52 A 124/2018 - 49

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a JUDr. Aleše Korejtka, ve věci navrhovatele: volební strana Občanská demokratická strana, která ve věcech volebních jedná prostřednictvím zmocněnce J. Š., za účasti: 1) Magistrát města Pardubic, Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice, 2) volební strana ANO 2011, která ve věceh volebních jedná prostřednictvím zmocněnce Ing. Mgr. R. J., Ph.D., 3) volební strana Koalice pro Pardubice, která ve věcech volebních jedná prostřednictvím zmocněnce O. M., 4) volební strana Pardubáci společně: Pardubáci, Patrioti a STAN, která ve věcech volebních jedná prostřednictvím zmocněnkyně K. H., 5) volební strana Sdružení pro Pardubice, která ve věcech volebních jedná prostřednictvím zmocněnkyně M. H., 6) volební strana Česká pirátská strana, která ve věcech volebních jedná prostřednictvím zmocněnce J. J., 7) volební strana Česká strana sociálně demokratická a nestraníci pro Pardubice, která ve věcech volebních jedná prostřednictvím zmocněnkyně A. Š., 8) volební strana Komunistická strana Čech a Moravy která ve věcech volebních jedná prostřednictvím zmocněnkyně I. P., o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Návrh na zahájení řízení 1. Navrhovatel se včas podaným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích dne 19. 10. 2018 v 10:00 hodin, domáhal, aby krajský soud rozhodl o neplatnosti voleb do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 (dále též „volby do zastupitelstva“), konkrétně požadoval, aby krajský soud prohlásil neplatnost hlasování ve volebním okrsku č. 4001 a aby uložil věcně a místně příslušným volebním orgánům provést opravu výsledku sčítání v tomto volebním okrsku a v důsledku toho opravu vyhlášení výsledků voleb do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic.

2. Navrhovatel svůj návrh odůvodnil následovně. Z veřejně přístupných výsledků voleb do zastupitelstva zjistil, že ve volbách do zastupitelstva obdržel kandidát volební strany ODS č. 13, Ing. P. D., (tedy kandidát navrhovatele) ve volebním okrsku č. 4001 pouze 17 hlasů, zatímco všichni ostatní kandidáti navrhovatele obdrželi počet hlasů v intervalu od 92 do 159 hlasů, tedy průměr obdržených hlasů pro kandidáta navrhovatele v daném okrsku činil 119, 15 hlasů. Kandidát navrhovatele č. 13, Ing. P. D., přitom nemá trvalý ani faktický pobyt v uvedeném volebním okrsku, nemá v daném okrsku ani žádné specifické aktivity (podnikatelské, politické či zájmové). Kandidáti na kandidátní listině navrhovatele uvedení na 10. až 15. místě obdrželi od 120 do 130 hlasů. Z uvedených důvodů se obdržený počet hlasů tímto kandidátem jeví navrhovateli jako vysoce nepravděpodobný a navrhovatel má za to, že při zpracování výsledků voleb došlo k administrativní chybě, která podstatným způsobem ovlivnila výsledek navrhovatele v daném okrsku a tím celkový výsledek navrhovatele ve volbách do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic.

3. Navrhovatel k prokázání svého tvrzení navrhl provedení důkazu svědeckým výslechem svého kandidáta č. 13, Ing. P. D. Dále navrhl, aby soud vyžádal volební dokumentaci z volebního okrsku č. 4001 a dále rovněž odkázal na oficiální webové stránky Českého statistického úřadu. Přípustnost návrhu a posouzení věci krajským soudem 4. Dle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.”), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

5. Dle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách“), podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Dle § 67 odst. 3 zákona o volbách lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16:00 hodin.

6. Dle § 60 odst. 2 zákona o volbách může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Dle § 60 odst. 3 zákona o volbách může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.

7. Pokud jde o otázku vázanosti krajského soudu návrhem výroku, který navrhovatel učinil, pak z celého textu návrhu je zřejmé, že navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic v důsledku pochybení při sčítání ve volebním okrsku č. 4001 ve vztahu ke kandidátovi navrhovatele č.

