51 Af 31/2017 - 32

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci Žalobce: Rybářství Třeboň a. s., IČO 608 26 851 Rybářská 801, 379 01 Třeboň zast. JUDr. Jiřím Trnkou, Ph.D., advokátem sídlem V. Talicha 1807/14, 370 05 České Budějovice proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2017 č. j. 28607/17/5000-10470-703359 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci.

1. Žalobou doručenou dne 22. 8. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2017 č. j. 28607/17/5000-10470-703359, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 28. 6. 2016 č. j. 1518395/16/2200-31472-304751, kterým mu byl vyměřen odvod do národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 136.875 Kč, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť došlo k nezákonné retroaktivní aplikaci pro žalobce závazných předpisů, žalovaný se ve svém rozhodnutí nevypořádal s námitkami žalobce, právní zhodnocení skutkového stavu žalovaným je nesprávné a případně obstojí-li napadené rozhodnutí věcně, pak je finanční postih žalobce ve zjevně nepřiměřené výši a je zde dán prostor pro postup podle § 78 odst. 2 s.ř.s.

3. Žalobce poukázal na to, že výše odvodu byla stanovena jako finanční oprava dle sazby uvedené ve změnovém rozhodnutí č. 2, resp. jeho přílohy č. 3, které bylo vydáno až dne 4. 5. 2016. Stalo se závazným pro žalobce tímto dnem a nelze na základě něho retroaktivně aplikovat finanční opravy na údajné pochybení žalobce z roku 2012. K tomu žalobce poukázal na rozhodnutí Ministerstva financí č. j. 904/33890/2011-121 z roku 2011. Podle žalobce se jedná o nezákonnou retroaktivní aplikaci interního předpisu (příloh č. 3 změnového rozhodnutí č. 2 vydaného dne 4. 5. 2016 a z napadeného rozhodnutí se nepodává, že užití bylo ku prospěchu žalobce.

4. Žalovaný se nevypořádal s námitkami žalobce a nesprávně zhodnotil skutkový stav. Žalobce tvrdil, že sám neporušil podmínku rovného zacházení, jak je definována v bodě 4.4 závazných postupů pro zadávání zakázek nespadajících pod aplikaci zákona o veřejných zakázkách. Z napadeného rozhodnutí ani nevyplývá, čím konkrétně se měl žalobce dopustit odlišného či jiného přístupu k někomu z uchazečů. Žalobce připomněl, že výběrové řízení se neřídilo podle zákona č. 137/2006 Sb., tedy ani definicí zásady rovného zacházení uvedenou v § 6 tohoto zákona, ale pouze definicí uvedenou v bodě 4.4 závazných postupů. Podle tohoto ustanovení je každý zadavatel v průběhu zadávání zakázky povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky. Posunem v termínu zahájení realizace zakázky z 2. 1. 2012 na 2. 4. 2012 nebylo bráněno uchazečům, aby si mohli podat či podávali nabídky, a tedy vítězný uchazeč byl v celém výběrovém řízení ve stejné pozici jako uchazeči, kteří mohli podat či podávali nabídky. Ke zpoždění došlo ze strany poskytovatele dotace a žalobce jako zadavatel se tudíž rozhodl uvést do smlouvy o dílo s vybraným uchazečem datum pozdější. Rozpor spočívá ve vnímání obsahu definice stanovené v bodě 4.4 Závazných pokynů, která je odlišná od požadavku § 6 zákona č. 137/2006 Sb. Žalobce zastává názor, že bod 4.4 Závazných postupů povinnost přístupu stejným způsobem ke všem uchazečům oproti § 6 zákona č. 137/2006 Sb. zužuje pouze na dobu končící uplynutím lhůty pro podání nabídek, z čehož žalobce dovozuje, že následné jeho kroky tomuto režimu nepodléhají. Proto se žalobce dovolává zásady „in dubio pro libertate“ vyplývající z judikatury Nejvyššího správního soudu, což v konkrétní věci znamená, že z textu ustanovení nelze dovozovat to, co tam poskytovatel dotace neuvedl a vykládat to tak, jak to vidí orgán veřejné správy, neboť takový výklad není jednoznačný, nebo nejvíce šetřící práva a svobody jednotlivce. Navíc pro úvahy žalovaného směřující k závěru o závažném porušení rozpočtové kázně není podstatné datum zahájení realizace projektu, ale pouze datum ukončení realizace zakázky, neboť až s tím, jsou spojeny případné negativní důsledky.

5. Žalobce rovněž z opatrnosti namítl, že výše finanční opravy je zjevně nepřiměřená. Postup žalobce spočívající v posunu zahájení plnění o tři měsíce nemohl mít odrazující účinek na potenciální uchazeče, kteří se mohli hlásit za naprosto stejných podmínek. Takový postup lze nanejvýš hodnotit jako formální pochybení, nikoliv však podle přílohy č. 3 Změnového rozhodnutí č. 2 ze dne 4. 5. 2016, neboť v roce 2012 ještě tato příloha neexistovala. Z toho důvodu by měla být aplikována mírnější výše finanční opravy, a to ve výši 5 % s ohledem na charakter a závažnost případného protiprávního jednání žalobce. Z toho důvodu bylo žalobcem navrhnuto napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení, případně žalobce navrhl využít § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. a uložený odvod snížit tak, aby odpovídal finanční opravě ve výši 5 %. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

6. Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Nejprve ve svém vyjádření vylíčil skutkový děj a zrekapituloval argumenty žalobce uvedené v žalobě.

7. K námitce nezákonné retroaktivní aplikace závazných předpisů žalovaný uvedl, že dotace byla žalobci poskytnuta na základě poskytnutí ze dne 30. 3. 2012, které bylo vydáno podle § 14 zákona o rozpočtových pravidlech. Příjemce dotace byl podle části II bod 1 rozhodnutí povinen užívat dotaci v souladu s rozhodnutím. Správce daně proto kontroloval, zda příjemce využil poskytnuté finanční prostředky dle závazných podmínek uvedených v rozhodnutí, tedy i v pravidlech. Při stanovení výše odvodu postupoval správce daně podle přílohy č. 3 změnového rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 2 ze dne 4. 5. 2016. Změnové rozhodnutí bylo vydáno na žádost žalobce a s obsahem tohoto rozhodnutí žalobce souhlasil. Změnovým rozhodnutím ze dne ze dne 4. 5. 2016 nebyla žalobci nově stanovena povinnost, kterou by měl po tomto datu splnit, ale byla mu prodloužena lhůta ke splnění účelu dotace do 30. 6. 2015 a také změněna příloha č.

3. Povinnosti nebo podmínky poskytnuté dotace byly stanoveny rozhodnutím ze dne 30. 3. 2012. z toho důvodu je irelevantní odkaz žalobce na rozhodnutí Ministerstva financí č. j. 904/33 890/2011-124 z roku 2011.

8. Pokud žalobce tvrdil, že se žalovaný nevypořádal s námitkami žalobce, neuvedl však, o které námitky se mělo jednat. Povinností žalovaného je řádně svá rozhodnutí odůvodnit. Jedná se ale vždy o reakci na konkrétně vznesené námitky. Tomuto požadavku, který byl vyjádřen v Nálezech Ústavního soudu (kupříkladu IV ÚS 201/04 či III ÚS 961/09) žalovaný dostál. Rovněž vyhověl požadavkům, které vyslovil Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku č. j. 9 Afs 70/2008-13 či 6 Ads 237/2014. Požadavky kladené na orgány veřejné moci, pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání, nesmí být přemrštěné. Proto nelze bez dalšího uzavřít, že absence odpovědi na ten či onen argument žalobce způsobuje nezákonnost rozhodnutí nebo jeho nepřezkoumatelnost. Z odůvodnění rozhodnutí je patrno, na základě čeho bylo rozhodnuto a je vysvětleno, z jakých důvodů jsou námitky žalobce shledány nedůvodnými.

9. Žalovaný setrval na názoru, že žalobce porušil podmínku rovného zacházení, tak jak je definována v článku 4 – obecných zásad smlouvy o založení ES při zadávání zakázek v bodě 4.

4. Termín zahájení realizace zakázky byl závazně stanoven v zadávací dokumentaci na den 2. 1. 2012. Následně byl v uzavřené smlouvě o dílo s vybraným uchazečem posunut o 3 měsíce na den 2. 4. 2012. Tímto postupem porušil zadavatel zásadu rovného zacházení ke všem uchazečům, neboť zadavatel je povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky. Postupem, který zvolil žalobce, mohl zúžit okruh potencionálních zájemců a tím snížit efektivitu soutěžního prostředí.

10. K nepřiměřené výši finančního postihu žalovaný konstatoval, že správce daně vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně podle podmínek rozhodnutí, ve kterém poskytovatel zároveň stanovil k jednotlivým podmínkám rozsah postihu za jejich nesplnění (§ 14 odst. 4 písm. g) a odst. 7 zákona o rozpočtových pravidlech). Sazbu sníženého odvodu ve výši 25 % správce daně uložil s ohledem na delší časovou prodlevu 3 měsíce. Žalovaný vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. III. Obsah správních spisů.

11. Ze spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti.

12. Finanční úřad pro Jihočeský kraj zahájil u žalobce daňovou kontrolu ve věci zjištění skutečností rozhodných pro stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/200 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015 u dotace poskytnuté Ministerstvem zemědělství na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace reg. č. CZ x ze dne 30. 3. 2012, změnového rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 1 ze dne 23. 4. 2013, kterým byl rozšířen bod 6. plněním monitorovacích indikátorů a část IV – sankce – bod 2. Diferenciace odvodu za porušení rozpočtové kázně dle závažnosti podmínek a Změnového rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 2 ze dne 4. 5. 2016, kterým byla prodloužena lhůta splnění účelu do 30. 6. 2015 a změněna příloha č. 3 „tabulka snížených odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě zadávání veřejných zakázek OP rybářství“) dále jen souhrnně „Rozhodnutí).

13. Dotace byla žalobci poskytnuta ve výši 1.527.000 Kč, z toho 1.145.250 Kč (75 %) tvoří prostředky ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty z prostředků Evropské unie a 381.750 Kč (15%) prostředky národního spolufinancování ze státního rozpočtu. Dotace byla poskytnuta za účelem realizace projektu komplexní systém kvality vody v rybnících – klíčový nástroj pro efektivní produkci ryb.

14. Správce daně daňovou kontrolu provedl v rozsahu skutečností, které byly uvedeny v Podnětu Ministerstva zemědělství ze dne 4. 1. 2016 č. j. 69165/2015-MZE-14122. Součástí podnětu byla zpráva o auditu operace č. OPR/2015/O/048 ze dne 24. 11. 2015, která byla vypracována auditním orgánem Ministerstva financí, ve které bylo identifikováno zjištění – nedostatky u veřejné zakázky malého rozsahu – nedodržení termínu realizace dle zadávacích dokumentace a výše nezpůsobilých výdajů 182.500 Kč. Podle závěru správce daně došlo podle § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech k neoprávněnému použití poskytnutých prostředků a tím k porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. v) téhož zákona. Za porušení rozpočtové kázně vyměřil správce daně platebním výměrem č. j. /16/2200- 31472-304751 ze dne 28. 6. 2016 odvod do národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 136.875 Kč. Proti tomuto platebního výměru podal žalobce dne 28. 7. 2016 odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, tak jak je specifikováno pod bodem 1. tohoto rozsudku. IV. Právní názor soudu.

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.).

16. Žaloba důvodná nebyla.

17. Žalobce v žalobě v prvé řadě namítal, že došlo k nezákonné retroaktivní aplikaci pro žalobce závazných předpisů. To dovozuje z faktu, že výše odvodu mu byla stanovena jako finanční oprava dle sazby uvedené ve změnovém rozhodnutí č. 2, resp. jeho přílohy č.

3. Rozhodnutí se stalo pro žalobce závazným dne 4. 5. 2016. Z toho důvodu nelze podle žalobce retroaktivně aplikovat finanční opravy na údajné pochybení žalobce z období roku 2012. K tomu žalobce poukázal na rozhodnutí Ministerstva financí č. j. 904/33890/2011-124 z roku 2011. Byťse v daném případě neuzavírala smlouva o poskytnutí dotace, ale bylo vydáno rozhodnutí, nelze na údajné pochybení žalobce jako příjemce dotace, které mělo nastat podpisem smlouvy o dílo v dubnu 2012 aplikovat přílohu č. 3 Změnového rozhodnutí č. 2, které bylo vydáno 4. 5. 2016, neboť jde o nezákonnou retroaktivní aplikaci tohoto interního předpisu. Z napadeného rozhodnutí se nepodává, že užití tohoto předpisu bylo ku prospěchu žalobce.

18. Soud nehodnotí žalobcem vznesenou námitku ohledně retroaktivní aplikace pro žalobce Závazných předpisů jako důvodnou. Z písemností založených ve spise je zřejmé, že žalobce jako zadavatel výběrového řízení na dodávky v rámci OP Rybářství oznámil toto zahájení dne 12. 12. 2011. Soutěžní lhůta pro předkládání nabídek započala dnem vyhlášení výběrového řízení na webových stránkách zadavatele a končila dne 28. 12. 2011 v 10.00 hodin. Zadavatel prohlásil, že výběrové řízení není zadávacím řízením podle zákona č. 137/2006 Sb., veřejnou obchodní soutěží ani veřejným příslibem. Společnost si vyhradila právo výběrové řízení zrušit. V zadávací dokumentaci byl vymezen předmět zakázky a její předpokládaná hodnota, termín zahájení realizace zakázky byl stanoven na 2. 1. 2012 a termín ukončení realizace zakázky 30. 11. 2012. V dokumentu je uvedeno, že uchazeč je vázán nabídkou do 29 2. 2012.

19. Do výběrového řízení se přihlásila Česká zemědělská univerzita v Praze jako jediný zájemce. Ze zápisu z hodnocení nabídek vyplývá, že ve výběrovém řízení zvítězila nabídka Jihočeské univerzity, fakulty rybářství a ochrany vod, dále bylo uvedeno, že vítězný uchazeč bude vyzván k uzavření smlouvy o dílo. V případě neuzavření smlouvy ze strany vítězného uchazeče bude výběrové řízení zrušeno a vypsáno výběrové řízení nové. Zápis z hodnocení nabídek byl sepsán dne 28 12. 2011. Ve výběrovém řízení komplexní systém kontroly kvality vody v rybnících – oznámení o výsledku výběrového řízení je uvedeno, že zvítězila nabídka společnosti Česká zemědělská univerzita v Praze 6, Kamýtská 129, kdy vítězný uchazeč bude vyzván k uzavření smlouvy o dílo v souladu s předloženou nabídkou. V případě neuzavření smlouvy ze strany uchazeče bude výběrové řízení zrušeno. Oznámení o výsledku výběrového řízení bylo sepsáno dne 28. 12. 2011. Protokol o předání a převzetí, oznámení o výsledku výběrového řízení byl sepsán a předán dne 4. 1. 2012. Smlouva o dílo byla s Českou zemědělskou univerzitou v Praze uzavřena dne 2. 4. 2012. Ve smlouvě o dílo je uveden termín realizace zakázky zahájení 2. 4. 2012 a ukončení 28. 2. 2013. V obchodních podmínkách je uvedeno, že platba za služby bude prováděna bezhotovostní úhradou na základě dodavatelem vystavených daňových dokladů. Fakturace bude probíhat po kvartálech.

20. Ministerstvo zemědělství v Praze vydalo dne 30. 3. 2012 pod reg. č. CZ 1.25/3.4.00/11/00387 rozhodnutí o poskytnutí dotace z Evropského rybářského fondu v rámci operačního programu rybářství 2007 – 2013, a to na základě žádosti žalobce o dotaci ze dne 4. 11. 2011. Dotace byla poskytnuta v maximální výši 1.527.000 Kč, a to maximálně 381.750 Kč, to je 25 % ze státního rozpočtu na část národního spolufinancování (§ 44 odst. 2 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb.) a maximálně 1.145.250 Kč ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU (§ 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb.), to je 75 % výše dotace. Výdaje soukromé čili nezpůsobilé výdaje projektu byly vyčísleny částkou 212.000 Kč. Pod bodem 2.

2. Rozhodnutí je uvedeno, že skutečná výše dotace, která bude příjemci dotace poskytnuta, bude určena na základě skutečně vynaložených odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů. Pod bodem 4 je uvedeno, že účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě maximálně do 24 měsíců do podpisu rozhodnutí poskytovatelem dotace. Platební podmínky jsou uvedeny v části III rozhodnutí a sankce v části IV. Pod bodem 2. 2. je uvedeno, že v případě porušení ostatních povinností příjemce dotace stanovených v tomto rozhodnutí (bod 2. 1.), bude odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřen ve výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. Součástí rozhodnutí jsou přílohy 1) indikativní rozpočet projektu, 2) vybrané obecně závazné právní předpisy, které upravují práva a povinnosti příjemce. K tabulce č. 3 je připojena tabulka snížených odvodů za porušení rozpočtové kázně v důsledku porušení pravidel pro zadávání zakázek, kdy pod bodem 7 je uvedeno, že za porušení zásady rovného zacházení je stanovena sankce 10 % – 25 % z částky dotace použité na financování předmětné zakázky. Ministerstvo zemědělství ČR vydalo dne 24. 3. 2013 na žádost žalobce změnové rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 1 č. j. CZ. 1.25/3.4.00/11.00387. Tentýž orgán vydal změnové rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 2 na základě žádosti žalobce ze dne 15. 3. 2016 dne 4. 5. 2016 pod reg. č. CZ. 1.25/3.4.00/11.00387. Toto změnové rozhodnutí obsahuje stejné údaje jako předchozí rozhodnutí, pouze v části I bod 4 je uvedeno, že účelu dotace musí být dosaženo maximálně do 24 měsíců od podpisu rozhodnutí poskytovatelem dotace, nejpozději však do 30. 6. 2015. V bodě IV – sankce byl doplněn bod 2. 3. porušení povinností v části 2 povinností příjemce dotace bod 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 12., 13., 14., 15., 16. 2. změnového rozhodnutí je porušením rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zák. č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů a povede k odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši celkové částky dotace. K tomuto změnovému rozhodnutí byla připojena příloha č. 3, tabulka snížených odvodů za porušení rozpočtové kázně, kde pod bodem 23 je uvedeno jiné porušení výše neuvedené, za které lze uložit jako sankci minimálně 25 % nebo minimálně 10 % nebo 5 % s ohledem na závažnost porušení.

21. U žalobce byl proveden dne 6. 10. 2015 (dále 20. a 21. 10. 2015) audit operace, který byl zaměřen na to, zda operace splňuje kritéria výběru pro operační program, vykázané údaje souhlasí s účetními záznamy a podklady vedenými příjemcem dotace, zda výdaje vykázané příjemcem jsou v souladu s právem EU a vnitrostátními předpisy a zda veřejný příspěvek byl příjemci vyplacen v souladu s článkem 80 Nařízení (ES) č. 1198/2006. Nedostatky byly zjištěny ohledně souladu provedených prací se správním aktem o poskytnutí dotace, ohledně způsobilosti výdajů (kdy bylo vyčísleno, že částka 182.500 Kč představuje nezpůsobilé výdaje) a soulad realizace s relevantním plánem EU a ČR. Podle závěrů učiněných auditním týmem mělo dojít k podpisu smlouvy dle zadávací dokumentace dne 2. 1. 2012 a tento termín byl posunut na 2. 4. 2012, kdy v souladu s posunem tohoto termínu byl také posunut termín ukončení realizace projektu z 31. 12. 2012 na 31. 3. 2013. Podle článku 8 „Pravidel“ byl žalobce povinen uzavřít smlouvu „ve shodě s podmínkami výběrového řízení a vybranou nabídkou“, kdy závaznost postupu pro žalobce jako zadavatele veřejné zakázky dle „Pravidel“ vyplývá právě z ustanovení bodu 8 veřejné zakázky, části II – povinnosti příjemce dotace, „Změnového rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 1“, dle kterého se auditovaný subjekt zavázal vybírat dodavatele podle podmínek obsažených dle shora uvedených „Pravidel“. Auditní tým uzavřel, že se jedná o podstatnou změnu prvku zakázky, kdy v případě uvedení tohoto nového termínu do zadávacích podmínek mohly podat nabídku i jiní uchazeči. Auditní tým odkázal na rozhodnutí Evropské komise č. (2013) 9527 ze dne 19. 12. 2013, ve kterém je uvedeno, že pokyny stanovené v příloze uplatní komise při provádění finančních oprav, které se týkají nesrovnalostí zjištěných po dni přijetí tohoto rozhodnutí, kdy vyplývá, že u všech nesrovnalostí zjištěných po 19. 12. 2013 se finanční opravy vyčíslují podle přílohy k rozhodnutí Evropské komise C/2013) 9527 ze dne 19. 12. 2013. Auditní tým poznamenal, že finanční opravu vůči příjemci dotace vyčísluje příslušný finanční úřad. Finanční úřad pro Jihočeský kraj zahájil dne 15. 2. 2016 u žalobce daňovou kontrolu, kterou se žalobcem projednal dne 24. 6. 2016. Kontrola byla omezena na ověření shody uzavřené smlouvy o dílo s podmínkou výběrového řízení – termín zahájení realizace. Ve zprávě o daňové kontrole bylo kromě konstatování předchozího postupu uvedeno, že žadatel dotace, jehož zakázka nespadá pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů postupuje podle části C pravidel – závazné postupy pro zadávání zakázek nespadajících pod aplikaci zákona o veřejných zakázkách. Pod částí C jsou uvedeny konkrétně články, které vymezují základní pojmy, kdy článek 4.4 rovné zacházení stanoví, že každý zadavatel je v průběhu zadávání zakázky resp. již od okamžiku přípravy řízení povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky. V článku 8.1 je uvedeno, že smlouva s dodavatelem musí být uzavřena ve shodě s podmínkami výběrového řízení a vybranou nabídkou.

22. Ze zprávy o daňové kontrole vyplývá závěr, že termín zahájení realizace zakázky, který byl závazně stanoven v zadávací dokumentaci (ze dne 13. 12. 2011 zveřejněna na webových stránkách zadavatele) na den 2. 1. 2012, byl následně v uzavřené smlouvě o dílo s vybraným uchazečem posunut o 3 měsíce, to je na den 2. 4. 2012. Tímto postupem porušil zadavatel zásadu rovného zacházení ke všem uchazečům. Zásadou rovného zacházení se rozumí, že zadavatel je povinen v průběhu zadávání zakázky přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat, či podávají nabídku. Všichni případní uchazeči musí být o změnách v zadávacím řízení informováni. Postupem žalobce došlo k porušení podmínky uvedené v části C Pravidel – závazné postupy pro zadávání zakázek nespadajících pod aplikaci zákona o veřejných zakázkách, v části první – základní ustanovení, článku 4 – obecné zásady smlouvy o založení EES při zadávání zakázek, kde je pod bodem 4.4 rovné zacházení uvedeno, že každý zadavatel je v průběhu zadávání veřejné zakázky resp. již od okamžiku přípravy řízení povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky. Ve změnovém rozhodnutí č. 2 část IV – sankce, bod 2 diferenciace odvodu za porušení rozpočtové kázně dle závažnosti porušení podmínek, v odstavci 2.3 je uvedeno, že porušení povinností stanovených v části II – povinnosti příjemce dotace, bod 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 12., 13., 14., 15., 16. 2., rozhodnutí je porušením rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel ve znění pozdějších předpisů a povede k odvodu za porušení rozpočtové kázně v celkové výši dotace. V souladu s přílohou č. 3 Změnového rozhodnutí č. 2 – tabulka snížených odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě zadávání veřejných zakázek OP Rybářství (stanoveno dle rozhodnutí EK C (2013) 9527 bodu 23 bylo v případě žalobce přihlédnuto k závažnosti porušení a finanční úřad stanovil 25 % z částky dotace použité na financování předmětné zakázky, kdy na základě výše uvedených skutečností došlo dne 20. 8. 2013 (datum připsání dotace na účet příjemce) k porušení rozpočtové kázně ve výši 182.500 Kč (to je 25 % z částky dotace ve výši 730.000 Kč) použité na financování předmětné zakázky.

23. Z výše citovaných zásadních zjištění, která jsou založena ve spise, soud uzavírá, že správce daně hodnotil porušení rozpočtové kázně dle závazných podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace a dle navazujících podmínek uvedených v pravidlech B, kterými se stanovují podmínky pro žadatele o poskytnutí dotací na projekty opatření 3. 4. pilotní projekty záměr testování inovačních technologií za podmínek blízkých výrobním podmínkám s cílem získat technické nebo ekonomické poznatky o nových technologiích operačního programu rybářství 2007 – 2013. Správce daně správně postupoval podle závazné přílohy č. 3 změnového rozhodnutí č. 2 (příloha č. 3), tak jak byl povinen dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015 či ve znění pozdějších předpisů postupovat. Byla zjištěna vyšší závažnost pochybení žalobce, a tudíž byla v souladu s ustanovením § 44 a) odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel určena sazba odvodu, neboť žalobce porušil jednu ze základních zásad výběrového řízení. Správce daně vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, a to podle obsahu písemného rozhodnutí, ve kterém poskytovatel dotace stanovil k jednotlivým podmínkám rozsah postihu za jejich nesplnění (ustanovení § 14 rozpočtová pravidla). Správce daně nestanovil výši finanční opravy ve smyslu rozhodnutí EKC (2013) 9527. Toto rozhodnutí bylo zmíněno v názvu přílohy č. 3 změnového rozhodnutí č. 2, přičemž poskytovatel dotace sice rozhodnutí v názvu tabulky uvedl, avšak jednotlivé body jsou poskytovatelem číslovány a nazvány odlišně od rozhodnutí EK C (2013) 9527. V dané věci se nejednalo o porušení pravidel pouze formální povahy. Znění rozhodnutí EK C (2013) 9527 sice nebylo pro správce daně při stanovení odvodu závazné, avšak změna termínu zahájení realizace uvedená v zadávací dokumentaci představuje změnu, která pokud by byla zveřejněna, mohla umožnit přijetí jiných uchazečů než těch, kteří byli původně přijati, případně umožnit zadání zakázky jinému uchazeči než tomu, který byl přijat původně. Navíc sazba opravy podle rozhodnutí Evropské komise C (2013) 9527 by byla rovněž 25 %.

24. Žalobce se zavázal provést výběrové řízení v souladu se zásadou rovného zacházení, kterou nesplnil. Termín zahájení realizace projektu na den 2. 1. 2012 si žalobce stanovil v zadávací dokumentaci sám. Proto bylo pouze na něm, aby postupoval v souladu s pravidly v části C, kde je v bodě 8.1 uvedeno, že smlouva musí být uzavřena ve shodě s podmínkami výběrového řízení. Jestliže smlouva o dílo byla uzavřena dne 2. 4. 2012 a ve smlouvě byl taktéž uveden termín zahájení realizace projektu 2. 4. 2012, bylo to nepochybně v rozporu s podmínkou uvedenou v Pravidlech pro poskytnutí dotace na projekty OP Rybářství na období 2007 – 2013. V dané věci se navíc jednalo o účelovou dotaci poskytnutou podle § 14 zákona o rozpočtových pravidlech, na kterou není právní nárok a její poskytnutí ze státního rozpočtu i Národního fondu lze hodnotit jako „dobrou vůli“, která musí být kompenzována dodržením podmínek, za kterých byla takováto dotace poskytnuta. Z toho důvodu je povinností příjemce dotace plnit nejen zákonné podmínky, ale i podmínky stanovené rozhodnutím. To vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu kupříkladu z rozsudku č. j. 9 Afs 113/2007-63.

25. Namítá-li žalobce, že postup, kterým byla výše odvodu žalobci stanovena jako finanční oprava dle sazby uvedené ve změnovém rozhodnutí č. 2 vydaného dne 4. 5. 2016 a stalo se pro žalobce závazným až dne 4. 5. 2016 a finanční opravy nelze na jeho základě retroaktivně aplikovat na pochybení žalobce z období roku 2012, pak k tomu soud uvádí s ohledem na výše uvedené, že toto tvrzení žalobce nemůže obstát a námitka žalobce není důvodná. Jak soud výše podrobně popsal, nejednalo se o retroaktivní aplikaci rozhodnutí. Pokud správce daně postupoval podle přílohy č. 3 změnového rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 2 ze dne 4. 5. 2016, nutno znovu zopakovat, že změnové rozhodnutí bylo vydáno na žádost žalobce, který s jeho obsahem souhlasil. Žalobci rozhodnutím ze dne 4. 5. 2016 nebyla nově stanovena povinnost, kterou by měl po tomto datu plnit, ale byla mu pouze prodloužena lhůta ke splnění účelu poskytnuté dotace do 30. 6. 2015 a taktéž změněna příloha č.

3. Samotné povinnosti a podmínky poskytnuté dotace byly stanoveny původním rozhodnutím ze dne 30. 3. 2012 a k jejich změně změnovými rozhodnutími v žádném směru nedošlo. Jak soud výše specifikoval již v rozhodnutí ze dne 30. 3. 2012, byla žalobci stanovena pro případ porušení rozpočtové kázně sankce, která měla být ukládána dle závažnosti porušení podmínek, kdy v bodě 2. 2. bylo uvedeno, že odvod za porušení rozpočtové kázně by byl vyměřen ve výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. I v původním rozhodnutí byla připojena tabulka snížených odvodů za porušení rozpočtové kázně v důsledku porušení pravidel pro zadávávání zakázek, kdy na zakázky, kdy se na příjemce ve vztahu ke konkrétní zakázce nevztahoval zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách bylo možné za porušení zásady rovného zacházení uložit snížení odvodu ve výši 10 % – 25 % z částky dotace použité na financování předmětné zakázky. Z toho důvodu nelze, tak jak činí žalobce, namítat retroaktivní aplikaci finanční opravy na základě rozhodnutí ze dne 4. 5. 2016. Stejně tak není přiléhavé vyjádření žalobce ohledně nezákonnosti v podobě retroaktivní aplikace pro žalobce závazných předpisů. Ostatně žalobce v tomto směru ani žádný závazný předpis necituje. Žalobce pouze zmiňuje aplikaci později vydaného změnového rozhodnutí č. 2, která však představuje ve vztahu k žalobci individuální správní akt, nikoliv závazný předpis. Z toho důvodu není případný ani odkaz žalobce na rozhodnutí Ministerstva financí. V dané věci nebylo žalobci vytýkáno, že postupoval v rozporu se smlouvou. V dané věci totiž žalobce nedodržel zadávací podmínky a k podpisu smlouvy došlo s tříměsíčním zpožděním v rozporu s údaji, které uváděl v zadávacích podmínkách. Tato skutečnost byla hodnocena jako závažné hodnocení pravidla rovného zacházení. Nutno zdůraznit, že žalobci byla poskytnuta dotace z Evropského rybářského fondu a Ministerstva zemědělství na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace a následně bylo upraveno toto poskytnutí dotace na základě žádosti žalobce ve dvou změnových rozhodnutích. Dle části C Pravidel u žalobce jako příjemce dotace bylo shledáno porušení principu rovného zacházení posunutím termínu zahájení realizace zakázky o 3 měsíce, než bylo závazně stanoveno v zadávací dokumentaci. Žalobce tudíž porušil tento princip. Tím porušil rozpočtovou kázeň. Při stanovení výše odvodu vzal správce daně v úvahu závažnost porušení a stanovil odvod ve výši 25 % z částky určené na financování projektu.

26. Podle žalobce, jak uvádí v dalším žalobním bodu, se žalovaný ve svém rozhodnutí nevypořádal s námitkami žalobce. Tyto námitky, které zůstaly nevypořádány, žalobce konkrétně nespecifikoval. V kontextu odůvodnění této žalobní námitky lze usuzovat o tom, že nevypořádání se s námitkami spatřuje žalobce ve skutečnosti, že se z rozhodnutí nepodává, čím konkrétně se měl žalobce dopustit odlišného či jiného přístupu k někomu z uchazečů. Žalobce dále navázal polemikou s právním názorem žalovaného, který byl ve vztahu k tomuto hodnocení vyjádřen v žalobou napadeném rozhodnutí. Podle žalobce posun termínu uzavření smlouvy o dílo s vybraným uchazečem, vybraného uchazeče nikterak nezvýhodnilo a naopak jiného byť hypotetického uchazeče nikterak neznevýhodnilo. Minimálně se žalobce z napadeného rozhodnutí údajně nedozvěděl, jak v době podávání nabídek byl zvýhodněn vybraný uchazeč, neboť on sám se dozvěděl o posunu podpisu smlouvy o dílo později. Navíc podle žalobce se v dané věci nepostupovalo podle § 6 zákona o veřejných zakázkách, který hovoří o obecném dodržování zásady rovného zacházení zadavatelem, přitom bod 4. 4 Závazných pokynů povinnost přístupu stejným způsobem ke všem uchazečům oproti § 6 zákona o veřejných zakázkách velmi zužuje, neboť tento přístup stejným způsobem končí uplynutím lhůty pro podání nabídek. Podle žalobce je rovnost uchazečů jako soutěžitelů zajištěna ve stejných podmínkách pouze do doby podání nabídek. Pro žalobce jako uchazeče nebylo vůbec datum zahájení realizace podstatné, podstatný byl pouze datum ukončení realizace zakázky, neboť až s ním jsou spojeny případné negativní důsledky nestihnutí termínu. Žalobce opakovaně zdůraznil, že se rozhodl termín realizace zakázky posunout na den 2. 4. 2012 v reakci na zpoždění poskytovatele dotace. Všem uchazečům se totiž dostalo rovného zacházení a nikdo nemohl být znevýhodněn.

27. Soud hodnotí i tuto žalobní námitku jako nedůvodnou. Jednak, jak již soud výše poznamenal, žalobce konkrétně neuvedl, které námitky zůstaly nevypořádány. Soud proto v rámci obecného vypořádání vznesené námitky dospěl k závěru, že žalovaný svou povinnost řádně odůvodnit rozhodnutí splnil. Z rozhodnutí je zřejmé, jakým způsobem žalobcem vznesené námitky žalovaný hodnotil a současně je uvedeno i stručné vypořádání vznesených námitek. Soud proto považuje odůvodnění rozhodnutí za dostačující, neboť je z něho zřejmé, jakým způsobem byly námitky v žalobou napadeném rozhodnutí vypořádány, a soud zastává ve věci shodný názor.

28. Konkrétně žalovaný správní orgán vypořádal tuto námitku na straně 7 a 8 žalobou napadeného rozhodnutí a srozumitelně vysvětlil, že žalobci byla stanovena závazná podmínka provést výběrové řízení v souladu se zásadou rovného zacházení. K tomu odkázal žalovaný i na rozsudek Nejvyššího správního soudu, z něhož v rozhodnutí citoval, že za dodržení všech podmínek dotací jsou výlučně odpovědni příjemci dotací. Žalovaným bylo vysvětleno, že porušení zásady rovného zacházení je spatřováno v posunutí termínu zahájení realizace o 3 měsíce, kdy povinností žalobce bylo tuto změnu zveřejnit, případně výběrové řízení zrušit, neboť tuto podmínku si žalobce sám stanovil v oznámení o zahájení řízení i v zadávací dokumentaci. Proto měl žalobce podle žalovaného v případě posunu termínu vyhlásit výběrové řízení nové. Tím, že takto nepostupoval, porušil zásadu rovného zacházení, kdy je to právě konkurence mezi dodavateli, která vystihuje podstatu a smysl této zásady. Navíc datum zahájení realizace akce bylo závazně žalobcem stanoveno v oznámení o zahájení zakázky i v zadávací dokumentaci a posun tohoto termínu mohl být zásadní pro další případné zájemce. Podle žalovaného existovala reálná možnost, že posunutím termínu o další tři měsíce se mohli přihlásit další zájemci. Žalovaný taktéž vysvětlil, že na vyslovený závěr nemá vliv ani skutečnost, že finanční prostředky byly žalobci ze státního rozpočtu a Národního fondu poskytnuty rozhodnutím k 31. 3. 2012 a nikoliv v lednu 2012. Žalovaný k tomu dodal, že právě pro skutečnost, že se jednalo o účelovou dotaci, bylo poskytnutí těchto prostředků de facto dobrou vůlí, která musí být na druhé straně vyvážena dodržením podmínek, které zavazovaly žalobce. Žalovaný k tomu odkázal na četnou judikaturu Nejvyššího správního soudu.

29. Soud k tomu doplňuje, že žalobce skutečně nedodržel termíny, které zveřejnil ve svém zadávacím řízení, přičemž účelem zadávacího řízení je vymezit okruh uchazečů pro účely uzavření smlouvy a vybrat vhodného dodavatele prostřednictvím kvalifikačních předpokladů a předem stanovených hodnotících kritérií. Zásady, které stanoví v § 6 zákon o veřejných zakázkách (zásada nediskriminace, transparentnosti, rovného zacházení) se uplatní vždy i v případech, kdy zadavatel nemá povinnost postupovat v režimu zákona o veřejných zakázkách. Přitom zásada rovného zacházení stanoví povinnost postupovat vůči všem dodavatelům v rámci řízení stejným způsobem. Porušení této zásady je neoprávněné řízení bez uveřejnění či změny podmínek, které byly zveřejněny, neboť tímto postupem jsou diskriminováni všichni dodavatelé, kteří nebyli o zakázce informováni. Žalovaný správní orgán zcela správně uvedl, že tím, že došlo k posunu termínu realizace zakázky, došlo k porušení zásady rovného zacházení ve vztahu k těm dodavatelům, kteří neměli informaci o tom, že je posunut termín realizace zakázky. Povinností žalobce bylo v konkrétním případě zrušit původní výběrové řízení a vypsat nové výběrové řízení, aby byla zajištěna rovnost případným dalším dodavatelům, kteří se právě pro informaci, že realizace zakázky započne 2. 1. 2012 a termín ukončení realizace zakázky je 30. 11. 2012, byli při svém rozhodování jednoznačně znevýhodněni. Výklad žalobce, který uvedl k této námitce ve své žalobě, soud považuje za zavádějící a nepřiléhavý. Žalobce svou argumentací pouze polemizoval s právním názorem, který žalovaný vyjádřil ve svém rozhodnutí. Navíc právě vyjádřenou polemikou popřel žalobce sám důvodnost své námitky, že žalovaný se nevypořádal s jeho námitkami. V daném případě nebyl prostor pro uplatnění zásady „in dubio pro libertate“, neboť nevyvstaly pochybnosti o výkladu. Výklad, který učinil žalovaný, byl jednoznačný a má oporu v pravidlech, podle kterých bylo v dané věci postupováno.

30. Žalobce z důvodu právní opatrnosti vznesl námitku nesprávné výše finanční opravy. Zastává názor, že se jedná o zjevně nepřiměřenou výši. V této souvislosti opět žalobce poukazuje na skutečnost, že došlo k retroaktivní aplikaci přílohy č. 3, což již soud jako nedůvodnou žalobní námitku vypořádal pod body č. 18-25 rozsudku a navíc podle žalobce změna posunu termínu o 3 měsíce nemohla mít žádný odrazující účinek. Podle žalobce došlo navíc k formálnímu pochybení a nejednalo se o závažné porušení, které by kohokoliv odradilo. Podle žalobce by měla být aplikována mírnější výše finanční opravy, a to ve výši 5 % s ohledem na charakter případného jeho protiprávního jednání. Zároveň žalobce požádal soud pro případ, že neshledal ve vydaném rozhodnutí nezákonnost, aby postupoval podle § 78 odst. 2 s. ř. s. a snížil uložený odvod tak, aby odpovídal finanční opravě ve výši 5 %.

31. Ani posledně žalobcem vznesená žalobní námitka není důvodná. Dovolává-li se žalobce § 78 odst. 2 s. ř. s., pak soud k tomu poukazuje na dikci tohoto ustanovení, podle kterého, „rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě.“ Podle citovaného ustanovení se žalobce může domáhat uplatnění tzv. moderačního práva soudu. Toto právo může soud uplatnit pouze pro řízení, ve kterých byl uložen trest za správní delikt. Přitom legislativní zkratka „správní delikt“ byla zavedena již v § 41 s. ř. s. a je proto nutné z jejího obsahu daného tímto ustanovením vyjít. Z tohoto výklad je zcela zřejmé, že v případě, kdy je vyměřován odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně, nejedná se o správní delikt a nelze žalobcem poukazované ustanovení využít. Byť může žalobce vyměřovaný odvod vnímat jako trest, pak v žádném případě nelze shledat, že odvod byl ukládán v souvislosti se zjištěním, které by vyústilo v závěr, že žalobce se dopustil správního deliktu. Požadavek na postup podle § 78 odst. 2 s. ř. s. navíc žalobce nikterak neodůvodnil. Soud proto k tomuto požadavku žalobce uzavřel, že ustanovení § 78 odst. 2 s. ř. s. nelze na daný případ vůbec aplikovat.

32. Pokud žalobce tvrdil, že byla nesprávně stanovena výše finanční opravy, pak ani pro tento požadavek neuvedl žalobce konkrétní argumentaci. Podle něho je 25 % aplikace výše finanční opravy jako nejpřísnější v souvislosti s posunem zahájení plnění o 3 měsíce nesprávná. Soud názor žalobce nesdílí. Jak již bylo vyjádřeno v závěrech auditu, který byl opatřen, pak i v rámci daňové kontroly, která vyústila ve zprávu o daňové kontrole a posléze i v obou rozhodnutích, je setrvale konstatováno, že žalobce se dopustil závažného porušení, zásady rovného zacházení ke všem uchazečům, neboť byl již od okamžiku přípravy řízení povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky. Uvedením odlišných termínů realizace i ukončení zakázky, respektive posunem těchto termínů o 3 měsíce žalobce zúžil okruh potenciálních zájemců a tím snížil efektivitu soutěžního prostředí. Z toho důvodu byl vysloven závěr, že žalobce se dopustil závažného porušení a byl mu vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 25 % z částky dotace použité na financování předmětné zakázky. Tvrzení žalobce o údajné retroaktivitě aplikace přílohy č. 3 Změnového rozhodnutí soud, jak již výše podrobně odůvodnil, vnímá jako argument zavádějící. V. Závěr, náklady řízení.

33. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak, jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náhrada náhradě nákladů řízení přiznána nebyla, neboť žádné náklady nad rámec administrativní činnosti mu nevznikly. Soud navíc ve věci rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízeného jednání, neboť s tímto postupem vyjádřili účastníci řízení souhlas.