52 A 3/2025– 60

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatele: politické hnutí Česká republika na 1. místě! sídlem Jankovcova 1535/2a, Praha zastoupen advokátem JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D., sídlem Zámecká 550, Bučovice za účasti: 1) Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 2) politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) sídlem Rytířská 410/6, Praha 1 zastoupen advokátem JUDr. Adamem Batunou sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1 – Nové Město o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUJCK 94534/2025, sp. zn. OPZU–správ. 35311/2025/vemar SO, o registrace kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah návrhu

1. Krajský úřad Jihočeského kraje shora uvedeným rozhodnutím podle § 33 odst. 3 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), rozhodl o registraci kandidátní listiny politického hnutí „Svoboda a přímá demokracie (SPD)“ v Jihočeském kraji pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které se konají ve dnech 3. – 4. 10. 2025.

2. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 20. 8. 2025 se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí krajského úřadu o registraci této kandidátní listiny.

3. Navrhovatel namítá, že registrace kandidátní listiny hnutí SPD je v rozporu s volebním zákonem, neboť byla podána jako kandidátní listina politického hnutí, avšak fakticky představuje společnou kandidaturu čtyř politických subjektů (SPD, Trikolora, Svobodní, PRO). Tyto subjekty vystupují v předvolební kampani pod společným názvem a vizuální identitou „Spojeni. Pro vás!“, přičemž prezentace tohoto spojení tvoří hlavní prvek volební kampaně.

4. Navrhovatel uvádí, že již 21. 3. 2025 předseda SPD na svém oficiálním profilu na sociální síti Facebook oznámil, že SPD, Svobodní, Trikolora a PRO spojí síly a vstoupí společně do letošních parlamentních voleb na kandidátní listině SPD; dne 22. 3. 2025 byla na stejném profilu zveřejněna první verze společného předvolebního programu těchto stran; dne 23. 3. 2025 byl zveřejněn předvolební průzkum, který tyto subjekty prezentoval jako jednotný volební subjekt pod názvem „Spojeni. Pro vás!“ s výslovným uvedením všech čtyř stran a zdůrazněním společné kandidatury.

5. Navrhovatel poukazuje na systematické používání vizuální identity označené názvem „Spojeni. Pro vás!“ s rovnocenně zobrazenými logy čtyř politických subjektů (SPD, Trikolora, Svobodní, PRO) v jedné linii. Tento prvek byl využíván na tiskových konferencích, v tištěných a digitálních materiálech, na sociálních sítích, potiscích automobilů a při veřejných i mediálních vystoupeních lídrů těchto stran. Další důkazy mají prokazovat dlouhodobou, jednotnou a koordinovanou prezentaci odpovídající volební koalici dle § 31 odst. 1 volebního zákona, nikoli kandidatuře jediného hnutí. Předsedové všech čtyř subjektů a jejich oficiální profily na sociálních sítích zveřejňují velké množství propagačních materiálů; k žalobě je připojeno 123 snímků a odkazy na profily na sociální síti Facebook.

6. Hnutí dle navrhovatele klame voliče a neoprávněně užívá název navrhovatele. Koalice „Spojeni. Pro vás!“ ve volební kampani opakovaně užívá název navrhovatele „Česká republika na 1. místě!“, zejména ve sloganu „SPOJILI JSME SE. PRO VÁS! SPD + Trikolora + Svobodní + PRO + VY ČESKÁ REPUBLIKA NA 1. MÍSTĚ!“. Toto jednání je podle navrhovatele způsobilé vyvolat dojem, že je součástí koalice, což není. Namítá porušení čl. 22 Listiny základních práv a svobod, § 16 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (pozn. soudu správně zřejmě § 6 odst. 3), a nekalosoutěžní jednání dle § 2 976 a násl. občanského zákoníku. Tvrdí, že tímto dochází k narušení rovné soutěže politických subjektů a poškození jeho pověsti.

7. Co se týče chronologie věci, navrhovatel uvádí, že podle průzkumu agentury STEM z ledna 2025 činily volební preference: SPD 8,2 %, Svobodní 1,5 %, PRO 1,7 %, Trikolora nebyla uvedena. Pokud by tyto subjekty kandidovaly jako koalice, musely by podle § 49 volebního zákona překročit 11% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny.

