51 C 378/2021-151

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 46 519 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení 46 519 Kč spolu s 8,25 % úroky z prodlení ročně z částky 46 519 korun od 31. 10. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 35 719,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2021 domáhala proti žalované zaplacení 46 519 korun spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 31. 10. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč z titulu uplatnění regresního práva pojišťovny proti pojistníkovi a provozovateli vozidla. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli dne 7. 8. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Dne 9. 11. 2018 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění poškozenému ve výši 46 519 korun. K výplatě pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo při současném naplnění zákonných podmínek ust. § 10 zák. č. 168/1999 Sb. na základě příkazu Magistrátu hlavního města Prahy, ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], z něhož vyplývá, že dne 9. 11. 2018 kolem 14:20 hodin řídil [jméno] [příjmení], [datum narození], nákladní motorové vozidlo v majetku žalované [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] a v ulici [ulice] ve směru jízdy od ulice [anonymizována dvě slova] k ulici [ulice] v blízkosti domu [číslo] v místě, kde se nachází ve středu vozovky spojnice a parkoviště mezi jízdními směry, odbočil vlevo na tento středový pás, kde plně nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích. Následkem toho narazil zadní levou částí svého vozidla do zadní pravé části zde zaparkovaného osobního vozidla [značka automobilu] 6, [registrační značka], jehož vlastníkem byla [jméno] [příjmení]. Po dopravní nehodě [jméno] [příjmení] s vozidlem z místa dopravní nehody odjel, a nehodu neoznámil policistovi. Při této dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na vozidlech, ke zranění osob nedošlo a dechová zkouška na alkohol před jízdou u řidiče [jméno] [příjmení] nebyla provedena vzhledem k časovému odstupu od dopravní nehody ke ztotožnění osoby řidiče. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla také uplatňována. Žalobkyně vynaložila značné úsilí na komunikaci s žalovanou, když dne 3. 2. 2021 vyzvala žalovanou ke sdělení skutečnosti potřebných pro šetření pojistné události, nicméně do dnešního dne nebyly žalobkyni sděleny odpovědi na dotazy, které žalované položila, a to zejména, jakým způsobem se dostalo vozidlo do dispozice řidiče a zda vozidlo řídil při činnosti pro žalovanou. Tyto informace byly zcela nezbytné pro zjištění okruhu odpovědných osob z postihového práva dle § 10 zák. č. 168/1999 Sb., jelikož je pravděpodobné, že vozidlo řídil řidič při činnosti pro žalovanou a následně od nehody ujel, za což byl uznán vinným. Žalovaná tak pravděpodobně odpovídá i dle §10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., nicméně zcela jistě odpovídá dle §10 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, jelikož nesplnila informační povinnost vůči pojistiteli, což vedlo ke znemožnění zjištění okruhu odpovědných osob a tím ke ztížení šetření pojistné události, jak uvedl i Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 25 Cdo 1791/2008. Kdyby žalovaná odpověděla na dotazy pojistitele, pak mohla žalobkyně taktéž žalovat řidiče dle ust. § 2914 občanského zákoníku, umožňujícího postihnout i pomocníka. Žalobkyně komunikovala s žalovanou odeslanými e-mailovými zprávami z února, dubna, května, a června 2021, žalovaná na ně reagovala uváděním různých skutečností, které ovšem žalobkyně odmítla jako bezvýznamné. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k plnění ve prospěch žalobkyně písemnou výzvou ze dne 22. 10. 2020 se lhůtou plnění do 30. 10. 2020, žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Namítala, že žalobkyně neprovedla šetření škodné události bez zbytečného odkladu se sdělením výše pojistného plnění. K uplatnění práva na plnění z pojištění odpovědnosti oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 9 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. došlo dne 12. 11. 2018, přičemž teprve dne 14. února 2019, tedy po uplynutí 3 měsíců, kdy je pojistitel povinen dle cit. ust. provést šetření pojistné události, žalobkyně oznámila žalované provedení likvidace a poskytnutí pojistného plnění poškozenému. Navíc se na žalovanou žalobkyně obrátila s dotazem, jak se dostalo vozidlo do dispozice [anonymizováno] [příjmení], až 3. února 2021, tedy více jak dva roky po předmětné pojistné události. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná nezodpověděním předmětných dotazů nemohla ztížit řádné šetření žalobkyně, neboť k jeho ukončení mělo dojít již před dvěma lety před okamžikem, kdy žalobkyně adresovala žalované předmětnou výzvu k zaplacení žalobního nároku z postihového práva. Postihový nárok nebylo možné uplatnit ani proti řidiči, jelikož řidič škodícího vozidla si nebyl vědom střetu s poškozeným vozidlem a druhý účastník střetu provozu obou vozidel na místě dopravní nehody nebyl přítomen. Proto nelze po řidiči škodícího vozidla, který si ničeho nevšiml, spravedlivě požadovat, aby na místo dopravní nehody, o níž mu není nic známo, přivolal policii ČR. Žalobkyně věděla o tom, kdo řídil vozidlo, řidiče tedy mohla taktéž žalovat, a rozhodně proto nedošlo k oslabení jejího nároku. Žalovaná měla i faktické výhrady k žalobnímu nároku, když namítala, že rozsáhlá korespondence mezi účastníky probíhala o výši vyplacené částky, která, dle názoru žalované, neodpovídala skutečnosti a nehodovému ději, některé poškozené díly nebylo nutné vyměnit, postačovalo je opravit. Žalovaná zdůraznila, že je zcela na místě, aby žalobkyni jakožto pojistiteli vznikl vůči pojištěným nárok na vrácení toho, co plnila, dle ustanovení §10 odst. 1 písmeno e) zákona o pojištění odpovědnosti, ale výlučně pouze v případě, kdy sama bezvýhradně splní své zákonné povinnosti. Pokud žalobkyně rezignovala na zákonem uloženou lhůtu k ukončení šetření pojistné události, nemůže následně argumentovat tím, že to byla žalovaná, jako její pojištěný, kdo ztížil či znemožnil řádné šetření předmětné pojistné události a o tvrzené porušení informační povinnosti opírala svůj regresní nárok vůči žalované. Veškerá judikatura, na níž se odkazovala žalobkyně, se věnuje případům, kdy pojištěný nesdělí pojistiteli jméno osoby, které vozidlo svěřil. Identitu osoby však žalobkyně v předmětném případě znala, a to i ze správního spisu o přestupku, k němuž měla přístup, známost řidiče vozidla ostatně vyplývá i ze samotné žalobkyní zmíněné výzvy ze dne 3. února 2021. Žalovaná byla přesvědčena, že není její povinností uvádět, v jakém právním vztahu s ní byla osoba, které vozidlo poskytla, respektive jedná-li se o jejího zaměstnance či nikoli. Žalobkyně nesporně znala identitu řidiče vozidla v době nehody, přičemž ji nebránilo nic v tom, aby vůči němu svůj regresní nárok uplatnila. Proč k tomu žalobkyně nepřistoupila, není žalované známo, nicméně nelze tímto způsobem na žalovanou přenášet odpovědnost za poskytnutí náhrady toho, co žalobkyně případně plnila za [jméno] [příjmení]. Po provedeném dokazování se zjistil a po právní stránce zhodnotil: Dne 9. listopadu 2018 v 14:20 hodin, byla nahlášena dopravní nehoda na [obec a číslo] v ulici [ulice]. K dopravní nehodě došlo dne 9. 11. 2018 ve 12:20 hodin, kdy řidič [jméno] [příjmení] řídil nákladní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] po ulici [ulice], [obec a číslo] a to ve směru jízdy od ulice [ulice] v jízdním pruhu. V místě, kde se nachází ve středu vozovky spojnice a parkoviště mezi jízdními směry odbočil vlevo na tento středový pás, kde plně nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích, následkem čehož narazil zadní levou částí svého vozidla do zadní pravé části zde zaparkovaného osobního vozidla tov. [anonymizováno] 6, [registrační značka], vlastník [jméno] [příjmení], které poškodil na zadním pravém nárazníku. [obec] dopravní nehody byla shledána ve způsobu jízdy při nesprávném otáčení nebo couvání. Po střetu aniž by učinil opatření ukládající mu zákon, řidič z místa dopravní nehody odjel. Došlo k hmotné škodě na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], ale i k poškození na vozidle [jméno] [příjmení], [registrační značka]. Škoda na vozidle [anonymizováno] – poškozený zadní nárazník na pravé straně, pravé zadní světlo byla předběžně odhadnuta na 25 000 Kč. [příjmení] zkouška na alkohol nebyla u řidiče vozidla [jméno] [příjmení] provedena, neboť z místa dopravní nehody ujel. Žádný z účastníků dopravní nehody na místě neuplatňoval zranění. [ulice] závada, jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna. Provedeným šetřením, zvláště pak vytěžením svědkyně z místa, bylo zjištěno vozidlo, které poškození způsobilo, a následným výslechem byl ztotožněn jako řidič vozidla [jméno] [příjmení] a pachatel [jméno] [příjmení], který souhlasil se zaviněním. Jako pojistitel vozidla škůdce byla zjištěna žalobkyně, [právnická osoba] a jako jeho držitel žalovaná, [právnická osoba] Relace dopravní nehody byla zaslána jak pojišťovně poškozeného vozidla [značka automobilu], tak i [jméno] [příjmení], tedy žalobkyni. Rozhodnutím ze dne 4. 12. 2018 byl spisový materiál s oznámením přestupku postoupen správnímu orgánu k rozhodnutí, a to Magistrátu hlavního města Prahy (zjištěno z Detailu relace dopravní nehody, čj. [anonymizováno] [číslo]). Z místa nehody byla pořízena fotodokumentace (zjištěno z fotodokumentace k Detailu relace o dopravní nehody). Hlášení škodné události žalobkyni jako pojistiteli škůdce učinila poškozená [jméno] [příjmení] (zjištěno z Hlášení škodné události). [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedeným jednání, kdy se plně nevěnoval řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích, způsobil hmotnou škodu na vozidle, u kterého se nenacházel jeho majitel nebo řidič, nepřevyšující částku 100 000 Kč, po dopravní nehodě z místa nehody odjel a nehodu neoznámil policistovi, tím porušil povinnosti dle ust. § 5 odst. 1 písm. b) i s odkazem na právní názor nadřízeného orgánu Ministerstva dopravy) dle ust. § 47 odst. 5 písm. a) (zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a spáchal tak z nedbalosti přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písmeno k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za což mu byla dle ust. §125c odst. 5 písmena g) tohoto zákona uložen správní trest, a to pokuta ve výši 2 000 Kč (zjištěno z příkazu Magistrátu hlavního města [číslo jednací] spis. zn. [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]). Při podání vysvětlení na Policii řdič [jméno] [příjmení] souhlasil se zaviněním (zjištěno z Detailu relace dopravní nehody, čj. [anonymizováno] [číslo]). Výplata pojistného plnění ve prospěch poškozené [jméno] [příjmení] byla provedena ve výši 46 519 Kč dne 14. 2. 2019 (zjištěno ze screenshot – [anonymizováno] Vybrané poukazy, [právnická osoba]). Výzvou k plnění dle ust. § 142a občanského soudního řádu, datované dne 22. 10. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 46 519 korun, jak postihového práva žalobkyně, vyplývající z pojistné události [číslo] nastalé 9. 11. 2018 a evidované na pojistné smlouvě [číslo]. V této výzvě uvedla, že s ohledem na plnění podmínky uvedené v §10 odst. 1 zákona č. 168/1990 Sb. vzniklo vyplacením pojistného plnění žalobkyni jako pojistiteli právo na náhradu toho co za žalovanou a za [jméno] [příjmení] plnila poškozenému, aniž by však blíže důvody postihu popsala či jak k regresní částce dospěla. Výzva byla odeslána žalované dne 23. 10. 2020 (zjištěno z dopisu s výzvou ze dne 22. 10. 2020 a poštovního podacího archu). Tuto výzvu žalovaná předala společnosti právní ochrany [anonymizováno], jejíž organizační složka v České republice začala s právním zástupcem žalobkyně pojistnou událost vyřizovat (zjištěno z dopisu [anonymizováno] ze dne 13. 11. 2020). Dopisy ze dne 13. 11. 2020, 7. 12. 2020, 29. 1. 2021, 4. 2. 2021, 23. 4. 2021 společnost právní ochrany [anonymizováno] v zastoupení žalované komunikovala s právním zástupcem žalobkyně, v nichž zejména namítala příčinnou souvislost mezi dopravní nehodou a výší vyplaceného pojistného plnění, nesouhlasila s účtovanými náklady právní služby pro žalobkyni a zejména, že tvrzené porušení oznamovací povinnosti žalovanou vedlo ke zmaření šetření žalobkyně jako pojistitele (zjištěno z dopisů [anonymizováno] ze dne 13. 11. 2020, 7. 12. 2020, 29. 1. 2021, 4. 2. 2021, 23. 4. 2021). Na to odpovídal právní zástupce žalobkyně, přičemž komunikace nevedla ke smírnému urovnání sporu (zjištěno z e-mailové zprávy pr. zástupce žalobkyně ze dne 18. 2. 2021, 28. 4. 2021, 17. 5. 2021 a 24. 5. 2021). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce teprve e-mailovou zprávou ze dne 3. února 2021 vyzvala žalovanou prostřednictvím zastupující společnosti právní ochrany [anonymizováno], aby sdělila, jakým způsobem, se vozidlo v okamžiku dopravní nehody dostalo do dispozice řidiče [jméno] [příjmení], zda mu ho žalovaná svěřila a zda se dopravní nehoda stala při činnosti uvedené osoby pro žalovanou. A zda regresní nárok uhradí dobrovolně (zjištěno z e-mailové zprávy ze dne 3. 2. 2021). Na dotaz ohledně vztahu žalované k řidiči [příjmení] nebylo do zahájení soudního řízení zodpovězeno (nesporné tvrzení účastníků). Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vozidlo měl zapůjčené od žalované, použil ho s jejím vědomím pro své soukromé účely. Jel si něco odstěhovat do ul. [ulice]. Je kamarádem jednatele žalované, ale zaměstnancem [anonymizováno] [právnická osoba], tedy žalované nikdy nebyl. Střetu vozidel si nebyl vědom, dozvěděl se o něm až na policii při podání vysvětlení. O tom, že má jít na policii se dozvěděl od jednatele žalované, neboť ti dostali obsílku a on to auto řídil a tak tam šel on (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Další četné provedené listinné důkazy, týkající se výše likvidované škody, soud nehodnotil, jelikož pro jeho právní závěr byly nadbytečné. Dle ust. § 10 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně, b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i). Dle ust. § 8 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, odst. 1 pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Dle odst. 2 pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku, c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví. Dle odst. 3, pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena. Postižní právo dle ust. § 10 zák. č. 168/1999 Sb. je originární právo, které pojistiteli vzniká proti pojištěnému, resp. pojistníkovi nebo provozovateli, v okamžiku výplaty pojistného plnění poškozenému. Na základě provedeného dokazování s odkazem na uvedená zjištění soud uzavřel, že vozidlo, jehož provoz byl pojištěn, řídil [jméno] [příjmení], kterému žalovaná jako provozovatel vozidla a pojistník z pojistné smlouvy svěřila vozidlo k soukromým účelům. Dopravní nehoda, způsobené nesprávným otáčením či couváním byla bezprostředně po jejím zjištění téhož dne nahlášena majitelem poškozeného vozidla policii, neboť řidič [příjmení] si kolize nevšiml. Při podání vysvětlení na policii souhlasil se zaviněním. Policie provedla šetření a škodnou událost, včetně jejích účastníků, sdělila pojistiteli poškozeného vozidla i vozidla škůdce, tj. žalobkyni. Předpokládaná škoda na poškozeném vozidle byla odhadnuta na částku 25 000 Kč. Řidič byl dle příkazu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum] shledán vinným z porušení povinností dle ust. § 5 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 5 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a spáchal tak z nedbalosti přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písmeno k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Výplata pojistného plnění ve prospěch poškozené [jméno] [příjmení] byla provedena ve výši 46 519 Kč dne 14. 2. 2019 a teprve dne 23. 10. 2020 byla odeslána žalované výzva k zaplacení 46 519 korun s uvedením, že jde o postižní právo žalobkyně dle ust. § 10 odst. 1 zákona č. 168/1990 Sb., aniž by však blíže důvody postihu žalobkyně popsala či uvedla, jak k regresní částce dospěla. Teprve e-mailovou zprávou ze dne 3. února 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím zastupující společnosti právní ochrany [anonymizováno], aby sdělila, jakým způsobem, se vozidlo v okamžiku dopravní nehody dostalo do dispozice řidiče [jméno] [příjmení], zda mu ho žalovaná svěřila a zda se dopravní nehoda stala při činnosti uvedené osoby pro žalovanou. Zákon pro vznik regresního nároku dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) nebo e) (ad. písm. c) - nenahlášení policii soud neaplikoval, neboť předpokládaná škoda, ani skutečná škoda nepřevyšovala 100 000 Kč - viz § 47 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu), jejichž aplikace v tomto případě přichází v úvahu, stanoví dvě podmínky, jež musí být splněny kumulativně - za prvé nesplnění povinnosti dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) nebo e) zák., tj. bez zřetele hodného důvodu opuštění místa dopravní nehody anebo bez zřetele hodného důvodu nesplnění povinnosti podle § 8 odst. 1 silničního zákona, tj. neoznámení škodné události s uvedením skutkového stavu a v průběhu šetření nepostupování v souladu s pokyny pojistitele, a za druhé, že v důsledku porušení těchto povinností byla zároveň znemožněna nebo ztížena možnost řádného šetření pojistitelem, včetně zjištění příčiny dopravní nehody podle § 9 odst. 3 nebo možnosti pojistitele uplatnit postižní nárok (rozh. NS ČR sp. zn. 32 Cdo 3744/2016). Je judikováno, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu § 10 odst. 1 se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok (rozh. NS 25 Cdo 1791/2008). Tento judikát však na projednávaný případ nedopadá, neboť v něm pojištěný nesdělil jméno osoby, které vozidlo svěřil, zatímco řidič [jméno] [příjmení] byl žalobkyni znám od počátku a účast na nehodě potvrdil, když při podání vysvětlení na policii souhlasil i se zaviněním (usn. NS ČR sp. zn. 23 Cdo 58/2016). Stejně tak v judikátu předloženého žalobkyní (rozs. KS Ostrava čj. 57 Co 24/2022 ze dne 14. dubna 2022 v návaznosti na usn. NS ČR 23 Cdo 3335/2021) pojištěný na výzvu pojistitele nesdělil osobu, které vozidlo svěřil, konkrétně nepředložil nájemní smlouvu, která byla předložena až dodatečně. Obdobný případ v řešené judikatuře Nejvyššího soudu (sp. zn. 23 Cdo 1047/2016), kdy řidička odjela z místa nehody a škodnou událost nahlásila policii až následující den, nelze na daný případ taktéž použít, jelikož v něm došlo k ztížení šetření ohledně rozsahu škody, kdy byly shledány rozpory v zápisech o poškození vozidla a výši vyplacené škody. V tomto projednávaném případě však rozsah škody na poškozeném vozidle byl řádně zdokumentován policií z šetření téhož dne a byl nesporný. Stejně jako příčina dopravní nehody a viník. Neoznámení policii nelze přičítat k tíži žalované (kromě toho, že šlo o škodu do 100 000 Kč), jelikož zákon nerozlišuje, kdo z účastníků má povinnost nehodu policii oznámit, postačí proto, učiní-li tak jeden z nich, což se stalo. Dle ust. § 9 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Žalobkyně dne 22. 10. 2020, tedy více jak rok po ukončení šetření a oznámení o výplatě pojistného plnění poškozenému dne 14. 2. 2019 se obrátila s regresním nárokem na žalovanou, aniž však uvedla konkrétní důvod jeho vzniku. Poté, teprve více jak dva roky po škodné události, ta se stala 9. 11. 2018, a dva roky po výplatě pojistného plnění, dne 3. února 2021 žalobkyně žádala žalovanou o sdělení jejího vztahu k řidiči vozidla. Sama tak porušila své povinnosti při šetření pojistné události, které má ukončit v tříměsíční lhůtě dle cit. ust. § 9 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., když všechny rozhodné skutečnosti znala, tj. příčinu dopravní nehody, rozsah škody, osobu poškozené, viníka dopravní nehody, provozovatele vozidla, pojistníka. Soud, vyžadované informace o tom, v jakém vztahu byla žalovaná k řidiči, proto nepovažuje za neposkytnutí informací vedoucí ke ztížení šetření pojistné události, neboť žalobkyně na základě šetření policie měla k dispozici veškeré údaje nejen pro výplatu pojistného plnění, ale i pro případné uplatnění regresního nároku, neboť znala provozovatele, resp. pojištěného i řidiče. V daném případě navíc nejde o případ, kdy provozovatel odpovídá společně a nerozdílně s osobou, která způsobila dopravní nehodu dle podmínek ust. § 10 odst. 1 písm. g), h), i) a j) zák. č. 168/1999 Sb., a proto poskytnutí předmětných informací zvyšuje pouze procesní úspěšnost při uplatňování regresního nároku. Proto byla žaloba zamítnuta. Soud s tímto svým výrokem uzavírá, že se neodchýlil od citované judikatury, ani jiné ohledně regresních nároků pojišťovny škůdce, neboť ta vychází z odepření informací pro zjištění osoby, které bylo vozidlo pojištěným svěřeno. V této souvislosti soud tak ještě odkazuje na judikát NS ČR sp. zn. 32 Cdo 3744/2016, dle kterého při posuzování toho, zda pojištěný ztížil či neztížil možnost řádného šetření pojistitele, je třeba vždy vycházet ze zjištění konkrétních okolností v řešené věci, individuálně, bez paušálního přesahu. Samotná skutečnost, že pojištěný od dopravní nehody ujede a nesplní řádně oznamovací povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, ještě a priori nezakládá právo pojistitele na náhradu toho, co za pojištěného plnil, za situace, jestliže bylo zjištěno, že neexistovaly pochybnosti o průběhu dopravní nehody a mechanizmu vzniku škody. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. §142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) dle procesního úspěchu ve věci. Procesně úspěšné žalované byla proto přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 35 719,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 519 Kč a sestávající se z částky 2 980 Kč za každý z 9 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, replika ze dne 29. 3. 2022 a ze dne 8. 7. 2022 k vyjádření žalobkyně, písemný závěrečná návrh ze dne 8. 8. 2022 a účasti na jednání soudu dne 27. 1. 2022, 19. 5. 2022, 21. 7. 2022 a 18. 8. 2022) k nim 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 199,20 Kč.

Poučení