51 A 3/2019 - 56

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. v právní věci navrhovatelka: X bytem X zastoupena JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem sídlem Klokotská 103, 390 01 Tábor proti odpůrci : Obec Stachy sídlem Stachy 200, 384 73 Stachy zastoupena JUDr. Tomášem Samkem, advokátem sídlem Pražská 140, 261 01 Příbram I o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - změna č. 15 územního plánu obce Stachy, vydaná usnesením Zastupitelstva obce Stachy č. 360 ze dne 15. 8. 2018 v části vymezení nové zastavitelné plochy Z15-B3, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – změna č. 15 územního plánu obce Stachy, vydané usnesením Zastupitelstva obce Stachy č. 360 ze dne 15. 8. 2018, se ruší v části vymezení nové zastavitelné plochy Z15-B3, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 13.228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce navrhovatelky.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu včetně repliky

1. Dne 15. 8. 2018 přijalo Zastupitelstvo odpůrce usnesením č. 360 změnu č. 15 územního plánu obce Stachy formou opatření obecné povahy č. 1/2018.

2. Návrhem ze dne 30. 1. 2019 doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích téhož dne se navrhovatelka domáhala zrušení změny č. 15 územního plánu obce Stachy v části vymezení nové zastavitelné plochy Z15-B3 ke dni vyhlášení rozsudku zdejšího soudu.

3. Navrhovatelka popsala rozsah svého spoluvlastnického práva k pozemku parc. č. x, který přímo mezuje s pozemky par. č. x a x, je tudíž bezprostředně dotčen návrhem změny v lokalitě 3 – Jáchymov. Konstatovala svou aktivní legitimaci k podání předmětného návrhu. Poznamenala, že spolu s druhou spoluvlastnicí podala dne 15. 10. 2017 připomínky k předmětné změny územního plánu a dále dne 23. 5. 2018 podrobnou písemnou námitku k témuž. Námitka obsahovala konkrétní věcné a právní zdůvodnění nesouhlasu s navrhovaným řešením. Odpůrce však připomínky a námitky neakceptoval a tímto postupem se cítí navrhovatelka dotčena na svém ústavně garantovaném vlastnickém právu stejně jako na právu na spravedlivý proces.

4. Pod bodem III.1. navrhovatelka poukazovala na rozpor opatření obecné povahy s § 55 odst. 4 stavebního zákona, neboť došlo k nezákonnému vymezení nových zastavitelných ploch. K tomu poukázala na text citovaného ustanovení stavebního zákona a zdůraznila, že pro vymezení nových zastavitelných ploch v rámci změny územního plánu zákon striktně vyžaduje splnění dvou kumulativních podmínek: a) prokázání nemožnosti využití již vymezené zastavitelné plochy, b) prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Současně poukázala na přechodná ustanovení zákona č. 225/2017 Sb., bod 3 stavebního zákona k aplikaci ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2017, které citovala. Připomněla i předchozí judikaturu Nejvyššího správního soudu s poznámkou, že v dřívějším znění stavebního zákona požadavek stanovený v § 55 odst. 4 byl zakotven v odstavci 3 stavebního zákona. Podstatou změny Z15-B3 je vymezení nové zastavitelné plochy určené pro bydlení. Jedná se o změnu z nezastavěného a nezastavitelného území s funkční plochou polopřirozené porosty (luk, pastvin, lad, plochy neurbanizované). Odpůrce nesplnil povinnosti zakotvené v § 55 odst. 4 stavebního zákona. Na vymezení zastavitelné plochy změny Z15-B3 nebyl prokázán veřejný zájem. Toto vymezení naopak zasahuje do požadavku na ochranu krajiny, který je stanoven ustanovením § 18 odst. 5 stavebního zákona. Odůvodnění napadeného OOP vyhodnocuje soulad s § 55 odst. 4 stavebního zákona v části k), l, z něhož vyplývá, že současný územní plán obce Stachy z roku 2002, včetně jeho změn má vymezen dostatečný počet ploch, jak v oblasti bydlení, tak občanského vybavení, výroby i zemědělství. Tato kapitola zdůvodňuje nové zastavitelné plochy tím, že řada navržených pozemků se váže na nutnost zainvestování, které buď není možné z důvodu extrémně vysokých nákladů na podmiňující investice nebo z důvodu nemožnosti získání souhlasu majitelů pozemků, přes které jsou vedeny podmiňující investice pro výstavbu. Dalším důvodem k navýšení počtu stavebních pozemků je existence konkrétních žadatelů majitelů pozemku. Určité zdůvodnění obsahuje i výroková část napadeného opatření obecné povahy na straně 5, kde je uvedeno, že v osadě Jáchymov je celkem pět domů k bydlení, kdy lokality Jáchymov a Michalov postupně srůstají. V souladu s Politikou územního rozvoje je však žádoucí, aby nedošlo k propojení těchto lokalit. Jáchymov je typickým představitelem původně roztroušené šumavské zástavby, jejíž struktura je zde celá dochovaná a představuje významnou hodnotu území, jíž je nutné chránit. Takové zdůvodnění navrhovatelka neakceptuje, poukazuje dále na to, že odpůrce v odůvodnění záměrně mate argumentací, že zjednává nápravu týkající se vodojemu a cípu louky severozápadně od vodojemu, neboť malá část jiného pozemku byla chybou pořizovatele stanovena ve změně č. 3 územního plánu Stachy, účinné od 30. 12. 2005. K nápravě bylo přistoupeno změnou č. 6 s účinností od 6. 1. 2009 a od této doby je tato plocha nezastavitelná. Plocha Z15-B3 nebyla nikdy v žádném územním plánu zastavitelná. Navrhovatelka zdůraznila, že pokud má obec dostatek zastavitelných ploch, nesmí dojít k dalšímu navyšování a vymezování dalších zastavitelných ploch. Podle závěrů a doporučení zprávy o uplatňování územního plánu obce Stachy jsou vymezeny plochy pro bydlení cca 1100 obyvatel, což představuje zdvojnásobení počtu (Stachy mají 1138 obyvatel). Územní plán obce Stachy měl před přijetím napadené změny dostatek zastavitelných ploch, přičemž jedna bezprostředně sousedí s plochou Z15-B3. Jedná se o plochy Z3-4 (zastavitelná od roku 2005). Zde je bydlení v rodinných domech, plocha Z9-B44 zastavitelná od roku 2011, plochy Z12-SO11, Z12-SO12 (doplnění uvnitř stávající zástavby), další plochy například Z3-16, Z3-12, Z3-11. Napadená změna územního plánu se k možnosti využití těchto a dalších zastavitelných ploch vůbec nevyjadřuje. Neprokazuje tudíž potřebnost u změny Z15-B3. K tomu odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 6A 99/2015-183, z kterého citovala. Současně doplnila, že v předmětné lokalitě Jáchymov dochází napadenou změnou k čtyřicetiprocentnímu nárůstu počtu domů oproti současnému stavu a k dvacetiprocentnímu nárůstu výměry zastavitelných ploch. Podrobný výpočet popsala ve svých námitkách, které vznesla proti navrhované změně. Podle navrhovatelky napadené OOP nesplňuje ani jeden z požadavků stanovených v § 55 odst. 4 stavebního zákona ve znění účinném v době pořizování návrhu. V důsledku toho je napadené OOP v rozporu s ustanovením § 18 odst. 4 stavebního zákona.