8. Takto tyto subjekty dle navrhovatele úmyslně obešly volební zákon tím, že místo podání kandidátní listiny jako koalice, která by musela překročit 11% hranici dle § 49 volebního zákona, podaly kandidátní listinu jako kandidaturu hnutí SPD, čímž si zajistily pouze hranici 5 %. Ve veřejné kampani se však prezentovaly jako koalice „Spojeni. Pro vás!“. Podle navrhovatele tímto postupem došlo k oklamání voličů a narušení férové soutěže.

9. Navrhovatel se domnívá, že média legitimizovala postup hnutí SPD, když prezentovala možnost kandidatury členů jiných stran na kandidátce hnutí SPD jako přípustnou, ačkoli podle navrhovatele jde o zjevné obcházení zákona. Tvrdí, že koalice „Spojeni. Pro vás!“ není spojením jednoho subjektu s jednotlivými kandidáty, ale fakticky spojením čtyř politických subjektů.

10. Navrhovatel předkládá důkazy, že odpůrce fakticky funguje jako koalice. Uvádí, že průzkum společnosti Kantar ze dne 7. 6. 2025 na webu ČT24 prezentoval společné výsledky SPD, Svobodných, Trikolory a PRO. Dále odkazuje na článek Seznam Zprávy ze dne 8. 7. 2025, „Konec vlastenecké čtyřky? Nespokojené PRO dává Okamurovi ultimátum“, podle něhož o obsazení kandidátních listin rozhodují všechny členské strany koalice, nikoli výlučně SPD. V případě kandidatury jednoho politického subjektu s kandidáty jiných stran rozhoduje o jejich zařazení výlučně tento subjekt. U koalice „Spojeni. Pro vás!“ však kandidáty delegovaly strany Trikolora, Svobodní a PRO na základě svých vnitrostranických rozhodnutí a dohody mající znaky koaliční dohody. Navrhovatel odkazuje na vyjádření strany PRO, která přijala memorandum o požadavcích na místa na kandidátkách a usnesení vyzývající hnutí SPD k jejich naplnění. Článek ze dne 13. 7. 2025, „PRO se nakonec netrhne, chce pokračovat ve spolupráci s SPD“, server Novinky.cz, cituje mluvčího strany PRO, který potvrzuje pokračování spolupráce všech čtyř subjektů. Podle navrhovatele tyto skutečnosti prokazují, že kandidáti jiných stran nebyli zařazeni individuálně, ale na základě rozhodnutí jejich stran, což svědčí o existenci koaliční dohody.

11. Navrhovatel odkazuje i na článek ČT 24 ze dne 21. 3. 2025, „SPD bude ve sněmovních volbách kandidovat se Svobodnými, Trikolorou a PRO“, z něhož cituje, že cílem postupu, při kterém kandidáti více stran kandidují na kandidátce jedné z nich, je vyhnout se vyšším kvórům stanoveným pro koalice (§ 49 volebního zákona). Navrhovatel tento text označuje za přímé přiznání záměru obejít zákon.

12. Po právní stránce navrhovatel shrnuje, že uskupení „Spojeni. Pro vás!“ obchází § 49 volebního zákona. Má za to, že faktická povaha tohoto uskupení naplňuje znaky koalice čtyř subjektů, a kandidátní listina měla být podána jako koaliční. Registrace pouze pod názvem hnutí SPD podle navrhovatele představuje obcházení zákona a zneužití registračního procesu s cílem snížit kvórum na 5 %. Dále namítá rozpor s čl. 22 Listiny základních práv a svobod, který vyžaduje rovnou a svobodnou soutěž politických sil. Veřejná prezentace koalice při současné registraci kandidátky výlučně pod hnutím SPD je podle něj způsobilá uvést voliče v omyl a popřít účel volební legislativy. Dle navrhovatele došlo k porušení § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 písm. b), f), h) volebního zákona, neboť tyto subjekty kandidují fakticky společně a měly podat kandidátní listinu jako koalice podle § 49 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

13. Navrhovatel se rovněž vymezuje vůči nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17. Tento nález zrušil tehdejší nepřiměřeně vysoké uzavírací klauzule pro koalice, avšak nezakázal odlišná kvóra pro koalice, pokud jsou přiměřená a sledují legitimní cíl. Na základě nálezu byla přijata novela stanovující nyní platné hranice 5 %, 8 % a 11 %. Pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 je závazná tato úprava, a jakékoli dovolávání se nálezu za účelem popření existence 11% hranice je podle navrhovatele irelevantní.

II. Vyjádření krajského úřadu, hnutí SPD

14. Krajský úřad ve svém vyjádření ze dne 22. 8. 2025 navrhl, aby krajský soud podaný návrh jako nedůvodný zamítl.

15. Krajský úřad popisuje, že postupoval dle § 33 zákona o volbách, kandidátní listiny přezkoumával pouze v rozsahu stanoveném zákonem. V případě kandidátní listiny hnutí SPD neshledal vad; na kandidátní listině je 22 kandidátu hnutí SPD a jeden kandidát strany Svobodní.

16. Krajský úřad poukazuje na usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 11. 2012, č. j. 30 A 35/2012–38, který aproboval možnost umístění kandidátů z různých stran na jedné kandidátní listině. Zmíněné mediální a jiné výstupy nejsou dle úřadu pro proces registrace relevantní.

17. Hnutí SPD ve svém vyjádření ze dne 25. 8. 2025 navrhlo, aby krajský soud podaný návrh jako nedůvodný zamítl. S odkazem na znění § 31 odst. 1 volebního zákona zdůrazňuje, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Tak tomu v této věci není a kandidátní listina splňuje veškeré obsahové náležitosti. Krajský úřad proto postupoval v souladu se zákonem. Dle hnutí SPD Nejvyšší správní soud v minulosti judikoval, že účast členů jiných stran na kandidátce jedné strany sama o sobě nezakládá koalici; koaliční povaha se odvíjí od výslovného označení tak, jak stanovuje zákon.

18. Co se týče věty, sloganu „Česká republika na 1. místě!“, jedná se o jím dlouhodobě používaný slogan již od roku 2019; sám navrhovatel byl přitom registrován až 1. 11. 2023. Slogan je natolik zaužívaný a popisný, že se nelze domnívat, že takovému názvu by mohla být přiznána soudní ochrana. Nemůže proto docházet ani k porušení čl. 22 Listiny. Odkaz na § 6 odst. 3 zákona o sdružování není dle hnutí na místě, neboť ten se vztahuje na proces registrace stran a hnutí, nikoli pro kandidátní listiny; § 2 976 a násl. občanského zákoníku nelze rovněž aplikovat, neboť se jedná o úpravu nekalé (obchodní) soutěže.

19. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 127/96 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017–24, hnutí popisuje, že nelze jakkoli překvalifikovat kandidátní listinu; orgány veřejné moci nemají v tomto směru dle hnutí žádnou pravomoc. Samotná přítomnost členů jiných politických stran na kandidátní listině nebo jejich veřejná podpora kandidátky nezakládá koaliční povahu kandidatury. Znění § 31 volebního zákona stanovuje racionální, předvídatelné a administrativně zvládnutelné kritérium pro identifikaci volební koalice. Vedení volební kampaně nejsou dle hnutí pro proces registrace kandidátní listiny relevantní. Hnutí uzavírá, že důvody pro odmítnutí kandidátní listiny zákon stanovuje taxativně a nelze je jakkoli rozšiřovat. III. Posouzení věci krajským soudem III.A Podmínky řízení 20. Krajský soud posoudil návrh jako přípustný, včasný a podaný osobou k tomu oprávněnou.

21. Dle právní věty k usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2010, č. j. 15 A 75/2010–41, může návrh na přezkum rozhodnutí o registraci volební strany dle § 89 odst. 1 s. ř. s. „jménem politického subjektu učinit statutární orgán takového subjektu (popř. nezávislý kandidát), osoba zmocněná statutárním orgánem politického subjektu či volební zmocněnec, nikoli však osoba pověřená k tomu volebním zmocněncem“ (důraz doplněn). Navrhovatel spolu s návrhem předložil plnou moc udělenou právnímu zástupci, kterou podepsal předseda politického hnutí. K podání návrhu tak zástupce zmocnil přímo navrhovatelův statutární orgán.

22. Krajský soud si je vědom skutečnosti, že některé krajské soudy (například Krajský soud v Ostravě) takový postup odmítají a bezpodmínečně vyžadují podpis plné moci volebním zmocněncem. Zdejší soud tento náhled nesdílí a nepovažuje plnou moc podepsanou statutárním orgánem navrhovatele za vadnou. Přesto navrhovatel z vlastní iniciativy dne 24. 8. 2025 doložil novou plnou moc udělenou témuž zástupci, avšak již podepsanou volební zmocněnkyní.

23. Dle § 89 odst. 1 písm. c) s. ř. s. se lze soudní ochrany domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů „registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci“. Ochrany se v takových případech ve volbách do Poslanecké sněmovny domáhá jiný subjekt, který podal kandidátní listinu (§ 89 odst. 4 s. ř. s.). Je nesporné, že navrhovatel takovýmto subjektem je. III.B Věcné posouzení 24. Krajský soud se následně zabýval důvodností návrhu v rozsahu návrhových bodů. Rozhodl přitom bez jednání dle § 89 odst. 5 s. ř. s.

25. Návrh není důvodný. III.B.1 Skutkový stav věci 26. Krajský soud předesílá, že nepovažoval za nutné provádět ve věci dokazování.

27. Především není zapotřebí dokazovat listinami, které jsou součástí správního spisu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

28. Dosavadní průběh kandidatury hnutí SPD a jeho spolupráce s dalšími politickými subjekty jsou pak natolik široce medializované, že je lze označit za notoriety. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. II. ÚS 3764/12, odst. 27: „ustanovení § 121 o. s. ř. vyjímá skutečnosti, které není třeba během řízení dokazovat. Kromě právních předpisů uveřejňovaných či oznámených ve Sbírce zákonů (viz výše) a skutečností známých soudu z jeho činnosti mezi ně patří i skutečnosti obecně (či notoricky) známé (tzv. notoriety). Obecně známou skutečností je ‚taková skutečnost, která je, byť alespoň místně, známa širokému okruhu osob (soudu, účastníkům i veřejnosti), i když samozřejmě není třeba zjišťovat, zda je konkrétně známa každé jednotlivé osobě‘ (Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní. Praha: Linde, 2011, s. 229). Jinak řečeno, v případě obecně známých skutečností ve smyslu ustanovení § 121 o. s. ř. přitom ‚není nutné, aby šlo o skutečnosti, které jsou známy úplně každému; postačí, že tyto skutečnosti jsou známy širokému okruhu osob v určitém místě a čase (tedy i soudcům)‘ (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 875). Kromě skutečností obecně známých bez dalšího jde též o ty, ‚jež je možné bez větších obtíží a odborných znalostí zjistit z médií, z literatury‘ (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 438)“ (důraz doplněn). Značnou část důkazních návrhů přitom tvoří právě různé články v médiích a on–line prezentované materiály.

29. Dle kandidátní listiny, kterou krajský úřad shora uvedeným rozhodnutím registroval, v Jihočeském kraji za hnutí SPD kandiduje celkem 22 osob. Lídr kandidátní listiny je předsedou politické strany Svobodní. Další kandidáti jsou členové hnutí SPD.

30. Jakkoli v tomto případě na kandidátní listině hnutí SPD vystupuje pouze jeden člen jiné politické strany, a to předseda strany Svobodní, je zřejmé, že spolupráce hnutí SPD a politické strany Svobodní, a z celorepublikového pohledu i s dalšími stranami, probíhá na stranické úrovni a nikoli výhradně na základě individuální dohody mezi hnutí SPD a jednotlivci. Provázanost v rámci předvolební prezentace a kandidatury v nynějších volbách do Poslanecké sněmovny s jinými stranami je zcela evidentní.

31. Takovému závěru svědčí veřejné výstupy prezentované navrhovatelem v rámci předvolební kampaně stejně jako široce utvářený mediální obraz, včetně navrhovatelem odkazovaných zpravodajských článků. Z této prezentace plyne spolupráce hnutí SPD, politické strany Svobodní, Trikolora a PRO Právo Respekt Odbornost na nejvyšší úrovni.

32. Příkladem lze shodně s navrhovatelem odkázat na vlastní výstupy hnutí SPD, hesla „Spojeni pro vás!“, „Spojili jsme se. Pro vás.“, „Jo! Pojďme na to.“ spolu s grafickou prezentací log všech těchto stran. Typickým příkladem budiž materiál spolu s citací člena hnutí SPD „Hnutí SPD spolu se svými spojenci přichází s jasným a srozumitelným programem…“, jak je ostatně prezentováno i na samotných stránkách hnutí dne 13. 5. 2025 ve článku s názvem „Hnutí SPD spolu s partnery zajistí silnou a prosperující Českou republiku“ (dostupné na https://spd.cz/hnuti–spd–spolu–s–partnery–zajisti–silnou–a–prosperujici–ceskou–republiku/). Tyto materiály pak v různých podobách představují i společný volební program. Ze snímků předložených navrhovatelem je pak možno dále poukázat příkladem na společné pozvánky na setkání s občany, kterého se účastní různí členové těchto stran společně, případně i na společnou prezentaci předvolebních průzkumů těchto stran pod hlavičkou hnutí SPD („Spojili jsme se, aby váš hlas byl slyšet! 12,6 % ukázal STEM 25.5“; „Posilujeme díky vám.“, volební model STEM červenec 2025; „Spojeni. Pro vás.“ Volební model STEM červenec 2025), nebo na společné pozvánky lídrů stran na „Český jarmark“.

33. Z vlastní webové prezentace hnutí SPD lze dále poukázat na článek hnutí SPD ze dne 5. 8. 2025 nazvaný „Volba hnutí SPD je pro vlastence ta správná volba“, dle něhož „[h]nutí SPD vstupuje do letošních parlamentních voleb ve společné kandidatuře se Svobodnými, Trikolorou a PRO, kdy nás spojuje jasná priorita: bezpečnost, ochrana národních zájmů, svobody jednotlivce, tradičních hodnot, spravedlnosti a důstojného života pro všechny slušné občany.“ (dostupné na https://spd.cz/volba–hnuti–spd–je–pro–vlastence–ta–spravna–volba/).

34. Opomenout však nelze společnou tiskovou konferenci těchto stran, viz článek ČTK na serveru České Noviny, „SPD bude ve sněmovních volbách spolupracovat se Svobodnými, Trikolorou a PRO“, ke společné fotce předních osobností těchto stran: „Mimořádná tisková konference hnutí SPD, na které předseda Tomio Okamura společně s lídry a předsedy stran Svobodní, Trikolora a PRO oznámí vznik nové vlastenecké síly a představí strategické spojenectví těchto stran, jehož cílem je zajistit silné zastoupení vlasteneckých voličů v příští vládě a Parlamentu ČR, 21. března 2025, Praha. CTK/Kamaryt Michal“; dále pouze z úvodního odstavce lze citovat: „Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bude v podzimních sněmovních volbách kandidovat společně se Svobodnými, Trikolorou a stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Šéfové čtveřice stran dnes podepsali memorandum o spolupráci na střeše hotelu Rott v centru Prahy. Od spojenectví si slibují, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a zajistí jim silnější zastoupení ve Sněmovně.“ (SPD bude ve sněmovních volbách spolupracovat se Svobodnými, Trikolorou a PRO, České Noviny, ČTK, 21. 3. 2025, dostupné na https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2649481). Ostatně fotografie předních osobností těchto stran pořizovaných na této tiskové konferenci, která je bohatě prezentovaná on–line a na níž jsou tyto osobnosti zachyceny v gestu společného spojení rukou, vhodně ilustruje společné vyjádření podpory, soudržnosti, jednoty a týmové spolupráce.

35. Z uvedeného plyne prezentace společného volebního programu, respektive společných volebních témat, společná grafická prezentace v předvolební kampani, společné vystupování nejen lídrů těchto stran a manifestace spojení do společné kandidatury pro volby do Poslanecké sněmovny stvrzené podpisem memoranda. Jedním z prezentovaných cílů je předejít hrozbě propadnutí hlasů, tedy obavy některých subjektů z nízkého volebního zisku; dále zajištění silnějšího zastoupení ve Sněmovně.

36. Zcela zásadní je pak především skutečnost, že ačkoli tyto politické subjekty zjevně usilují o účast ve volebním boji se svými oponenty, žádný z nich nekandiduje samostatně. III.B.2 K otázce kandidatury tzv. skrytých koalic 37. Relevantní právní rámec pro posouzení věci tvoří především následující ustanovení.

38. Dle čl. 5 Ústavy platí, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

39. Dle čl. 22 Listiny zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

40. Dle § 31 odst. 1 volebního zákona kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.

41. Dle § 49 odst. 1 volebního zákona Český statistický úřad zjistí, a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů, b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů, c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

42. Dle § 49 odst. 2 volebního zákona při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

43. Předně krajský soud v této souvislosti poznamenává, že úprava § 31 odst. 1 volebního zákona žádnou definici pojmu koalice neobsahuje. Předkládá pouze výčet volebních stran, kterými jsou „politické strany a hnutí, jejich koalice a nezávislí kandidáti“. Část věty za středníkem pak definuje pouze „kandidátní listinu podanou koalicí“, nikoliv koalici samotnou[1]. Oproti tomu § 49 volebního zákona se opírá o pojem „koalice“, ale nijak jej nevykládá.

44. Význam tohoto pojmu je tedy zapotřebí hledat jinde. Odborná literatura k tomu uvádí, že za předvolební koalice lze považovat „takové, které splňují kumulativně dvě podmínky, a to 1) strany nekandidují ve volbách jako samostatné entity, 2) koordinace nebo společná stranická strategie je veřejně prezentována“ (Vartazaryan, G., Horák, F. „Stačilo!“ obcházení právní úpravy předvolebních koalic. Analýza současné definice koaličních kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny a návrhy de lege ferenda. Ústav státu a práva AV ČR. Právník 6/2025, s. 507–523). Krajský soud neshledal žádný důvod, pro který by nebylo možné z uvedené definice vycházet. Ta ostatně zcela odpovídá běžnému chápání pojmu koalice v obecném jazyce (z latinského coalescere – srůstat). Obdobně chápe pojem koalice i Ústavní soud, který zdůrazňuje především prvek spolupráce na úrovni stran (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96)). Je tedy předně nezbytné, aby strany (resp. jejich členové) kandidovaly výhradně společně. Prvek veřejné prezentace takové spolupráce pak umožňuje seznat existenci koalice bez větších potíží navenek.

45. Obě uvedené podmínky jsou v případě hnutí SPD, politických stran Svobodní, Trikolora a PRO, splněné (srov. výše body 36 a 35). Zbývá proto posoudit, zda takováto koalice může úspěšně registrovat kandidátní listinu, kterou jako koaliční neoznačí.

46. Mezi shora citovanými § 31 odst. 1 a § 49 odst. 1 a 2 volebního zákona je na první pohled patrné pnutí. Čistě textualistický výklad by mohl naznačovat, že je zcela na volební straně, zda se jako koalice označí a zda se tedy podřídí i přísnějšímu režimu tzv. uzavíracích klauzulí (8 % pro dvě strany a 11 % pro tři a více stran v koalici).

47. Uvedený výklad krajský soud považuje za nesprávný, neboť přikládá § 31 odst. 1 části věty za středníkem volebního zákona funkci, která mu nenáleží, tj. definovat, co koalice je nebo není. Z pohledu krajského soudu je však význam tohoto ustanovení jiný: poskytuje především ochranu volebním stranám, které se volebního klání chtějí zúčastnit. Brání totiž situacím, aby se jakákoli volební strana (ať již zcela sama nebo za účasti jednotlivých kandidátů z jiných stran) za koalici s jiným subjektem prohlásila a znemožnila tím takovéto jiné volební straně registraci vlastní kandidátní listiny (viz § 31 odst. 2 volebního zákona).

48. Zároveň by zmíněný textualistický výklad vedl k faktickému vyprázdnění institutu uzavíracích klauzulí, které mají ve volebním systému významnou integrační roli, neboť zabraňují přehnanému „rozdrobení“ zákonodárného sboru (viz například nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 25/96, č. 88/1997 Sb.). Pravidla pro podávání kandidátních listin a stanovení uzavíracích klauzulí pro samostatné volební strany a koalice přitom představují spojené nádoby. Ve hře je totiž mimo jiné zachování rovnosti šancí volebních stran coby jedné z podstatných náležitostí politické soutěže. Ústavní soud v nálezu ze dne 15. 10. 1996, sp. zn. IV.ÚS 276/96, konstatoval, že dle čl. 22 Listiny „zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Při zkoumání této otázky lze, podle názoru Ústavního soudu, jen stěží volit ryze pozitivistický přístup, neboť již samy pojmy, jako ‚svobodná soutěž politických sil‘, ‚demokratická společnost‘, nutně uvádějí do hry i aspekty, jež se z rámce takového přístupu vymykají.“ 49. Pokud jde o nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96, nelze v něm obsažené závěry týkající se samotného podání koaliční kandidátní listiny mechanicky aplikovat. Ústavní soud se v tehdejší věci vyjadřoval k otázce pravomoci Ústřední volební komise autoritativně „rozhodovat o tom, že určitý politický subjekt (politická strana nebo deklarované či nedeklarované seskupení politických stran nebo hnutí) účastnící se voleb (např. jako strana) nutno chápat jako koalici“. Právní úprava se však navíc od té doby značně proměnila. Lze dodat, že je nerozhodné, že právní názor uvedený v citovaném nálezu neprošel revizí prostřednictvím pléna Ústavního soudu dle § 11 odst. 2 písm. i) zákona o Ústavním soudu.

50. Novelou č. 204/2000 Sb. došlo s účinností od 1. 8. 2000 k výslovnému označené činnosti volebních orgánů za výkon státní správy (§ 7 odst. 2 volebního zákona), což má za následek i aplikaci správního řádu a v něm uvedených principů (včetně zásady materiální pravdy). Uvedenou novelou doznal změn také § 33 volebního zákona upravující projednání a registraci kandidátních listin, kdy nadále volební orgán (tehdy okresní úřad) nezkoumá pouze obsahové náležitosti kandidátní listiny, ale též celkový soulad s § 31 volebního zákona a správnost údajů.[2]

51. Významným vývojem prošla též judikatura Ústavního soudu k uzavíracím klauzulím (viz zejména nález ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, č. 49/2021 Sb.) a následně i zákonná úprava. Novelou č. 189/2021 Sb. došlo k odstupňování uzavíracích klauzulí dle počtu stran v koalici s cílem „korigovat situace, kdy více partnerům postačí pro zastoupení v Poslanecké sněmovně méně hlasů, než kolik by jim stačilo v případě, kdy by kandidovali samostatně, avšak v podobě, která je ústavně konformní. Současně je sledován legitimní cíl zabránění přílišné fragmentaci Poslanecké sněmovny, která by mohla vést k její omezené funkčnosti“ (důvodová zpráva, sněmovní tisk č. 1170/0, volební období 2017–2021).

52. Za této situace je nutné dospět k závěru, že je přímo povinností koalice označit kandidátní listinu jako koaliční. Těžko si totiž představit, že by zákonodárce přijal vědomě takovou úpravu, která by byla fakticky nadbytečná. Uzavírací klauzule pro koalice, jejichž naplnění by bylo pouze dobrovolné, by nikdy nemohly naplnit svůj účel. Jak uvedl Ústavní soud například v usnesení ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. II. ÚS 29/16, „[t]oto by však bylo v rozporu s předpokladem racionálního zákonodárce, který je základním východiskem interpretace práva a z kterého lze dovodit, že racionální zákonodárce netvoří nadbytečné právo.“ 53. Ani Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017–24, neponechal rozhodnutí volební strany registrovat kandidátní listinu jako koaliční zcela a bezvýhradně na ní, neboť mimo jiné uvedl, že „[p]odání koaliční kandidátní listiny je společným úkonem dvou či více politických stran či hnutí. Vytvoření takové koalice vychází z dohody na úrovni stran či hnutí, která se odrazí v podání kandidátní listiny označené jako koaliční ze strany společně kandidujících stran či hnutí. Od toho je třeba lišit situace, kdy samostatně kandidující strana na své kandidátní listině uvede člena jiné politické strany, jelikož jde o situaci, pro kterou plně postačí domluva této strany a člena jiné politické strany. Nejde o dohodu na úrovni více politických stran. Kandidátní listinu samostatně kandidující strany, na níž jsou uvedeni i členové jiných politických stran či hnutí, tímto pohledem nelze v žádném případě považovat za koaliční kandidátní listinu ve smyslu § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu. Naznačené rozlišení je ostatně z uvedeného ustanovení možno dovodit“ (důraz doplněn). Z toho plyne, že politické strany a hnutí, které na základě dohody vytvoří koalici, tedy naplní materiální znaky koalice, promítnou tuto skutečnost prostřednictvím podání koaliční kandidátní listiny. Nejvyšší správní soud evidentně vůbec nepočítal s variantou, že by tak koalice neučinila.

54. Krajský soud je toho názoru, že má–li krajský úřad povinnost posuzovat soulad kandidátní listiny s § 31 volebního zákona a správnost údajů v kandidátní listině, musí takové posouzení zahrnovat i to, zda je volební strana tím, za koho se vydává, tj. zda se jedná o politickou stranu nebo hnutí, jejich koalici nebo nezávislé kandidáty. Je přitom zřejmé, že v praxi může krajský úřad narážet na určité faktické limity dané krátkou lhůtou, v níž může kandidátní listiny posuzovat. Rozsáhlé dokazování samozřejmě očekávat nelze. Jsou–li však informace o povaze volební strany coby koalice široce mediálně prezentovány, pak od nich jednoduše nemůže odhlížet. To ostatně platí i pro krajské soudy v řízení o návrhu dle § 89 s. ř. s. Pokud se ukáže, že ve věci nejde pouze o spolupráci politické strany či hnutí s jednotlivci z jiné politické strany, nýbrž o spolupráci na úrovni stran a hnutí jako takových, nemůže být registrace kandidátní listiny jakožto „nekoaliční“ úspěšná.

55. Dle shora citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 10. 1996, sp. zn. IV.ÚS 276/96, „odpovědnosti jednotlivců, politických stran a koalic, a to nejen za správnost a úplnost uváděných údajů, na straně jedné, odpovídá odpovědnost orgánů veřejné moci, aby při svém dohledu nad dodržováním zákonů i jiných právních předpisů o volbách, stejně jako svým přístupem k aplikaci práva, v daném případě zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, postupovaly v souladu s účely a cíli demokratického právního státu.“ 56. Výsledkem shora nastíněných úvah tak je, že postup hnutí SPD a spolukandidujících stran skutečně představuje obcházení zákona, neboť jakožto faktická koalice neoznačily kandidátní listinu jako koaliční. To vytváří nerovné podmínky pro kandidaturu jednotlivých volebních stran.

57. Krajský soud, aniž by bylo zapotřebí činit podrobnější popis, si je vědom dosavadní praxe společných kandidatur mimo režim výslovné koaliční kandidátní listiny, které se v různých formách vyskytovaly již v minulosti. Tato minulá praxe však není předmětem dnešního zájmu soudu, přičemž měl–li by se jí kdokoli dovolávat, pak ani nelze s úspěchem obhájit obcházení zákona tím, že se jej dopouštěl i někdo jiný.

58. Tato dosavadní praxe, jakkoli v zásadě protiprávní, je však zároveň tím hlavním důvodem, proč v nynější věci krajský soud nepřistoupil ke zrušení rozhodnutí krajského úřadu. Důsledkem takového postupu by totiž s ohledem na pravidla registračního procesu i zbývající čas do voleb mohlo být faktické vyloučení hnutí SPD a spolukandidujících stran z volebního klání. To by bylo možné považovat za přiměřené tehdy, pokud by se jim dříve dostalo jasného varování – ať již formou výslovné právní úpravy či soudní judikatury. Nicméně za situace, kdy kandidatura tzv. skrytých koalic v minulosti procházela v podstatě bez povšimnutí (krajskému soudu není známo, že by se dříve proti takovému postupu někdo návrhem dle § 89 s. ř. s. bránil), pak lze stěží nyní zasáhnout do voleb takto razantním způsobem bez jakéhokoli „varovného výstřelu“. Správní soudy jsou k takovýmto zásahům obecně poměrně zdrženlivé, neboť naráží na limity shora citovaného čl. 22 Listiny směřujícího k ochraně svobodné soutěže politických sil. Zásadou je naopak minimalizace zásahu moci soudní do volebního procesu.

59. Co se poté týče dílčí argumentace navrhovatele ohledně volebního sloganu hnutí SPD (či jiných spolukandidujících stran) zahrnujícího i sousloví „ČESKÁ REPUBLIKA NA 1. MÍSTĚ!“, těmito námitkami se krajský soud nemůže v tomto řízení zabývat. Předmět tohoto řízení je dán § 89 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve vztahu k napadenému rozhodnutí o registraci kandidátní listiny. Krajskému soudu v tomto řízení nepřísluší vyslovovat se k podobě a způsobu vedení volební kampaně. Krajský soud se v tomto řízení nezabývá ani regulací názvů politických stran a hnutí, stejně tak se nemůže zabývat jakýmkoli nekalosoutěžním jednáním tak, jak navrhovatel požaduje.

IV. Závěr a náklady řízení

60. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje o registraci kandidátní listiny politického hnutí SPD není důvodný, a proto jej výrokem I. zamítl.

61. O nákladech řízení rozhodl krajský soud výrokem II. dle § 93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož účastníci řízení právo na náhradu nákladů řízení nemají.

Poučení

I. Vymezení věci, obsah návrhu II. Vyjádření krajského úřadu, hnutí SPD III. Posouzení věci krajským soudem III.A Podmínky řízení III.B Věcné posouzení III.B.1 Skutkový stav věci III.B.2 K otázce kandidatury tzv. skrytých koalic IV. Závěr a náklady řízení