53 C 39/2010

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo] trvale bytem [adresa] zastoupeného Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] proti žalované [celé jméno žalované], [datum narození], [rodné číslo] trvale bytem [adresa žalované] zastoupené JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou se sídlem [adresa] o vypořádání společného změní manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují: -) pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 390 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], -) pozemek p. [číslo] – orná půda, o výměře 4.568 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [anonymizováno] u [obec], část [územní celek] XXV – [anonymizováno], [územní celek] a okres [okres] [list vlastnictví].

II. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují: -) pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 806 m2, jehož součástí je stavba – bytový dům [adresa], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] III – [anonymizováno], [územní celek] a okres [okres] [list vlastnictví].

III. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazují: -) pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 504 m2, jehož součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], -) pozemek p. [číslo] – trvalý travní porost, o výměře 650 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] III – [anonymizováno], [územní celek] a okres [okres] [list vlastnictví].

IV. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje pozemková parcela [číslo] – zahrada, o výměře 5.603 m2, zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] na [list vlastnictví].

V. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje obchodní podíl ve výši 80 %, odpovídající vkladu 80.000 Kč na základním kapitálu 100.000 Kč, ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobce].

VI. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje obchodní podíl ve výši 20 %, odpovídající vkladu 20.000 Kč na základním kapitálu 100.000 Kč, ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobce].

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 4.310.000 Kč, a to do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet [název soudu] jednu polovinu nákladů řízení zaplacených státem ve výši 35.576,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet [název soudu] jednu polovinu nákladů řízení zaplacených státem ve výši 35.576,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků. Žalobu odůvodnil tím, že manželství se žalovanou uzavřel dne [datum] v [anonymizováno] v [země]. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Liberci sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 14.12.2007. Ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství došlo k zániku společného jmění manželů. Účastníci se pokoušeli o mimosoudní vypořádání, k dohodě však nedošlo, neboť představy manželů o konkrétním způsobu vypořádání se výrazně rozcházely.

2. Pokud se jedná o movité věci, tyto byly dle žalobce vypořádány faktickým převzetím jednotlivých věcí, a proto jejich vypořádání nepožadoval.

3. Žalobce požadoval vypořádání nemovitostí ve společném jmění manželů, které představují: -) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 390 m2, jejíž součástí je stavba – rodinný dům [adresa] a pozemková parcela [číslo] – orná půda, o výměře 4.586 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [anonymizováno] u [obec], část [územní celek] XXV – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], -) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 504 m2, jejíž součástí je stavba – objekt bydlení [adresa] a pozemková parcela [číslo] – trvalý travní porost, o výměře 650 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] III – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], -) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 806 m2, jejíž součástí je stavba – bytový dům [adresa], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] III – Jeřáb, obec a okres [okres] [list vlastnictví], -) pozemková parcela [číslo] – zahrada, o výměře 5.603 m2, zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] na [list vlastnictví], 4. Žalobce dále požadoval vypořádání obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobce], [IČO], založené dne [datum], ve které jsou účastníci společníky, a to žalobce s podílem 80 % a žalovaná s podílem 20 %. Žalobce však uvedl, že tato společnost je již delší dobu ve ztrátě a na její majetek bude pravděpodobně prohlášen konkurs.

5. Žalobce dále požadoval vypořádání vnosů z jeho výlučného majetku ve prospěch společného jmění manželů. Žalobce uvedl, že před uzavřením manželství v době, kdy pobýval v SRN, vlastnil rozsáhlou sbírku [anonymizována dvě slova], které za trvání manželství postupně prodával. Část takto získaných prostředků byla použita na nabytí majetku ve společném jmění manželů. Takto měly být ve prospěch společného jmění manželů poukázány částky za prodej [anonymizováno] ve výlučném vlastnictví žalobce v průběhu trvání manželství, a to od [datum] do [datum], tak jak byly uvedeny v žalobě. Žalobce uvedl, že všechny v žalobě označené [anonymizována dvě slova] byly pořízeny před uzavřením manželství, poté již žalobce žádné [anonymizována dvě slova] nenakupoval, pouze za účelem získání peněžních prostředků prodával již dříve nashromážděnou sbírku [anonymizováno]. Žalobce rovněž uvedl, že žádné písemné doklady o zakoupení ani prodeji předmětných [anonymizována dvě slova] nemá k dispozici s výjimkou již předložených výpisů z účtu, ze kterých vyplývá, že žalobcem označené částky byly za trvání manželství poukázány na účet žalobce.

6. Dále žalobce požadoval vypořádání půjček, které poskytnul ze svých výlučných prostředků získaných před uzavřením manželství společnosti - podnik se zahraniční majetkovou účastí [příjmení] - stavební firma spol. sr.o., [IČO], se sídlem [adresa žalobce]. Půjčky společnosti poskytoval ze svých výlučných prostředků postupně, tyto byly vedeny v účetnictví společnosti a k [datum] činila výše těchto půjček označených v rozvaze jako„ provozní záloha [celé jméno žalobce]“ částku [částka] Tyto půjčky pak byly započteny na kupní cenu ve výši 6.000.000 Kč dle kupní smlouvy ze dne [datum], kterou byly nemovitosti [adresa] a [adresa] převedeny z majetku uvedené společnosti do společného jmění manželů účastníků. Půjčky byly společnosti poskytovány postupně, a to z výlučných prostředků žalobce získaných rovněž postupným prodejem sbírky [anonymizována dvě slova]. Tato společnost již v současnosti neexistuje. Po jejím zániku byly založena shora uvedená společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobce], [IČO].

7. Žalobce dále požadoval započtení částek získaných prodejem domu v [anonymizováno] ul. v [obec] ve výši 5.800.000 Kč ([datum]) a 1.200.000 Kč ([datum]), které byly použity na stavbu rodinného domu [adresa] ve [obec] u [obec]. Dům v [anonymizováno] ulici žalobce zakoupil v roce [rok] společně s p. [jméno] [příjmení] od paní [příjmení], celkem za částku 23.000.000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce v té době ještě neměl trvalý pobyt v ČR, byl jako výlučný vlastník předmětné nemovitosti zapsán v katastru nemovitostí p. [jméno] [příjmení]. Ohledně zaplacení části kupní ceny na dům v [anonymizováno] ulici žalobce uvedl, že na tuto uhradil pan [celé jméno žalobce] ze svých výlučných prostředků částku 11.500.000 Kč s tím, že smlouva byla uzavřena v roce [rok] a postupně byla splácena kupní cena v průběhu jednoho roku od uzavření kupní smlouvy. Peníze byly předávány panem [celé jméno žalobce] paní [příjmení] v hotovosti. V roce [rok] se žalobce dohodnul s p. [příjmení] na vypořádání jeho„ spoluvlastnického podílu“. Takto žalobce obdržel od p. [příjmení] výše uvedené částky, které použil na výstavbu rodinného domu ve [obec]. Dále mu pak byla na vypořádání jeho podílu převedena pozemková parcela [číslo] – zahrada v k.ú. [obec]. Žalobce dále uvedl, že žalované již jako zálohu na finanční vypořádání společného jmění manželů vyplatil dne [datum] částku 20.000 Kč a dne [datum] částku 280.000 Kč.

8. K výzvě okresního soudu podle ust. § 118a o.s.ř. při jednání dne 8.7.2020 učiněné dle pokynu odvolacího soudu (usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 14.2.2020) žalobce dále uvedl, že již z dosavadního průběhu řízení a provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že po ekonomické stránce to byl výlučně žalobce, kdo zajišťoval prostředky pro společný život účastníků a z jeho příjmů byl také nabyt veškerý majetek, který je předmětem společného jmění manželů. Tohoto byl žalobce schopen s ohledem na své zcela specifické a výjimečné schopnosti v oboru [anonymizováno] a [anonymizováno], kdy veškeré příjmy a majetek byly získány právě touto podnikatelskou činností žalobce, když je zřejmé, že jej žalovaná v této činnosti ani podpořit nemohla, když žádné takovéto znalosti či schopnosti nemá. Žalobce dále uvedl, že veškerá podnikatelská činnost a nabývání společného majetku bylo pro žalovanou v podstatě bez rizika, když zahájení i další činnost žalobce byla umožněna díky jeho předchozí podnikatelské činnosti v předmětném oboru. Žalobce nikdy nebyl nucen brát si úvěry na svou podnikatelskou činnost a případné problémy vždy řešil prodejem [anonymizováno] ve svém vlastnictví a nemusel investovat do své podnikatelské činnosti prostředky ze společného jmění manželů. Žalobce tvrdil, že žalovaná se žádným způsobem na podnikatelské činnosti žalobce nepodílela.

9. Žalobce dále tvrdil, že po celou dobu trvání manželství zajišťoval díky těmto svým výjimečných schopnostem celé rodině zcela nadstandardní životní úroveň. Díky žalobci účastníci nabyli rozsáhlý nemovitý majetek. Vedle toho si mohli dovolit drahá auta a všemožné materiální vybavení, nákladné zahraniční dovolené a nákladné kroužky pro děti. Díky žalobci žalovaná nikdy nemusela pracovat. Tento životní standard žalobce zajišťoval nejen žalované a společným dětem, ale i adoptovanému synu [jméno], kdy mezi dětmi nedělal nikdy rozdíly, ačkoliv [příjmení] biologický otec nikdy žádné výživné nehradil. Žalobce se přitom osobně v maximálním možném rozsahu podílel na péči o společnou domácnost i o děti, přinejmenším rovným dílem jako žalovaná. Navíc byla zajištěna pravidelná výpomoc třetími osobami (placené pomocnice v domácnosti), kterou platil žalobce. Žalobce trávil s rodinnou volný čas, věnoval se dětem, vozil je do školy, na kroužky apod. S péčí o domácnost žalované pomáhaly také další osoby, např. její kamarádky [jméno] a [jméno] [příjmení]. Za pomoc s úklidem jim žalobce platil. Několik let v domácnosti za úplatu vypomáhala také paní [jméno] [příjmení].

10. Žalobce se snažil co nejvíce času trávit doma a prodejem svého výlučného majetku ([anonymizována dvě slova]) získat co nejvíce prostředků k nabytí společného majetku, např. postavení společného rodinného domu ve [obec]. Žalobce se rovněž výhradně sám věnoval stavbě rodinného domu a péči o další společný majetek. Najímal stavební dělníky, koordinoval práce, nakupoval stavební materiál. Výstavba rodinného domu pak byla spojena se snahou žalobce o udržení manželství poté, co se dozvěděl o dlouhodobém mimomanželském vztahu žalované s p. [jméno] [příjmení]. Po překonání této manželské krize se pak narodila dcera [jméno] ([rok]). Žalobce také zajišťoval administrativní a jiné záležitosti spojené s vedením domácnosti (opravy, placení účtenek apod.). Osobně také zajišťoval téměř veškeré nákupy potravin, oblečení apod. pro ostatní členy domácnosti, které často vozil z [země], kde bylo zboží kvalitnější. Rovněž se významně podílel na péči o děti, vozil je na kroužky, navštěvoval s nimi různé akce, sportoval s nimi apod. Adoptoval syna žalované z předchozího vztahu a staral se o něj, stejně jako o vlastní děti.

11. Žalobce opětovně uvedl, že většinu svého majetku získal před uzavřením manželství za svého pobytu v [země]. Za výnosy z prodeje [anonymizována dvě slova] pak žalobce pořizoval majetek ve společném jmění manželů. Po uzavření manželství již s [anonymizováno] neobchodoval.

12. Žalobce dále tvrdil, že vzájemné soužití účastníků a tím i výkon podnikatelské činnosti žalobce byl dlouhodobě ovlivňován dlouhodobými mimomanželskými poměry žalované s jinými muži, zatímco žalobce za dobu trvání manželství nikdy neměl mimomanželský poměr s jinou ženou. Významné narušení vzájemných vztahů způsobil několikaletý poměr žalované s p. [jméno] [příjmení], o kterém se žalobce dozvěděl od žalované v roce 1996. Žalovaná v té době byla dokonce rozhodnuta žalobce opustit, ale poté co p. [příjmení] jejich poměr ukončil, rozhodla se vrátit k žalobci. Žalovaná se tehdy rozhodla pro další dítě, kdy oba účastníci doufali, že to přinese upevnění jejich vztahu. K tomu však nedošlo a někdy okolo roku 1999 nebo 2000 se žalobce dozvěděl o dalším vztahu žalované s p. [příjmení]. Žalobce se přesto pokoušel o udržení rodiny, přestože jej chování žalované velmi trápilo. Obnovit vzájemnou důvěru se však nepodařilo a soužití účastníků definitivně skončilo, když žalovaná v roce koncem roku 2005 opustila společnou domácnost.

13. Ohledně potřeb dětí účastníků žalobce uvedl, že adoptovaný syn [jméno] žije od rozvodu s matkou a s žalobcem se nestýká. [příjmení] [jméno] zůstal po rozchodu účastníků u žalobce. Pracuje ve firmě žalobce a tento se jej snaží podporovat v jeho osobním i profesním životě. [příjmení] [jméno] se po rozchodu odstěhovala k žalované, později se nastěhovala zpět k žalobci. V současnosti studuje soukromou vysokou školu, kdy školné ve výši 60.000 Kč ročně platí napůl žalobce i žalovaná. Všechny děti mají dnes již zajištěné vlastní bydlení. Žalovaný dále uvedl, že i v současnosti se snaží podporovat své děti z předchozího vztahu s paní [příjmení], které žijí v [země].

14. Za spravedlivé vypořádání společného jmění manželů účastníků žalobce považoval uplatnění disparity podílů v poměru 80:20 ve prospěch žalobce. Dále žalobce požadoval, aby zejména rodinný dům [adresa] a domy [adresa] a [adresa] byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Pro případ, že by nebylo možné přikázat žalobci všechny uvedené nemovitosti, upřednostnil žalobce v závěrečném návrhu přikázání rodinného domu [adresa] a domu [adresa] žalobci oproti přikázání domu [adresa] žalované.

15. Žalovaná učinila nesporným, že předmětem společného jmění manželů jsou výše uvedené nemovitosti. Spornými však učinila žalobcem nárokované vnosy. Žalovaná dále uvedla, že žalobce neměl před uzavřením manželství žádný majetek, natož hotovost či sbírku [anonymizována dvě slova], za který by mohl pořídit nemovitosti, které jsou předmětem společného jmění manželů. [anonymizována dvě slova] žalobce pořídil během trvání manželství za prostředky ze společného jmění manželů. Tyto pak průběžně během trvání manželství prodával. Se [anonymizována dvě slova] žalobce obchodoval po celou dobu trvání manželství a příjmy z této činnosti jsou příjmem do společného jmění manželů. Žalovaná proto trvá na tom, že veškerý majetek náležející do společného jmění manželů byl pořízen za trvání manželství z prostředků získaných za trvání manželství.

16. K výzvě soudu dle ust. § 118a o.s.ř. učiněné při jednání dne [datum] a dále pak při jednání dne [datum] žalovaná dále uvedla, že v manželství účastníků docházelo k nevěře z obou stran, nikoliv pouze ze strany žalované, což také bylo konstatováno na základě nesporných shodných tvrzení účastníků v řízení o rozvodu manželství u zdejšího soudu.

17. Žalovaná dále uvedla, že není pravdou, že by se žalovaná nepodílela na vedení společné domácnosti a péči o děti. Žalovaná po dobu trvání manželství zajišťovala téměř výhradně jak péči o domácnost, tak o dvě společné děti [jméno] (nar. [rok]) a [jméno] (nar. [rok]) a syna [jméno] (nar. [rodné číslo] [číslo]) z předchozího vztahu, kterého žalobce následně adoptoval (v [anonymizováno] [rok]). Rovněž žalovaná částečně pečovala o děti pana [celé jméno žalobce] z předchozího vztahu s paní [příjmení]. Vzhledem k tomu, že žalobce byl pracovně velmi vytížen a byl pracovně často mimo domov, ležela tíha péče o společnou domácnost a o děti převážně na žalované. Žalovaná také po celou dobu aktivně pomáhala žalobci v jeho podnikatelské činnosti. Byla jednatelkou i společnicí [právnická osoba] - stavební firma spol. sr.o., [IČO] a společnicí [právnická osoba] [IČO]. Ve firmě [právnická osoba] [IČO] pak byla žalovaná od roku [rok] do roku [rok] zaměstnána. Po narození dcery [jméno] byla na mateřské dovolené. Její reálná mzda (7-8 tis. Kč měsíčně) neodpovídala práci, kterou pro společnost vykonávala. V obou společnostech pak žalobci dle svých schopností a časových možností, které byly limitovány péčí o děti a domácnost, vypomáhala, a to až do doby, kdy došlo ke zhoršení vztahů mezi účastníky ([rok] [rok]). V důsledku těchto neshod se žalovaná pokoušela finančně částečně osamostatnit, když v roce 2002 absolvovala rekvalifikační kurz a v roce 2003 začala podnikat, otevřela si [anonymizována dvě slova]. Žalobce si však nepřál, aby žalovaná podnikala mimo společné aktivity účastníků a podnikání žalované bylo zdrojem častých sporů. Proto žalovaná podnikání ukončila. Vše následně vygradovalo vyhrocením vztahů mezi účastníky a odchodem žalované ze společné domácnosti v roce [rok].

18. Žalovaná uvedla, že se zasloužila o nabytí společného majetku jak prací ve firmách, tak všeobecnou pomocí a podporou žalobce v podnikatelské činnosti, a to i v oblasti obchodu s [anonymizováno], byla v rámci svým možností„ prodlouženou rukou žalobce“. Bez její osobní podpory a zajišťování každodenního chodu domácnosti a péče o děti by žalobce nebyl schopen takto rozsáhlou a intenzivní podnikatelskou činnost vykonávat. Pokud se jednalo o výpomoc třetích osob v domácnosti a hlídání dětí, tato byla pouze občasná a rozhodně nemohla nahradit soustavnou péči žalované. Žalovaná poukazovala také na skutečnost, že hypoteční úvěr sloužící k financování stavby rodinného domu ve [obec], byl získán i díky jejímu příjmu ze shora uvedených společností (byla spolužadatelkou o úvěr).

19. Pokud se jedná o příčiny rozpadu manželského soužití, žalovaná uvedla, že dle jejího názoru byl hlavní příčinou rozpadu manželského soužití velký věkový rozdíl mezi účastníky a snaha žalobce manipulovat se žalovanou a tuto zcela ovládat. Ať však byly příčiny rozpadu manželského soužití jakékoliv, tyto neměly dle názoru žalované vliv na nabytí společného majetku, společné hospodaření, ani vliv na péči o rodinu a společnou domácnost.

20. Dle názoru žalované není třeba při vypořádání společného jmění manželů brát v úvahu potřeby dětí účastníků, neboť všechny jsou již v současnosti zletilé a mají zajištění vlastní bydlení.

21. Žalovaná rovněž požadovala, aby byla zohledněna skutečnost, že žalobce od rozvodu manželství výlučně užívá společný majetek a inkasuje příjmy z jeho pronájmu.

22. Dle názoru žalované pak nejsou splněny podmínky pro uplatnění disparity podílů ve prospěch žalobce a žalovaná navrhovala, aby soud společné jmění manželů rozdělil mezi účastníky rovným dílem. 23. [název soudu] poprvé rozhodnul ve věci rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Ve svém rozhodnutí vycházel z toho, že žalobce neprokázal existenci sbírky [anonymizována dvě slova] před uzavřením manželství, a tudíž v rámci vypořádání nepřihlížel k žalobcem tvrzeným vnosům z jeho výlučného majetku do společného jmění manželů. K odvolání žalobce [název soudu] – [pobočka] usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] shora uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud pak uložil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování o žalobcem navržené důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobce před uzavřením manželství vlastnil [anonymizována dvě slova], které pak po uzavření manželství prodával, a za získané prostředky účastníci pořídili majetek ve společném jmění manželů účastníků, který je předmětem vypořádání.

24. Vázán právním názorem odvolacího soudu [název soudu] provedl rozsáhlé dokazování ohledně žalobcem tvrzené existence sbírky [anonymizována dvě slova], jejichž prodejem měl žalobce získat výlučné prostředky, za které byl pořízen veškerý nemovitý majetek, jenž je předmětem vypořádání společného jmění manželů účastníků. Provedeným dokazováním však nebyla existence [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] před uzavřením manželství prokázána. Naopak byla tvrzení žalobce ohledně její existence vyvrácena, když bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce se zabýval nákupem a prodejem [anonymizována dvě slova] po celý svůj život, a to také v době trvání manželství se žalovanou, a dokonce i po jeho skončení.

25. S ohledem na tento závěr rozhodnul Okresní soud v Liberci podruhé rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] opětovně tak, že rozdělil společný majetek mezi účastníky rovným dílem, pouze zvolil jiný způsob rozdělení předmětných nemovitostí mezi účastníky.

26. K odvolání žalobce [název soudu] – [pobočka] usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 14.2.2020 rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

27. Odvolací soud v usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uvedl, že okresní soud správně stanovil rozsah vypořádávaného majetku a hodnot tvořících společné jmění manželů, tedy nemovitý majetek a podíly účastníků v obchodní společnosti. Mezi účastníky také panovala shoda, že jde o společné věci pořízené za trvání manželství.

28. Ohledně žalobcem tvrzených vnosů dal odvolací soud okresnímu soudu za pravdu, když uvedl, že odvolací soud poté, co se velmi podrobně seznámil s obsahem spisu, dospěl k závěru, že hodnocení prvostupňového soudu v tomto směru všech zjištěných skutečností a provedených důkazů odpovídá jeho skutkovým a právním závěrům. Stejně jako soud prvního stupně také odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce ohledně vnosů svá tvrzení neprokázal, když žalobce již prvotně neprokázal ani své výlučné vlastnictví jednotlivých [anonymizována dvě slova], z jejichž prodeje uplatňoval vnosy.

29. Odvolací soud rovněž připomněl, že podmínkou úspěšného uplatnění vnosů jedním z manželů při vypořádání společného jmění je prvotně prokázání výlučného vlastnictví prostředků investovaných do masy společného jmění manželů. Jestliže žalobce v řízení tvrdil, že výlučné prostředky získal prodejem své [anonymizována tři slova], respektive prodejem jednotlivých kusů [anonymizováno] z této [anonymizováno] čítající 40 až 50 kusů, kterou vlastnil před uzavřením manželství s žalovanou, a poté tyto prostředky vložil do zhodnocení stávajícího majetku ve společném jmění manželů účastníků či na pořízení nového společného majetku, musí tvrzení žalobce popisovat celý řetězec jednotlivých na sebe navazujících událostí od počátku nabytí vlastnictví (ať již celé [anonymizováno] či [anonymizována dvě slova]), přes okolnosti prodeje každého kusu [anonymizováno], až po konečnou investici takto utržených prostředků do konkrétního majetku ve společném jmění manželů. V tomto směru se žalobci dostalo ze strany soudu náležitého poučení ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., avšak žalobci se přesto nepodařilo vymezenou dějovou linku ke každým [anonymizováno] dostatečně určitě precizovat, natož prokázat. Žalobce je přitom jednoznačně tou osobou, na které leží jak břemeno tvrzení, tak důkazní břemeno, přičemž je zcela bez významu, že od doby tvrzené realizace vnosů uplynula již dlouhá doba.

30. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat již první skutečnost nezbytnou pro úspěšné uplatnění vnosů, a to existenci [anonymizováno], či jednotlivých [anonymizována dvě slova], ve výlučném vlastnictví žalobce před uzavřením manželství. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že provedeným dokazováním nebyla prokázána existence rozsáhlé [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalobce před uzavřením manželství. Naopak bylo prokázáno, že hlavním předmětem činnosti žalobce i po uzavření manželství byl výkup, prodej a především opravy [anonymizováno], kdy všichni svědci potvrzovali, že tuto činnost provozoval jak před uzavřením manželství, tak v jeho průběhu, ale i po jeho zániku. Stanovit tak časový okamžik nabytí vlastnictví žalobce k jednotlivým [anonymizováno], pokud vyvíjel tuto podnikatelskou činnost soustavně, je o to těžší. Žádný svědek, proto ani nebyl schopen potvrdit z časového hlediska výlučné vlastnictví žalobce ke konkrétním [anonymizováno], kdy ani sama identifikace některých [anonymizováno] z fotografií svědky (např. p. [příjmení] a p. [příjmení]) nemá žádnou vypovídací hodnotu o jejich vlastnictví k určitému časovému okamžiku, a nelze tak již jen proto dovodit, že šlo o výlučný majetek žalobce, který vlastnil před uzavřením manželství.

31. Odvolací soud zdůraznil, že nebylo-li žalobcem v řízení výlučné vlastnictví konkrétních [anonymizováno] prokázáno, kdy [anonymizována dvě slova] prodával až za trvání manželství, nebylo dále nutné ani prokazovat, jaký výtěžek z nich při aukčních prodejích žalobce získal, stejně tak následné investování takto získaných prostředků jejich prodejem do majetku ve společném jmění manželů. Nelze pak ani uvažovat, že by splátky na kupní cenu za spoluvlastnický podíl k domu v [anonymizováno] ulici v [obec] byly získány jejich prodejem. Stejně jako soud prvního stupně se odvolací soud přiklonil k závěru, že splátky na tuto kupní cenu hradil žalobce až z prostředků postupně získaných z jeho podnikatelské činnosti v průběhu trvání manželství. [příjmení] závěr učinil odvolací soud rovněž ohledně prostředků poskytnutých na půjčky do obchodních společností účastníků, jejichž zápočtem na kupní cenu nemovitého majetku dovozoval žalobce další vnos z jeho výlučného do společného majetku.

32. Odvolací soud rovněž připomenul, že podle ustálené judikatury je výnos z podnikání stejně jako mzda z pracovního poměru náležející jednomu z manželů nejčastějším zdrojem společného jmění manželů, z něhož je pak pořizován společný majetek manželů. Ze žádného ustanovení občanského zákoníku nevyplývá, že společným majetkem by měl být jen zisk, chápaný jako rozdíl mezi výnosem z podnikání a náklady na podnikání v souvislosti s ním vynaložené. Není tedy žádného zákonného důvodu, aby jakýkoliv výnos z podnikání manžela byl vylučován z režimu společného jmění manželů (viz, například rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2296/2004 ze dne 18.4.2005).

33. Odvolací soud se ale neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o rovnosti podílů žalobce a žalované na vypořádávaném společném jmění manželů, když dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny podmínky pro uplatnění disparity podílů, a to jednoznačně ve prospěch žalobce.

34. Odvolací soud vyložil, že z ust. § 149 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, vyplývá, že obecné pravidlo pro vypořádání je takové, že podíly účastníků by měly být v zásadě stejné. Odchýlit se od této zásady je však možné podle odst. 3 citovaného ustanovení, kdy soud musí přihlédnout mimo jiné i k tomu, jak se každý z účastníků zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl pak odvolací soud k závěru, že ze zjištěných okolností vyplývá, že to byl výlučně žalobce, kdo využil svých mimořádných schopností a dovedností při své podnikatelské činnosti, kdy pouze jeho úsilím se účastníkům podařilo za trvání manželství nashromáždit tak rozsáhlý majetek, mající trvalou hodnotu. Dle názoru odvolacího soudu rovněž nelze pominout, že o udržení, zhodnocení a správu tohoto majetku se zasloužil rovněž výlučně žalobce. Za této situace bylo namístě, aby soud prvního stupně zvážil možnost odchýlit se od zásady rovnosti podílů, neboť to byl nesporně pouze žalobce, který jako jediný z manželů svou činností dosahoval značných příjmů, umožňujících nejen nadstandardní životní úroveň rodiny, ale také nabytí hodnotného majetku, a to při současném zhodnocení dalších zjištěných okolností, např. péče žalované o děti po určitou dobu, péče o společnou domácnost, dále i toho, že žalovaná nikdy nepracovala, nepodílela se nijak na využití a údržbě majetku, když o tyto záležitosti se začala zajímat až několik let po zániku SJM.

35. Vázán názorem odvolacího soudu soud prvního stupně vyzval žalobce a žalovanou dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnili svá skutková tvrzení a důkazní návrhy tak, aby soud mohl posoudit, zda jsou v projednávané věci podmínky pro uplatnění disparity podílů, v tomto případě ve prospěch žalobce. Učinil tak při jednání dne [datum]. V reakci na výzvu soudu žalobce a žalovaná doplnili svá skutková tvrzení tak, jak již bylo popsáno shora. Následně soud prvního stupně doplnil v potřebném rozsahu dokazování.

36. Na základě provedeného dokazování učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění:

37. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že s žalobcem žili v [obec] ve [země] od roku [rok]. V roce [rok] se jim narodil syn [jméno] a v roce [rok] dcera [jméno]. Rozešli se, když bylo dceři asi půl roku, tedy někdy v roce [rok]. Když se s žalobcem seznámili, bydleli každý ve svém bytě. Svědkyně měla garsonku, do které se pak přestěhoval i žalobce. Po nějaké době se společně přestěhovali do dvoupokojového bytu a později i do bytu většího. Jednalo se vždy o byty nájemní. Uvažovali také o zakoupení vlastního bydlení, ale na to nedošlo, protože neměli moc peněz. Nebylo to reálné, protože žalobce v té době studoval [anonymizováno] a nedostal by úvěr od banky, který by na zakoupení domu potřebovali. Žalobce svědkyni rozhodně nesdělil, že by byl schopen dům bez úvěru zaplatit. Žalobce měl v té době v [obec] obchod se [anonymizována dvě slova], ve kterém vydělával. Byl poměrně známý a byl považován za odborníka na [anonymizována dvě slova]. Peníze jim postačovaly na obvyklý chod domácnosti, nouzí netrpěli, že by pan [celé jméno žalobce] byl bohatý, takový pocit svědkyně v té době neměla. Svědkyni rovněž nebylo nic známo o tom, že by žalobce měl v té době k dispozici nějaké velké částky, nebo že by měl velké majetky. Různé [anonymizováno] byly jak obchodě, tak v bytě, kde bydleli. Svědkyně nebyla schopna říci, kolik těch [anonymizováno] bylo, ani jakou měly cenu. Dále uvedla, že [anonymizováno] byly doma„ všude“. Najednou jich mohlo být více než deset kusů, ale přesný počet svědkyně nebyla schopna uvést. Dále svědkyně uvedla, že počet i složení [anonymizováno] se často měnily. Některé zmizely a místo nich se objevily nové. Obchod s [anonymizováno] měl žalobce už v době, kdy se se svědkyní seznámili. Občas ho tam navštěvovala. V obchodě byla i dílna na [anonymizována dvě slova]. Později pan [celé jméno žalobce] tento obchod zavřel a otevřel druhý obchod s [anonymizováno], ten měl s nějakým společníkem, byl větší. Také tam byla dílna na [anonymizována dvě slova]. Žalobce s [anonymizováno] nejen obchodoval, ale tyto také opravoval. Vždy se jednalo o [anonymizována dvě slova]. Svědkyně dále uvedla, že žalobce obchodoval s panem [jméno] [příjmení] z [země] a také s [jméno] [příjmení] z [obec]. Svědkyně dále uvedla, že když se s žalobcem rozešli, tak asi půl roku bydlela v tom velkém bytě, po tuto dobu platil nájemné za tento byt žalobce. Když se potom odstěhovala do jiného, levnějšího, bytu (za 530 – 550 marek), platila nájemné sama. Jednalo se o sociální byt od města. Žalobce potom svědkyni platil jenom [číslo] marek výživného na děti. Krom toho jim žalobce občas dal nějaké dárky, nebo např. zaplatil dovolenou. Občas od něj nějaké peníze přišly. S placením výživného od žalobce nikdy nebyl problém.

38. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že se s žalobcem zná od roku [rok]. V současnosti jsou přátelé a navštěvují se. Poté, co žalobce emigroval do [země], mu svědek dodával z ČR [anonymizováno], převážně [anonymizováno]. Po roce [rodné číslo] [číslo] svědek vozil žalobci různé věci (včetně [anonymizováno]) dál, ale bylo jich mnohem méně, protože obecně bylo více kupců z [země] a [anonymizována dvě slova] postupně ubývalo. Svědek dále uvedl, že v roce [rok] spolu se žalobcem napůl koupili ideální domu v [anonymizováno] ulici [číslo] (někdy se uvádí [ulice a číslo]), a to za částku přes [částka]. Jako spoluvlastník byl v katastru nemovitostí zapsán pouze svědek [příjmení], protože žalobce jako emigrant v té době nemohl nabývat v ČR nemovitosti. Svou půlku kupní ceny svědek paní [příjmení] zaplatil při podpisu kupní ceny. Žalobce pak svoji půlku paní [příjmení] postupně splácel, a to především z prostředků za prodej svých [anonymizováno], když musel prodat své nejlepší kousky. Svědek dále uvedl, že v době, kdy řešili koupi domu v [anonymizováno] ulici, měl žalobce [anonymizována dvě slova] např. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V [obec] jich viděl vytavených 5 – 6 kusů. Když potom otevřeli společný obchod v domě v [anonymizováno] ulici, tak tam měl žalobce svoje [anonymizováno] vystavené, mohlo jich být 7 – 10 kusů. Cena takovýchto [anonymizováno] se pohybovala v té době řádově v desetitisících marek. Minimálně polovinu těchto [anonymizováno] prodal žalobci přímo svědek, a to za cenu 200 – 300 tis. za kus. (v tehdejších cenách roku 1990). Svědek dále uvedl, že se po nějaké době dohodli na ukončení spolupráce a na tom, že žalobci vyplatí jeho„ faktický“ podíl (1/4) na domě v [anonymizováno] ul. Dohodli se na částce 11.000.000 Kč, kterou svědek vyplatil žalobci postupně v hotovosti. O tom byla sepsána dohoda ze dne [datum]. Svědek potvrdil, že se jedná o dohodu založenou ve spise na čl.

195. Svědek dále uvedl, že žádnou rozsáhlou sbírku [anonymizováno] žalobce neviděl, ani v [obec] ani v obchodě v obchodě v [anonymizováno] ulici v [obec]. Pohromadě svědek viděl nejvíce 7 – 10 [anonymizována dvě slova] (v ceně přes 500.000 Kč) v obchodě v [anonymizováno] ulici. V té době to žalobce dělal tak, že měl vždy rozdělány přibližně [anonymizováno] až [anonymizována dvě slova], které se zrestaurovaly, opravily a pak se prodaly např. do [země]. Z těch 7 – 10 [anonymizováno] se žádné neprodaly, žalobce si je potom někam odvezl (asi v roce [rok]). Pak žalobce svědkovi řekl, že tyto [anonymizováno] prodal a z nich zaplatil kupní cenu za podíl na domě v [anonymizováno]. Svědek dále uvedl, že měl přehled o tom, jaké [anonymizováno] žalobce měl, protože mu [anonymizováno] dodával. Svědek uvedl, že žalobce nemohl fungovat, aniž by [anonymizováno] kupoval a také prodával, určitě si žalobce nemohl dovolit držet najednou větší počet takto [anonymizována dvě slova]. Poté co byly svědkovi předloženy fotografie [anonymizováno] prodaných žalobcem za trvání manželství (příloha k podání žalobce ze dne [datum] [číslo]), svědek uvedl, že žalobce si po otevření obchodu v [anonymizováno] ul. v [obec] přivezl z [obec] a vystavil v obchodě [anonymizováno] na fotografiích [číslo]. U dalších fotografií si svědek nebyl jist. Svědek dále uvedl, že vystavené [anonymizováno] se v obchodě nepodařilo prodat, proto si je žalobce odvezl, z prodeje těchto [anonymizováno] pak získal prostředky na uhrazení splátek paní [příjmení] za podíl na domě v [anonymizováno]. V rámci doplnění svědecké výpovědi pak svědek dále uvedl, že hodnotných hodin měl žalobce v prodejně v Kožné asi 7 kusů, těch méně hodnotných bylo více. V době, kdy žalobce se svědkem otevírali obchod v Kožné ulici, tam bylo hodin nejvíce. Žalobce tam mohl mít řádově 20 – 25 [anonymizováno] (vč. těch„ hodnotných“). Jestli se jednalo o [anonymizováno] ve vlastnictví žalobce, nebo např. o [anonymizováno] v komisním prodeji, svědek nebyl schopen říci. Žalobce mu řekl, že [anonymizováno] jsou jeho a svědek po tom více nepátral. K úhradě kupní ceny za dům v [anonymizováno] ul. v [obec] svědek uvedl, že celkově žalobce zaplatil paní [příjmení] polovinu kupní ceny (11,5 mil. Kč), část v hotovosti při podpisu smlouvy, zbytek potom ve splátkách. [příjmení] své části kupní ceny doplatil žalobce paní [příjmení] z prostředků získaných prodejem [anonymizováno] asi do jednoho roku od podpisu kupní smlouvy, určitě kupní cenu nesplácel řádově roky. Svědek dále uvedl, že žalobce jezdil za účelem prodeje [anonymizováno] do [země], a to už v době, kdy žil s paní [příjmení]. Žalobce svědkovi také říkal, že jezdil do [země] i potom. Do [obec] za účelem prodeje [anonymizováno] jezdil žalobce i v době, kdy společně provozovali obchod v [anonymizováno] ul. Svědek dále uvedl, že žalobce pro pana [příjmení] opravoval [anonymizováno], prováděl opravy [anonymizována dvě slova] pro různé zákazníky. Byl schopen provést kompletní opravu [anonymizováno], vyrobit si chybějící součástky apod. a uvést poškozené [anonymizováno] do funkčního stavu. Svědek uvedl, že žalobce prováděl opravy [anonymizováno] i poté, co odešel z obchodu v [anonymizováno] ul. Žalobce o tom se svědkem sám mluvil. Svědek také u žalobce doma viděl [anonymizováno], o kterých žalobce říkal, že jsou na opravu. Žalobce měl v [obec] také [anonymizována dvě slova]. Poté co byla svědkovi předestřena část jeho výpovědi, kdy uvedl, že„ v obchodě v [anonymizováno] ul. bylo najednou maximálně 7 – 10 hodnotných [anonymizováno] s tím, že žalobce měl vždy rozdělány řádově dvoje až patery [anonymizováno]“ svědek dále uvedl, že nejvýše bylo v obchodě řádově 10 – 15 kusů [anonymizováno] žalobce vč. těch hodnotných s tím, že když uvedl, že v obchodě bylo 20 – 25 [anonymizováno] žalobce poté, co byl obchod otevřen, myslel to tak, že přibližně takovýto počet [anonymizováno] za dobu provozu společného obchodu obchodem postupně prošel, nikoliv tak, že všechny [anonymizováno] byly v obchodě najednou.

39. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že s žalobcem se seznámil prostřednictvím p. [příjmení]. S žalobcem se blíže seznámil, až po otevření obchodu v [anonymizováno] ul. V současnosti jsou přátelé a pravidelně se navštěvují. Svědek v obchodě pracoval jako prodavač s tím, že zajišťoval většinu činností, které byly v obchodě potřeba. Bral zboží do komise, prodával apod. Měl také přehled o tom, co se v obchodě nacházelo, jaké zboží. Svědek s p. [příjmení] byli v přátelském vztahu, s žalobcem vycházel dobře, ale vztah byl spíše pracovní. Po nějaké době žalobce s p. [příjmení] odkoupili spoluvlastnický podíl na domě, kde se obchod nacházel. To však nemělo na provoz obchodu vliv, neboť obchod stále byl v nájmu, i když část nájemného byla placena žalobci s p. [příjmení] jako spoluvlastníkům. Svědek dále uvedl, že žalobce byl v obchodě 2x – 3x týdně, dělal zde různé věci. Nahoře v domě se také nacházela dílna, kde se opravovaly [anonymizována dvě slova] Tyto se pak po opravě v obchodě prodávaly nebo se opravené vozily zpátky (převážně do [země]). Provádění těchto oprav bylo fakticky v režii žalobce. Ten na to měl také dva odborníky pana [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří opravy převážně prováděli. V obchodě se prodával všeobecný sortiment [anonymizováno] s tím, že prodej byl zaměřen na [anonymizováno] hodiny. [příjmení] se v obchodě průběžně obměňovaly podle toho, jak se prodávaly. Najednou jich v obchodě mohlo být 30 – 50 kusů. Takto v obchodě byly vystaveny jednak [anonymizováno], které se prodávaly v komisním prodeji, dále pak hodiny p. [příjmení] a rovněž zde byly vystaveny [anonymizováno] žalobce. V některých případech se jednalo o špičkové kousky. Po otevření obchodu žalobce přivezl z [země] asi 15 – 20 kusů [anonymizována dvě slova], v některých případech se jednalo o velmi kvalitní a cenné kusy. Ohledně koupě spoluvlastnického podílu na domě v [anonymizováno] ulici svědek uvedl, že má pouze zprostředkované informace, když žalobce s p. [příjmení] o tom před ním mluvili. Jednalo se o podíl ideální na domě s tím, že kupní cena měla být něco přes 20 mil. Kč. Žalobce neměl celou částku při podpisu smlouvy, proto pak ještě nějakou dobu paní [příjmení] kupní cenu splácel, a to minimálně jeden rok, tyto splátky byly hrazeny, z částek za prodej některých [anonymizována dvě slova] pana žalobce. Tyto žalobce prodal přímo nebo přes různé (zpravidla zahraniční) aukce. Přímo v obchodě se tyto [anonymizováno] prodat nepodařilo. Spoluvlastnický podíl žalobce s p. [příjmení] koupili napůl, takže každý měl na domě . Kupní cenu pak platili také na půl. Oficiálně proběhla koupě na p. [příjmení] s tím, že s žalobcem byli ústně dohodnuti. Svědek dále uvedl, že před ním žalobce s p. [příjmení] mluvili o následném prodeji podílu žalobce na domě p. [příjmení]. Za jakou částku měl prodej proběhnout, svědkovi nebylo známo. U jednání či uzavření dohody o vypořádání podílu na domě v [anonymizováno] svědek přítomen nebyl. Svědek dále uvedl, že žalobce se věnoval [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v době, kdy působil v obchodě v [anonymizováno] Svědek dále uvedl, že při otevření obchodu v [anonymizováno] zde se mohlo na prodejně nacházet 30 – 50 kusů [anonymizována dvě slova], z nich tak 20 mohlo být žalobce. Nabývací titul k těmto hodinám svědek neviděl. Vycházel z toho, co mu žalobce řekl. Že by se jednalo o [anonymizováno] v komisním prodeji, svědek vyloučit nemohl. Činnost žalobce ve společném obchodě postupně ochabovala. K ukončení jeho činnosti došlo asi v roce 1996. Svědek si rovněž nepamatoval, že by se některé z cenných [anonymizováno] žalobce v obchodě prodaly. Žalobce si pak postupně [anonymizováno] odvážel. Poté co byly svědkovi předloženy fotografie [anonymizováno] prodaných žalobcem za trvání manželství (příloha k podání žalobce ze dne 13.10.2016 [číslo]) svědek uvedl, že v obchodě v [anonymizováno] ul. byly vystaveny [anonymizováno] žalobce označené [číslo] [číslo]. Při doplnění svědecké výpovědi pak svědek dále uvedl, že od žalobce zprostředkovaně ví, že odkoupili s p. [příjmení] napůl spoluvlastnický podíl p. [příjmení]. Osobně pouze viděl, že paní [příjmení] byla několikrát za žalobcem v obchodě, kdy šli spolu dozadu a tam něco řešili. Svědek neviděl, že by něco podpisovali, nebo si předávali peníze. [příjmení] [příjmení] takto byla za žalobcem pětkrát až desetkrát. Někdy když paní [příjmení] odešla, ležel na stole nějaký papír (doklad). Svědek nevěděl, co bylo obsahem těchto dokumentů, ale vybavil si, že papíry byly„ prohnuté“, z čehož usoudil, že je pravděpodobně přinesl žalobce, který tehdy nosil tzv. doktorský kufřík, který byl poměrně malý a celý dokument se do něj nepřeložený nevešel. [příjmení] [příjmení] s žalobcem se bavili přátelsky jako lidé, co se znají, vykali si. Není pravděpodobné, že by si paní [příjmení] žalobce dnes nepamatovala. [příjmení] [příjmení] nemá žádný důvod zapírat, že by žalobce znala. Když paní [příjmení] chodila do obchodu za žalobcem, chovala se vždy normálně, nezdálo se, že by měla strach nebo potřebu něco tajit. Svědek dále uvedl, že paní [příjmení] za žalobcem takto chodila delší dobu, v období let 1993 – 1997.

40. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že do [právnická osoba] – stavební firma spol. s.r.o. nastoupil asi v roce [rok] nebo [rok], z firmy odešel asi po dvou letech. Žádného z účastníků předtím osobně neznal. Ve společnosti pracoval jako zaměstnanec na pozici technika, kdy náplní jeho práce bylo zajišťovat prodej a servis [anonymizováno], kterým se společnost zabývala. Někdy byl pověřen nákupem kotlů. Administrativa ani finance společnosti v náplni jeho práce nebyly. Když společnost kupovala [anonymizováno] za účelem dalšího prodeje, bylo vždy nutné sehnat peníze. Žalobce se zabýval i obchodem se [anonymizováno], někdy peníze sehnal i tak, že nějaké [anonymizováno] prodal. V té době měl žalobce [příjmení] [anonymizováno], které ještě fungovalo. Nic bližšího o tom ale svědkovi nebylo známo, pouze jednou vezl [anonymizována dvě slova] k prodeji do [obec]. Žalovaná se ve firmě vyskytovala. Co konkrétního žalovaná ve firmě dělala, svědkovi známo není. V době, kdy svědek ve firmě pracoval, firma dle jeho názoru fungovala normálně, nebyla v nějaké krizi.

41. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla ve [právnická osoba] – stavební firma spol. s.r.o. zaměstnána jako administrativní pracovnice (sekretářka). Náplní její práce byla administrativa, fakturace apod. Firmu fakticky řídil žalobce, s žalovanou se v kanceláři potkávala, ale neví, co pro společnost dělala. O tom, že by žalobce do společnosti vkládal nějaké vyšší částky jako půjčky společníka s tím, že si je později vybere, svědkyni nebylo nic známo. Vzpomněla si však, že žalobce někdy přinesl hotovost. Jestli ty peníze vzal ze svých peněz nebo z účtu firmy svědkyně nevěděla. Svědkyně dále uvedla, že společnost nebyla ve finančních problémech, fungovala normálně. Svědkyni bylo známo, že žalobce měl obchod se [anonymizováno]. Vzpomněla si, že o [anonymizováno] žalobce někdy mluvil, telefonoval do [obec] (zřejmě do toho obchodu se [anonymizováno]) a ptal se na to, jestli jsou nějaké peníze, které by si mohl vzít na provoz firmy v [obec]. Z firmy odešla krátce po svém manželovi.

42. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracovala jako účetní ve firmě [právnická osoba], a to přibližně 7 let, (asi 2007 – 2014). Náplní práce svědkyně bylo kompletní vedení účetnictví společnosti, pouze s daňovými přiznáními pomáhal externí poradce. Svědkyně uvedla, že žalobce vkládal do majetku společnosti významné částky. Bylo to v době, kdy probíhala rekonstrukce domu [adresa] O těchto částkách bylo účtováno jako o půjčkách společníka. Takto žalobce do firmy vložil přibližně 5 – 10 mil. Kč. Tyto prostředky vkládal do firmy osobně žalobce. Tyto pravděpodobně pocházely z jeho dalších aktivit, kdy svědkyni bylo známo, že se žalobce zabývá [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]. Žalobce s ní o tom sám mluvil. Tímto se žalobce zabýval i v době, kdy svědkyně ve firmě pracovala a pravděpodobně se tím zabývá doposud. Nějaké hodiny měl žalobce i v kanceláři firmy. K předvaze firmy za rok 1996 svědkyně vypověděla, že v té době ještě jako účetní ve firmě nepracovala, jestli tuto předvahu viděla či nikoli si nevzpomíná.

43. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že ve firmě [právnická osoba] pracovala v letech [rok] a [rok] jako fakturantka. Než do firmy nastoupila, pana žalobce ani žalovanou neznala. Svědkyně uvedla, že firma měla občas problémy s penězi, které řešil žalobce tak, že nějaké peníze do firmy půjčil. Půjčky žalobce byly použity na provozní výdaje společnosti, když např. chybělo na nákup [anonymizováno] apod. Poté, co svědkyně ukončila pracovní poměr ve firmě, se již s účastníky nestýkala.

44. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že do [právnická osoba] s.r.o. nastoupila v roce [rok] a pracovala zde do roku [rok], kdy ukončila pracovní poměr dohodou, protože se stěhovala pryč. Ve firmě měla na starosti administrativní práce spojené se zakázkami realizovanými společností, kdy zajišťovala komunikaci s odběrateli, dodavateli a veškerou agendu týkající se zakázek firmy. Od kolegyň, které ve firmě také pracovaly, věděla, že býval problém s penězi, což žalobce řešil tak, že firmě potřebné peníze půjčil. O jaké částky se jednalo, svědkyně nevěděla. Svědkyně dále uvedla, že peníze zřejmě pocházely z prodeje [anonymizováno], protože žalobce měl v domě, kde byla firma, dílnu, kde v době, kdy svědkyně ve firmě pracovala, opravoval a renovoval [anonymizována dvě slova] Tyto pak prodával a z jejich prodeje byly zřejmě uvedené finanční prostředky. Po dobu, kdy byla dílna v domě, svědkyně vídala žalobce opravovat [anonymizováno] pravidelně. Žalobce také pravidelně jezdil do [země], a to jednou až dvakrát měsíčně. Přivezl vždy nějaké [anonymizováno], ty opravil a následně prodal. Některé z těchto [anonymizováno] svědkyně viděla, nebyla ale schopna říci, kolik jich bylo a jaké konkrétně. Svědkyně dále uvedla, že žalobce chodil do firmy každý den, žalovaná do firmy chodila navštěvovat žalobce.

45. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že jeho koníčkem jsou sbírání a opravy [anonymizováno]. S žalobcem se seznámil kolem roku [rok] – [rok], když od něj kupoval [anonymizováno]. Od roku 1992 se živil výrobou [anonymizováno], například [anonymizována čtyři slova]. Vyráběl také [anonymizována dvě slova]. Poté co se seznámil se žalobcem, domluvili se, že pro žalobce bude provádět opravy [anonymizováno]. Takto pro žalobce opravil řádově 15 – 20 kusů [anonymizována dvě slova], několik kusů ročně. Pro žalobce prováděl opravy asi 5 let. I po roce 2006 pro žalobce prováděl nějaké opravy [anonymizováno]. Kromě provádění oprav žalobci také nějaké [anonymizováno] prodal, mohlo to být asi 10 kusů v celkové hodnotě okolo 50 tis. Kč. Svědek dále uvedl, že [anonymizováno], které pro žalobce opravil, tento potom vozil a prodával v [země]. Konkrétně si svědek vzpomněl na [anonymizována dvě slova], které mohly být z roku [číslo] s půlročním chodem, na těchto dělal [anonymizováno] a vyřezával [anonymizována dvě slova], a to někdy v letech 2001 – 2006. Jinak pro žalobce prováděl různé opravy, podle toho, co bylo potřeba. Žalobce za opravy platil, ale snažil se vždy sjednat co nejlepší cenu. Žalobce byl v podstatě jediný svědkův velký zákazník, jinak dělal sám pro sebe.

46. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] vypověděl, že k účastníkům má přátelský vztah, s žalobcem se seznámili při pracovních záležitostech, někdy v letech 90 - 91. V příbuzenském vztahu nejsou, jedná se pouze o shodu příjmení. Protože s žalobcem dobře vycházeli, dohodli se, že založí [právnická osoba] – stavební firma spol. s r.o. s tím, že budou podnikat v oboru stavebnictví. Svědek pak firmu vedl a pracoval pro ni. V té době byl žalobce zřejmě již movitý člověk, protože rozjezd firmy zainvestoval zcela z vlastních prostředků, přičemž se mohlo jednat o investici v řádu 2 – 2,5 mil. Kč. Svědek uvedl, že žalobce vlastnil byt v [obec] a spoluvlastnil dům v [obec] v [obec] ([anonymizováno]) ulici, v tomto domě byla nějaká prodejna a nebytové prostory, asi na pronájem. Svědek dále uvedl, že žalobce v té době obchodoval s [anonymizováno], přičemž se jednalo o velmi cenné kousky, kdy se cena některých [anonymizováno] pohybovala kolem 100 000 marek. V té době viděl svědek více rozpracovaných [anonymizováno] žalobce. Dále uvedl, že se domnívá, že obchod s [anonymizováno] byl pro žalobce v té době dosti výnosný. Svědek uvedl, že spolupráci se žalobcem ukončil v polovině 90. let. Pak se na něj žalobce obrátil se žádosti o konsultaci při koupi pozemku na stavbu rodinného dumu. Říkal, že prodal v [obec] dům a chce se přestěhovat do [obec]. Žalobce mu také řekl, že prodejní cena domu byla kolem 35 mil. Kč, z čehož jemu náležela polovina. Svědek dále uvedl, že žalobce byl v době, kdy se seznámili, zřejmě dosti movitý člověk, na což svědek usuzuje z toho, že vlastnil drahý automobil ([jméno] v ceně 80 – 100 000 marek), který prodal, pak si koupil ještě další vozidlo [anonymizována dvě slova]. [příjmení] jezdil na dovolené do zahraničí, a to několikrát do roka. Také si z těchto dovolených vozil drahé suvenýry. Kč, takto např. byly nakoupeny nové [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], a z [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] – asi za 10 000 marek. Také se nakoupila spousta vybavení, různého nářadí, výtah. Převážná většina těchto investic byla učiněna v prvních 3 – 5 měsících od založení firmy. Svědek dále uvedl, že při své první návštěvě v [obec] přenocoval v suterénu obchodu, kde se nacházela dílna. Nevzpomíná si však, že by se v suterénu nebo na prodejně nacházela nějaká velká sbírka [anonymizováno]. Na prodejně v [obec] byly kompletní [anonymizováno], řádově jich mohlo být asi 10. Svědek dále uvedl, že byl přítomen u několika schůzek žalobce s p. [příjmení] a z jejich vzájemné komunikace pochopil, že tito spoluvlastní dům v [obec] ([anonymizováno]) ulici v [obec]. Svědek dále uvedl, že v letech 1990 – 1995, kdy pro žalobce pracoval, měl žalobce celou řadu podnikatelských aktivit, např. vozil z [země] [anonymizována dvě slova], z [země] pak dovážel pro nějaký velkoobchod v [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], také se mu podařilo vyjednat pro firmu zastoupení prodeje [anonymizována dvě slova], což bylo na tu dobu velký úspěch, protože vyjednat s touto firmou zastoupení nebylo vůbec jednoduché. Při svých podnikatelských aktivitách byl žalobce velmi úspěšný. Do čeho se pustil, to se mu dařilo. Při tom žalobce využíval svých jazykových znalostí a všeobecného rozhledu získaného pobytem v [země] a jeho častým cestováním. Svědek dále uvedl, že v první polovině 90. let měli s žalobcem úzký pracovní vztah. Svědek byl přesvědčen, že prostředky na svůj nadstandardní životní styl i majetek, který si pořídil, generoval žalobce průběžně. Žalobce hodně pracoval, což kompenzoval dovolenými, určitě nežil z majetku, který by už měl naspořený.

47. Svědek [jméno] [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobce poznal koncem 70. let. Od té doby jsou dobrými přáteli. Svědek sbírá a obchoduje se [anonymizována dvě slova], stejně jako žalobce. Když žalobce v roce [rok] emigroval do [země], bydlel nějakou dobu u svědka, než pro něj sehnali nájemní byt. Následně si žalobce otevřel v centru [obec] obchod se [anonymizována dvě slova], kdy hlavním předmětem jeho činnosti byl výkup a prodej a především [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl a je velmi dobrý [anonymizováno], takových je opravdu málo, proto byl v [obec] velmi vyhledávaný a jeho obchod dobře prosperoval. Vedle toho žalobce ještě studoval medicínu. Svědek dále uvedl, že žalobce po jeho příchodu do [obec] nakupoval [anonymizována dvě slova] zejména z České republiky Tyto [anonymizováno] pak prodával zejména do [země] a do [země], a to za dost vysoké částky (některé hodiny za částky 10 000 – 50 000 německých marek za kus). Svědek dále uvedl, že dle jeho názoru byl žalobce koncem 80. let poměrně movitý, měl velkou sbírku [anonymizováno] (doma a v obchodě), bydlel ve velkém nájemním bytě a vždy jezdil pěkným autem ([jméno]). Hezká auta měl žalobce už předtím, než emigroval do [země] ([příjmení] 100). Svědek uvedl, že počet [anonymizováno] ve sbírce žalobce tehdy odhadoval na 60 kusů [anonymizováno], kdy jejich celková hodnota mohla být přibližně 150 000 marek. [příjmení], které měl žalobce v obchodě, se obměňovaly, byly samozřejmě na prodej, takže když o ně měl někdo zájem, tak je žalobce prodal. Doma měl potom žalobce soukromou [anonymizována dvě slova], které prodávat nechtěl, jednalo se o ucelenou sbírku 10 kusů [anonymizována dvě slova], kterou žalobce koupil za částku 50 000 marek. Dále měl doma přibližně 3 až 5 kusů tzv. [anonymizováno] a jedny velké [anonymizována dvě slova] Tyto poslední [anonymizována dvě slova] žalobce koupil v [země] a pak je vydražil za částku [anonymizována dvě slova] marek, a to někdy v rozmezí od roku [rodné číslo] [číslo] nejpozději do roku 1991. Svědek dále uvedl, že v 90. letech ještě obchod v [obec] fungoval, a to přibližně asi do roku 1995 až 1996. V této době si žalobce přibral do obchodu partnera pana [jméno] [příjmení]. V té době se samozřejmě s [anonymizováno] dále obchodovalo, nakupovaly se a prodávaly podle toho, jak byl o ně zájem. Svědek dále uvedl, že žalobce s jejich společným přítelem, p. [příjmení], investoval do nákupu činžovního domu v [obec] v [obec] ([anonymizováno]) ulici. Za kolik žalobce s p. [příjmení] dům koupili, svědek neví, ale uvedl, že na tehdejší poměry to nebylo tolik peněz. Odkud žalobce vzal prostředky na tento dům, svědek nevěděl. Žalobce před ním nikdy neřekl, že by kvůli koupi domu v [obec] musel prodat nějaké [anonymizováno] ze své sbírky. Později žalobce přenechal svůj podíl p. [příjmení], za jakou částku svědek nevěděl. Svědek dále uvedl, že žalobce [anonymizováno] kupoval i v 90. letech, pravděpodobně to dělá i dnes. [příjmení], které žalobce neprodal, před svým odchodem zpátky do [obec] okolo roku [rok], si vzal sebou, nějaké [anonymizováno] si taky nechal u svědka. Bylo to několik [anonymizována dvě slova], jedny byly velmi drahé. Byly u svědka poměrně dlouhou dobu, spíše roky než měsíce.

48. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že spoluvlastnila předmětný dům v [anonymizováno] ul. Tento spoluvlastnický podíl prodala, ale už si nevzpomíná komu a za jakou částku. Svědkyně uvedla, že si nepamatuje žalobce (byl přítomen u výslechu svědkyně) ani p. [příjmení]. Svědkyně si pamatovala, že v domě byl obchod se [anonymizováno], ale nic bližšího nebyla schopna uvést.

49. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu vypověděl, že předtím než emigroval do [země], byl již jednou ženatý, manželství bylo bezdětné. S tehdejší manželkou bydleli v družstevním bytě. Už tehdy žalobce sbíral [anonymizováno], byla to jeho celoživotní vášeň, začínal s tím asi v 15 letech. Žalobce uvedl, že již za svého života v [anonymizováno] měl poměrně velký majetek, měl družstevní byt s manželkou, 3 auta. Měl také hodně peněz v hotovosti z obchodování s [anonymizováno]. [příjmení] prodával do [země], byl o ně velký zájem, přes prodej hodin se pak seznámil s panem [příjmení], pro kterého sháněl [anonymizováno] a posílal mu je do [země]. V roce 1983 odešel žalobce do [země] natrvalo. Musel v ČR vše nechat, nicméně jeho matka postupně majetek rozprodala a peníze mu posílala do [země], včetně zajímavých [anonymizováno], které už v té době vlastnil. Jako zprostředkovatel fungoval p. [příjmení], který vše zařizoval. Žalobce dále uvedl, že se v [země] živil obchodem s [anonymizováno], také s panem [příjmení] kupovali [anonymizována dvě slova], hlavně [anonymizováno] a tyto vozili do [anonymizováno]. P. [příjmení] také žalobci dodával [anonymizováno], které žalobce prodával ve svém obchodě na [anonymizováno] v [obec]. V roce [rok] nebo [rok] potom se společnicí paní [jméno] [příjmení] otevřeli obchod na ulici [anonymizováno] (s [anonymizováno] v [anonymizováno]). [příjmení] [příjmení] prodávala [anonymizováno], žalobce [anonymizováno], hlavně [anonymizováno]. Přibližně od roku 1985 začal spolupracovat s panem [jméno] [příjmení], který je v oboru celosvětová špička. Žalobce pro něj pak sháněl a prodával mu [anonymizováno] za dosti lukrativních podmínek. Za získané peníze pak většinou nakupoval další [anonymizováno]. Žalobce dále uvedl, že když kupoval dům v [anonymizováno] ulici v [obec], tak vybral z bankovního účtu v Anglii nadvakrát částku kolem 100 000 liber, které potom hotovosti přivezl v kufříku do ČR. Za podíl na domě v [anonymizováno] ulici pak zaplatil částku cca 11,5 mil. Kč, přesně si to již nepamatuje. V té době žalobce také paralelně studoval medicínu. Kolem roku 1986 – 1987 paní [příjmení] společný obchod opustila. V roce 1986 – 1988 žalobce přibral do obchodu pana [jméno] [příjmení], který se specializoval na [anonymizována dvě slova]. Postupně to ale přestalo fungovat, protože na p. [příjmení] nebylo spolehnutí. Po revoluci začal obrovský boom v obchodě s [anonymizováno], žalobci se v té době velmi dařilo. Žalobce dále uvedl, že obchod s [anonymizováno] je běh na dlouhou trať. Některé [anonymizováno], než se je podařilo prodat, byly v obchodě vystavené i třeba 5 let, takže spousta [anonymizováno] zůstávala. Náklady na živobytí si žalobce byl schopen vydělat opravami a čištěním [anonymizováno], takže na [anonymizováno], které mu takto zůstaly, nemusel sahat. Proto si mohl dovolit držet množství cenných [anonymizováno]. [příjmení] část obchodů v této branži je hrazena v hotovosti, žalobce proto nemá doklady o prodeji všech [anonymizováno]. V 90. letech se postupně situace obrátila tak, že bylo výhodnější [anonymizováno] kupovat prodávat v [obec], než je vozit do [země]. Proto se žalobce rozhodl vrátit zpět do [anonymizováno]. V roce 1990 se žalobce seznámil s žalovanou a kvůli ní odešel od paní [příjmení] se dvěma dětmi. Od počátku soužití zajišťoval žalobce nadstandardní živobytí, a to co se týká bydlení, automobilů i dovolených, které byly převážně drahé a v zahraničí. Žalobce dále uvedl, že v té době přemýšleli s p. [příjmení], jak vydělané peníze ještě více rozmnožit. V té době se zdálo dobré investovat do nemovitostí, proto hledali nějaký dům v [obec], který by se dal koupit, a také společně koupili pozemky ve [obec] o velikosti 5500 m2 od paní [příjmení]. Tento pozemek byl„ napsán“ na p. [příjmení], protože žalobce v té době měl trvalý pobyt v Německu a podle platných předpisů nemohl v ČR nabývat nemovitosti. Společně s p. [příjmení] pak koupili od paní [příjmení] spoluvlastnický podíl ve výši na domě v [anonymizováno] ul. za částku kolem 22 mil. Kč. V té době také žalobce založil stavební firmu s p. [jméno] [celé jméno žalobce]. Fungování firmy ale bylo velkým zklamáním. Žalobce se snažil firmu udržet a dotoval ji ze svých prostředků. Když firma potřebovala peníze, řešil to žalobce tak, že prodal nějaké [anonymizováno] a peníze do firmy vložil. Protože to byla jeho firma, nezabýval se dlužními úpisy apod. Nicméně z účetnictví vyplývá, že žalobce do společnosti prostředky vkládal. Žalobce dále uvedl, že žalovaná po celou dobu trvání manželství nepracovala. Když se seznámili, byla zaměstnána v [anonymizováno], pak byla na mateřské dovolené se synem [jméno]. Chvíli byla zaměstnána ve firmě, aby nemusela na úřad práce, následně byla opět na mateřské dovolené s dcerou [jméno]. Žalobce se v roce [rok] dohodl s p. [příjmení], že ho z domu v [anonymizováno] ul. vyplatí. Vypořádali se tak, jak je uvedeno v písemném prohlášení, které žalobce soudu předložil. V průběhu stavby rodinného domu ve [obec] byly potřeba další peníze, což žalobce řešil prodejem dalších [anonymizováno]. Musel si vzít i úvěr, který následně zaplatil z prodeje [anonymizováno]. V letech 1996 – 1999 probíhala rekonstrukce činžovního domu v [anonymizováno] ulici, kdy v důsledku toho odešli všichni nájemci domu v [anonymizováno], [právnická osoba] také prakticky skončila. Žalobce proto vyrovnal své pohledávky vůči společnosti tak, že nemovitosti byly převedeny do SJM manželů a kupní cena byla započtena proti pohledávkám žalobce z půjček společnosti. Po ukončení činnosti [příjmení] – stavební firma spol. s.r.o., účastníci založili novu společnost [právnická osoba], kde opět paní [celé jméno žalované] měla 20% podíl. Společnost se zabývala dodávkami a montážemi [anonymizováno]. Žalobce dále vypověděl, že se [anonymizováno] přestal úplně věnovat po uzavření manželství, jednak proto, že se chtěl oženit se žalovanou a plánovali si založit stavební firmu a navíc viděl, že situace na trhu s [anonymizováno] zhoršuje. Žalobce dále uvedl, že kupní cenu paní [příjmení] uhradil ve splátkách do jednoho roku od koupě spoluvlastnického podílu. Potvrzení o zaplacení paní [příjmení] žalobci podepisovala do sešitku, který mu bohužel ukradli spolu s autem, takže písemné potvrzení o zaplacení žalobce k dispozici nemá. [část obce] [právnická osoba] – stavební firma spol. s.r.o. žalobce dotoval, což vyplývá i z účetnictví této společnosti, kdy žalobce postupně do firmy poskytnul půjčky v celkové výši cca 9 000 000 Kč. Část této pohledávky pak byla započtena proti kupní ceně domu [adresa] a [adresa] Smlouvu podepsala za společnost žalovaná jako jednatelka a částka byla započtena na kupní cenu, činila 6 000 000 Kč. Žalobci pak vůči společnosti zůstala ještě pohledávka ve výši necelé 3 000 000 Kč. Žalobce uvedl, že když odcházel z [země] začátkem [anonymizováno] let (okolo roku 1992 až 1993) čítala jeho sbírka [anonymizováno] kolem 40 až 50 kusů. V současnosti má žalobce asi 12 kusů [anonymizováno], ale pouze jedny jsou z té původní sbírky, ostatní jsou [anonymizováno], které postupně koupil za trvání manželství. Ty jedny původní jsou malé [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Hodnota sbírky hodin v době, kdy žalobce odcházel z [země], byla dle jeho odhadu 15 000 000 Kč až 20 000 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že když žil s paní [příjmení], tato asi nevěděla, kolik peněz v [anonymizováno] má. Žalobce byl naučený žít poměrně skromně, čemuž se naučil po příchodu do [země], když moc prostředků neměl. Mohl tedy působit dojmem, že peněz moc nemá. Faktem je, že většinu peněz, které měl, utratil za nákup dalších [anonymizováno]. Utrácet potom žalobce výrazně začal, až když se seznámil s žalovanou.

50. Žalovaná při účastnickém výslechu vypověděla, že s žalobcem se seznámili koncem roku 1990 v [obec]. Na začátku věděla, že je emigrant a právě dostudoval vysokou školu, řekl také žalované, že má syna, o malé dceři s paní [příjmení] jí řekl asi až po 3 – 4 měsících. Žalobce se poměrně rychle rozhodl, že ukončí soužití s paní [příjmení] a přestěhuje se zpět do ČR. V té době žalobce pracoval jako lékař v [obec] a měl plat asi [číslo] – [číslo] marek. Žalované tehdy říkal, že dvojí domácnost neutáhne, proto žalovaná bydlela stále u svého otce a žalobce v bytě s paní [příjmení] v [obec], což bylo všem nepříjemné. Krátce po svatbě ([datum]) se účastníkům narodil syn [jméno], poté si našli asi po půl roce nájemní byt v [obec], kam se se synem nastěhovali. Žalobce potom nějakou dobu pendloval mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], kde bydlel ve velkém bytě s paní [příjmení], a za žalovanou jezdil do [obec]. Potom žalovaná jezdila za žalobcem do [obec], kde bydleli v bytě společně s paní [příjmení], která se později z bytu odstěhovala. Byt ještě nějakou dobu drželi, než nájem ukončili. Žalobce v té době říkal, že nemá dost peněz, že by potřeboval nějaké peníze pro paní [příjmení], která na tom nebyla dobře. Žalovaná z doslechu věděla, že žalobce měl v [obec] obchod s [anonymizováno]. V prvním obchodě nikdy nebyla. Do druhého obchodu, který měl žalobce v centru [obec] s panem [příjmení], už žalovaná chodila. V obchodě se [anonymizováno] prodávaly i opravovaly. Provozoval se také komisní prodej pro třetí osoby. [příjmení] se v obchodě často střídaly, podle toho, jak se prodávaly. Žalovaná dále uvedla, že není pravdou, že by doma nebo v obchodě měl žalobce trvalou sbírku [anonymizováno]. Prakticky to fungovalo tak, že se vždy [anonymizováno] koupily a zase prodaly nebo se opravily a prodaly. Žalobce byl v té době vůči žalované velmi sdílný a o [anonymizováno] si s ní hodně povídal, takže žalovaná měla o [anonymizováno] přehled. Žalovaná dále uvedla, že v době po uzavření manželství s žalobcem neustále řešili potřebu peněz. Proto také založili stavební firmu a následně začali podnikat v oblasti [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova]. Žalovaná byla společníkem v těchto společnostech a byla zde rovněž zaměstnána. V roce 1998 se účastníkům narodila dcera [jméno]. Žalovaná uvedla, že peníze na nákup nemovitostí byly získávány postupně a to podnikatelskou činností provozovanou prostřednictvím založených firem a dále pak také z průběžného nákupu a prodeje [anonymizována dvě slova], kterým se žalobce zabýval před uzavřením manželství, po celou dobu jeho trvání i po skončení manželství. V době uzavření manželství žalovaná žádný majetek neměla. Jaký majetek měl žalobce, žalovaná přesně nevěděla, ale žalobce sám často mluvil o tom, že nemá peníze. Kapitál na nákup nemovitostí, ke kterému došlo v roce 1996, byl získán z podnikatelské činnosti a prodeje [anonymizována dvě slova], kterým se žalobce po celou dobu zabýval. Žalovaná dále uvedla, že s žalobcem byla několikrát v [země] u p. [jméno] [příjmení], se kterým žalobce obchodoval. P. [příjmení] také vozili [anonymizováno] na prodej a naopak od něj žalobce bral [anonymizováno] do opravy. [příjmení] se takto vozily i posílaly. Žalobce spolupracoval také s panem [jméno] [příjmení], který se [anonymizováno] taktéž zabýval. Žalovaná dále uvedla, že dům ve [obec] stavěli z prostředků, tak jak je postupně vydělávali. Skutečné náklady na stavbu domu nebyly takové, jaká je hodnota domu dle znaleckého posudku, protože jej stavěli svépomocí, kdy sháněli materiál a měli tři [anonymizováno], kteří práce dělali. Žalovaná žádné z nákladů na stavbu domu neplatila, protože byla od peněz žalobcem odříznuta, což byl také jeden z důvodů rozpadu manželství účastníků. Žalovaná rovněž uvedla, že žalobce provozoval s p. [příjmení] obchod v domě v [anonymizováno] ulici v [obec], kde prodávali [anonymizováno] a [anonymizováno]. Časem došlo mezi nimi ke zhoršení vztahů, když pan [příjmení] zřejmě zjistil, že ho žalobce„ obchází“ a dělá si své vlastní obchody. Žalovaná nevěděla, že by žalobce měl na domě v [anonymizováno] nějaký podíl. Žalobce obchodoval s [anonymizováno] po celou dobu. [příjmení] sháněl různě. Někdy koupil celé [anonymizováno], někdy jen díly, tyto pak různě opravoval a prodával dále. Obchoduje s [anonymizováno] celý život, i v současnosti. Žalobce často opravoval [anonymizována dvě slova] a vyráběl„ [anonymizováno]“, které potom prodával jako originál. Po předložení fotografií [anonymizováno] prodaných žalobcem za trvání manželství (příloha k podání žalobce ze dne 13.10.2016 [číslo]) žalovaná uvedla, že si sice není zcela jistá, ale vzpomíná si, že [anonymizováno] na fotografii [číslo] jsou tzv. [anonymizováno], které vyrobil sám žalobce za trvání manželství. [příjmení] na fotografii na [číslo] žalobce vyrobil jako nové a pak je v aukční síni prodal jako originál, určitě byly prodány za částku několika milionů korun, přibližně v roce 2005 nebo 2006. [příjmení] na obrázku [číslo] byly prodány p. [příjmení] do [země], stejně tak [anonymizováno] na fotografii [číslo]. Všechny uvedené [anonymizováno] byly prodány za trvání manželství. Málokteré byly v původním stavu, většinou je žalobce kupoval poškozené, pak se opravily a dále prodávaly. [příjmení] na fotografii na [číslo] žalobce vyrobil zcela nové, tzv. z ničeho. Spolu s žalobcem dokonce byli v [anonymizováno] v muzeu, kde žalobce zjišťoval různé informace o těchto [anonymizováno]. Např. zjišťoval i složení materiálu, ze kterého jsou [anonymizováno] vyrobeny. Podle toho potom nechal [anonymizována dvě slova], ze kterých byly díly vyřezávány. [anonymizována dvě slova], který byl potom dán do těchto [anonymizováno], žalobce zakopal nějakou dobu na zahradě, aby tzv. dostal [anonymizováno]. Když žalovaná od žalobce odcházela, pracoval na dalších [anonymizováno], které se jmenují„ [anonymizováno]“. Jedná se o velmi vzácné [anonymizováno], kterých jsou asi jenom tři nebo čtyři exempláře na světě. Tyto žalobce vyrobil také celé nové„ z ničeho“. Žalobce tehdy říkal, že když se mu tyto [anonymizováno] povedou, že za ně dostane 10 mil Kč. Žalobkyně dále uvedla, že při své nedávné návštěvě ve společném domě viděla v domě řadu rozpracovaných a nedokončených [anonymizováno], na kterých žalobce momentálně pracoval. Je tedy zřejmé, že se dodnes zabývá opravami či výrobou a následným prodejem [anonymizováno].

51. Výpisy z bankovních účtů předložených žalobcem bylo prokázáno, že všechny částky za prodej [anonymizováno], které žalobce v průběhu řízení jako svůj výlučný majetek označil, byly poukázány na účet žalobce za trvání manželství v letech 1997 – 2007. Připojené fotografie [anonymizováno] pak neprokazují, že žalobce předmětné [anonymizováno] vlastnil před uzavřením manželství.

52. Za účelem stanovení hodnoty předmětných nemovitostí byly v průběhu řízení postupně zpracovány 3 znalecké posudky. Nejprve byly na objednávku žalované znalecké posudky zpracované soudní znalkyní [jméno] [příjmení]. Dále pak znalecké posudky zpracované soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce]. S ohledem na výhrady žalované ke znaleckým posudkům zpracovaným Ing. [celé jméno znalce] bylo soudem zadáno také vypracování revizního znaleckého posudku, a to znaleckým ústavem [anonymizováno] - [anonymizována tři slova] s [anonymizováno].

53. V řízení byl proveden důkaz všemi shora uvedenými znaleckými posudky. Těmito znaleckými posudky byla stanovena obvyklá, tzv. tržní cena, předmětných nemovitostí takto: stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 390 m2, jejíž součástí je stavba – rodinný dům [adresa] spolu s pozemkovou parcelou [číslo] – orná půda, o výměře 4.586 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [anonymizováno] u [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], Znaleckými posudky byla obvyklá cena těchto nemovitostí stanovena na částku: [jméno] [příjmení] – 19.900.000 Kč [celé jméno znalce] – 9.000.000 Kč [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] s r.o. [anonymizováno] [částka] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], Znaleckými posudky byla obvyklá cena těchto nemovitostí stanovena na částku: [jméno] [příjmení] – 6.500.000 Kč [celé jméno znalce] – 4.500.000 Kč [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] s r.o. – 4.850.000 Kč stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 806 m2, jejíž součástí je stavba – bytový dům [adresa], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], Znaleckými posudky byla obvyklá cena těchto nemovitostí stanovena na částku: [jméno] [příjmení] – 12.000.000 Kč [celé jméno znalce] – 6.500.000 Kč [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] s [anonymizováno] – 7.900.000 Kč pozemková parcela [číslo] – zahrada, o výměře 5.603 m2, zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] na [list vlastnictví]. Znaleckými posudky byla obvyklá cena této nemovitosti stanovena na částku: [jméno] [příjmení] – 470.000 Kč [celé jméno znalce] – 420.000 Kč [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] s r.o. – 420.000 Kč 54. Hodnota obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobce], [IČO] byla znaleckým posudkem [anonymizováno] – [anonymizováno 5 slov] stanovena jako nulová.

55. Z revizního znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] s [anonymizováno] bylo dále zjištěno, že znalecký ústav si pro zpracování znaleckého posudku obstaral všechny potřebné poklady. Rovněž byla provedena prohlídka předmětných nemovitostí za účasti obou stran, kterým byla dána možnost se vyjádřit. Pro ocenění předmětných nemovitostí byla správně použita metoda srovnávací (statistická) založená na vyhodnocení cen nedávno uskutečněných prodejů nemovitostí srovnatelných svým charakterem, velikostí a lokalitou. U domů [adresa] byla podpůrně použita také metoda výnosová (příjmová) s tím, že v konečném výroku byl vždy použit výsledek získaný srovnávací metodou. Předmětné nemovitosti i jejich stav (k rozhodnému dni [datum]) byly ve znaleckém posudku podrobně popsány a je zřejmé, že při ocenění nemovitostí bylo přihlédnuto ke všem podstatným skutečnostem. Ocenění pak bylo dle zadání soudu provedeno ke dni zpracování znaleckého posudku. Znalecký ústav se rovněž v souladu se soudem formulovaným zadáním vyjádřil ke znaleckým posudkům zpracovaným [celé jméno znalce]. Znalecký ústav sice vznesl určité výhrady proti obsahu těchto znaleckých posudků a jejich nedostatečnému odůvodnění, nicméně v závěru konstatoval, že zásadní výhrady k jejich závěrům nemá.

56. Poté co byl rozsudek okresního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odvolacím soudem zrušen, doplnil okresní soud dle pokynů odvolacího soudu uvedených ve zrušujícím usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v potřebném rozsahu dokazování, a to poté co nejprve vyzval žalobce a žalovanou dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnili svá skutková tvrzení a důkazní návrhy tak, aby bylo možné posoudit, zda jsou v projednávané věci podmínky pro uplatnění disparity podílů, v tomto případě ve prospěch žalobce.

57. Na základě doplněného dokazování učinil soud prvního stupně tato další skutková zjištění:

58. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] (nar. v r. [rodné číslo] [číslo]), syn žalované a adoptivní syn žalobce, vypověděl, že po celou dobu až do svých 16 let (2005) vnímal soužití svých rodičů jako bezproblémové. Jediný vážný incident, který si svědek vybavil, se odehrál, když mu bylo asi 8 let (okolo roku 1997), kdy žalobce žalovanou fyzicky napadl. Co bylo důvodem hádky, svědek nevěděl. Jinak byly hádky mezi žalobcem a žalovanou spíše výjimečné a jednalo se o běžné záležitosti, podobně jako v jiných rodinách. Svědek dále vypověděl, že jako rodina si po celou dobu žili nadstandardně. Svědek i sourozenci [jméno] a [jméno] se měli po všech stránkách velmi dobře. Po materiální stránce„ měli, vše, co chtěli“. Peníze nikdy nebyly v rodině problém. Oba rodiče se jim také hodně osobně věnovali a podporovali je v různých aktivitách. Jako rodina často jezdili na dovolené, a to i na drahé exotické dovolené do zahraničí. Svědek uvedl, že je jako malé děti občas hlídala [jméno] [příjmení]. Když byli větší, tak je občas hlídala kamarádka žalované [jméno] (příjmení už si svědek nepamatoval). Nebylo to ale příliš často. Na finančním zajištění rodiny měl dle svědka zásluhu především žalobce, který vždy hodně pracoval. Svědek uvedl, že žalobce měl nějaké firmy, zabýval se [anonymizována dvě slova] a hodně času také věnoval opravám a prodeji [anonymizována dvě slova]. Tomu se věnoval po celou dobu, co svědek pamatuje. [příjmení] měl žalobce v dílně i doma. Žalobce v podstatě kolem [anonymizováno] něco zařizoval soustavně. Svědek jej často viděl, jak telefonoval a řešil záležitosti týkající se [anonymizováno]. Svědek rovněž uvedl, že jezdíval se žalobcem do obchodu v [obec]. Svědek nevěděl, kdo byl majitelem obchodu, jestli to byl pan [příjmení] nebo žalobce. V obchodě byly [anonymizováno] i [anonymizována dvě slova]. V [obec] byl naposledy, když mu bylo asi osm let. V době kdy bydleli v [obec], jezdil žalobce do [obec] velmi často, později už jezdíval méně, asi jednou za měsíc. Svědek potvrdil, že po celou dobu, kdy žil s rodiči se u nich vždy„ objevovaly a mizely [anonymizováno]“. Jestli je žalobce vozil z [obec] nebo odjinud, svědek nevěděl. Žádné [anonymizováno] ale doma dlouho nevydržely. Svědek dále uvedl, že žalobce byl vždy pracovně velmi vytížený. Na rodinu a domácnost mu zbývalo méně času, ale pokud čas měl, tak se rodině (i dětem) rád věnoval. Jezdil s rodinou na výlety, sportoval s nimi, jezdil s nimi na dovolené. Na každodenní péči o domácnost tolik času neměl. Svědek rovněž potvrdil, že žalobce nedělal mezi ním (jako adoptovaným) a jeho sourozenci žádné rozdíly. Jeho vztahy s otcem byly velmi dobré a zhoršily se až v době, kdy se rodiče rozváděli. Svědek vypověděl, že žalovaná naopak trávila většinu času doma. [příjmení] se o děti, domácnost, prala, vařila, uklízela, vozila děti na kroužky apod. Občas také žalovaná vypomáhala žalobci ve firmě (podnikání), nebo pro něj něco zařizovala. Většinu času ale věnovala domácnosti a dětem. [anonymizováno] žalovaná moc nerozuměla. Více času žalovaná trávila ve firmě v době, kdy jako rodina bydleli v činžovním domě na [anonymizováno] ul. (kancelář byla o patro níže). To zde žalovaná bývala v podstatě každý den. Poté, co se přestěhovali do nového domu ve [obec], trávila žalovaná více času doma. Žalobce naopak prací (podnikáním) trávil hodně času. Svědek dále uvedl, že stavbu rodinného domu ve [obec] rodiče plánovali společně. Nicméně i v této době byla žalovaná většinou doma a žalobce v práci. Svědek uvedl, že ve fungování rodiny nevnímal žádné zásadní problémy, a to až do toho roku 2005, kdy se rodiče začali hádat a hádky byly čím dál častější. Co bylo důvodem těchto hádek, svědek nevěděl. Vztahy mezi rodiči se potom už nezlepšily a nakonec došlo k rozvodu. Svědek potvrdil, že žalovaná opustila společnou domácnost (někdy v roce 2005 – 2006). Svědek poté bydlel s žalobcem (asi 3 až 4 měsíce). Po tu dobu se ale jejich vztahy zhoršovaly. Žalobce na něj dokonce podal [anonymizováno] oznámení, když namaloval nápis na dům v [anonymizováno] ulici. Když pak byla možnost přestěhovat se k matce, svědek tak učinil. Svědek potvrdil, že se žalovaná pokoušela zařídit [anonymizováno], ale toto se jí nepodařilo. Zřejmě to nezvládala časově, protože se musela starat o tři děti a domácnost, takže s tím pak skončila. Svědek nepotvrdil, že by žalobce bránil žalované v provozování [anonymizována dvě slova].

59. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] (nar. v r. [rok]), syn účastníků, vypověděl, že dlouhou dobu fungovali jako rodina bezproblémově. Že jsou mezi rodiči neshody, začal svědek vnímat asi ve věku 10-ti let. Předtím svědkem žádných velkých hádek nebo konfliktů mezi rodiči nebyl. Ohledně fungování rodiny svědek uvedl, že žalobce se spíše věnoval práci ve firmě a podnikání s [anonymizováno], žalovaná pak převážně byla s dětmi doma a starala se o domácnost. K finančním poměrům rodiny svědek uvedl, že tyto byly vždy nadstandardní, a to zejména díky obchodování žalobce s [anonymizováno]. Žalobce byl v tomto oboru velice zdatný. Díky tomu měli vždy oproti vrstevníkům lepší hračky, jídlo apod. Žalobce často jezdil do [obec], odkud vozil jídlo i jiné zboží, protože byl přesvědčen o tom, že toto je v [země] kvalitnější. Bez podnikatelské činnosti žalobce (konkrétně obchodování s hodinami) by finanční poměry rodiny nikdy nemohly být takové. Na dovolené jezdívali často, a to v různé sestavě. Jednalo se zpravidla o velmi drahé (exotické) dovolené. Všichni sourozenci měli poměrně časově a finančně nákladné koníčky, které rodiče bez problémů finančně i jinak zajišťovali. Svědek hrál hokej a jezdil na kole. [příjmení] [jméno] tancovala a jezdila na koni. Svědek dále vypověděl, že dle jeho názoru měl žalobce hlavní příjem z obchodování se [anonymizována dvě slova], kterým se zabýval odjakživa. Živil se tím minimálně do roku 2015 nebo 2016. Teď už se [anonymizováno] věnuje méně, spíše už je jenom sbírá. Fungovalo to vždy tak, že žalobce nějaké [anonymizováno] přivezl domů, tyto opravil a potom prodal. [příjmení] sháněl všude možně, ale hodně jich vozil z [obec], kde měl kontakty. Svědek se rovněž upamatoval, že byl s žalobcem několikrát v [obec] v obchodě pana [příjmení]. Nebyl schopen říci, čí to byl obchod, či zda tam měl žalobce nějaký podíl. Rovněž uvedl, že žalobce často vozil domů [anonymizováno], pravděpodobně i z [obec], kam často jezdil. [anonymizováno] bylo poměrně velké množství, ale na žádné konkrétní si svědek nevzpomenul. Svědek vypověděl, že žalobce určitě trávil prací ve firmě i s [anonymizováno] více času než běžný zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou. Pracoval podle potřeby, někdy i dlouho do večera. Také po večerech řešil obchodní záležitosti, např. telefonicky. Rozhodně práci věnoval hodně času a energie. Přesto se žalobce rodině a dětem ve volných chvílích věnoval. Určitě měl o děti zájem a měl s nimi dobré a osobně blízké vztahy. Svědek vypověděl, že pokud je mu známo, žalovaná se na obchodu s [anonymizováno] výrazně nepodílela, možná občas zařídila něco, čím jí žalobce pověřil, ale nevěnovala se tomu soustavně. [příjmení] opravovat neuměla, zřejmě tomu moc nerozuměla. V době, kdy bydleli v domě na [anonymizováno] ulici, kde byl byt přímo nad firemní kanceláří, žalobce soustavně„ pendloval“ mezi bytem a kanceláří. Žalovaná chodívala do kanceláře také, ale trávila zde méně času, spíše se věnovala dětem, zejména pak sestře [jméno], která v tu dobu byla ještě poměrně malá. Firma se zabývala [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Toto podnikání však moc neprosperovalo. Svědek vypověděl, že postavit velký rodinný dům ve [obec], bylo přání obou rodičů. Žalobce, který byl technicky zdatný, hodně věcí kolem stavby domu zajišťoval, sháněl materiál, organizoval práce na stavbě. Žalovaná se ale v rámci svých možností také velmi snažila, s různými věcmi pomáhala, různé věci zařizovala. Svědek dále vypověděl, že jako malé děti je občas hlídala paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], obě přítelkyně matky, se kterými se pravidelně navštěvovali (kamarádili se s jejich dětmi). Pokud se jedná o zabezpečování kroužků, rozvozy apod. to v době, kdy rodiče žili spolu, zajišťovala spíše žalovaná, protože měla více času, ale žalobce se v rámci svých časových možností rozhodně snažil a vozil děti na kroužky i s nimi aktivně hodně sportů provozoval. Se svědkem např. provozoval cyklistiku. Výhrady k tomu, jak žalovaná domácnost vedla a starala se o děti, žalobce neměl. Pokud docházelo k hádkám, jednalo se o běžné věci, nic zásadního. K častějším hádkám mezi rodiči začalo docházet až v období mezi roky 2002 2003. Co bylo konkrétně příčinou těchto hádek, svědek nevěděl. Vztahy mezi rodiči se ale postupně zhoršovaly, až to nakonec vyvrcholilo rozvodem. K období po rozchodu rodičů svědek uvedl, že když se žalovaná odstěhovala, žili nějakou dobu s žalobcem a také s bratrem [jméno]. Mezi žalobcem a bratrem [jméno] byly v té době problémy. Bratr byl závislý na drogách, což mu žalobce vyčítal. S bratrem ale v té době nebyla řeč, takže ho nakonec žalobce vykázal z domu. Svědek dále vypověděl, že žalovaná neměla v době, kdy žila s žalobcem, žádný podnikatelský záměr, či příjem, který by jí umožnil alespoň částečně nahradit příjmy otce, aby jejich role byly vyváženější. Svědek pouze uvedl, že žalovaná nějakou dobu pracovala v [anonymizováno], ale toho brzy zanechala. Svědek nicméně potvrdil, že i kdyby žalovaná takový záměr měla, nebylo by v jejích časových možnostech něco takového skloubit s péčí o děti a domácnost. Svědek rovněž potvrdil, že z pohledu dětí žalovaná zajišťovala péči o děti a domácnost vždy velmi dobře. S péčí o domácnost pomáhaly za úplatu i jiné osoby, např. kamarádky žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ze strany žalobce k tomu nebyly žádné výhrady.

60. Písemným prohlášením [jméno] [příjmení] z [datum] (s úředně ověřeným podpisem) bylo prokázáno, že tato v období od roku 1992 do roku 1994 hlídala syny účastníků ([jméno] a [jméno]), a to pouze v době, kdy byli manželé oba spolu na dovolené, nebo byla žalovaná nemocná. Důvodem bylo, že žalovaná po přestěhování do [obec] neměla nikoho, komu by děti svěřila. S žalovanou se zná od dětství, a žalovaná k ní měla důvěru. Žalobce se o děti starat nemohl, protože byl stále na cestách mimo ČR. Žalovaná se dle názoru pí. [příjmení] starala řádně o děti i o společnou domácnost. Žalobce na to z důvodu pracovního vytížení čas příliš neměl.

61. Písemným čestným prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (s úředně ověřeným podpisem) bylo prokázáno, že tato přibližně v období let 2000 – 2003 hlídala děti účastníků, a to především nejmladší dceru [jméno]. Jednalo se o občasné hlídání, když byli oba účastníci na dovolené bez dětí nebo jen s některými z nich. Hlídala děti také, když žalovaná dojížděla v r. 2002 jednou měsíčně do školy v [obec] králové ([anonymizována tři slova]) a když následně pracovala v [anonymizována dvě slova], kde mívala odpolední směny. Výpomoc v domácnosti nezajišťovala, tato byla vždy v perfektním stavu. Žalovaná vždy měla uklizeno, navařeno apod., samozřejmě s výjimkou toho, když byli s žalobcem oba pryč na dovolené. Starší syny žalovaná vždy vypravovala do školy. Žalobce byl často na cestách mimo ČR.

62. Osvědčením o absolvování rekvalifikačního kurzu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná v r. [rok] úspěšně absolvovala rekvalifikací kurz a složila úspěšně teoretickou i praktickou zkoušku v oboru [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova].

63. Oznámením [stát. instituce] ze dne [datum] bylo prokázáno, že živnostenským úřadem byla evidována provozovna žalované s předmětem podnikání [anonymizováno] a [anonymizováno] na adrese [adresa].

64. Na základě smlouvy o podnájmu nebytových prostor uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako nájemcem a žalovanou jako podnájemcem má soud za prokázané, že od [datum] měla žalovaná v podnájmu část nebytového prostoru na adrese [ulice a číslo], [okres] účelem provozování [anonymizováno] živnosti, podnájemné dle smlouvy činilo 6.000 Kč měsíčně.

65. Potvrzením o výši průměrného výdělku žalované ze dne 25. 10. 1999 bylo prokázáno, že průměrný výdělek žalované ze zaměstnaneckého poměru u [právnická osoba] [okres] s r.o., [IČO], za rok 1998 činil 7.178,60 Kč.

66. Pracovní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba] [okres] s r.o. a žalovanou bylo prokázáno, že žalovaná byla od uvedeného dne u společnosti zaměstnána jako obchodní zástupce, kdy mzda žalované měla být stanovena platovým výměrem.

67. Výpovědí žalobce zachycenou v protokolu o jednání před Okresním soudem v Liberci ve věci sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že žalobce v rámci svého účastnického výslechu v řízení o změnu výživného nezl. [jméno] a [jméno] [příjmení] uvedeného dne před zdejším soudem vypověděl, že má problémy s placením výživného na děti z předešlého vztahu s pí. [příjmení], kdy hrozí i soudní vymáhání výživného. Problémy jsou také s pronajímáním nemovitostí [adresa]. Osobní automobil žalobce neměl, a to ani na firmu, jezdil na skůtru, který je syna. Hodně času žalobce tráví na [anonymizováno], odkud pochází jeho stávající manželka. [příjmení] [příjmení] žalobce jezdí, aby ušetřil, protože je tam levně. Finančně na tom žalobce není dobře.

68. Z protokolu o podání vysvětlení Policie ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nahlásila na Policii ČR, že byla uvedeného dne žalobcem fyzicky napadena v domě [adresa] ve [obec], když si sem šla pro lyže a nějaké další věci. Na policii žalovaná dále uvedla, že již byla podobně jednou žalobcem fyzicky napadena a k verbálním útokům ze strany žalobce a různým naschválům při jejích návštěvách, kdy chodí především za synem [jméno], dochází poměrně často.

69. Výpovědí žalobce zachycenou v protokolu o jednání před Okresním soudem v Liberci ve věci sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalobce jako svědek po poučení podle § 126 o.s.ř. vypověděl, že nemovitosti [adresa] a [adresa] byly původně ve vlastnictví firmy - podnik se zahraniční majetkovou účastí [příjmení] - stavební firma spol. s r.o., [IČO], kdy společníky této firmy byl žalobce a p. [jméno] [celé jméno žalobce], který zapříčinil finanční problémy firmy. [ulice] podíl p. [jméno] [celé jméno žalobce] byl poté převeden na žalovanou. Předmětné nemovitosti byly následně převedeny z majetku firmy do společného jmění účastníků. Následně se účastníci rozhodli tyto nemovitosti pronajmout společnosti [právnická osoba], [IČO]. Nájemní smlouvu připravoval žalobce osobně, byly uzavírány i dodatky. Smlouva byla žalovanou rovněž podepsána. Účastníci byli v té době manžely, jednali po vzájemné dohodě, žalovaná byla se vším srozuměna. Nájemné firmou [právnická osoba] fakticky vypláceno nebylo. Účastníci se dohodli, že ušetřené prostředky firmy budou raději použity na investice a krytí ztrát ve firmě. Existovaly prioritnější závazky, které musela jejich společná firma [právnická osoba], [IČO], přednostně hradit, včetně zákonných plateb. Pokud se týká podnájemce nebytových prostor firmy [právnická osoba], tak ta platila sjednané nájemné řádně na účet firmy [právnická osoba]

70. Žádostí o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 22. 10. 1999 bylo prokázáno, že žalovaná byla spolu s žalobcem žadatelkou uvedenou v žádosti o úvěr ve výši 1.500.000 Kč u [právnická osoba], který byl použit na stavbu rodinného domu [adresa] ve [obec]. V žádosti je uveden čistý měsíční příjem žalované ve výši 7.178,60 Kč a žalobce ve výši 40.000 DM a 600.000 Kč (příjmy z pronájmu). Žadateli jsou pak deklarovány vlastní prostředky v hotovosti ve výši 6.000.000 Kč.

71. Daňovým přiznáním žalované za rok 2003 má soud za prokázané, že příjmy žalované ze závislé činnosti (pracovní poměr u [právnická osoba], [IČO]) v tomto roce činily 93.709 Kč. Ztráta z podnikání (kadeřnický salon) pak činila 6.623 Kč.

72. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. [spisová značka] – [anonymizováno] ze dne [datum] bylo prokázáno, že okamžikem právní moci tohoto rozsudku (3.7.1996) došlo k osvojení syna žalované [jméno] [příjmení] žalobcem. Z odůvodnění rozsudku pak vyplývá, že oba účastníci v rámci účastnického výslechu v tomto řízení označili jejich manželství za spokojené a perspektivní. Uvedli, že si vzájemně rozumí.

73. Zápočtovým listem vystaveným [právnická osoba] s.r.o., [IČO], ze dne 10.11.2006 bylo prokázáno, že žalovaná byla u této společnosti zaměstnána od 22.1.1998 do 26.5.2006. Pracovní poměr byl ukončen dohodou a průměrný čistý měsíční výdělek činil 6.720 Kč.

74. Evidenčními listy důchodového zabezpečení (čl. 1090-1100) bylo prokázáno, že žalovaná byla od prosince 1987 do června 1995 zaměstnána u [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec]. Od roku [rodné číslo] [číslo] byla ale žalovaná na mateřské dovolené (v roce [rodné číslo] [číslo] se narodil syn [jméno], v roce [rok] pak syn [jméno]). Od června 1995 do června 1997 byla žalovaná zaměstnána ve společnosti - podnik se zahraniční majetkovou účastí [příjmení] - [anonymizována dvě slova] spol. sr.o., [IČO]. Od ledna 1998 do května 2006 byla žalovaná zaměstnána ve společnosti [právnická osoba], [IČO] (po narození dcery [jméno] v r [rok] byla žalovaná na mateřské dovolené). Poté po rozchodu účastníků byla žalovaná od května 2006 do září 2006 zaměstnána na čerpací stanici [anonymizováno]. Od listopadu 2006 do června 2007 byla žalovaná evidována na úřadu práce. Od června 2007 do prosince 2007, kdy došlo k rozvodu manželství, byla žalovaná opět zaměstnána na čerpací stanici [anonymizováno].

75. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. [spisová značka] (rozvod manželství) bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Rozvedeno pak bylo rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] Příčiny rozpadu manželství v tomto řízení jednoznačně prokázány nebyly, neboť v odůvodnění rozsudku není uvedeno, která z protichůdných tvrzení účastníků (zejména ohledně vzájemné nevěry) má soud za prokázaná, a za hlavní příčinu rozvratu manželství soud pouze obecně označil vzájemné neshody a skutečnost, že účastníci nežijí ve společné domácnosti. Proti rozsudku se však žádný z účastníků neodvolal. Z účastnických výpovědí žalobce a žalované v rozvodovém řízení při jednání dne 5.12.2007 nicméně vyplývá, že žalovaná nevěru na své straně přiznala, a to konkrétně vztah s panem [jméno] [příjmení]. Tvrdila však, že se jednalo o reakci na dřívější nevěry žalobce, které ovšem žalobce kategoricky popíral. Žalobce nicméně nakonec přiznal, že žalované nevěrný byl, ale až na [anonymizováno] v r. 2005, kdy už byly vztahy účastníků velmi špatné.

76. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

77. Z obsahu spisu vyplývá a mezi účastníky je nesporným, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno bylo rozsudkem [název soudu] č. j. 33 C 202/2006-16 ze dne [datum rozhodnutí], když tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Návrh na vypořádání zaniklého společného jmění manželů byl žalobcem podán k soudu dne 26. 3. 2010, z hlediska procesních předpisů je tak třeba toto řízení dokončit podle dosavadních právních předpisů, tedy občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2012 dle článku II bodu 1 zákona č. 396/2012 Sb.

78. Řízení v této věci bylo zahájeno ještě za účinnosti starého občanského zákoníku, tj. zákona č. 40/1964 Sb., ovšem k vypořádání společného jmění manželů dochází až za účinnosti nového občanského zákoníku, který nahradil ten původní, tj. zákona č. 89/2012 Sb. účinného od data 1. 1. 2014. Protože došlo k zániku společného jmění manželů účastníků dříve, než nabyl účinnosti nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., tedy před datem 1. 1. 2014, provede se, s ohledem na přechodná ustanovení v § 3028 odst. 2 nového obč.z., vypořádání společného majetku bývalých manželů podle dosavadní právní úpravy, starého občanského zákoníku, tj. zákona č. 40/1964 Sb. ve znění k datu zániku společného jmění účastníků, a to bez ohledu na to, kdy bylo řízení o vypořádání takto zaniklého společného jmění manželů zahájeno.

79. Podle § 149 odst. 1 starého obč. z. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

80. Podle § 150 odst. 3 a odst. 4 starého obč. z. neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

81. Co tvoří společné jmění zakotvuje § 143 odst. 1, odst. 2 starého obč.z., podle něhož společně jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle odst. 2 stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

82. Podle shora uvedených zákonných ustanovení tedy společné jmění manželů představuje souhrn právních vztahů, který je svou existencí vázán pouze na dobu trvání manželství. Proto zaniká společné jmění nejpozději se zánikem manželství, tj. právní mocí rozsudku o rozvodu manželství účastníků (§ 22 a násl. zákona o rodině). Zanikne-li společné jmění majetku jako souhrn právních vztahů, zanikne k celému společnému majetku i závazkům a manželé již po tomto zániku nenabývají majetek a závazky do společného jmění. Při zániku společného jmění manželů je třeba společné jmění vypořádat, nedojde-li k dohodě, když vypořádáním se rozumí uspořádání majetkových vztahů mezi manželi k majetku a závazkům, které byly předmětem společného jmění v době jeho zániku, a to podle zásad vyjádřených ve shora citovaných ustanoveních. Jestliže manželství vzniklo, přešlo do společného jmění manželů vše, co manželé společně či samostatně za trvání manželství nabyli, pokud nejde o zákonem stanovené výjimky.

83. Vzhledem k tomu, že v daném případě nedošlo mezi účastníky k dohodě o vypořádání části společného majetku nabytého za trvání manželství, jsou splněny podmínky pro vypořádání společného jmění manželů, a to ke dni zániku jejich manželství (právní moci rozsudku o rozvodu manželství), tj. k datu [datum].

84. K zohlednění skutečností svědčících pro použití disparity vypořádacích podílů by měl soud přihlédnout i bez návrhu. Je však zřejmé, že pokud žádný z účastníků uplatnění disparity výslovně nepožaduje a netvrdí jednoznačně skutečnosti, které by ji odůvodňovaly, nemá soud důvod se disparitou zabývat. Zřejmě proto, že v předešlém průběhu řízení se žalobce zcela soustředil na prokazování vnosů, resp. existence sbírky [anonymizována dvě slova], jejichž podejem měly být získány prostředky, které byly následně vynaloženy na pořízení společného majetku, neposkytnul soudu dostatek tvrzení a důkazů k tomu, aby bylo možné o disparitě uvažovat. Tento nedostatek pak byl žalobcem plně napraven až na základě výzvy soudu prvního stupně dle ust. § 118a o.s.ř. učiněné v souladu s pokynem odvolacího soudu při jednání dne 8.7.2020.

85. V této souvislosti je třeba připomenout, že skutečnost, že tvrzené rozsáhlé vnosy se žalobci nepodařilo prokázat, nemohla a nemůže být důvodem k použití disparity (jako jakési kompenzace) ve prospěch žalobce. Zde je třeba poukázat na jednoznačný názor Nejvyššího soudu, že je třeba důsledně rozlišovat mezi institutem vnosu (v daném případě z výlučného majetku žalobce do společného jmění manželů) a disparitním uspořádáním majetkových poměrů manželů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1486/2019, sp.zn. 22 Cdo 1821/2004, sp.zn. 22 Cdo 1486/2019 nebo sp.zn. 22 Cdo 3227/2017). Dle názoru Nejvyššího soudu pro úvahu soudu o disparitě podílů není významné, čím některý z účastníků přispěl na pořízení společného majetku ze svého odděleného majetku, neboť vypořádání použití takového majetku je třeba realizovat vypořádáním předmětného vnosu (nikoliv zohledněním v rámci disparity).

86. Z dikce ust. § 149 odst. 2 starého obč.z. vyplývá obecné zásada rovnosti podílů při vypořádání společného jmění. Odchýlit se od této zásady je však možné podle odst. 3 citovaného ustanovení, kdy soud musí přihlédnout zejména k tomu, jak se každý z účastníků zasloužil o nabytí a udržení společného jmění, jak se každý z manželů staral o rodinu (zejména o děti a domácnost) a přihlédnout k potřebám nezletilých (nezaopatřených) dětí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti. Za nezaopatřené děti lze považovat děti do 26. roku věku, za podmínky, že se soustavně připravují na budoucí povolání nebo se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost z důvodu nemoci či dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

87. Vzhledem k tomu, že právní úprava vypořádání nestanoví přesná pravidla, ale pouze obecná kritéria, která je možné vykládat velmi široce, měl by soud při vypořádání rozhodovat spravedlivě a dbát také korektivu dobrých mravů, který je v daných souvislostech třeba pojímat jako příkaz rozhodovat v souladu s ekvitou (srov. I. ÚS 643/04, IV. ÚS 262/10). Zásady vypořádání společného jmění, včetně podmínek pro uplatnění disparity podílů, jsou pak kontinuálně upřesňovány rozsáhlou soudní judikaturou.

88. Judikatura i za účinnosti starého občanského zákoníku vycházela z názoru, že podíl bývalých manželů při vypořádání společného jmění manželů nemusí být vždy totožný a může být soudem v rámci soudního vypořádání společného jmění manželů modifikován (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2433/99, či usnesení téhož soudu sp. zn. 22 Cdo 2055/2011). Obecně pak lze říci, že s ohledem na obdobnou právní úpravu vypořádání dle starého obč.z. a nového obč.z. jsou hlavní judikatorní zásady pro použití disparity dle předešlé i stávající právní úpravy v zásadě totožné (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2362/2018). Judikaturou nicméně neustále dochází k jejich upřesňování a v právní praxi také postupně přibývá případů, kdy je disparita soudy aplikována. Lze tedy konstatovat, že od obecně platné zásady rovnosti podílů je možné se odchýlit, pokud je to dané věci odůvodněno konkrétními okolnostmi případu., K uplatnění disparity by mělo být přistupováno zdrženlivě (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3174/2007 nebo sp.zn. 22 Cdo 3470/2018).

89. Určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, ovšem po zohlednění všech zjištěných skutkových okolností (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). Při posouzení možné disparity podílů je pak vedle okolností samotných nutno přihlédnout také k jejich intenzitě, době trvání či časovému rozsahu jejich existence. Disparitu vypořádacích podílů nemusí nutně založit toliko jeden důvod o dostatečné intenzitě, nýbrž je možné uvažovat také o tom, že v určitém případě bude shledáno více okolností, které by, samy o sobě, by nemusely disparitu založit, ale ve svém souhrnu či kombinaci uplatnění disparity opodstatňují (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1488/2013).

90. Co se pak týče principu zásluhovosti, vychází judikatura ze zásady, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 ze dne 30.5.2005). Je pak možné zohlednit pouze takové úsilí, které bylo vyvíjeno za trvání manželství (nikoliv před jeho uzavřením). Pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost a o děti, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě skutečně mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a (v rámci jeho možností) o společný majetek, mělo by být použití disparity soudem naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu. Jinak je tomu ovšem v případě, kdy jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával. Nelze rovněž přičítat k tíži manžela (manželky), který převážně zajišťoval péči o děti a domácnost, že se tolik nezasloužil o nabytí společného majetku, jestliže takový způsob soužití oběma účastníkům vyhovoval a byl založen po vzájemné dohodě či dokonce na přání ekonomicky silnějšího z manželů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1821/2004).

91. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5384/2015 ze dne 20. 4. 2016 mohou být důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů také negativní okolnosti v manželství. Obecně takovým důvodem mohou být např. alkoholismus, užívání drog, gamblerství, vyhýbání se práci, výkon trestu odnětí svobody, bezdůvodné opuštění společné domácnosti či domácí násilí. Ve vztahu k negativním okolnostem v manželství pak z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že jednání, která negativně ovlivňují vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílů pouze v případě, že se významným způsobem promítají v hospodaření se společným majetkem nebo v péči o rodinu. Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významně promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3637/2010). Toliko zcela výjimečně je pak možné přistoupit k disparitě vypořádacích podílů i v případě, kdy se negativní okolnost bezprostředně nepromítla do majetkových poměrů nebo péče o rodinu. Půjde pak zpravidla o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1683/2013 a sp. zn. 22 Cdo 5384/2015).

92. Velkou pozornost judikatura věnuje nevěře jako jedné z nejčastějších příčin rozpadu manželství. Nejvyšší soud pak dospěl k jednoznačnému závěru, že vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění manželů nelze snížit jenom proto, že příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2921/2005, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006 nebo shora uvedený rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1683/2013). Nejvyšší soud konstatuje, že i nevěrný manžel (manželka) může být starostlivým a pečujícím rodičem společných dětí a může se řádně starat o nabývání a udržování společného majetku. Nevěra samotná může mít mnohdy těžko postihnutelné příčiny, mající původ v intimní sféře a nelze proto a priori přisuzovat vinu na tomto stavu nevěrnému manželovi. Není ovšem vyloučeno, aby nevěra jednoho z manželů ve spojení s dalšími skutečnostmi vedla soud k úvaze o disparitě podílů, a to např. tehdy, pokud by vedla k výrazně snížené péči o děti a rodinu, měla za následek negativní promítnutí do hospodaření se společným majetkem nebo by se jednalo o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl. Samotné příčiny rozvratu manželství proto nejsou pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádávaném společném jmění manželů zpravidla významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči rodinu (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3110/2010).

93. Za jeden z důvodů pro uplatnění disparity je judikaturou považována také skutečnost, že jedním z manželů dochází v období od zániku společného jmění (rozvodu) do jeho vypořádání k omezování možného užívání majetku druhým z manželů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo [číslo]).

94. Pokud se jedná o rozdělení společného majetku, resp. přikázání konkrétních nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce či žalované, právní úprava starého obč. z. v tomto ohledu neposkytuje žádné konkrétní vodítko. Dle judikatury je pak při rozdělení společného majetku třeba vzít v úvahu budoucí účelné využití věci, kdo věc po rozvodu manželství užívá, i zásadu rozdělení majetku s pokud možno co nejmenším dorovnáváním podílů v penězích (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1280/2011 ze dne 23. 11. 2011).

95. Po pečlivém zvážení všech skutečností a za současného respektování shora citované právní úpravy, judikatury Nejvyššího soudu a závazného právního názoru odvolacího soudu dospěl soud prvního stupně k těmto konkrétním závěrům:

96. Ohledně rozsahu vypořádávaného majetku vycházel soud (podobně jako v předchozím rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) z mezi účastníky nesporného rozsahu společného jmění přestavovaného výše uvedenými nemovitostmi a obchodními podíly ve společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobce], [IČO].

97. Při jednání dne [datum] soud účastníky poučil, že setrvává na svém právním názoru vysloveném již v rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (odst. 46 rozsudku), že žalovaná uplatnila právo na vypořádání výnosů z pronájmů předmětných nemovitostí (obvyklého„ tržního“ nájemného) až po uplynutí lhůty tří let od zániku manželství ([datum]) a těmito nároky se proto soud již nemůže zabývat. V reakci na toto poučení pak žalobce uvedl, že netrvá na vypořádání investic do nemovitostí učiněných po zániku společného jmění manželů.

98. Vzhledem k tomu, že hodnota obchodních podílů [právnická osoba], [IČO] je nulová, což bylo mezi účastníky nesporným a bylo rovněž potvrzeno znaleckým posudkem, bylo dále stěžejním vypořádání společného nemovitého majetku účastníků.

99. I poté, co soud doplnil dokazování, dospěl opětovně k jednoznačnému závěru, že existence výlučného majetku žalobce (rozsáhlé sbírky [anonymizována dvě slova], jejímž prodejem měly být získány prostředky následně investované jako vnosy do společného jmění manželů) před uzavřením manželství nejenže nebyla prokázána, ale naopak byla provedeným dokazováním jednoznačně vyvrácena.

100. S ohledem na absenci listinných důkazů prokazujících nabytí vlastnického práva žalobce k [anonymizováno] před uzavřením manželství, je třeba konstatovat, že výslechy shora uvedených svědků a účastnické výslechy žalobce a žalované byly pro skutková zjištění soudu zásadní.

101. Výpovědi shora uvedených svědků soud považuje za věrohodné s výjimkou níže uvedených rozporů ve svědeckých výpovědích. Výpovědi žalobce a žalované soud považuje za věrohodné pouze částečně, kdy výpovědi obou jsou zjevně ovlivněny zájmem účastníků na výsledku sporu.

102. Žalobce v řízení tvrdil, že před uzavřením manželství vlastnil rozsáhlou [anonymizována tři slova], kterou postupně za trvání manželství prodával a z prostředků získaných prodejem [anonymizováno] financoval nákup společného majetku, který je předmětem vypořádání. Dále pak tvrdil, že z prodeje [anonymizováno] byl dotován provoz obou firem, a to nejdříve firmy - podnik se zahraniční majetkovou účastí [příjmení] - stavební firma spol. sr.o., [IČO] a poté firmy [právnická osoba], [IČO], jejichž společníky byli žalobce (80%) a žalovaná (20%) a financovány četné aktivity účastníků (dovolené, drahá auta apod.). Žalobce v podstatě tvrdil, že od uzavření manželství v r. [rok] byly všechny jeho aktivity prodělečné a účastníci žili a nabývali rozsáhlý majetek pouze z prostředků získaných prodejem [anonymizováno], které žalobce vlastnil již před uzavřením manželství.

103. Provedeným dokazováním bylo výše uvedené tvrzení žalobce jednoznačně vyvráceno, když svědeckými výpověďmi shora uvedených svědků, korespondujícími v této části s účastnickou výpovědí žalované, bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce se zabýval nákupem a prodejem [anonymizována dvě slova] po celý svůj život, a to také v době trvání manželství se žalovanou, a dokonce i po jeho skončení.

104. Za zásadní v tomto směru považuje soud výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] a [příjmení]. Všichni uvedení svědci vypověděli, že žalobce s [anonymizováno] obchodoval i v době, kdy byl ženatý se žalovanou. Svědci [příjmení], [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] mají k žalobci přátelský vztah a o věrohodnosti jejich výpovědi v tomto směru není důvod pochybovat. Svědek [příjmení] také potvrdil, že pro žalobce prováděl pravidelně opravy [anonymizováno] za účelem jejich dalšího prodeje, a to nepochybně i za trvání manželství účastníků.

105. S těmito výpověďmi pak zcela korespondují také svědecké výpovědi obou synů účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce], kteří potvrdili, že žalobce se opravám [anonymizováno] a obchodování s nimi velmi intenzivně věnoval i v období, kdy si to již svědkové mohli pamatovat, tj. za trvání manželství, a tomuto se intenzivně věnoval až do nedávné doby.

106. Svědeckou výpověď [jméno] [celé jméno žalobce] (syna účastníků) soud považuje velmi věrohodnou. V této nebyly shledány žádné rozpory. Svědek se zjevně snažil vypovídat pravdivě, tak aby svou výpovědí nepoškodil žádného z účastníků, ke kterým má evidentně k oběma dobrý vztah. Vzhledem k tomu, že svědek bydlí se žalobcem, pracuje u něj ve firmě a je na něm existenčně závislý, nelze rozhodně předpokládat, že by se žalobce snažil svou výpovědí jakkoliv poškodit. Jeho výpověď má proto dle názoru soudu velkou důkazní hodnotu. Nelze pak přehlédnout, že ani tento svědek nepodpořil skutkovou verzi žalobce o existenci [anonymizována dvě slova] a pohodlném luxusním životě zajištěném již dříve nashromážděným velkým majetkem. Svědek naopak jednoznačně potvrdil, že hlavní a velmi dobrý příjem měl žalobce z obchodování se [anonymizována dvě slova], kterým se zabýval odjakživa, minimálně do roku 2015 nebo 2016.

107. Za věrohodnou považuje soud také výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalobce] (syna žalované a adoptivního syna žalobce) před soudem dne [datum]. Při soudním jednání, na rozdíl od svědkova písemného prohlášení ze dne [datum], které bylo zřejmě ovlivněno jeho snahou pomoci žalované a negativními emocemi vůči žalobci, si svědek před soudem po poučení dle § 126 o.s.ř. a za osobní přítomnosti obou účastníků a právních zástupců zjevně uvědomil závažnost své výpovědi a vypovídal pravdivě. Jeho výpověď pak v podstatných bodech plně korespondovala s výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalobce], a to také ohledně jím popsaného obchodování žalobce s [anonymizováno].

108. Výpovědi všech uvedených svědků pak jednoznačně vedou k závěru, že se žalobce intenzivně věnoval opravám [anonymizováno] a obchodování s nimi i za trvání manželství a dokonce i po jeho rozvodu. Této činnosti věnoval žalobce hodně času a energie a jednalo se jednoznačně o hlavní zdroj jeho příjmů, kdy jeho další podnikatelské činnosti nebyly zdaleka tak lukrativní.

109. V žádném případě pak zjištěné skutečnosti nemohou vést k závěru, že žalobce od uzavření manželství financoval velmi nákladný způsob života celé rodiny, vyživovací povinnosti k dětem z předchozího vztahu s pí. [příjmení] a pořízení rozsáhlého nemovitého majetku pouze z výnosů prodeje již dříve nabytého výlučného majetku ([anonymizována tři slova]), jak navzdory výsledkům provedeného dokazování žalobce nadále tvrdí.

110. Žádný ze svědků nepotvrdil existenci rozsáhlé [anonymizována dvě slova] žalobce před uzavřením manželství, jejíž hodnota by mohla postačovat k nabytí majetku, který je předmětem společného jmění manželů. Navíc je zřejmé, že pokud by žalobce neměl za trvání manželství další horentní příjmy z [anonymizována dvě slova], musely by být prostředky z [anonymizována dvě slova], které žalobce vlastnil před uzavřením manželství dávno spotřebovány, a to s ohledem na velmi nákladný životní styl účastníků, na který ostatně sám žalobce v průběhu řízení opakovaně poukazoval.

111. Jestliže svědci [příjmení] a [příjmení] byli schopni označit pouze [anonymizováno] na fotografiích označené [číslo] jako [anonymizováno], které si žalobce přivezl do obchodu v [anonymizováno] z [obec], je zřejmé, že prodejem těchto [anonymizováno] ([číslo] za 20.000 EUR dne [datum], [číslo] za 6.800 GBP dne [datum], [číslo] za 14.000 GBP dne [datum], [číslo] za 11.462 GBP dne [datum], čl. 8 za 17.500 GBP dne [datum], [číslo] za 3.050 GBP dne [datum]) za celkem 52.812 GBP a 20.000 EUR nemohlo být financováno nabytí tak rozsáhlého majetku, jak tvrdí žalobce. Nelze rovněž přehlédnout zjevný rozpor, kdy svědci [příjmení] a [příjmení] uvedli, že pravděpodobně z prostředků získaných prodejem těchto [anonymizována dvě slova] byla uhrazena kupní cena ve výši 11,5 mil. Kč za podíl na domě v [anonymizováno] ul., když z výpisů z účtů vyplývá, že tyto konkrétní [anonymizováno] byly prodány až v roce 2001 a 2002 a z prostředků získaných jejich prodejem měly být dle tvrzení žalobce hrazeny náklady na nabytí jiného majetku ve společném jmění manželů. Navíc je zřejmé, že prostředky z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] by nepostačovaly ani k úhradě kupní ceny za podíl na domě v [anonymizováno] ul.

112. Další zásadní rozpor je ve výpovědích svědků [příjmení] a [příjmení], kdy svědek [příjmení] stejně jako žalobce uvedl, že žalobce doplatil svůj podíl na kupní ceně ve výši 11,5 mil. přibližně do jednoho roku od podpisu kupní smlouvy, zatímco svědek [příjmení] uvedl, že paní [příjmení] chodila za žalobcem (zřejmě pro peníze) až do roku 1997. V kontextu shora uvedeného se jeví jako věrohodnější výpověď svědka [příjmení], který neměl se žalobcem tak úzký vztah, jako svědek [příjmení]. Soud proto dospěl k závěru, že pokud žalobce vůbec kupní cenu za podíl na domě v [anonymizováno] ve výši 11,5 mil. uhradil, stalo se tak rozhodně výrazně později, než uvádí žalobce, a to průběžně v rozmezí let 1993 - 1997. Splátky na kupní cenu domu v [anonymizováno] pak mohly být hrazeny z prostředků generovaných průběžně žalobcem v tomto období. Tento závěr pak není v rozporu s dohodou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a panem [příjmení], kterou vypořádali své společné investice, ke kterým ale došlo dle závěrů soudu až po uzavření manželství, kdy o pravosti této dohody soud nemá pochybnosti.

113. K obdobnému závěru je pak třeba dospět ohledně půjček žalobce na provoz firmy - podnik se zahraniční majetkovou účastí [příjmení] - stavební firma spol. sr.o., [IČO], kdy nebylo nijak prokázáno, že by prostředky na tyto půjčky pocházely z [anonymizována tři slova], které žalobce vlastnil před uzavřením manželství, a nikoliv z průběžného obchodování s [anonymizováno], kterému se žalobce v rozhodném období intenzivně věnoval. Skutečnost, že pohledávka žalobce (náležející do společného jmění manželů) byla následně započtena na kupní cenu domů [adresa] a [adresa] na tomto závěru nic nemění.

114. Úhradu kupní ceny za podíl na domě v [anonymizováno] ul. pak nepotvrdila ani svědkyně [jméno] [příjmení], která při svém výslechu dožádaným soudem, u kterého byl žalobce osobně přítomen, dokonce uvedla, že žalobce nezná a nepamatuje si, že by od ní kupoval podíl na domě v [anonymizováno] Výpověď svědkyně však mohla být ovlivněna jejím věkem, i případnou obavou svědkyně, že se při prodeji spoluvlastnického podílu dopustila něčeho nelegálního.

115. Naopak bylo jednoznačně prokázáno tvrzení žalované, že žalobce se [anonymizováno] a [anonymizováno] se [anonymizována dvě slova] velmi intenzivně věnoval po celou dobu, a to před uzavřením manželství, po dobu jeho trvání i po zániku manželství. Stejně tak bylo prokázáno, že žalobce byl v tomto oboru velmi zdatný a dokázal si obchodem a [anonymizována dvě slova] zajistit po celý život nadstandardní příjmy, ze kterých byly průběžně nadstandardně financovány potřeby rodiny i nákup rozsáhlého nemovitého majetku do společného jmění manželů.

116. Žádný ze svědků nepotvrdil, že by žalobce žil a vše financoval z prodeje již dříve získaného majetku, [anonymizováno] hodin. V tomto směru se velmi jasně vyjádřili například svědci [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Zejména svědek [jméno] [celé jméno žalobce], který byl velmi dobře obeznámen s majetkovými poměry žalobce v první polovině 90. let, uvedl, že žalobce rozhodně nežil z již dříve nabytých úspor či majetku, ale prostředky na svůj nákladný životní styl generoval průběžně. Svědek potvrdil, že žalobce byl velmi pracovitý, aktivní a v tomto období se mu v podnikání velmi dařilo. Potvrdil také, že žalobce byl i v této době velmi aktivní v obchodování s [anonymizováno].

117. Lze tedy dospět k závěru, že žalobce s největší pravděpodobností několik kusů [anonymizována dvě slova] před uzavřením manželství vlastnil a jistě také řadu [anonymizováno] méně hodnotných. Soud má však za prokázané, že cena [anonymizována dvě slova] v žádném případě nemohla být taková, aby jejich prodejem mohly být financovány nákupy majetku a nadstandardní životní styl žalobce i jeho rodiny, jak žalobce tvrdí. Důležitá je v tomto směru i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která se žalobcem žila předtím, než se žalobce seznámil s žalovanou a odstěhoval se do [anonymizováno]. Z výpovědi svědkyně jednoznačně vyplývá, že žalobce v době svého pobytu v [obec] nedisponoval zdroji, které by mohly postačovat například k nákupu nemovitosti v [obec]. Svědkyně rovněž potvrdila, že žalobce stále s [anonymizována dvě slova] a počet i složení [anonymizováno], které měl v té době žalobce, se průběžně měnily. Obdobně se vyjádřil i svědek [příjmení], když uvedl, že žalobce si určitě nemohl dovolit držet pohromadě rozsáhlou [anonymizována dvě slova].

118. Pokud se jedná o shora uvedené skutkové závěry okresního soudu ohledně žalobcem tvrzené existence [anonymizována tři slova], dal již odvolací soud okresnímu soudu v tomto směru za pravdu v usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když uvedl, že odvolací soud poté, co se velmi podrobně seznámil s obsahem spisu, dospěl k závěru, že hodnocení prvostupňového soudu v tomto směru všech zjištěných skutečností a provedených důkazů odpovídá jeho skutkovým a právním závěrům. Stejně jako soud prvního stupně také odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce ohledně vnosů svá tvrzení neprokázal, když žalobce již prvotně neprokázal ani své výlučné vlastnictví jednotlivých [anonymizována dvě slova], z jejichž prodeje uplatňoval vnosy. Naopak bylo jednoznačně prokázáno, že hlavním předmětem činnosti žalobce i po uzavření manželství byl [anonymizována dvě slova] a [anonymizována tři slova], kdy všichni svědci potvrzovali, že tuto činnost provozoval žalobce jak před uzavřením manželství, tak v jeho průběhu, ale i po jeho zániku. Odvolací soud také přisvědčil závěru okresního soudu, že nebylo-li žalobcem v řízení výlučné vlastnictví konkrétních [anonymizováno] prokázáno, nebylo dále nutné ani prokazovat, jaký výtěžek z nich při aukčních prodejích žalobce získal, stejně jako následné investování takto získaných prostředků do majetku ve společném jmění manželů. Nelze pak ani uvažovat, že by splátky na kupní cenu za spoluvlastnický podíl k domu v [anonymizováno] ulici v [obec] byly získány jejich prodejem. Stejně jako soud prvního stupně se odvolací soud přiklonil k závěru, že splátky na tuto kupní cenu hradil žalobce až z prostředků postupně získaných z jeho podnikatelské činnosti v průběhu trvání manželství. Stejný závěr učinil odvolací soud rovněž ohledně prostředků poskytnutých na půjčky do obchodních společností účastníků, jejichž zápočtem na kupní cenu nemovitého majetku dovozoval žalobce další vnos z jeho výlučného do společného majetku.

119. Proto se v odůvodnění tohoto rozsudku okresní soud dále nezabýval listinnými důkazy, které sice byly v průběhu řízení již provedeny (ještě před vydáním rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), ale s ohledem na soudem následně učiněné závěry, se kterými se ztotožnil i odvolací soud, se ukázaly nadbytečnými a rovněž neprováděl další důkazy směřujícími k prokázání investic výnosů z žalobcem tvrzeného výlučného majetku do majetku ve společném jmění manželů.

120. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně nadále setrvává na svém již dříve vysloveném závěru, že žalobce nejen existenci výlučného majetku ([anonymizována tři slova]) před uzavřením uzavřením manželství neprokázal, ale tato tvrzení žalobce byla naopak provedeným dokazováním zcela jednoznačně vyvrácena, když doplněné dokazování předešlé závěry soudu opětovně potvrdilo.

121. Na základě doplněného dokazování nicméně okresní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny podmínky pro uplatnění disparity vypořádacích podílů, a to jednoznačně ve prospěch žalobce.

122. Na základě provedeného dokazování lze zcela jednoznačně učinit závěr, že životní standard a finanční poměry účastníků byly po celou dobu trvání manželství velmi dobré. Nepochybně byl také za trvání manželství pořízen rozsáhlý nemovitý majetek trvalé hodnoty, který byl také průběžně zhodnocován.

123. Mimořádnou zásluhu na finančním zabezpečení rodiny a nabytí společného majetku lze jednoznačně přičítat žalobci, který byl po celou dobu trvání manželství (i před jeho uzavřením) mimořádně pracovně aktivní a věnoval se podnikání v několika zcela odlišných oborech. Žalobce provozoval [anonymizováno 6 slov] a měl také řadu vedlejších činností. Po krátkou dobu pracoval dokonce jako lékař v [země]. Po celou dobu se pak žalobce intenzivně věnoval [anonymizována dvě slova] a [anonymizována tři slova], kdy v tomto oboru platil, a to již před uzavřením manželství, za světovou kapacitu. Díky svým zcela unikátním schopnostem a obchodnímu talentu v tomto oboru, byl žalobce po celou dobu trvání manželství schopen generovat příjmy, které bez problémů umožňovaly financovat velmi nákladný životní styl rodiny (luxusní auta, exotické dovolené, kvalitní jídlo a oblečení, nákladné zájmové aktivity), financovat další podnikatelské aktivity, v případě potřeby je i dotovat, a vedle toho navíc postačovaly k nabytí rozsáhlého nemovitého majetku, který je předmětem vypořádávaného společného jmění manželů. Výjimečné schopnosti žalobce byly dále podporovány jeho nespornou pracovitostí a ochotou v případě potřeby obětovat i svůj volný čas. Nelze pak přehlédnout, že v úspěchu žalobce nepochybně hrála významnou roli skutečnost, že podnikatelská činnost, která byla hlavním zdrojem jeho příjmů ([anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno]), byla jeho celoživotním koníčkem a vášní, díky čemuž žalobce velké množství práce, času a energie, které této činnosti věnoval, nevnímal jako obtěžující. Je nepochybně pozoruhodné, že žalobce byl vedle této velmi úspěšné činnosti schopen vystudovat [anonymizováno] fakultu v [země], nějakou dobu pracovat jako lékař, provozovat dvě firmy se zcela odlišným předmětem podnikání, postavit de facto svépomocí velký rodinný dům i spravovat a rekonstruovat dva činžovní domy. Vedle toho se žalobce také snažil být v rámci svých časových možností starostlivým otcem dvou společných dětí [jméno] a [jméno] a adoptovaného syna [jméno]. Zajímal se rovněž o dvě děti z předešlého vztahu s M. [příjmení], které se rovněž snažil podporovat. Shora uvedené skutečnosti jsou jednoznačně prokazovány zejména výpověďmi svědků [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Podporovány jsou rovněž výpověďmi svědků [příjmení]. [příjmení], P. [celé jméno žalobce] a účastnickou výpovědí žalobce.

124. Je zřejmé, že vyrovnat se po profesní a finanční stránce žalobci, bylo pro žalovanou v podstatě nemožné. Žalovaná neměla vysokoškolské vzdělání, ani dobře placenou práci a v době uzavření manželství byla již těhotná. Navíc měla z předchozího vztahu malého syna [jméno]. S ohledem na téměř dvacetiletý věkový rozdíl se žalobci nemohla vyrovnat ani životními zkušenostmi. Je proto pochopitelné, že se od samého počátku věnovala především péči o rodinu (děti a domácnost) a v profesním životě byla spíše jen pomocnicí žalobce, která obstarávala dílčí záležitosti dle potřeby a pokynů žalobce. Výpovědí svědků [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] bylo prokázáno, že s tímto stavem byli účastníci srozuměni, všem vyhovoval a ze strany žalobce nebyly ve vztahu k žalované v tomto ohledu žádné výhrady. Výpověďmi uvedených svědků podporovaných písemnými prohlášeními [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a účastnickou výpovědí žalované pak bylo prokázáno, že žalovaná se o děti a společnou domácnost starala velmi dobře. V tomto směru to byla naopak žalovaná, na kom leželo hlavní břemeno, neboť žalobce objektivně nebyl schopen s ohledem na velké pracovní vytížení a časté obchodní cesty zajišťovat rutinní péči o děti a domácnost, ačkoliv měl v tomto ohledu rozhodně velkou snahu. Vzhledem k tomu, že žalovaná pečovala o tři děti (nar. [rodné číslo] [číslo], [rok] a [rok]), nebylo reálné, aby usilovala o profesní realizaci mimo společné podnikatelské aktivity, což by žalobci s největší pravděpodobností ani nevyhovovalo. Krátkodobý pokus žalované o provozování [anonymizována dvě slova] v době, kdy se vztahy účastníků začaly zhoršovat, byl spíše jakýmsi vzdorem vůči žalobci, než reálnou snahou o větší finanční nezávislost. Za zásadní v tomto směru považuje soud především svědecké výpovědi obou synů účastníků. Nicméně je třeba přisvědčit žalobci, že role žalované v podnikání ([anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], činnost obou firem) nebyla nijak zásadní a jednalo se nanejvýš o občasnou výpomoc, a to bez ohledu na skutečnost, že žalovaná byla formálně společníkem obou firem a dokonce jednatelkou první z firem. V tomto ohledu považuje soud za podstatné výpovědi svědků [příjmení]. [příjmení], L. [příjmení], M. [příjmení], ze kterých vyplývá, že žalovaná se v kanceláři firmy příliš nevyskytovala a nikdo z uvedených svědků neměl větší představu o činnosti žalované ve firmě. Tento závěr pak jednoznačně koresponduje s výpovědí [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] i výpovědí žalobce. Je proto třeba uzavřít, že zásluhy žalované spočívají téměř výhradně v péči žalované o děti a společnou domácnost a nikoliv v jejích příjmech či významné pomoci v rámci podnikatelské činnosti žalobce nebo ve společných firmách.

125. Soud se také dále zabýval otázkou, zda by žalobcem tvrzené dlouhodobé nevěry ze strany žalované měly být zohledněny v rámci disparity. Žalovanou bylo v řízení učiněno nesporným, že tato měla za trvání manželství poměr s p. [jméno] [příjmení]. Tuto skutečnost žalovaná mimo jiné připustila v rámci své účastnické výpovědi v řízení o rozvod manželství vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Další nemanželské poměry žalovaná popírala a tvrdila, že ze strany žalobce rovněž docházelo k nevěrám. Žalobce naopak nevěru ze své strany popíral. Připustil pouze jednu nevěru krátce před zánikem manželství. Jak bylo již shora naznačeno, není nevěra sama o sobě důvodem k uplatnění disparity. Tím by mohla být pouze v případě, že by vedla k výrazně snížené péči o děti a rodinu, měla za následek negativní promítnutí do hospodaření se společným majetkem nebo by se jednalo o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl. Tatovéto skutečnosti však v řízení najevo nevyšly. Naopak svědeckými výpověďmi synů [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že rodina fungovala minimálně do roku [rok] ([rok]) bezproblémově. K vážným hádkám účastníků, až na jeden incident okolo roku [rok], nedocházelo. Žalovaná se po celou dobu řádně starala o děti i domácnost a snažila se v rámci svých možností pomáhat žalobci v podnikání, při stavbě domu apod. Žalobce pak nadále intenzivně pracoval, obchodoval s [anonymizováno] a rozmnožoval společný majetek. Přes žalobcem tvrzené problémy účastníci nadále normálně žili, starali se o děti, jezdili na společné dovolené, hospodařili, stavěli nový rodinný dům. Ačkoliv tedy soud nechce shora uvedené problémy nijak bagatelizovat, nezbývá než uzavřít, že problémy spojené s případnou nevěrou, ať už žalované nebo žalobce, nebyly rozhodně takové intenzity, že by se jimi měl soud podrobněji zabývat, nebo na ně brát zásadní zřetel v rámci úvah o disparitě podílů.

126. Účastníci společně vychovávali tři děti. [jméno] [celé jméno žalobce] (nar. [rodné číslo] [číslo]), [jméno] [celé jméno žalobce] (nar. [rok]) a [jméno] [celé jméno žalované] (nar. [rok]). Všechny tyto děti jsou již v současnosti zletilé. [příjmení] [jméno] a [jméno] jsou starší 26 let a nelze je proto považovat za nezaopatřené děti, na jejichž potřeby by měl být brán zřetel. [příjmení] [jméno] má [anonymizováno] let a studuje vysokou školu. Školné jí platí žalobce a žalovaná napůl. Všechny děti mají v současnosti vlastní bydlení. Lze proto konstatovat, že potřeby společných dětí v projednávané věci nejsou rozhodujícím faktorem, který by měl mít zásadní vliv na vypořádání společného jmění manželů. Rozhodně pak ne ve prospěch žalobce, kdy naopak žalovaná byla ve vztahu k dětem po dlouhou dobu výrazně poškozena tím, že musela opustit společnou domácnost a nemohla ze své strany poskytnout dětem takový komfort a zázemí jako žalobce, o velkorysé finanční podpoře ani nemluvě.

127. Je dále nutné vzít v úvahu, že to byl výlučně žalobce, kdo po rozvodu manželství výlučně užíval dosud nevypořádaný společný majetek. Poté co v důsledku výrazného zhoršení vztahů musela žalovaná opustit společnou domácnost, byla nucena ve společném domě navštěvovat děti tajně a byla žalobcem fakticky zcela vyloučena z jakéhokoliv užívání majetku. Vzhledem k tomu, že žalobce byl po rozvodu vůči žalované verbálně i fyzicky agresivní (např. napadení v r. [rok]), je pochopitelné, že žalovaná se pak o užívání společných nemovitostí či jakékoliv dispozice s nimi ani nepokoušela. O marnosti případné snahy žalované pak výmluvně svědčí i postoj žalobce v tomto řízení, kdy žalobce stále rezolutně odmítá, že by žalované měla být přikázána byť výrazně minoritní část společných nemovitostí. Tyto skutečnosti jsou naopak důvodem pro určitý posun disparity ve prospěch žalované.

128. Soud proto na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že pro výraznou disparitu ve prospěch žalobce svědčí jeho mimořádné zásluhy o nabytí a udržení společného majetku. Tuto je však zčásti nutno korigovat ve prospěch žalované, a to s ohledem na její řádnou a dlouhodobou péči o děti a domácnost a s ohledem na její faktické vyloučení z dispozic se společným majetkem ze strany žalobce v období po rozvodu manželství (od [datum] dosud). Jako odpovídající se pak, po pečlivém uvážení všech okolností, soudu jeví stanovení disparity podílů na vypořádávaném společném jmění v poměru 60:40 ve prospěch žalobce, a to ve vztahu k veškerému vypořádávanému majetku.

129. Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním byly v potřebném rozsahu objasněny všechny podstatné skutečnosti pro posouzení míry disparity vypořádacích podílů účastníků, soud další důkazní návrhy účastníků v tomto směru zamítnul.

130. Mezi účastníky bylo nesporným, že do společného jmění manželů náleží: 1) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 390 m2, jejíž součástí je stavba – rodinný dům [adresa] spolu s pozemkovou parcelou [číslo] – orná půda, o výměře 4.586 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [anonymizováno] u [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], 2) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 504 m2, jejíž součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], spolu s pozemkovou parcelou [číslo] – trvalý travní porost, o výměře 650 m2, zapsané u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště Liberec, [anonymizováno] k.ú. [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], 3) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 806 m2, jejíž součástí je stavba – bytový dům [adresa], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], 4) pozemková parcela [číslo] – zahrada, o výměře 5.603 m2, zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] na [list vlastnictví].

131. Za účelem stanovení hodnoty předmětných nemovitostí byly postupně zpracovány 3 znalecké posudky. Nejprve na objednávku žalované znalecké posudky zpracované soudní znalkyní [jméno] [příjmení]. Dále pak znalecké posudky zpracované soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce]. S ohledem na výhrady žalované ke znaleckým posudkům zpracovaným Ing. [celé jméno znalce] bylo soudem zadáno také vypracování revizního znaleckého posudku, a to znaleckým ústavem [anonymizováno] - [anonymizována tři slova] s [anonymizováno].

132. Znaleckým posudkem [anonymizováno] - [anonymizováno 5 slov] byla cena předmětných nemovitostí stanovena takto: 1) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 390 m2, jejíž součástí je stavba – rodinný dům [adresa] spolu s pozemkovou parcelou [číslo] – orná půda, o výměře 4.586 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [anonymizováno] u [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], Znaleckým posudkem byla obvyklá cena těchto nemovitostí stanovena na částku 10.780.000 Kč 2) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 504 m2, jejíž součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], spolu s pozemkovou parcelou [číslo] – trvalý travní porost, o výměře 650 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] III – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], Znaleckým posudkem byla obvyklá cena těchto nemovitostí stanovena na částku 4.850.000 Kč 3) stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 806 m2, jejíž součástí je stavba – bytový dům [adresa], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], část [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], obec a okres [okres] [list vlastnictví], Znaleckým posudkem byla obvyklá cena těchto nemovitostí stanovena na částku 7.900.000 Kč 4) pozemková parcela [číslo] – zahrada, o výměře 5.603 m2, zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] na [list vlastnictví]. Znaleckým posudkem byla obvyklá cena tohoto pozemku stanovena na částku 420.000 Kč 133. Hodnota obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobce], [IČO] byla znaleckým posudkem [anonymizováno] – [anonymizováno 5 slov] stanovena jako nulová, což účastníci dále učinili nesporným.

134. Vůči znaleckému posudku zpracovanému znaleckým ústavem neměli účastníci výhrady. Z revizního znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] – [anonymizována čtyři slova] r.o. bylo zjištěno, že znalecký ústav si pro zpracování znaleckého posudku obstaral všechny potřebné poklady. Rovněž byla provedena prohlídka předmětných nemovitostí za účasti obou stran, kterým byla dána možnost se vyjádřit. Pro ocenění předmětných nemovitostí byla správně použita metoda srovnávací (statistická) založená na vyhodnocení cen nedávno uskutečněných prodejů nemovitostí srovnatelných svým charakterem, velikostí a lokalitou. U domů [adresa] byla podpůrně použita také metoda výnosová (příjmová) s tím, že v konečném výroku byl vždy použit výsledek získaný srovnávací metodou. Předmětné nemovitosti i jejich stav (k rozhodnému dni [datum]) byly ve znaleckém posudku podrobně popsány a je zřejmé, že při ocenění nemovitostí bylo přihlédnuto ke všem podstatným skutečnostem. Ocenění pak bylo dle zadání soudu provedeno ke dni zpracování znaleckého posudku. Znalecký ústav se rovněž v souladu se soudem formulovaným zadáním vyjádřil ke znaleckým posudkům zpracovaným [celé jméno znalce]. Znalecký ústav sice vznesl určité výhrady proti obsahu těchto znaleckých posudků a jejich nedostatečnému odůvodnění, nicméně v závěru konstatoval, že zásadní výhrady k jejich závěrům nemá. Jak je zřejmé z výše uvedeného přehledu ocenění provedeného jednotlivými znalci, obvyklé ceny jednotlivých nemovitostí stanovené [celé jméno znalce] a [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] s [anonymizováno] (na rozdíl od ocenění provedeného [jméno] [příjmení]) se výrazně neliší.

135. Ačkoliv byl znalecký posudek znaleckým ústavem [anonymizováno] - [anonymizována tři slova] s r.o. zpracován již [datum], přičemž od té doby nepochybně v ČR došlo k výraznému nárůstu cen nemovitostí, souhlasili žalobce i žalovaná, aby soud při vypořádání majetku vycházel z ceny nemovitostí stanovené tímto znaleckým posudkem. Nepožadovali jeho aktualizaci, či vypracování nového znaleckého posudku. Soud proto při stanovení hodnoty (obvyklé, tzv. tržní ceny) předmětných nemovitostí ze závěrů revizního znaleckého posudku, ze kterých vyplývá, že celková hodnota (obvyklá – tržní cena) předmětných nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, činí 23.950.000 Kč.

136. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá a spravuje v současnosti všechny nemovitosti, které jsou předmětem nevypořádaného společného jmění manželů, zvažoval soud, kterou z předmětných nemovitostí přikázat do výlučného vlastnictví žalované, aby zvolené řešení představovalo co nejmenší zásah do stávajícího faktického stavu a zároveň naplňovalo výše uvedená judikatorní kritéria. Vodítkem bylo soudu rovněž stanovisko účastníků, zejména pak žalovaného, který v rámci závěrečného návrhu uvedl, že pokud se soud rozhodne žalované některé nemovitosti vůbec přikázat, nechť je to primárně parcela v k.ú. [obec] a dům [adresa]. Po zvážení všech specifických okolností tohoto složitého případu dospěl soud k závěru, že toto řešení, které žalobce pro sebe považuje za nejméně problematické, nebrání účelnému využití jednotlivých movitých věcí a alespoň částečně vyhovuje zásadě rozdělení majetku s pokud možno co nejmenším dorovnáváním podílů v penězích (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1280/2011 ze dne 23. 11. 2011). Při rozhodování vzal soud rovněž v úvahu, že žalobce po celou dobu od zániku manželství aktivně udržuje a spravuje domy [adresa] a [adresa]. Je podrobně seznámen s jejich faktickým i právním stavem (nájemní smlouvy apod.). U domu [adresa] navíc provedl rozsáhlou a nákladnou rekonstrukci a tento považuje pro sebe za důležitější. U rodinného domu [adresa] vzal soud v úvahu, že tento je od rozvodu do současnosti užíván výlučně žalobcem. Žalovaná pak o přikázání tohoto domu nemá již v současnosti zájem. Žalobcem požadované přikázání všech nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví by dle názoru soudu bylo extrémním řešením, které by mimo jiné bylo také v rozporu se shora uvedenou zásadou co nejmenšího dorovnávání podílů v penězích.

137. Soud dále rozhodnul o přikázání obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobce]. Jelikož je hodnota těchto obchodních podílů nulová, nemá přikázání obchodních podílů vliv na výši vypořádacího podílu.

138. Vzhledem k tomu, že žalované byly do výlučného vlastnictví přikázány nemovitosti v hodnotě 5.270.000 Kč, ačkoliv tato má nárok na majetek v hodnotě 9.580.000 Kč (40 % z částky 23.950.000 Kč), zatímco žalobci byly přikázány nemovitosti v hodnotě 18.680.000 Kč, ačkoliv tento má nárok na majetek v hodnotě 14.370.000 Kč (60 % z částky 23.950.000 Kč), uložil soud žalobci povinnost zaplatit žalované na dorovnání podílů částku 4.310.000 Kč Lhůta k plnění v délce 6 měsíců od právní moci rozsudku byla stanovena s ohledem na její výši, aby žalobci bylo případně umožněno vyřízení hypotečního úvěru.

139. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené kalkulace vycházejí z cen nemovitostí k [datum], s jejichž použitím účastníci výslovně souhlasili. Ačkoliv nelze s jistotou vývoj cen nemovitostí v budoucnu předvídat, je zřejmé, že k dnešnímu dni je zvolené vypořádání pro žalobce výhodnější, než by se dle stanoveného podílu (60:40) mohlo jevit. Toto pak pravděpodobně bude výhodnější i v budoucnu. Ačkoliv soud tuto skutečnost do shora uvedených úvah o disparitě podílů nezahrnul, považuje za vhodné ji zmínit.

140. Vázán právním názorem odvolacího soudu rozhodnul soud o nákladech řízení podle ust. § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů se jedná o tzv. iudicium duplex, v němž mají oba účastníci postavení žalobce i žalovaného, nelze v daném případě hovořit o úspěchu či neúspěchu některého z účastníků, a to tím spíše, že soud přiřknul žalobci i žalované stejný podíl na vypořádávaném majetku.

141. Obdobně pak soud rozhodnul podle ust. § 148 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení státu, když jejich náhradu uložil oběma účastníkům jednou polovinou. Tyto náklady představuje znalečné uhrazené soudem za znalecké posudky vypracované v průběhu řízení za účelem ocenění majetku, jenž je předmětem vypořádání. Soudem byla takto zaplacena částka 16.860 Kč za znalecké posudky vypracované [celé jméno znalce] (přiznáno usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], uhrazeno 5.11.2013 – čl. 256) a částka 74.001 Kč za revizní znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem [anonymizováno] - [anonymizována tři slova] s [anonymizováno] (přiznáno usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], uhrazeno 11.7.2014 – čl. 395). Od těchto částek byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 28.000 Kč, kdy každý z účastníků zaplatit zálohu ve výši celkem 14.000 Kč. Ze státních prostředků tak byla zaplacena částka 62.861 Kč, která představuje náklady řízení vynaložené státem. Dále bylo vyplaceno znalečné svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši 2.620 Kč (uhrazeno 13.10.2017, čl. 610), svědečné svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši 4.272 Kč (uhrazeno 1.10.2018, čl. 688) a tlumočné Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši 1.400 Kč (uhrazeno 8.1.2019, čl. 769). Celkem tak bylo ze státních prostředků vyplaceno 71.153 Kč. Každému z účastníků proto soud uložil povinnost nahradit státu na nákladech řízení jednu polovinu uvedené částky, tj. 35.576,50 Kč.

Poučení