5. Pod bodem III. 2. navrhovatelka poukázala na rozpor se zadáním změny č. 15 územního plánu obce Stachy a s rozhodnutím o pořízení napadeného územního plánu. Zadání, z něhož citovala, jasně deklaruje, že nemá dojít k vymezení nových zastavitelných ploch. Součástí zadání je prověření dvanácti žádostí na vymezení nových zastavitelných ploch. V zadání je přitom uveden počet 7 žádostí, avšak navrhovatelkou napadená změna Z15-B3 mezi žádostmi, které měl návrh napadené změny územního plánu prověřit, není. Dále odkázala na usnesení Zastupitelstva č. 117 ze dne 20. 4. 2016, podle kterého měly být za účelem změny č. 15 územního plánu zařazeny všechny doručené žádosti o změnu územního plánu, kdy současně zastupitelstvo schválilo, že všichni žadatelé uhradí společně poměrnou částku všechny finanční náklady spojené s pořízením této změny. Napadená změna Z15-B3, je tudíž v rozporu s rozhodnutím odpůrce o pořízení napadené změny a v rozporu se schválením zadání této změny.

6. Bod III.3. návrhu poukazoval na rozpor s cíli a úkoly územního plánování. Navrhovatelka tvrdí, že již v rámci svých námitek poukazovala na rozpor s cíli a úkoly územního plánování, které jsou definovány v § 18 a § 19 stavebního zákona a v této části odkázala na odůvodnění svých námitek ze dne 23. 5. 2018. Navrhovatelka citovala ustanovení § 18 a § 19 stavebního zákona, s nimiž je napadená změna v rozporu. Nezákonné vymezení plochy zasahuje do vlastnických práv navrhovatelky.

7. Pod bodem III.4. navrhovatelka tvrdila, že napadená změna územního plánu je nedostatečně odůvodněna. K tomu odkázala na příslušná ustanovení správního řádu, jakož i judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně požadavků na odůvodnění opatření obecné povahy. Podle jejího názoru změna Z15-B3 je zcela nedostatečně, nepravdivě a zmatečně odůvodněna a toto odůvodnění nenaplňuje požadavky citovaných právních předpisů, ani soudní judikatury. Již v námitkách navrhovatelka uváděla, že v textové části odůvodnění schválené změny č. 15 byly uvedeny matoucí nebo nepravdivé skutečnosti (po změnách č. 1 – 6 územního plánu obce Stachy byla předchozí chyba pocházející pravděpodobně ze změny č. 3 opravena od 6. 1. 2009, kdy nabyla účinnosti a plocha vodojemu součástí ploch bydlení není. Pozemek par. č. x ve skutečnosti ani legislativně změnou č. 15 dotčen není, ani zbytková mnohoúhelníková plocha parc. č. x severně od vodojemu není od 1. 6. 2009 součástí ploch bydlení). Dále poukázala na skutečnost, že plocha B3 nemůže být označena jako proluka, neboť prolukou dle Metodického výkladu MMR ze dne 23. 7. 2015 se rozumí nezastavěný pozemek nacházející se v zastaveném území, bezprostředně sousedící s pozemkem či pozemky uvedenými v § 58 odst. 2 písm. a) nebo c) stavebního zákona. Plocha B3 se nenachází v současném zastavěném území, a proto nemůže být označená jako proluka. Deklarované ucelení sídla by ve skutečnosti znamenalo nežádoucí srůst samostatného sídla Jáchymov se sousedním samostatným sídlem Michalov. Část odůvodnění je nelogicky obsažena i ve výrokové části napadené změny územního plánu, kde je též uvedeno několik zjevných zavádějících údajů nebo omylů. Tyto omyly navrhovatelka dále specifikovala.

8. Pod bodem III.5. navrhovatelka dále poukázala nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o jejích námitkách, která uplatnila proti změně územního plánu. O těchto námitkách rozhodl odpůrce usnesením zastupitelstva č. 337 na zasedání ze dne 11. 6. 2018. Toto rozhodnutí není jakkoliv zdůvodněno. Odůvodnění je uvedeno až v samotném napadeném opatření obecné povahy, které pořizovatel připravil a zastupitelstvo schválilo jako součást opatření obecné povahy až dne 15. 8. 2018. Tento postup je podle navrhovatelky zmatečný, neboť námitku navrhovatelky odpůrce zamítl dne 11. 6. 2018 bez jakéhokoliv odůvodnění. Dále navrhovatelka namítá nedostatečnost vypořádání jí detailně odůvodněné námitky. K tomu argumentovala judikaturou Nejvyššího správního soudu, Vypořádání námitky navrhovatelky je rovněž v rozporu s § 55 odst. 4 stavebního zákona, neboť toto vypořádání zcela absentuje. Vůbec totiž nereaguje na námitku navrhovatelky ohledně nesplnění povinnosti, prokázání potřeby, vymezení nových zastavitelných ploch. Vypořádání námitky se tudíž sestává ze spekulativních, nepřezkoumatelných tvrzení týkajících se zmatečné historie pořizování jednotlivých změn územního plánu obce Stachy. Vypořádání námitek je tudíž v rozporu se stavebním zákonem, správním řádem i judikaturou Nejvyššího správního soudu a je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

9. V bodě III.6. navrhovatelka poukazovala na nerespektování stanoviska dotčeného orgánu a zároveň na jeho nezákonné stanovisko. V této souvislosti připomněla ustanovení § 4 odst. 2 stavebního zákona, podle kterého dotčené orgány vydávají pro postupy podle stavebního zákona stanoviska, která sice nejsou samostatným rozhodnutím, ale jsou závazným podkladem pro opatření povahy. To potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu. Napadená změna územního plánu v části Z15-B3 nerespektuje požadavek orgánu památkové péče – MÚ Vimperk, odbor školství vyjádřený ve stanovisku ze dne 25. 5. 2018 č. j. MÚV PK-K18305/18-HRU, které doporučuje vyhovět námitce navrhovatelky. Zároveň dotčený orgán upozorňuje na skutečnost, že změna č. 15 nerespektuje priority č. 14 aktualizované Politiky územního rozvoje, kdy pokud mají být respektovány a zachovány urbanistické struktury dané lokality nemělo by dojít k vymezení ploch a k jejich nepřiměřenému rozšiřování. Správa národního parku Šumava uplatnila dne 23. 5. 2018 ve svém stanovisku SZ NPS 07267/2016/7-NPS 04867/2018 souhlas s požadavkem navrhovatelky na vypuštění plochy s označením B3 Jáchymov.

