52 A 21/2024– 33
Citované zákony (29)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 písm. a § 149 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 9 odst. 4 písm. d § 13 odst. 4
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 123f odst. 4 § 125c odst. 5 písm. a § 125c odst. 6 písm. a
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 51 odst. 1 § 54 odst. 7 § 57 odst. 2 § 60 odst. 1 § 64 § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 76 odst. 1 písm. b § 78 odst. 4 § 78 odst. 5 § 103 odst. 1
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 23 § 24 odst. 1 § 24 odst. 2 § 57 odst. 3 § 72 odst. 1 § 73 odst. 1 § 90 odst. 5
- o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, 250/2016 Sb. — § 15 odst. 1 § 15 odst. 3 písm. b
Rubrum
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem v právní věci žalobce: R. S. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Kandalcem, Ph.D., LL.M. sídlem Burešova 615/6, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 23. 9. 2024, č. j. 123170/2024/KUSK/OSŽPS/ZAM, takto:
Výrok
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2024, č. j. 123170/2024/KUSK/OSŽPS/ZAM, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to k rukám jeho zástupce Mgr. Pavla Kandalce, Ph.D., LL.M., advokáta.
Odůvodnění
Vymezení věci a podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Mělník (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 6. 8. 2024, č. j. MUME–60126/DAP/24/NIKO (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit z nevědomé nedbalosti, neboť dne 11. 12. 2023 v 14:50 hod. v obci Mšeno, ulici Jatecká u kostela při silniční kontrole za špatné parkování motorového vozidla tovární značky Volkswagen X, registrační značky X, bylo zjištěno, že řídil motorové vozidlo, ačkoliv nebyl držitelem řidičského oprávnění pro žádnou skupinu motorových vozidel. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 25 000 Kč podle § 125c odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu a trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců podle § 125c odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu. Současně byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení.
2. Žalobce v žalobě nesouhlasí s tím, že dne 11. 12. 2023 při řízení motorového vozidla nedisponoval řidičským oprávněním. Na úvod rekapituluje, že mu správní orgán I. stupně dne 26. 12. 2013 oznámil, že dosáhl 12 bodů v záznamu bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce podal proti záznamu bodů námitky, které správní orgán I. stupně dne 9. 5. 2016 zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 4. 7. 2023, č. j. 089593/2023/KUSK (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách mělo být žalobci doručeno dne 14. 7. 2023, což plyne z podepsané doručenky. Žalobce však namítá, že doručenku nepodepsal a rozhodnutí o námitkách mu nikdy doručeno nebylo. Podal proto žádost o určení neplatnosti doručení rozhodnutí o námitkách. Této žádosti žalovaný nevyhověl usnesením ze dne 1. 3. 2024, č. j. 030663/2022/KUSK (dále jen „usnesení o nevyhovění žádosti“, jež následně potvrdilo Ministerstvo dopravy. Proti tomu žalobce podal správní žalobu, která byla zdejším soudem odmítnuta pro nepřípustnost.
3. V projednávané věci žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Během přestupkového řízení namítal, že mu rozhodnutí o námitkách nebylo doručeno. Podpis na doručence není žalobcův. Již na první pohled se liší od jeho podpisu. Správní orgány se však nevypořádaly s jeho argumentací ani navrženými důkazy (čestná prohlášení, výslech svědků) svědčícími o tom, že dne 14. 7. 2023 v době doručení nebyl doma, pročež nemohl doručenku podepsat. Vyřešení této otázky je přitom stěžejní pro zjištění, zda v době spáchání přestupku měl řidičské oprávnění, či jej pozbyl.
