52 C 416/2016-780

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] se sídlem [adresa žalobkyně], zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], se sídlem [adresa], proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované], zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], o určení vlastnického práva k nemovitostem, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] nacházející se v obci [obec] a k. ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo], vedených u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], ve výši 70.656 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva ke 2 pozemkům, pozemku p. [číslo] p. [číslo] oba nacházející se v obci [obec] a k. ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo], vedených u [stát. instituce], [stát. instituce] (v původní žalobě ze dne [datum] žalobkyně požadovala určení vlastnictví k 12 pozemkům v [katastrální uzemí], avšak na základě zpětvzetí žaloby, zůstaly předmětem řízení jen tyto 2 pozemky). Žalobkyně podala tuto žalobu, z důvodu duplicitního zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí, kde byla jako vlastník žalobou dotčených pozemků, uvedena nejen žalobkyně, ale i Česká republika, s právem hospodaření pro žalovanou, tedy [anonymizována tři slova] [obec]„ [anonymizována dvě slova]“ (v době vydání rozsudku, dne [datum], již duplicitní vlastnictví netrvalo). Žalobkyně tvrdila, že tyto nemovitosti žalobkyně nabyla od právního předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], [IČO], neboť předmětná část zemského povrchu byla historicky označena, jako pozemek ve zjednodušené evidenci-původ pozemkový katastr-původní k.ú. [příjmení] [anonymizováno], Knihovní vložky [anonymizováno], [katastrální uzemí], kde je uvedeno, že se vkládá právo vlastnické pro [anonymizována tři slova] [anonymizováno] v [obec] národní podnik. [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [obec], byl rozhodnutím ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen, a majetek byl převeden na [anonymizována tři slova], se sídlem [adresa], který v roce [rok] změnil název na [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] a v roce [rok] změnil název na [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova]. Dle rozhodnutí ministra zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] byla s účinností od [datum] zřízena státní hospodářská organizace [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [obec] a současně byla s ním sloučena i státní hospodářská organizace [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], která tím zanikla. Následně rozhodnutím ministra zemědělství, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl zrušen [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [obec], bez likvidace a majetek přešel dnem [datum] na státní podnik [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Rozhodnutím ministerstva zemědělství čj. [rok] [číslo] ze dne [datum] byl zrušen bez likvidace ke dni [datum], státní podnik [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a veškerý majetek tohoto zrušeného státního podniku byl dnem [datum] převeden na [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], se sídlem [adresa], [IČO] a v tomto rozhodnutí bylo uvedeno, že se do vlastnictví [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], vkládají pozemky, k nimž měl zrušený státní podnik právo hospodaření. Předmětné pozemky nebyly nikdy v právu hospodaření žalované, když právní předchůdci žalobkyně nikdy právo hospodaření k těmto pozemkům na žalované, či její právní předchůdkyně, [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno], či na jakýkoliv jiný subjekt, nepřevedli žádným platným právním úkonem, dle tehdy platných právních předpisů (hospodářského zákoníku), či hospodářskou smlouvou nebo opatřením nadřízeného orgánu. Žalobkyně pak popsala procesní nástupnictví vlastnického práva k žalovaným pozemkům z právních předchůdců žalobkyně, na žalobkyni a odkazovala, že toto právní nástupnictví žalobkyně bylo zhodnoceno již v několika soudních řízeních o určení vlastnictví k nemovitostem (například, řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka], řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 23 C 200/2006, řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 42/2006, řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. 21 C 141/2006 a řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9, pod sp. zn. 10 C 275/2006). Jelikož Česká republika byla v době vydání prvního rozsudku ve věci samé, neoprávněně zapsána, jako,.duplicitní vlastník“, s právem hospodaření pro žalovanou, k uvedeným žalovaným pozemkům a žalobkyně nemohla dosáhnout zápisu vlastnického práva k těmto pozemkům do katastru nemovitostí výlučně ve svůj prospěch, je podle ustanovení § 80 písm. c). občanského soudního řádu, zákona 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) dán naléhavý právní zájem na podání této žaloby. I když ke dni vyhlášení druhého rozsudku ve věci samé (dne [datum]) nebylo již duplicitní právo v katastru nemovitostí zapsáno, neboť po právní moci prvého rozsudku ve věci samé, žalobou dotčené pozemky, žalobkyně jako oprávněný vlastník převedla na další subjekt, nadále žalobkyně trvala, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem dvou žalobou dotčených pozemků. Neboť po zrušeném rozsudku (na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu) se již vlastnická práva neobnovila do stadia zápisu duplicitního vlastnictví žalobkyně a žalované, a to s ohledem na úpravu § 243g odst. 2 o.s.ř., představující procesní ochranu třetích osob, která svá práva odvíjí od rozhodnutí později v dovolacím řízení zrušeném. Na základě shora uvedeného, žalobkyně trvala na vyhovění žalobě v plném rozsahu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť na základě delimitace ze dne [datum] byly všechny předmětné pozemky převedeny do správy (resp. práva hospodaření) [anonymizována tři slova] [obec], který je právním předchůdcem žalované. Je pravdou, že sporným vlastnictvím ve sporu mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) - jako žalobkyní a žalovanou se soud v minulosti již zabýval. V tomto kontextu žalovaný odkázal na pravomocný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (ve znění opravného usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), který byl potvrzen rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Předmětem uvedeného řízení bylo určení vlastnického práva k pozemkům, a to k pozemkům, které vznikly z původní parcely [anonymizována dvě slova], zapsané ve vložce [číslo] poz. knihy pro kat. úz. [příjmení] a z této parcely vznikly i všechny pozemky, které jsou předmětem žaloby v dané věci. Všechny výše označené pozemky vznikly z původní parcely zapsané v pozemkové knize v knihovní vložce [číslo] zemské desky v k.ú. [příjmení], pod běžným [číslo] jako [anonymizováno] parc. [číslo] role s právem vlastnickým pro [anonymizována dvě slova] - [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Podle vykonatelného výměru zemského úřadu v [obec] přešlo právo vlastnické ke dni [datum] na [anonymizována dvě slova]. Ke dni [datum] přešlo právo vlastnické na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] v [obec] a na [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova]. Tento zápis byl ke dni [datum] výměrem ministerstva školství a osvěty zrušen a právo vlastnické vráceno [anonymizována dvě slova]. Podle výnosu ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] se odepisuje parcela [číslo] do knihovní vložky [anonymizováno] v k.ú. [příjmení] s právem vlastnickým pro [anonymizována dvě slova]. Podle prohlášení ONV [okres] ze dne [datum] a administrativní dohody ze dne [datum] se vkládá právo vlastnické pro [anonymizována dvě slova] - [anonymizována tři slova] v [obec], [anonymizována dvě slova]. Výnosem Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství v [obec] ze dne [datum] se poznamenává při vlastnictví [anonymizována dvě slova] změna operativní správy na [anonymizována dvě slova] [obec] - [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Delimitační listinou [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o převodu pozemků přešel pozemek [anonymizována dvě slova], (v rámci pozemku evidovaného v [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]) do správy, resp. práva hospodaření [anonymizována tři slova] [obec] - a to ke dni [datum]. Pozemek parc. [číslo] k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] vznikl neměřičským záznamem [číslo] ze dne [datum] při doplnění pozemků zjednodušené evidence oddělením z výchozího pozemku parc. [číslo] který vznikl geom. plánem č. zak. [číslo] ze dne [datum] oddělením z parcely [číslo] v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Pozemek parc. [číslo] k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] vznikl neměřičským záznamem [číslo] ze dne [datum] při doplnění pozemků zjednodušené evidence oddělením z výchozího pozemku parc. [číslo] který vznikl geom. plánem č. zak. [číslo] ze dne [datum] oddělením z parcely [číslo] která vznikla geom. plánem č. zak. [číslo] [číslo] ze dne [datum] v předmětné části oddělením z výchozího pozemku z parc. [číslo] v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Tedy již k datu [datum] byla správa předmětných pozemků převedena na jiný subjekt - než byl právní předchůdce žalobkyně, a nemohlo proto po datu [datum] dojít k jejímu převodu na právní předchůdce žalobkyně, proto žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. V průběhu řízení, dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět v části, kde se domáhala určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všechny pozemky v katastrálním území Horní Počernice. V této části soud řízení zastavil usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 52 C 416/2016-299 ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Předmětem řízení tak zůstaly již jen 2 pozemky a to pozemek parc. [číslo] k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo].

