51 A 79/2024 – 36
Citované zákony (15)
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 6 odst. 1 písm. a § 18 odst. 4 § 123b § 123b odst. 1 § 123b odst. 2 § 123b odst. 2 písm. b § 123c odst. 3 § 123f odst. 1 § 125c odst. 1 písm. k
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 51 odst. 1 § 60 odst. 1 § 65 § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 78 odst. 7
Rubrum
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Karla Ulíka a Josefa Straky a ve věci žalobce: A. S. bytem X zastoupený JUDr. Radkem Bechyně, advokátem sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2024, č. j. 141049/2024/KUSK, takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Řízení o záznamu bodů v registru řidičů 1. Městský úřad Dobříš (dále „správní orgán I. stupně“) oznámením ze dne 26. 2. 2024 žalobci sdělil, že ke dni 23. 2. 2024 dosáhl v bodovém hodnocení řidičů celkového počtu 12 bodů. Podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), žalobce současně vyzval k odevzdání řidičského průkazu.
2. Žalobce vznesl proti všem provedeným záznamům bodů námitky podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Současně navrhl, aby správní orgán I. stupně doplnil spisový materiál o podkladová rozhodnutí, kterými byl žalobce uznán vinným z přestupků, protože pouze pravomocná rozhodnutí bez právních a formálních vad mohou prokázat dosažení 12 bodů.
3. Správní orgán I. stupně si v průběhu správního řízení opatřil následující podklady: a) oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Beroun, o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 2. 5. 2022, podle kterého žalobce dne 1. 5. 2022 v 15:12 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona, neboť jel 60 km/h v místě, kde byla nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o více než 5 km/h a méně než o 20 km/h. Součástí správního spisu je s tímto oznámením korespondující kopie pokutového bloku na pokutu ze dne 1. 5. 2022, č. X; b) rozhodnutí Městského úřadu Hořovice ze dne 21. 2. 2023, č. j. S–MUHO/6187/2022TAD, jímž byl žalobce shledán vinným z přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, kterých se dopustil tím, že dne 16. 9. 2022 v době mezi 16:20 do 16:25 hodin v Libomyšli na pozemní komunikaci č. II/118 při řízení osobního automobilu držel v ruce u ucha telefon a zároveň nebyl připoután za jízdy bezpečnostním pásem. Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 3. 2023 poté, co bylo odvolání žalobce zamítnuto rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 28. 3. 2023, č. j. 034499/2023/KUSK–OLPPS/KLU (jež je též součástí správního spisu); c) rozhodnutí Magistrátu města Plzně ze dne 25. 7. 2023, č. j. MMP/314536/23, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu, kterých se dopustil tím, že dne 13. 1. 2023 kolem 9:05 hodin v Plzni, ulici Rokycanská, při řízení osobního automobilu jel rychlostí 70 km/h v místě, kde byla nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, tedy překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km/h, a současně nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Za tyto přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši 3 500 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 8. 2023; d) oznámení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha IV, Vnější služby, Místní oddělení Lhotka, o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 26. 2. 2024, podle kterého žalobce dne 23. 2. 2024 v 15:35 jakožto řidič porušil v Praze v ulici Libušské § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, neboť nebyl připoután na sedadle bezpečnostním pásem, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 12 téhož zákona. Součástí správního spisu je též s tímto oznámením korespondující kopie příkazového bloku na pokutu ze dne 23. 2. 2024, č. X.
4. Ve spise je dále založen výpis z bodového hodnocení řidiče, ze kterého vyplývá, že za přestupek ze dne 1. 5. 2022 byly žalobci zaznamenány 2 body, za přestupek ze dne 16. 9. 2022 3 body, za přestupek ze dne 13. 1. 2023 3 body a za přestupek ze dne 23. 2. 2024 4 body.
5. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 26. 8. 2024, č. j. MDOB/2494/2024/OSA (dále „prvostupňové rozhodnutí“), žalobcovy námitky proti záznamům za shora uvedené přestupky zamítl jako nedůvodné a záznamy bodů potvrdil. V odůvodnění se vyjádřil ke všem podkladovým rozhodnutím o přestupcích žalobce z hlediska jejich povinných náležitostí, porovnal je s příslušnými oznámeními o uložení pokuty, konstatoval, že se shodují, a potvrdil opodstatněnost zápisu z nich vyplývajících bodů.
6. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž mimo jiné namítal, že se správní orgán I. stupně nezabýval způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů. Záznam bodů nemůže být posouzen jen na základě oznámení, ale je třeba detailně zkoumat jednotlivé pokutové bloky a rozhodnutí. Konkrétnější výhrady uplatnil vůči pokutovým blokům ze dne 1. 5. 2022 a ze dne 23. 2. 2024 jakožto způsobilým podkladům pro záznam bodů.
7. Shora uvedeným rozhodnutím ze dne 24. 10. 2024 (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění se ztotožnil se závěrem správního orgánu I. stupně, že oba bloky představují způsobilé podklady pro záznam bodů do žalobcovy evidenční karty řidiče, neboť splňují požadavek na jednoznačnou individualizaci skutku i na ostatní náležitosti: obsahují identifikaci žalobce, dobu, místo a popis přestupkových jednání, právní kvalifikaci podle zákona o silničním provozu, výši pokut, místa pořízení a vyhotovení pokutových bloků, označení a podpis oprávněných osob i datum a podpis žalobce, kterým souhlasil s projednáním přestupku v příkazním řízení. Podkladem pro záznam bodů byly dvě oznámení o uložení pokuty v příkazním řízení na místě, správní orgán I. stupně si nadto obstaral kopie příslušných pokutových bloků. Všechny záznamy byly učiněny v souladu se zákonem o silničním provozu, včetně jeho přílohy. Shrnutí žaloby 8. Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“).
9. Namítá, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí spisového materiálu, a upřednostnil některé důkazy v neprospěch žalobce. Žalovaný také zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, čímž narušil právní jistotu žalobce. Žalobce upozorňuje, že v odvolání napadal způsobilost podkladů, na jejichž základě byly zaznamenány body do jeho bodového hodnocení, avšak žalovaný neshledal důvod se touto námitkou zabývat. Správní orgány přitom v námitkovém řízení běžně posuzují způsobilost jednotlivých podkladů. S ohledem na zásadu legitimního očekávání a zásadu rovnosti před zákonem považuje žalobce za nepřijatelné, aby tytéž správní orgány s odlišnou místní příslušností rozhodovaly zcela odlišně.
10. Podle žalobce žalovaný vycházel jedině z oznámení policie o uložení pokuty. Dle žalobce ale nejsou tato oznámení dostatečným důkazem a je třeba je vždy porovnat s rozhodnutími, kterých se týkají. V opačném případě hrozí, že bude rozhodnutí založeno na pochybení nebo zvůli orgánu veřejné moci. Žalobce připustil specifičnost rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, dle jeho názoru však ani u něj nelze omluvit jeho případné zákonné nedostatky. I z takového rozhodnutí musí být patrné údaje o přestupci, o místu a době spáchání přestupku, o tom, čeho se přestupce dopustil, a o povinnosti, kterou přestupce porušil. Podle žalobce navíc nelze z pouhého podpisu na pokutovém (příkazovém) bloku dovozovat, že by přestupce udělil souhlas s takovým způsobem projednání přestupku a s věcnou správností rozhodnutí, na kterou musí dbát správní orgán, a nikoliv přestupce.
11. Vůči pokutovému bloku ze dne 1. 5. 2022 žalobce namítá, že z něj dostatečně neplyne osoba přestupce, neobsahuje uvedení místa, kde mělo dojít ke spáchání přestupku, a doby spáchání přestupku, právní kvalifikace přestupkového jednání je uvedena jen zkratkovitě a vágně. Není zřejmé, zda ke spáchání přestupku došlo úmyslně, či z nedbalosti, není zcela zřetelná výše finanční sankce. V tomto příkazovém bloku není vlivem zápisu přezkoumatelné, kde a kým byl vydán. Kopie předmětného rozhodnutí není z větší části vlivem svého zápisu čitelná, a nejsou tak zjevné veškeré údaje.
12. V pokutovém bloku ze dne 23. 2. 2024 podle žalobce z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s porušenou zákonnou povinností. Dále k tomuto pokutovému bloku namítá, že právní kvalifikace přestupkové povinnosti je zapsaná zkratovitě (vyplývá z něj porušení § 6, ale už ne jakého bodu či písmene). Tyto údaje jsou podle žalobce zčásti nečitelné, zčásti nejsou vypsány.
13. Dle žalobce nepředstavují tyto pokutové bloky způsobilé podklady pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, protože v nich nejsou přestupky jako konkrétní a individualizované jednání vymezeny a není z nich bez důvodných pochybností patrno komu, kdy a kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Vyjádření žalovaného 14. Podle žalovaného není žaloba důvodná, navrhuje ji proto zamítnout. Žalovaný zdůrazňuje, že správní orgán I. stupně byl v námitkovém řízení povinen zkoumat pouze to, zda byl záznam bodů proveden na základě pravomocných rozhodnutí o přestupku, pro která platí presumpce správnosti správních aktů, a zda byl za jednotlivé přestupky zapsán správný počet bodů. Jiný postup správních orgánů by nebyl v souladu s právními předpisy. V projednávané věci si proto správní orgán I. stupně vyžádal příslušné podklady pro zápis bodů. Záznamy bodů byly správních orgánů provedeny v souladu s oznámeními o uložení pokuty, která jsou dle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu předpokládanými podklady pro zápis bodů. Ani u pokutových bloků přitom správní orgán I. stupně ani žalovaný neshledaly žádné nedostatky. Námitky i odvolací důvody žalobce přitom byly podle žalovaného nekonkrétní, žalobce ani nepředložil či nenavrhoval žádné důkazní prostředky. Námitka žalobce, že na pokutovém bloku ze dne 23. 2. 2024 je pouze „§ 6“, nikoli konkrétnější ustanovení, není pravdivá, neboť na pokutovém bloku je čitelně uvedena právní kvalifikace „§ 6/1a zákona č. 361/2000 Sb.“ Posouzení věci soudem 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
16. Soud o žalobě rozhodl bez jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud současně nepovažoval za nezbytné nařizovat jednání ani za účelem dokazování, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z obsahu správního spisu.
17. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“. Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí“.
18. Soud úvodem poznamenává, že žalobce v žalobě do značné míry opakuje svoji argumentaci z odvolacího řízení, přičemž téměř nereaguje na to, jak se s ní žalovaný vypořádal. Soudu je navíc z úřední činnosti známo, že zástupce žalobce používá formulářové žaloby se stále stejnými formulacemi, které se mnohdy míjejí se skutkovým stavem dané věci či právními závěry vyslovenými v napadených správních rozhodnutích. Proto soud zdůrazňuje závěry Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) uvedené v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, podle nichž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ 19. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018–40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017–23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019–32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017–62, nebo ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019–42). Ustálená judikatura důsledně rozlišuje řízení o jednotlivých přestupcích oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán ani soud v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil.
20. Byly–li zpochybněny skutečnosti obsažené v oznámeních policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém, resp. v příkazním řízení), je v takovém případě třeba, aby si správní orgán vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového (příkazového) bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v blokovém (příkazním) řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010–76).
21. V posuzované věci přesně tak správní orgány postupovaly a v souladu s uvedenou judikaturou si vyžádaly kopie příslušných bloků. Postavily tak najisto, že údaje uvedené v bodovém hodnocení žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v obou blocích, na jejichž základě byly body zaznamenány. Správní orgány ověřily, že skutky byly se žalobcem projednány v příkazním, resp. v blokovém řízení, že v obou případech bylo řízení pravomocně ukončeno příkazem na místě, resp. pokutou na místě a řádně a úplně vyplněným příkazovým, resp. pokutovým blokem a že žalobce bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem. Vzhledem k tomu neobstojí tvrzení žalobce, že se správní orgány nezabývaly způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.
22. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na nedostatky příkazových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nečitelnosti, nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011–87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016–49). Při zohlednění specifik příkazního (blokového) řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39). Tuto judikaturu ostatně žalobce cituje v žalobě, je mu (nebo přinejmenším jeho zástupci) tedy dobře známa. Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v příkazovém (pokutovém) bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. V tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobcem zpochybňovaných bloků:
23. Pokutový blok ze dne 23. 2. 2024 (podklad pro oznámení ze dne 26. 2. 2024) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu, číslo řidičského průkazu a občanského průkazu), přestupek je kvalifikován takto: „§ 125c/1f bod 12 zák. č. 361/2000 Sb.“, popis skutku: „Dne 23. 2. 2024 v 15:35 hod., Praha 4, ul. Libušská x ul. Chýnovská, § 6/1a zák. č. 361/2000 Sb. jako řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem (bez lék. potvrzení), RZ XA“. U formy zavinění s poznámkou „nehodící se škrtněte“ je přeškrtnuto pole „úmysl“ a ponecháno pole „nedbalost“. Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 1 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby, datum a místo vypsání bloku a podpis přestupce.
24. Soud konstatuje, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že se žalobce podle pokutového bloku dne 23. 2. 2024 v 15:35 v Praze 4, na křižovatce ulic Libušská a Chýnovská dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 12 zákona o silničním provozu, neboť jako řidič automobilu registrační značky XA nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Není pravdou, že by byl skutek popsán jen zkratkovitě, jak tvrdí žalobce. Popis skutku nezavdává pochyb o tom, že žalobce svým jednáním podle příkazového bloku porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, podle kterého musí být řidič za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“ je srozumitelná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby. V příkazovém bloku je též dostatečně konkrétně popsáno místo spáchání přestupku. Žalobce jakožto přestupce je též dostatečně identifikován, mj. datem narození a číslem jeho občanského i řidičského průkazu. Je nepochybné, že příkazový blok je adresován právě jemu. Rovněž je na příkazovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Praze dne 23. 2. 2024, z čehož je jednoznačná datace příkazového bloku. Soud proto konstatuje, že tento příkazový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.
25. Příkazový blok ze dne 1. 5. 2022 (podklad pro oznámení ze dne 2. 5. 2022) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu, číslo řidičského průkazu, číslo občanského průkazu), přestupek je kvalifikován takto: „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“, popis skutku: „1. 5. 2022 v 8:59 hod Libomyšl č. p. 28, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. Rychlost v obci 50/63/60 km/h RZ: XB“. U formy zavinění s poznámkou „nehodící se škrtněte“ je přeškrtnuto pole „úmysl“ a ponecháno pole „nedbalost“. Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 1 000 Kč, označení oprávněné úřední osoby, její podpis a podpis přestupce.
26. Soud konstatuje, že z těchto údajů je jednoznačně srozumitelné, že podle příkazového bloku žalobce dne 1. 5. 2022 v 8:59 v Libomyšli u domu č. p. X z nedbalosti spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, neboť jako řidič osobního automobilu registrační značky XB překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 10 km/h (po odečtení odchylky měření). Popis skutku nezavdává pochyb o tom, že dle pokutového bloku žalobce svým jednáním porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, podle kterého smí jet řidič v obci rychlostí nejvýše 50 km/h. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“ je dostatečně srozumitelná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, kdy, kde a jakého přestupku se žalobce dle pokutového bloku dopustil. Nechybí ani uvedení místa, kde došlo ke spáchání přestupku. Žalobce jakožto přestupce je též dostatečně identifikován, včetně data narození, i číslem občanského průkazu a řidičského průkazu. Pokutový blok tak byl nepochybně adresován jemu. Oprávněná osoba je na pokutovém bloku podepsána, je tedy taktéž identifikovatelná. Rovněž je na pokutovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Libomyšli dne 1. 5. 2022, z čehož je jednoznačná datace pokutového bloku. Soud proto konstatuje, že i tento pokutový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.
27. Soud pro úplnost dodává, že zbylými dvěma podklady pro záznam bodů v registru řidičů, kterými byla v souladu s § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu shora uvedená pravomocná rozhodnutí Městského úřadu Hořovice a Magistrátu města Plzně, se blíže nezabýval, neboť žalobce způsobilost těchto listin v žalobě konkrétněji nesporoval. Ani u těchto rozhodnutí nemá soud jakýchkoli pochyb ohledně jejich způsobilosti pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče 28. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobní body vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem podkladových rozhodnutí nejsou důvodné.
29. Pokud jde o námitku týkající se legitimního očekávání, soud nejprve konstatuje, že z několika předložených správních rozhodnutí nelze vysledovat ustálenou správní praxi, která by žalobci zakládala legitimní očekávání, že bude rozhodnuto v jeho prospěch (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019–42, odst. 21–22). Soudu ostatně ani není zřejmé, jaké konkrétní očekávání žalobce v tomto směru měl mít. V žalobě odkazuje na několik správních rozhodnutí s tím, že se v nich správní orgány zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí k záznamu bodů. To je ale přesně to, co učinily správní orgány i v tomto řízení.
30. Neobstojí rovněž žalobcův nesouhlas se závěrem žalovaného, že podpisem příkazových (pokutových) bloků přestupce aproboval jejich správnost a dal souhlas s projednáním v příkazovém (blokovém) řízení. Žalobce v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a správnost příkazového (pokutového) bloku na něj. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v příkazním (blokovém) řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku. Svým podpisem žalobce správnost příkazového (pokutového) bloku schvaluje. Podpis příkazového (pokutového) bloku rozhodně není formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81). Přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně právně kvalifikován. Pokud má za to, že údaje na předmětném příkazovém (pokutovém) bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový (pokutový) blok podepsat. V případě absence podpisu nedojde k vydání rozhodnutí v příkazním (blokovém) řízení a věc bude řešena v přestupkovém řízení. Podepsal–li však žalobce příkazový (pokutový) blok, přestože měl za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže jeho později učiněná výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloku k zápisu bodů do bodového hodnocení řidiče. Závěr a náklady řízení 31. Soud uzavírá, že žalobní body neshledal důvodnými ani nezjistil žádnou vadu, ke které by byl povinen přihlédnout i bez námitek. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl procesně úspěšný. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení
Řízení o záznamu bodů v registru řidičů Shrnutí žaloby Vyjádření žalovaného Posouzení věci soudem Závěr a náklady řízení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.