51 C 423/2014-599

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce a zákonného zástupce] jednající zákonným zástupcem [celé jméno zákonného zástupce] bytem [adresa žalobce, žalobce a zákonného zástupce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce a zákonného zástupce] jednající zákonným zástupcem [celé jméno zákonného zástupce] bytem [adresa žalobce, žalobce a zákonného zástupce] oba zastoupení advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované 1: [název žalované], p. o., [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] proti žalované 2: [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: náhradu nemajetkové újmy za úmrtí matky takto:

Výrok

I. Žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) 532 740 Kč spolu s 8,05% zákonnými úroky z prodlení z této částky ročně od 4. 6. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobci b) 532 740 Kč spolu 8,05% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 4. 6. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně o zaplacení 467 260 Kč s příslušenstvím a žalobce b) o zaplacení 467 260 Kč s příslušenstvím se zamítá.

IV. Žalované 1) a 2) a vedlejší účastníci na jejich straně jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 121 096,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalované 1) a 2) a vedlejší účastníci na jejich straně jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 poměrnou část nákladů řízení, vzniklých státu, ve výši 22 782 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. České republice se proti žalobcům nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, vzniklých státu.

VII. Žalované 1) a 2) jsou povinny zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ze žaloby ve výši 10 655 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci, nezletilá [celé jméno žalobce], [datum narození] a nezletilý [celé jméno žalobce], [datum narození], děti zemřelé [jméno] [celé jméno žalobce], se domáhali proti žalované 1), [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [obec] za vedlejší účasti pojišťovny - [pojišťovna], [anonymizováno] a žalované 2), [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], za vedlejší účasti pojišťovny - [právnická osoba] náhrady nemajetkové újmy, která vznikla každému v tvrzené výši 1 000 000 Kč v důsledku úmrtí jejich matky. Žalobu odůvodnili tím, že zdravotní stav zemřelé matky žalobců, [jméno] [celé jméno žalobce], v lednu 2009, kdy se podrobila komplexnímu internímu předoperačnímu vyšetření před operací křečových žil, byl shledán v pořádku. V roce 2010 porodila první dítě, [anonymizováno] [jméno] [jméno] (žalobkyni a)), císařským řezem a po porodu bylo zjištěno, že matka má snížené množství hemoglobinu v krvi, proto dostala doporučení užívat Aktiferin. Již tehdy si stěžovala při kojení na bolesti v prsu, ale byla ujištěna druhou žalovanou, [právnická osoba] [anonymizováno], prostřednictvím jejího zaměstnance, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že jde o souvislost s laktací. K žádnému vyšetření prsu ošetřující lékař v této době nepřistoupil. V květnu roku 2011 byla potvrzena druhá gravidita zemřelé, ošetřujícím lékařem v průběhu druhého těhotenství byl opět [anonymizováno] [příjmení]. Ten se soustředil pouze na vyšetření plodu a potíže matky, spočívající v bolesti pravého prsu nevyšetřil s odůvodněním, že jde opět o rezistenci na podkladě hormonálních změn, souvisejících s těhotenstvím. Ve zdravotní dokumentaci chybí jakýkoliv záznam o vyšetření prsou i o bolestivém zduření prsu, na které si matka žalobců stěžovala a na což jí bylo vždy odpovězeno, že jde o hormonální změny při kojení. Matka žalobců byla pro velmi závažný stav od 5. do 9. 12. 2011 hospitalizovaná u první žalované, v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [obec], a to pro zvracení, dehydrataci, průjem a schvácenost. V průběhu krátké hospitalizace byla u ní provedena postupně laboratorní vyšetření s výsledky, které v celé řadě údajů lze označit jako patologické, vyžadující další podrobnější laboratorní a diagnostické úkony. Přesto bylo v lékařské zprávě uvedeno, že laboratoř je v normě, pouze zde je anemie, byla zahájena terapie antianemiky a pacientka se propuští v dobrém stavu do ambulantní péče. Stav matky žalobců se však po propuštění do domácího léčení nelepšil a následovala další hospitalizace od 17. 12. 2011 opět v zařízení první žalované. Znovu se matka žalobců podrobila mnoha vyšetřením, jak gynekologickým, tak odběrům krve. Po třech dnech v nemocnici a v bolestech matka žalobců dne 20. 12. 2011 porodila [anonymizováno], tj. žalobce b), [celé jméno žalobce]. Neutěšený zdravotní stav matky žalobců však pokračoval i po porodu. Tomu nekoresponduje propouštěcí zpráva první žalované ze dne 24. 12. 2011, kde je uvedeno: prsy volné, kojí. Tento nález je v jasném rozporu se skutkovým stavem, kdy prsa žádný lékař i přes stížnosti zemřelé neprohlédl, a tedy nebylo možné stav prsou konstatovat. Kdyby došlo k prohlídce prsou zemřelé, ke zjištění metastazující rakoviny v tomto rozsahu by bezpochyby došlo. Po novém roce, tedy začátkem roku 2012 matka žalobců navštívila na základě pokračujícího neutěšeného zdravotního stavu interní oddělení [anonymizována dvě slova] [část obce], kde, po komplexním vyšetření, jí byl sdělen zdrcující závěr o metastazující rakovině prsu v pokročilém stádiu. Závěr„ propuštěna v dobré stavu“ je v příkrém rozporu s nálezem [anonymizována dvě slova] v [část obce] ze dne 6. 1. 2012, z něhož vyplývá, že po mamografickém vyšetření byla doporučena okamžitá zástava kojení pro podezření rakoviny pravého prsu. Podle druhé lékařské zprávy ze dne 6. 1. 2012 je již jednoznačně diagnostikován zhoubný nádor prsu s metastazujícím postižením jater. Matka žalobců byla léčena ve [anonymizována dvě slova] [část obce] a dále na onkologické klinice Všeobecné [anonymizována dvě slova] v [obec]. Byla léčena pro generalizaci tumoru prsu a poté pro metaproces v CNS, kdy jí byla ošetřena ložiska gama nožem v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Od ošetření gama nožem došlo k progresi celkového stavu, apatii, pacientka byla jenom ležící, došlo ke zhoršení příjmu potravin. Celkový stav matky žalobců byl tedy strastiplný, nebyla schopna své obsluhy, ani obstarání péče o děti. Dnem i nocí byla odkázána na péči třetích osob a nakonec dne 29. 1. 2014 zemřela.

2. Žalobci tvrdili, že první žalovaná přehlédla vážný subjektivní stav matky žalobců v průběhu její hospitalizace, nereagovala na patologické výsledky laboratorních vyšetření, přestože byly varovné a vydala zprávu, že je žalobkyně propuštěna v dobrém stavu. U druhé žalované náležitý postup při výkonu zdravotnických služeb není zachován ani v průběhu péče o žalobkyni v těhotenství, když ani jednou, a to přes upozornění na potíže a bolest v pravém prsu, lékař neprohlédl stav prsní žláz matky žalobců s tvrzením, že jde o přípravu na kojení a že je to stav normální. Nedostatečným a ledabylým výkonem zdravotnických služeb došlo u matky žalobců k takovému rozšíření rakovinového onemocnění, že mu nakonec dne 29. 1. 2014 podlehla. V oboru lékařství provádí prevenci rakoviny prsu jak lékař praktický, tak lékař gynekologický, zejména v období těhotenství. Fatální chyby nastaly u obou žalovaných v tom, že neprovedly žádná vyšetření ke zjištění probíhajících změn v mléčných žlázách. Matka žalobců byla v lékařské péči žalovaných dlouhodobě, po celé období dvou těhotenství a ani přes opakované sdělení problémů s prsy, nedošlo ze strany lékařů k zjištění rostoucího a na konci roku 2011 již velkého a rozšířeného nádorového onemocnění prsu. Nečinnost žalovaných způsobila generalizaci rakovinového onemocnění a způsobená škoda je tedy příčinné souvislosti s touto jejich nečinností, kterou je zanedbání lékařské péče. S odkazem na Nález Ústavního soudu sp. zn. I US 1919 ze dne 12. 8. 2008 došlo v daném případě ke ztrátě očekávání, že pokud by byl zvolen určitý postup, a to postup lege artis, byly by statisticky šance, tedy prognózy na úplné vyléčení nebo úplné odvrácení smrti, či prodloužení života pacienta o určitou dobu, lepší. Žalobci utrpěli smrtí matky v dětském věku, čtyř let u žalobkyně [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] a dvou let u žalobce [celé jméno žalobce], ztrátu té nejdůležitější osoby v jejich životě. Síla a význam vztahu mezi matkou a jejím dítětem je determinující, jak pro psychiku dítěte, tak pro jeho výchovu a jeho postupné vyzrání do dospělého člověka. Újmu žalobců tak představuje ztráta jejich matky. Pro malé dítě téměř nepochopitelná, ale pro jeho psychiku a následný vývoj zdrcující. Újmu žalobců je nutné spatřovat nejen v psychickém strádání bezprostředně v období po ztrátě matky, ale i ve vlivu této události na celý jejich život a psychický vývoj, který byl ztrátou funkčního rodinného zázemí bezpochyby porušen. Újmu představuje i ztráta radosti ze zážitku spojených s vyrůstáním, které jsou s osobou matky spojeny, jak jen to nejpřirozeněji jde. Ať už jsou to první cesty do školy, do školky, první lásky, problémy v dospívání, ve všech těchto běžných, ale pro osobu člověka určujících zážitcích, se nyní nebudou moci o matku opřít. Smrt maminky zastihla žalobkyni a), [jméno] [jméno] v necelých čtyřech letech. Po úmrtí matky utrpěla její psychika vážnou poruchu, stala se velice plačtivá, často postávala mlčky se slzami před obrázky maminky. Plačtivost přenášela do školky, stávala se tam samotářská, odmítala si hrát. Získávala panický strach z každodenních aktivit jak je například v dálce projíždějící auto při chůzi po chodníku. Měla strach o ztrátu hraček, všech možných veteší, přenášela je v taškách po domě, schovávala do skříňky, když si například šla umýt ruce do koupelny. Velice špatně usínala, potřebovala a neustále potřebuje ujišťovat, že ji má rodina ráda, že nikam nepůjde, což obvykle bylo doprovázeno záchvatem paniky. Ve společnosti se drží v klíně otce, a to i v přítomnosti jiných dětí. Proto otec vyhledal psychologickou pomoc a paní doktorka [jméno] [příjmení] sdělila otci, že to souvisí se ztrátou maminky. Také žalobce b), [celé jméno žalobce] utrpěl těžkou ztrátu hned na začátku svého života. Po smrti maminky, která ho zastihla ve dvou letech a jednom měsíci, se v první chvíli zdálo, že se ho situace vzhledem k jeho věku tolik nedotýká. Jeho pozornost z počátku přitáhly jesle, které začal ve dvou letech navštěvovat a ztrátu matky řešil silnou fixací na svou sestru, tedy žalobkyni a). Po čtyřech měsících, v květnu, se však u žalobce b) začaly objevovat tiky v očích, ústech a koktání. Žalobce b) se stal po smrti matky velice úzkostlivým, ze všeho má strach, bojí se vody, výšek, společnosti, kakání, oblékání mikiny, má strach z každé změny. Oba žalobci tak viděli a zažili za jejich krátký život mnohem více utrpení než leckdo z dospělých. Viděli nemoc a slabost v tom nejhorším světle. Viděli postupné odcházení milovaného člověka, viděli epileptické záchvaty matky a podávání léků proti nim.

3. Žalobci tvrdili, že v dané věci samotné nesprávné a nedostatečné vedení zdravotní dokumentace pacientky, nesprávné odebrání její anamnézy a neuvedení nálezu po vyšetření pacienta do zdravotní dokumentace je porušením zák. č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu i zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Toto porušení zákonné povinnosti bylo v příčinné souvislosti s nekontrolovatelným a neléčeným rozvojem nemoci zemřelé, což následně vedlo k jejímu úmrtí. Mezi protizákonným jednáním žalovaných a smrtí matky žalobců je tedy příčinná souvislost. Jedinou možností, jak předejít úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] byla včasná diagnostika jejího onemocnění, kdy onemocnění bylo ohraničeno na prs a nevytvářelo metastázy. Této včasné diagnostiky se ovšem zemřelé u důvodu na straně žalovaných nedostalo, což uspíšilo její úmrtí.

4. Žalovaná 1) a vedlejší účastnice na její straně, její pojišťovna, navrhovaly zamítnutí žaloby. Uvedly, že ze strany žalované 1) nedošlo při poskytování zdravotních služeb zemřelé k porušení právní povinnosti, ba naopak všechny zdravotní služby byly žalovanou 1) poskytovány tzv. lege artis. Zemřelá byla u žalované 1) hospitalizovaná od 5. 12. 2011 do 9. 12. 2011 z důvodu zvracení, průjmu a dehydratace a v souladu s postupy lege artis byla v 37. týdnu těhotenství léčena pro zmíněné symptomy infuzní léčbou a podáváním antianemik. Zjištěná anemie byla korigována aplikací vitamínů (Piridoxyn) a železem (Maltofer). Anemie ve třetím trimestru těhotenství, jako v tomto případě se nepovažuje za patologický nález a z nálezu anemie ve třetím trimestru těhotenství z klinického hlediska rozhodně nelze usuzovat na karcinom prsu. Ve zdravotnické dokumentaci, týkající se popisované hospitalizace, není záznam o stížnostech zemřelé na bolesti prsu a tak nebyl důvod zemřelou vyšetření prsu podrobit. Dále byla zemřelá u žalované 1) hospitalizována do 17. 12. 2011 do 24. 12. 2011 z důvodu porodu syna. Ani v případě této hospitalizace není ve zdravotnické dokumentaci záznam o stížnosti zemřelé na bolest prsu. Nebyla zde tudíž z medicínského důvodu nutnost provádět vyšetření na karcinom prsu. Žalovaná 1) má zato, že v tomto případě postupoval v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, tedy lege artis. Zemřelá byla od 36. týdně těhotenství do porodu v prenatální péči žalované 1) a ani v rámci této poskytované péče není ve zdravotnické dokumentaci záznam o tom, že by si zemřelá stěžovala na bolesti prsu. Žalovaná 1) namítala, že vyšetření prsu v těhotenství a v šestinedělí je problematické vzhledem k hormonálním změnám, vedoucím k rozšíření venózního a lymfatického systému prsu, které předchází laktaci a zahájení tvorby mateřského mléka. Dle doporučení Sekce perinatální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti, České lékařské společnosti Ja Evangelisty Purkyně, není vyšetření prsu v těhotenství součástí doporučeného postupu péče o ženy. Není tedy možné požadovat provedení výkonu, který není součástí individuálního léčebného postupu, a ani na něj nepoukazuje jediný ukazatel. Opačný přístup by vedl k provádění blíže neurčeného počtu výkonů, medicínsky nedůvodných, čímž by se stalo poskytování zdravotních služeb zcela nemožným. Navíc platí tzv. presumce úplnosti a správnosti záznamů ve zdravotnické dokumentaci. Biologické procesy v lidském těle je nemožné přesně odhadnout, a proto je také nemožné garantovat příznivý výsledek lékařské péče. Odpovědnost za poskytování zdravotních služeb je proto odpovědností za správný postup, a nikoliv odpovědností za výsledek. Mezi tvrzeným porušením právní povinnosti žalované 1) a tvrzenou újmou tedy daném případě neexistuje příčinný vztah, neboť k tíži žalované 1) může být přičítán pouze takový následek, který nastal v souvislosti s porušením povinnosti, jinými slovy, tedy že, pokud by žalovaný 1) jednal jinak, než jak skutečně jednal, ke smrti pacientky by nedošlo. Ze zdravotnické dokumentace jednoznačně vyplývá, že nebyl dán objektivní medicínský důvod provádět zemřelé v průběhu prenatální péče nebo v průběhu hospitalizace vyšetření zaměřené na karcinom prsu. Žalovaná 1) zdůraznila, že je poskytovatelem zdravotních služeb, který se primárně zaměřuje na zdravotní péči související s porodem a karcinom prsu v těhotenství je velmi vzácný. Navíc v případě absence klinické symptomatologie je velmi obtížné vyhmatat bulku v prsu ve třetím trimestru těhotenství, a to vzhledem k hormonálním změnám, doprovázejícím těhotenství, a tedy stanovit správnou diagnózu. Zemřelá byla mladá žena, kterým mohou nádory v prsu růst velmi rychle, a tudíž není zcela jasné, kdy začalo nádorové bujení u zemřelé progradovat v metastatický proces. Nález rakovinového onemocnění byl [anonymizována dvě slova] v [část obce] zemřelé učiněn 13 dní poté, co byla zemřelá propuštěna z druhé hospitalizace u žalované 1), dne 24. 12. 2011, přičemž i k první hospitalizaci zemřelé došlo v témže měsíci, v prosinci 2011. I kdyby tedy žalovaná 1) v rámci péči o pacientku učinila cokoliv, což žalobci tvrdí že, učinit měla, nemělo by toto počínání na následný vývoj zdravotního stavu zemřelé z povahy a logiky věci bohužel žádný vliv. V dané věci tak není splněn ani jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu, kterými jsou vznik škody, porušení právní povinnosti a příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti. V případě, že by soud shledal opak, žalovaná 1) nesouhlasila ani s výši plnění za nemajetkovou újmu, když odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 894/2018, dle něhož se plnění na úhradu takové újmy má odvozovat od dvacetinásobku průměrné nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců národního hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Takto vypočítaná náhrada nemajetkové újmy újma činí 532 740 Kč, což nekoresponduje s žalovanou výší. Konečně žalovaná 1) vznesla i námitku promlčení žalobního nároku z důvodu procesní opatrnosti s odůvodněním, že uplynula promlčecí doba stanovená v ust. § 106 odst. 1 obč. zák.

5. Žalovaná 2), [právnická osoba] [anonymizováno], a vedlejší účastník na její straně, její pojišťovna, taktéž navrhovaly zamítnutí žaloby. Uvedly, že podle žalobních tvrzení si matka žalobců stěžovala na bolesti pravého prsa při laktaci po prvním porodu a během druhého těhotenství. Z předložené zdravotní dokumentace však nevyplývá, že by tyto potíže byly ošetřujícímu lékaři, [anonymizováno] [příjmení], jež je zaměstnancem žalované 2), pacientkou sděleny. Naopak z doložené zdravotní dokumentace, pořizované [anonymizováno] [příjmení], vyplývá, že zdravotní dokumentaci vedl pečlivě a podrobně, když v této dokumentaci zaznamenává i poměrně bagatelní potíže. První stížnost matky žalobců na bolest v pravém prsu je v dokumentaci uvedena až 28. 12. 2011. Z dostupných podkladů ani není zřejmé, zda tyto potíže uvedla pacientka při své hospitalizaci u žalované 1), v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [obec] ve dnech 5. 12. – 9. 12. 2011 Zdravotní péče byla poskytována na náležité odborné úrovni, a pokud pacientka neuvědomila lékaře o svých potížích dříve, než 28. 12. 2011, nelze poskytování zdravotnické péče označit za její zanedbání. Jelikož z předložené zdravotnické dokumentace tedy nevyplývá, že by tvrzené potíže byly ošetřujícímu lékaři [anonymizováno] [příjmení] ze strany zemřelé [jméno] [celé jméno žalobce] sděleny dříve, v uvedeném případě tak chyběl podnět pro odeslání pacientky na příslušné vyšetření prsou. První stížnost [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je ve zdravotní dokumentaci uvedena až 28. 12. 2011 a vzhledem k tomu, že již dne 6. 1. 2012 byla pacientka hospitalizovaná ve [anonymizována dvě slova] [část obce], kde byla rakovina matky žalobců diagnostikována, muselo již být její onemocnění dne 28. 12. 2011 natolik rozvinuto, že neexistuje příčinná souvislost mezi vyšetřením tohoto dne a vznikem onemocnění. Šance na vyléčení matky žalobců byly již ztraceny a šance na prodloužení života omezeny. Proto nelze aplikovat závěry nálezu Ústavního soudu ČR, ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. I. ÚS 1919, na který odkazovali žalobci.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil a po právní stránce zhodnotil:

7. Předně se soud zabýval námitkou promlčení žalobního nároku, vznesenou žalovanou 1).

8. Vzhledem k tomu, že tvrzená nemajetková újma žalobců vznikla v souvislosti s úmrtím jejich matky, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], která zemřela dne 29. 1. 2014, soud aplikoval na daný právní vztah zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). K relevantní právní skutečnosti, tedy k úmrtí matky žalobců, došlo právě až za účinnosti nového občanského zákoníku.