13. Pro úplnost krajský soud dodává, že není doslovně vázán návrhem výroku rozhodnutí obsaženým v návrhu na zahájení řízení, nýbrž je povinen vycházet z obsahu a smyslu učiněného návrhu. Při úvaze, pod který z právních prostředků podle § 60 s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení subsumuje, musí mít soud vždy na paměti cíl soudního přezkumu, tj. napravit hrubé ovlivnění výsledků voleb, a současně musí respektovat zásadu minimalizace zásahů veřejné moci do procesu svobodného vytváření vůle voličů a do jejich skutečně projevené vůle ve volbách. Uvedené pojetí soudního přezkumu plně koresponduje s aplikací zásady koncentrace řízení ve volebních věcech, kdy lhůta k podání návrhu se vztahuje nejen na návrh samotný, ale i na uvedení všech skutkových a právních důvodů týkajících se porušení dopadajícího volebního zákona (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, sp. zn. Vol 13/2004; usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. I. ÚS 3215/16 ).

8. V dané věci je nepochybné, že navrhovatel jako volební strana byl oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle § 90 odst. 1 s. ř. s., tedy svědčila mu aktivní volební legitimace, a dále je s ohledem na datum podání návrhu věcně a místně příslušnému soudu dne 19. 10. 2018 v 10:00 hodin nepochybné, že návrh byl podán včas, neboť Státní volební komise vyhlásila a uveřejnila výsledky voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 5. 10. 2018 a 6. 10. 2018 sdělením ve Sbírce zákonů dne 9. 10. 2018 v souladu s ust. § 51 zákona o volbách (viz sdělení Státní volební komise ze dne 8. října 2018 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech ve dnech 5. a 6. října 2018 - č. 225/2018 Sb.).

9. Okruh účastníků je v tomto typu soudního řízení vymezen v § 90 odst. 2, věta první s. ř. s., když v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. Na základě tohoto ustanovení a na základě skutkových tvrzení obsažených v návrhu na zahájení řízení, kdy nebyla zpochybněna volba konkrétního kandidáta, přiznal krajský soud postavení účastníků řízení Magistrátu města Pardubic a volebním stranám, které získaly ve volbách mandáty. Krajský soud zaslal uvedeným účastníkům řízení návrh na zahájení řízení, přičemž nepožadoval jejich vyjádření. Žádný z účastníků se k podanému návrhu na zahájení řízení nevyjádřil.

10. Krajský soud věc přezkoumal podle § 90 odst. 3 s. ř. s., bez jednání, které není třeba nařizovat. Při posouzení důvodnosti návrhu vycházel krajský soud z uvedené právní úpravy a z judikatorních východisek ve věcech soudního přezkumu voleb. Tzv. „algoritmus posuzování volebních stížností“ zformuloval Nejvyšší správní soud poprvé v případě řízení o stížnostech na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 (usnesení ze dne 2. 7. 2004, ve věci sp. zn. Vol 6/2004; rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Jinak řečeno, Nejvyšší správní soud zformuloval tři zásadní na sebe navazující podmínky, jejichž splnění vede k úspěšnosti návrhu. Tento algoritmus lze vzhledem k jeho obecnosti aplikovat při soudním přezkumu voleb do zastupitelstev obcí. Tři podmínky pro vyhovění volební stížnosti jsou následující: I. Protizákonnost – tj. porušení některých ustanovení volebního zákona anebo porušení jiných právních předpisů než výhradně volebního zákona, a to v těch případech, kdy se z obsahového hlediska jedná o právní předpisy vážící se na volební proces, a které z hlediska závažnosti dosahují ústavní intenzity, případně se jedná o případy přímé aplikace ústavních norem bez jejich konkretizace v předpisech jednoduchého práva. Uvedení všech případů protizákonnosti je otázkou interpretace a aplikace práva, tj. není možné uvést taxativně všechny případy. II. Existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Tato podmínka vylučuje ty případy, kdy sice dojde k porušení relevantních právních předpisů, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky. III. Zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volební výsledek. Tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možnost se důvodně domnívat, že, pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, volby by dopadly odlišně. Jinými slovy, tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tedy jejich zásadní zpochybnění (viz usnesení NSS ze dne 4. 7. 2006, čj. Vol 66/2006-105).

11. Výše uvedený zobecňující algoritmus soudního přezkumu voleb se vztahoval k právní úpravě voleb účinné do 31. 12. 2016, kdy dle jednotlivých volebních zákonů mohl návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, pokud měl za to, že byla porušena ustanovení některého ze zákona upravujících volby způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb (viz shodně § 60 odst. 2 až 4 zákona o volbách ve znění účinném do 31. 12. 2016). Nabytím účinnosti zákona č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, tj. ve vztahu k volbám do zastupitelstev obcí dnem 1. 1. 2017 došlo ke zpřísnění formulace ustanovení § 60 odst. 2 až 4 zákona o volbách, neboť slova „mohl ovlivnit“ byla nahrazena slovy „hrubě ovlivnil.“ Nejvyšší správní soud se zabýval dopady uvedeného posunu v textu zákona při posuzování návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, přičemž jeho závěry lze aplikovat vzhledem k obdobné právní úpravě i na věc nyní posuzovanou krajským soudem. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, body 21 a 22, vyslovil tyto závěry: „Za předchozí právní úpravy Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 2. července 2004 č. j. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, dovodil, že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) protizákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces, (2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. „Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje ‚zatemnění‘ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.“ Volební výsledky jsou „zatemněny“ tehdy, je-li možno se důvodně domnívat, že by volby dopadly odlišně, pokud by nedošlo ke zjištěné nezákonnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. listopadu 2016 č. j. Vol 4/2016-191, publ. pod č. 3522/2017 Sb. NSS; viz též Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P. Soudní řád správní – online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, § 90). Ačkoli s tím volební zákony do konce roku 2016 nepočítaly, případný zásah volebního soudu mohlo dle soudní judikatury vyvolat pouze porušení zákona způsobilé ovlivnit výsledky voleb v určité intenzitě. V tomto směru tedy bude možné nadále vycházet z dosavadní judikatury, neboť pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze co do intenzity považovat za zákonodárcem zvolený ekvivalent jejich „zatemnění“. Na druhou stranu však nelze ignorovat, že zákonodárce opustil předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby a zákonem č. 322/2016 Sb. zavedl požadavek, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Jinými slovy, nyní již bude pro vyhovění volební stížnosti nutné, aby bylo v řízení podle § 90 s. ř. s. prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem.“ (Zvýrazněno krajským soudem.)

12. Z výše uvedených závěrů Nejvyššího správního soudu vyplývá, že uvedený algoritmus posuzování volebních stížností lze aplikovat na novou právní úpravu s tím, že pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze „co do intenzity považovat za zákonodárcem zvolení ekvivalent jejich zatemnění“ (viz usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, bod 22). Nadto dle současné právní úpravy navrhovatel musí tvrdit a nabídnout k tvrzení důkazy, že porušení volebního zákona výsledek voleb skutečně ovlivnilo, nikoliv pouze ovlivnit mohlo.

13. Ústavní soud v minulosti opakovaně konstatoval, že naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Vady a pochybení voleb je proto třeba považovat za relativní a jejich význam je nutno poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popřípadě na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Řízení je tedy založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 5/02, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek č. 28, str. 25 a násl., a vyhlášený pod č. 476/2002 Sb.), přičemž rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily, nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak. Vyslovení neplatnosti voleb totiž nelze považovat za trest za porušení volebních předpisů, jedná se o prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek č. 36, str. 185 a násl., a vyhlášený pod č. 140/2005 Sb.).

14. Základní podmínkou pro úspěšnost návrhu na neplatnost je tak tvrzení navrhovatele obsažené v návrhu, že skutečně došlo (nikoliv že „mohlo dojít“, jak bylo obsaženo v předchozí právní úpravě zákona o volbách) k porušení zákona o volbách, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Soud se proto musí zabývat tím, zda došlo k porušení zákona ve zmíněné intenzitě, která způsobuje „hrubé ovlivnění“ (jinými slovy ve smyslu „zatemnění“) volebních výsledků, tedy jejich zásadní zpochybnění, přičemž se musí jednat o skutečné a prokazatelné porušení zákona. Soud totiž není „kontrolním“ orgánem, který by na základě jakýchkoliv pocitů či podezření byl povinen provádět automaticky požadovanou kontrolu volebních výsledků. Proto v souladu s výše uvedeným cílem soudního přezkumu a účelem jeho právní úpravy musí navrhovatel v návrhu uvést takové skutečnosti a důkazy, z nichž by vyplývala závažná indicie o porušení zákona o volbách v požadované intenzitě. Ostatně ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, když v usnesení ze dne 22. 10. 2014, č.j. Vol 18/2014-41, a zejména v usnesení ze dne 28. 11 2006, č.j. Vol 82/2006-51č.j. Vol 82/2006-51, konstatoval: „Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb“. Tento závěr Nejvyššího správního soudu byl přitom přijat za účinnosti předchozí právní úpravy, kdy k účinnému zpochybnění volebních výsledků postačovala dle textu zákona pouze potencialita vlivu porušení zákona na výsledek voleb. Funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže totiž být vykládána tak široce, „aby v konečném důsledku jeho práce nahrazovala na základě pouhé spekulativně formulované námitky činnost volebních orgánů, v mezním případě ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků“ (viz usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-41).

15. Rovněž je vhodné připomenout, že ve věcech voleb je chráněna tzv. „presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak“ (viz usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46). Prokazovat opak je povinen navrhovatel, neboť jen on nese důkazní břemeno. Ústavní soud v této souvislosti uvedl: „pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení…plyne nevyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá“ (viz nález sp. zn. ÚS 73/04).

16. V dané věci dle krajského soudu byla dána významná indicie o nevěrohodnosti výsledku voleb do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic, ve volebním okrsku č. 4001, neboť, jak uvedeno shora, kandidát navrhovatele č. 13, Ing. P. D., obdržel zcela zjevně nepravděpodobný počet hlasů. Krajský soud dospěl k tomuto dílčímu závěru na základě porovnání obdržených hlasů kandidátem navrhovatele č 13. s hlasy obdrženými kandidáty navrhovatele na 10. až 15. místě kandidátní listiny, kteří obdrželi od 120 do 130 hlasů. S ohledem na to, že krajský soud uznal tuto neobvykle výraznou disproporci za významnou indicii, které je třeba věnovat náležitou pozornost (k posouzení nevěrohodnosti výsledků hlasování jako významné indicie, a to na základě počtu obdržených hlasů, viz např. usnesení NSS ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017-187), vyhodnotil krajský soud provádění důkazu, svědeckým výslechem Ing. P. D., kterým měl být prokázán neutrální vztah jmenovaného k danému volebnímu okrsku, jako nadbytečný.

17. Krajský soud si vyžádal příslušnou kompletní volební dokumentaci volebního okrsku č. 4001 a přepočítal hlasy, které obdržel ve volebním okrsku č. 4001 ve volbách do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic kandidát navrhovatele č. 13, Ing. P. D. V rámci toho při přepočítání hlasovacích lístků odevzdaných voliči volební straně ODS, tedy navrhovateli, krajský soud zjistil, že při zapsání těchto hlasů do pomocných sčítacích archů, stejně tak následně při jejich přepsání do zápisu o průběhu a výsledku hlasování (vyhotovuje se dle § 42 zákona o volbách), bylo každému z kandidátů navrhovatele započítáno o 2 hlasy více (hlasy zjištěné dle § 40 odst. 5 písm. b/ zákona o volbách - hlas pro kandidáta, je-li označena pouze volební strana). Dle krajského soudu došlo k této chybě při sčítání rozřazených hlasovacích lístků, které byly tříděny po 10, avšak v jednom případě se jednalo nikoliv o 10, nýbrž pouze o 8 hlasovacích lístků, přičemž ve všech případech bylo započteno 10 hlasovacích lístků, čímž vznikla uvedená chyba, která se projevila u každého z kandidátů navrhovatele, tedy rovněž u kandidáta č. 13, Ing. P. D. Dále krajský soud zjistil, že dotčená okrsková volební komise pochybila při přepisu obdržených hlasů pro kandidáta navrhovatele č. 13, Ing. P. D., z pomocného sčítacího archu do zápisu o průběhu a výsledku hlasování, neboť dle ručně zapsaného součtu v pomocném sčítacím archu obdržel uvedený kandidát navrhovatele 127 hlasů, ve kterých již byla obsažena shora popsaná chyba 2 hlasů, zatímco do zápisu o průběhu a výsledku hlasování bylo zapsáno 17 hlasů, k čemuž patrně došlo vynecháním číslice 2 v čísle 127 při zadání údaje do softwaru pomocí klávesnice. Po zohlednění uvedených zjištění dospěl krajský soud k závěru, že kandidát navrhovatele č. 13, Ing. P. D., obdržel celkem 125 hlasů a dále, že každý další kandidát navrhovatele obdržel o 2 hlasy méně, než bylo zjištěno příslušnou okrskovou volební komisí.

18. Krajský soud se dále v souladu s algoritmem přezkumu voleb shora uvedeným zabýval tím, zda tato pochybení mohla mít vliv na výsledky voleb navrhovatele do zastupitelstva a v rámci toho na výsledky volby kandidáta navrhovatele č.

13. S ohledem na umístění kandidáta Ing. P. D. na 13. místě kandidátní listiny navrhovatele z 39 kandidátů navrhovatele a s ohledem na zákonem stanovený postup Českého statistického úřadu při zjišťování výsledků voleb, který je upraven v § 45 zákona o volbách, krajský soud dovodil, že popsané chyby nemohly mít vliv na výsledek voleb do zastupitelstva, přičemž svůj závěr ověřil u Českého statistického úřadu za analogického použití podle § 74 s. ř. s. (obdobně v minulosti postupoval např. Krajský soud v Hradci Králové - viz usnesení ze dne 10. 11. 2014, č. j. 30 A 86/2014-76; Krajský soud v Praze - viz usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 44 A 101/2010-26). Z důvodu přehlednosti a zajištění transparentnosti soudního přezkumu zařazuje krajský soud vyjádření a výpočet Českého statistického úřadu ze dne 1. 11.2018, č. j. CSU-03268/2018-03 do odůvodnění tohoto usnesení: „Český statistický úřad provedl na základě zadání Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ověřovací výpočet výsledků voleb do zastupitelstva města Pardubice v případě, kdy ve volebním okrsku č. 4001 získal kandidát č. 13 volební strany č. 5 Občanská demokratická strana celkem 125 hlasů a zároveň byly všem ostatním kandidátům volební strany č. 5 Občanská demokratická strana ve volebním okrsku č. 4001 odečteny 2 hlasy. Tyto údaje byly stanoveny výše uvedeným soudem na základě přepočtu odevzdaných hlasovacích lístků; ve vztahu k součtu hlasů pro ostatní kandidáty vycházel soud, a tedy i Český statistický úřad, ze zjištění okrskové volební komise. Údaje ostatních volebních stran zůstaly beze změny. Výpočet je uveden v příloze č.