10. Poslední námitkou pod bodem III.7. navrhovatelka poukázal na rozpor s nadřazenou územně plánovací dokumentací, a to s článkem 14 aktualizované Politiky územního rozvoje, jak shodně uvedl dotčený orgán v úseku památkové péče. Současně je dle názoru navrhovatelky napadená změna územního plánu v rozporu prioritami územního rozvoje stanovenými v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje ve znění aktualizace č. 6 konkrétně priorit A bod 2,3 a 5. Navrhovatelka požadovala, aby soud opatření obecné povahy č. 15 územního polánu obce Stachy, vydané usnesením Zastupitelstva obce Stachy č. 360 ze dne 15. 8. 2018, zrušil v části vymezení nové zastavitelné plochy Z15-B3, dnem vyhlášení tohoto rozsudku.

11. Navrhovatelka v replice k vyjádření žalovaného setrvala na své argumentaci uvedené v žalobě, zdůraznila, že při posuzování aktivní legitimace je kritériem, co lze v zastavitelné ploše Z15-B3 z pohledu napadené změny realizovat, tj. maximální možná kapacita dle regulativů, nikoliv to, co vlastník v rámci navazujících procesů tvrdí, že v ploše realizovat chce. Aktivně legitimaci připustil i odpůrce, neboť její podání k návrhu změny územního plánu vyhodnotil jako námitku nikoliv připomínku a rozhodl o této námitce. Odpůrce své vyjádření členil jiným způsobem, než učinila navrhovatelka ve svém návrhu, kterým požadovala zrušit změnu územního plánu. Odpůrce se k jejím výhradám uvedeným v návrhu vyjádřil v obecné poloze. Je proto obtížné na vyjádření odpůrce reagovat. Podle jejího názoru rozhodnutí o námitkách, které uplatnila, je nedostatečně odůvodněné. Setrvala na své argumentaci ohledně rozporu se zadáním změny č. 15 ÚPO Stachy a rozhodnutím o pořízení napadeného opatření obecné povahy. Nelze pak argumentovat legitimním očekáváním osoby zúčastněné na řízení, pokud měla v 90 létech vydané stavební povolení, jehož platnost svou pasivitou nechal propadnout. Dále podle jejího názoru stanoviska dotčených orgánů Státní správy měla vést pořizovatele změna územního plánu k vyhovění jejím námitkám. Pokud dotčený orgán upozorňuje na to, že změny č. 15 územního plánu nerespektuje prioritu č. 14 aktualizované Politiky územního rozvoje, jde podle jejího názoru o závažné zjištění, na které byl pořizovatel povinen reagovat úpravou návrhu. Navrhovatelka setrval i na námitce ohledně rozporu změny územního plánu s § 55 odst. 4 stavebního zákona, neboť se jedná o nezákonné vymezení nových zastavitelných ploch. Jakkoliv se snaží odpůrce zpochybnit podstatu změny Z15-B3 a popírá, že jde o vymezení nové zastavitelné plochy určené pro bydlení, navrhovatelka zdůrazňuje, že jde o změnu z nezastavěného a nezastavitelného území s funkční plochou polopřirozené porosty na plochu zastavitelnou. V ostatním navrhovatelka odkázala na své obsáhlé tvrzení a citaci judikatury správních soudů. Poznamenala, že odpůrce se v tomto směru k její argumentaci nevyjádřil.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

12. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. V prvé řadě zdůraznil, že je otázkou, zda aktivní legitimace k podání návrhu je u navrhovatelky po formální i materiální stránce splněna, neboť dotčená změna č. 15 územního plánu se netýká pozemků, jejichž je navrhovatelka spoluvlastníkem a s dotčenými plochami ani nesousedí. Jí podaný návrh obsahuje obecná tvrzení o tom, jak by se měla změna územního plánu přímo promítnout do jejích oprávněných zájmů. Rovněž použité pojmy zhoršení životního prostředí či narušení pohody bydlení nejsou podloženy žádnou konkrétní tvrzenou skutečností. Dokládají pouze obecnou vůli navrhovatelky v lokalitě Jáchymov nepřipustit jakoukoliv další výstavbu. Změna územního plánu by musela pro navrhovatelku představovat podstatné a hmatatelné ovlivnění poměrů na jí vlastněných nemovitostech.

13. Z návrhu kromě nedostatku odůvodnění napadeného opatření obecné povahy nevyplývají vady řízení o vydání této změny. Odpůrce zdůraznil, že proces vydání změny územního plánu proběhl v souladu s požadavky stavebního zákona a žádná zúčastněná osoba nebyla zkrácena na svém právu podílet se na procesu pořizování změny. Odůvodnění opatření obecné povahy, tak i výroková část a rozhodnutí o zamítnutí námitek vyhovují nárokům na kvalitu vnitřní konzistenci a argumentační přesvědčivost vydaného aktu. Odpůrce zastává názor, že splnil veškeré zákonné i judikatorní požadavky na formální a materiální obsah odůvodnění rozhodnutí, o námitkách vznesených navrhovatelkou v průběhu procesu pořizování změny územního plánu obce.

14. K námitce navrhovatelky, že vymezení plochy B3 nemá oporu v zadání změny územního plánu obce a v rozhodnutí o pořízení této změny odpůrce poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu. V dané věci pořizovatel reagoval stejně jako zastupitelstvo obce na dodatečně zjištěné chybné vymezení zastavitelné plochy na pozemcích x, x a x v k. ú. x předchozími změnami územního plánu obce Stachy a vymezením plochy B3, tak došlo pouze k nápravě chybných postupů v předchozích fázích pořizování změn územního plánu. K tomu dále odpůrce doplnil, že na vymezené ploše byla v minulosti povolena výstavba rodinného domu, a to konkrétně stavebním povolením vydaným Městským úřadem Vimperk, odborem výstavby a územního plánu ze dne 4. 11. 1996 pod č. j. OVÚP 330-4153/3888/96. Tento pozemek byl pravděpodobně stavebním úřadem stále vnímán jako součást zastavěného území, což se projevilo ve stanovisku Městského úřadu Vimperk, odboru výstavby a územního plánování ze dne 19. 7. 2006 č. j. VÚP 330-1256/1617/06 Še-2, kterým bylo žadateli sděleno, že parcela č. x v k. ú. x je v její horní části využitelná pro výstavbu rodinného domu. Z těchto skutečností vyplývá, při respektování principu legitimního očekávání ve vztahu k parcele č. x v k. ú. x, že k žádným změnám až do doby vydání změny územního plánu nedošlo a tato je již zahrnuta v zastavitelných plochách územního plánu a lze ji využít k výstavbě rodinného domu. Proto bylo na místě provést nápravu nepřehledného stavu vymezením zastavěných a zastavitelných ploch v daném území a tuto skutečnost postavit najisto. Důvody vymezení plochy B3 v daném území, proto nejsou v rozporu s východisky zadání změny č. 15 územního plánu obce a z tohoto zadání vychází.

15. Namítá-li navrhovatelka, že změna územního plánu je v rozporu se závaznými stanovisky orgánu památkové péče a orgánu ochrany přírody, jakož i s nadřazenou územně plánovací dokumentací pak odpůrce k tomu uvedl, že navrhovatelkou zmiňovaná stanoviska nebyla stanovisky dotčených orgánů k návrhu změnu územního plánu, ale jednalo se o stanoviska k podaným námitkám navrhovatelky. Ta byla vydána pro případ, že by na základě námitek navrhovatelky docházelo k přepracování návrhu změny územního plánu. Vydaná změna územního plánu obce tak odpovídá ve smyslu § 54 odst. 2 návrhu, který byl odsouhlasen dotčenými orgány. Uvedená stanoviska k námitkám navrhovatelky vyjadřují pouze potenciální souhlas dotčeného orgánu s případným vyhověním námitkám navrhovatelky nikoliv kategorický požadavek na to, aby námitkám bylo vyhověno. Pořizovatelé, respektive vydavatel změny územního plánu se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatelky k obsahu doručených souhlasných stanovisek dotčených orgánů, podrobně vyjádřil. Odpůrce zastává názor, že souhlas dotčeného orgánu s tím, aby pořizovatel územního plánu vyhověl podaným námitkám, nelze považovat za požadavek dotčeného orgánu na změnu návrhu územního plánu. Pouze pokud by dotčený orgán vznesl výhrady formou změny stanoviska k návrhu územního plánu, bylo by nutné zajistit soulad návrhu a takto změněného stanoviska dotčeného orgánu. Navrhovatelkou uvedené dotčené orgány nezměnily svá původní stanoviska, a proto je vydaná změna územního plánu v souladu s takovými stanovisky. Ohledně namítaného rozporu se Zásadami územního rozvoje odpůrce uvedl, že vymezení zastavitelné plochy B3 nelze vnímat jako rozšiřování zastavitelných území, ale pouze jako nápravu nepřehledného vymezení zastavitelných a zastavěných ploch. Po změně územního plánu došlo fakticky ke zmenšení zastavitelné plochy na dané území o více než 1 000 m2, což je plně v souladu s požadavkem priorit pod bodem A, bod 2, 3 a 5 Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, jakož i prioritou č. 14 Politiky územního rozvoje.

16. Odpůrce vyjádřil nesouhlas s názorem navrhovatelky, že vymezení zastavitelné plochy B3 je v rozporu s požadavkem ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona. Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, z jakého důvodu a v jakých souvislostech došlo ke specifikaci předmětné plochy B3 v dané lokalitě. Podle odpůrce a argumentů výše uvedených již před zahájením pořizování změny č. 15 územního plánu obce Stachy, byla daná lokalita z hlediska stanoviska orgánů veřejné správy považována za plochu umožňující zastavění. Z dokumentace není pouze patrné, zda v dané lokalitě došlo k chybnému vymezení zastavěného území nebo zastavitelné plochy, která zřejmě měla být umístěna na parcele č. x v k. ú. x. Jednotlivé změny na sebe vzájemně nenavazovaly a jednotlivá grafická znázornění nerespektovala předchozí etapy změn územního plánu. Z toho důvodu vymezení plochy B3, kdy zároveň došlo k redukci a regulaci původně zastavitelných ploch na parcelách č. x a x v k. ú. x, nelze považovat za rozšiřování zastavitelných ploch ve smyslu § 55 odst. 4 stavebního zákona, a tudíž napadená změna územního plánu není v rozporu s uvedeným ustanovením. Odpůrce rovněž vyjádřil nesouhlas s tvrzením navrhovatelky, že v odůvodnění rozhodnutí o jejích námitkách nereagoval na tuto námitku. Z rozhodnutí o námitkách je zcela zřejmé, že vydáním změny územního plánu dojde k redukci zastavitelných ploch na parcelách č. x, xaxvk. ú. x o cca 460 m2, přičemž 400 m2 je nově určeno pro výstavbu vodojemu a nikoli rodinného domu jako doposud. Odpůrce zastává názor, že novým vymezením zastavitelných ploch došlo pouze k jejich upřesnění, specifikaci a redukci současných zastavitelných ploch v daném území.

III. Právní hodnocení soudu

17. Krajský soud po ověření aktivní procesní legitimace navrhovatelky přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu tak, jak se stanoví § 101d odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy § 101b odst. 3 s..ř.s.

18. Územní plán se vydává na základě ustanovení § 43 odst. 4 věty poslední stavebního zákona formou opatření obecné povahy. V dané věci byla změna č. 15 územního plánu obce Stachy vydána formou opatření obecné povahy č. 1/2018, které bylo schváleno usnesením Zastupitelstva obce č. 360 dne 15. 8. 2018. Opatření obecné povahy bylo v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla po dobu 15 dnů zveřejněna na úřední desce obce a datum účinnosti změny č. 15 územního plánu obce Stachy nabylo účinnosti 8. 9. 2018. Napadený akt představuje tudíž opatření obecné povahy, které bylo řádně vydáno a je účinné. Podmínky řízení jsou proto splněny.

19. Aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení části opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 sp. zn. 1Ao 1/2009 dovodil: „….navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena (…). Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsenkventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právních sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace provádění konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.(…). Výjimečně je též představitelné, aby aktivní procesní legitimace byla dána i tehdy, tvrdí-li navrhovatel, který sám není vlastníkem nemovitosti, ani nemá právo k takové cizí věci na území regulovaném územním plánem, že jeho vlastnické právo nebo jiné absolutní právo k nemovitosti nacházející se mimo území regulované územním plánem by bylo přímo dotčeno určitou aktivitou, jejíž provozování na území regulovaném územním plánem tento plán (jeho změna) připouští. Typicky půjde o vlastníka pozemku sousedícího s územím regulovaným územním plánem, který by mohl být dotčen určitou aktivitou, jejíž vlivy se významně projeví i na jeho pozemku (např. exhalacemi, hlukem, zápachem apod.), nebo které povedou k významnému snížení hodnoty jeho majetku.“ 20. Navrhovatelka konzistentně v připomínkách k zadání návrhu změny územního plánu obce Stachy, tak i v námitce proti tomuto návrhu jakož i v návrhu na zrušení opatření obecné povahy tvrdila, že je spoluvlastnicí pozemku p. č. x, který mezuje s pozemky č. x a x dotčenými navrhovanou změnou územního plánu v lokalitě 6 - Jáchymov, a to přímo. Navrhovatelka je spoluvlastníkem dalších pozemků parc. č. x, x, x, st. x a stavby č.p. x objekt bydlení, kterou jsou v bezprostřední blízkosti navrhované změny. Tyto nemovitosti zakoupila navrhovatelka se svou spoluvlastnicí za účelem trvalého bydlení. Je proto přímo dotčena na svých právech přijatou změnou územního plánu obce. Dále již v uplatněné připomínce k návrhu změny územního plánu tak i v námitce proti návrhu změny č. 15 územního plánu obce Stachy tvrdila, že nejsou v návrhu změny zohledněny historické a stávající urbanistické struktury, kulturní hodnoty a krajinný ráz. Návrh tudíž není podle jejího názoru v souladu s cíli a úkoly územního plánování podle stavebního zákona. Zároveň tvrdila, že v odůvodnění změny územního plánu jsou matoucí nebo nepravdivé údaje a zároveň není prokázána ani odůvodněna potřeba rozvojových ploch území tak, jak stanoví § 55 odst. 4 stavebního zákona. Vypořádání jejích připomínek, které předala ke společnému jednání, považovala za nedostatečné. Soud k tomu konstatuje, že toto tvrzení navrhovatelky hodnotí jako dostačující, neboť z kontextu uvedeného je evidentní, že námitka týkající se plochy B3, kdy došlo k přeřazení pozemků xax do plochy zastavitelného území je způsobilé ovlivnit a zasáhnout navrhovatelkou uváděná práva.

21. Soud dále shledal naplnění podmínky formulace závěrečného návrhu, neboť navrhovatelka jednoznačně uvedla, že se domáhá zrušení pouze části změny územního plánu, kterou konkrétně označila. Návrh, který soudu předložila, vyhovuje i dalším náležitostem požadovaným v ustanovení §101b odst. 2 s.ř.s. a byl podán ve lhůtě stanovené v ustanovení § 101b odst. 1 s.ř.s.

22. Pod bodem III. navrhovatelka tvrdila, že byla zkrácena na svém vlastnickém právu jakož i na právu na spravedlivý proces konkrétně specifikovanými procesními i hmotněprávními nezákonnostmi, kdy pod bodem č. 1 v prvé řadě namítala rozpor s ustanovením § 55 odst. 4 stavebního zákona, neboť se jednalo o nezákonné vymezení nových zastavitelných ploch.

23. Ustanovení § 55 stavebního zákona stanoví povinnost vyhodnocování územního plánu a jeho změny. Pořizovatel po vydání územního plánu má povinnost sledovat aktuálnost celé vydané dokumentace, jinak řečeno, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byl územní plán vydán, kdy stavební zákon dále stanoví povinnost předložit návrh zprávy o uplatňování územního plánu v uplynulém období nejpozději do 4 let od jeho vydání a poté pravidelně každé 4 roky. Návrh zprávy o uplatňování územního plánu má stanoven obsah § 15 vyhlášky o územně analytických podkladech, podle něhož se vyhodnocují změny podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán, vyhodnocují se případné nepředpokládané negativní dopady na udržitelný rozvoj území, popisují se problémy k řešení vyplývajících územně analytických podkladů pořízených po vydání územního plánu. Současně se vyhodnocuje soulad s Politikou územního rozvoje a z územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Hodnotí se případná nemožnost využít vymezené zastavitelné plochy, jakož potřeby vymezit nové zastavitelné plochy. Pokud z vyhodnocení uplatňování územního plánu, které probíhá podle stavebního zákona, vyplyne nutnost pořízení změny, postupuje pořizovatel po schválení zprávy o uplatňování územního plánu podle ustanovení § 50 – 54 stavebního zákona. Podle § 55 odst. 4 stavebního zákona „další zastavitelné plochy lze změnou v územním plánu vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“.

24. Z odůvodnění vymezení zastavitelného území vyplývá, že navrhovaná změna č. 15 územního plánu obce Stachy nemění základní koncepci vydaného územního plánu obce, pouze upřesňuje a doplňuje již dříve navržené řešení. K ploše B3 – plocha bydlení (v lokalitě 3) v místní části Jáchymov je nově navržená plocha bydlení vymezená v návaznosti na zastavěné území podél místní komunikace, v návaznosti na tuto plochu se nachází plocha bydlení vymezená již předchozí platnou územně plánovací dokumentací. Její umístění je ale nově posouzeno jako nevhodné z hlediska existence vodojemu na této ploše. Z toho důvodu byla touto změnou provedena redukce plochy bydlení, a to o plochu stávajícího vodojemu o zbytkovou plochu nad vodojemem a o jihovýchodní cíp plochy. Navržená plochy B3 tak v podstatě nahrazuje část zrušené sousední plochy o stejné výměře, která byla vymezena v předchozí územně plánovací dokumentaci. Výsledkem jsou dvě navržené plochy bydlení, které jednak navazují na zastavěné území, jsou situovány podél komunikace a respektují typ zástavby. Z hlediska záboru ZPF dochází k navrácení zrušených částí plochy půdnímu fondu, zatímco u nové vymezené plochy B3 není prováděn zábor, neboť se jedná o ostatní plochu. Z takto formulovaného odůvodnění změny územního plánu nevyplývá splnění požadavku stanoveného v § 55 odst. 4 stavebního zákona. Nevyplývá ani však z něho, že by zástavba byla nutná a nevyhnutelná. Odůvodnění, které obsahuje změna územního plánu, vypovídá o tom, že zřejmě odpůrce sám nemá jasno v této otázce, což následně vyplývá i z odůvodnění odpůrce o námitce uplatněné navrhovatelkou, z něhož nejasnosti a nezodpovězené otázky spíše napovídají tomu, že se jedná o odhad odpůrce. Kupříkladu na straně 38 změny územního plánu je uvedeno, ohledně změny číslo 3 územního plánu obce z roku 2005, že není zřejmé, co se stalo s vymezenou plochou ohledně pozemkové parcely 687/4, zda byla navrácena do nezastavěného území ploch přírodních, či zůstala vymezena jako zastavitelná a změnami č. 1 – 6 došlo k nápravě a z pouhého nevybarvení je zařazena do nezastavěného území, kde však není stanoveno žádné funkční využití. Následující změny územního plánu č. 4 – 8 lokalitu Jáchymov neřešily. U změny č. 6 na straně 40 je uvedeno, že lze s úspěchem polemizovat, zda nápravu stavu, který vznikl chaosem nevymezování ploch v lokalitě Jáchymov, dojde k výraznému znehodnocení této enklávy. Podle všeho měla být změnou č. 3 vymezena část pozemku x a ne x, neboť vlastník pozemku x měl v roce 1996 vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení s platností do roku 2001. Na straně 42 k vyhodnocení uplatněných připomínek je uváděno, že připomínky obsahující požadavek na zahrnutí pozemku pro výstavbu jako objektu bydlení byly obecně zamítnuty s odůvodněním, že není naplněn zákonný požadavek podle § 55 odst. 4 stavebního zákona, to je prokázání nemožnosti využití stávající zastavitelné plochy a současně vymezením nové zastavitelné plochy. Z citovaných částí odůvodnění změny územního plánu je zcela zřejmé, že zákonný požadavek, aby nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy byla nejen zdůvodněna, ale dokonce prokázána, nebyl v dané věci naplněn. Odpůrce v tomto směru neučinil nesporná zjištění, ani nesporné závěry. Z poskytnutého odůvodnění naopak vyplývá, že odpůrce nemá v této věci jasno, jeho argumentace je na různých částech odůvodnění rozporná, kdy u předmětné lokality změny Z 15 - B3 uvádí, že napravuje chyby, nicméně z další části je patrné, že odpůrce spolehlivě nezjistil, zda se vůbec o chyby jedná. V další části odůvodnění změny územního plánu obce odpůrce uvádí, že nové zastavitelné plochy nelze s odkazem na § 55 odst. 4 stavebního zákona vůbec vymezit a s tímto odůvodněním zamítá řadu připomínek, konkrétně označených osob a žádostí zařazení jejich pozemků do zastavitelného území, nicméně sporné plochy i přes tuto argumentaci vymezuje.

25. Povinností obce je přitom v potřebné a přezkoumatelné míře zdůvodnit nejen to, které zastavitelné plochy jsou dosud nevyužity a proč je využít k nové výstavbě nelze, ale i to, proč se u konkrétních pozemků mění jejich charakteristika z nezastavitelných na zastavitelné a proč se jeví být vhodnou náhradou za pozemky nevyužité. K tomu lze odkázat na rozsudek sp. zn. 8 Ao 6/2011. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území je nutné provést u každé změny, jejíž podstatou je změna původně nezastavitelné plochy na plochu zastavitelnou. K tomu lze odkázat na rozsudek NSS sp. zn. 4 As 220/2016. Vzhledem k tomu, že odpůrce těmto požadavkům nedostál, soud hodnotí tu část odůvodnění napadeného opatření obecné povahy, která se týká využití stávajících zastavitelných ploch a potřeby vymezit plochy nové za nepřezkoumatelnou pro nedostatek důvodů. Námitku navrhovatelky, soud proto hodnotí jako důvodnou.

26. Pro úplnost soud poukazuje na písemnosti založené ve spise, kdy starosta obce Stachy formou emailové korespondence dne 1. 12. 2016 zaslal Městskému úřadu Vimperk (Ing. M.Š.) podklady žádosti, zda by je bylo možné projednat ve změně č. 15, kdy jednalo se o pozemek v Jáchymově Pod V. pro stávajícího vlastníka MUDr. V. – nejasný stav – původně v ÚP po Ing. H. s předchozím stavebním povolením, dále o dva pozemky – Pod Jirkalovem, kdy je žadatelem V.B., bývalý stavební technik. V zadání změny č. 15 územního plánu obce Stachy, které schválilo zastupitelstvo obce Stachy dne 22. 2. 2017, nejsou zařazeny pozemky v části Jáchymov. Vyjádření dotčených orgánů, která byla zpracována k zadání změny územního plánu se taktéž k předmětné lokalitě nevyjadřovala. Kupříkladu ve vyjádření Správy národního parku Šumava ze dne 5. 10. 2016 na straně 4 pod bodem VI ve vztahu k žádostem fyzických osob o vymezení nových zastavitelných ploch je vysloven názor, že ve správním území obce Stachy není důvod k vymezování dalších zastavitelných ploch. Podle ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona je možné další zastavitelné plochy změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby nových zastavitelných ploch. Na území obce Stachy je vymezeno dostatek zastavitelných ploch pro bydlení i další činnosti umožňující přiměřený rozvoj obce, takže k vymezování dalších ploch dle názoru Správy není další důvod. V žádostech, které byly dále v tomto vyjádření zmíněny, se nenachází lokalita Jáchymov. Taktéž platí i o vyjádření Městského úřadu Vimperk, odboru životního prostředí ze dne 6. 10. 2016. I Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví ve svém stanovisku k návrhu zadání změny č. 15 územního plánu Stachy ze dne 31. 10. 2016 ve svých požadavcích stanovil nutnost zdůvodnit vymezení nových zastavitelných ploch v souladu s ustanovením § 55 odst. 4 stavebního zákona s upozorněním, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy. Zároveň bylo poznamenáno, že dané území se vyznačuje tím, že se praktikuje tzv. druhé bydlení a z toho důvodu je nutné přistupovat při posuzování a hodnocení nových požadavků obezřetně. Dále je ve spise založeno sdělení Městského úřadu Vimperk (Ing. M.Š. 27. ) ze dne 18. 5. 2017, které je zasíláno projektovému ateliéru AD s r. o., ve kterém je uvedeno, že po porovnání není specifikováno v jakém rozsahu, by k určité úpravě mělo dojít, ale rozhodně nelze přidávat nové plochy – nelze zdůvodnit. Projektový ateliér AD s r. o. zaslal dne 16. 6. 2016 Městskému úřadu ve Vimperku vyhotovení změny č. 15 územního plánu obce Stachy pro společné jednání. Návrh změny č. 15 územního plánu byl projednáván dne 15. 9. 2017, k prezenční listině je připojena písemnost označena žádosti o změnu č. 15 územního plánu Stachy, kde je zahrnuta již pozemková parcela č. 687/4, nikoliv však pozemková parcela x v k. ú. x. Městský úřad Vimperk, odbor školství, kultury a cestovního ruchu dne 4. 10. 2017 sdělil, že nebude k návrhu uplatňovat žádné připomínky. Národní památkový ústav ve svém vyjádření ze dne 27. 9. 2017 k lokalitě Chalupy uvedl, že případné zastavění památkové zóny umožněné vymezením plochy s uvedeným přípustným a podmíněně přípustným využitím je v přímém rozporu s ochranou kulturních hodnot určených k zachování. V tomto smyslu proto Městský úřad Vimperk, odbor školství, kultury a cestovního ruchu dne 13. 10. 2017 zrevidoval své původní vyjádření ke změně č. 15 ze dne 4. 10. 2017, které zrušil a uvedl, že je nutno respektovat připomínky Národního památkového ústavu ze dne 27. 9. 2017. Připomínka navrhovatelky ze dne 16. 10. 2017 stejně jako stanovisko Správy národního parku Šumava ze dne 16. 10. 2017 již zmiňuje lokalitu č. 3 Jáchymov, kdy navrhovatelka toto území navrhuje zrušit jako zastavitelnou plochu B3 a ponechat ji jako nezastavitelnou (součást krajiny) a Správa národního parku Šumava zastává v tomto směru názor, že urbanistická struktura této lokality je popsána nepřesně, neboť v poměrně nedávné minulosti stály v této lokalitě pouze dvě zemědělské usedlosti. Další rozvoj je konstatován jako problematický vzhledem k tomu, že nová zastavitelná plocha je navrhována směrem k osadě Michalov, což by mohlo být krokem k postupnému nežádoucímu srůstání sídel Jáchymov a Michalov, což by bylo v rozporu s jednou z priorit uvedenou v politice územního rozvoje ČR. V pokynu č. 3 k úpravě návrhu změny č. 15 územního plánu Stachy vydaného Městským úřadem Vimperk dne 3. 11. 2017 je u lokality Jáchymov citováno stanovisko Správy národního parku Šumava pod bodem 2 a dále pak je u této lokality uveden otazník. Stejně tak vyznívá pokyn č. 5 k úpravě návrhu změny č. 15 územního plánu obce Stachy ze dne 26. 2. 2018. Námitku proti územnímu plánu vznesla navrhovatelka při veřejném projednávání dne 18. 5. 2018. Z toho důvodu požádal pořizovatel územního plánu dne 25. 5. 2018 dotčený orgán odbor školství, kultury a cestovního ruchu – památky o vyjádření k této námitce. Ve spise je založeno vyjádření tohoto dotčeného orgánu státní správy, ve kterém je uvedeno, že vypuštěním plochy B3 by nedošlo k souvislému obestavění komunikace, a tak by byl alespoň částečně zachován krajinný ráz lokality a charakter historického osídlení spočívající v rozptýlení zástavby. Pokud mají být respektovány a zachovány urbanistické struktury dané lokality, nemělo by dojít k vymezení ploch (změnou č. 3) a je nepřiměřené tyto plochy ještě rozšiřovat, respektive zcelovat další zástavbou na zastavitelnou plochu (projednávanou změnou č. 15). Na základě uvedeného správní orgán státní památkové péče doporučuje vyhovět navrhované námitce, to je vypustit navrženou zastavitelnou plochu B3 z návrhu změny č. 15 územního plánu obce Stachy.

28. Citované písemnosti založené ve spise neposkytují zcela ucelený a věrohodný obraz o podkladech, které sloužily k vypracování změny územního plánu obce Stachy. Listy nejsou číslovány, v navazující číselné řadě chybí čísla listů 27, 38, 77, 89,110, 111, 112, 127, 132, 133. K tomu nutno poznamenat, že nejsou číslovány veškeré stránky založené ve spise a systém uspořádání těchto písemností je proto nepřehledný. Z přílohy č. 36 pak vyplývá stanovisko pořizovatele, kdy toto pořadové číslo bylo přiřazeno jak k emailové odpovědi, tak i v příloze k této odpovědi a k pozemkům v Jáchymově p. č. x (vlastník Mgr. H.) a p. č. x (vlastník MUDr. V.), ze které vyplývá, že stavební povolení na rodinný domek na p. č. x bylo vydáno v roce 1996 pro Ing. H. a prodlouženo v roce 1997. Stavba nebyla zahájena, a proto platnost povolení propadla. Podle územního plánu obce z roku 2002 pozemek nebyl zahrnut do zastavitelných ploch, naopak je zahrnut sousední pozemek p. č. x (bydlení) včetně pozemku pod vodojemem. Změna č. 3 územního plánu z roku 2006, však obsahovala úpravu p. č. x vyjímá se pozemek p. č. x pod vodojemem a zmenšuje se plocha s označením 4. Nikde ovšem vyjma kapitoly o odnětí ze ZPF se nic o této ploše nelze dozvědět. Místo toho se v podkreslení objevuje část pozemku p. č. 687/4 v zastavěném území. Z uvedeného vyplývá, že pozemek MUDr. V. není určen k zastavění a jeho vymezením vzniká nová plocha, což nelze zdůvodnit podle § 55 odst. 4 stavebního zákona. Pozemek Mgr. H. je určen k zastavění a není potřeba situaci nijak měnit, pouze převést část pozemku kolem vodojemu do nezastavěného území. Jakým způsobem byl tento názor a stanovisko zohledněno v rámci konečného schválení, nelze jak bylo výše uvedeno ve vztahu k naplnění podmínek § 55 odst. 4 stavebního zákona přezkoumat.

29. Pod bodem III bod 2 navrhovatelka namítala rozpor se zadáním změny č. 15 územního plánu obce Stachy s rozhodnutím o pořízení napadeného územního plánu. Tvrdila, že problém je v nadhodnocení vymezených zastavitelných ploch, neboť v zadání bylo jasně deklarováno nepřidávat další zastavitelné plochy, neboť je v územním plánu obce již nyní dostatečné množství zastavitelných ploch vymezeno. Navíc navrhovatelkou napadená změna Z15 – B3 se vůbec nenacházela mezi žádostmi, které měl návrh napadeného územního plánu prověřit.

30. Soud v této souvislosti částečně sdílí názor odpůrce souladný s judikaturou Nejvyššího správního soudu a odpůrce ji ve svém vyjádření citoval, že proces pořizování změny územního plánu je dynamický a proměňuje se v čase, tak jak prochází jednotlivými fázemi. Nicméně další argumentace odpůrce, že reagoval na chybné vymezení zastavitelné plochy na pozemcích x, xax v k. ú. x již neodpovídá písemnostem, které jsou založeny ve spise. Vymezením plochy B3 podle odpůrce mělo dojít pouze k nápravě chybných postupů v předchozích fázích pořizování změn územního plánu. Toto tvrzení však neodpovídá motivaci, která vedla k této změně územního plánu, k čemuž lze odkázat na výše popsané písemnosti. Bylo-li v roce 1996 vydáno stavební povolení pro stavbu rodinného domu ze dne 4. 11. 1996 č. j. OVÚP 330-4153/3888/96 pak v souvislosti s faktem, že nedošlo ke konzumování tohoto stavebního povolení, pozbylo toto rozhodnutí platnosti i účinnosti. Schválena změna B3 nenapravuje pouze tvrzený nesoulad s předchozí územně plánovací dokumentací, nýbrž vymezuje zcela nové zastavitelné území a tento stav neodpovídá podmínkám stanoveným v § 55 odst. 4 stavebního zákona, jak bylo popsáno již výše.

31. V další části návrhu na zrušení části změny územního plánu obce Stachy navrhovatelka tvrdila rozpor s cíli a úkoly územního plánování, kdy k tomu odkázala na text svých námitek, které podala proti územnímu plánu, přitom tento text popisuje rozpor napadeného opatření obecné povahy s cíli a úkoly územního plánování, jakož i detailní fotodokumentaci popisovaného stavu. Takto formulovaný bod návrhu nelze z hlediska požadavků soudního řádu správního konkrétně projednat. Řízení, ve kterém byly námitky navrhovatelky uplatněny, představuje řízení před orgány moci výkonné a písemnosti, které byly vytvořeny a uplatněny v tomto řízení nelze bez bližší specifikace považovat jako konkrétně označený bod, tak jak stanoví § 101 b) odst. 2 s. ř. s. Jinak řečeno, toto ustanovení ukládá navrhovateli (navrhovatelce) tvrdit skutkové a právní důvody, v nichž spatřuje nezákonnost napadeného opatření obecné povahy či jeho části, tzv. návrhové body. Tyto body musí být vyjádřeny srozumitelně, aby soud mohl seznat, v čem navrhovatelka spatřuje věcnou či procesní nesprávnost napadeného opatření obecné povahy. Odkazuje-li proto navrhovatelka na obsah svých námitek, pak takový návrhový bod není projednatelný. Nad rámec svých námitek k návrhu navrhovatelka citovala z ustanovení § 18 a 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, jakož § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Touto podpůrnou argumentací však nedošlo k potřebné konkretizaci návrhového bodu, a proto jej soud nemohl věcně projednat.

32. Pod bodem III bod 4 tvrdila navrhovatelka nedostatečné odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. K tomu jednak odkázala na platnou právní úpravu obsaženou v § 172 – 174 správního řádu ve vztahu k § 68 odst. 3 téhož zákona a judikaturu nejvyššího správního soudu. Odůvodnění napadeného opatření obecné povahy nevyhovuje těmto požadavkům, neboť konkrétní změny Z15 – B3 jsou zcela nedostatečně, nepravdivě a zmatečně odůvodněny a nenaplňují požadavky správního řádu. Zdůraznila, že v územním plánu obce Stachy po změnách č. 1 - 6 byla předchozí chyba pocházející pravděpodobně ze změny 3 opravena od 6. 1. 2009, kdy nabyla účinnosti plocha vodojemu, není součástí ploch bydlení. Pozemek p. č. x ve skutečnosti ani legislativně změnou č. 15 dotčen není. Ani zbytková mnohoúhelníková plocha část p. p. č. x severně od vodojemu není od 1. 6. 2009 součástí ploch bydlení. Rovněž není tato plocha ve skutečnosti změnou č. 15 územního plánu obce Stachy dotčena. V odůvodnění uvedenému na straně 33 textové části odůvodnění opatření obecné povahy plocha B3 nemůže být označena jako proluka, neboť nesplňuje požadavky na takto označené území. Prolukou může být nezastavěný pozemek nacházející se v zastavěném území bezprostředně sousedící s pozemkem či pozemky uvedenými v § 58 odst. 2 písm. a) nebo c) stavebního zákona, to je pozemky zastavěné nebo pozemní komunikace. Plocha B3 se nenachází v zastavěném území, a proto nemůže být označena jako proluka. Deklarované ucelení sídla by ve skutečnosti způsobilo nežádoucí srůst samotného sídla Jáchymov se sousedním samostatným sídlem Michalov. Současně poukázala na další nepřesnosti, které popsala. Tuto námitku soud hodnotí jako důvodnou.

33. Důvodnost této námitky je třeba svázat s námitkou uvedenou pod bodem III bod 1 návrhu navrhovatelky, kde již soud právě nepřezkoumatelnost odůvodnění ve vztahu k podmínkám § 55 odst. 4 stavebního zákona konstatoval. Zdůvodnění změny územního plánu označené B3 je ve vztahu k podkladům založeným ve správním spise nedostačující a neposkytuje odpověď na řadu rozporů, které vyplývají z citovaných podkladů založených ve spise a zároveň neposkytují ani dostatečnou oporu pro zamítnutí námitky vznesené navrhovatelkou. Právě i v odůvodnění rozhodnutí o této námitce se vyskytuje řada rozporů, jak již soud výše zhodnotil, kupříkladu na straně 4 změny č. 15 územního plánu obce Stachy.

34. Důvodná však nebyla námitka navrhovatelky týkající se jejího tvrzení ve vztahu k nedostatečnému odůvodnění rozhodnutí o jejích námitkách, kdy tvrdila, že její námitku zamítl odpůrce dne 11. 6. 2018 bez jakéhokoliv odůvodnění. K tomu lze odkázat na písemnost označenou jako materiál do zastupitelstva, návrh změny č. 15 územního plánu obce Stachy včetně přílohy č. 1 materiál k projednání zastupitelstvu obce Stachy na jeho zasedání dne 11. 6. 2018, které obsahuje i návrh na usnesení zastupitelstva obce včetně odůvodnění k námitce uplatněné navrhovatelkou. Toto odůvodnění bylo na zasedání zastupitelstva obce schváleno a stalo se součástí odůvodnění změny č. 15 opatření obecné povahy. Další argumentace navrhovatelky uvedená pod tímto návrhovým bodem byla již vypořádána u předchozího návrhového bodu.

35. Pod bodem III bod 6 navrhovatelka vytýkala odpůrci nerespektování stanoviska dotčeného orgánu, jakož nezákonné stanovisko dotčeného orgánu, a to ve vztahu nerespektování požadavku orgánu památkové péče odboru školství Městského úřadu Vimperk, který vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 25. 5. 2018, kde doporučoval námitce navrhovatelky vyhovět. Z obsahu písemností založených ve spise soud zjistil, že tato odpověď, respektive vyjádření k návrhu změny č. 15 územního plánu Stachy ze dne 25. 5. 2018 reagovalo na požadavek pořizovatele územního plánu ze dne 12. 4. 2018 a reagovalo na námitku navrhovatelky, jak vyplývá z textu tohoto vyjádření. Nicméně tam vyjádřený názor, aby nedošlo k souvislému obestavění komunikace a zůstal alespoň částečně zachován krajinný ráz lokality a charakter historického osídlení spočívající v rozptýlenosti zástavby, respektován nebyl. Stejně tak nebyl respektován názor, že by nemělo dojít k nepřiměřenému rozšiřování zastavěných ploch, respektive k scelování dalších zastavitelných ploch. Právě v tomto směru zůstal takto vyjádřený názor dotčeného orgánu státní správy bez patřičné odezvy. Bez odezvy zůstala také výzva k respektování priority č. 14 aktualizované Politiky územního rozvoje, neboť ani v tomto směru nelze shledat v odůvodnění opatření obecné povahy postačující odpověď. Jak již soud uvedl, vysvětlení, že jsou napravovány chyby vzniklé z předchozích změn územního plánu obce bez jednoznačných podkladů a nezpochybnitelného vysvětlení akceptovat nelze. Stejně tak nelze akceptovat vysvětlení odpůrce k důvodům nerespektování vydaného stanoviska, že jednalo se o změnu již vyjádřeného názoru, který však měnit nelze, neboť je třeba vycházet z faktu, že původní stanoviska dotčených orgánů se vyjadřovala ke stavu, kdy předmětná změna B3 nebyla součástí zadání změny č. 15 územního plánu obce Stachy a později změněný stav, který hodnotily odlišně, již nebyl v kontextu vyjádření totožných orgánů nesprávně nevzat v úvahu. Z toho důvodu hodnotí soud námitku navrhovatelky jako důvodnou.

IV. Závěr, náklady řízení

36. Soud ze shora uvedených důvodů uzavřel, že návrh navrhovatelky byl shledán důvodný, a proto přistoupil ke zrušení konkrétně označené části územního plánu pro vady řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud si je vědom zásady zdrženlivosti v rámci respektování práva na samosprávu, které však není absolutní ani neomezitelné a musí být vyvažováno s právy dotčených vlastníků a se zásadou zákonnosti veřejné správy. Soud v dané věci rozhodl ve smyslu výše citovaného ustanovení bez nařízeného jednání, ostatně navrhovatelka ani odpůrce nařízení jednání výslovně nepožadovali.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Odpůrce, který neměl v řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o úspěšnou navrhovatelku, jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta.

38. Navrhovatelka byla v řízení úspěšná, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 13.228 Kč. Jednalo se o odměnu zástupce navrhovatelky za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh), celkem v částce 6.200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů) a náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 6.800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce navrhovatelky je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se jeho nárok o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Částka daně činí 1.428 Kč. Celkem jde o částku 8.228 Kč. K této částce se připočítává částka 5.000 Kč vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 13.228 Kč je odpůrce povinen zaplatit do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatelky.

Poučení