9. Dle ust. § 619, odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

10. Dle ust. § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

11. Dle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. Právo, vzniklé z újmy na zdraví (v návaznosti na ust. § 636 odst. 3 o. z.), se promlčuje výhradně v tříleté subjektivní lhůtě dle ust. § 629 odst. 1 o. z. a jeho včasné uplatnění není limitováno žádnou objektivní lhůtou. Subjektivní promlčecí lhůta plyne dle ust. § 620 odst. 1 o. z. od okamžiku, kdy se poškození žalobci mohli nejdříve dozvědět o smrti své matky, s níž spojují svou újmu a k níž došlo dne 29. 1. 2014. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána již dne 8. 12. 2014, nemohlo dojít, dle ust. § 629 odst. 1 v návaznosti na § 620 odst. 1 o. z., k promlčení žalobního nároku v tříleté subjektivní lhůtě, počínající běžet od vědomosti žalobců o úmrtí matky.

13. Soud proto přistoupil k posouzení samotného nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobců, vzniklé úmrtím jejich matky.

14. Dle ust. § 81, odst. 1 o. z., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle odst. 2, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

15. Z provedených důkazů soud zjistil:

16. Žalobci, nezletilá [jméno] [jméno], [datum narození] a nezletilý [jméno], [datum narození], jsou dětmi zemřelé [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a zemřelé dne 29. 1. 2014. Zákonný zástupce nezletilých, jejich otec [příjmení] [celé jméno zákonného zástupce] dostal rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] souhlas k podání této žaloby za nezletilé (zjištěno z rozsudku č. j. [číslo jednací] [příjmení] [obec a číslo]). 17. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] docházela v době svého prvního těhotenství s nezletilou [jméno] [jméno] k žalované 2), ke gynekologovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to až do prvního porodu, kdy ho naposledy před porodem navštívila dne 8. 3. 2010. Ze záznamů ve zdravotní dokumentaci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z tohoto období nevyplývá, že by si zesnulá [jméno] [celé jméno žalobce] stěžovala na nějaké problémy s prsy. Po porodu prvního dítěte, dne 5. 5. 2010 navštívila opětovně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kde ohledně jejích prsou je uvedeno, že kojí, a pokud jde o vyšetření stavu, že je subjektivně bez obtíží (zjištěno ze zdravotní dokumentace vedené MUDr. [jméno] [příjmení] v období od 21. 7. 2009 do 5. 5. 2010).

18. Od 10. 5. 2011, při druhé graviditě s nezl. [jméno] (žalobce b)), [jméno] [celé jméno žalobce] byla opětovně v péči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], lékaře žalované 2), kam docházela až do 12. 12. 2011, kdy uváděla vertebrogenní obtíže, stesky na prsy nejsou zachyceny. Teprve po 2. porodu, dne 28. 12. 2011 [jméno] [celé jméno žalobce] akutně navštívila [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro vertebrogenní obtíže, spíše na hrudní páteři a poprvé je zde uveden záznam, že dva dny měla zvýšenou teplotu v souvislosti se zatvrdnutím pravého prsu a pociťuje únavu a [anonymizováno] [příjmení] zaznamenal anemický aspekt pacientky. Prso bylo vyšetřeno, neboť je zde záznam, že pravý prs v horním zevním kvadrantu obsahuje induraci cca 4 mm, pacientka poslána na odběry, indikace pro další vyšetření prsou však zde zaznamenána není. Již k datu 21. 11. 2011, dle laboratorních vyšetření, však měla pacientka zvýšené hodnoty ALP 2,84 (tj. alkalická fosfatáza – při velkém zvýšení oproti hodnotám ST a ALT se vyskytuje mj. i u nádorových onemocnění jater, dále se vyskytuje např. u sekundárních nádorů kostí), ačkoliv referenční mez činí 0,67 až 1,74 ukat/l. (zjištěno ze zdravotní dokumentace [anonymizováno] [příjmení] od 10. 5. 2011 do 28. 12. 2011, z laboratorního vyšetření k datu 21. 11. 2011, webové stránky MZCR –číselníky.data, z WikiSkripta).

19. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ošetřujícího lékaře zemřelé v gynekologickém zařízení žalované 2), soud zjistil, že standardně se při těhotenství provádí vyšetření ultrazvukem břicha, dále vaginální sondou sonograficky a v rámci preventivního vyšetření se dělají stěry, což se vyšetřuje pod mikroskopem. Udělají se krevní vyšetření, vyšetření vad a změří se tlak. To je standartní vyšetření, které je doporučeno Českou gynekologicko porodnickou společností. Vypověděl, že standardně gynekolog prsy nevyšetřuje, neboť v těhotenství to má malou vypovídací hodnotu. Běžně k němu chodí ženy s pocity napětí v prsou, je to jedna z nepřímých známek těhotenství. Pozornost se však věnuje jednostranné symptologii, když pacientku bolí jen jedno prso, pak je to varovný případ. Pokud bolí obě prsa a považovali by to za závažnější případ, poslali by pacientku na vyšetření. Zemřelá [jméno] [celé jméno žalobce], jak si pamatuje, si stěžovala na prsa u obou těhotenství, ale z hlediska jeho zkušenosti, jak mu to líčila, to nepovažoval za nic neobvyklého na začátku těhotenství. Na bolesti zad si stěžovala před tím, než ji poslal do nemocnice k císařskému řezu. Tyto obtíže se mu však jevily tak, že mají souvislost s těhotenstvím. Nepovažoval to za nic neobvyklého, neboť průměrný přírůstek váhy je 12 kg a to samozřejmě způsobuje i problémy se zády. V souvislosti se zatvrdnutím pravého prsa, které zjistil při vyšetření zemřelé dne 28. 12. 2011, udělal vyšetření CRP. Už neví však, jaké byly výsledky vyšetření. Pokud si pamatuje, tak na základě odběru se podle očekávání prokázala anemie. I když zjistil zatvrdnutí pravého prsu, nepovažoval to za důvod pro hospitalizaci, čekal na výsledky, zda tam bude důvod pro to, aby pacientce byla z důvodu anemie podána infuze, podána léčba železem nebo zda tam je zánětlivý stav, a zánětlivý stav pak bude důvodem pro podání antibiotik. Pohmatem prsa nevyšetřoval, protože z jeho hlediska k tomu nebyl důvod. Nevzpomíná si však, že by si pacientka stěžovala pouze na jedno zatvrdlé prso, či že ji bolí pouze jedno. Ze strany zemřelé ani jejího manžela nikdy nebyly vznešeny nějaké stížnosti ohledně zápisu výsledků v těhotenském testu. Vždy se jich na konci návštěvy zeptal, zda se mají nějaké dotazy a dostávali vždy záznamy o výsledku návštěv (zjištěno z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

20. V období od 5. 12. 2011 do 9. 12. 2011, v 37. týdnu těhotenství, byla [jméno] [celé jméno žalobce] hospitalizována u žalované 1), v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [obec], a to pro akutní problémy, jako zvracení, průjem a dehydrataci. Při příjmu vykazovala schvácenost. Po infuzní terapii se stav výrazně zlepšil, pacientka se cítila lépe, dále nezvracela, průjem neměla, nekolabovala, dále již tolerovala tekutiny i tuhou stravu, byla bez kontrakcí, pohyby plodu cítila, nekrvácela, plodová voda neodtekla, vaginální nález byl bez progrese, CTG opakovaně fyziologický, objektivní nález pacientky při propuštění byl zaznamenán jako normotenzní, afebrilní, laboratoř v normě, pouze anémie, proto zahájena terapie antianemiky a je propouštěna v dobrém stavu do ambulantní péče. Uvedeno, že kontrola bude následovat dne 14. 12. v prenatální ambulanci s výsledky KO, objedná se na ultrazvuk – biometrie a DDS (zjištěno z propouštěcí zprávy č. 2011 /8107 s hospitalizací od 5. 12. 2011 do 9. 12. 2011).

21. N kontrole u žalované 1) dne 14. 12. 2011 opět [jméno] [celé jméno žalobce] uváděla dva měsíce trvající nevolnosti a nechutenství (zjištěno ze zdravotnické dokumentace - [název žalované] – kontrola v průběhu těhotenství dne 14. 12. 2011).

22. K další hospitalizaci byla zemřelá přijata u žalované 1) dne 17. 12. 2011, a to, pro od poslední hospitalizace stále trvající a zesilující bolesti zad kolikovitého charakteru, které progredují od hrudního koše směrem k bederní páteři. Bolest zesilovala i při nádechu. Bylo uzavřeno, že bolesti zad jsou vertobrogenního původu, nutno vyloučit IMC GBS. Pokud jde o další vyšetření, je zde uvedeno, že v pondělí bude event. provedeno sono ledvin (zjištěno z Porodopisu – před porodem, [název žalované] ze dne 17. 12. 2011).

23. Dne 20. 12. 2011 se narodil císařským řezem žalobce b), [celé jméno žalobce] jako donošený s dobrou poporodní adaptací, byl plně kojen. Při propuštění z porodnice dne 24. 12. 2011 byla [jméno] procházka propouštěna s nálezem – prsy volné, kojí (zjištěno z propouštěcí zprávy novorozence stručné ze dne 24. 121. 2011 a porodopisu – šestinedělí ze dne 24. 12. 2011, [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]).

24. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ošetřující lékařky [jméno] [celé jméno žalobce] v porodnici u žalované 1), soud zjistil, že se [jméno] [celé jméno žalobce] setkala pouze při prvním těhotenství, v roce 2010. Porod skončil císařským řezem. V té době pacientka trpěla chudokrevností, byl u ní zjištěn nízký hemoglobin a byl jí k užívání předepsán Aktiferin. K anemii v těhotenství vypověděla, že ji má 30- 40% těhotných žen a je to proto, že je to z důvodu růstu placenty, což není možné pokrýt krevními elementy v těle, dochází k ředění krve, a proto chybí v těle erytrocyty. Pří anemii vyšetřují zásoby železa, u paní [celé jméno žalobce] byly zásoby v normě nebo na dolní hranici normy. Záleží také na tom, jak se pacientka stravuje. V roce 2011, v době druhého porodu zemřelé, již svědkyně pracovala v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [obec] na pozici primářky porodnického oddělení. Jelikož ve zdravotní dokumentaci nikde nebyl její podpis při hospitalizaci paní [celé jméno žalobce] při druhém její těhotenství, domnívá se, že se s ní nesetkala. Vypověděla, že v těhotenství se prsy nevyšetřují, ani proto neexistují nějaké doporučené postupy. Je to z toho důvodu, že z hlediska tkáně prsou toto vyšetření není validní. Něco jiného by bylo, kdyby si pacientka stěžovala na nějaké bolesti nebo problémy s prsy. Pokud jde o odborná doporučení, u žen se provádí vyšetření prsou, pokud existuje pozitivní anamnéza, v 25 letech. Žena je poučena o samovyšetření a teprve od 45 let jsou lékaři povinni každé dva roky ženu poslat na mamograf. Komunikaci s manželem paní [celé jméno žalobce] si nepamatovala a osobní známost s [jméno] [celé jméno žalobce] popřela. Tomu ovšem neodpovídá obsah e-mailu manžela [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 10. ledna 2012 a 24. ledna 2012 z nichž vyplývá, že komunikovala s panem [celé jméno žalobce] a dokonce pověřila svoji kolegyni, aby paní [celé jméno žalobce] zatelefonovala (zjištěno z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ze záznamu e- mailové pošty ze dne 24. ledna 2012).

25. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že byla ošetřující lékařkou paní [jméno] [celé jméno žalobce] u druhého porodu. Setkala se s paní [celé jméno žalobce] na ranní vizitě, a to dne 22. a 23. 12. 2011. Jelikož paní [celé jméno žalobce] byla propuštěna 24. 12. 2011, lékař, který ji měl na starost při propouštění, připravoval propouštěcí zprávu a také provedl standardně ultrazvuk. Podle dostupné dokumentace u paní [celé jméno žalobce] nezjistila nic neobvyklého. Na otázku, zda u paní [celé jméno žalobce] na jejím zdravotním stavu bylo něco neobvyklého, neodpověděla. Připravovala však propouštěcí zprávu. Na dotaz, proč je v propouštěcí zprávě uvedeno u záznamu týkajícího se prsou paní [celé jméno žalobce]„ prsy volné, kojí“, vypověděla, že tento údaj o kojení je zjištěn na základě sesterské dokumentace, kde jsou záznamy o kojení a na základě toho údaje o přírůstcích o hmotnosti dítěte. Pokud jde o stav prsou, prsa vyšetřuje jen zrakem, protože pohmatem by to bylo nevyhovující. Také má samozřejmě hlášení od sester. Pokud by tam byl zánět nebo retence mléka, pak by to bylo zaznamenáno. U paní [celé jméno žalobce] v dokumentaci není o tom žádný záznam. Na dotaz, zda by zjistila, pokud by žena kojila pouze jedním prsem, vypověděla, že by to zjistila, pokud by to pacientka udala, nebo pokud by jí o tom informovaly sestry. Pacientku viděla pouze 2x, 22. 12. 2011 si na nic nestěžovala, 23. 12. 2011 si stěžovala na bolesti zad, což je ovšem v šestinedělí běžné (zjištěno z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

26. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 17. 12. 2011 přijímala paní [jméno] [celé jméno žalobce] k hospitalizaci u žalované 1). Sloužila v té době i na porodním sále, což bylo v prosinci 2011 Pacientka do porodnice nepřišla s porodem, ale s jinými potížemi. Ona ji přijala na příjem k vyloučení infekce močových cest, pak se s ní už nesetkala. Stěžovala si na bolesti zad, ale nijak to nevybočovalo z běžných potíží. K záznamu o vyšetření paní [jméno] [celé jméno žalobce] dne 17. 12.2011 vypověděla, že zjištění tam dělala ona, pacientka popisovala bolesti zad kolikového charakteru a byla předtím, pár dní, hospitalizována pro infekci zažívacího traktu. V rámci diferenciální diagnostiky pomýšlela na infekci močových cest a vertebrogenní potíže. To jsou nejčastější příčiny bolestí zad těhotných. Záznam„ bolesti kolikovitého charakteru“ znamená, že bolest přichází a odchází ve vlnách. Pomýšlela na zánět ledvin, když je kamínek v ledvinách a obstrukce močovodu. Na dotaz, když bolest prograduje od hrudního koše, zda je to běžné u těhotných, vypověděla, že to tak může být. Znamená to nutnost vyloučit infekci močových cest, což také proběhlo. Proběhl i ultrazvuk ledvin. Na dotaz, zda si paní [celé jméno žalobce] stěžovala na bolest v prsu, vypověděla, že si nestěžovala, protože kdyby si stěžovala, takto zadokumentuje (zjištěno z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

27. Z výslechu [jméno] [příjmení], matky zemřelé a babičky žalobců soud zjistil, že po propuštění z nemocnice, z porodnice, žalovaného 1) navštívila dceru dne 1. 1. 2012 s tím, že si udělají slavnostní novoroční oběd, nicméně dceři bylo v té době velmi špatně, sotva se držela na nohou a byla dušná. Proto hned následující den po novém roce, dne 2. 1. 2012 jeli s dcerou i s miminkem k pediatrovi, a protože dceři bylo špatně, tak si tam změřila CRP, které vykazovalo vysoké hodnoty. Dceři bylo stále velmi špatně, stěžovala si na bolesti zad, na které si ale stěžovala již od léta s tím, že se stále zvětšovaly. Už od léta 2011 byla její dcera také velmi bledá. Nabídla jí péči u ní a vyšetření, protože je diabetoložka a endokrinoložka, ale ona jí odmítla, neboť řekla, že je ve výborné péči v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] a ještě v [právnická osoba], tedy u žalovaných. Ona to nechala být, protože se vždy učili, že lékaři hledí na své rodinné příslušníky jinak a tuto péči mají nechat na kolezích. Dcera jí také řekla, že si stěžovala na bolesti prsou jak svému ošetřujícímu gynekologovi u žalované 2), tak i lékařům v [obec], ale byla vždy ujištěna, že jde o hormonální změny, které jsou v graviditě běžné. Při propuštění z nemocnice po porodu jí bylo řečeno, že v prsou jde asi o zánět a aby navštívila svého ošetřujícího gynekologa, že jí na to dá antibiotika. Na prsa se jí však nikdo nepodíval. Ubezpečovala však matku, tedy svědkyni, že jí ošetřující gynekologové řekli, že to je v těhotenství normální. Protože svědkyně je lékařka, uvědomovala si, že stav dcery je velmi vážný a po návštěvě pediatričky volala ihned [anonymizováno] [příjmení] na internu do [část obce], aby zajistila její hospitalizaci. Odpoledne přijely do nemocnice a už odpoledne v půl třetí jim bylo sděleno, že u dcery bylo zjištěno maligní onemocnění s metastázemi s prognózou života v řádu měsíců. Když nahlédla do propouštěcí zprávy dcery z ústavu v [obec], tak však zjistila, že zde bylo uvedeno, že prsy jsou volné a že dcera kojí, že je vše v pořádku, a přitom z interny v [část obce] bylo zjištěno v prsu velké ložisko s metastázemi. Potom následovalo další vyšetření, byla zjištěna i metastáze v mozku, dcera absolvovala operaci mozku, byl použit gama nůž, měla z toho epileptické záchvaty (zjištěno z výslechu [jméno] [příjmení], matky zemřelé).

28. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dětské lékařky, soud zjistil, že je ošetřujícím lékařem žalobců, tedy dětí zemřelé. O onemocnění zemřelé se dozvěděla až po porodu druhého dítěte, kdy ji navštívila u příležitosti návštěvy novorozence. Už tenkrát si stěžovala na bolesti zad, nevolnost, byla malátná. Přičítala to však v té době císařskému řezu. Matka žalobců ji potom navštívila sama v ambulanci, když přišla i její matka (babička žalobců) a v té době už byl její zdravotní stav špatný. Při této návštěvě nebyla ani schopna vstát, dítě za účelem prohlídky musela vysvléci její maminka. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] si stěžovala, že ji bolí strašně záda, udělala jí CRP, které bylo velmi vysoké, [číslo] a domluvily se s její maminkou, že odjedou na vyšetření do [část obce]. Pak se dozvěděla, že došlo k hospitalizaci a později se dozvěděla, že jí byl zjištěn karcinom prsu. Na návštěvy potom chodila buď její matka, nebo manžel, protože ona musela postupovat různá vyšetření. S odstupem asi tří měsíců k ní pak chodila s dítětem i paní [jméno], a protože ona tu samou diagnózu už prodělala, tak o tom hovořily, o rakovině prsu. Ptala se jí, zda o svých potížích, zda si něco nahmatala v prsu, říkala něco lékařům, gynekologům, tak jí říkala, že už si stěžovala při těhotenství s prvním dítětem, protože si nahmatala bulku. Poté ale i kojila. Říkala, že při tom kojení někdy to bylo menší, někdy větší, ta bulka, takže tam byla nepravidelná struktura prsu, tak si myslela, že to je normální. Od své zdravotní sestry věděla, že paní [jméno] jí to také říkala, že to řekla gynekologovi, který řekl, že to je normální při kojení. Pak už se o tom nebavily, protože jí to nechtěla připomínat. Vypověděla, že jí to může dosvědčit i její zdravotní sestra, že [jméno] [celé jméno žalobce] říkala, že si bulku našla už při prvním těhotenství a že to sdělila gynekologovi, a ten řekl, že to nic není (zjištěno z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

29. Počátkem roku 2012, dne 3. 1. 2012 pro pokračující velké zdravotní problémy zemřelá byla vyšetřena na interním oddělení [anonymizována dvě slova] [část obce], kde byla zároveň hospitalizována do 5. 1. 2012. Při přijetí byla pacientka schvácená s teplotami a zimnicí a udávala bolesti zad. Důvodem přijetí k hospitalizaci byla hmatná rezistence v horním pravém kvadrantu pravého prsa a ložisko v játrech k dovyšetření. Hmatná rezistence se dle pacientky se objevila snad po porodu a byla nebolestivá. V prosinci během hospitalizace v [obec] udávala mastitidu, nebyla však pro ni léčena. Po důkladném vyšetření, a to gynekologickým vyšetřením, provedením CT hrudníku, břicha a pánve, mamografií ultazvuku prsou a axil, biopsie ložiska, laboratoře krve, včetně onkomarkerů CA 15-3 a CA 125, kde byla zjištěna pozitivita, a elevace CRP, byl učiněn závěr o rakovině prsu v pokročilém stádiu s metastatickým postižením jater. Na mamografu na rozhraní HQQ byly zjištěno laločnaté ložisko s nepravidelnou konturou vel. cca 4 x 4,5 cm (zjištěno z příjmové a propouštěcí zprávy o hospitalizaci ve dnech 3. 1. 2012 až 5. 1. 2012 [anonymizováno] [část obce]). Dne 13. 1. 2012 byla pacientka hospitalizována znova, tentokrát na radioterapeuticko-onkologickém oddělení [anonymizováno] [část obce] a byla jí provedena scintigrafie skeletu, při níž jí bylo potvrzeno i metastatické postižení skeletu (zjištěno z příjmové a propouštěcí zprávy o hospitalizaci ve dnech 13. 1. 2012 až 15. 1. 2012 [anonymizováno] [část obce]).

30. Dle anamnézy, odebrané při onkologickém vyšetření na onkologické klinice [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne 16. 10. 2013, si [jméno] [celé jméno žalobce] našla bulku v pravém prsu na podzim 2011 při druhém těhotenství (zjištěno ze vstupního vyšetření na onkolog. klinice [anonymizováno] ze dne 16. 10. 2013).

31. Z výslechu manžela zemřelé [celé jméno zákonného zástupce], zákonného zástupce a otce žalobců, soud zjistil, že první porod zemřelé, při těhotenství s žalobkyní a) [jméno] [jméno], byl obtížný, byl sice proveden pokus provést porod přirozenou cestou, ale muselo být přistoupeno k porodu císařským řezem. Po porodu bylo zjištěno, že má zemřelá snížené množství hemoglobinu v krvi, a proto jí byl doporučen k užívání Aktiferin. Dceru, tedy žalobkyni a) kojila asi deset měsíců. Již během té doby si však stěžovala na zatvrdlá prsa a při kontrole u [anonymizováno] [příjmení], lékaře žalované 2), jí bylo sděleno, že toto je v souvislosti s kojením, a že to nic neznamená. Počátkem roku 2011 jeho manželka znovu otěhotněla. Pro druhé těhotenství a následující porod se opět rozhodli pro péči v [anonymizováno] [obec], u žalované 1), jako jedné z nejlepších porodnic v [obec]. Zaplatili si nadstandartní služby ve zdravotnickém zařízení [právnická osoba], u žalované 2), zároveň zamluvili termín porodu v [obec], kam pak docházeli na běžná vyšetření. Zatímco při vyšetření v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] v [obec] nikdy nebyl vpuštěn do ordinace, ve zdravotnickém zařízení [právnická osoba] obvykle chodili do ordinace společně. Byl svědkem toho, když [anonymizováno] [příjmení] s úsměvem se věnoval veškerým stížnostem zemřelé, přibližně formou, co byste chtěla, vždyť jste těhotná. Průběh druhého těhotenství však probíhal odlišně, od samého počátku se jeho žena cítila více unavená. Asi po polovině těhotenství zjistil a pozoroval, že je stále více vyčerpaná, unavená a skleslá a začala si stěžovat na bolest pravého prsu, zejména pak na bolesti v zádech a dále upozorňovala i na problémy s kojením prvního dítěte. Na tyto problémy zemřelá upozorňovala [anonymizováno] [příjmení], on však vysvětloval, že v těhotenství jsou různé problémy se zanícenými mléčnými žlázami. I bolesti zad vysvětloval těhotenstvím. Tyto skutečnosti věděl z opakované osobní účasti jako doprovod [jméno] [celé jméno žalobce] na vyšetření k [anonymizováno] [příjmení] do jeho ordinace. Výslovně tedy slyšel, jak jeho manželka sdělovala lékaři, že cítí bolest především v zádech a že on vždy odpověděl stejně, že to je těhotenstvím. Jeho manželku i jeho to uklidnilo, neboť neměli důvod mu nevěřit. Po celou dobu, kdy spolu chodili do ordinace, nebyl přítomen u toho, ani mu nebylo známo, že by došlo k vyšetření prsou. Chtěl manželce udělat radost a proto obstaral pro ni cestu do Paříže počátkem října 2011. Pobyt v Paříži přes počínající obtíže vcelku zvládala, ale s vypětím všech sil. Po návratu její potíže neustávaly, naopak zdály se být intezivnější a trvaly celý říjen a listopad 2011. V tu dobu již o prsech nemluvili, protože si začala hlavně stěžovat na bolesti zad. Viděl však, že jí prsa bolí, ale už to nějak neřešili. Bolesti zad byly takové, že nemohla ani vstát z postele. Začátkem prosince se její zdravotní stav ještě více zhoršil, předchozí občasné zvracení a průjem nabyly na intenzitě a pro tyto obtíže byla hospitalizovaná v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] asi čtyři dny. Byla jí zjištěna anémie, nicméně byla propuštěna do ambulantní péče údajně v dobrém stavu. Zdravotní stav se však po propuštění z nemocnice nezlepšil, naopak bolesti zad zesilovaly, pro bolest měla i obtíže s dýcháním, a proto musela znovu nastoupit k hospitalizaci. Při té druhé hospitalizaci čekali, že bude přistoupeno k porodu císařským řezem, pro její celkovou vyčerpanost co nejdříve, což se však nestalo. V nemocnici jí neustále odebírali krev, tlumili projevy bolesti, ale žádnou diagnostiku, tudíž ani léčbu nezahájili. Na jejich naléhání byl císařský řez proveden dne 20. 12. 2011. Stav, ve kterém se žena po porodu nacházela, však nadále nebyl dobrý, nemocnice to však neřešila. Soustředila se na přírůstky dítěte a matce nevěnovala v podstatě žádnou pozornost. To, že jí mléko z jednoho prsu prakticky neteklo, ponechala bez povšimnutí, a propustila ji dne 24. 12. 2011 domů s tím, že kojí a prsy jsou volné. Manželka mu přitom řekla, že si něco nahmatala už v době před druhým těhotenstvím. Říkala mu, že lékař jí sdělil, že to je zanícenými mléčnými žlázami, proto skončila kojení, a pak znova otěhotněla (zjištěno z výslechu [celé jméno zákonného zástupce], manžela zemřelé).

32. Soud si nechal zpracovat znalecký posudek znaleckým ústavem z oboru porodnicko-gynekologického, onkologického, chirurgického a ústavu soudního lékařství [anonymizována dvě slova] [obec].

33. Na základě znaleckého zkoumání zdravotní dokumentace zemřelé [jméno] [celé jméno žalobce], znalecký ústav shledal, že pacientka trpěla triplnegativním karcinomem prsu (tj. negativní na estrogeny, progesterony a Her2/neu) Jedná se o formu rakoviny prsu, která patří mezi prognosticky nepříznivé typy. Onemocnění lze ve významovém procentu vyléčit, avšak musí být diagnostikováno v časném stadiu bez přítomnosti metastáz. Z klinického hlediska se však jedná o jeden z nejméně příznivých typů nádoru s agresivním způsobem chování. Zvláště nepříznivý vznik tohoto nádoru je v těhotenství ženy, jehož hormonální změny výrazně potencují růst a rozvoj nádoru. Příznaky klinické se mohou projevit, ale také nemusejí. Nelze vůbec říci, kdy nejdříve se takové příznaky mohou projevit, je to vysoce individuální. Asi nejčastějším nálezem je bulka (rezistence) v prsu, kterou si pacientka nahmatá nebo ji diagnostikuje lékař. K dalším příznakům patří změny na kůži prsu, změny na bradavce, mezi pozdní příznaky patří bolest kostí. Příznaků může být více. Obecně je nádor prsu léčitelný v časných stádiích, zejména pak nesmí být přítomny vzdálené metastázy, např. kostí, jater, plic či mozku. Za nepříznivých faktorů, ve kterých se pacientka nacházela, zejména probíhající těhotenství a typ jejího nádoru, lze předpokládat velmi rychlou progresi tohoto onemocnění. V laboratorních nálezech pacientky byla zjištěna anemie (sníženou hodnotu hemoglobinu), zvýšená hodnota jaterních enzymů, nízký albumin a celková bílkovina a vyšší CRP. Všechny tyto ukazatele jsou však nespecifické, tedy nepoukazují na jedinou možnou příčinu. Anemie se často vyskytuje v těhotenství, změny jaterních testů jsou časté, snížený albumin a bílkovina se vyskytují ve třetím trimestru těhotenství velmi často a CRP souvisí nejčastěji s probíhající infekcí. Diagnostika při hospitalizaci od 5. 12. 2011 podle nálezu z ledna 2012 nemohla zvýšit možnosti vyléčení posléze zjištěného karcinomu prsu, neboť se jednalo již v té době o onemocnění metastazující, tzn. s tvorbou druhotných ložisek, do kostí a jater. V tomto stadiu je onemocnění nevyléčitelné. Je krajně nepravděpodobné, že by metastázy vznikly v inkriminovaném období, je naopak vysoce pravděpodobné, že se vyvíjely po mnohem delší dobu V dostupné zdravotnické dokumentaci nebyly nalezeny žádné laboratorní výsledky či zjištění, které by mohly přímo vést k diagnóze karcinomu prsu. Řada nálezů se však může vyskytovat i u karcinomu prsu, ale musí se pak tento nález potvrdit a vyvrátit postupem, kterému se říká diferenciální diagnostika. Pokud by bylo pacientce provedeno fyzikální vyšetření prsu, mohlo by být zjištěno podezření na nádor. Dle dostupné dokumentace k provedení vyšetření však nevedli lékaře žádné indicie. I kdyby nádor byl tímto postupem prokázán, stalo by se tak v případě v [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] příliš pozdě a nádor by nebyl odhalen včas, aby ji možné léčit. Postup byl lege artis v případě žalované 1), [anonymizováno] [obec], v případě [právnická osoba], žalované 2) nelze jednoznačně stanovit, zda by k odhalení nádoru mohlo dojít včas. Z pohledu znalecké komise však dodaná zdravotnická dokumentace je vedená velmi stručně, až nedostatečnou formou. Pokud jde o vyšetření těhotné ženy, to se řídí doporučeným postupem Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny, schváleným výborem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] dispenzární péče ve fyziologickém těhotenství. Z tohoto doporučeného postupu vyplývá, že vyšetření prsu nepatří mezi vyšetření běžně prováděné u těhotné ženy. Vyšetření prsu je však nicméně nezbytné vždy, když pacientka sama upozorní na nově se objevivší ložisko v prsu. V případě péče o prsa má nezastupitelnou roli samovyšetření pacientky. V případě jakéhokoliv nálezu je pacientka odeslána do specializovaného mamologického centra k provedení ultrazvukového vyšetření. Odesílajícím lékařem může být gynekolog, praktický lékař, onkolog, či chirurg. Dále je v ČR prováděno screeningové vyšetření prsu pomocí mamografie u všech žen starších 45 let, a to jedenkrát za dva roky. U žen mladších je prováděno většinou ultrazvukové screeningové vyšetření prsu na základě pozitivní rodinné anamnézy. Ze zdravotní dokumentace pacientky nevyplývaly žádné skutečnosti, v kterých by problematika prsu byla zmiňována, a které by mohly vést zdravotnický personál k podrobnějšímu vyšetření prsu jmenované. Pokud jde o anemii, kterou pacientka trpěla, tak ta postihuje v průměru 20- 30% obyvatelstva. V populaci těhotných žen je frekvence výskytu mnohem větší. V těhotenství tvoří 95% anemií tzv. anemie syderopenická, tedy z nedostatku železa. Anemie je definovaná jako pokles HB pod 105g a není specifickým příznakem nádorových onemocnění. Pacienta byla nositelkou mutace genomu BRCA2, z tohoto důvodu bylo u ní riziko výskytu nádoru prsu zvýšené. Tato skutečnost však byla zjištěna až dodatečně. U pacientky mohl být důvodem genetického vyšetření však i gynekologický karcinom u tety z otcovy strany. Vyšetření prsu gynekologem v rámci preventivní péče o ženy je jedenkrát za rok doporučováno, ale má omezenou výpovědní hodnotu. Opět ale platí, upozorní-li žena na neobvyklý nález měla by být ošetřena či odeslána do specializovaného mamologického centra. Citlivost prsu však není neobvyklá při změnách v těhotenství. Prsa v druhé polovině těhotenství se zvětšují, jsou citlivá a nacházejí se v nich hrudky. Karcinom prsu ve svých úvodních stadiích nezpůsobuje zpravidla bolesti. Samotná bolestivost prsu v těhotenství nemusí znamenat malignitu a nemusí vždy vést k ultrazvukovému vyšetření, vše však závisí na klinickém posouzení daného případu. Znalecký ústav shledal, pokud jde o zápis K záznamu dne 28. 12. 2011 [anonymizováno] [příjmení], (lékaře žalovaného 2), v němž je uvedeno zatvrdnutí v pravém prsu, popsané jako„ oblast horního zevního kvadrantu 4 mm indurace“, zvýšené teploty a verterogenní potíže, znalci uvedli, že v dostupné dokumentaci chybí reakce jmenovaného lékaře na popsaný stav ve smyslu následného vyšetření (zjištěno ze znaleckého posudku [anonymizováno] [obec] ze dne 28. 11. 2018).

34. Z doplnění znaleckého posudku [anonymizováno] [obec] ze dne 8. 7. 2019 soud zjistil, že vedená zdravotní dokumentace byla minimalistická a nevyhovující. Údaje o tom, jak prsa vypadala nejen při ambulantním vyšetření gynekologem, ale i v průběhu druhé hospitalizace nelze dohledat, přestože ve vstupní přímé zprávě je povinností lékaře jakékoliv specializace provést celkové vyšetření nemocného, tzv. status samaticus a status lokalis. V případě, že by si pacientka stěžovala na rezistenci prsu v kterékoliv fázi těhotenství či mezi nimi, ošetřující lékař by měl prsy vyšetřit fyzikálně, pohmatem, tzv. palpací. Pokud by naznal, že rezistence v prsu by mohla mít patologické příčiny (způsobené nemocí, nikoliv běžným normálním nálezem), měl by objednat adekvátní zobrazovací vyšetření, která příčinu rezistence by měla odhalit. Mezi tato vyšetření patří zejména mamografie (rentgenové vyšetření prsu) a ultrazvuk prsu, eventuálně magnetická rezonance dle uvážení radiologa. I při graviditě lze provést standardní mamografii s vykrytím břicha. Pokud by některé z těchto vyšetření vedlo k podezření na nádorovou etiologii (rezistenci) pravděpodobně zapříčiněnou nádorem, bylo by nutno provést biopsii, odběr vzorku z té rezistence. Následující histologické mikroskopické vyšetření vzorku by tak jednoznačně prokázalo, zda je příčinou rezistence nádorové onemocnění. V dokumentaci, kterou měla znalecká komise k dispozici, nebylo ani nalezeno písemné poučení pacientky o samovyšetření prsu. Nebyla tam také nalezena informace o rozdílnosti kojení z prsou v poporodním období při prvním či druhém porodu. Informace nebyla uvedena ani jako subjektivní stesk pacientky v rámci odebírání anamnézy ani jako objektivní nález v rámci vyšetření. Na dotaz, zda by šlo zabránit fatálnímu růstu karcinomu prsu, znalci uvedli, že nelze jednoznačně odpovědět. Typ nádorového onemocnění pacientky patřil mezi prognosticky nepříznivé a jedinou možností byla včasná diagnostika a léčba tohoto onemocnění v době, kdy onemocnění bylo ohraničeno na prs a nevytvářelo metastázy. Zda bylo nádorové onemocnění v době po ukončení prvního těhotenství v roce 2010 již přítomno a diagnosticky zachytitelné, nelze zpětně určit. Stejně tak nelze bez provedených vyšetření určit, zda bylo lokalizováno na prs a tedy potenciálně vyléčitelné. Po ukončení druhého těhotenství v prosinci 2011 již bylo onemocnění s největší pravděpodobností disseminováno (vytvářelo metastázy) a fatálního růstu karcinomu prsu by již nešlo zabránit (zjištěno z doplnění znaleckého posudku [anonymizováno] [obec] ze dne 8. 7. 2019).

35. Vzhledem k informacím ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizována dvě slova] v [obec], kde bylo shledáno, že zdravotní dokumentace je minimalistická a nedostatečná, k čemuž měla žalovaná 1) námitky, soud si nechal vypracovat odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z porodnicko gynekologické kliniky [anonymizováno] [obec], neboť znaleckému ústavu k datu 30. 5. 2020 zaniklo právo znaleckou činnost vykonávat a v případě vyjádření k vedení zdravotnické dokumentace nejde o znaleckou činnost, tudíž postačuje toto odborné [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že záznamy ve zdravotní dokumentace, vedené ambulantní [právnická osoba] s. r. o., žalovanou 2), jsou v některých skutečnostech minimalistické, i když dobře interpretovatelné a především obsahem vyhovující. Zápisy ambulantního specialisty splňují rozsah péče, který je v souladu se zásadami dispenzární péče v těhotenství, tedy doporučeným postupem, stanoveným českou gynekologicko porodnickou společností. Pokud jde o zdravotní dokumentaci vedenou žalovanou 1), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]„ přítomný stav“ jsou také velmi stručné, jedná se o porodopisy a záznamy o hospitalizacích. Neexistuje však odbornou [právnická osoba] jednoznačně stanovený doporučený postup ohledně rozsahu status presens v rámci hospitalizace na pracovišti gynekologie a porodnictví (zjištěno z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z porodnicko gynekologické kliniky [anonymizováno] [obec] ze dne 5. 10. 2020).

36. Soud však již z doplnění znaleckého posudku má za zjištěné, v čem byla dokumentace nevyhovující, a to ve zprávě lékaře o celkovém fyziologickém vyšetření, zahrnující i prsa, a dále ohledně kojení z obou prsů, kdy vzhledem k rozsáhlému nádoru v pravém prsu muselo jistě být rozdílné (zjištěno z doplnění znaleckého posudku [anonymizováno] [obec] ze dne 8. 7. 2019).

37. Na základě shora uvedených zjištění soud shledal, že lékařská péče obou žalovaných nebyla, ohledně vyšetření matky žalobců v příčinné souvislosti s posléze až jiným zdravotnickým zařízením odhalenou rakovinou prsu v pokročilém stadiu s metastázemi vzdálených orgánů (avšak bezprostředně po vyšetřeních činěnými žalovanými), vedena tzv. lege artis, tj. dle dostupných medicínských znalostí a lékařské praxe, a žalovaní proto nesou odpovědnost za újmu tím způsobenou.

38. Dle ust. 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

39. Dle ust. § 2901 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

40. Dle ust. § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

41. Dle ust. § 2956 o. z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

42. Dle ust. § 2959 o. z., při usmrcení, nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželů, rodičům, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Náhrada za utrpení způsobené smrtí se tedy bude určovat s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu a nebude-li možné ji určit ani takto, pak podle zásad slušnosti.

43. Shora citovaná právní úprava stanovuje základní předpoklady vzniku povinnosti škůdce odčinit újmu: porušení zákonem stanovené prevenční povinnosti předcházet vzniku újmy dle ust. § 2900 o. z., případně zakročovací povinnosti dle ust. § 2901 o. z., a to zaviněným zásahem do přirozeného práva člověka ve smyslu ust. § 81 o. z., s tím spojený vznik nemajetkové újmy v podobě duševní útrapy dítěte zemřelého dle ust. § 2959 o. z. a existence příčinné souvislosti mezi porušením této povinnosti a zásahem do přirozeného práva dítěte, poškozeného úmrtím osoby blízké, na zdravý a spokojený život.

44. Z hlediska ust. § 2911 o. z. se předpokládá zavinění, a tak k naplnění této podmínky postačuje nedbalost nevědomá (obdobně rozs. 25 Cdo 2542/2003, 25 Cdo 4223/2009), která představuje psychický vztah poskytovatele zdravotnické péče k zákonem předvídanému následku - vzniku újmy postupem, který není v souladu poznatky současné lékařské vědy a praxe, tj. postup non lege artis.

45. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že matka žalobců si minimálně od podzimu r. 2011 stěžovala lékařům na bolesti zad i prsou. Později, na zač. prosince 2011, se k tomu přidalo i zvracení a schvácenost. Přestože laboratorní výsledky nebyly úplně v pořádku, lékaři to nechali bez většího povšimnutí. Dle znaleckého posudku, se řada nálezů může vyskytovat i u karcinomu prsu, ale musí se pak tento nález potvrdit a vyvrátit postupem, kterému se říká diferenciální diagnostika, k čemuž však v daném případě nedošlo. V daném případě tedy není podstatné, zda lékaři při vyšetřování zemřelé učinili vše podle svých subjektivních schopností a znalostí a obvyklého, doporučeného postupu, ale zda učinili vše, co učinit mohli. V opačném případě to vedlo k tomu, že žalovaní nerozpoznali rakovinu prsu vůbec, a to dokonce ani v její generalizované podobě (tj. s metastázemi), ačkoliv v té době k nim zemřelá docházela a měla v nich důvěru. Jejich postup byl tedy non lege artis.

46. Na základě znaleckého posudku soud shledal pochybení i ve vedení zdravotnické dokumentace zemřelé, kde nelze dohledat základní informace o zdravotním stavu prsou zemřelé, chybí v nich poučení pacientky o samovyšetření prsou, ačkoliv vyšetření prsu gynekologem v rámci preventivní péče o ženy je jedenkrát za rok doporučováno, není uvedena informace o rozdílnosti kojení prsů v poporodním období. Údaje o tom, jak prsa vypadala nejen při ambulantním vyšetření gynekologem (žalovaná 2), ale i v průběhu hospitalizace (žalovaná 1) nelze dohledat, přestože ve vstupní přímé zprávě je povinností lékaře jakékoliv specializace provést celkové vyšetření nemocného. Pokud by bylo pacientce provedeno fyzikální vyšetření prsu, mohlo by být zjištěno podezření na nádor. Přestože si zemřelá na bolesti v prsech stěžovala, v této souvislosti nebylo dotazem na ni zjištěno, že u tety z otcovy strany se vyskytl gynekologický karcinom, což dle znalců může být dokonce důvodem genetického vyšetření. Zcela neobjektivní je záznam žalované 1) při propuštění zemřelé z její hospitalizace zač. prosince, že je propouštěna„ v dobrém stavu“ a z porodnice dne 24. 12. 2011, kde je uvedeno„ prsy volné, kojí“, když vzhledem k rozsáhlému karcinomu, zjištěném v podstatě bezprostředně poté, zač. ledna 2012, tomu tak být nemohlo. Dle znalců již v té době s největší pravděpodobností bylo zhoubné onemocnění disseminováno (vytvořilo metastázy). Takto vedená zdravotní dokumentace proto neprokazuje, že žalovaní při vyšetření zemřelé postupovali lege artis, tedy činili vše, co jim umožňují nejnovější poznatky lékařské vědy. Nesprávné odebrání anamnézy a neuvedení objektivního nálezu po vyšetření pacienta do zdravotní dokumentace je i porušením tehdy platného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu i zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zejm. ust. § 28, dle kterého pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité úrovni a ust. § 53 odst. 2 písm. d), dle kterého zdravotnická dokumentace musí obsahovat informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb. Toto porušení zákonné povinnosti žalovaných bylo v příčinné souvislosti s nekontrolovaným, a tudíž neléčeným rozvojem nemoci u zemřelé, což následně vedlo k jejímu úmrtí. Mezi protizákonným jednáním žalovaných a smrtí matky žalobců právě dne 29. 1. 2014, je tedy příčinná souvislost. Znalci se shodli, že jedinou možností, jak předejít úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] byla včasná diagnostika jejích onemocnění, kdy její onemocnění ohraničuje prs a nevytváří metastázy. Této včasné diagnostice se ovšem zemřelé na straně žalovaných nedostalo, nebylo rozpoznáno ani generalizované onemocnění, což uspíšilo její úmrtí, tedy zemřela dříve, než zemřít mohla. Zároveň pozdní rozpoznání jí způsobilo mnohem větší utrpění. Soud k tomu ještě dodává, že již na počátku prosince žalovaná trpěla, jak vyplynulo ze znalecké posudku, metastatickým postižením v játrech a kostech a, i v tomto případě, časnější zachycení metastatického postižení by sice neznamenalo úplné vyléčení (u rakoviny však úplné uzdravení nikdy nelze vyloučit se 100% jistotou), nicméně by znamenalo prodloužení jejího života a v lepší kvalitě, než jaké následovalo.

47. U obou žalovaných byla tedy prokázána nevědomá nedbalost při vyšetřování zemřelé, kdy nevěnovali náležitou pozornost jak steskům matky žalobců, tak laboratorním výsledkům, což vedlo k jejímu úmrtí právě dne 29. 1. 2014. K úmrtí, jak shledali znalci, by s největší pravděpodobností sice došlo, ale nepochybně později a ne za takového utrpení. I když znalci shledali, že postup při gynekologické péči a těhotenství byl lege artis v případě žalované 1), [anonymizováno] [obec], v případě [právnická osoba], u žalované 2), nelze jednoznačně stanovit, zda by k odhalení nádoru mohlo dojít včas. Žalovaná 2) tak odpovídá za vzniklou újmu dle ust. § 2900 o. z., dle kterého, každý je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Naproti tomu, u žalované 1), kde bylo postupováno dle standardu náležité péče, tedy dle znalců tzv. lege artis, soud aplikoval ust. § 2901 o. z. o porušení obecné zakročovací povinnosti, dle kterého stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Žalovaná 1) jako odborník ve svém oboru a renomované pracoviště musela jistě vědět, že laboratorní výsledky krve, které obdržela (jaterní testy, albumin, snížená hodnota bílkoviny v séru, vysoké CRP i další) a potíže zemřelé, které vedly k její hospitalizaci zač. prosince 2011 (velké bolesti zad, zvracení, schvácenost), mohou znamenat i něco závažného a přistoupit k dalšímu vyšetření. Žalovaná 1) tak nevyužila všech diagnostických prostředků, ačkoliv tak učinit mohla. V tom soud shledává její odpovědnost.

48. Vzhledem k tomu, že soud tedy shledal odpovědnost obou žalovaných plnit žalobcům dle ust. § 2959 o. z. na nemajetkovou újmu, způsobenou úmrtím jejich matky, za prokázanou, zabýval se i výší této relutární náhrady.

49. Dle ust. § 2959 o. z., při usmrcení, nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželů, rodičům, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Náhrada za utrpení způsobené smrtí se tedy bude určovat s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu a nebude-li možné ji určit ani takto, pak podle zásad slušnosti.

50. Vztah matky a jejich dvou malých dětí, tedy žalobců, byl velmi úzký, tak jak je běžné v rodinách, matka s dětmi trávila mnoho času doma i mimo domov, jezdila s nimi na výlety, dělali velké rodinné oslavy, bohužel matka trávila mnoho času v nemocnici, trpěla teplotami, nechutenstvím, hubnutím a vysílením. V březnu 2012 započala chemoterapii, poté následovala ablace. V květnu 2013 podstoupila paliativní radiaci pro metastáze v CNS. A i za tohoto stavu absolvovala poslední společný výlet v září 2013 (zjištěno z fotodokumentace rodinných akcí zesnulé [jméno] [celé jméno žalobce] a jejich dvou dětí zjištěno, ze vstupního vyšetření na onkolog. klinice [anonymizováno] ze dne 16. 10. 2013, z ambulantní dokumentace onkolog. klinice [anonymizováno] z r. 2012 a 2013, z propouštěcí zprávy o hospitalizaci od 11. 4. 2013 do 26. 4. 2013 neurochirurgie, [nemocnice] [anonymizována dvě slova], z propouštěcí zprávy o hospitalizaci od 19. 12. 2013 do 27. 12. 2013 interní kliniky [anonymizováno] [část obce]). Podle PET-CT v září 2013 rakovina metastázovala nejen do uzlin, jater a výrazně skeletu, ale i do plic a sleziny (zjištěno ze vstupního vyšetření na onkolog. [anonymizována dvě slova] ze dne 16. 10. 2013). Matka žalobců trpěla i epileptickými záchvaty (zjištěno z ambulantní dokumentace onkolog. klinice [anonymizováno] z r. 2012 a 2013).

51. Dne 27. 1. 2014 byla matka žalobců pro velké bolesti a zhoršení stavu hospitalizována na lůžkovém oddělení onkologické kliniky [anonymizována dvě slova] nemocnice, dne 28. 1. 2014 se její stav dále zhoršil, na oslovení reagovala pouze otevřením očí, ztrácela vědomí (apnoické pauzy) a bolestivě reagovala na manipulaci. Dne 29. 1. 2014 zde za přítomnosti své matky v ranních hodinách zemřela (zjištěno z chorobopisu s datem k přijetí k hospitalizaci dne 27. 1. 2014 onkolog. kliniky [anonymizováno]).

52. Děti léčení maminky a nakonec její úmrtí nesly velmi těžce, což vyplývá z jejich psychologických vyšetření. Po smrti matky žalobkyně a), [celé jméno žalobce], se stala hodně fixovanou na otce. V kontaktu udržovala odstup, postupně dobře sice spolupracovala, v projevech chování byl pozorován neurotický projev, tik obličejové části v průběhu doby přetrvává, přetrvávaly u ní neurotické obtíže, její zvýšená dráždivost, kolísavá plačtivost, stesky, percepce závažné ztráty a hledání jistoty. Objevily se i potíže v komunikaci se širším sociálním prostředím holčičky, celkově lze to uzřít jako reakci na těžký stres a posttraumatický stresový syndrom. Po zvážení aktuálního stavu dítěte je prognóza nejistá i při dlouhodobé intenzivní péči (zjištěno ze zprávy o psychologickém vyšetření ze dne 15. 1. 2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - klinický psycholog). Stejně tak žalobce b), syna [celé jméno žalobce], docházelo k pomrkávání a bezděčného pohybu pusinkou, byly zjištěny tiky v podobě pomrkávání i grimasování, a zadrhávání, spojené s psychologickým traumatem ztráty matky i s následnou řadou změn, nástupem do mateřské školy, stěhováním atd. (zjištěno z neurologického vyšetření [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dětskou neurologií, ze dne 5. 6. 2014).

53. K úmrtí matky žalobců došlo v jejich útlém věku. I když je nepochybné, že umírání matky zcela nechápali, ztráta matky takhle v útlém dětském věku je vždy velmi závažná a má vliv na vývoj osobnosti dítěte a jeho další psychický vývoj a spokojený budoucí život. Žalobci byli ochuzeni o radosti spojené s dětstvím prožitým s oběma rodiči, ztratili oporu při řešení jejich problémů. Zažili i negativní emoce spojené s definitivním odchodem jejich matky z tohoto světa. To má samozřejmě vliv i na budování vlastních blízkých vztahů. Bylo by nadbytečné, aby soud se dále zabýval intenzitou vztahu, v tomto případě byl vztah velmi úzký a intenzivní, ale zase nijak neobvyklý pro navýšení této relutární náhrady, než je dáno poslední judikaturou Nejvyššího soudu ČR v tomto směru.

54. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2018 a sp. zn. 25 Cdo 894/2018 základní částku náhrady modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, dítě) dvacetinásobek průměrné měsíční nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Soud proto při určení výše náhrady postupoval v souladu s tímto rozhodnutím.

55. Soud zjistil, že průměrná měsíční mzda za čtvrté čtvrtletí roku 2013 činila 26 637 Kč, dvacetinásobkem je pak částka 532 740 Kč (zjištěno z přehledu průměrné měsíční mzdy za čtvrté čtvrtletí roku 2013, tedy v období předcházející úmrtí).

56. Soud proto žalobě vyhověl v tomto rozsahu a každému ze žalobců přiznal k náhradě částku 532 740 Kč. Tuto částku jsou žalované povinné zaplatit společně a nerozdílně, jelikož u obou byla shledána odpovědnost za vznik projednávané nemajetkové újmy.

57. Žalobci požadovali zaplacení relutární náhrady od podání žaloby. Žaloba byla doručena žalovaným dne 2. 6. 2015, v souladu se soudní rozhodovací praxí (R III/1967) se má za to, že následující den je datum její splatnosti a od dalšího dne, tj. v daném případě od 4. 6. 2015 se žalovaní ocitli v prodlení s jejím zaplacením. Od tohoto dne proto byli žalobcům přiznány i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

58. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle zde ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.), podle něhož lze účastníku, který měl úspěch ve věci jen částečný přiznat plnou náhradu nákladů řízení, pokud rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. V daném případě rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, a proto žalobcům bylo přiznáno právo na plnou náhradu jim vzniklých nákladů řízení.

59. Základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. pak není částka požadovaná žalobou, nýbrž až částka přisouzená (usn. NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3974/2015).

60. Soud tedy dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobcům proti oběma procesně neúspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení za jejich právní zastoupení ve výši dle vyhlášky č. 177/1994 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), přičemž soudní poplatek nehradili, proto jim tato náhrada nebyla přiznána. Jejich náklady řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za účelně provedené úkony právní služby, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty předmětu řízení o osobnostních právech ve výši 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 a. t. Takto určená mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč, protože však jejich advokát činil společné úkony při zastupování obou žalobců, náleží advokátu dle ust. § 12 odst. 4 a. t. za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20%, tedy v daném případě 2 480 Kč/úkon. Právní zástupce žalobců učinil v řízení 18 úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, písemná replika na vyjádření žalovaných ze dne 22. 12. 2015, písemné návrhy na doplnění dokazování ze dne 3. 6. 2016 a 16. 12. 2016, písemné vyjádření k výzvě soudu k otázkám na znalce ze dne 4. 4.2017, účast na jednání soudu dne 7. 1. 2016, 2. 6. 2016 (zde 2 úkony, neboť jednání trvalo dvě započaté dvě hodiny, dle ust. §11 odst. 1 písm. g) a. t.), 8. 11. 2016, 7. 9. 2017, 14. 11. 2017, sepis vyjádření ke znaleckému posudku [anonymizováno] ze dne 29. 1. 2019, sepis vyjádření k doplnění znaleckého posudku [anonymizováno] ze dne 30. 8. 2019, účast na jednání soudu dne 9. 2. 2021, sepis závěrečného návrhu na výzvu soudu ze dne 25. 2. 2021, a účast na jednání soudu dne 9. 3. 2021 a 22. 4. 2021, k nim 18 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 2 x 50 040 Kč (tj. za každého ze zastupovaných žalobců) a 21% DPH z přiznaných nákladů právního zastoupení ve výši 21 016,80 dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy byla přiznána žalobcům na nákladech řízení částka 121 096,80 Kč Tyto náklady je třeba dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám advokáta.

61. Náklady řízení žalobcům jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně spolu s oběma žalovanými i vedlejší účastníci na jejich straně, neboť ten dle ust. § 93 odst. 3 o. s. ř. mají stejná práva i povinnosti jako účastník, na jejichž straně vystupují.

62. O nákladech řízení, vzniklých státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.

63. Dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř, stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

64. V řízení vznikly státu náklady za vyplacené znalečné ve výši 27 225 Kč za znalecký posudek znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 28. 11. 2018, ve výši 15 004 Kč za jeho doplnění ze dne 8. 7. 2019 a náhradu 755 Kč za pořízení a zaslání kopie zdravotnické dokumentace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], celkem tedy vznikly státu náklady řízení ve výši 42 984 Kč. Poměrnou část náklady řízení, podle jeho výsledku (53% z 2 x 532 740 Kč), tj. 22 782 Kč, jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit státu obě žalované spolu s vedlejšími účastníky na jejich straně.

65. Žalobci byli od placení soudních poplatků osvobozeni usnesením čj. 51 C 423/2014-24 ze dne 29. května 2015, proto proti nim se státu náhrada nákladů řízení nepřiznává.

66. Dle ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

67. Jelikož žalobci byli od placení soudních poplatků dle ust. § 11 odst. 2 písm. d) zák. o soudních poplatcích osvobozeni, soud uložil dle ust. § 2 odst. 3 zák. o soudních poplatcích zaplatit ho žalovaným společně a nerozdílně podle výsledku řízení (tj. ohledně přiznané částky), když tomuto předmětu řízení odpovídá soudní poplatek dle položky 3 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 10 655 Kč.

Poučení