4. V této návaznosti upozorňoval na to, že doručenka je soukromoprávní listina a pokud se správní orgány dovolávají její správnosti, musí unést důkazní břemeno. Správní orgán I. stupně však neprovedl žádné důkazy svědčící o správnosti doručenky, přestože na ní založil závěr o tom, že žalobce pozbyl řidičského oprávnění. Přebral toliko část usnesení o nevyhovění žádosti odkazující na vyjádření České pošty ohledně okolností doručení. Vyjádření České pošty ovšem neprovedl jako důkaz. Žalovaný tento postup aproboval, aniž vypořádal žalobcovy námitky spočívající v tom, že správní orgán I. stupně přebral závěry ze správního spisu, které neprovedl jako důkaz a nijak neprokázal správnost doručenky. Náležitě se nezabýval ani namítanou odlišností podpisu na doručence a podpisů žalobce obsažených v jiných správních spisech. Žalobce se domnívá, že určitou odlišnost podpisu přiznává i správní orgán I. stupně.
5. Správní orgány nevypořádaly žalobcovy důkazní návrhy. Nevysvětlily, jak dospěly k závěru, že čestná prohlášení o tom, že v době údajného doručení nebyl doma, neboť pracoval na stavební zakázce, nemohou prokázat skutečnost, že nemohl převzít rozhodnutí o námitkách. Dále odmítly provést výslech navržených svědků, jejichž výpověď mohla též potvrdit, že žalobce v té době nebyl doma. Ani k tomuto důkaznímu návrhu správní orgány neuvedly, proč podle jejich názoru nemůže svědčit o nesprávnosti údajů uvedených na doručence. Žalovaný se rovněž nezabýval opakovaným návrhem na vypracování znaleckého posudku k posouzení pravosti podpisu na doručence.
6. Žalobce se domnívá, že správní orgán I. stupně měl pochybnosti o doručení rozhodnutí o námitkách, neboť v prvostupňovém rozhodnutí uzavřel, že se žalobce dopustil projednávaného přestupku z nedbalosti. Nicméně pokud by žalobce věděl o pozbytí řidičského průkazu, musel by přestupek spáchat vědomě.
7. Žalovaný ve vyjádření navrhuje zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. Správní orgány se řádně vypořádaly s argumentací žalobce ohledně nedoručení rozhodnutí o námitkách. Jelikož žalobce účinně nezpochybnil podpis na doručence, správní orgány nemusely prokazovat správnost doručenky nad rámec vznesených námitek. Odlišnost podpisu na doručence sama o sobě neznamená, že se doručenku nepodepsal žalobce. Jinak by bylo možné zmařit jakékoliv doručení tím, že si ten, komu má být doručováno, pozmění podpis. Doručenka obsahuje vedle podpisu i číslo žalobcova občanského průkazu. Není zřejmé, jak se tam bez jeho součinnosti číslo občanského průkazu mohlo objevit. Žalobce ani neoznačil osobu, která podle něj přebrala rozhodnutí o námitkách a prokázala se jeho občanským průkazem. Žalobce argumentoval pouze čestnými prohlášeními dvou spolupracovníků, se kterými se správní orgány vypořádaly.
8. Provedení navržených svědeckých výpovědí a znaleckého posudku by bylo vzhledem k výše uvedenému nadbytečné. Správní orgány zjistily skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nebyly povinny provádět dokazování usnesením o nevyhovění žádosti, neboť bylo součástí správního spisu a žalobci bylo umožněno nahlížení do spisu.
9. K námitce týkající se formy zavinění žalovaný podotýká, že projednávaného přestupku se lze dopustit i z nedbalosti. Správní orgány neprokázaly toliko úmysl žalobce, tedy že chtěl spáchat přestupek. Z toho však nelze dovozovat pochybnosti ohledně doručení rozhodnutí o námitkách. Skutečnost, že se žalobce dopustil jednání naplňujícího skutkovou podstatu daného přestupku minimálně z nedbalosti, byla zjištěná bez důvodných pochybností.
10. Napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, neboť je z něj zřejmé, jakými úvahami se správní orgány řídily a z jakých podkladů a skutkového stavu vycházely. Podstatný obsah správního spisu 11. Dne 11. 12. 2023 oznámilo obvodní oddělení Mšeno Krajského ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen „policejní orgán“) správnímu orgánu I. stupně podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit žalobce tím, že byl dne 11. 12. 2023 v 14:50 hod. v obci Mšeno, ulici Jatecká u místního kostela řešen za špatné parkování, kdy jeho následnou lustrací jakožto řidiče špatně parkujícího vozidla tovární značky Volkswagen X, registrační značky X, bylo zjištěno, že má ode dne 14. 7. 2023 platnou blokaci řidičského oprávnění na skupiny AM, A1, A2, A, B1, B, C1, C a T. K tomu žalobce uvedl, že mu žádný dopis do vlastních rukou ani do datové schánky nepřišel. Kdyby mu přišel, vozidlo by neřídil, nebo by si obratem dodělal řidičské oprávnění. Na místě mu byla zakázána jízda a zadržen řidičský průkaz. Téhož dne oznámil správní orgán I. stupně žalobci zahájení řízení o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu.
12. Podle výpisu z evidenční karty řidiče ke dni 16. 1. 2024 má žalobce blokaci řidičského oprávnění z důvodu bodového hodnocení, a to ode dne 14. 7. 2023.
13. Správní orgán I. stupně vydal příkaz ze dne 22. 1. 2024, jímž uznal žalobce vinným z projednávaného přestupku. Žalobce podal proti příkazu včasný odpor ze dne 5. 2. 2024. Následně se pokračovalo v přestupkovém řízení.
14. Žalobce ve vyjádření ze dne 15. 3. 2024 namítal, že nenaplnil objektivní ani subjektivní stránku projednávaného přestupku. Řidičské oprávnění nepozbyl, neboť mu nebylo doručeno rozhodnutí o námitkách. Nemohl jej převzít, jelikož dne 14. 7. 2023 nebyl doma – cca od 7:00 do 19:00 pracoval na stavební zakázce v obci Y. Jako důkaz doložil čestná prohlášení svých 2 spolupracovníků, případně navrhl jejich výslech. Doložil také fotografie stavební zakázky, které pořídil ten den. Poukázal na to, že podpis na doručence na první pohled neodpovídá jeho podpisu obsaženému ve správním spise nebo na plné moci. K tomu navrhl nechat vypracovat znalecký posudek. Se závěrem rozhodnutí o námitkách (nikoliv se samotným rozhodnutím) se žalobce seznámil až prostřednictvím příkazu ze dne 22. 1. 2024.
15. Součástí správního spisu jsou čestná prohlášení ze dne 12. 2. 2024 pana B. N. a pana V. S. o tom, že se žalobce každý den od rána do večera po celý měsíc červenec 2023 nacházel na stavbě v obci Y.
16. Dále spis obsahuje žádost žalobce ze dne 12. 2. 2024 o určení neplatnosti doručení rozhodnutí o námitkách a usnesení o nevyhovění této žádosti. Z usnesení o nevyhovění žádosti vyplývá, že příslušný správní orgán vycházel z doručenky datované 14. 7. 2023, obsahující jméno žalobce a nečitelný podpis, dále vycházel ze sdělení České pošty o tom, že zásilku převzal žalobce osobně a potvrzení o přijetí zásilky též datovaného 14. 7. 2023, obsahujícího jméno a číslo občanského průkazu žalobce a nečitelný podpis. Na základě uvedených důkazů dospěl k závěru, že rozhodnutí o námitkách bylo doručené žalobci do vlastních rukou, tudíž nebylo uložené ani nemělo být uložené (k vyzvednutí). Ustanovení § 24 odst. 2 správního řádu přitom umožňuje podat žádost o určení neplatnosti doručení toliko u písemnosti, které byla uložena, neboť adresát nebyl při doručení zastižen, případně si nemohl bez svého zavinění písemnost vyzvednout ve stanovené lhůtě podle § 23 správního řádu. Taková situace však v daném případě nenastala, proto žádosti nelze vyhovět. Pro úplnost dodal, že podpis na doručence i potvrzení o přijetí zásilky skutečně neodpovídá podpisům žalobce obsaženým ve spisu, nicméně to na věci nic nemění. Žalobce mohl schválně vytvořit podpis tak, aby se na první pohled odlišoval od podpisů ve spisu, za účelem vyhnutí se následkům doručení rozhodnutí o námitkách, které bylo v obálce s modrým pruhem.
17. Během ústního jednání konaného dne 19. 3. 2024 žalobce vypověděl, že 11. 12. 2023 zastavil v Mšeně u kostela, kde mu policejní orgán udělil blokovou pokutu za špatné parkování. Pokutu na místě zaplatil. Následně nasedl do auta a odjel domů. Přibližně po 10 minutách přijel policejní orgán k žalobci domů a sdělil mu, že mu má být zadržený řidičský průkaz. Žalobce sice věděl, že se řešily nějaké jeho přestupky, ale domníval se, že se tam našla nějaká chyba a tím se přestupky vyřešily a promlčely. Obdržel oznámení o tom, že vybodoval. Řidičský průkaz neodevzdal, neboť podal podnět k přezkumu. Pak to vyšumělo. Žádné vyrozumění o tom, že by měl vrátit řidičský průkaz, neobdržel. Nevzpomíná si, že by mu bylo doručené rozhodnutí o námitkách. Dne 14. 7. 2023 nemohl převzít rozhodnutí o námitkách, neboť v tomto období býval celé dny na stavbě v Y a obsluhoval jeřáb. K tomu navrhl výslech několika svědků. Podpis na doručence, kterou mu předložila právní zástupkyně na notebooku, není jeho. Opravdu netušil, že má zákaz řízení. Pokud by o tom věděl, tak by neřídil.
18. Správní orgán I. stupně vydal prvostupňové rozhodnutí, jímž rozhodl tak, jak je uvedeno v bodu 1 tohoto rozsudku. Ztotožnil se totiž se závěrem usnesení o nevyhovění žádosti, že rozhodnutí o námitkách bylo dne 14. 7. 2023 doručeno žalobci do vlastních rukou. O tom svědčilo sdělení České pošty a přiložené potvrzení o převzetí zásilky, které obsahuje jméno žalobce, číslo občanského průkazu a stejné datum převzetí jako doručenka. Správní orgán I. stupně pro nadbytečnost nevyhověl důkaznímu návrhu na výslech svědků V. S. a B. N., neboť čestná prohlášení ze dne 12. 2. 2024 dokládají jejich vyjádření. Ani tato čestná prohlášení však neprokazují, že žalobce nemohl rozhodnutí o námitkách převzít před odjezdem na stavbu. Stejně tak fotografie ze stavby pořízené žalobcem toliko prokazují, že žalobce byl daný den na stavbě, nicméně neprokazují, že nemohl týž den také převzít zásilku. Konkrétní podoba podpisu je ovlivněná místem, rychlostí podpisu i kvalitou psacího prostředku a podkladu, na němž se písemnost při podepisování nachází. Zároveň je přirozené, že podpis určité osoby není vždy identický. Správní orgán I. stupně proto nenechal vypracovat písmoznalecký posudek k posouzení podpisu na doručence. Dále konstatoval, že projednávaného přestupku se lze dopustit i z nedbalosti. Jelikož v tomto případě nebylo prokázáno, že žalobce se přestupku dopustil vědomě, uzavřel, že se jednalo o nedbalost nevědomou. Žalobce totiž nevěděl, že svým jednání může ohrozit zájem chráněný zákonem, nicméně vzhledem k okolnostem to vědět měl a mohl.
19. Dne 22. 8. 2024 podal žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí blanketní odvolání, které na výzvu správního orgán I. stupně doplnil dne 11. 9. 2024. Vznesl tytéž námitky jako v žalobě.
20. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Správní orgán I. stupně zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Vypořádal žalobcovy námitky a odůvodnil, proč neprovedl navržené důkazy. Ze spisu je zřejmé, že žalobce podal žádost o určení neplatnosti doručení rozhodnutí o námitkách. V řízení o této žádosti bylo na základě sdělení České pošty a potvrzení o přijetí zásilky postaveno najisto, že rozhodnutí námitkách převzal žalobce osobně. Potvrzení o převzetí zásilky datované 14. 7. 2023 obsahovalo totožné informace o osobě přebírající zásilku jako doručenka. Příslušný správní orgán proto vydal usnesení o nevyhovění žádosti. Pozbytí řidičské oprávnění prokazuje i výpis z evidenční karty řidiče, který obsahuje platnou blokaci žalobcova řidičského oprávnění od dne 14. 7. 2023. Za takových okolností by bylo provedení dalších důkazů nadbytečné. Žalovaný dodal, že správní orgány jsou při své činnosti vázány pravomocnými rozhodnutími jiných správních orgánů a musí na ně nahlížet jako na správné a zákonné. Usnesení o nevyhovění žádosti bylo potvrzené odvolacím orgánem. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 21. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou.
22. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přihlížeje v souladu se závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013–46, č. 3528/2017 Sb. NSS, k zásadě vyjádřené ve větě druhé čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
23. Soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť byl pro tento postup dán důvod dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. S rozhodnutím věci bez nařízení jednání účastníci řízení rovněž vyslovili implicitní souhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
24. Účastníky navržené důkazy soud neprovedl, neboť skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, vyžaduje zásadní doplnění [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. V takovém případě správní soud nesmí nahradit činnost správních orgánů. Namísto toho napadené rozhodnutí zrušil a uložil správním orgánům povinnost obstarat dostatečné podklady, případně provést další dokazování (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015–71, bod 49). Soud nadto podotýká, že správním spisem (v projednávané věci se jedná o spis prvostupňového orgánu sp. zn. DAP/89765/23/NIKO a spis žalovaného sp. zn. SZ_123170/2024/KUSK) se dokazování neprovádí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Výpis z evidenční karty řidiče, obsahující též seznam přestupků, jichž se žalobce dopustil, je součástí správního spisu. Co se týče důkazních návrhů na provedení správního spisu ve věci řízení o námitkách žalobce proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče (žalobce uvádí č. j. 3930/DA/13/LEMI) a správního spisu ve věci žádosti o určení neplatnosti doručení (sp. zn. SZ_023209/2024/KUSK/4), žalobce nespecifikoval, jaké konkrétní písemnosti má soud provést ani jaké skutečnosti tím mají být prokázány. Posouzení žaloby 25. Podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel.
26. Podle § 123c odst. 3 věty první a druhé zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
27. Podle § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu podá–li řidič po dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti provedenému záznamu bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.
28. Podle § 73 odst. 1 správního řádu nestanoví–li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.
29. Podle § 72 odst. 1 věty první správního řádu rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením.
30. Podle judikatury správních soudů nestanoví–li zákon jinak, doručenky obecně nejsou veřejnými listinami, pročež pro ně neplatí presumpce pravdivosti. To neznamená, že doručenka sama o sobě nemá důkazní váhu, nicméně ke zpochybnění údajů o doručení, které z ní vyplývají, postačí předestře–li adresát rozhodnutí jinou, avšak srovnatelně pravděpodobnou verzi reality (srov. rozsudky NSS ze dne 8. 9. 2014, č. j. 8 As 56/2014–24, či ze dne 24. 1. 2014, č. j. 7 As 30/2013–34). Tím může být například tvrzení, že se v době doručování nenacházel na adrese určené pro doručování a doručenku tak nemohl podepsat a zásilku převzít (srov. rozsudky NSS ze dne 31. 3. 2010, č. j. 9 As 65/2009–61, nebo ze dne 23. 5. 2025, č. j. 10 As 44/2025–34).
31. Pro posouzení otázky, zda se žalobce dne 11. 12. 2023 dopustil přestupku spočívajícího v řízení motorového vozidla bez příslušného řidičského oprávnění, bylo nutné zjistit, zda předtím nabylo právní moci a zda se stalo vykonatelným rozhodnutí o námitkách. Jak plyne z výše uvedeného, rozhodnutí o námitkách nabylo právní moci pouze za předpokladu, že bylo žalobci platně oznámeno, resp. doručeno do vlastních rukou.
32. Žalobce po celou dobu přestupkového řízení rozporoval doručení rozhodnutí o námitkách. Již na místě spáchání přestupku uvedl, že o blokaci nevěděl. Žádný dopis mu nepřišel. O závěru rozhodnutí o námitkách se dozvěděl až prostřednictvím příkazu ze dne 22. 1. 2024. Nemohl dne 14. 7. 2023 převzít rozhodnutí o námitkách, neboť nebyl doma – cca od 7:00 do 19:00 pracoval na stavbě. Své tvrzení doložil čestným prohlášením 2 spolupracovníků a fotografiemi ze stavby, které pořídil ten den. Případně navrhl výslech svědků. Rovněž namítal, že podpis na doručence na první pohled neodpovídá jeho podpisu obsaženému ve správním spise. K tomu navrhl nechat vypracovat písmoznalecký posudek.
33. Správní orgány se žalobcovými námitkami zabývaly. Převzaly přitom závěry usnesení o nevyhovění žádosti, které vycházelo z údajů obsažených na doručence, sdělení České pošty a potvrzení o převzetí zásilky obsahující rozhodnutí o námitkách. V této souvislosti uvedly, že o správnosti údajů obsažených na doručence svědčí sdělení České pošty a potvrzení o převzetí zásilky. To je totiž označené datem převzetí 14. 7. 2023 a obsahuje žalobcovo jméno, podpis a číslo jeho občanského průkazu. Totožné datum a jméno obsahuje i doručenka. Na základě těchto skutečností měly za prokázané, že žalobce převzal rozhodnutí o námitkách do vlastních rukou. Namítanou odlišnost podpisu na doručence správní orgány nepovažovaly za relevantní, neboť konkrétní podoba podpisu může být ovlivněná různými faktory, pročež ani podpisy totožné osoby nejsou vždy identické. O pozbytí řidičského oprávnění ke dni 14. 7. 2023 navíc svědčil i výpis z evidenční karty řidiče. Správní orgány tedy reagovaly na žalobcem předestřené zpochybnění doručenky. Poukázaly na to, že pravdivost doručenky prokazuje potvrzení o převzetí zásilky, které obsahuje mimo jiné i číslo žalobcova občanského průkazu.
34. Soud považuje za vypořádané též žalobcem předložené důkazy. K těm správní orgány uvedly, že čestná prohlášení a fotografie ze stavby potvrzují toliko žalobcovu přítomnost na stavbě ten den. Nevylučují však možnost převzetí zásilky např. před odjezdem na stavbu. Tím vysvětlily, z jakého důvodu tyto důkazy neprokazují, že žalobce nemohl rozhodnutí o námitkách převzít.
35. Jelikož z rozhodnutí správních orgánů je seznatelné, jakými úvahami se řídily, jakož i na základě jakých podkladů dospěly k závěru o řádném doručení rozhodnutí o námitkách, soud v tomto ohledu neshledal namítanou nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. V této souvislosti je třeba připomenout, že pro účely soudního přezkumu tvoří napadené rozhodnutí s prvostupňovým rozhodnutím jeden celek a navzájem se argumentačně doplňují (srov. rozsudky NSS ze dne 22. 7. 2008, č. j. 2 As 20/2008–73, a ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013–25).
36. Důvodná je však žalobní námitka, že správní orgány neprovedly žádné důkazy svědčící o správnosti doručenky, resp. doručení rozhodnutí o námitkách. Rozhodné skutečnosti totiž převzaly toliko z usnesení o nevyhovění žádosti, aniž by provedly dokazování rozporovanou doručenkou, sdělením České pošty či potvrzením o převzetí zásilky. Nadto musí soud zdůraznit, že tyto dokumenty nejsou ani součástí správního spisu. Pro jejich absenci nelze přezkoumat, zda skutečně obsahují datum doručení 14. 7. 2023, jméno žalobce, číslo jeho občanského průkazu a podpis. Stejně tak nelze ověřit, zda údaje na těchto dokumentech odpovídají. V důsledku absence doručenky pak není možné posoudit ani konkrétní podobu podpisu a namítanou odlišnost. Dle protokolu z jednání byla doručenka žalobci předložena právní zástupkyní na notebooku. Do spisu však založena nebyla. Skutkový stav, na němž správní orgány založily závěr o řádném doručení rozhodnutí o námitkách a souvisejícím pozbytí řidičského oprávnění, tedy nemá oporu ve správním spisu.
37. Správní orgány nemohly vycházet z usnesení o nevyhovění žádosti bez dalšího, neboť z něj nelze přímo ověřit obsah doručenky a potvrzení o přijetí zásilky ani podobu podpisu. Je také nezbytné dodat, že řízení o určení neplatnosti doručení neslouží k posouzení správnosti údajů či pravosti podpisu na doručence. Účelem žádosti o určení neplatnosti doručení je umožnit zvrácení tzv. fikce doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu ve vztahu k adresátovi, kterému byla písemnost doručována (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2011, č. j. 5 As 72/2010–60). Podstatou tohoto institutu je tedy správně určit datum doručení. Příslušný správní orgán proto v rámci usnesení o nevyhovění žádosti posuzoval především otázku, zda bylo rozhodnutí o námitkách uložené k vyzvednutí a doručené fikcí. Dospěl přitom k závěru, že taková situace v daném případě nenastala. Samotná existence doručenky, sdělení pošty a potvrzení o převzetí zásilky totiž vylučuje, že by se v daném případě doručovalo fikcí. Datum doručení se odvíjelo od data uvedeného na doručence. Právě tato skutečnost byla důvodem nevyhovění žalobcově žádosti. Pokud usnesení o nevyhovění žádosti navíc obsahuje i posouzení správnosti doručenky, není jeho závěr závazný pro ostatní správní orgány ve smyslu § 57 odst. 3 správního řádu. Z tohoto důvodu si správní orgány v projednávaném řízení měly učinit vlastní úsudek o správnosti doručenky, resp. doručení rozhodnutí o námitkách a obstarat si za tímto účelem potřebné podklady, případně provést dokazování.
38. Za situace, kdy žalobce zpochybnil správnost doručenky, nemohly správní orgány bez dalšího vycházet ani z výpisu z evidenční karty řidiče a tam evidované blokace žalobcova řidičského oprávnění. Tam evidovaná blokace totiž stojí na předpokladu, že rozhodnutí o námitkách bylo řádně doručeno a nabylo právní moci.
39. Co se týče důkazních návrhů, žalobce navrhoval výslech svědků a vypracování písmoznaleckého posudku k posouzení pravosti podpisu na doručence. Soud předesílá, že správní orgány nemají povinnost provést všechny důkazy navrhované účastníkem řízení, avšak musí vždy náležitě odůvodnit, z jakých důvodů navrhovaný důkaz neprovedly (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2008, č. j. 4 As 21/2007–80).
40. V projednávaném případě správní orgány pro nadbytečnost neprovedly výslech žalobcových spolupracovníků, neboť jejich výpověď zachycují čestná prohlášení. Takové odůvodnění soud považuje za dostatečné vzhledem k tomu, že žalobce neupřesnil, co konkrétně nad rámec čestných prohlášení mělo být výslechem prokázáno. Přítomnost žalobce na svatbě v den doručení vzaly správní orgány v potaz, aniž by výslechy provedly.
41. Návrh na vypracování písmoznaleckého posudku správní orgány neprovedly s tím, že odlišnost podpisu může být způsobena různými okolnostmi (např. rychlostí podpisu, kvalitou podkladu a psacího prostředku), přičemž podpisy konkrétní osoby nejsou vždy totožné. Takové odůvodnění neobstojí. Jelikož doručenka není součástí spisu, nemohly se správní orgány řádně zabývat konkrétní podobou podpisu ani mírou odlišnosti od žalobcova „běžného“ podpisu. Teprve poté, co správní orgány samy zhodnotí podobu podpisu na doručence a případně provedou další důkazy, budou moct posoudit, zda je na místě zadat písmoznalecký posudek, nebo by provedení tohoto důkazu bylo nadbytečné.
42. S poslední žalobní námitkou, dle níž skutečnost, že se žalobce dopustil přestupku z nevědomé nedbalosti, svědčí o tom, že se správním orgánům nepodařilo prokázat doručení rozhodnutí o námitkách, soud nesouhlasí. Pro spáchání projednávaného přestupku postačuje nedbalostní forma zavinění, neboť zákon o silničním provozu výslovně nestanoví, že je třeba zavinění úmyslné [§ 15 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“)]. V daném případě správní orgány uzavřely, že žalobce se přestupku dopustil z nevědomé nedbalosti, neboť po celou dobu přestupkového řízení tvrdil, že o pozbytí řidičského oprávnění nevěděl, přičemž se nepodařilo prokázat opak. To ovšem neznamená, že se neprokázalo doručení rozhodnutí o námitkách. Právě pro závěr, že žalobce měl a mohl vědět o tom, že řídí bez řidičského průkazu [§ 15 odst. 3 písm. b) přestupkového zákona], je nutné mít postaveno najisto, že mu bylo rozhodnutí o námitkách řádně doručeno. Pokud se žalobce vlivem své nedostatečné opatrnosti s tímto rozhodnutím fakticky neseznámil, ačkoli by při zachování obecně uznávané míry opatrnosti měl (např. pokud by mu obálka skutečně byla řádně doručena a žalobce ji vyhodil, aniž by ji otevřel a četl), nebrání to závěru o jeho nevědomé nedbalosti při spáchání přestupku (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2022, č. j. 2 As 66/2022–24). Ostatně NSS ve své judikatuře opakovaně odmítl závěr, že za běžných okolností pachatel (řidič) není nevědomě nedbalý ve vztahu k přestupku řízení bez řidičského oprávnění jen proto, že se fakticky neseznámil s rozhodnutím o odvolání v řízení proti rozhodnutí, jímž mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel, či na základě něhož pozbyl řidičské oprávnění (srov. rozsudky ze dne 23. 10. 2012, č. j. 1 As 150/2012–33, a ze dne 6. 10. 2015, č. j. 8 As 62/2015–35). Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 43. S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., protože skutkový stav, který vzaly správní orgány za základ napadeného rozhodnutí, neměl oporu ve spisu. Současně soud vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalovaný tedy doplní dokazování tak, aby bylo postaveno najisto, zda rozhodnutí o námitkách bylo žalobci řádně doručeno dne 14. 7. 2023. V návaznosti na svou argumentaci může provést dokazování rozporovanou doručenkou, sdělením České pošty a potvrzením o přijetí zásilky. Na základě zjištěných skutečností znovu posoudí žalobcův návrh na vypracování písmoznaleckého posudku. Případné neprovedení tohoto důkazního návrhu řádně odůvodní.
44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný neměl ve věci úspěch, tudíž mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, soud přiznal náhradu v celkové výši 11 228 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a nákladů zastoupení ve výši 8 228 Kč, které tvoří odměna za dva úkony právní služby ve výši 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“)], a dvě paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 600 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jelikož zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, je součástí nákladů též náhrada této daně ve výši 21 % z částky 6 800 Kč, tedy 1 428 Kč [§ 57 odst. 2 s. ř. s. a § 137 odst. 3 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), užitý na základě § 64 s. ř. s.]. Náhradu nákladů řízení soud uložil žalovanému zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.).
Poučení
Vymezení věci a podání účastníků Podstatný obsah správního spisu Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Posouzení žaloby Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.