4. Později v řízení, dne [datum], tedy až po vyhlášení rozsudku Nejvyššího soudu v této věci (28 Cdo 67/2020-665 ze dne [datum rozhodnutí]), vzala žalobkyně žalobu zpět vůči dřívější žalované č.2), [země] [anonymizováno 7 slov]. V této části soud řízení zastavil usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 52 C 416/2016-690 ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. V řízení tak na straně žalované zůstal jen [anonymizována tři slova] [obec]„ [anonymizována dvě slova]“.

5. V této věci, Obvodní soud pro Prahu 9, vydal rozsudek pod č.j. 52 C 416/2016-592 ze dne [datum rozhodnutí], kterým určil, že žalobkyně je vlastníkem žalobou dotčených pozemků (pozemek parc. [číslo] k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]), dále žalobu vůči žalované [číslo]), [anonymizována tři slova] [obec]„ [anonymizována dvě slova]“ zamítl a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

6. Odvolací soud, Městský soud v Praze, rozsudkem pod č. j. 58 Co 199/2019-631 ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek soudu I. stupně potvrdil, dále odmítl odvolání žalované č.2) a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

7. Nejvyšší soud České republiky, rozsudkem pod č.j. 28 Cdo 67/2020-665 ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 58 Co 199/2019-631, vyjma výroku I. (odmítavého výroku), zrušil a současně zrušil i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 52 C 416/2016-592 ze dne [datum rozhodnutí]. Rozsudek Nejvyššího soudu v e svém odůvodnění použil závěry z nedávného rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde se velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, odchýlil při řešení otázky, zaniklo-li podle § 57 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb. právo hospodaření s věcmi ve vlastnictví státu i těm státním podnikům (u nichž byla funkce zakladatele přenesena na obce), které byly zrušeny před účinností zákona č. 219/2000 Sb. a probíhala jejich likvidace, od právního názoru odlišného od toho, který byl vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 5387/2007. V citovaném rozsudku velký senát vysvětlil, že„ subjekty, na které mělo dopadat ustanovení § 57 zákona č. 219/2000 Sb., měly specifické postavení, kdy se jednalo o státní podniky, státní rozpočtové a příspěvkové organizace, které spravovaly majetek ve vlastnictví státu (případně ho i zhodnocovaly), avšak byly podřazeny pod zakladatelskou, resp. zřizovatelskou, funkci jednotlivých obecních zastupitelstev.“ Uvedl dále, že„ čistě gramatickým výkladem ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. by bylo lze dospět k závěru, že se dotčené ustanovení vztahuje na ty státní podniky, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona existovaly („ dosud nezanikly“). V případě těch státních podniků, které již byly zrušeny před účinností zákona č. 219/2000 Sb., a probíhala jejich likvidace, nebyl by ovšem dán - podle rozsudku velkého senátu - důvod pro takový zásah do jejich práv k věcem ve vlastnictví státu,„ neboť tyto již směřovaly k zániku (jednalo se patrně především o podniky, u nichž obce splnily svou povinnost podle ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. je zrušit).“ Nadto velký senát poukázal na případné nepříznivé konsekvence, jež by případný zásah do majetkových poměrů měl na průběh již probíhající likvidace státních podniků. Dovolací soud dospěl k závěru, že ustanovení § 57 zákona č. 219/2000 Sb., nedopadalo na ty státní podniky (u nichž funkce zakladatele byla přenesena na obce), které byly ke dni účinnosti tohoto zákona již zrušeny, pročež tyto státní podniky ani nepozbyly dle ustanovení § 57 odst. 5 tohoto zákona, právo hospodaření k věcem ve vlastnictví státu. Dovolací soud tak neshledal za správné, právní posouzení věci odvolacím soudem, v části závěru, že žalovaná 2), [anonymizováno 7 slov], je ve sporu věcně pasivně legitimována, neboť s majetkem státu je s účinností od [datum] oprávněna hospodařit příslušná organizační složka státu. Proto dovolací soud, rozsudek odvolacího soudu, i soudu I. stupně zrušil.

8. Soud nejprve v řízení posuzoval, zda je dán na straně žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným pozemkům, dle ustanovení § 80 písm. c) občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.). V daném případě se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem, když v katastru nemovitostí bylo (v době vydání prvého rozhodnutí ve věci) zapsáno duplicitní vlastnictví, a to nejen žalobkyně, ale i České republiky a žaloba na určení vlastnického práva byla pro žalobkyni jedinou cestou, jak dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že na straně žalobkyně je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k žalobou dotčeným pozemkům. Viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 5335/2015 ze dne [anonymizována dvě slova], který rozhodl, je-li v katastru nemovitostí proveden duplicitní zápis vlastnictví, lze jej odstranit rozsudkem ve sporu o určení vlastnického práva. Obdobně také rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002 ze dne [datum rozhodnutí]. V mezidobí, po právní moci rozsudku soudu prvého stupně a potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu, Městského soudu v Praze, avšak ještě před vydáním zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu, žalobkyně jako vlastník, převedla dva žalobou dotčené pozemky, do vlastnictví České republiky, s příslušností hospodařit s majetkem, pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (neboť se v daném místě má jednat o křižovatku). Tato skutečnost, změny duplicitního zápisu vlastnictví, pak vyplývá i z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí (ze dne [datum]). Pokud tedy žalobkyně jednala, před vydáním zrušujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu, jako oprávněný vlastník a pozemky převedla na jiný subjekt, má tak žalobkyně naléhavý právní zájem, aby soud v tomto řízení, potvrdil žalobkyni vlastnictví, dvou žalobou dotčených pozemků, i když byly v mezidobí pozemky převedeny na jiný subjekt (když tomuto jinému subjektu svědčí právní ochrana, jako oprávněnému nabyvateli).

9. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo nesporné, že pozemky, parc. [číslo] v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] (dále jen„ žalované pozemky“), vznikly z původní parcely, [anonymizována dvě slova], [katastrální uzemí]. Mezi žalobkyní a žalovanou je nesporné vlastnictví žalovaných pozemků, a to až do okamžiku, dne [datum], kdy byl majetek (tedy i vlastnictví žalovaných pozemků) převeden na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec] (právní předchůdkyně žalobkyně).

10. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo sporné, kdo je vlastníkem žalovaných pozemků, a zda delimitační listinou, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] přešly i 2 žalobou dotčené pozemky do správy (práva hospodaření), právě žalované, [anonymizována tři slova] [obec] a to ke dni [datum]. Žalovaná tvrdila, že po datu [datum] nemohlo dojít k převodu žalovaných pozemků na právní předchůdkyni žalobkyně. Žalobkyně naopak tvrdila, že pozemky zůstaly ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně (tedy žalobkyně).

11. Po zrušeném rozsudku soudu I. stupně (na základě rozsudku Nejvyššího soudu České republiky), soud I. stupně neopakoval znovu, již provedené dokazování (listinnými důkazy založenými ve spise), neboť provedení dokazování v průběhu celého sporu, bylo mezi účastníky nesporné.

12. Z tvrzení žalobkyně a z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [příjmení] [jméno], vložka [osobní údaje žalobkyně] [číslo], dále z výnosu ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a z rozhodnutí ministra zemědělství a výživy ČSSR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud prokázáno, že [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], byl zapsán do podnikového rejstříku, dne [datum], po-té byl vymazán z důvodu zrušení bez likvidace ke dni [datum] a majetek zrušeného podniku se všemi právy a závazky, byl převeden na podnik [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova]. S účinností od [datum], byla zřízena státní hospodářská organizace [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], neboť byly sloučeny státní hospodářské organizace, mezi kterými byla i společnost, [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] – [osobní údaje žalobkyně] [číslo], a k tomuto dni, [datum] přešly na [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [obec], majetková práva a závazky státních hospodářských organizací, které byly s ním sloučeny. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl ke dni [datum] zrušen [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [obec] bez likvidace a s účinností od [datum] byl založen [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], IČ: [číslo] (zakládací listina ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Z tvrzení žalobkyně a na základě výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [příjmení] [jméno], vložka [anonymizováno], a také z rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], [IČO], byl zapsán do podnikového rejstříku dne [datum], který byl vymazán pro zrušení ke dni [datum], bez likvidace, dle rozhodnutí ministra zemědělství ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podle kterého veškerý majetek, práva a závazky zrušeného státního podniku, byly ke dni [datum] převedeny tak, že 1 akcie této akciové společnosti v nominální hodnotě 100.000 Kč byla převedena na Českou republiku, avšak ostatní majetek zrušeného podniku byl převeden do [právnická osoba], [anonymizováno] [obec] a mezi tímto majetkem byly do vlastnictví akciové společnosti vloženy pozemky, k nimž měl zrušený státní podnik právo hospodaření. Z tvrzení žalobkyně a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum], sp. zn. [číslo], [spisová značka], byl povolen zápis [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], [IČO], do podnikového rejstříku. Dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, schválilo privatizační projekt [právnická osoba], kdy [právnická osoba] byla rozdělena do tří nových akciových společností, a to za 1. [právnická osoba], za 2. [právnická osoba] a za 3. [právnická osoba]. Dne [datum], pod č.j. [číslo] [spisová značka] byl dán pokyn [anonymizována tři slova] [anonymizováno], a to Ministerstvu zemědělství ČR, k převodu majetkové účasti, spojené s realizací schváleného privatizačního projektu [právnická osoba], [anonymizováno] [obec]. Dle notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], [spisová značka], přešly na [právnická osoba], [anonymizováno] [IČO], všechny nemovitosti, které se nacházely mimo [katastrální uzemí], [obec], [obec] a [obec]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, ze dne [datum rozhodnutí], rg. [spisová značka], byl povolen zápis o výmazu [právnická osoba], a.s., a v souladu s privatizačním projektem, schváleným dne [datum], se právním nástupcem akciové společnosti staly tyto společnosti, za 1. [právnická osoba], a.s., a za 2., [právnická osoba], a za 3. [právnická osoba]. Z tvrzení žalobkyně, spolu s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, ze dne [datum rozhodnutí], rg. [spisová značka] a úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], má soud za prokázané, že byl povolen zápis [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], do obchodního rejstříku, dne [datum], společnost byla založena jediným zakladatelem - [anonymizována tři slova] [anonymizováno], tato společnost pak zanikla bez likvidace, splynutím se společností za 1. [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], za 2. [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], [IČO] a za 3. [právnická osoba], [IČO], do nástupnické [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa]. Dále z tvrzení žalobkyně a spolu s notářským zápisem, č. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], má soud za prokázané, že zakladatelé [právnická osoba], [IČO], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], [IČO] a [právnická osoba], [IČO], rozhodly o založení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], práv a majetkových hodnot, které tvořily jednotlivé podniky. Dne [datum] byla do obchodního rejstříku zapsána v oddíle [anonymizováno], vložce [číslo] společnost [právnická osoba], [IČO], tato společnost pak byla vymazána dne [datum], neboť zanikla bez likvidace, splynutím se společností 1. [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], společností 2. [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], [IČO] a společností 3. [právnická osoba], [IČO], do nástupnické [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem v [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] [právnická osoba], [IČO] pak byla vymazána dne [datum]. Na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], byly z obchodního rejstříku vymazány [právnická osoba] podnik [právnická osoba], dále [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [IČO], [právnická osoba], [IČO], neboť společnosti zanikly bez likvidace, splynutím do nástupnické [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO] a na společnost přešlo jako na právního nástupce jmění shora uvedených zaniklých společností. [právnická osoba], [IČO], pak byla vymazána ke dni [datum], z důvodu rozdělení na nově vzniklé společnosti, a to 1. [právnická osoba], [IČO] a za 2. [právnická osoba], [IČO]. Z tvrzení žalobkyně a dále na základě notářského zápisu ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], dále z Projektu rozdělení a usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], soud má za prokázané, že valná hromada [právnická osoba], a.s., [IČO], rozhodla o rozdělení společnosti na nově vzniklé nástupnické společnosti, a to za 1. na [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a za 2. na společnost [právnická osoba], [IČO], neboť [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], byla zrušena bez likvidace, s přechodem jmění na nástupnické společnosti, a to v souladu s Projektem rozdělení, a na nástupnickou [právnická osoba], [anonymizováno] přešlo obchodní jmění, vymezené ve znaleckém posudku, včetně nemovitostí specifikovaných, dle přílohy [číslo] Projektu rozdělení a také včetně veškerých nemovitosti, které nebudou k rozhodnému dni rozdělení, a které nebudou ke dni zápisu rozdělení zapsány na příslušných listech vlastnictví, ale budou později pouze„ nalezeny“ a pokud se bude jednat o pozemky a stavby na území [anonymizováno] [obec]. Na nástupnickou společnost [právnická osoba] přešel majetek, vymezený v čl. 4 Projektu rozdělení a nemovitosti, specifikované v příloze [číslo] Projektu rozdělení. Z tvrzení žalobkyně a z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], byla [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO] zapsána do obchodního rejstříku dne [datum] a tato společnost byla vymazána [datum], neboť společnost zanikla bez likvidace, rozdělením kombinací, se založením nové nástupnické společnosti [právnická osoba], [IČO] a rozdělení sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO]. Dle tvrzení žalobkyně a také dle výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], byla dne [datum] do obchodního rejstříku zapsána [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO] (a tato společnost je jedním ze dvou právních nástupců zaniklé [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO]), na společnost přešla část jmění rozdělené [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a to v rozsahu definovaném v Projektu rozdělení a smlouvě o rozdělení, zbývající část jmění rozdělované společnosti přešla na nástupnickou společnost [právnická osoba]. Na základě notářského zápisu, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] a Projektu rozdělení, má soud za prokázané, že valná hromada [právnická osoba], [anonymizováno] rozhodla o rozdělení [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a to na společnost za 1. [právnická osoba], [IČO], na kterou přešly nemovitosti, jejichž soupis je přílohou [číslo] přílohou [číslo] Projektu rozdělení a na Logistické centrum zbývající část obchodního jmění včetně nemovitostí, jejichž soupis je přílohou [číslo] Projektu rozdělení. Dle článku 4.2, článku 4.4 Projektu rozdělení k přechodu na nástupnickou společnost [právnická osoba], se určují pozemky uvedené v příloze 6 v projektu rozdělení a nemovitosti, nabyté rozdělovanou společností po rozhodném dni, s výjimkou nemovitostí nacházejících se v katastrálním území [obec], [územní celek], okres [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Dle bodu 5.

2. Projektu rozdělení majetek rozdělované společnosti nezachycený v účetnictví ke dni předcházejícímu rozhodnému dni a neuvedený v rozvahách nástupnických společností přejde na nástupnickou [právnická osoba] [anonymizováno], pokud jde o nemovitosti v katastrálním území [obec], a zbývající pozemky přejdou na [právnická osoba], [anonymizováno] Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], zanikla bez likvidace, založením nové nástupnické společnosti [právnická osoba] a sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Plzni, v oddílu B, vložce [číslo] se pak vymazává obchodní firma [právnická osoba] a zapisuje se od [datum] [právnická osoba], [anonymizováno] Dne [datum] pak dochází ke změně názvu žalobkyně na [právnická osoba], [IČO] (tedy současná žalobkyně). Na základě shora uvedeného dokazování má soud za prokázané, že v řízení bylo prokázáno právní nástupnictví na žalobkyni, [právnická osoba], [IČO] a je tak dána aktivní legitimace na straně žalobkyně pro toto řízení. S ohledem na to, že Nejvyšší soud České republiky, rozsudkem pod č.j. 28 Cdo 67/2020-665 ze dne [datum rozhodnutí], uložil soudu I. stupně, že pro potřeby dalšího řízení před soudy nižších stupňů, je nezbytné řešit, otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně, jak se podává z dosavadní rozhodovací praxe dovolacího soudu (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 2514/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3228/2018, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 439/19, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 7/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 965/2019). Soud I. stupně v novém řízení, žalobkyni vyzval, nechť doplní skutková tvrzení, týkající se její aktivní věcné legitimace pro tento spor, žalobkyně na výzvu soudu reagovala, podáním ze dne [datum], ve kterém žalobkyně odkázala na jiná rozhodnutí soudu I. stupně (včetně rozhodnutí v odvolacích řízeních), a to v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 9 C 447/2012, dále rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 9 C 245/2006, také rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 19 C 393/2012 a rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 23 C 119/2006, ve kterých byla odlišná důkazní situace. Soud I. stupně doplnil při ústním jednání dne [datum], dokazování shora zmiňovanými rozsudky a dospěl k závěru, že ve zmiňovaných rozhodnutích se jednalo o odlišnou důkazní situaci, když v řízeních nebyl hodnocen obdobný důkaz - delimitační dopis z roku [rok], a jednalo se také o jiná katastrální území. Proto ve zmiňovaných sporech, nebyla žalobkyně úspěšná. Zde však v probíhajícím řízení, byla jiná důkazní situace, ze které jednoznačně vyplynulo, že onen delimitační dopis z roku [rok], žalobou dotčené pozemky neobsahoval, tudíž pozemky nemohly přejít do vlastnictví (správy) právní předchůdkyně žalované a pozemky zůstaly ve vlastnictví právní předchůdkyně žalobkyně. I po rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], soud dospěl k závěru, že je zde dána aktivní věcná legitimace žalobkyně pro tento spor.

13. Soud dále v řízení posuzoval, zda je dána pasivní legitimace žalované. Soud se domnívá, zejména s ohledem na závazný právní názor Nejvyššího soudu, v rozhodnutí 28 Cdo 67/2020-665 ze dne [datum rozhodnutí], že pasivní legitimace k této žalobě svědčí pouze žalované, [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova]. Podle § 57 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném k [datum] (dále v tomto odstavci jen„ zákon“), dosavadní státní podniky, u nichž funkce zakladatele byla přenesena na příslušná zastupitelstva obcí a které ke dni účinnosti zákona nezanikly, nejsou organizačními složkami podle uvedeného zákona. Podle § 57 odst. 5 zákona, přechází dosavadní právo hospodaření k věcem ve vlastnictví státu, vykonávané státními organizacemi uvedenými v odstavci 1) a zaniká dnem účinnosti zákona a tyto věci jsou majetkem, dle § 10 písm. b) zákona. Podle § 10 písm. b) zákona, pak jde o věc, s níž žádná organizační složka nehospodaří, tudíž s ní hospodaří organizační složky příslušné, dle § 11, z nichž připadá v úvahu, dle odst. 2), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 77/97 Sb., o státním podniku, má podnik právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek. Zákonem číslo 51/2016 Sb., byl změněn zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a jeho nové ustanovení § 55b, účinné od 1. 3. 2016, stanoví, že„ na státní podniky, které vstoupily do likvidace před 1. 1. 2001, se § 57 zákona č. 219/2000 Sb. nevztahuje“. Avšak v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu, soud uzavřel, že v případě těch státních podniků, které již byly zrušeny před účinností zákona č. 219/2000 Sb., a probíhala jejich likvidace, nebyl by ovšem dán - podle rozsudku velkého senátu - důvod pro takový zásah do jejich práv k věcem ve vlastnictví státu,„ neboť tyto již směřovaly k zániku (jednalo se patrně především o podniky, u nichž obce splnily svou povinnost podle ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. je zrušit).“ Proto dovolací soud dospěl k závěru, že ustanovení § 57 zákona č. 219/2000 Sb., nedopadalo na ty státní podniky (u nichž funkce zakladatele byla přenesena na obce), které byly ke dni účinnosti tohoto zákona již zrušeny, pročež tyto státní podniky ani nepozbyly dle ustanovení § 57 odst. 5 tohoto zákona, právo hospodaření k věcem ve vlastnictví státu.

14. Z tvrzení žalované a z vyjádření Ministerstva financí, odbor hospodaření s majetkem státu dne [datum], a s ohledem na závazný právní názor Nejvyššího soudu, v rozhodnutí 28 Cdo 67/2020-665 ze dne [datum rozhodnutí], má soud prokázáno, že žalované svědčilo právo hospodaření s majetkem státu. Ministerstvo financí poskytlo specializovaným pracovníkům ministerstev a dalším vybraným organizačním složkám státu, také i vybraným státním podnikům v likvidaci, aktualizované stanovisko k § 57 z.č. 219/2000 Sb. v kontextu s § 55b zákona ve znění zákona č. 51/2016 Sb.. Podle výkladu Ministerstva financí se přechodné ustanovení nevztahovalo na státní podniky, které ještě před nabytím účinnosti zákona o majetku státu (dále jen ZMS), tedy před [datum] vstoupily do likvidace. Podporou pro správný výklad Ministerstva financí je ustanovení § 55b ZMS, které bylo do ZMS, s účinností od [datum], doplněno zákonem [číslo] kdy uvedené ustanovení mezi dotčenými státními podniky v likvidaci, výslovně uvádí, i ty dosavadní státní podniky, u nichž byla funkce zakladatele přenesena podle zvláštních právních předpisů na zastupitelstva příslušených obcí, ale které byly zrušeny a vstoupily do likvidace před [datum] a ust. § 57 se na ně z toho důvodu nevztahuje. Ministerstvo financí proto, v souladu s ustanovením § 55b ZMS, nadále považuje postavení státních podniků v likvidaci, jako postavení státních organizací za nezpochybnitelné. Je však nutné zdůraznit, že se jedná pouze o právní stanovisko Ministerstva Financí a nikoliv o závazný právní předpis).

15. Z tvrzení účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí a to nejen ke dni podání žaloby, ale i v době rozhodování soudu, má soud prokázáno, že pozemek [číslo] o výměře 5306m2 (silnice) a pozemek [číslo] o výměře 4077 m2 (dálnice), zapsané pro okres [územní celek], k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo], [územní celek], [list vlastnictví], bylo ke dni vyhlášení prvého rozsudku ve věci samé, zapsáno duplicitní vlastnické právo, nejen pro žalobkyni ([právnická osoba], [IČO]), ale také pro Českou republiku, s právem hospodaření s majetkem státu, svědčící pro žalovanou, tedy [anonymizována tři slova] [obec]„ [anonymizována dvě slova]“, [IČO], což vyplývá i z dopisu ze dne [datum], kterým byli účastníci obeznámeni o duplicitním zápisu vlastnictví. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] (ke dni vyhlášení druhého rozsudku soudu I. stupně ve věci samé), má soud prokázáno, že v katastru nemovitostí již nebylo zapsáno u žalobou dotčených pozemků, duplicitní právo, vlastnické právo svědčí již jen České republice, s příslušnosti hospodařit s majetkem státu pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], neboť žalobkyně jako oprávněný vlastník (po právní moci rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum] a potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum]), převedla dva žalobou dotčené pozemky, na třetí subjekt. Z vyjádření účastníků a z dopisu katastru nemovitostí ze dne [datum], má pak soud prokázáno, že katastrální úřad zapsal do operátu evidence nemovitostí, delimitaci ze dne [datum], kterou (dle katastru nemovitost) [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] (právní předchůdce dnešního podniku [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]) nabyl právo hospodaření s majetkem státu k pozemkům parcelního čísla [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]. V roce [rok] byl do evidence nemovitostí zapsán geometrický plán [číslo] kterým vznikly mimo jiné, pozemky parcelního čísla [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a další pozemky z části pozemku parcelního čísla [anonymizováno] [číslo], odpovídající částem pozemku parcelního čísla [anonymizována dvě slova], k. ú. [příjmení] (Součet výměr výše zmíněných pozemků však nebyl od pozemků parcelního čísla [anonymizována dvě slova] v k. ú. [příjmení] nikdy odečten). Po roce [rok] přešel operát evidence nemovitostí do operátu katastru nemovitostí a pozemky s označením EN začaly být označovány jako KN. V roce [rok] katastrální úřad zapsal do operátu katastru nemovitostí následující tři geometrické plány, [webová adresa] [číslo] [webová adresa] [číslo] [webová adresa] [číslo]. Prvním geometrickým plánem [číslo] vznikl pozemek parcelního čísla [anonymizováno] [číslo] a pozemek parcelní čísla [anonymizováno] [číslo]. Druhým geometrickým plánem [číslo] byly vytvořeny pozemky parcelního čísla [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a pozemek parcelního čísla [anonymizováno] [číslo]. Třetím geometrickým plánem [číslo] vznikly pozemky parcelního čísla [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] a zároveň jako obnovení části pozemku parcelního čísla [anonymizována dvě slova], k. ú. [příjmení]. Po zápisu třetího geometrického plánu byla u pozemku parcelního čísla [anonymizována dvě slova] změněna výměra, a to na 38 981 m2. V roce [rok] pak katastrální úřad zapsal do operátu katastru nemovitostí souhlasné prohlášení ze dne [datum], kterým [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova], nabyl právo hospodaření s majetkem státu k pozemku parcelního čísla [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]. V roce [rok] bylo katastrálnímu úřadu předloženo k zápisu souhlasné prohlášení ze dne [datum], kterým [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova], nabyl právo hospodaření s majetkem státu k pozemku parcelního čísla [anonymizováno] [číslo]. Dle neměřičského záznamu [číslo] byl vytvořen pozemek parcelního čísla [anonymizováno] [číslo], jako obnovení části pozemku parcelního čísla [anonymizována dvě slova], k. ú. [příjmení] a po tomto zápisu byl v operátu katastru nemovitostí pozemek parcelního čísla [anonymizována dvě slova], k. ú. [příjmení] evidován s výměrou 37 923 m2. V roce 2011 pak katastrální úřad zapsal do operátu katastru nemovitostí souhlasné prohlášení o vlastnictví ze dne [datum], kterým [právnická osoba] [anonymizováno] nabyla vlastnické právo k pozemku parcelní čísla [anonymizována dvě slova], k.ú. [příjmení], o výměře 37 923 m2 a geometrický plán [číslo] kterým byl vytvořen pozemek parcelního čísla [anonymizováno] [číslo] a pozemek parcelního čísla [anonymizováno] [číslo]. Neměřičským záznamem [číslo] byl obnoven pozemek parcelního čísla [anonymizována dvě slova], k. ú. [příjmení], o výměře 37 923 m2, zapsaný na LV [číslo] s vyznačením vlastnického práva pro [právnická osoba] [anonymizováno], a to pozemky [anonymizováno] [číslo] o výměře 5 321 m2 a [anonymizováno] [číslo] o výměře [číslo] m2 a další pozemky. Poté katastrální úřad zrušil na LV [číslo] s vyznačením vlastnického práva pro [právnická osoba] [anonymizováno] pozemek parcelního čísla [anonymizována dvě slova], k. ú. [příjmení] a zapsal na nově založený LV [číslo] s vyznačením duplicitního zápisu vlastnického práva pro Českou republiku s právem hospodaření s majetkem státu pro [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova], k celku a pro [právnická osoba] [anonymizováno] k celku pozemky [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], k. ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] (a další pozemky). Z tvrzení účastníků, z výpisu z katastru nemovitostí a z geometrických plánů, má soud prokázáno, že první pozemek parc. [číslo] k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] vznikl geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], oddělením z parcely [číslo] v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Druhý pozemek parc. [číslo] k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] vznikl geometrickým plánem č. zak. [číslo] ze dne [datum], oddělením z parcely [číslo] v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Tyto žalované vznikly z dřívější parcely, parcely [anonymizováno] parcelního čísla [anonymizováno], zapsané v knihovní vložce [anonymizováno], pro [katastrální uzemí].

16. Soud nemá prokázáno, z tvrzení žalované a z dopisu ze dne [datum], tedy z dopisu o delimitaci, že by předmětem delimitace měly být i 2 žalované pozemky parc. [číslo] či pozemky, z nichž vznikly, tedy pozemky [číslo], [číslo].

17. Dle § 132 odst. 1 o.z., vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě skutečností stanovených zákonem. Po právní stránce soud posoudil žalobu, dle § 132 odst. 1 o.z., kdy žalobkyně v řízení usilovala o určení vlastnického práva k nemovitostem (2 pozemkům), které měla v minulosti řádně nabýt.

18. Soud v řízení na základě shora uvedených důkazů a na základě skutkových tvrzení účastníků posuzoval, zda je právě žalobkyně vlastníkem žalovaných pozemků. Soud si nejprve položil otázku, zda je dána na straně žalobkyně aktivní legitimace pro tento spor a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci pro tento spor (viz odstavec 11). Soud podotýká, že aktivní legitimace žalobkyně, nebyla v tomto řízení sporována. Soud dále v řízení posuzoval pasivní legitimaci žalované a dospěl k závěru, že žalovaná je pasivně legitimována pro tento spor, (viz odstavec 12). Mezi žalobkyní a žalovanou bylo nesporné, že pozemky, parc. [číslo] v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo], vznikly z původní parcely, [anonymizována dvě slova], [katastrální uzemí]. Mezi žalobkyní a žalovanou je nesporné vlastnictví žalovaných pozemků, a to až do okamžiku, dne [datum], kdy byl majetek (tedy i vlastnictví žalovaných pozemků) převeden na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec] (právní předchůdkyně žalobkyně). Mezi žalobkyní a žalovanou bylo po celou dobu řízení sporné, kdo je vlastníkem žalovaných pozemků, a zda delimitační listinou, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] přešly i dva žalobou dotčené pozemky do správy (práva hospodaření), právě žalované, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] a to ke dni [datum]. Žalovaná v řízení tvrdila, že po datu [datum] nemohlo dojít k převodu žalovaných pozemků na právní předchůdkyni žalobkyně. Žalobkyně pak naopak tvrdila, že pozemky zůstaly ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně (tedy žalobkyně), neboť žalované pozemky nejsou uvedeny v delimitační listině ze dne [datum]. V řízení soud dále posuzoval, zda právo hospodaření, k žalovaným pozemkům svědčilo právním nástupcům [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] v [obec] (tedy právním nástupcům žalobkyně). Z dokazování vyplývá, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], národní podnik, byl zrušen ke dni [datum] bez likvidace (výnosem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) a jeho majetek byl převeden na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec]. Tato skutečnost je prokázána i obsahem knihovní vložky [číslo] kde je uvedeno u pozemků [anonymizováno] (ale i pozemku [číslo]) v [katastrální uzemí], že byla dne [datum] podle výnosu Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], poznamenána při vlastnictví Československého státu, změna správy na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec] – [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Ke dni [datum] pak veškerá majetková práva [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], přešly na [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [obec], který byl zrušen ke dni [datum] a s účinností od [datum] byl založen [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] byl zrušen na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bez likvidace, když majetek byl ke dni [datum] převeden do [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], [IČO] (s výjimkou jediné akcie [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]), neboť do vlastnictví akciové společnosti byly vloženy pozemky, k nimž měl zrušený státní podnik právo hospodaření. K rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum] se vyjádřil i Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 9. 10. 2008, č.j. 28 Cdo 5017/2007, ve kterém soud uvedl, že nemá pochybnost o tom, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl v souladu se zákonem č. 111/1990 Sb., o státním podniku, a zákonem č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zrušen bez likvidace státní podnik [anonymizována dvě slova] a jeho pozemky pak byly převedeny do [právnická osoba], [anonymizováno] [obec] a Česká republika byla vlastníkem akcií [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], nikoliv však vlastníkem majetku společnosti. Soud tak dospěl k závěru, že ke dni [datum] svědčilo k původním pozemkům, ze kterých vznikly žalované pozemky, právo hospodaření, a to [právnická osoba] průmyslu, státnímu podniku biologických, technických a obchodních služeb, jehož veškerý majetek byl převeden na [právnická osoba] a další právní předchůdce žalobkyně. Žalobkyně tak prokázala, že právo hospodaření k žalovaným pozemkům svědčilo i jejím právním předchůdcům. Shodný závěr učinil i soud v pravomocném rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 60 C 44/2006-372 ze dne [datum rozhodnutí], kde soud uzavřel, že žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku [číslo], v k.ú. [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo].

19. Dále soud velmi podrobně posuzoval nejen tvrzení žalobkyně, ale i žalované, a to zejména k dopisu o delimitaci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a dospěl k závěru, že tato delimitační listina neobsahuje žalované pozemky [číslo] a [číslo], neboť ve vztahu k těmto pozemkům soud neshledal, že by se shora uvedená delimitace vztahovala i na tyto pozemky, a že by právní předchůdci žalobkyně k těmto pozemkům ztratili právo správy (resp. právo hospodaření) a následně právo vlastnické. Ve vztahu k těmto pozemkům, které byly vytvořeny z pozemku dle [anonymizována dvě slova], v [katastrální uzemí], byl prokázán vznik práva hospodaření pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [osobní údaje žalobkyně] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] (administrativní dohoda ze dne [datum], obsah knihovní vložky [číslo]), a toto právo hospodaření bylo převedeno na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] - [číslo jednací]), následně na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] - [číslo jednací]), následně na [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] - [číslo jednací]) s tím, že rozhodnutím ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí] - [číslo jednací] byly tyto pozemky vloženy do [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], [IČO]. Vlastnické právo k předmětným pozemkům přešlo následně na [právnická osoba] [IČO], a to na základě notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] - [spisová značka], [spisová značka] a obsahu privatizačního projektu [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [IČO], když na [právnická osoba], [anonymizováno] [IČO], přešly všechny nemovitosti nacházející se mimo [katastrální uzemí], [obec], [obec] a [obec], tedy i nemovitosti nacházející se na území [anonymizováno] [obec]. Následně nemovitosti nepřešly na společnost [právnická osoba], neboť nebyl proveden vklad do katastru nemovitostí (§ 59 odst. 5, § 483 odst. 3 obchodního zákoníku), a z daného důvodu pozemky parc. [číslo] přešly do majetku [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO] (viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], výpis z obchodního rejstříku, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo]), následně pak přešly na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (notářský zápis [anonymizováno] [číslo] a [spisová značka], Projekt rozdělení – stanovil územní princip, dle něhož na nástupnickou organizaci [obec] přešly nemovitosti nacházející se v katastrálním území hl. m. [obec]) a dále i na žalobkyni (notářské zápisy ze dne [datum], Projekt rozdělení – stanovil rovněž územní princip a na [právnická osoba] [anonymizováno] [IČO] přešly nemovitosti ve všech katastrálních území, s výjimkou k.ú. [obec]). Shodný závěr učinil i soud v pravomocném rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 60 C 44/2006-372 ze dne [datum rozhodnutí]. S ohledem na shora uvedené, u pozemků parc. [číslo] z nichž byly vytvořeny pozemky, ke kterým se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva, k pozemku parc. [číslo] k pozemku [číslo], soud shledal kontinuitu právního nástupnictví ze [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], [anonymizována dvě slova], na současnou žalobkyni, a proto soud žalobě na určení vlastnického práva vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

20. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch, a tím byla právě žalobkyně, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které má povinnost uhradit neúspěšná žalovaná. Tato odměna se skládá ze zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 20.000 Kč (původně bylo zaplaceno 60.000 Kč, avšak soudem byl po částečném zastavení vrácen soudní poplatek ve výši 40.000 Kč). Dále ze soudního poplatku z odvolání ve výši 10.000 Kč. Tato částka je dále tvořena odměnou advokáta ve výši 37.500 Kč (15 úkonů právní služby, vždy ve výši 2.500 Kč za 1 úkon pr. služby), dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7, § 11 odst 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky) a to za převzetí zastoupení, podání žaloby ze dne [datum], návrh na částečné zastavení ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum], vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum], odvolání ze dne [datum], doplnění odvolání na výzvu soudu ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalované [číslo]) ze dne [datum], ústní jednání před odvolacím soudem dne [datum], vyjádření k dovolání ze dne [datum], zpětvzetí žaloby vůči žalované [číslo]) ze dne [datum], sdělení na výzvu soudu ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum]. Dále 15 krát režijním paušálem po 300 Kč, celkem tedy 4.500 Kč (za 15 úkonů právní služby, tedy 15x 300Kč), dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Dále soud přiznal 21% DPH ve výši 8.820 Kč (z částky 42.000 Kč) dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.. Žalobkyně by měla nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 80.820 Kč, avšak žalobkyně navrhovala, aby jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 70.656 Kč (před soudem I. stupně ve výši [číslo] + odvolací řízení [číslo] + dovolací řízení [číslo] + před soudem I. stupně po zrušujícím rozsudku ve výši [číslo]), proto soud návrhu žalobkyně vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení ve výši 70.656 Kč, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

21. Dle § 160 o.s.ř. soud stanovil žalované běžnou lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení