53 C 411/2014-1275

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalované], proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] se sídlem [adresa žalované], zastoupeného JUDr. [jméno] [jméno], advokátem se sídlem [obec a číslo], [PSČ], [ulice a číslo], o stanovení povinnosti předložit prvotní doklady, takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaný je povinen předložit žalobci prvotní doklady, na základě kterých provedl vyúčtování služeb za rok 2013, pro byt [číslo] o velikosti 3+1 ve 4. nadzemním podlaží, domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ul. [ulice], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen předložit žalobci prvotní doklady, na základě kterých provedl vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum], pro byt [číslo] o velikosti 3+1 ve 4. nadzemním podlaží, domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ul. [ulice], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalovaného, JUDr. [jméno] [jméno], ve výši 34.848 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9, dne [datum], domáhal na žalovaném předložení prvotních dokladů, na základě, kterých žalovaný provedl vyúčtování služeb za rok 2013, po rozšíření žaloby i za období od [datum] do [datum], pro byt [číslo] o velikosti [anonymizováno], ve [anonymizováno] nadzemním podlaží, domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ul. [ulice] (dále jen„ byt“). Žalobce uvedl, že vyúčtování služeb za rok 2013 převzal dne [datum] a vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] žalobce převzal dne [datum]. Žalobce nepopíral, že mezi účastníky došlo dne [datum] k setkání, kde žalobce mohl nahlédnout do dokladů žalovaného, sloužících pro výpočet služeb za období 2013, avšak žalobce tyto podklady neshledal za řádné, neboť z nich nebyly doloženy faktury k částce ve výši 305.935,73 Kč, což žalobce podrobně k jednotlivým službám uvedl i ve svém dopise ze dne [datum] (který byl adresován žalovanému). Vyúčtování služeb se vždy týká dvojdomu, a to [adresa] a [adresa], kdy v každém domě je 12 bytů (tedy celkem 24 bytů), navíc v každém domě je i nebytový prostor a k těmto nebytovým prostorům nebyly předloženy žádné podklady. Žalobce se již domáhal po žalovaném o uložení obdobné povinnosti, avšak za období 2009, 2010, 2011 a 2012, v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 6 C 55/2013, ve kterém bylo žalobě vyhověno, a žalovanému byla tato povinnost uložena, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce pak podrobně, v podání ze dne [datum] doplnil, přehled účetních listin, které mu byly předloženy žalovaným dne [datum]. K položce„ popelnice" byla doložena 2 fakturami Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] a ze dne [datum], na každé z těchto faktur je částka 12.006 Kč, jako poplatek za komunální odpad. Nebyl však doložen rozpočítací koeficient 48,333 a nelze přezkoumat správnost výše podílu jeho bytu, když v roce 2013 bylo uhrazeno 31.464 Kč. K položce„ úklid“ žalobce uvedl, že v roce 2013 bylo za něj uhrazeno 31.464 Kč. Úklid zabezpečuje firma [právnická osoba]. Od této firmy byly předloženy následující faktury. Faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 3.181 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.844 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 1.860 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč a faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč. Součet částek na vyjmenovaných fakturách je 27.733 Kč, proto účtovaná částka 31.464 Kč, je navýšena o nedoložených 3.731 Kč. K další položce„ vodné“ a„ sv pro tuv“, v roce 2013 bylo uhrazeno 215.111,90 Kč. Dodavatelem vody je firma [právnická osoba], od níž byla doložena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 37.692 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 13.679 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 34.570 Kč a faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 31.893 Kč. Součet částek na vyjmenovaných fakturách je 117.834 Kč, proto částka 215.111,90 Kč je navýšena o nedoložených 97.277,90 Kč. K další položce„ teplo“ a„ ohřev teplé vody“ v roce 2013 bylo uhrazeno 379.105,30 Kč. Dodavatelem plynu je firma [právnická osoba], od které byla doložena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 169.344,42 Kč. Dodavatelem el. energie, pro kotelnu, je firma [právnická osoba], od které byla doložena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 9.252,53 Kč Celkem byly doloženy faktury za teplo ve výši 178.596,95 Kč, proto uváděná částka 379.105,30 Kč je navýšena o nedoložených 200.508,35 Kč. K další položce„ spol. elektřina“ uvedl, že v roce 2013 bylo uhrazeno 6.842 Kč. Dodavatelem el. energie je firma [právnická osoba], od které byla doložena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.423,52 Kč, proto uváděná částka 6.842 Kč je navýšena o nedoložených 4.418,48 Kč. Žalobce se domnívá, že i po předloženém vyúčtování nadále chybí faktury za 305.935,73 Kč. Žalovaný ani na základě reklamací ze dne [datum] a ze dne [datum], týkajících se vyúčtování za rok 2013 a dále na základě reklamace ze dne [datum], týkající se vyúčtování za období od [datum] do [datum], žalobci, řádné prvotní doklady doposud nepředložil. Proto v průběhu celého řízení žalobce trval, aby soud žalovanému uložil povinnost, předložit prvotní doklady k vyúčtování pro rok 2013 a část roku 2014.