1. Český statistický úřad výpočtem ověřil, že zjištěná chyba neměla vliv na výsledek volební strany ODS a umístění kandidáta č. 13 volební strany ODS P. D. ve volbách do Zastupitelstva města Pardubic; zohlednění opravy dle zadání soudu nezměnilo při výpočtu výsledku voleb rozdělení mandátů volebním stranám, ani pořadí zvolených členů zastupitelstva jednotlivých volebních stran a pořadí jejich náhradníků. Příloha č. 1 PROVEDENÍ OVĚŘOVACÍHO VÝPOČTU Po započtení 125 hlasů pro kandidáta č. 13 volební strany ODS ve volebním okrsku č. 4001 získal tento kandidát celkem ve volbách do Zastupitelstva města Pardubice 3 677 hlasů. Všem ostatním kandidátům volební strany ODS byly od původně zjištěného počtu hlasů odečteny dva hlasy. Volební strana ODS tedy ve volbách do zastupitelstva města Pardubice získala celkem 141 784 hlasů. 1) Vzhledem k tomu, že je v obci zaregistrována více než 1 kandidátní listina vypočítá se pro každou stranu samostatně tzv. „přepočtený základ“. Počet platných hlasů v obci celkem se vydělí počtem volených členů zastupitelstva, tento podíl se následně vynásobí počtem platných kandidátů dané kandidátní listiny. Tedy: volební strana 1 – Koalice pro Pardubice: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 2 – Česká pirátská strana: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 3 – Sdružení pro Pardubice: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 4 – ZA PRÁVA ZVÍŘAT A ZDR. PŘÍRODU: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*3=74 706,07 volební strana 5 – Občanská demokratická strana: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 6 – Komunistická str.Čech a Moravy: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 7 – Pardubáci společně: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 8 – ČSSD a nestran. pro Pardubice: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 9 – PRO Zdraví a Sport: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 10 – JAUNER Československo 2018: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*1=24 902,02 volební strana 11 – Pardubice pro lidi: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 12 – Svob.a př.dem.-T.Okamura (SPD): 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 13 – ANO 2011: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 14 – NAŠE PARDUBICE: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 volební strana 15 – Strana soukromníků ČR: 971 179/39=24 902,02 24 902,02*39=971 179,00 2) Následně se zjistí, která z volebních stran dosáhla zákonem stanovenou hranici 5 %, a tudíž může usilovat o zisk mandátu. Počet platných hlasů pro kandidátní listinu se dělí „přepočteným základem“ dané strany a následně se vynásobí hodnotou 100. Tedy: volební strana 1 – Koalice pro Pardubice: (69 755/971 179,00)*100=7,18 % volební strana 2 – Česká pirátská strana: (109 059/971 179,00)*100=11,22 % volební strana 3 – Sdružení pro Pardubice: (59 756/971 179,00)*100=6,15 % volební strana 4 – ZA PRÁVA ZVÍŘAT A ZDR. PŘÍRODU: (1 062/74 706,07)*100=1,42 % volební strana 5 – Občanská demokratická strana: (141 784/971 179,00)*100=14,59 % volební strana 6 – Komunistická str.Čech a Moravy: (50 056/971 179,00)*100=5,15 % volební strana 7 – Pardubáci společně: (87 027/971 179,00)*100=8,96 % volební strana 8 – ČSSD a nestran. pro Pardubice: (56 770/971 179,00)*100=5,84 % volební strana 9 – PRO Zdraví a Sport: (6 764/971 179,00)*100=0,69 % volební strana 10 – JAUNER Československo 2018: (78/24 902,02)*100=0,31 % volební strana 11 – Pardubice pro lidi: (40 387/971 179,00)*100=4,15 % volební strana 12 – Svob.a př.dem.-T.Okamura (SPD): (37 761/971 179,00)*100=3,88 % volební strana 13 – ANO 2011: (258 888/971 179,00)*100=26,65 % volební strana 14 – NAŠE PARDUBICE: (47 925/971 179,00)*100=4,93 % volební strana 15 – Strana soukromníků ČR: (4 107/971 179,00)*100=0,42 % Hranici 5 % překonaly strany Koalice pro Pardubice, Česká pirátská strana, Sdružení pro Pardubice, Občanská demokratická strana, Komunistická strana Čech a Moravy, Pardubáci společně, ČSSD a nestraníci pro Pardubice a ANO 2011. 3) Ve skrutiniu se pro všechny volební strany vypočítají podíly tak, že se počet hlasů pro stranu postupně dělí čísly 1, 2, 3, 4, 5 atd. až do celkového počtu platných kandidátů uvedených na kandidátní listině. Všechny podíly všech stran se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů se v obci rozděluje. V případě města Pardubice se jedná o 39 nejvyšších podílů. 4) Ze seřazených podílů je zřejmé, že: volební strana č. 1 - Koalice Pro Pardubice získala 3 mandáty, volební strana č. 2 - Piráti získala 5 mandátů, volební strana č. 3 - Sdružení Pro Pardubice získala 3 mandáty, volební strana č. 5 - ODS získala 7 mandátů, volební strana č. 6 - KSČM získala 2 mandáty, volební strana č. 7 - Pardubáci společně získala 4 mandáty, volební strana č. 8 - ČSSD a nestran. pro Pardubice získala 2 mandáty, volební strana č. 13 - ANO 2011 získala 13 mandátů. Počty získaných mandátů zůstaly beze změny (oproti výsledku voleb 5. a 6. 10. 2018). 5) Získané mandáty jsou následně přiděleny kandidátům volebních stran: Vzhledem k tomu, že dle zadání došlo ke změně pouze u volební strany č. 5 Občanská demokratická strana, uvádíme pouze výpočet hranice pro změnu pořadí kandidáta u dotčené volební strany (k výpočtu jsou použity údaje o počtu hlasů pro volební stranu a počet jejích kandidátů). U ostatních volebních stran zůstal výpočet beze změny. volební strana č. 5 Občanská demokratická strana: vstupní hodnoty: hlasy celkem pro stranu: 141 784; počet kandidátů: 39; výpočet průměru: 141 784/39=3 635,48 (vyjádřeno celým číslem bez zaokrouhlení = 3 635); výpočet hranice pro změnu pořadí kandidáta: výše uvedený průměr plus 10 % průměru. Hranice pro změnu pořadí kandidáta je tedy 3 998,5 (3 635+363,5=3 998,5). Hranici překonali kandidáti č. 1, 2, 3, 4 a 12. O pořadí prvních pěti zvolených tak rozhoduje absolutní počet získaných hlasů, u dalších dvou zvolených rozhoduje původní pořadí na kandidátní listině. O pořadí náhradníků rozhoduje původní pořadí na kandidátní listině. zvolení kandidáti (v uvedeném pořadí): kandidát č. 1, 2, 3, 12, 4, 5, 6 náhradníci (v uvedeném pořadí): kandidáti č. 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39 Pořadí zvolených i pořadí náhradníků zůstalo beze změny (stejné jako 5. a 6. 10. 2018).“ 19. Řádně odůvodněný závěr Českého statistického úřadu, když jeho postup byl dle krajského soudu v souladu s ust. § 45 zákona o volbách, potvrdil, že po porovnání výsledků výpočtu provedeného dle výsledků hlasování zjištěných krajským soudem s výsledky zjištěnými dotčenou okrskovou volební komisí se počty mandátů, které obdržel navrhovatel, přidělení mandátů jeho konkrétním kandidátům ani pořadí náhradníků nezměnilo. Krajský soud proto uzavírá, že pokud jde o první krok shora vymezeného algoritmu posuzování volební stížnosti, došlo k porušení ust. § 40 zákona o volbách, které spočívalo v pochybení okrskové volební komise č. 4001 při sečtení hlasů platně odevzdaných kandidátům navrhovatele. Současně krajský soud shledal přímý vztah ke zjištěným volebním výsledkům, tedy shledal naplnění druhé podmínky shora uvedeného algoritmu soudního přezkumu voleb. Pokud jde však o posouzení intenzity tohoto porušení zákona, krajský soud s ohledem na uvedený závěr Českého statistického úřadu zcela vyloučil následek v podobě hrubého porušení výsledků voleb, neboť uvedená chyba předmětné okrskové volební komise se projevila natolik nízkou intenzitou, že tato neměla vliv na konkrétní rozdělení mandátů mezi jednotlivé volební strany a jejich kandidáty dle výsledků voleb do Zastupitelstva Statutárního města Pardubic tak, jak byly vyhlášeny Státní volební komisí. Tedy v důsledku zjištěného pochybení nedošlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb, tedy nebyla splněna třetí podmínka algoritmu soudního přezkumu voleb, proto nemohl být podaný návrh na neplatnost voleb úspěšný.

20. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k jednoznačnému závěru, že podaný návrh nebyl důvodný, a proto jej podle § 90 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

21. Nad rámec nosných důvodů tohoto usnesení poukazuje krajský soud na stěžejní úlohu okrskových volebních komisí, které jsou oprávněny avšak současně povinny dohlížet na zákonnost průběhu voleb a zjišťování výsledků hlasování. Právě okrsková volební komise má pro takový úkol optimální podmínky, jelikož její jednotliví členové mají možnost bezprostředně vnímat vše, co se v jejich volebním okrsku událo, a to jak při průběhu voleb, tak i při následném sčítání hlasů. V dané věci je přitom zjevné, že k popsaným administrativním chybám došlo v důsledku nedostatečné kontroly provedeného sčítání a přepisu výsledku sečtených hlasů členy dotčené volební okrskové komise. Každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, je podle § 17 odst. 2 zákona o volbách oprávněna delegovat svého člena a náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Ve vztahu k úloze okrskových volebních komisí a k jejich kontrolnímu mechanismu se již ostatně vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v usnesení ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010 – 47: „Je proto primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Součástí této kontroly je samozřejmě, ovšem pouze jako ultima ratio, také volební soud. Ten by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné, nebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání a současně existují konkrétní skutečnosti naznačující porušení těchto pravidel způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb.“ Náklady řízení 22. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení