52 C 225/2024 - 208

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A], proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B], o zrušení společného nájemního práva k bytu, o vzájemný návrh žalovaného na zrušení společného nájemního práva k bytu takto:

Výrok

I Společné nájemní právo k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 83,70 m2, který je umístěn v 1. nadzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno], na adrese [adresa], se zrušuje a byt je nadále oprávněna užívat žalobkyně, jako jediný nájemce. II Žalovaný je povinen byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu za ztrátu práva nájmu ve výši [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV Vzájemný návrh ze strany žalovaného, aby soud rozhodl, že společné nájemní právo k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 83,70 m 2, který je umístěn v 1. nadzemním podlaží domu č. p. [Anonymizováno], na adrese [adresa] zrušuje a byt je nadále oprávněn užívat žalovaný společně s nezl. dcerou, jakožto jediný nájemce, se ZAMÍTÁ. V Vzájemný návrh ze strany žalovaného, aby soud rozhodl, že žalobkyně je povinna byt vyklidit a byt řádně předat žalovanému do 30 dní od právní moci tohoto rozsudku, se ZAMÍTÁ. [jméno FO] z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 žalobu, kterou se domáhala, aby soud zrušil společné nájemní právo (již bývalých) manželů k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 83,70 m2, který je umístěn v 1. nadzemním podlaží domu č.p. 689, na adrese [adresa] (dále soudem označován, jako „společný byt“). [právnická osoba] aby soud určil, že byt je nadále oprávněna užívat žalobkyně, jako jediný nájemce, a aby uložil žalovanému povinnost byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně byla od roku 2000 výlučným nájemcem bytové jednotky č. [hodnota], o velikosti 1+1 s příslušenstvím, ve 2. podlaží v [adresa]. Tento výlučný nájem vznikl žalobkyni na základě přechodu nájmu z jejího předka (dědečka) pana [jméno FO]. V roce 2011 došlo k seznámení a navázání vztahu žalobkyně s žalovaným, který v té době žil na ubytovně zaměstnavatele [Anonymizováno] v samostatné garsonce v [adresa]. Společné soužití oba účastníci započali v březnu 2012 v bytě žalobkyně, ke kterému jí svědčilo výlučné nájemní právo. V roce 2015 výhradní zásluhou žalobkyně došlo k výměně bytu č. [hodnota] na adrese [adresa], za byt č. [hodnota] na adrese [adresa]. Nájemní smlouva na tento byt byla uzavřena dne [datum], a to pouze na jméno žalobkyně za svobodna ([jméno FO]) a žalovaný byl veden v evidenčním listě jako spolubydlící osoba. Současně s tímto, žalobkyně uzavřela v souvislosti s výměnou bytu kupní smlouvu na movité věci (nadstandardní vybavení) na částku ve výši [částka], kterou uhradila ze svých prostředků. Žalovaný ji polovinu částky ve výši [částka] splácel ve výši [částka] měsíčně. Následně na to, byla výhradně s žalobkyní dne [datum] uzavřená s Městskou částí Praha 19, nová nájemní smlouva s účinností od [datum] do [datum] (správně mělo být od [datum] do [datum]). Dne [datum] uzavřeli oba účastníci manželství. V důsledku této právní skutečnosti vzniklo k předmětné bytové jednotce č. [hodnota], o velikosti 3+1, o výměře 83,70 m2, s příslušenstvím, včetně sklepa, na adrese [adresa], společné nájemní právo i žalovanému. Proto dne [datum] byla uzavřena nová nájemní smlouva - bydlení manželů, dle § 745 o.z.. Nájemní smlouva ze dne [datum] byla následně dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] prodloužena do [datum] a dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] prodloužena do [datum]. Za manželství se oběma účastníkům narodila nezletilá dcera Anežka, a rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], č.j. č. j. [spisová značka], ze dne [datum] byla schválena dohoda účastníků (rodičů), o svěření nezletilé dcery do střídavé péče. Dne [datum] došlo rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] k rozvodu manželství obou účastníků. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. K tomuto dni současně došlo k zániku společného práva nájmu k předmětné bytové jednotce na adrese [adresa]. Vzhledem k častým konfliktům, které provázely období před rozvodem, a i po něm, žalobkyně byla nucena dočasně opustit předmětnou bytovou jednotku, aby těmto konfliktům nevystavovala nezletilou dceru. Nicméně i nadále má žalobkyně v bytě své osobní věci a pravidelně do něj dochází. Ačkoliv byla soudem schválena dohoda o střídavé péči, která je již od samého počátku nerovnoměrně rozvržena a žalobkyně tráví s nezletilou dcerou více času než žalovaný. V současné době úprava styku není v rozsahu stanoveném rozsudkem (č.j. [spisová značka], ze dne [datum]), po vzájemné dohodě obou účastníků dodržována a nezletilá u otce v lichém týdnu tráví pouze 1 noc. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k vyklizení a předání předmětné bytové jednotky č. [hodnota], na adrese [adresa], a to do [datum], která byla žalovanému doručena [datum] a ke dni podání žaloby na ni žalovaný nikterak nereagoval. Žalobkyně svojí bytovou situaci vyřešila dočasně tak, že má pronajatý byt v [adresa], s dobou nájmu nejprve do [datum] a na základě nové nájemní smlouvy ze dne [datum] došlo k prodloužení doby nájmu do [datum]. Měsíční náklady na tento dočasný pronájem činí částku v celkové výši [částka], skládající se z částky [částka] nájemného a z částky [částka] za služby, a z poplatků za elektřinu ve výši [částka]. Bytová jednotka, která je předměte této žaloby, je spojena s celkovými měsíčními náklady (nájem a služby) ve výši [částka]. Žalobkyně je zaměstnána jako učitelka na základní škole s 0,455 úvazkem a dále vykonává lektorskou činnost na VŠ s 0,5 úvazkem. Příležitostně si žalobkyně přivydělává na základě DPP uzavřenou s [právnická osoba] na činnost na podporu e-learningu. Žalobkyně je od [datum] dále držitelem živnostenského oprávnění, IČ: [IČO], které v současné době z časových důvodů nerealizuje. Měsíční příjem žalobkyně za leden – červen 2024 činil [částka]. Dále žalobkyně pobírá příspěvek na bydlení ve výši cca [částka]. Žalovaný je zaměstnán jako konstruktér ve [Anonymizováno] ([právnická osoba].) s čistým měsíčním příjmem ve výši cca [částka]. Žalobkyně má za to, že vzhledem k výše uvedeným zásluhám a jejímu dříve svědčícímu výlučnému právu nájmu, lze na žalovaném spravedlivě žádat, aby předmětnou bytovou jednotku opustil, a to bez náhrady.

2. Žalovaný uvedl, že se žalobkyně dne [datum] dobrovolně odstěhovala ze společného bytu, za trvání manželství účastníků a 5 dní po vydání rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], čj, [spisová značka], kterým byla schválena dohoda rodičů na svěření nezletilé dcery účastníků do společné péče rodičů. Přičemž od této doby v Bytě nebydlí a byt nijak neužívá. Žalobkyně si z Bytu odstěhovala své osobní věci, v Bytě ponechala nábytek, který si do současné chvíle neodstěhovala. Žalobkyně dne [datum] převzala na základě předávacího protokolu, který je součástí nájemní smlouvy uzavřené dne [datum], byt o velikosti 2 kk, o výměře 51 m2 na adrese [adresa], kde má žalobkyně zajištěno nájemní právo až do [datum]. Žalobkyně dle článku IV. Nájemní smlouvy k tomuto Bytu hradí měsíčně částku ve výši [částka] za nájem a částku [částka] za služby, žalobkyně rovněž uhradila kauci k Bytu ve výši [částka]. Žalovaný bydlí v Bytě společně s nezletilou dcerou, kterou mají rodiče ve střídavé péči na základě rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj, [spisová značka] a nezletilá dcera účastníků byla svěřena rozsudkem do střídavé péče rodičů, a nikoliv do výlučné péče matky. Veškeré náklady na nájemné a služby spojené s užíváním společného bytu hradí výlučně žalovaný. Žalovaný tak činil i za doby trvání manželství účastníků, a i po rozvodu manželství účastníků. Účastníci měli za trvání manželství nastaveno, že žalovaný bude posílat na bankovní účet žalobkyně částku za nájem a za služby spojené s užíváním Bytu, a tyto převody učiněné žalovaným na bankovní účet žalobkyně, žalobkyně trvalým příkazem přeposílala tyto částky ze svého účtu na bankovní účet pronajímatele, a platby pokračovaly i po době rozvodu manželství účastníků. Žalovaný v průběhu nájmu Bytu aktivně prováděl údržbu a zlepšování kvality Bytu, včetně výmalby, běžných oprav a náročnějších prací, například instalace bezpečnostní mříže ve sklepě a montáže polic. Žalobkyně se na údržbě Bytu nikdy nepodílela, naopak ho poškodila (kuchyňská dvířka a kuchyňskou desku). Není také pravdou, že by žalobkyně byla výlučně zodpovědná za zajištění nájmu Bytu, neboť Byt byl nalezen společným úsilím obou účastníků. Následně společně, za stranu nájemců, uzavřeli nájemní smlouvu na Byt dne [datum]. V případě, že by soud přiznal žalobkyni právo bydlení v Bytě, a to za situace kdy má žalobkyně prokazatelně zajištěné nové bydlení v jiném Bytě, a stejně tak jako žalovaný pečuje o společnou nezletilou dceru formou střídavé péče, má žalovaný, jakožto rozvedený manžel v případě opuštění Bytu právo na náhradu a dále má právo dle ust. § 768 odst. 2 o.z., v Bytě i nadále bydlet do doby, než mu žalobkyně zajistí náhradní bydlení. V případě, že by žalovanému soudem nebyla přiznána náhrada ve smyslu ust. § 768 odst. 1 o.z., má žalovaný i nadále právo v Bytě bydlet po dobu 1 roku. Neužívání bytu žalobkyní je dlouhodobé a nelze jej považovat za přechodné, což jsou podmínky pro zánik nájemního práva dle ust. § 2287 o.z.. Žalobkyni tím, že Byt opustila a nehradí nájemné za Byt a ani služby spojené s užíváním Bytu zaniklo v souladu s ust. § 2287 OZ nájemní právo k Bytu. Žalovaný vyzval emailem ze dne [datum] žalobkyni, aby hradila za Byt nájemné a služby 50 % z celkové částky nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu, neboť ke dni [datum] činil dluh [částka]. A s ohledem na to, že žalovaný přeplatil žalobkyni za odstupné na Byt o [částka], proto žalobkyně ke dni [datum] dlužila celkem částku ve výši [částka] + úroky z prodlení. A pokud žalobkyně ničeho nehradí, došlo ze strany žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, které by soud měl zohlednit při rozhodování o nákladech řízení a v případném přiznání nájemního práva k Bytu žalovanému. Pokud by soud rozhodl o užívacím nájemním právu k Bytu žalobkyně, žalovaný navrhuje, aby bylo žalobkyni uloženo zajistit žalovanému náhradní bydlení podle § 768 odst. 2 o.z. a aby soud rozhodl o finanční náhradě za ztrátu užívacího práva žalovaného.

