatuje, že ačkoli byl navrhovatel v průběhu pořizování územního plánu aktivní, neuplatnil námitky ve smyslu § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona vztahující se k pozemku p. č. XA. Navrhovatel a) jako vlastník pozemku dotčeného návrhem řešení byl oprávněn podat námitky v rámci procedury veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu územního plánu, tj. poté, co pořizovatel tento upravený a posouzený návrh doručil veřejnou vyhláškou podle § 52 odst. 1 stavebního zákona. Lhůta dle § 52 odst. 3 stavebního zákona stanoví nejzazší okamžik, kdy lze námitky podat (nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání), a nevylučuje proto jejich uplatnění již před konáním veřejného projednání, pokud již probíhá režim podle § 52 stavebního zákona.

23. Podání, která navrhovatel učinil v dřívějších fázích pořizování (tj. mimo procedury dle § 52 stavebního zákona), proto nemohou mít povahu námitek dle § 52, nýbrž mohou být posouzena nanejvýš jako připomínky či podněty v rámci tehdejší fáze pořizování, s nimiž se pořizovatel vypořádal způsobem odpovídajícím jejich procesní povaze. Jak již popsal i Nejvyšší správní soud, „[j]ednotlivé fáze procesu územního plánování je třeba důsledně dodržovat. Dotčení vlastníci pozemků mohou uplatnit své námitky teprve v závěrečné fázi přípravy návrhu územního plánu, tj. až proti „upravenému a posouzenému návrhu územního plánu“, který je doručen veřejnou vyhláškou ve smyslu § 52 odst. 1 stavebního zákona.“ (právní věta rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2019, č. j. 5 As 257/2016–49).

24. To koresponduje s tím, že v rámci rozhodnutí o námitkách na str. 64 odůvodnění územního plánu je rozhodováno pouze o námitkách vznesených obecným zmocněncem navrhovatele a), který tyto námitky podal mj. z pozice statutárního orgánu navrhovatele c) mj. ohledně zařazení jeho pozemků do určité funkční plochy (jak namítá i nyní ve svém návrhu). Na str. 65 a násl. je poté vyhodnocení uplatněných připomínek. O „námitkách“ navrhovatele proto bylo rozhodnuto nikoli v režimu námitek ve smyslu § 52 stavebního zákona, ale v režimu připomínek.

25. Jelikož navrhovatel nepodal včas námitky, zabývá se krajský soud pouze obecnou zákonností a dostatečností obsahu územního plánu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2009, č. j. 9 Ao 2/2009–54, č. 2008/2010 Sb. NSS, ze dne 18. 4. 2019, č. j. 9 As 65/2019–29; rozsudek ze dne 16. 4. 2024, č. j. 10 As 51/2023–55 bod 48).

26. Přijatá podoba územního plánu však do práv navrhovatele a) jím tvrzeným způsobem nezasahuje. Podoba zásahu do práv navrhovatele není zřejmá ani v návaznosti na argumentaci navrhovatele, že odpůrce porušil svůj předchozí „závazek“, že jeho pozemek zůstane nedotčen „pozemkovými úpravami“ (viz přípis obce „Vypořádání se s připomínkami“ ze dne 22. 4. 2022).

27. Dle výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a sanací není na pozemku navrhovatele a) veřejně prospěšná stavba zakreslena. Dle hlavního a koordinačního výkresu se jedná o zastavitelné území, plocha VL – Výroba lehká, označena jako Z.

8. Vpravo od pozemku se nachází pozemek p. č. XD, který je územním plánem označen jako plocha DS.m.7 – Doprava silniční – místní komunikace. Zde se i dle ortofoto nachází pozemní komunikace. Výřez Hlavního výkresu, výřez Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] Zdroj: Mapové aplikace Jihočeského kraje dostupné na gisportal.kraj–jihocesky.cz; územní plán; hnědé čáry – hranice parcel 28. Navrhovatel odkazuje na výkres v příloze návrhu č. 3.6 – „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“. Zde je jeho pozemek skutečně označen jako lokalita záboru ZPF. Jedná se však o zábor půdního fondu, nikoli o zábor s možností vyvlastnění.

29. Vypořádání připomínek, na které navrhovatel odkazuje a dle kterých bylo požadováno vyjmutí pozemku p. č. XA, XB a XC z veřejně prospěšných staveb tak, aby pozemky zůstaly úpravami nedotčeny se uvádí, že „připomínce se vyhovuje částečně, plocha DSm–N7 bude v návrhu ponechána, ale bude vyjmuta z ploch VPS. Plocha VD1 (kruhová křižovatka) bude vypuštěna.“ 30. Současně se uvádí, že „[p]locha pro dopravní infrastrukturu, v hlavním výkrese označená jako DSm–N7, je nezbytná pro rozšíření stávající komunikace, zpřístupňující zastavitelnou plochu pro výrobu a skladování Z8. V současné době má stávající komunikace cca 4,5 m a zpřístupňuje zemědělské pozemky. V plochách určených pro výrobu a skladování se předpokládá i pohyb nákladní dopravy. Z tohoto důvodu je nutné, aby územní plán vytvářel předpoklady k řádnému dopravní mu napojení nové rozvojové plochy. Vzhledem k tomu, že se jedná o napojení plochy výroby na soukromých pozemcích, nejedná se o veřejně prospěšnou stavbu, bude plocha DSm–N7 vyjmuta z veřejně prospěšných staveb s možností vyvlastnění.“ (pozn. soudu ve vydané verzi grafické části územního plánu se plocha DSm–N7 neobjevuje, soud vychází z toho, že se jedná o plochu DS.m.7 jakožto nejbližší odpovídající plocha).

31. Ani z uvedeného se jakýkoli zásah do práv navrhovatele a) nepodává. Citované znamená pouze to, že na této ploše, která dle grafické části na pozemek navrhovatele nezasahuje, se nachází pozemní komunikace, která nyní zpřístupňuje zemědělské pozemky. Bude–li na těchto pozemcích někdy realizována výstavba v souladu s využitím plochy VL, nebude zřejmě tato komunikace dostačující. Jak a zda vůbec bude tato komunikace rozšířena již územní plán nestanovuje. Bude primárně na dohodě vlastníků jednotlivých pozemků, jak a zda bude komunikace rozšířena.

32. K tomu je nutno dodat, zmiňuje–li navrhovatel a) obecně možnost vyvlastnění v případě pozemních komunikacích, že je vždy nutné, aby veřejný zájem převažoval nad právy vyvlastňovaného. V některých případech jsou určité stavby označovány jako stavby ve veřejném zájmu, což má podstatný vliv na vážení toho, zda existuje převažující zájem na vyvlastnění. Dle odpůrce zde není dán veřejný zájem, proto uvádí, že se v případě této plochy „jedná o napojení plochy výroby na soukromých pozemcích, nejedná se o veřejně prospěšnou stavbu, bude plocha DSm–N7 vyjmuta z veřejně prospěšných staveb s možností vyvlastnění.“ 33. Hovoříme–li o pozemních komunikacích na úrovni obce, možnost omezení či odejmutí vlastnického práva připouští § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v případě místní komunikace I. třídy (nezávisle na podobě územního plánu). Dle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, jsou místní komunikace I. třídy sběrné komunikace, které spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie. Z obsahu spisu neplyne, jaká komunikace se v ploše DS.m.7 skutečně nachází; navrhovatel nic neuvádí a dle odpůrce slouží komunikace k pohybu zemědělské techniky po přilehlých polích. Plocha DS.m stanovuje jako přípustné využití zejména místní a účelové komunikace. Možnost omezení či odejmutí vlastnického práva v návaznosti na uvedené ustanovení zákona není navázáno na konkrétní funkční plochu, vazba na územní plán zde chybí, proto ani úvahy tímto směrem nemohou vést k důvodnosti navrhovatelovy argumentace vůči územnímu plánu.

34. Z těchto důvodů jsou námitky navrhovatele a) ohledně dotčení jeho pozemku p. č. XA nedůvodné. IV.A.2 Nesoulad s usnesením zastupitelstva obce 3/2022 ze dne 14. 4. 2022 35. Navrhovatel a) se dovolává usnesení zastupitelstva, dle kterého odpůrce „schvaluje úpravu územního plánu obce, a to v části vypuštění vybudování kruhového objezdu na pozemku parc. č. XK, XL, XB a XM. Zastupitelstvo dále schvaluje převod pozemku parc. č. XM z místní komunikace na ostatní plochu a dále schvaluje zavedení do územního plánu pozemek parcelní č. XE jako přístupovou komunikaci k připravovanému vodojemu obce Sudoměřice u Tábora. Z územního plánu tedy vypustit pozemek parcelní číslo XD, který byl uveden místní komunikace pro příjezd k vodojemu.“ Obec se dále zavázala, že pozemky navrhovatele a) p. č. XA, XB, XN, XO, XP a XQ zůstanou nedotčeny, nebude–li navrhovatel souhlasit; dále se obec zavázala, že nezřídí veřejnou komunikaci ve vzdálenosti menší než 30 m od haly na pozemku p. č. XP.

36. Na prvním místě je nutno konstatovat, že navrhovatel a) v tomto směru nepodal námitky ve smyslu § 52 odst. 3 stavebního zákona, zabývá se krajský soud pouze obecnou zákonností a dostatečností obsahu územního plánu.

37. Na následujícím obrázku lze seznat umístění pozemku navrhovatele a) p. č. XA (levý horní roh s textem VL Z.8), dále je zde viditelná plocha DS.m7 (stávající místní komunikace; souběžně s dálnicí) na pozemku p. č. XD, následně plocha vodojemu TU a poté je zde naznačena nově zamýšlená plocha účelové komunikace DS.u1 na pozemku p. č. XE (kolmo k dálnici). Výřez z Hlavního výkresu [OBRÁZEK] Zdroj: Mapové aplikace Jihočeského kraje dostupné na gisportal.kraj–jihocesky.cz; územní plán 38. Územní plán řeší celé území obce a není z povahy věci možné, aby pozemek p. č. XD nebyl územním plánem vůbec regulován – není možné tento pozemek z územního plánu „vypustit“. Možností proto bylo například zachování dosavadní regulace či stanovení jiné než přijaté regulace. V tomto směru ale navrhovatel a) soudu nic neuvádí, námitky v tomto směru při pořizování územního plánu podány nebyly a ani uplatněné připomínky v tomto směru nic nepřinášejí.

39. Územní plán ve své textové části zmiňuje vodojem v rámci plochy Z.5, k níž doplňuje „dopravní napojení z navržené účelové komunikace DS.u1 nebo místní komunikace DS.m7“. Navrhovatel vodojem konkrétně neoznačuje, proto vychází soud z údajů územního plánu, který vodojem zmiňuje pouze na ploše Z.

5. Zavázala–li se obec k tomu, že pozemek navrhovatele a) p. č. XA nebude dotčen „pozemkovými úpravami“, jak navrhovatel v doplnění návrhu zdůrazňuje, pak jak soud popsal v rámci vypořádání minulé námitky, dotčení nebylo shledáno.

40. Pozemní komunikace na pozemku p. č. XD existuje a nově přijatý územní plán na její existenci nemůže nic změnit; územní plán zde nemůže z povahy věci působit zpětně. Samotná zmínka v textové části územního plánu, že k ploše Z5 je možno přistupovat po této komunikaci je popisem faktického stavu, který nelze na úrovni územního plánu podrobněji upravit (např. dopravním značením). Pozemek p. č. XE byl současně stanoven (jak bylo „slíbeno“) jako plocha dopravní infrastruktury, přes kterou po jejím vybudování bude možné k ploše Z.5 a vodojemu přistupovat. Nicméně pouze dílčím způsobem – viz snímek shora, ve kterém je zřejmé, že přímo k vodojemu pozemek p. č. XE (plocha DS.u1) nevede. Nepodal–li navrhovatel a) námitky k takové úpravě, nemůže se soud zabývat tím, zda tato úprava nepřiměřeně zasahuje do práv navrhovatele.

41. V tomto kontextu nemůže krajský soud dospět k závěru, že tvrzená skutečnost by byla vadou, o které lze mít důvodně za to, že by mohla mít vliv na zákonnost či správnost napadeného územního plánu (srov. § 101d odst. 1 věta druhá s. ř. s.). IV.B Návrh navrhovatele c)

42. Navrhovatel c) řádně a včas vznesl v procesu pořizování územního plánu námitku, že „[u] stavebních parcel č. XF, XG a XH je oranžově označeno „Bydlení venkovské" ačkoli jde o stavby relativně nové, které do této kategorie nespadají ani nemají charakter tohoto bydlení. Správně by to měly být parcely pro „Bydlení individuální", které jsou v ÚP značeny červeně.“ Uplatněná námitka se tedy týkala charakteru zde nacházejícího se bydlení a přiřazení příslušné funkční plochy.

43. Na tuto námitku bylo reagováno následovně: „[v] rámci definice funkčního využití území s prostorovými regulacemi rozhoduje převažující charakter území a ten má charakter původní zástavby, která lemuje návesní prostor. Jednotlivosti samostatných parcel se až na výjimky /například pro plochy občanské vybavenosti, kde je sledován veřejný zájem/ metodicky nezapracovávají. Je důležité zmínit, že tento aspekt se vztahuje i na budoucí záměry zde konané, nikoliv pouze na stávající stavby.“ 44. Na následujícím výřezu jsou zachyceny nemovitosti navrhovatele c) – jedná se o nemovitosti v pravém horním rohu plochy BV. Výřez z Hlavního výkresu [OBRÁZEK] Zdroj: Mapové aplikace Jihočeského kraje dostupné na gisportal.kraj–jihocesky.cz; územní plán 45. Nyní navrhovatel c) předkládá dvě roviny námitek. Zaprvé namítá, že jde o stavby relativně nové, které nemají charakter venkovského bydlení, ale bydlení individuálního – obdobně jako v rámci uplatněné námitky při pořizování územního plánu. Zadruhé nově namítá, že plochy Bydlení venkovské obsahuje omezení – konkrétně namítá omezení montáže fotovoltaiky. Dle navrhovatele c) je jeho dům nájemním domem.

46. Plocha BV – bydlení venkovské má stanovené převažující využití „bydlení v rodinných domech se zahradami s možností chovatelského a pěstitelského zázemí pro samozásobení a s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu“. Přípustným využitím jsou např. rodinné domy, bytové domy. Rovněž je stanoveno podmíněně přípustné využití (maloobchod; nerušící výroba do 450 m2 a mnoho dalších).

47. Plocha BI – bydlení individuální má stanovené převažující využití „bydlení v rodinných domech se zahradami“, jako přípustné využití jsou uvedeny např. rodinné domy, bytové domy. Přípustným využitím jsou např. rodinné domy, bytové domy. Rovněž je stanoveno podmíněně přípustné využití (maloobchod; nerušící výroba do 250 m2 a mnoho dalších).

48. Co se týče podmínek prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu, v případě obou ploch je stanoveno, že výšková hladina zástavby nepřekročí 2 nadzemní podlaží + podkroví. V případě plochy BV je rovněž stanoveno, že výšková hladina hřebene střechy nepřekročí 12 metrů.

49. Navrhovatel c) nyní nerozporuje nosný závěr odpůrce, že rozhoduje převažující charakter území a ten má charakter původní zástavby, ale argumentuje právě jednotlivostí samostatných parcel – vlastních parcel v rámci území. Charakter plochy jako celku navrhovatel neargumentuje.

50. Zásah do svých práv stanovením plochy BV, nikoli BI, shledává navrhovatel c) v tom, že plocha BV požívá určitý druh ochrany – „např. pro montáže fotovoltaiky apod.“. Ze samotného územního plánu žádný takový zvláštní druh ochrany týkající se „montáží fotovoltaiky“ neplyne, míní–li navrhovatel instalaci fotovoltaiky na existující stavby (střechy apod.). V případě samostatně instalovaných fotovoltaických elektráren pak tyto nelze umístit ani v ploše BV, ani v ploše BI (jako stavby a zařízení výroby elektrické energie). Jiné druhy ochrany navrhovatel neuvádí a krajský soud je nemůže za navrhovatele domýšlet.

51. Argument podobou stavby navrhovatele c) č. p. XF nevyvrací vypořádání námitky odkazem na převažující charakter území ve smyslu dané plochy jako celku.

52. Odkazuje–li navrhovatel c) nově na jiné části obce, které byly zařazeny do plochy BI, jedná se o zcela novou argumentaci. Navrhovatel se podivuje, že domy č. p. YA a YB, které jsou v centru obce, jsou v ploše BI a jsou následně obklopeny plochou BV, což zřejmě navazuje na tu část vypořádání své námitky, dle které „rozhoduje převažující charakter území a ten má charakter původní zástavby, která lemuje návesní prostor“ – dle navrhovatele c) tomu tak zjevně nemá být.

53. Chtěl–li snad navrhovatel mířit tím směrem, že v případě jeho nemovitostí bylo jejich zařazení výrazem libovůle, či jím poukazovaným nedostatkem odbornosti, jednak to nemůže být krajský soud, kdo by poprvé takovouto argumentaci nejednotnosti v zařazování jednotlivých území do konkrétních funkčních ploch hodnotil (tj. otázka absence takto formulované předchozí námitky), jednak se jedná o relativně obecnou argumentaci, která je prosta podrobnější polemiky – komparace podoby dotčených částí území. Nežli o věcnou argumentaci se jedná o subjektivní soudy. Ostatně spíše otázkou vkusu je, zda typická „socialistická bytovka z 80. let“, kterou lze nalézt nejen snad v každé „střediskové obci“, je či není pro venkovskou zástavbu typická.

54. Poněkud obecná argumentace navrhovatele c) proti hodnocení charakteru daného území ve spojení se skutečností, že navrhovatelem c) tvrzený zásah do jeho práv plynoucí z nesprávného zařazení do dané funkční plochy nebyl prokázán, vede krajský soud k nedůvodnosti jeho návrhu.

V. Závěr a náklady řízení

55. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že návrh není důvodný, a proto jej podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Navrhovatelé neměli v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení.

57. Plně úspěšnému odpůrci krajský soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Odpůrce je poměrně malou obcí třetího řádu, která nedisponuje odborným aparátem nezbytným pro pořízení územního plánu, ani pro svou obhajobu v soudním řízení. Tato činnost přesahuje rámec obvyklé úřední činnosti odpůrce a náklady na právní zastoupení je proto třeba pokládat za účelně vynaložené (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47, bod 29).

58. Náklady řízení procesně úspěšného odpůrce jsou představovány odměnou advokáta, spočívající v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření odpůrce k návrhu, replika; 4 620 Kč za úkon) celkem v částce 13 860 Kč [§ 7, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce celkem 1 350 Kč (3 x 450 Kč; § 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy 15 210 Kč bez DPH, 18 404,10 Kč s DPH neboť zástupce odpůrce je plátcem DPH.