52 C 32/2024 - 146

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], bytem [Adresa žalobkyně] zastoupené [Anonymizováno], advokátem, sídlem Klimentská 1216/46, 110 00, Praha 1 proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A], bytem [Adresa žalovaného A] zastoupenému [Jméno žalovaného B], advokátem [Anonymizováno], o zaplacení 300.000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky [částka], ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] Ondřeje Trubače, [tituly za jménem], [tituly za jménem], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka], z titulu náhrady škody. Žalobkyně (jako nájemkyně) a žalovaný (jako pronajímatel) uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu prostoru, sloužícího k podnikání (dále jen „nájemní smlouva“), předmětem nájmu byly nebytové prostory o výměře 22 m2, nacházející se v přízemí budovy č.p. 804 na pozemku p.č. 2625/4, zapsané na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa] (dále jen „předmět nájmu“). Žalobkyně si pronajímala prostory ve skladovacích prostorech žalovaného, kde měla žalobkyně uskladněn především nábytek, bytové doplňky a věci osobní povahy. Žalobkyně se poprvé dne [datum] dozvěděla od svého spolupracovníka, řidiče [právnická osoba] (když řidič vezl další věci k uskladnění), obecnou informaci o požáru v budově, kde se nachází předmět nájmu. Žalobkyně telefonicky i prostřednictvím emailu, kontaktovala žalovaného za účelem zjištění, zda požár zasáhl i uskladněné věci. Telefonickým hovorem s [jméno FO] (na kterého byla ze strany žalované odkázána), byla žalobkyně ubezpečena, že její uskladněné věci jsou v pořádku a nebyly požárem zasaženy. S ohledem na ubezpečení kontaktní osoby od žalovaného, neměla žalobkyně důvod o podané zprávě pochybovat. Dne [datum], v souvislosti se stěhováním žalobkyně, stěhovací firmou [právnická osoba], IČO [IČO], došlo k vyzvednutí uskladněných věcí v [adresa] a jejich doručení na adresu [adresa]. Po vybalení uskladněných věcí z ochranných obalů, došlo ke zjištění, že v průběhu uskladnění byla na uskladněných věcech způsobena škoda, plísní nebo dýmem. Bezprostředně po zjištění škody, žalobkyně kontaktovala žalovaného, a až emailem [tituly před jménem] [jméno FO] (advokátky) ze dne [datum] byl žalobkyni zaslán záznam o předání místa zásahu, ze kterého vyplývá, že dne [datum] došlo v budově, ve které je umístěn předmět nájmu, k požáru, který byl potlačen stejného dne HZS stanice [adresa]. Žalovaný žalobkyni neinformoval ani o požáru v předmětu nájmu, ani o tom, že v předmětu nájmu došlo k hasebnímu zásahu, který by mohl ohrozit stav uskladněných věcí. Žalobkyně se proto obrátila na znalce, [tituly před jménem] [jméno FO], (dále jen „znalec“), za účelem posouzení příčin škody na uskladněných věcech a ocenění škody způsobené na uskladněných věcech. Znalec vypracoval znalecký posudek č. [č. účtu] dne [datum] (dále jen „znalecký posudek“). Znalec dospěl k závěru, že příčinou poškození uskladněných věcí žalobkyně je požár a následný hasební zásah. Škodu na uskladněných věcech blíže specifikovaných ve znaleckém posudku, byla znalcem vyčíslena ve výši [částka]. Žalobkyni dále vznikla škoda, odpovídající výši odměny za vypracování znaleckého posudku ve výši [částka]. S ohledem na shora uvedené skutkové okolnosti, žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody na základě porušení smluvních a zákonných povinností, když žalovaný (jako pronajímatel), se na základě čl. XI. nájemní smlouvy zavázal „po celou dobu trvání nájmu udržovat předmět nájmu v provozu schopném stavu.“. Celou dobu nájemního vztahu, žalobkyně řádně a včas plnila své povinnosti. Z fotodokumentace předmětu nájmu jsou vidět stopy po stékající vodě, na zdech jsou vidět stopy po zanesení zplodin hoření (sazí). Na krabicích se zabalenými věcmi žalobkyně jsou zřetelně vidět stopy po působení vody a sazí.. Znečištění zplodinami hoření a zatečení po hasebním zásahu, znamenal zničení většiny věcí bezprostředně po vzniku škody. Následně na uložených věcech začaly vznikat plísně, které svým působením rozleptávají a rozkládají povrchy na nichž se usadí (str. 17 znaleckého posudku). Uložené věci jako matrace, nábytek či umělecká díla tudíž podlehly znečištění, rozklížení materiálu a následným vlivům vlhka, koroze a plísní (str. 21–26 znaleckého posudku). Žalobkyně si v dobré víře pronajímala skladovací prostory, které byl žalovaný dle čl. XI Nájemní smlouvy a § 2205 občanského zákoníku povinen udržovat v provozuschopném stavu, a které měly vhodně sloužit účelu nájmu (k bezpečnému uložení věcí). Této povinnosti žalovaný nedostál a v důsledku nevhodného stavu předmětu nájmu, v důsledku požáru, došlo k poškození uložených věcí žalobkyně. Žalovaný měl zároveň obecnou zákonnou povinnost zakročit a odvrátit rostoucí škody na uložených věcech dle § 2901 občanského zákoníku a dále i zákonnou povinnost informovat žalobkyni o porušení jeho povinností (tj. udržovat předmět nájmu v dobrém stavu a k jeho účelu) dle § 2902 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni o požáru v předmětu nájmu neinformoval a bez jejího vědomí pouze došlo k manipulaci s uskladněnými věcmi v prostorech předmětu nájmu. Pokud by žalobkyně bývala byla o požáru bezprostředně informována, mohlo by dojít k částečnému zamezení škod za předpokladu, že by byly okamžitě vybaleny a vysušeny. Uskladněné věci zůstaly bez vědomí žalobkyně ležet ve vlhkých obalech, což vedlo k nevratným škodám. Uskladněné věci byly uskladněny v nevyhovujících prostorech téměř tři (3) roky po vzniku požáru, aniž by žalovaný vyvinul jakoukoliv iniciativu, věci například vysušit či přesunout do vyhovujících, požárem nezasažených prostor nebo žalobkyni o situaci požáru alespoň informovat. [adresa] požáru v předmětu nájmu je nerozhodná pro vznik odpovědnosti žalovaného pro náhradu škody. Porušení shora uvedených povinností je v příčinné souvislosti se škodou vzniklou na movitých věcech žalobkyně. V důsledku porušení povinností žalovaného došlo ke škodě na uskladněných věcech žalobkyně, která byla vyčíslena znaleckým posudkem. Žalobkyně se s ohledem na náklady soudního řízení rozhodla v tuto chvíli žalovat pouze část svého nároku ve výši [částka] s příslušenstvím, a toto částečné uplatnění nároku nepředstavuje jakékoliv vzdání se zbývající části nároku. Tato částka ve výši [částka] představuje nárok na náhradu škody za postel 1) postel bílá kožená značky [Anonymizováno], rozměry: 230x218x64, potažená látkou za cenu 228.456,20 Kč a dále k posteli 1, za matraci 1) značky [Anonymizováno], rozměry 200 x 200, za cenu 65.714,60 Kč. Dále za postel 2) postel bílá na nožičkách značky [Anonymizováno], potažená bílou kůží, rozměry 191 x 225 za cenu 197.523,20 Kč a k posteli 2, za matraci 2) značky [Anonymizováno], rozměry 180 x 200 za cenu 67.408,80 Kč. Uvedené 4 movité věci této žaloby, žalobkyně zakoupila od společnosti [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno]. Celková škoda, která vznikla na výše označených 4 věcech dosahuje 559.102,80 Kč. Avšak žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody za 4 výše označené movité věci, pouze ve výši [částka], tedy za postel 1 částku [částka], za matraci 1 částku [částka], za postel 2 částku [částka] a za matraci 2 částku [částka]. Žalobkyně dne [datum] doplnila, že ačkoliv předmět nájmu byl podle nájemní smlouvy vymezen jako přízemí budovy č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], kde byly věci žalobkyně skutečně do tohoto prostoru uskladněny, následně dne [datum] se věci nacházely v jiné budově (v rámci areálu vlastněného žalovaným), a to v budově bez č.p./ev. č., která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení náhrady škody, výzva byla vyzvednuta dne [datum] a lhůta ke splnění předžalobní výzvy uplynula, bez jakékoliv reakce, dne [datum]. S ohledem na shora uvedené, proto žalobkyně navrhovala, aby soud uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný, žalobou uplatněný nárok neuznal a namítal, že žalobkyně neprokázala, že by se tvrzené movité věci, k jejichž poškození mělo dojít požárem nebo s ním souvisejícím hasebním zásahem, nacházely v době požáru v předmětných nemovitostech žalovaného. I v rámci znaleckého posudku je uvedeno, že obhlídka znalcem byla prováděna na adrese [Anonymizováno], [adresa], až dne [datum], tedy 3 roky po tvrzené škodní události. Z fotografií, jež jsou součástí znaleckého posudku „fotodokumentace majetku ve skladu doložená zadavatelem“ rovněž není seznatelné, o jaké konkrétní věci se jedná, na jakém místě se nachází a kdy nebo kým byly tyto fotografie pořízeny. Žalovaný má za to, že o skutečnostech rozhodných pro náhradu škody se žalobkyně dozvěděla již dne 18. 8 2020, jak sama uvádí v žalobě. Liknavý přístup žalobkyně ke zjišťování skutečné výše škody, pak nemůže jít k tíži žalovaného, když žalobkyně se o výši škody a o osobě, vůči níž bude vznášet odpovědnostní nároky, měla a mohla dozvědět již v srpnu 2020. Ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní také vyplývá, že ke vzniku škody došlo hasebním zásahem nebo bezprostředně po uhašení požáru a že znalcem zjišťovaná škoda vznikla nepochybně již před datem [datum]. Žalovaný má za to, že není osobou odpovědnou k náhradě škody, neboť žalovaný neporušil žádnou svou povinnost. A pokud by příčinou vzniku škody byl požár, který nevznikl zaviněním žalovaného, jako okolnost vyšší moci, za příčinu vzniku škody (požár) žalovaný nemůže nést odpovědnost, neboť ve znaleckém posudku je uvedeno, že „zjištěný rozsah škody znečištěním zplodinami hoření a zatečením po hasebním zásahu znamenal zničení většiny majetku bezprostředně po vzniku škody. Žalovaný dne [datum] doplnil, že nemovitost žalovaného na adrese [adresa] byla pojištěna pojistnou smlouvu ze dne [datum], uzavřenou s [Anonymizováno] (jako pojistitelem), a dne [datum] byla nahlášena pojistná událost, následně dne [datum] došlo k výplatě pojistného plnění žalovanému. Dále žalovaný uvedl, že neví, zda bylo s věcmi žalobkyně, po vzniku požáru manipulováno. Žalovaný vznesl námitku pomlčení, neboť žalobkyni svědčila prevenční povinnost, a žalobkyně sama věděla, že věci byly zasaženy požárem a sama konstatovala, že ty věci potřebuje přemístit a přerovnat. Z tohoto důvodu se žalovaný domnívá, že nic nebránilo žalobkyni, aby se sama přesvědčila, v jakém stavu se věci nachází. A subjektivní právo promlčecí doby jí v této žalobě již nesvědčí, neboť jí uplynula promlčecí 3-letá doba, pro uplatnění nároku u soudu. Liknavost žalobkyně v tom, že se do skladu dostaví až v roce 2023 je nerozhodná, neboť se jedná o subjektivní promlčecí dobu. Znalec ve svém znaleckém posudku uvádí nějaké ceny, avšak z faktury společnosti [Anonymizováno] vyplývá, že objednavatelem a vlastníkem věcí, které jsou předmětem žaloby, je [jméno FO] a [Anonymizováno]. Tedy věci, které jsou předmětem žaloby, jsou ve spoluvlastnictví, a jak plyne ze znaleckého posudku, byly zakoupeny v roce 2014 a jak je nepochybně soudu obecně známo, manželství uzavřela žalobkyně s panem [Anonymizováno] v roce 2016. Dále žalovaný namítal, že znalecký posudek obsahuje vyčíslení škody a vyčíslení původní hodnoty jednotlivých věcí (postelí), které učinila žalobkyně předmětem žaloby, nesouhlasí s fakturou od společnosti [Anonymizováno]. S ohledem na shora uvedené, žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 11. 2. 2020 došlo k požáru v [adresa], v nemovitosti, kde měla žalobkyně uskladněny movité věci.

4. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný nese odpovědnost za vznik škody na uskladněných věcech žalobkyně v nemovitosti žalovaného v [adresa]. Dále byla sporná výše škody a zda žalobkyně je oprávněnou osobou pro podání této žaloby (zejména, zda je jediným vlastníkem 4 movitých věcí). Dále bylo sporné, zda nárok žalobkyně na náhradu škody, nebyl již promlčen. Dále bylo sporné, kdy se žalobkyně poprvé dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro náhradu škody.

5. Z nesporných skutkových tvrzení žalobkyně i žalovaného a dále z nájemní smlouvy, má soud prokázáno, že žalobkyně (nájemkyně) a žalovaný (pronajímatel) uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytového prostoru, sloužícího k podnikání (dále jen „nájemní smlouva“), nacházející se v přízemí budovy č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, s účinností od [datum]. V článku XI., věta první, nájemní smlouvy, se pronajímatel zavázal po celou dobu nájmu udržovat předmět nájmu v provozu schopném stavu. Ze stejnému článku XI. nájemní smlouvy, pak plyne povinnost nájemce, který je povinen oznamovat pronajímateli neprodleně veškeré vzniklé škody a veškeré nezbytné opravy. Soud se domnívá, že logicky by pak shodná povinnost (oznamovat škody) měla být upravena i pro pronajímatele, avšak i když výslovně v nájemní smlouvě tako povinnost pro pronajímatele uvedena není, tato povinnost pronajímateli plyne ze zákona, jako prevenční povinnost (viz níže, právní hodnocení k § 2901 a 2902 o.z.). Z nesporných skutkových tvrzení žalobkyně i žalovaného a ze záznamu o předání místa zásahu ze dne [datum], má soud prokázáno, že dne [datum] došlo k požáru v [adresa], č.p. [Anonymizováno], v nemovitosti, kde měla žalobkyně uskladněny movité věci. Požárními orgány bylo místo zásahu předáváno dne [datum] a bylo uloženo zajistit statické posouzení objektu, dále zajistit plechovou krytinu, dále aby byl uvolněný materiál zajištěn proti povětrnostním vlivům a zajistit kontrolu požářiště odbornou elektrotechnickou firmou, a dále zajistit zákaz vstupu. A objekt byl předán hasičským záchranným sborem, stanice [adresa], dne 11. 2. 2020.

6. Tvrzením žalobkyně, ze znaleckého posudku znalce, [tituly před jménem] [jméno FO], včetně fotografií poškozených movitých věcí, z výpisu z účtu [právnická osoba] ze dne [datum], z vyúčtování znalečného ze dne [datum] a z faktury společnosti [Anonymizováno] na movité věci (zejména 2 postele a 2 matrace), má soud prokázáno, že znalecký posudek byl zadán před zahájením řízení, na žádost žalobkyně a za účelem posouzení příčin škody na uskladněných věcech a současně na ocenění škody způsobené na uskladněných věcech. Znalec vypracoval znalecký posudek č. [č. účtu] dne [datum]. Znalec ve znaleckém posudku dospěl k závěru, že příčinou poškození uskladněných věcí žalobkyně byla agresivní vlhkost zplodin hoření a hasební zásah hasičů [adresa] dne [datum] (str. 45, bod 5, posudku). Následně na uložených věcech začaly vznikat plísně, které svým působením rozleptávají a rozkládají povrchy na nichž se usadí (str. 17 znaleckého posudku). Škoda na uskladněných věcech byla znalcem vyčíslena ve výši [částka]. Výše nové ceny, časové ceny a výše škody, u postele 1, včetně matrace a postele 2, včetně matrace, je podrobně popsána na str. 27 a 28 znaleckého posudku a v tabulce na str. 41 a 42 znaleckého posudku. Pod bodem 24) znalec ověřil současné prodejní ceny oceňovaného majetku oceňovaných věcí, dle prodejních portálů na internetu. Pod bodem 3.2. znalec stanovil technické a časové hodnoty a výše škody na movitém majetku. V tabulce na straně 41 posudku znalec uvedl u jednotlivých movitých věcí novou cenu a výši škody (časovou cenu), u postele 1 a 2 uvedl, že mají životnost 20 let a jejich stáří stanovil na 6 let, tedy pokud byl posudek vypracován 2023, pak věci byly zakoupeny 2017 (a nikoliv 2014, jak mylně uváděl žalovaný). V tabulce na straně 41 posudku znalec uvedl u jednotlivých movitých věcí novou cenu a výši škody (časovou cenu), u matrace 1 a 2 uvedl, že mají životnost 10 let a jejich stáří stanovil na 6 let, tedy pokud byl posudek vypracován 2023, pak věci byly zakoupeny 2017 (a nikoliv 2014, jak mylně uváděl žalovaný). Znalec dospěl k závěru, že náhrada škody za postel 1), postel bílá kožená značky [Anonymizováno], rozměry: 230x218x64, potažená látkou činí [částka] a za matraci 1) značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], rozměry 200 x 200, činí [částka]. Dále za postel 2) postel bílá na nožičkách značky [Anonymizováno], potažená bílou kůží, rozměry 191 x 225 činí [částka] a za matraci 2) značky [Anonymizováno], rozměry 180 x 200 činí [částka]. Žalobkyně, v řízení uplatnila nárok na náhradu škody za postel 1) ve výši 130.000 Kč, za matraci 1) ve výši 35.000 Kč, za postel 2) ve výši 100.000 Kč a za matraci 2) ve výši 35.000 Kč, tedy celkovou náhradu škody ve výši 300.000 Kč. Žalobkyni zaplatila dne [datum] za vypracování znaleckého posudku částku ve výši [částka]. Znalec učinil prohlídku oceňovaného majetku na adrese [adresa], [Anonymizováno], dne [datum]. Z faktury společnosti [Anonymizováno], vystavené na odběratele [jméno FO] and [Anonymizováno], má soud prokázáno, že faktura byla vystavena na nové zboží, pod bodem 2) faktury je uvedena postel, rozměry 230 x 218 za cenu [částka]. Pod bodem 3) je uvedena matrace o rozměrech 200 x 200 cm za cenu [částka]. Pod bodem 4) je uvedena postel o rozměrech 180 x 200 cm za cenu [částka]. Pod bodem 5) je uvedena matrace o rozměrech 180 x 200 cm za cenu [částka]. Na faktuře se nachází další zboží, které není předmětem žaloby. Faktura neobsahuje datum vydání.

7. Tvrzením žalobkyně, z fotografií ve spise na č.l. 96 až 114, a z výslechu svědka [jméno FO] (jednatele stěhovací firmy [právnická osoba]), z faktury za stěhování ze dne [datum], má soud prokázáno, že fotografie zachycují movité věci žalobkyně, které byly uskladněny v kartonových krabicích, z fotografií je na první pohled zřetelné, že věci byly promáčené neboť kartonové krabice jsou zvlněné a potrhané. Například na fotografii na č.l. 104 jsou viditelná matrace. Fotografie neobsahují datum pořízení, ani místo vyfocení. Svědek [jméno FO] potvrdil, že byl přítomen uskladnění věcí žalobkyně v předmětu nájmu, a rovněž i jejich vyzvednutí v areálu žalovaného v únoru 2023. Svědek potvrdil, že ve skladu v [adresa] zůstaly osobní věci paní [jméno FO] (vybavení bytu, domácnosti a umělecké předměty), které následně přestěhovala firma, v únoru 2023, do pronajaté vily v [adresa]. Svědek potvrdil, že tam byly uskladněné matrace, rozložené postele (na matrace a postele výslovně ukázal svědek i na fotografiích ve spise), noční a toaletní stolky, obrazy, mnoho fotografií paní [jméno FO] a její rodiny, byla tam socha koně, rakev na její auto od společnosti [Anonymizováno], nějaké elektronika. Všechno to bylo zabalené v krabicích. Byla tam ještě, mimo sklad, ohromná bronzová socha vážící, 1,5 tuny, uložená ve speciálním dřevěném krytu. Problém byl, a bylo zcela evidentní při prvním pohledu, že kartonové krabice na matrace, byly rozmočené zespoda, byly už suché, ale bylo vidět, že tam proběhla voda. Věci byly na odlišném místě, než byly původně uloženy. Svědek uvedl, že pravděpodobně došlo ke škodě na nalakovaném nábytku nočních stolcích a ten kůň měl uhnilá kopyta. Tvrzením žalobkyně, výslechem svědka [jméno FO] a faktura ze dne [datum] pak prokazují, že byly provedeny stěhovací práce dne [datum], objednatelem byla žalobkyně a movité věci byly odvezeny ze skladu v [adresa], [Anonymizováno], a věci byly dovezeny na adresu [Anonymizováno] [adresa].

8. Tvrzením účastníků a z emailové komunikace mezi účastníky v roce 2023, má soud prokázáno, že nejprve v emailu ze dne [datum] (č.l. 84 spisu) žalobkyně uvedla, že se dozvěděla od svého řidiče [právnická osoba], informaci o požáru vedle v budově v [adresa], kde měla žalobkyně uskladněny své movité věci, když žalobkyni bylo řidičem sděleno, že je tam voda a věci by potřebovaly přemístit. Datum [datum] nebylo žalovaným sporováno (bylo potvrzeno ve vyjádření žalovaného ze dne [datum]). Následně, emailem ze dne [datum] bylo žalovaným (v zastoupení, paní [jméno FO]), žalobkyni sděleno, že ohledně technického stavu budovy se obraťte na pana [jméno FO], ohledně pojištění na pana [Anonymizováno]. Žádné další skutečnosti, týkající se stavu budovy (předmětu nájmu) po požáru v [adresa], nebyly žalovaným, sděleny. Žalobkyně emailem ze dne [datum] (č.l. 42 spisu), kontaktovala žalovaného za účelem poskytnutí součinnosti pro zjištění informací, týkající se požáru v pronajímaném objektu. Telefonickým hovorem s [jméno FO] (na kterého byla žalobkyně ze strany žalované odkázána), byla žalobkyně ubezpečena, že její uskladněné věci jsou v pořádku a nebyly požárem zasaženy. Emailem ze dne [datum] (č.l. 43 spisu) od právní zástupkyně žalovaného, adresované právnímu zástupci žalobkyně, byly žalovaným poprvé dne [datum], písemně sděleny informace k požáru budovy č.p.. [Anonymizováno], v [adresa], na parcele č. [Anonymizováno], ke kterému došlo dne [datum], příčina vzniku požáru nebyla zjištěna a k jeho potlačení došlo v průběhu dopoledne dne [datum], v emailu byl zaslán i záznam o předání místa zásahu ze dne [datum]. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalovaný, prokazatelně (zejména písemně, či jiným způsobem) informoval žalobkyni o požáru a stavu předmětu nájmu v nemovitosti žalovaného v [adresa], ve kterém byly uskladněny movité věci žalobkyně, dříve, než emailem ze dne [datum].

9. Tvrzením žalovaného, z pojistné smlouvy a z dopisu o pojistném plnění, má soud prokázáno, že pojistná smlouva číslo [hodnota] byla uzavřena mezi [Anonymizováno] (jako pojistitelem) a [tituly před jménem] [adresa] - PT servis (jako pojistníkem), ze dne [datum], s počátkem pojištění [datum], místo pojištění bylo na adrese [adresa], kdy bylo sjednáno živelné pojištění. Základní živelné pojištění proti pojistným nebezpečím (požární nebezpečí, náraz nebo pád a kouř pro pojištěné věci, mezi kterými byly nemovité objekty), byla pojistná částka sjednána na částku [částka], se spoluúčastí ve výši [částka]. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události číslo [hodnota], má soud prokázáno, že [tituly před jménem] [adresa] na základě pojistné události z [datum] na adrese [adresa], kdy došlo k požáru bylo vyplaceno pojistné ve výši 4.573.333 Kč bez DPH, u škody bylo uplatněno podpojištění ve výši 35 %.

10. Po dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. [spisová značka], má soud prokázáno, že byla podána shodná žaloba ve věci řízení žalobkyně [jméno FO] proti žalovanému, [tituly před jménem] [adresa] - [právnická osoba], o zaplacení [částka], a toto řízení bylo zastaveno, usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum], a to z důvodu, že nebyl zaplacen soudní poplatek. Součástí žaloby byly přílohy, i faktura na částku [částka], od firmy [Anonymizováno] (shodná ve zdejším spise na č.l. 41). Spisem nebyla prokázána žádná nová skutková tvrzení účastníků, která by vedla k rozhodnutí ve věci samé.

11. Nesporným skutkovým tvrzením žalobkyně i žalovaného, dále z emailu ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně její doručenky, má soud prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k náhradě škody před podáním žaloby, avšak žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho.

12. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o nájmu nemovitého prostoru v budově č.p. [Anonymizováno] v [adresa], kde měla žalobkyně uskladněny movité věci, mezi kterými byly zejména 2 postele a 2 matrace, a a další movité věci. V budově č.p. [Anonymizováno] v [adresa], došlo dne [datum] k požáru a hasebnímu zásahu hasičského sboru [adresa]. Žalobkyně se poprvé dne [datum] dozvěděla, že v nemovitosti žalovaného v [adresa], kde měla žalobkyně uskladněny movité věci, došlo k požáru. Avšak žalovaným, v emailu ze dne [datum] nebyla žalobkyně nikterak informována o stavu předmětu nájmu. Žalobkyně existenci škody na jejích movitých věcech, které byly uskladněny v předmětu nájmu, zjistila poprvé, dne [datum], při stěhování movitých věcí z [adresa]. Žalovaný poprvé písemně informoval žalobkyni, o požáru, až v emailu ze dne [datum]. O okolnostech, rozhodných pro uplatnění náhrady škody, se tak žalobkyně dozvěděla až při stěhování dne [datum], dále z emailu žalovaného ze dne [datum] a ze znaleckého posudku ze dne [datum]. Žalobkyně zadala před podáním žaloby, vyhotovení znaleckého posudku a znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovil znalecký posudek dne [datum] a vyčíslil škodu na všech uskladněných věcech žalobkyně, v nemovitosti žalovaného v [adresa], na částku [částka], za 4 movité věci které byly předmětem žaloby (2 postele a 2 matrace) by dle znaleckého posudku mohla žalobkyně požadovat náhradu škody v celkové výši [částka], tedy ve výši [částka] za postel 1, ve výši [částka] za matraci 1, dále ve výši [částka] za postel 2 a ve výši [částka] za matraci 2. Avšak žalobkyně v řízení uplatnila za 4 movité věci (2 postele a 2 matrace), nárok na náhradu škody jen ve výši [částka], tedy za postel 1 částku [částka], za matraci 1 částku [částka], za postel 2 částku [částka] a za matraci 2 částku [částka]. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u žalovaného dne [datum], avšak žalovaný neuhradil ani část škody, uplatněnou touto žalobou ve výši [částka].

13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), dle kterého, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, když mezi účastníky byla uzavřena platná nájemní smlouva. Dle § 2205 o.z., je pronajímatel povinen k následujícím základním povinnostem: přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Podle § 2901 věta první o.z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Podle § 2902 věta první o.z., kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Dle § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Dle § 2910 o.z., za škodu odpovídá ten, kdo vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného. Dle § 2913 odst. 1 o.z., pokud strana poruší povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně. Předmětem řízení, byla škoda na movitých věcech žalobkyně, dle § 2952 o.z., kterou žalobkyně požadovala po žalovaném z důvodu, že došlo ke zničení jejích movitých věcím, které byly uskladněny v nemovitosti žalovaného v [adresa] na základě nájemní smlouvy, když v nemovitosti žalovaného dne [datum] došlo k požáru a hasebnímu zásahů hasičského záchranného sboru [adresa]. Když žalovaný porušil smluvní povinnost dle § 2913 odst 1 o.z., ale i povinnost stanovenou zákonem, v souladu s § 2910 o.z..

14. Podmínkami vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu, je prokázání existence odpovědnostního titulu (porušení zákonné povinnosti žalovaného), dále prokázání vzniku škody a současně i prokázání existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny současně, aby bylo možno odpovědnost žalovaného za škodu vyslovit. V tomto řízení žalobkyně prokázala, že tvrzená škoda v žalované výši vznikla, zaviněním žalovaného, nejen porušením nájemní smlouvy, ale i na základě porušení povinnosti, stanovené zákonem.

15. Pokud jde o námitku promlčení, kterou učinil žalovaný, soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok není promlčen. Podle § 619 odst. 2) o.z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1) o.z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Podle § 629 odst. 1) o.z., obecná promlčecí lhůta trvá tři roky, avšak podle § 636 odst. 1) o.z. se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let. ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Škoda v tomto případě vznikla ještě před 18. 8. 2020 (kdy měla žalobkyně první informaci od svého řidiče o požáru v budově v [adresa]), a příčinou vzniku škody byla agresivní vlhkost zplodin hoření a hasební zásah hasičů [adresa] dne [datum], spolu s nečinností žalovaného, který nikterak neinformoval žalobkyni o požáru a stavu nemovitosti po požáru, navíc když žalovaný bez souhlasu žalobkyně (a bez informování žalobkyně), přemístil movité věci žalobkyně do jiné (vedlejší) nemovitosti v [adresa]. I když žalobkyně sama kontaktovala žalovaného, za účelem získání informací k požáru v nemovitosti, kde měly být uskladněny věci žalobkyně, již [datum] (a měla tak sice povědomí o požáru), avšak žalovaná v řízení nikterak neprokázala, že by žalobkyni prokazatelně o vzniku požáru a stavu nemovitosti, zasažené požárem, písemně informovala, neboť žalovaná pouze emailem ze dne [datum] odkázala žalobkyni na další osoby (bez bližších informací o stavu nemovitosti po požáru). Žalovaný pak v řízení nikterak netvrdil a ani neprokázal, z jakého důvodu (a kdy) přemístil movité věci žalobkyně (z předmětu nájmu), do jiné nemovitosti, a zejména žalovaný netvrdil a ani neprokázal, kdy žalobkyni oznámil přemístění jejích movitých věcí z původní nemovitosti (označené v nájemní smlouvě), do jiné nemovitosti žalovaného. Žalovaný v řízení nesporoval, že by došlo k přemístění movitých věcí žalobkyně, na výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., nikterak nereagoval. Žalovaný písemně informoval žalobkyni o požáru, až v emailu ze dne [datum]. Pokud byla dne [datum] podána tato žaloba, jejímž předmětem byla náhrada škody, když žalobkyně se s ohledem na nečinnost žalovaného (v postavení pronajímatele), o reálném stavu uskladněných movitých věcí, poprvé dozvěděla až při odvozu svých věcí ze skladu, nebytového prostoru v nemovitosti žalovaného, dne [datum], byla žaloba podána v 3-leté promlčecí lhůtě. Podstatné okolnosti, pro počátek běhu promlčecí doby a pro uplatnění nároku na náhradu škody, tedy vědomost o škodě a vědomost o osobě povinné k její náhradě, se žalobkyně dozvěděla až z emailu žalovaného ze dne [datum] a z vypracovaného znaleckého posudku ze dne [datum], tudíž subjektivní promlčecí lhůta žalobkyně pro podání této žaloby ze dne [datum], v době podání žaloby taktéž neuplynula. Proto soud uzavřel, že námitka promlčení, vznesená žalovaným, není důvodná.

16. S ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobkyně, i s ohledem na skutková tvrzení ze strany žalovaného, a po provedeném dokazování při 2 ústních jednáních, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena [datum] smlouva o nájmu a již [datum] (cca již za jeden měsíc od uzavření smlouvy) došlo v nemovitosti, kde byly movité věci žalobkyně uskladněny, k požáru. Poprvé v emailu ze dne [datum] (spis č. l. 84), se žalobkyně snažila získat informace o údajném požáru, na email žalovaná reagovala sice již dne [datum] (v zastoupení paní [jméno FO]), avšak žádné konkrétní informace o požáru a stavu nebytových prostor (nemovitosti, kde byl sjednán předmět nájmu), nebyly žalobkyni, ze strany žalovaného, sděleny. Teprve až emailem ze dne [datum] (spis č.l. 43) byly právní zástupkyní žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], žalobkyni podány informace, týkající se požáru v [adresa], na parcele č. [Anonymizováno], v budově č.p. [Anonymizováno], dne [datum], spolu se zasláním zápisu o předání místa zásahu. Avšak v řízení nebylo nikterak prokázáno, že by žalovaný, přímo žalobkyni, informoval o tom, že došlo k požáru a že dochází k následnému vzniku škody, tak jak ukládá ustanovení § 2902 občanského zákoníku, kdy žalovaný měl povinnost oznámit možné následky, které souvisely s požárem a existencí větší vlhkosti na uložených věcech. Žalovaný měl navíc i povinnost, stanovenou v ustanovení § 2901 občanského zákoníku, kdy žalovaný měl povinnost zakročit nad věcmi, nad kterými měl kontrolu (ve své nemovitosti). Žalovaný měl obecnou zákonnou povinnost zakročit a odvrátit rostoucí škody na uložených věcech, dle § 2901 o.z. a zákonnou povinnost informovat žalobkyni o porušení jeho povinností, dle § 2902 o.z. V článku XI., věta první, nájemní smlouvy, se pronajímatel zavázal po celou dobu nájmu udržovat předmět nájmu v provozu schopném stavu, a pokud žalovaný po požáru (dne [datum]) neudržoval předmět nájmu, nemovitost č.p. [Anonymizováno] v [adresa], kde měly být dle nájemní smlouvy, movité věci žalobkyně uskladněny, v provozuschopném stavu, tedy zejména bez vlhkosti a s dostatečným větráním, či vysoušením, porušil tak žalovaný povinnost i smluvní. Soud neshledal námitku žalovaného, týkající se promlčení žalobou dotčeného nároku za důvodnou, neboť pro náhradu škody zde platí desetiletá lhůta pro promlčení a žaloba byla podána v řádné objektivní promlčecí lhůtě, ale i v řádné subjektivní promlčecí lhůtě (viz odstavec 15). Soud nemůže považovat email žalobkyně ze dne [datum] za oznámení ze strany žalovaného o možné existenci požáru, neboť není jednoznačné, jak byl požár rozsáhlý, zda tam bylo zasahováno vodou, či práškovým hasicím přístrojem a zda vůbec se požár týkal uložených věcí žalobkyně, na základě nájemní smlouvy mezi účastníky. Emailem ze dne [datum] se žalobkyně snažila získat bližší informace o požáru, avšak emailem žalované ze dn e19. 8. 2020 nebyly bližší informace ze strany žalovaného, sděleny. Žalovaný prokazatelně žalobkyni informoval o požáru, až emailem ze dne [datum] (viz odstavec 8). Žalovaný v řízení nikterak nevysvětlil, z jakého důvodu a jakého dne došlo k přesunu věcí, které se dle nájemní smlouvy měly nacházet v jiné budově, než v které byly následně uskladněny při vyzvednutí v roce 2023. Žalovaný bez vědomí a bez souhlasu žalobkyně, movité věci žalobkyně, přesunul do vedlejší budovy. Žalovaný byl zcela pasivní a ponechával stav movitých věcí žalobkyně, ačkoliv věděl o požáru, víceméně na náhodě. Žalobkyně doložila svůj nárok vyhotoveným znaleckým posudkem (viz odstavec 6), kde znalec ohodnotil jednotlivé movité věci, mezi věcmi ohodnotil i postel 1, matraci 1, postel 2, i matraci 2, vycházel ze současných prodejních cen, za které lze tyto věci nakoupit a v tabulce pod bodem 3.2 znaleckého posudku na straně 41 znaleckého posudku, pak vyčíslil jednotlivou výši škody. U všech čtyř movitých věcí bylo stanoveno stáří 6 let, znalecký posudek byl vyhotovován [datum] a již ve znaleckém posudku cenu snížil s ohledem na stáří movitých věcí. I když znalec ohodnotil postel 1 na hodnotu [částka], žalobkyně pak v řízení požadovala za tuto postel 1, částku [částka]. I když znalec ohodnotil matraci k posteli 1 na částku [částka], žalobkyně pak požadovala náhradu škody za tuto matraci 1 ve výši [částka]. I když znalec ohodnotil postel 2 na částku [částka], žalobkyně pak požadovala náhradu škody za tuto postel ve výši [částka]. I když znalec ohodnotil i matraci číslo [hodnota] na částku [částka], za tuto matraci číslo [hodnota] žalobkyně požadovala částku [částka]. Žalobkyně částky víceméně snížila v každém případně téměř o polovinu vyčíslené hodnoty znalcem, tudíž nejsou namístě námitky žalovaného, že žalobkyně neprokázala cenu svých movitých věcí (více viz 20). Žalobkyně ke svým tvrzením předložila i fakturu, která je ve spise na č. listu 34, kde jsou uvedeny hodnoty za novou postel 1, postel 2, i matraci 1 a matraci 2, avšak znalec ve znaleckém posudku pak vycházel z cen za nové věci a ceny ponížil s ohledem na opotřebení s užíváním, za dobu 6 let. Žalobkyně v řízení unesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván k náhradě škody, či ke smírnému jednání, avšak žalobkyni ničeho neuhradil, i když pro případ nenadálých událostí, jako je požár, byl žalovaný pojištěn a mohl být i pojištěn pro případné zničení movitých věcí, nicméně pojištění žalovaného v tomto řízení nehraje roli a nevedlo k rozhodnutí ve věci samé.

17. Soud po provedeném dokazování, má navíc prokázáno (tvrzením žalobkyně, z nájemní smlouvy a zejména z výslechu svědka [jméno FO]), že předmět nájmu byl podle nájemní smlouvy ze dne [datum] vymezen v čl. I., jako přízemí budovy č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] zapsaného na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]. Avšak věci žalobkyně se dne [datum] nacházely v jiné budově bez č.p./ev. č., která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]. Proto soud uložil žalovanému povinnost, dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. aby ve lhůtě do konce ústního jednání (dne [datum]) doplnil skutková tvrzení a navrhl k nim důkazy, za 1. kdy došlo ke změně prostoru, ve kterých bylo uskladněno zboží žalobkyně a za 2., kdy žalovaný oznámil žalobkyni, že došlo ke změně prostoru, ve kterých bylo uskladněno zboží žalobkyně. Žalovaný na výzvu soudu ničeho nedoplnil. Žalovaný tak, bez svolení žalobkyně a bez oznámení žalobkyni, manipuloval s movitými věcmi žalobkyně v rozporu s nájemní smlouvou, čímž žalovaný (jako pronajímatel) nese zodpovědnost za vznik škody na movitých věcech žalobkyně, ke kterým prokazatelně po požáru v [adresa] (dne [datum]), došlo, i když žalovaný nezavinil vznik samotného požáru.

18. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně není vlastníkem movitých věcí, ale jen spoluvlastníkem. K tomu soud odkazuje na provedené dokazování (zejména znalecký posudek a vystavenou faktura na 4 movité věcí), ze kterých bylo prokázáno, že žalobou dotčené 4 movité věci (2 postele a 2 matrace) byli ke dni [datum] (posuzování znaleckého posudku) ve stáří 6 let, tedy byly zakoupeny v roce 2017 a nikoliv roce 2014, jak mylně namítal žalovaný. Faktura na movité věci pak datum zakoupení neuvádí. A soudu není známa informace z bulvárních médií, týkající se datumu (ani místa) uzavření manželství žalobkyně s panem [Anonymizováno], ani majetkové uspořádání manželů. Žalovaný v řízení uváděl, že k uzavření manželství došlo v roce 2016, je to možné, ale pak by byly věci zakoupeny po uzavření manželství. Nicméně, soud odkazuje na ust. § 1127 o.z., které obsahuje zásadu solidarity aktivní, jež spočívá v tom, pokud je více solidárních věřitelů, z nichž každý může po dlužníku požadovat celé identické plnění (§ 1877). Dlužník však je povinen plnit jen jednou a uspokojí-li jednoho ze solidárních věřitelů, solidární závazek tím zaniká a ostatní věřitelé již po něm nemohou ničeho žádat. Ve shodě s tímto obecným pojetím aktivní solidarity její závěry shledala judikatura aplikovatelnými v plném rozsahu i na právní poměry spoluvlastníků, když vyložila, že ve sporech s jinými osobami ohledně společné věci má každý z věřitelů své samostatné právo k uplatnění pohledávky (popřípadě části pohledávky). Poté, co jeden ze solidárních věřitelů požádá o plnění (příp. uplatní pohledávku proti dlužníkovi žalobou u soudu), nemůže již jiný věřitel požadovat po dlužníkovi plnění a dlužník není ani oprávněn mu plnit. Věřitel, který vykonal právo prevence, se tak stává jediným věřitelem vůči dlužníkovi a ostatní věřitelé ztrácejí právo pohledávku uplatnit. Závazek tak zaniká splněním dluhu tomu věřiteli, který o plnění požádal první (rozsudek NS 28 Cdo 594/2006), viz komentář, Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 1. vydání, 2013, s. 485 - 488: M. Králík. S ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení § 1127 o.z. a komentář k danému ustanovení, soud uzavřel, že žalobu na náhradu škody, za zničené 4 movité věci, může podat i jen jeden ze spoluvlastníků, tudíž námitka žalovaného, že by samotné žalobkyni nesvědčila aktivní legitimace pro tento spor (a pravděpodobně, když dle žalovaného by měl na straně žalobkyně vystupovat i manžel žalobkyně, avšak toto žalovaný výslovně netvrdil), není důvodná.

19. Žalovaný v řízení dále namítal, že o skutečnostech rozhodných pro náhradu škody se žalobkyně dozvěděla již dne 18. 8 2020. Žalobkyně sice v řízení tvrdila, že o požáru v [adresa] se dozvěděla dne [datum], avšak dále tvrdila, že o stavu uskladněných věcí se žalobkyně dozvěděla až při stěhování věcí ze sladu v [adresa], dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, zejména emailem ze dne [datum], odeslaného právní zástupkyní žalovaného, že žalovaný poprvé žalobkyni informoval o požáru, až dne [datum]. Žalovaný tak v řízení neprokázal, že by žalobkyni o stavu nemovitosti (předmětu nájmu), informoval dříve. Žalovaný byl v postavení pronajímatele a měl povinnost na základě čl. XI. nájemní smlouvy „po celou dobu trvání nájmu udržovat předmět nájmu v provozu schopném stavu.“, dále měl žalovaný obecnou zákonnou povinnost zakročit a odvrátit rostoucí škody na uložených věcech dle § 2901 o.z. a současně i zákonnou povinnost informovat žalobkyni o porušení jeho povinností dle § 2902 o.z.. Žalovaný svou nečinností a porušením nejen smluvní povinnosti, ale i zákonné povinnosti, zavinil vznik škody na 4 movitých věcech žalobkyně, když žalobkyni nikterak, před datem [datum], prokazatelně neinformoval o požáru a o stavu nemovitosti (předmětu nájmu), ve kterém byly umístěny movité věci žalobkyně.

20. Žalovaný namítal vyčíslení výše škody, když znalecký posudek obsahuje vyčíslení škody, avšak vyčíslení původní hodnoty jednotlivých věcí (postelí), které učinila žalobkyně předmětem žaloby, nesouhlasí s fakturou od společnosti [Anonymizováno]. K tomu soud odkazuje na odstavec 6 rozsudku, kde se podrobně vyjadřuje ke znaleckému posudku. Pod bodem 3.2. znalec stanovil technické a časové hodnoty a výše škody na movitém majetku. V tabulce na straně 41 posudku znalec uvedl u jednotlivých movitých věcí novou cenu a výši škody (časovou cenu), u postele 1 a 2 uvedl, že mají životnost 20 let a jejich stáří stanovil na 6 let, tedy pokud byl posudek vypracován 2023, pak věci byly zakoupeny 2017 (a nikoliv 2014, jak mylně uváděl žalovaný). V tabulce na straně 41 posudku znalec uvedl u jednotlivých movitých věcí novou cenu a výši škody (časovou cenu). Je tedy logické, že faktura společnosti [Anonymizováno] na nové zboží movitých věcí obsahuje jiné ceny, než znalecký posudek ze dne [datum], který posuzoval současné prodejní ceny movitých věcí, jak znalec uváděl ve znaleckém posudku pod bodem 2.4., strana 27 posudku a současně v tabulce na straně 41., bod 3.2 posudku znalec hodnotil i časovou cenu ve stáří 6 let, tedy výši škody. Námitku žalovaného, týkající se vyčíslení výše škody soud neshledal za důvodnou, když znalecký posudek ze dne [datum], vyhotovený před podáním žaloby, obsahoval všechny zákonné náležitosti, a řádně vyčíslil náhradu škody. Navíc za situace, když žalobkyně požadovala náhradu škody nižší, než jí umožňoval znalecký posudek.

21. V řízení tak bylo žalobkyní prokázáno, že žalovaný porušil, nejen své zákonné povinnosti, ale i povinnost smluvní. V řízení bylo žalobkyní prokázáno, že žalovaný žalobkyni, obratem, či v přiměřené lhůtě, písemně neoznámil stav nemovitosti (předmětu nájmu) po požáru nemovitosti, ve které měla žalobkyně uskladněny věci, když poprvé žalovaný informoval žalobkyni o této skutečnosti (o požáru a stavu nemovitosti), až v emailu ze dne [datum]. Ze znaleckého posudku byla zjištěna i příčina vzniku škody, související s požárem a hasebním zásahem, když na movité věci žalobkyně působila agresivní vlhkost zplodin, a tím, že žalovaný včas žalobkyni o požáru a stavu nemovitosti (předmětu nájmu) neinformoval, žalovaný tak zavinil vznik škody, která by nevznikla v takovém rozsahu, v jakém byla zjištěna znaleckým posudkem. Vznik škody na movitých věcech žalobkyně je tak v příčinné souvislosti s jednáním (nekonáním) žalovaného, neboť škoda na movitých věcech žalobkyně nevznikla tím, že by movité věci žalobkyně, shořely při požáru. Výše škody pak byla prokázána vyhotoveným znaleckým posudkem, který obsahoval všechny zákonné náležitosti, když žalobkyně požadovala částku nižší, než kterou ji za 4 movité věci, umožňovalo ohodnocení škody ve znaleckém posudku. S ohledem na shora uvedené, soud po provedeném dokazování uzavřel, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, proto soud žalovanému uložil povinnost, zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši 300.000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.

22. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu za důvodnou, neboť žalovaný neuhradil dlužnou částku do [datum] (do data stanoveného v předžalobní výzvě), tudíž ode dne následujícího, se žalovaný dostal do prodlení. Proto soud, dle § 1970 o.z., přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 15 % ročně z dlužné částky [částka], ode dne [datum] do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit úspěšné žalobkyni náklady řízení. Tyto náklady se skládají z odměny za zastoupení advokátem podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna za 7 úkonů právní služby, vždy ve výši [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, vyjádření na výzvu soudu učiněné žalobkyní dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], vyjádření na výzvu soudu učiněné žalobkyní dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], celkem ve výši [částka] (7 x [částka]). Dále 7x paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby, po [částka] dle § 13 odst. 4 vyhlášky (7 x [částka]), celkem ve výši [částka]. Dále 21% DPH ve výši [částka] (z částky [částka]) dle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Součástí nákladů řízení je i uhrazené znalečné ve výši [částka], které žalobkyně zaplatila za vyhotovený znalecký posudek, kterým bylo činěno dokazování ve zdejším řízení, a který učinil výpočet náhrady škody a ocenění zůstatkové ceny movitých věcí. Proto soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], jak je uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.

24. Lhůtu k plnění, soud uložil v souladu s ustanovením dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

25. Soud zamítl důkaz, výslechem znalce, navržený žalovanou až po koncentraci řízení, neboť důkaz by byl v rozporu s hospodárnosti řízení, neboť ústní jednání by muselo být odročeno a žalovanému ničeho nebránilo, tento důkaz navrhnout dříve (ve lhůtě pro koncentraci řízení). Dle žalované, byl výslech navržen při ústním jednání dne [datum], s ohledem na provedený důkaz fakturou, neboť faktura se v řízení neobjevila poprvé při dokazování spisem 17 C, k tomu soud uvádí, že faktura byla založena ve spise již dne [datum] (viz č.l. 34 spisu).

Poučení