3. Žalovaný v podání ze dne [datum] učinil vzájemný návrh, kterým se domáhal, aby soud zrušil výše uvedené společné nájemní právo a aby naopak rozhodl, že předmětný byt je nadále oprávněn užívat žalovaný, přičemž žalobkyni má být uložena povinnost byt vyklidit a řádně předat žalovanému do 30 dnů od právní moci rozsudku. Neboť společná dcera účastníků byla svěřena rozsudkem do střídavé péče rodičů a žalovaný o nezletilou pečuje v Bytě, současně žalovaný hradí v plné výši nájem za Byt a služby spojené s užíváním Bytu, žalovaný rovněž o Byt soustavně pečuje a udržuje ho v dobrém stavu, proto žalovaný navrhoval, aby soud založil právo bydlení v Bytě ve prospěch žalovaného.

4. Žalobkyně v podání ze dne [datum], se vzájemným návrhem nesouhlasila, neboť tvrzení žalovaného jsou v rozporu se skutečností a žalovanému nemůže svědčit ani právní ani morální nárok na to, aby mu vzniklo právo k předmětné bytové jednotce.

5. Mezi účastníky byly nesporné výroky rozhodnutí soudů (o rozvodu účastníků a rozhodnutí o výchově a výživě nezletilé dcery a obsahy všech uzavřených smluv (zejména nájemní smlouvy), zejména, že žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli (v postavení společných nájemců) nájemní smlouvu k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 83,70 m2, který je umístěn v 1. nadzemním podlaží domu č.p. 689, na adrese [adresa] (dále jen „společný byt“).

6. Mezi účastníky bylo sporné, kdo z bývalých manželů má právo na to, aby se stal výlučným nájemcem ke společnému bytu. Mezi účastníky bylo sporné, zda se žalovaný dopouštěl vůči žalobkyni domácího násilí.

7. Nesporným skutkovým tvrzením žalobkyně i žalovaného, dále z rodného listu nezletilé dcery, z oddacího listu účastníků, z nájemní smlouvy ze dne [datum], dále kupní smlouvou a notářským zápisem ze dne [datum], z nájemní smlouvy ze dne [datum], z nájemní smlouvy ze dne [datum], z nájemní smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku 1 a 2, z Evidenčních listů, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka], ze dne [datum], nájemní smlouvou ze dne [datum] a ze dne [datum] a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka] ze dne [datum], má soud za prokázané a mezi účastníky i za nesporné, následující základní skutečnosti a data. Žalobkyně se stala dne [datum] výlučným nájemcem bytu č. [hodnota], o velikosti 1+1, ve 2. podlaží v [adresa], když tento nájemní vztah vznikl žalobkyni na základě přechodu nájmu z jejího dědečka ([jméno FO]). Žalobkyně [datum] (jako výhradní nájemce), vyměnila byt č. [hodnota] na adrese [adresa], za byt č. [hodnota] na adrese [adresa] a nájemní smlouva na tento byt byla uzavřena dne [datum], a to opět pouze na jméno žalobkyně (za svobodna, [jméno FO]). Evidenční list ze dne [datum] ukládal nájemníkovi ([jméno FO]) povinnost, hradit za nájemné a služby, spojené s užíváním bytu v [adresa], ve výši [částka] měsíčně. Účastníci uzavřeli dne [datum] manželství a za trvání manželství se jim narodila dcera Anežka (narozena [rodné přijmení] [datum]). Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli (v postavení společných nájemců) nájemní smlouvu k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 83,70 m2, který je umístěn v 1. nadzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno], na adrese [adresa]. Evidenční list ze dne [datum] ukládal nájemníkovi ([Jméno žalobkyně]) povinnost, hradit za nájemné a služby, spojené s užíváním bytu v [adresa], ve výši [částka] měsíčně. Dodatkem č.[hodnota] ze dne [datum] (ke smlouvě o nájmu bytu ze dne [datum]) byl nájem prodloužen do [datum], Dodatkem č.[hodnota] ze dne [datum] (ke smlouvě o nájmu bytu ze dne [datum]) byl nájem prodloužen do [datum]. Evidenční list ze dne [datum] ukládal nájemníkovi ([Jméno žalobkyně]) povinnost, hradit za nájemné a služby, spojené s užíváním bytu v [adresa], ve výši [částka] měsíčně. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka], ze dne [datum] schválena dohoda účastníků (rodičů), o svěření nezletilé dcery do střídavé péče a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Nájemní smlouvou ze dne [datum] žalobkyně (jako nájemce) uzavřela s manželi Tučkovými nájemní smlouvu k bytu na adrese [adresa], o velikosti 2+kk, nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] a žalobkyně se zavázala hradit nájemné ve výši [částka] a za služby částku [částka], měsíčně a nájemní smlouvou ze dne [datum] byl nájem bytu žalobkyni prodloužen až do [datum]. Soud zde uvádí, že odstěhování žalobkyně ze společného bytu pak prokazuje nejen nájemní smlouva ze dne [datum], ale také výslech svědka [jméno FO]. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka] ze dne [datum], k rozvodu manželství obou účastníků a rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

8. Tvrzením žalovaného a výpisy z účtu číslo [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalobkyni na její bankovní účet číslo [č. účtu] žalovaný posílal minimálně za období od [datum] (tedy i v období trvání manželství) až do [datum], (tedy i po rozvodu manželství), částky odpovídající výši nájemné a služeb za byt pro dané období dle předpisů plateb. Výše plateb, zasílaných žalovaným od [datum] až do [datum] byla vždy ve výši [částka] měsíčně. Navíc žalobkyně, toto tvrzení (týkající se zasílání plateb ze strany žalovaného za účelem úhrady nájemného a služeb společného bytu) nikterak nesporovala. Tvrzením žalobkyně, z výpisů z účtu žalobkyně číslo [č. účtu] (vedený Air bank) a platebními doklady SIPO, má soud prokázáno, že žalobkyně každý měsíc hradí nájemné a služby spojené s užíváním společného bytu, prostřednictvím plateb SIPO, a to v období od června 2019 - ledna 2025. Výpisem ze svého účtu, na které jsou doloženy úhrady prostřednictvím plateb SIPO pak žalobkyně doložila za období od ledna 2023 až do listopadu 2024. Avšak mezi účastníky bylo nesporné, že na nájemné a služby společného bytu zasílá každý měsíc platby nejprve žalovaný, a to na účet žalobkyně, a až následně žalobkyně z těchto plateb od žalovaného, hradí platby za nájemné a služby, ke společnému bytu.

9. Tvrzením žalobkyně a potvrzením z Informačního a poradenského centra [právnická osoba]. ze dne 26. 11. 202 a ze dne 29. 1. 20254 (se sídlem [jméno FO] [adresa]), má soud prokázáno, že žalobkyně vyhledala odbornou pomoc v Informačním a poradenském centru [právnická osoba]., dne [datum] a v průběhu druhé poloviny roku 2023 se žalobkyně zúčastnila celkem [hodnota] sociálně – terapeutických konzultací. Zpráva [Anonymizováno] ze dne [datum] je jednostranným popisem situace v domácnosti účastníků, na základě sdělení pouze ze strany žalobkyně, bez posuzování stanovisek žalovaného, když ze zprávy plyne, že mezi účastníky docházelo ke sporům. Domácí násilí ze strany žalovaného nebylo prokázáno, tvrzením žalobkyně, ani zprávami z ROSA a ani z výslechu svědků, zejména souseky [adresa].

10. Nesporným skutkovým tvrzením účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí, má soud prokázáno, že žalovaný je vlastníkem následujících nemovitostí. Pozemku parc. č. [hodnota] (trvalý travní porost), o výměře 1890 m2, v k.ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/2 (trvalý travní porost), o výměře 930 m2, v k.ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], dále pozemku parc. č. [Anonymizováno]/4 (zahrada), o výměře 444 m2, v k.ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], pozemek parc. st. č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří), o výměře 45 m2, v k.ú. [adresa], jehož součástí je stavba bez č.p., zapsaná na LV č. [hodnota] a dále pozemek parc. st. č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří), o výměře 66 m2, v k.ú. [adresa], jehož součástí je stavba bez č.p., zapsaná na LV č. [hodnota]. [právnická osoba] je vlastníkem pozemku v k.ú. [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/7 (trvalý travní porost), o výměře 6150 m2, zapsaný na LV č. [hodnota].

11. Stanoviskem pronajímatele ze dne [datum] má soud prokázáno, že nájemcem bytu ([adresa]) byla od [datum] paní [Jméno žalobkyně] (dřív [jméno FO]), po sňatku vstoupil do smlouvy i pan [adresa]. Dále pronajímatel uvedl, že nájemci vždy platili nájemné včas, přes platby SIPO. Stanoviskem pronajímatele byla prokázána pouze nesporná skutková tvrzení žalobkyně a žalovaného.

12. Tvrzením žalovaného a fotografiemi, nebylo prokázáno, kdo zařízení bytu (a za jakých okolností) poškodil, a nebylo prokázáno, kdo upravil sklep (namontoval mříž, police), zda to byl skutečně žalovaný, či jiná osoba (například řemeslník). Nicméně, tyto fotografie, neprokazovaly skutková tvrzení žalovaného, která by vedla k rozhodnutí soudu o zrušení společného práva bytu. Tvrzením žalobkyně, záměry o pronájmech Městské části Praha 19 a z odpovědí žalobkyně a pronajímatele na záměry k pronájmům, nebyla prokázána skutková tvrzení žalobkyně, která by vedla k rozhodnutí soudu o zrušení společného práva bytu. Žalobkyně těmito důkazy pouze prokázala, že se snažila, aby žalovaný mohl uzavřít jinou nájemní smlouvu s Městskou částí Praha 19, avšak je otázkou, zda by mohl být žalovaný (či žalobkyně) úspěšní, když jsou doposud společnými nájemci jiného bytu od Městské části Praha 19.

13. Tvrzením žalobkyně a předžalobní výzvou ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k vyklizení společného bytu. I když bylo v řízení namítáno doručení předžalobní výzvy, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný věděl o tom, že ho žalobkyně vyzývala k vyklizení bytu. Nad to, doručení předžalobní výzvy slouží zejména k oprávněnosti přiznání nákladů řízení, zde v řízení však nebyly náklady řízení přiznány ani jednomu z účastníků.

14. Tvrzením žalobkyně, a vyjádřením žalovaného při ústním jednání dne [datum] a úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne [datum], učiněným ze strany [Jméno žalobkyně], u policie České republiky, pod č. j. [adresa], ve kterém uvedla, že „dnes chtěla vyzvednout jízdní kolo v bytě číslo jedna na adrese [adresa], ve kterém z důvodu odstěhování kvůli domácímu násilí již nebydlí a byt má ve společném pronájmu s bývalým manželem [jméno FO]. Do bytu se nemohla dostat, musely být vyměněny zámky dveří.“, a dále emailovou komunikací mezi právními zástupkyněmi účastníků ze dne [datum] a ze dne [datum] (kde žalobkyně žádala žalovaného o vydání nových klíčů od společného bytu, a ze strany žalovaného byla žádost odmítnuta), bylo prokázáno, že žalovaný vyměnil (nejpozději dne [datum]) ve společném bytě klíče, ačkoliv oběma manželům nadále svědčí společné právo k nájmu bytu.

15. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně se stala dne [datum] výlučným nájemcem bytu č. [hodnota], o velikosti 1+1, ve 2. podlaží v [adresa]. Žalobkyně dne [datum] vyměnila dřívější byt č. [hodnota] na adrese [adresa], za nynější byt č. [hodnota] na adrese [adresa] a nájemní smlouva na tento byt byla uzavřena dne [datum], na jméno žalobkyně (za svobodna, [jméno FO]). Účastníci uzavřeli dne [datum] manželství a za trvání manželství se jim narodila dcera [Anonymizováno][Anonymizováno](narozena [rodné přijmení] [datum]). Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli (v postavení společných nájemců) nájemní smlouvu k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 83,70 m2, který je umístěn v 1. nadzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno], na adrese [adresa]. Evidenční list ze dne [datum] ukládal nájemníkovi ([Jméno žalobkyně]) povinnost, hradit za nájemné a služby, spojené s užíváním bytu v [adresa], ve výši [částka] měsíčně. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka], ze dne [datum] schválena dohoda účastníků (rodičů), o svěření nezletilé dcery do střídavé péče a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Nájemní smlouvou ze dne [datum] žalobkyně (jako nájemce) uzavřela s manželi [Anonymizováno] nájemní smlouvu k jinému bytu (na adrese [adresa]) a pozdější nájemní smlouvou byl nájem bytu žalobkyni prodloužen až do [datum]. Žalobkyně se ze společného bytu odstěhovala v červenci 2023. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka] ze dne [datum], k rozvodu manželství obou účastníků a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný, pravidelně a zejména v období od [datum] až do [datum] zasílal žalobkyni vždy částku ve výši [částka] měsíčně, která má soužit na úhradu nájemného a služeb ke společnému bytu. Žalobkyně pak vždy z těchto plateb od žalovaného, hradila prostřednictvím plateb SIPO, nájemné a služby za společný byt, nejméně ve výši předepsané v aktuálním Evidenčním listě (od [datum] ve výši [částka]), i když žalobkyně zasílala částky vyšší (neboť obsahovaly i poplatky za TV, či rozhlas), a to ve výši [částka] (od února 2023), i [částka] (říjen 2023) a v lednu 2025 částku [částka], jak plyne z potvrzení SIPO.

16. Po právní stránce soud spor posoudil, jako návrh na zrušení společného nájemního práva k bytu bývalých manželů, dle § 768 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Dle § 768 odst 1 o.z., zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. Dle § 768 odst 2 o.z., rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně. Bývalí manželé (účastníci) se nedohodli, kdo z nich je oprávněn společný byt nadále užívat, proto byla důvodně podána tato žaloba a soud po provedeném dokazování rozhodl, že byt je oprávněn používat pouze jeden z bývalých manželů (žalobkyně).

17. Po právní stránce (po zrušení společného nájemního práva), soud rozhodl o vyklizení bývalého manžela (žalovaného), dle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

18. S ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobkyně i ze strany žalovaného, s ohledem na podanou žalobu i s ohledem na vzájemný návrh ze strany žalovaného, s ohledem na provedené dokazování, soud dospěl k závěru, že původně podaná žaloba ze strany žalobkyně, je důvodná v části zrušení společného nájmu k bytu. Soud v řízení vycházel zejména z ustanovení § 768 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012. V řízení bylo prokázáno a současně bylo i nesporné, že žalobkyně se stala [datum] výlučným nájemcem bytu č. [hodnota], o velikosti 1+1, ve 2. podlaží v [adresa], když tento nájemní vztah vznikl žalobkyni na základě přechodu nájmu z jejího dědečka ([jméno FO]). V řízení bylo prokázáno a současně bylo i nesporné, že [datum] výhradní zásluhou žalobkyně došlo k výměně bytu č. [hodnota] na adrese [adresa], za byt č. [hodnota] na adrese [adresa]. Nájemní smlouva na tento byt byla uzavřena dne [datum], a to pouze na jméno žalobkyně za svobodna ([jméno FO]). V řízení bylo prokázáno a současně bylo i nesporné, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství a za trvání manželství se jim narodila dcera [Anonymizováno] (dne [datum]). V řízení bylo prokázáno a současně bylo i nesporné, že žalobkyně a žalovaní, dne [datum] uzavřeli (v postavení nájemců) nájemní smlouvu k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o celkové výměře 83,70 m2, který je umístěn v 1. nadzemním podlaží domu č.p.[Anonymizováno][Anonymizováno], na adrese [adresa]. V řízení bylo prokázáno a současně bylo i nesporné, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. č. j. [spisová značka], ze dne [datum] byla schválena dohoda účastníků (rodičů), o svěření nezletilé dcery do střídavé péče. V řízení bylo prokázáno a současně bylo i nesporné, že žalobkyně (jako nájemce) uzavřela nájemní smlouvou ze dne [datum], s manželi [Anonymizováno], k bytu na adrese [adresa], o velikosti 2+kk. V řízení bylo prokázáno a současně bylo i nesporné, že manželství účastníků bylo rozvedeno Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka] ze dne [datum] a rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

19. Při rozhodování soud přihlížel i k tomu, komu z manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, dceru [Anonymizováno] a taktéž ke stanovisku pronajímatele. Soud má prokázáno, že ve věci výchovy a výživy o nezletilou [Anonymizováno] byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů pro dobu před a po rozvodu a nezletilá byla svěřena do střídavé péče obou rodičů. Oba manželé se tak starají o nezletilou dceru společně. Pokud žalobkyně namítala, že v rozsudku ve věci péče o nezletilou byla sice schválena střídavá péče, avšak dle žalobkyně vyhotovené tabulky, se žalobkyně o dceru [Anonymizováno] stará více, soud argumentaci žalobkyně neshledal za důvodnou, neboť přepočtem hodin v týdnu nemůže dojít ke změně rozhodnutí a k jinému výkladu zákona, který by měl vést k závěru, že péče rodičů o nezletilé dítě není střídavá. Navíc, když z výroku rozsudku plyne, že v počtu dnů při péči o dceru [Anonymizováno], je péče obou rodičů shodná. Stanovisko pronajímatele ze dne [datum] bylo zcela neutrální, když jím byla potvrzena pouze nesporná skutková tvrzení účastníků, a pronajímatelem potvrdil, že nájemné je hrazeno řádně. Soud dále přihlížel, dle okolností tohoto konkrétního případu i k dalším hlediskům, jako jsou sociální a majetkové poměry účastníků, ke [podezřelý výraz] stavu rozvedených manželů a dále i k možnosti jejich bytových poměrů a k tomu, jak se který z manželů zasloužil o získání bytu. V řízení nebylo tvrzeno, že by žalobkyně, či žalovaný byli [podezřelý výraz], proto soud při rozhodování nemohl zvážit jejich případně „zhoršený (špatný)“ zdravotní stav, když oba účastníci byli v době rozhodování spíše zdrávi. Tyto 3 aspekty, střídavá péče o nezletilou dceru, stanovisko pronajímatele a zdravotní stav, samy o sobě nevedly k rozhodnutí soudu, kterým je nadále oprávněna užívat společný byt, pouze žalobkyně.

20. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že se žalobkyně již v roce 2000 (tedy před uzavřením manželství) stala výlučným nájemcem malého bytu, na základě přechodu nájmu po jejím dědečkovi. Tudíž to byla právě žalobkyně, která se více a jako jediná, zasloužila o následné uzavření společného nájmu k předmětnému bytu, neboť pokud by žalobkyně v období před seznámením se žalovaným, neměla v nájmu předchozí byt a uzavřenou nájemní smlouvu s Městskou částí Praha 9 - Kbely, (na základě přechodu nájmu z jejího předka), nemohlo by dne [datum] dojít k výměně bytu za byt větší (tedy za současný společný byt, o kterém je veden spor). Soud podotýká, že k výměně bytu došlo také v období před uzavřením manželství a žalobkyně byla nejprve výlučným nájemcem současného bytu. Pokud tedy žalovaný namítal, že se také zasloužil o získání současného bytu, když chodil na prohlídky bytů se žalobkyní, je to hezké gesto, avšak k uzavření nájemní smlouvy by nikdy nestačilo. Skutečnost, že to byla pouze žalobkyně, která se zasloužila o uzavření společného nájmu k bytu, byla jednou ze skutečností, která vedla k rozhodnutí soudu, na základě které je nadále oprávněna užívat společný byt, pouze žalobkyně.

21. Soud v řízení zohlednil i námitku žalobkyně, že žalovaný se vůči žalobkyni dopouštěl domácího násilí, a proto byla nucena opustit společný byt. Žalobkyně v řízení tvrdila, že z důvodu chování žalovaného vyhledala odbornou pomoc v Informačním a poradenském centru [právnická osoba]., se sídlem [jméno FO] [adresa], na které se prvně obrátila už dne [datum] a v průběhu druhé poloviny roku 2023 se žalobkyně zúčastnila celkem [hodnota] sociálně – terapeutických konzultací. S ohledem na to, že žalobkyně nikdy nepodala návrh u policie na vykázání domácího násilníka (žalovaného) a nikdy nepodala návrh na vydání předběžného opatření na vykázání domácího násilníka (žalovaného), a když žalobkyně nebyla nikdy ošetřena z důvodu domácího násilí (fyzického ani psychického) u lékaře, nebylo předloženými listinnými důkazy (jednostrannými zprávami [Anonymizováno]), domácí násilí ze strany žalovaného, vůči žalobkyni, prokázáno. Tvrzení žalobkyně o domácím násilí bylo pouze „osvědčeno“, jednostrannými tvrzeními ze strany žalobkyně a jednostrannými zprávami [Anonymizováno]. Skutečnost o tvrzeném domácím násilí nevedla k rozhodnutí soudu, na základě, kterého je nadále oprávněna užívat společný byt, pouze žalobkyně. Tvrzení o domácím násilí a existenci špatných vztahů mezi účastníky, pouze vedla k důvodům pro odstěhování žalobkyně ze společného bytu, aby nezletilá dcera mohla vyrůstat v klidném prostředí bez hádek rodičů.

22. Soud v řízení zohlednil majetkové poměry účastníků, když v řízení bylo nesporné (prokázáno nesporným tvrzením účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí), že žalovaný je vlastníkem několika nemovitostí. Naopak žalobkyně nevlastní žádné nemovitosti (když o vlastnictví žalobkyně k nemovitostem nebylo žalovaným ničeho v řízení tvrzeno). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí v katastrální území [adresa], pozemků p. č. [Anonymizováno], [adresa] a stavební číslo [hodnota] a [Anonymizováno] v [adresa], které je označeno jako stavba. Dále je žalovaný vlastníkem pozemku v katastrálním území [adresa], p. č. [Anonymizováno]. Soud nezná povahu staveb bez č.p. a pozemků, a nenutí žalovaného, aby se do těchto nemovitostí odstěhoval, ale je to určitě jeho větší finanční možnost, jak si zajistit následné bydlení, i když žalovaný v závěru řízení uváděl, že tam není možnost bydlení. Pakliže na nemovitostech není možnost bydlení, žalovaný je může případně prodat, pronajímat a získané finanční prostředky může žalovaný použít na investici do svého dalšího bydlení. Tato skutečnost (vlastnictví nemovitostí žalovaného) byla jednou ze skutečností, která vedla k rozhodnutí soudu, že společné nájemní právo k bytu se zrušuje a společný byt je nadále oprávněna užívat pouze žalobkyně.

23. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně byt neužívá „každý den“ již od července 2023, zejména svědeckou výpovědí [jméno FO] (souseda od naproti), který pomáhal žalobkyni při stěhování ze společného bytu. Skutečnost o vystěhování žalobkyně byla prokázána i z e-mailu od žalobkyně ze dne [datum] (viz č.l. 110), spolu s porovnáním s ostatními důkazy v řízení. Sama žalobkyně, pak i v podání ze dne [datum] potvrdila, že se z bytu odstěhovala dne [datum], i když toto své počínání nazvala „dočasné opuštění“ z důvodu domácího násilí, kterého se na ní žalovaný dopouštěl. Tuto skutečnost (odstěhování žalobkyně) pak potvrzuje i uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum], na základě, které si žalobkyně pronajala jiný byt. Pokud si žalobkyně ponechala ve společném bytě některé věci (oblečení a nábytek), za situace, kdy žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu k jinému bytu, když žalobkyně nájemné za jiný byt i sama hradí, pak ani občasné návštěvy žalobkyně ve společném bytě, neprokazuje užívání společného bytu žalobkyní, od července 2023 až doposud ([datum]). Soud se neztotožnil s tvrzením žalovaného, že by žalobkyni tím, že se ze společného bytu odstěhovala, společný byt opustila a když nehradí nájemné za společný byt a ani služby spojené s užíváním, mělo by tím dojít dle ust. § 2287 o.z., k zániku nájemního práva k bytu. Je pravdou, že žalobkyně nehradí ze svých finančních prostředků nájemné a služby ke společnému bytu, ale tato skutečnost byla zohledněna v přiznání náhrady žalovanému (viz odstavec 23). Tím, že se žalobkyně odstěhovala ze společného bytu již v červenci 2023, neprojevila žalobkyně nezájem o bydlení ve společném bytě, ale zdravou sebereflexi, která vedla ke zdravému vývoji nezletilé dcery účastníků, aby tak mohla vyrůstat v klidném prostředí, bez eskalujících hádek svých rodičů. S ohledem na shora uvedené, proto soud uzavřel, že ze strany žalobkyně nedošlo k zániku nájemního práva ke společnému bytu.

24. Soud má z provedených důkazů (viz odstavec 7, 8) prokázáno, že po rozhodnutí o rozvodu manželství (rozsudek nabyl právní moci dne [datum]), když jím došlo k zániku společného jmění manželů, žalobkyně nehradí ze svých finančních prostředků platby za nájemné a za služby, ke společnému bytu. Žalobkyně hradí sice nájemné a služby ze svého účtu, avšak žalovaný každý měsíc (pro zdejší řízení je podstatné, že se tak dělo zejména po rozvodu manželství) zasílá žalobkyni plnou výši nájemného a poplatků za služby, ke společnému bytu. Toto tvrzení bylo mezi účastníky v zásadě nesporné. Proto soud rozhodl v tomto rozsudku i o tom, že žalobkyně má povinnost zaplatit žalovanému náhradu za ztrátu práva nájmu, dle § 768 odst 1 o.z.. Neboť, pokud by soud nepřiznal výjimečně náhradu za ztrátu práva nájmu, musel by stanovit žalovanému delší lhůtu k vyklizení, která by mohla být stanovena maximálně do jednoho roku od rozhodnutí, dle § 768 odst 2 o.z.. Soud se domnívá, že v tomto případě je vhodnější upravit poměry obou účastníků tak, aby jednoznačně věděli, že v kratším časovém úseku dojde k ukončení společného nájmu k bytu, kdy v tomto případě žalovaný má povinnost tento byt vyklidit ve lhůtě 30 dnů. Co se týká výpočtu náhrady za ztrátu práva k nájmu bytu, soud vycházel z evidenčního listu, který je založen ve spise, který byl vydán k [datum] a dále soud vycházel z plateb SIPO, které byly založeny do spisu, jako listinné důkazy. Mezi účastníky bylo prokázáno, že žalobkyně hradí nájemné na společný byt ze svého účtu, avšak žalovaný pravidelně každý měsíc na tyto platby žalobkyni poskytuje platby v plné výši. Proto soud zde náhradu za ztrátu práva k nájmu bytu vypočetl za období od října 2023, kdy došlo právní mocí rozhodnutí o rozvodu manželství ke zrušení společného jmění manželů, a toto období soud počítal až do března 2025, v současném měsíci, kde je rozhodováno rozsudkem o zrušení společného nájmu k bytu. Tedy pro výpočet bylo použito období 15 měsíců. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně se ze společného bytu odstěhovala a za výdaje společného bytu, po zrušení společného jmění manželů, ničeho bývalému manželovi nehradí. Samozřejmě, jedním z důvodů je skutečnost, že žalobkyně si pronajala byt, za který hradí každý měsíc nájemné a služby v celkové výši [částka], když průměrné příjmy žalobkyně činí částku [částka] měsíčně. Soud počítal částku [částka], která vycházela z evidenčního listu a taktéž z platby SIPO za říjen 2023 (viz č.l. 100) a tuto částku vynásobil 15 měsíci, vyšla výše [částka]. [právnická osoba] bylo čerpáno z důkazu o platbě SIPO za leden 2025 (viz č.l. 101), kdy došlo k nepatrnému zvýšení nájemného, a to na výši [částka] a tuto částku soud vynásobil 3 měsíci za leden, únor a březen 2025 a vyšla částka [částka]. Pokud soud sečte částku [částka] a [částka], vyjde celková výše [částka] a tuto částku soud vydělil dvěma, neboť každý z bývalých manželů by se měl na nákladech za nájemné podílet rovným dílem. Proto soud uložil žalobkyni povinnost, zaplatit žalovanému částku ve výši [částka], jako náhradu za ztrátu práva nájmu bytu, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku. Pokud žalovaný ve svých vyjádřeních navrhoval, aby mu žalobkyně zajistila náhradní bydlení, soud neshledal důvody pro jeho přiznání, neboť žalovanému již přiznal náhradu za ztrátu práva k nájmu bytu. A zejména neshledal důvody pro přiznání náhradního bydlení za situace, kdy se žalovaný nezasloužil o uzavření společného nájemního práva k bytu (neboť to byla naopak žalobkyně). [právnická osoba] soud neshledal důvody pro přiznání náhradního bydlení za situace, kdy se žalobkyně opakovaně snažila již v roce 2024, zúčastnit se výběrových řízení o uzavření nové nájemní smlouvy s Městskou částí Praha 19 – Kbely, avšak žalovaný k tomu neposkytl žádnou součinnost. Je tak na žalovaném, který je dospělou osobou, aby si své budoucí bydlení, zajistil sám, k čemuž by mu mohly posloužit i jím vlastněné nemovitosti. Soud nikterak neshledává, že by přiznání náhrady za ztrátu práva k nájmu bytu bylo v rozporu s dobrými mravy, jak tvrdila strana žalobkyně. Naopak se soud domnívá, že v rozporu s dobrými mravy by bylo, kdyby soud tuto náhradu žalovanému nepřiznal. A pakliže by soud nepřiznal náhradu za ztrátu práva nájmu bytu, byl by povinen stanovit delší lhůtu k vyklizení pro osobu, která již nemá nadále právo společný byt užívat.

25. S ohledem na to, že žalobkyně byla úspěšná ve věci své žaloby a soud zrušil společné nájemní právo k bytu a stanovil, že právě žalobkyně je oprávněna byt užívat (viz výrok I.), dle § 768 odst 1 o.z.. [právnická osoba] soud uložil povinnost neúspěšnému žalovanému, který je povinen byt vyklidit (viz výrok II.), dle § 1040 o.z., neboť po rozvodu manželství soud rozhodl, že byt může obývat pouze jeden z manželů. Pak současně žalovaný nemůže být úspěšný ve svém vzájemném návrhu, proto soud vzájemný návrh ze strany žalovaného v obou částech zamítl, a to v části zrušení společného nájmu k bytu, ve kterém se žalovaný označil za oprávněného budoucího a jediného nájemce bytu (výrok IV.) a dále i v části vzájemného návrhu ze strany žalovaného na vyklizení bytu ze strany žalobkyně (výrok V.).

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 a § 224 odst. 1 o.s.ř., a to ve smyslu aktuální judikatury Ústavního soudu (viz nálezy sp. zn. I. ÚS 262/20 a sp. zn II. ÚS 572/19), podle níž mají účastníci řízení (ve věci zrušení spoluvlastnictví, tedy zde ve věci typově obdobného řízení), shodné procesní postavení a plný úspěch či neúspěch procesní strany lze poměřovat pouze tehdy, pokud se návrh (na zrušení spoluvlastnictví) zamítá. Neboť jde o řízení s povahou iudicium duplex. S ohledem na to, že oba manželé usilovali o shodné rozhodnutí, zrušení společného práva k nájmu bytu, a oba účastníci tak měli shodné procesní postavení, proto soud náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku [jméno FO]. rozsudku.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl, dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.. Soud uzavřel, že je v tomto případě vhodnější, upravit poměry obou účastníků tak, aby jednoznačně věděli, že v kratším časovém úseku dojde k ukončení společného nájmu k bytu. Neboť je zde nezletilá dcera a je nezbytné, aby poměry mezi účastníky byly co nejdříve stabilní a nezletilá mohla vyrůstat v bezkonfliktním a příjemnějším prostředí bez hádek rodičů o předmětný byt. Pakliže soud zvažoval, jakou by měl stanovit lhůtu k vyklizení, obě strany pro vyklizení druhého z bývalých manželů stanovily stejnou lhůtu 30 dnů. Proto soud i v tomto případě stanovil povinnému - žalovanému, aby byt vyklidil ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení