51 Ad 5/2023 – 56

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kűchlerovou, Ph.D. ve věci žalobce P. Ma. zastoupen advokátem JUDr. Petrem Prchalem, Ph.D. sídlem Drdlova 540/18, 591 01 Žďár nad Sázavou proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky sídlem Soudní 1672/1a, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2023, č. j. VS–18970–11/2023–OSZ, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2023, č. j. VS–18970–11/2023–OSZ,se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku 3 146 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 10. 2023 podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), které mu bylo doručeno dne 10. 10. 2023 a kterým žalovaný rozhodl o jeho námitkách tak, že výrokem I. rozhodnutí ze dne 13. 6. 2023, č. j. VS–18970–+/2023–OSZ, zrušil a výrokem II. odňal žalobci od 1. 11. 2023 invalidní důchod.

2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu a toto rozhodnutí bylo založeno na posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Havlíčkům Brod (dále jen „OSSZ“) ze dne 25. 4. 2023, dle kterého byla jeho pracovní schopnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena o 40 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s největším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (POSTIŽENÍ SVALOVÉ A KOSTERNÍ SOUSTAVY), odd. E (DORZOPATIE A SPONDYLOPATIE), položce 1c (závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30–40%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Dle posudku OSSZ byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to v prvním stupni – § 39 odst. 2 písm. a) ZDP.

3. V návaznosti na námitky podané žalobcem byl v navazujícím řízení zpracován posudek České správy sociálního zabezpečení, oddělením LPS pro pracoviště ČSSZ Brno (dále jen „ČSSZ“) ze dne 6. 9. 2023. Podle posudkového závěru ČSSZ se v případě žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 ZDP. Žalobce ale není invalidní, a to ani v prvním stupni, neboť v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %, datum zániku invalidity bylo stanoveno k datu 25. 4. 2023. ČSSZ jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem označila zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b (postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově tak činí 30 %. Dle posudku ČSSZ posudkový závěr OSSZ nevycházel ze správné aplikace posudkových kritérií, byl nadhodnocen funkční dopad rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pokles pracovní schopnosti žalobce. Posudkový lékař ČSSZ též konstatoval, že lékařské nálezy uplatněné v průběhu řízení o námitkách neobsahují nové posudkově významné skutečnosti. Napadeným rozhodnutím tak bylo prvoinstanční rozhodnutí zrušeno a k datu od 1. 11. 2023 odňat invalidní důchod.

4. Žalobce se s ohledem na vše výše uvedené domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě a ve vyjádření žalovaného

5. Žalobce uvedl, že ke dni 20. 2. 2019 mu byla přiznána invalidita I. stupně s poklesem pracovní schopnosti o 40 %, od té doby se jeho zdravotní stav nezlepšil, ba naopak se zhoršuje. Proto není možné souhlasit s posudkovými závěry ČSSZ ohledně nadhodnocení poklesu jeho pracovní schopnosti.

6. Namítá, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, kdy nebyla brána v úvahu závažnost jeho zdravotního stavu a jeho další zdravotní komplikace. Nesouhlasí se závěry uvedenými v posudku ČSSZ, neboť se posuzující lékaři dostatečně nevěnovali určení závažnosti jeho dalších zdravotních obtíží, kterými trpí. Pro účely posouzení vycházeli ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře žalobce, byť ti měli přístup k lékařské zprávě z neurologického kontrolního vyšetření ze dne 28. 2. 2023, dle kterého mu výrazněji šumí v uších a je v psychické nepohodě, nebo lékařské zprávy z neurologie ze dne 16. 5. 2023 s nálezem chronické závratě. Též má poruchu sluchu, která pro něj představuje komunikační problém, když z lékařské zprávy z ORL ambulance ze dne 11. 2. 2022 vyplývá, že mu bylo předepsáno sluchadlo.

7. Dále žalobce k žalobě přiložil propouštěcí zprávu ze dne 5. 9. 2023, poté co absolvoval operaci levého ramenního kloubu (předchozí operace byla na pravém rameni). Trpí tak sníženou hybností obou horních končetin.

8. Současně se žalobou byl podán i návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, ten nebyl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2023, č. j. 51 Ad 5/2023–33, přiznán.

9. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 9. 11. 2023 shrnul předcházející správní řízení a konstatoval. že výrok napadeného rozhodnutí vychází ze závěrů posudku o invaliditě, když posudkový lékař ČSSZ zjistil posudkově významné skutečnosti, které vedly k zániku invalidity, tedy ke změně posudkového závěru OSSZ. V průběhu řízení nebylo zjištěno, že by některé aspekty žalobcova zdravotního stavu zůstaly nepřezkoumány nebo že by posudek trpěl jinou vadou přesvědčivosti či celistvosti. Navrhnul žalobu zamítnout.

III. Jednání

10. Žalobce i žalovaný se z jednání konaného dne 22. 3. 2024 omluvili, žalobce netrval ani na přítomnosti svého zástupce. Žalobce se společně s omluvou z jednání taktéž vyjádřil k posudku PK, když uvedl, že ta dostatečně nevzala v potaz žalobcovo pracoviště – je zaměstnán ve výchovném ústavu.

11. Krajský soud provedl při jednání důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové (dále také jen „PK“) složené z posudkového lékaře – předsedy komise MUDr. M. Ch., lékaře s odborností otorinolaryngologie MUDr. J. D., Ph.D. a tajemnice B. Š., ze dne 6. 2. 2024. Komise podala posudek na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZOPSZ“).

12. PK dospěla k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni, když v důsledku dlouhodobě nepříznivého stavu šlo o pokles pracovní schopnosti o nejméně 35 %, který nedosahoval však více 49 %. Rozhodujícím zdravotním postižením žalobce je Impigement pravého ramena, stp. ASK 4/2022 s dekompresí, stp redresu 1/2023, Impigement levého ramena, stp. ASK 4. 9. 2023 se subacromiální dekompresí, dalšími zdravotními postiženími jsou bolesti zad charakteru CB syndromu s vegetativním doprovodem a atakami vertiga (benigní paroxysmální polohové vertigo), nedoslýchavost percepční oboustranná středně těžká s tinitem, kompenzace sluchadlem, leze ulnárního nervu vlevo dle EMG lehká až střední porucha, stp. deliberaci 12/2017, obezita BMI=37,33.

13. Zdravotní postižení je uvedeno v kap. XV. (FUNKČNÍ PORUCHY, POSTIŽENÍ PO ÚRAZECH, OPERACÍCH), odd. B (POSTIŽENÍ KONČETIN), položce 3b (středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo dvou kloubů) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na 25 %. Další zdravotní postižení nezpůsobují samostatně větší pokles pracovní schopnosti než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. S ohledem na další zdravotní postižení a vzhledem k profesi se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje o 10 % míra poklesu pracovní schopnosti, a to na celkových 35 %.

IV. Posouzení věci krajským soudem

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 2 s. ř. s.).

15. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a provedeném jednání, při kterém se provádělo dokazování zdravotním posudkem PK ze dne 6. 2. 2024, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Podle ustanovení § 39 odst. 1 až 5 ZDP je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

17. Další odstavce tohoto ustanovení pak upravují to, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí, za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je pak adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopnosti a dovednosti, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

18. Způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e) ZDP, pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně vyhláška č. 359/2009 Sb.

19. Jedním z předpokladů pro vznik nároku na invalidní důchod alespoň prvního stupně je existence invalidity pojištěnce, která dosahuje alespoň zákonem stanovené hranice 35 % (srov. § 38 a § 39 odst. 1 ZDP). Bylo proto třeba zjistit, zda žalobce splňoval ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky invalidity alespoň prvního stupně, tj. zda nastal pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

20. Nutno konstatovat, že stěžejní otázkou v projednávané věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 ZOPSZ. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 6 Ads 23/2018–37, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

21. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013–20, přístupný na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaný rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43).

22. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde–li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

23. Soud dodává, že posouzení míry poklesu pracovní schopnosti představuje odbornou medicínskou otázku, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí, též znalosti z oboru posudkového lékařství a jejíž posouzení je zákonem svěřeno posudkovým orgánům (srov. § 4 odst. 2, § 8 a § 16 ZOPSZ). Odborné posudkové závěry ovšem nepodléhají hodnocení soudu z hlediska jejich správnosti, neboť k tomu soudci nemají odborné lékařské znalosti. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení je považováno za jeho rozhodující příčinu. Za rozhodující příčinu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb.). Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudková komise je povinna odůvodnit zařazení zdravotního postižení pod konkrétní položku uvedené přílohy i určení míry poklesu pracovní schopnosti v rámci rozpětí stanoveného v jednotlivých položkách, včetně případného navýšení podle § 3 citované vyhlášky. Je–li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

24. Vzhledem k tomu, že posudek PK nepotvrzuje závěry předcházejících posudků ani co do stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, ani co do určení míry poklesu pracovní schopnosti, zabýval se krajský soud úplností a přesvědčivostí tohoto posudku, a zvláště pak jeho odůvodněním odlišné posudkové kvalifikace a závěru o invaliditě žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalovaného.

25. V první řadě krajský soud konstatuje, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů.

26. Žalobkyně jednání komise byla přítomna a přímo při jednání komise byla vyšetřena odborným lékařem z oboru neurologie. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů relevantních pro souzenou věc, spisové dokumentace OSSZ, doloženého posudku ČSSZ, ze zdravotní dokumentace MUDr. S. D., nálezů doložených ve spise od ošetřujícího praktického lékaře a na základě objektivního přešetření žalobce při jednání PK dne 26. 1. 2024, na kterém byl přešetřen odborným lékařem z oboru ortopedie (MUDr. M.). Toto jednání bylo odročeno, neboť k objektivizaci komplexního zdravotního stavu žalobce bylo nutné jeho doposouzení v PK za účasti odborného lékaře z oboru ORL.

27. Posudek má všechny formální náležitosti požadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Z hlediska jeho úplnosti krajský soud nemá o této kvalitě posudku žádné pochybnosti, neboť z hlediska podkladů byla vyžádána zdravotní dokumentace praktické lékařky, posudkový spis OSSZ a dále také odborné lékařské nálezy předložené v řízení před soudem (lékařská zpráva ze dne 11. 2. 2023 a propouštěcí zpráva ze dne 5. 9. 2023), a při samotném jednání PK (lékařská zpráva MUDr. T. ze dne 18. 12. 2023, lékařské zprávy MUDr. K. a MUDr. P. ze dne 18. 12. 2023 a 5. 1. 2024). Žalobce byl při jednání PK MPSV vyšetřen přítomným ortopedem.

28. Z hlediska přesvědčivosti posudku je zapotřebí uvést, že PK popsala průběh předchozího řízení. Bylo zjištěno, že předcházející posudek ČSSZ nezohlednil žalobcem doloženou zprávu neurologického vyšetření ze dne 28. 2. 2023, byť ta byla součástí spisu OSSZ.

29. Komise konstatovala, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené XV., odd. B, položce 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a to Impigement pravého ramena, stp. ASK 4/2022 s dekompresí, stp redresu 1/2023, Impigement levého ramena, stp. ASK 4. 9. 2023 se subacromiální dekompresí. Hranice procentního rozpětí byla PK volena vzhledem k funkčního postižení při základní dg. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti dle tohoto zařazení je 25 % (rozmezí určené pro toto postižení je 15 % až 25 %). Vzhledem k dalším zdravotním postižením a k profesi posudková komise zvýšila dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 % na celkových 35 %. PK dodala, že žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky především na fyzické a duševní schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě a je schopen případné rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti.

30. Za této situace krajský soud chápe posudek PK jako stěžejní důkaz v otázce invalidity žalobce zjišťované k datu vydání napadeného rozhodnutí. Invalidita žalobce ve světle takto zjištěného skutkového stavu nezanikla ani k datu 25. 4. 2023 (dnem posudkového jednání OSSZ), ani později.

31. Z toho plyne, že námitky žalobce jsou důvodné, neboť invalidní důchod mu neměl být napadeným rozhodnutím odňat, když lékař ČSSZ dovodil, že pokles jeho pracovní schopnosti činí pouze 30 %.

32. K tvrzení žalobce, že v posudku PK nebyla zhodnocena náročnost žalobcova povolání, soud uvádí, že podle § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 3592009 Sb., je možné zvýšit horní hranici poklesu pracovní schopnosti až o 10 procentních bodů za předpokladu, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V daném případě PK zvýšila o maximální možnou hodnotu, další navýšení by tak bylo v rozporu se zákonnou úpravou.

V. Závěr a náklady řízení

33. Z výše uvedeného důvodu krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. V dalším řízení bude žalovaný v plném rozsahu vázán dokazováním provedeným krajským soudem (§ 78 odst. 6 s. ř. s.) v tomto řízení a bude povinen nově rozhodnout v souladu s vysloveným právním názorem zdejšího soudu. Bude proto na žalovaném, aby znovu o nároku žalobce rozhodl, přičemž bude vycházet z toho, že ten byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v rozsahu prvního stupně invalidity. Žalovaný též bude povinen posoudit otázku nároku žalobce na doplatek na invalidním důchodu, pokud mu ode dne 1. 11. 2023 nebyl vyplácen invalidní důchod pro invaliditu prvého stupně, ačkoliv mu po tuto dobu náležel.

35. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1, 2 s. ř. s. Úspěšnému žalobci vznikly náklady zastoupení advokátem JUDr. Petrem Prchalem, Ph.D. Krajský soud přiznal žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení v rozsahu dvou doložených úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby). Krajský soud vycházel při stanovení částky odměny z příslušných ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 9 odst. 2 advokátního tarifu platí, že v řízení o žalobě v důchodové věci ve správním soudnictví je tarifní hodnotou 5 000 Kč. Ve smyslu § 7 bod 3 této vyhlášky činí sazba za jeden úkon právní služby 1 000 Kč, tedy celkem 2 000 Kč. Dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tedy mu náleží náhrada hotových výdajů 600 Kč. Celkem tedy na náleží částka 2 600 Kč. Jelikož zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH, zvýšil krajský soud náhradu odměny za právní zastoupení o částku připadající na tuto daň (21 %). Celkem náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka 3 146 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci za podmínek obsažených ve výroku II. tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě a ve vyjádření žalovaného III. Jednání IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení