51 A 36/2021– 63

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce: J. K. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyněm sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutížalovaného ze dne 24. 3. 2021, č. j. 060305/2020/KUSK/ OLPPŘ/ZAV, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah podání účastníků

1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Nymburk (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 28. 2. 2020, č. j. MUNYM–070/14710/2020/Rich (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 285/2018 Sb., zamítnuty žalobcovy námitky a provedený záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 6. 12. 2019 byl potvrzen.

2. Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný zcela ignoroval předložené důkazní prostředky. Upozorňuje, že v odvolání napadal způsobilost podkladů, na jejichž základě byly zaznamenány body do jeho bodového hodnocení, avšak žalovaný neshledal důvod se touto námitkou zabývat. Správní orgány přitom v námitkovém řízení běžně posuzují způsobilost jednotlivých podkladů, což žalobce dovozuje z několika správních rozhodnutí, jejichž stejnopisy připojuje k žalobě. S ohledem na zásadu legitimního očekávání a zásadu rovnosti před zákonem považuje žalobce za nepřijatelné, aby tytéž správní orgány s odlišnou místní příslušností rozhodovaly zcela odlišně.

3. Žalobce dále brojí proti názoru žalovaného, že jedinými relevantními důkazy jsou oznámení policie o spáchání přestupku. Dle žalobce nejsou tato oznámení dostatečným důkazem a je třeba je vždy porovnat s rozhodnutími, kterých se týkají. V opačném případě hrozí, že bude rozhodnutí založeno na pochybení nebo zvůli orgánu veřejné moci. Žalobce připustil specifičnost rozhodnutí vydaného v blokovém (příkazním) řízení, dle jeho názoru však ani u něj nelze omluvit jeho případné zákonné nedostatky. I z takového rozhodnutí musí být patrné údaje o přestupci, místu a době spáchání přestupku a o povinnosti, kterou přestupce porušil. Podle žalobce navíc nelze z pouhého podpisu na pokutovém bloku dovozovat, že by přestupce udělil souhlas s takovým způsobem projednání přestupku a s věcnou správností rozhodnutí, na kterou musí dbát správní orgán.

4. Žalobce dále namítá nedostatky pokutových bloků ze dne 23. 5. 2015, 15. 5. 2015, 7. 10. 2014 a 6. 5. 2014. Z pokutového bloku musí být podle žalobce patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. Nepostačí tak popis „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, neboť je třeba odlišit porušení § 4 písm. c), § 18 odst. 3 a odst. 4 zákona o silničním provozu. Za dostatečnou žalobce nepovažuje ani specifikaci porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, protože z uvedeného nevyplývá, zda sedadlo bylo bezpečnostním pásem vůbec vybaveno nebo zda se žalobce tohoto přestupku dopustil za jízdy jako řidič vozidla nebo jako spolujezdec. Konečně musí být údaje v rozhodnutí uvedeny čitelně a srozumitelně, aby mohlo být rozhodnutí vůbec přezkoumáno. Dle žalobce nepředstavují předmětné pokutové bloky způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, protože v nich není konkrétně vymezeno protiprávní jednání a není z nich bez důvodných pochybností patrno komu, kdy, kde, za jaký přestupek, kým a v jaké výši byla pokuta uložena.

5. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvádí, že správní orgán I. stupně byl v námitkovém řízení povinen zkoumat pouze otázku, zda byl záznam bodů proveden na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku a zda byl za jednotlivé přestupky zapsán správný počet bodů. Žalovaný naopak nebyl oprávněn posuzovat zákonnost a správnost těchto rozhodnutí, neboť ta se u pravomocných rozhodnutí presumuje. O případné zákonnosti pokutových bloků si žalovaný nebyl oprávněn učinit vlastní úsudek, a proto v napadeném rozhodnutí přezkoumal jen to, zda byl zápis bodů proveden na základě pravomocných rozhodnutí a v souladu se zákonem. Tento postup je dle žalovaného zcela v intencích řízení o námitkách, které nepředstavují mimořádný opravný prostředek proti jednotlivým pokutovým blokům. Žalovaný považuje žalobní argumentaci za zcela účelovou s tím, že pokutové bloky ze dne 7. 10. 2014 a 6. 5. 2014 neměly na celkový počet dosažených bodů žádný vliv.

II. Skutková zjištění z obsahu správního spisu

6. Dne 13. 12. 2019 bylo žalobci doručeno oznámení správního orgánu I. stupně, že ke dni 6. 12. 2019 dosáhl v bodovém hodnocení řidiče 12 bodů. Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu byl žalobce vyzván k odevzdání řidičského průkazu.

7. Žalobce následně podal proti všem záznamům bodů v registru řidičů námitky, přičemž požadoval, aby správní orgán I. stupně opatřil kopie všech pravomocných rozhodnutí, která byla podkladem pro jejich zápis.

8. Správní orgán I. stupně si v průběhu správního řízení opatřil mj. následující podklady:

9. Oznámení Městské policie Sadská ze dne 7. 5. 2014 (dále jen „oznámení ze dne 7. 5. 2014“) podle kterého žalobce dne 6. 5. 2014 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h– 1. Součástí správního spisu je též příslušný pokutový blok ze dne 6. 5. 2014, č. E 0380642.

10. Oznámení Městské policie Kralupy nad Vltavou ze dne 7. 10. 2014 (dále jen „oznámení ze dne 7. 10. 2014“) podle kterého žalobce dne 7. 10. 2014 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h– 1. Příslušný pokutový blok ze dne 7. 10. 2014, č. GE E0378302 byl podle sdělení městské policie v souladu s pokynem Ministerstva financí č. MF–16 předán k fyzické likvidaci.

11. Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, územního odboru Semily ze dne 18. 5. 2015 (dále jen „oznámení ze dne 18. 5. 2015“), podle kterého žalobce dne 15. 5. 2015 porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 téhož zákona, neboť při řízení motorového vozidla držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Součástí správního spisu je též příslušný pokutový blok ze dne 15. 5. 2015, č. C 1577131.

12. Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Nymburk ze dne 25. 5. 2015 (dále jen „oznámení ze dne 25. 5. 2015“), podle kterého žalobce dne 23. 5. 2015 porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona, neboť nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Součástí správního spisu je též příslušný pokutový blok ze dne 23. 4. 2015, č. E 2133990.

13. Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, dálničního oddělení Poříčany ze dne 15. 3. 2017 (dále jen „oznámení ze dne 15. 3. 2017“), podle kterého žalobce dne 14. 3. 2017 porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 téhož zákona, neboť při řízení motorového vozidla držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Součástí správního spisu je též příslušný příkazový blok ze dne 14. 3. 2017, č. D 2417993.

14. Trestní příkaz vydaný dne 6. 11. 2018 Okresním soudem v Nymburce, č. j. 2 T 93/2018 – 29 (dále jen „trestní příkaz“), jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších přepisů, kterého se dopustil tím, že dne 23. 10. 2018 v době kolem 22:50 hodin v Nymburce, ul. Hálkova, řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. C. C., stříbrné barvy, reg. zn. X, ačkoli před jízdou požil alkoholické nápoje, načež byl kontrolován hlídkou Obvodního oddělení Policie ČR Nymburk, a opakovanou dechovou zkouškou pomocí přístroje Dräger Alcotest 7510 bylo u něj zjištěno ve 22:55 hodin 1,18 promile alkoholu v krvi, ve 22:59 hodin 1,16 promile alkoholu v krvi a ve 23:07 hodin 1,12 promile alkoholu v krvi. Za uvedené jednání byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku, a dále byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 16 měsíců. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 23. 11. 2018.

15. Oznámení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha IV ze dne 9. 12. 2019 (dále jen „oznámení ze dne 9. 12. 2019“), podle kterého žalobce dne 6. 12. 2019 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h– 1. Součástí správního spisu je též příslušný příkazový blok ze dne 6. 12. 2019, č. B 1034605.

16. Z výpisu z bodového hodnocení řidiče vyplývá, že za přestupky ze dne 6. 5. 2014, 7. 10. 2014, 15. 5. 2015, 14. 3. 2017 a 6. 12. 2019 byly žalobci zaznamenány 2 body, za přestupek ze dne 23. 5. 2015 byly žalobci zaznamenány 3 body a za trestný čin ze dne 23. 10. 2018 bylo žalobci zaznamenáno 7 bodů. Ke dni 24. 5. 2016 a 15. 3. 2018 byly žalobci odečteny pokaždé 4 body. Posledním ze spáchaných přestupků, tj. dne 6. 12. 2019, žalobce dosáhl v bodovém hodnocení řidiče celkem 12 bodů.

17. Dne 28. 2. 2020 vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí, jímž zamítl žalobcovy námitky a potvrdil záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 6. 12. 2019. V odůvodnění uvedl, že jednotlivá oznámení o přestupku a pravomocná rozhodnutí představují způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Ve vztahu ke skartovanému pokutovému bloku ze dne 7. 10. 2014 správní orgán I. stupně odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 As 109/2016 – 32.

18. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, které ani na výzvu správního orgánu I. stupně nedoplnil.

19. Dne 24. 3. 2021 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, v němž se ztotožnil se závěrem správního orgánu I. stupně, že jednotlivá pravomocná rozhodnutí představují způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, přičemž k záznamu 2 bodů za přestupek ze dne 7. 10. 2014, postačovalo jako podklad oznámení městské policie, které s výjimkou podpisu přestupce obsahuje veškeré obligatorní náležitosti pokutového bloku, který byl již skartován.

III. Posouzení věci soudem

20. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).

21. Soud o žalobě rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. Soud nepovažoval za nezbytné nařizovat jednání, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z obsahu správního spisu. Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

22. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.“ 23. Soud s ohledem na značnou obecnost žalobní argumentace předesílá,„míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty“ (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78).

24. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 – 40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017 – 23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019 – 32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017 – 62, či ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 – 42]. Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil.

25. Jde–li o zpochybnění skutečností obsažených v oznámení policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém či příkazním řízení), je třeba, aby správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového či příkazního bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem řádně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76, č. 2145/2010 Sb. NSS). Judikatura přitom aprobovala i zápis bodů v případech, kdy již byly pokutové bloky skartovány, a nebylo tak možné ověřit naplnění všech jejich náležitostí (srov. rozsudky NSS ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 As 109/2016 – 32, ze dne 29. 3. 2017, č. j. 8 As 186/2016 – 35, ze dne 26. 9.2019, č. j. 3 As 298/2017 – 23, a ze dne 27. 10. 2021, č. j. 3 As 311/2019 – 26). Za této situace by však oznámení o uložení pokuty mělo obsahovat všechny obligatorní náležitosti pokutového či příkazového bloku s výjimkou podpisů přestupce a oprávněné úřední osoby.

26. V posuzované věci správní orgány postupovaly v souladu s uvedenou judikaturou a vyžádaly si kopie příslušných pokutových bloků, trestního příkazu a v případě skartovaného pokutového bloku ze dne 7. 10. 2014 posoudily náležitosti oznámení městské policie z téhož dne. Postavily tak najisto, že údaje uvedené ve výpisu z bodového hodnocení žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v oznámeních o uložení pokuty a pravomocných rozhodnutích správních orgánů a soudu, na jejichž základě byly body zaznamenány.

27. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky pokutových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nečitelnosti, nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011 – 87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 – 49). Při zohlednění specifik blokového a příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39). Stejně tak nelze s rigidní přísností posuzovat ani oznámení o uložení pokuty v blokovém nebo příkazním řízení, pakliže bylo příslušné rozhodnutí již skartováno. Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v pokutovém bloku či oznámení o uložení pokuty popsáno natolik jednoznačně a určitě (včetně označením místa a času jeho spáchání), že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.

28. V tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobcem zpochybňovaných pokutových bloků ze dne 23. 5. 2015, 15. 5. 2015 a 6. 5. 2014:

29. Pokutový blok ze dne 23. 4. 2015 (připojený k oznámení ze dne 25. 5. 2015) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště, číslo občanského a řidičského průkazu), popis přestupku je specifikován následovně: „§ 125c1k zák. č. 361/2000 Sb.“a přestupkové jednání je specifikováno následovně: „dne 23. 5. 2015 v 09:10 hod. na silnici č. II/503, ul. Kolínská, u č.p. 688, § 6/1a z.č. 361/2000 Sb. během jízdy na sedadle nepřipoután bezpečnostním pásem, rz: X.“ Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 100 Kč a podpis přestupce.

30. Soud konstatuje, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že žalobce dne 23. 5. 2015 v 9:10 hodin na silnici II/503 na ulici Kolínská u čp. 688 porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, neboť jako řidič osobního automobilu registrační značky X, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Není pravdou, že by byl skutek popsán jen zkratkovitě slovy „nepřipoután BP“. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c1k zák. č. 361/2000 Sb.“ je srozumitelná, správná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, kdy, kde a jakého přestupku se žalobce dopustil. Uvedení konkrétní pozemní komunikací včetně bližšího určení nevzbuzuje žádné pochyby o tom, kde byl přestupek spáchán. Z výše uvedené formulace je navíc dostatečně seznatelné sankcionované jednání žalobce. S ohledem na identifikaci žalobce klíčovými osobními údaji a na jeho podpis pod pokutovým blokem lze prakticky vyloučit možnost, že by se přestupku dopustil někdo jiný než on. Oprávněná osoba je na pokutovém bloku označena služební číslem a jménem i příjmením, takže je jednoznačně identifikovatelná. Soud proto konstatuje, že předmětný pokutový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

31. Pokutový blok ze dne 15. 5. 2015 (připojený k oznámení ze dne 18. 5. 2015) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště a číslo řidičského průkazu), popis přestupku je specifikován následovně: „§ 125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“a přestupkové jednání je specifikováno následovně: „dne 15. 5. 2015 v 13:10 hod. Kunratice sil. č. II/286, § 7 odst. 1 písm. c, za jízdy držel v ruce hovorové zařízení, rz: X.“ Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 500 Kč a podpis přestupce.

32. Soud konstatuje, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že žalobce dne 15. 5. 2015 ve 13:10 hodin na silnici č. II/286 v městské části Kunratice § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, neboť jako řidič osobního automobilu registrační značky X používal za jízdy mobilní telefon, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 téhož zákona. Není pravdou, že by byl skutek popsán jen zkratkovitě slovy „telefonování za jízdy“. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“ je srozumitelná, správná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, kdy, kde a jakého přestupku se žalobce dopustil. Označení místa spáchání přestupku konkrétní pozemní komunikací včetně bližší specifikace vylučuje závěr, že by přestupek nebyl spáchán na pozemní komunikaci. Z výše uvedené formulace je navíc dostatečně seznatelné sankcionované jednání žalobce. S ohledem na identifikaci žalobce klíčovými osobními údaji včetně čísla jeho řidičského průkazu a na jeho podpis pod pokutovým blokem lze prakticky vyloučit možnost, že by se přestupku dopustil někdo jiný než on. Oprávněná osoba je na pokutovém bloku označena razítkem s funkcí a jménem i příjmením, takže je jednoznačně identifikovatelná. Soud proto konstatuje, že předmětný pokutový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

33. Ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 7. 10. 2014 žalobce vznesl řadu obecně formulovaných námitek, aniž by si uvědomil, že tento pokutový blok byl již v průběhu správního řízení skartován. Již z toho důvodu jsou jeho námitky nutně nedůvodné. Záznam 2 bodů do bodového hodnocení řidiče byl totiž proveden pouze na základě oznámení ze dne 7. 10. 2014.

34. Oznámení ze dne 7. 10.2014 obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, bydliště a číslo občanského průkazu)a tyto údaje o přestupkovém jednání žalobce: „dne 7. 10. 2014, v 9:58 hodin, v Pískovně, Kralupy nad Vltavou, vozidlo RZ X, jmenovaný porušil ustanovení §4/b a § 18/4 Zák. č. 361/2000 Sb. tím, že jel v obci, kde je nejvyšší povolená rychlost 50 km/h, rychlostí 66 km/h. S přihlédnutím k toleranci měřícího zařízení (+/– 3 km/h) byla nejnižší skutečná naměřená rychlost 63 km/h.“ Popis přestupku je specifikován následovně: „§ 125c odst.: 1 písm.:f)

4. Zák. č. 361/2000 Sb.“ Oznámení dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 1 000 Kč.

35. Soud konstatuje, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že žalobce dne 7. 10. 2014 v 9:58 hodin porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, neboť jako řidič automobilu registrační značky X v Pískovně v Kralupech nad Vltavou překročil v rozporu s § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h–1, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c odst.: 1 písm.:f)

4. Zák. č. 361/2000 Sb.“ je srozumitelná, správná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, kdy, kde a jakého přestupku se žalobce dopustil. Soud proto konstatuje, že oznámení ze dne 7. 10. 2014 obsahuje s výjimkou podpisů přestupce a oprávněné úřední osoby všechny obligatorní náležitosti pokutového bloku, a proto se jedná o způsobilý podklad pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

36. Pokutový blok ze dne 6. 5. 2014 (připojený k oznámení ze dne 7. 5. 2014) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, bydliště a číslo občanského průkazu), popis přestupku je specifikován následovně: „§ 125c,1, f, bod 4 zák. č. 361/2000 Sb.“a přestupkové jednání je specifikováno následovně: „překročení rychlosti v obci 50/64/61 ul. Poděbradská v 10:13 hod rz X.“ Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 500 Kč a podpis přestupce s uvedením data (6. 5. 2014) a místa (Sadská).

37. Soud konstatuje, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že žalobce dne 6. 5. 2014 v 10:13 hodin překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h–1, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona. Není pravdou, že by byl skutek popsán jen zkratkovitě slovem „rychlost“. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c,1, f, bod 4 zák. č. 361/2000 Sb.“ je srozumitelná, správná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, kdy, kde a jakého přestupku se žalobce dopustil. Označení místa spáchání přestupku názvem ulice vylučuje závěr, že by přestupek nebyl spáchán na pozemní komunikaci. S přihlédnutím k odkazu na § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, který stanoví skutkovou podstatu přestupku překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než 20 km.h–1 a údajům v ustálené zkratce o naměřené rychlosti 64 km.h–1 v místě s maximální povolenou rychlostí 50 km.h–1, která po odečtení možné odchylky rychloměru odpovídá prokázané rychlosti 61 km.h–1, je navíc jednoznačně definováno sankcionované jednání žalobce. S ohledem na identifikaci žalobce klíčovými osobními údaji včetně čísla jeho občanského průkazu a na jeho podpis pod pokutovým blokem lze prakticky vyloučit možnost, že by se přestupku dopustil někdo jiný než on. Oprávněná osoba je na příkazovém bloku označena razítkem a podpisem, takže je jednoznačně identifikovatelná. Soud proto konstatuje, že předmětný pokutový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

38. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobní body vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem pokutových bloků nejsou důvodné.

39. Pokud jde námitku týkající se legitimního očekávání, soud konstatuje, že z předložených správních rozhodnutí nelze vysledovat ustálenou správní praxi, která by žalobci zakládala legitimní očekávání, že bude rozhodnuto v jeho prospěch (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 – 42, body 21–22). Soudu ostatně ani není zřejmé, jaké konkrétní očekávání žalobce v tomto směru měl, tedy vyjma samotné skutečnosti, že by měla být respektována ustálená (leč blíže nespecifikovaná) praxe.

40. Neobstojí rovněž žalobcův nesouhlas se závěrem žalovaného, že podpisem pokutových bloků přestupce aproboval jejich správnost a dal souhlas s projednáním v příkazním řízení. Žalobce v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a správnost příkazového bloku na něj. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v blokovém řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou zaplatit pokutu. Svým podpisem tak žalobce vlastně správnost pokutového bloku schvaluje. Podpis pokutového bloku rozhodně není pouhou formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 – 81). Naopak přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně právně kvalifikován. Pokud má přestupce za to, že údaje na předmětném pokutovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností pokutový blok podepsat. V případě absence podpisu nedojde k vydání rozhodnutí v blokovém řízení a přestupek bude třeba řešit ve standardním přestupkovém řízení. Podepsal–li však žalobce pokutový blok, přestože měl za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže jeho později komunikovaná výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloku k zápisu bodů do evidenční karty řidiče.

IV. Závěr a náklady řízení

41. S ohledem na výše uvedené soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I).

42. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl procesně úspěšný. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly (výrok II).

Poučení

I. Vymezení věci a obsah podání účastníků II. Skutková zjištění z obsahu správního spisu III. Posouzení věci soudem IV. Závěr a náklady řízení