51 A 27/2023 – 37

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. et Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobkyně: P. K. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Radkem Bechyněm sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2023, č. j. 089455/2016/KUSK/ OLPPS/ZAV, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Shrnutí řízení o záznamu bodů v registru řidičů

1. Městský úřad Nymburk (dále jen „městský úřad“) oznámením ze dne 19. 11. 2015 žalobkyni sdělil, že ke dni 14. 11. 2015 dosáhla v bodovém hodnocení řidičů celkového počtu 12 bodů. Podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákona o silničním provozu), městský úřad žalobkyni současně vyzval k odevzdání řidičského průkazu.

2. Žalobkyně uplatnila námitky proti veškerým svým záznamům bodů v registru řidičů.

3. Městský úřad si v průběhu správního řízení opatřil mj. následující podklady k přestupkům projednaným v tzv. blokovém řízení podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, účinného do 30. 6. 2017 (dále jen „přestupkový zákon“): a) Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Nymburk, dopravního inspektorátu, ze dne 3. 2. 2015 (dále jen „oznámení ze dne 3. 2. 2015“), podle kterého žalobkyně dne 2. 2. 2015 v 14:45 porušila § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 téhož zákona, neboť překročila nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o 20 km/h a více. Součástí správního spisu je též kopie pokutového bloku ze dne 2. 2. 2015, č. C1487665. b) Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Nymburk, dopravního inspektorátu, ze dne 12. 6. 2015 (dále jen „oznámení ze dne 12. 6. 2015“), podle kterého žalobkyně dne 11. 6. 2015 v 14:35 porušila § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona, neboť překročila nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o více než 5 km/h a méně než 20km/h. Součástí správního spisu je též kopie pokutového bloku ze dne 11. 6. 2015, č. E2135799. c) Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Nymburk, dopravního inspektorátu, ze dne 29. 6. 2015 (dále jen „oznámení ze dne 29. 6. 2015“), podle kterého žalobkyně dne 26. 6. 2015 v 9:30 porušila § 4 písm. a) a písm. b) a § 22 odst. 1 zákona o silničním provozu, čímž se dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. f) bodu 8 téhož zákona, neboť se nechovala ohleduplně a ukázněně, neřídila se pravidly provozu na pozemních komunikacích a při jízdě křižovatkou nedala přednost vozidlům přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci. Součástí správního spisu je též kopie pokutového bloku ze dne 26. 6. 2015, č. C1487545. d) Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Nymburk, dopravního inspektorátu, ze dne 16. 11. 2015 (dále jen „oznámení ze dne 16. 11. 2015“), podle kterého žalobkyně dne 14. 11. 2015 v 19:05 porušila § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, čímž se dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona, neboť nebyla za jízdy připoutána bezpečnostním pásem. Součástí správního spisu je též kopie pokutového bloku ze dne 14. 11. 2015, č. E2135326.

4. Z výpisu z bodového hodnocení žalobkyně vyplývá, že za přestupky ze dne 2. 2. 2015 a ze dne 14. 11. 2015 byly žalobkyni zaznamenány vždy tři body, za přestupek ze dne 11. 6. 2015 dva body a za přestupek ze dne 26. 6. 2015 čtyři body. Posledním ze spáchaných přestupků (tj. dne 14. 11. 2015) tak žalobkyně dosáhla v bodovém hodnocení řidičů maximálního počtu 12 bodů.

5. Městský úřad námitky žalobkyně zamítl jako nedůvodné rozhodnutím 12. 5. 2015, č. j. MUNYM–070/23745/2016/Rich, a provedený záznam 12 bodů ke dni 14. 11. 2015 potvrdil (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

6. Proti rozhodnutí o námitkách podala žalobkyně odvolání, v němž obdobně jako později v žalobě namítla nerespektování důvodů námitek, nezpůsobilost pokutových bloků jakožto podkladů pro záznam bodů a poukázala na praxi některých správních orgánů v obdobných věcech.

7. Žalovaný v záhlavím označeným rozhodnutím ze dne 10. 3. 2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí o námitkách potvrdil. Předeslal, že v rámci řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů se zkoumá způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam a správnost provedených záznamů z hlediska počtu zaznamenaných bodů tak, aby tento počet odpovídal příloze zákona o silničním provozu. Ztotožnil se se závěrem městského úřadu, že záznamy byly provedeny v souladu se zákonem, tedy ve správné výši a na základě způsobilých podkladů. Skutečnosti rozhodné pro zápis odpovídajícího počtu bodů uvedené na příslušných oznámeních se shodují s údaji uvedenými na jednotlivých pokutových blocích za spáchané přestupky. Všechny pokutové bloky mají veškeré požadované náležitosti: je na nich identifikován přestupce (včetně data narození a bydliště i číslem občanského a řidičského průkazu), vymezeno přestupkové jednání žalobkyně (včetně doby a místa spáchání i paragrafového vyjádření porušení zákonné povinnosti) i to, za jaký přestupek byla uložena pokuta (včetně toho, zda byla uhrazena na místě). Pokutové bloky uvádějí i to, kdo, kdy a kde pokutu uložil (včetně úředního razítka a podpisu). Žalobkyně všechny pokutové bloky podepsala. Žalovaný připomněl, že podpis přestupce je klíčovou součástí pokutového bloku, kterou se vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je v pokutovém bloku popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud měla žalobkyně za to, že tyto údaje nejsou správné, nebylo její povinností pokutový blok podepsat a přestupek by se řešil ve správním řízení. Žalovaný uzavřel, že všechny záznamy bodů žalobkyni byly provedeny v souladu se zákonem.

II. Obsah podání účastníků

8. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i rozhodnutí o námitkách a nařízení nového projednání jejích námitek proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení. Namítá, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a upřednostnil některé důkazy v její neprospěch. Žalovaný také ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, čímž narušil právní jistotu žalobkyně. Upozorňuje, že v odvolání napadala způsobilost jednotlivých podkladů, na jejichž základě byly zaznamenány body do jejího bodového hodnocení, avšak žalovaný neshledal důvod se touto námitkou zabývat. Správní orgány přitom v odvolacím řízení běžně posuzují způsobilost jednotlivých podkladů, což žalobkyně dovozuje z několika správních rozhodnutí, jejichž stejnopisy připojuje k žalobě. S ohledem na zásadu legitimního očekávání a zásadu rovnosti před zákonem považuje žalobkyně za nepřijatelné, aby tytéž správní orgány s odlišnou místní příslušností rozhodovaly zcela odlišně.

9. Žalobkyně dále nesouhlasí s názorem žalovaného, že jedinými relevantními důkazy jsou oznámení policie o spáchání přestupku. Dle žalobkyně nejsou tato oznámení dostatečným důkazem a je třeba je vždy porovnat s rozhodnutími, kterých se týkají. V opačném případě hrozí, že bude rozhodnutí založeno na pochybení nebo zvůli orgánu veřejné moci. Žalobkyně připustila specifičnost rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, dle jejího názoru však ani u něj nelze omluvit jeho případné zákonné nedostatky. I z takového rozhodnutí musí být patrné údaje o přestupci, o místu a době spáchání přestupku, o tom, čeho se přestupce dopustil, a o povinnosti, kterou přestupce porušil. Podle žalobkyně nelze z pouhého podpisu na pokutovém bloku dovozovat, že by přestupce udělil souhlas s takovým způsobem projednání přestupku a s věcnou správností rozhodnutí, na kterou musí dbát správní orgán, a nikoliv přestupce.

10. Z podkladových rozhodnutí musí být podle žalobkyně patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. Nepostačí tak popis „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, neboť je třeba odlišit porušení § 4 písm. c), § 18 odst. 3 nebo odst. 4 zákona o silničním provozu. Za dostatečnou žalobkyně nepovažuje ani specifikaci porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, protože z toho nevyplývá, zda sedadlo bylo bezpečnostním pásem vůbec vybaveno nebo zda se žalobkyně tohoto přestupku dopustil za jízdy jako řidič vozidla, nebo jako spolujezdec a pak by nepodléhal evidenci bodů. Z rozhodnutí dále musí být naprosto zřejmé, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít. Konečně musí být údaje v rozhodnutí uvedeny čitelně a srozumitelně, aby mohlo být rozhodnutí vůbec přezkoumáno.

11. Těmito standardy pak žalobkyně nahlíží na pokutové bloky ze dne 2. 2. 2015, ze dne 11. 6. 2015, ze dne 26. 6. 2015 a ze dne 14. 11. 2015. Vyčítá jim, že v nich není dostatečně zjištěna ani ověřena osoba přestupce, protože údaje jsou nečitelné nebo chybí (například rodné číslo a datum narození). Dále v nich chybí popis místa, doby a jednání samotného, případně jsou tyto údaje uvedeny nečitelně. Údaj o místě je ve všech případech nejednoznačný pro chybějící celý název obce (případně pro jeho zkratkovitý zápis) i ulice místa spáchání. Z popisu přestupkového jednání ani z jednoho pokutového nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s porušenou zákonnou povinností (ze zápisu sice vyplývá porušení konkrétního paragrafu, např. § 6, § 18 nebo § 22, ale už ne jakého bodu či písmene). Také právní kvalifikace přestupkového jednání je ve všech pokutových blocích uvedena zkratkovitě. Tyto údaje jsou podle žalobkyně zčásti nečitelné, zčásti nejsou vypsány. V kolonce finanční sankce není ani v jednom případě zřejmé, zda spolu koresponduje její výše slovy i čísly, protože údaje chybí nebo nejsou úplné. Dále v pokutových blocích není jednoznačně zaznamenáno místo vydání pokutového bloku a vlivem nečitelného zápisu z nich není jasné, zda obsahují všechny požadované údaje o vydávající oprávněné osobě, včetně jejího podpisu. Přezkoumatelnost pokutových bloků znemožňuje i zápis data vyhotovení a převzetí. Konečně z nich není zřetelný podpis přestupce, který prokazuje souhlas s projednáním přestupků v blokovém řízení.

12. Podle žalovaného není žaloba důvodná, proto ji navrhuje zamítnout. Žalovaný zdůraznil charakter řízení o námitkách, v němž se městský úřad mohl zabývat pouze přezkumem toho, zda byl zápis proveden na základě pravomocných rozhodnutí v souladu se zákonem, což učinil. K charakteru námitkového řízení žalovaný obsáhle odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Žalobkyně pomíjí, že pokutový blok je dokladem toho, že s ní přestupek byl projednán, skutkový stav byl spolehlivě zjištěn a žalobkyně byla ochotna pokutu zaplatit. Svůj souhlas se skutkovým stavem a skutkovou podstatou, kterou svým jednáním naplnila, žalobkyně potvrdila svým podpisem na pokutovém bloku. S odvolacími důvody se žalovaný vypořádal na str. 4–8 napadeného rozhodnutí a náležitostmi jednotlivých pokutových bloků se zabýval na str. 4–5 napadeného rozhodnutí, na nějž odkázal.

III. Posouzení věci soudem

13. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

14. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, jelikož účastníci ani na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nesdělili, že by s tímto postupem nesouhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud nepovažoval za nezbytné jednání nařizovat, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z napadeného rozhodnutí, podání účastníků a obsahu správního spisu. Dokazování soud neprováděl. Žalobkyní přiložené listiny k žalobě se vztahovaly k současně vznesenému návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě (který soud usnesením ze dne 11. 5. 2023, č. j. 51 A 27/2023–22, zamítl), případně šlo o kopie několika správních rozhodnutí v typově obdobných věcech nebo pokutových bloků jiných osob, jejichž provedení k důkazu by bylo nadbytečné a pro věc nerozhodné (k tomu viz dále).

15. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“. Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí“.

16. Soud úvodem poznamenává, že z porovnání odvolání a žaloby vůči napadenému rozhodnutí je zřejmé, že žalobkyně jej příliš pozorně nečetla, protože opakuje obdobnou argumentaci, s níž se žalovaný vypořádal, aniž na toto vypořádání z napadeného rozhodnutí s potřebnou mírou podrobnosti v žalobě reaguje. Žaloba také obsahuje v převážné většině velmi obecně vymezené žalobní body bez dostatečné míry individualizace. Soudu je známo, že zástupce žalobkyně používá v podstatě formulářové typy žalob se stále stejnými formulacemi, a proto i soud opětovně zdůrazňuje závěry NSS uvedené v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS, podle nichž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty“.

17. Žalobkyně je přesvědčena, že se žalovaný nezabýval tvrzenou nezpůsobilostí podkladů pro záznam do bodového hodnocení řidiče. Ze str. 5–7 napadeného rozhodnutí nicméně vyplývá opak. Žalobkyně dále v žalobě poukazuje na několik rozhodnutí jiných správních orgánů s tím, že z nich vyplývá ustálená správní praxe, podle které se správní orgány zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí pro záznam bodů. K tomu soud uvádí, že obdobnou námitku žalovaný vypořádal na str. 7–8 napadeného rozhodnutí s odkazem na přiléhavou judikaturu NSS. S tímto vypořádáním se soud ztotožňuje a dodává, že z žalobkyní odkazovaných správních rozhodnutí, která jsou již soudu známa z jeho úřední činnosti (srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2022, č. j. 51 A 128/2020–48, a ze dne 25. 8. 2022, č. j. 51 A 36/2021–63), nelze vysledovat ustálenou správní praxi, jež by žalobkyni zakládala legitimní očekávání, že bude rozhodnuto v její prospěch (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019–42, odst. 21–22). Soudu ostatně ani není zřejmé, jaké konkrétní očekávání žalobkyně v tomto směru měla, tedy vyjma výše uvedeného očekávání, že se správní orgány budou zabývat způsobilostí jednotlivých pokutových bloků. Přesně tak každopádně v jejím případě městský úřad a po něm i žalovaný postupovaly.

18. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018–40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017–23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019–32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017–62, ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019–42, nebo ze dne 1. 12. 2022, č. j. 10 As 261/2021–34). Tato ustálená judikatura důsledně rozlišuje řízení o jednotlivých přestupcích oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil.

19. Byly–li zpochybněny skutečnosti obsažené v oznámeních policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém řízení), je třeba, aby si správní orgán vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v blokovém řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010–76, č. 2145/2010 Sb. NSS).

20. Jak již soud zmínil výše, v posuzované věci přesně tak správní orgány postupovaly a v souladu s uvedenou judikaturou si vyžádaly kopie všech pokutových bloků, jejichž nedostatky nyní žalobkyně tvrdí. Správní orgány tak postavily najisto, že údaje uvedené v bodovém hodnocení žalobkyně odpovídají skutečnostem uvedeným v blocích, na jejichž základě byly body zaznamenány. Správní orgány ověřily, že skutky byly se žalobkyní projednány v blokovém řízení, že ve všech čtyřech namítaných případech bylo řízení pravomocně ukončeno uložením pokuty a řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a že žalobkyně bloky převzala a vše stvrdila svým podpisem (srov. náležitosti pokutového bloku podle § 85 odst. 4 přestupkového zákona). Vzhledem k tomu neobstojí obecné tvrzení žalobkyně, že se správní orgány nezabývaly způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.

21. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky pokutových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nečitelnosti, nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011–87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016–47). Při zohlednění specifik blokového řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. například žalobkyní odkazovaný rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018–45). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v pokutovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.

22. V tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobkyní zpochybňovaných pokutových bloků.

23. Pokutový blok ze dne 2. 2. 2015 (související s oznámením ze dne 3. 2. 2015) obsahuje osobní údaje žalobkyně (jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu a číslo občanského i řidičského průkazu, podle nichž byla ověřena totožnost žalobkyně). Přestupek je popsán takto: „§ 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“, přestupkové jednání je specifikováno takto: „2. 2. 2015 v 14:45 hodin I/38 NYMBURK ul. BOLESLAVSKÁ 1583/8 § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. RYCHLOST 50/74/71 X ŠKODA“. Pokutový blok dále obsahuje údaj o uložené pokutě ve výši 1 000 Kč (slovem i číslem), informace o místě, kde tuto pokutu zaplatit, podpis úřední osoby (včetně razítka s jejím jménem, příjmením a služebním číslem), datum a místo vypsání pokutového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

24. Soud má za to, že z těchto údajů vyplývá, že žalobkyně se dne 2. 2. 2015 v 14:45 jako řidička automobilu tovární značky Škoda, registrační značky X na silnici I. třídy č. 38, konkrétně v ulici Boleslavská v Nymburku, dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu, neboť o více než 20 km/h překročila nejvyšší dovolenou rychlost v obci, stanovenou § 18 odst. 4 téhož zákona, když jela namísto rychlosti 50 km/h rychlostí 71 km/h (po odečtení odchylky). Popis skutku zapsaný v přehledných heslech soud považuje za výstižný, protože obsahuje veškeré podstatné informace o výši naměřené rychlosti, čase spáchání i odkaz na konkrétní porušené ustanovení zákona o silničním provozu označené paragrafem i odstavcem. Ani právní kvalifikaci zapsané konkrétním paragrafem, odstavcem, písmenem i bodem zákona o silničního provozu nelze vytknout neúplnost. Rovněž popis místa spáchání přestupku soud považuje za kompletní a srozumitelné, obsahuje údaj nejen o konkrétní silnici a obci, ale též ulici, kde byl přestupek spáchán. Výše pokuty je též stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobkyně jakožto přestupce je dostatečně identifikována všemi údaji požadovanými pokutovým blokem. Na pokutovém bloku je její podpis, je tedy nepochybné, že je adresován právě jí – ostatně žalobkyně pravost podpisu ani relevantně nezpochybňovala. Na pokutovém bloku je dále uvedeno, že byl vypsán na křižovatce silnice I. třídy č. 38 na Veleliby dne 2. 2. 2015 a že téhož dnem byl převzat žalobkyní. Podepsala jej řádně identifikovaná úřední osoba. Soud dodává, že za situace, kdy pokutový blok obsahuje veškeré výše shrnuté podstatné informace, včetně těch, o nichž žalobkyně tvrdila, že je postrádá, nesnižuje jeho vypovídající hodnotu ani způsobilost být podkladem pro zápis bodů jeho nečitelná pasáž patrně jednoho slova na čtvrtém řádku kolonky č.

5. Výhrady žalobkyně vůči tomuto pokutovému bloku jsou proto nedůvodné.

25. Pokutový blok ze dne 11. 6. 2015 (související s oznámením ze dne 12. 6. 2015) obsahuje osobní údaje žalobkyně (jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu a číslo občanského i řidičského průkazu, podle nichž byla ověřena totožnost žalobkyně). Přestupek je popsán takto: „§ 125c/1F4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“, přestupkové jednání je specifikováno takto: „Dne 11. 6. 2015 v 1435 hod v obci Vlkov pod Oškobrhem u čp 57 s. č. I/11 § 18/4 z. č. 361/2000 Sb, Rychlost v obci 50/65/62, RZ: X“. Pokutový blok dále obsahuje údaj o uložené pokutě ve výši 500 Kč (slovem i číslem), podpis úřední osoby (včetně jejího služebního čísla), datum a místo vypsání pokutového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

26. Soud má za to, že z těchto údajů vyplývá, že žalobkyně se dne 11. 6. 2015 v 14:35 jako řidička automobilu registrační značky X na silnici I. třídy č. 11 v obci Vlkov pod Oškobrhem u budovy č. p. 57 dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu, neboť o méně než 20 km/h překročila nejvyšší dovolenou rychlost v obci, stanovenou § 18 odst. 4 téhož zákona, když jela namísto rychlosti 50 km/h rychlostí 62 km/h (po odečtení odchylky). Popis skutku zapsaný v navazujících bodech obsahuje veškeré podstatné informace, včetně konkrétního času spáchání přestupku a odkazu na konkrétní porušené ustanovení zákona o silničním provozu, včetně označení odstavce. Popis místa spáchání přestupku soud považuje za dostačující, protože je uvedena konkrétní adresa včetně čísla popisného v obci, jež zjevně nemá pojmenované ulice. Také označení právní kvalifikace paragrafem, odstavcem, písmenem i bodem lze hodnotit jako úplné. Výše pokuty je též stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobkyně jakožto přestupce je dostatečně identifikována všemi údaji požadovanými pokutovým blokem. Na pokutovém bloku je její podpis, jehož pravost nebyla ze strany žalobkyně relevantně zpochybněna. Na pokutovém bloku je dále uvedeno, že byl vypsán v Odřepsech dne 11. 6. 2015 a že téhož dnem byl převzat žalobkyní. Podepsala jej také řádně identifikovaná úřední osoba. Výhrady žalobkyně vůči tomuto bloku jsou proto nedůvodné.

27. Pokutový blok ze dne 26. 6. 2015 (související s oznámením ze dne 29. 6. 2015) obsahuje osobní údaje žalobkyně (jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu a číslo občanského i řidičského průkazu, podle nichž byla ověřena totožnost žalobkyně). Přestupek je popsán takto: „§ 125c/1f8–§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“, přestupkové jednání je specifikováno takto: „26. 6. 2015, 9:30 HOD, NYMBURK UL. FERDINANDA SCHULCE [sic] U č. p. 1122 X ŠKODA OCTAVIA řidička nedala přednost vozidlu jedoucímu po hlavní pozemní kom. a porušila [zřejmě „při tom“, nebo „tímto“, pozn. soudu] § 4a b § 22/1 z. č. 361/2000 Sb.“. Pokutový blok dále obsahuje údaj o uložené pokutě ve výši 2 500 Kč (slovem i číslem), informace o místě, kde tuto pokutu zaplatit, podpis úřední osoby (včetně razítka s jejím jménem, příjmením a služebním číslem), datum a místo vypsání pokutového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

28. Soud má za to, že z těchto údajů vyplývá, že žalobkyně se dne 26. 6. 2015 v 9:30 jako řidička automobilu továrny značky Škoda, registrační značky X na adrese Ferdinanda Schulze 1122 v Nymburce dopustila přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 8 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť v rozporu s § 4 písm. a) a b) a § 22 odst. 1 téhož zákona se nechovala ohleduplně a ukázněně, neřídila se pravidly provozu na pozemních komunikacích a nedala přednost vozidlu přijíždějícímu po hlavní pozemní komunikaci. Chybu v zápise jednoho písmene v názvu ulice na pokutovém bloku lze považovat za prostou chybu v psaní, která však nemá vliv na určitelnost místa spáchání, neboť předmětný zápis přestupkového jednání obsahuje nejen název obce, ale také název ulice místa spáchání přestupku. Popis skutku zapsaný celou větou dále obsahuje konkrétní čas spáchání přestupku i odkaz na konkrétní porušená ustanovení zákona o silničním provozu tak, jak byla později uvedena v oznámení ze dne 29. 6. 2015, a to včetně uvedení konkrétního odstavce, resp. písmen. Také označení právních kvalifikací paragrafem, odstavcem, písmenem, příp. i bodem lze hodnotit jako úplné. Výše pokuty je též stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobkyně jakožto přestupce je dostatečně identifikována všemi údaji požadovanými pokutovým blokem. Na pokutovém bloku je její podpis, je tedy nepochybné, že je adresován právě jí. Na pokutovém bloku je dále uvedeno, že byl vypsán v Nymburce dne 26. 6. 2015 a že téhož dnem byl převzat žalobkyní. Podepsala jej také řádně identifikovaná úřední osoba. Výhrady žalobkyně vůči tomuto bloku jsou proto nedůvodné.

29. Konečně pokutový blok ze dne 14. 11. 2015 (související s oznámením ze dne 16. 11. 2015) obsahuje osobní údaje žalobkyně (jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu a číslo občanského i řidičského průkazu, podle nichž byla ověřena totožnost žalobkyně). Přestupek je popsán takto: „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“, přestupkové jednání je specifikováno takto: „14. 11. 2015 v 1905 HODIN NYMBURK, UL. DRAHELICKÁ U Č. P. 155 ŘÍDILA OA RZ X A ZA JÍZDY NEBYLA PŘIPOUTÁNA BEZPEČNOSTNÍM PÁSEM § 6/1a z. č. 361/2000“. Pokutový blok dále obsahuje údaj o uložené pokutě ve výši 100 Kč (slovem i číslem), podpis úřední osoby (včetně uvedení jejího služebního čísla), datum a místo vypsání pokutového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

30. Soud má za to, že i z těchto údajů vyplývá, že žalobkyně se dne 14. 11. 2015 v 19:05 jako řidička automobilu registrační značky X na adrese Drahelická 155 v Nymburce dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť nebyla za jízdy připoutána bezpečnostním pásem, jak jí ukládá § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Popis skutku (přestupkového jednání) zapsaný celou větou obsahuje odkaz na porušené zákonné ustanovení včetně konkrétního odstavce i písmene a veškeré další podstatné informace, včetně konkrétního času a místa spáchání přestupku popsaného nejen názvem obce, ale též konkrétní ulice. Ani popisu právní kvalifikaci paragrafem, odstavcem a písmenem není co vytknout. Žalobkyně se tedy i v tomto případě mýlí, když tvrdí, že odkazy jsou neúplné. Výše pokuty je rovněž stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobkyně jakožto přestupce je též dostatečně identifikována všemi údaji požadovanými pokutovým blokem. Na pokutovém bloku je její podpis. Je nepochybné, že pokutový blok je adresován právě jí. Rovněž je na pokutovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Nymburce dne 14. 11. 2015, a že téhož dne byl převzat žalobkyní. Podepsala jej i řádně identifikovaná úřední osoba. Ani výhradám žalobkyně proti tomuto bloku soud nedal za pravdu.

31. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobní body vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem pokutových bloků nejsou důvodné.

32. Neobstojí rovněž nesouhlas žalobkyně se závěrem žalovaného, že podpisem pokutových bloků stvrdila jejich správnost a dala souhlas s projednáním v blokovém řízení. Žalobkyně v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a správnost pokutového bloku na ni. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v blokovém řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou tímto způsobem přestupek vyřešit. Svým podpisem tak žalobkyně vlastně správnost pokutového bloku schvaluje. Podpis pokutového bloku rozhodně není formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81, č. 2264/2011 Sb. NSS, nebo ze dne 15. 12. 2021, č. j. 4 As 452/2019–27, odst. 16). Přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně právně kvalifikován. Pokud má přestupce za to, že údaje na předmětném pokutovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností pokutový blok podepsat. Pokud jej nepodepíše, rozhodnutí v blokovém řízení nebude vydáno a věc se bude řešit ve standardním přestupkovém řízení. Podepsala–li však žalobkyně pokutový blok, přestože měla za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže její později komunikovaná výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloku k zápisu bodů do bodového hodnocení.

IV. Závěr a náklady řízení

33. Soud uzavírá, že žalobní body neshledal důvodnými ani nezjistil žádnou vadu, ke které by byl povinen přihlédnout i bez námitky. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. K návrhu žalovaného, aby mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, soud uvádí, že do běžné úřední činnosti správního orgánu spadá též obhajoba svých rozhodnutí v řízení před soudem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47, č. 3228/2015 Sb. NSS, či rozsudek NSS ze dne 16. 7. 2021, č. j. 2 As 264/2019–38, odst. 34). Náhradu nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému proto soud nepřiznal.

Poučení

I. Shrnutí řízení o záznamu bodů v registru řidičů II. Obsah podání účastníků III. Posouzení věci soudem IV. Závěr a náklady řízení