2. Žalovaný uplatněný nárok žalobce neuznal. Tvrdil, že svou povinnost seznámit žalobce s požadovanými podklady již splnil. Dále žalovaný v průběhu řízení uvedl, že bylo pravomocně rozhodnuto soudem, kdy výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], kterou obdržel žalobce od žalovaného, byla dána po právu a tudíž platná (řízení 17 C 7/2014). V lednu 2014 tak zaniklo právo nájmu žalobci a žádným způsobem nemohlo vzniknout žalobci jakékoliv právo, na vyúčtování čehokoliv (služeb) za rok 2014. Tato samotná skutečnost by měla vést k zamítnutí, přinejmenším té části žaloby, která se týká vyúčtování roku 2014. Žalobce dlouhodobě neplatí řádně a včas nájem za byt a služby spojené s užíváním bytu. Následně po předložení vyúčtování za konkrétní rok se žalobce začne domáhat předložení prvotních dokladů. Po předložení dokladů žalobce začne zpochybňovat jejich úplnost, nikdy však není schopen sdělit, jaké doklady postrádá. Tento postup praktikuje opakovaně, spolu se svojí družkou, paní [příjmení], uplatňuje ho i vůči novému majiteli [celé jméno svědka]. V jednání žalobce, tak žalovaný spatřuje jednání v rozporu s dobrými mravy. Přinejmenším pro část žalovaného nároku nesvědčí žalobci aktivní legitimace a žalovanému pasivní legitimace. V řízení bylo prokázáno opakované splnění žalované povinnosti, a to v mnohem širším obsahu. Žalobce tak neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, proto žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Na počátku řízení, žalobce zastupovala obecná zmocněnkyně, Ing. [jméno] [příjmení], soud však neshledal (pravomocnými rozhodnutími, potvrzenými i soudem odvolacím), že by byla v souladu s občanským právním řádem, tato osoba, oprávněna zastupovat žalobce, když zastupovala žalobce (a nejen žalobce) opakovaně (v postavení obecné zmocněnkyně) i v jiných řízeních (více viz rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 53 C 411/2014-752 ze dne 9. 10. 2019, o nepřipuštění zastoupení žalobce obecnou zmocněnkyní a potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně, Městským soudem v Praze č.j. 54 Co 421/2019-822 ze dne 5. 2. 2020). Soud neshledal, že by tato osoba mohla vystupovat i vedle žalobce, viz rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 53 C 411/2014-1081 ze dne 23. 9. 2020, o nepřipuštění dalšího účastníka na stranu žalobce a potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně, Městským soudem v Praze č.j. 54 Co 408/2020-1121 ze dne 8. 12. 2020).

4. Obvodní soud pro Prahu 9, pod č.j. 53 C 411/2014-96 ze dne 3. 6. 2016 vydal rozsudek pro zmeškání. Po odvolání žalovaného, Městský soud v Praze, rozhodnutím č.j. 54 Co 339/2016-135 ze dne 26. 9. 2016, rozsudek pro zmeškání, zrušil. Ve věci pak žalobce podal i dovolání, které Nejvyšší soud, č.j. 26 Cdo 2353/2017-178 ze dne 8. 3. 2018 zamítl. Ve věci pak žalobce podal i ústavní stížnost a Ústavní soud, sp. zn. II. ÚS 2038/18 ze dne [datum], řízení zastavil.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v celém roce 2013 nájemcem předmětného bytu. Dále bylo nesporné, že žalovaný byl v roce 2013 a dále od [datum] do [datum] oprávněným pronajímatelem bytu (a od [datum] se pronajímatelem bytu stal [celé jméno svědka]). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce převzal vyúčtování pro rok 2013, dne [datum] a opravné vyúčtování pro rok 2013, převzal žalobce dne [datum], a vyúčtování pro rok 2014 převzal žalobce dne [datum]. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobce s vyúčtováním služeb nesouhlasil, proti vyúčtování podal reklamace. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že mezi žalobcem a žalovaným proběhlo dne [datum] setkání, při kterém bylo žalobci umožněno, nahlédnutí do prvotních dokladů na vyúčtování pro rok 2013. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci nebylo umožněno nahlédnutí do prvotních dokladů na vyúčtování pro rok 2014.

6. Mezi účastníky bylo sporné, zda byl žalobce oprávněným nájemcem od [datum] do [datum]. Mezi účastníky bylo dále sporné, zda dne [datum] bylo žalobci umožněno, nahlédnutí do kompletních prvotních dokladů za vyúčtování pro rok 2013.

7. Z nesporného skutkového tvrzení žalobce i žalovaného, dále ze souhrnného vyúčtování záloh na služby 2013 (viz č.l. 80), týkající se bytu [číslo] pro počet osob 4, má soud prokázáno, že nedoplatek žalobce činí 34.010 Kč. Žalovanou bylo účtováno za studenou vodu náklady ve výši 9.876 Kč, za teplou vodu 11.675 Kč, za teplo na vytápění 10.310 Kč, za elektřinu 966 Kč, za odpad 1.987 Kč, za úklid 2.604 Kč, celkem tedy výši 37.418 Kč, předepsané zálohy měly být uhrazeny ve výši 30.840 Kč a rozdíl mezi spotřebou a předepsanými zálohami činil - 6.578 Kč. Z nesporného skutkového tvrzení žalobce i žalovaného, dále z vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za období [datum] – [datum] (č.l. 81) činil nedoplatek 40.090 Kč. Žalovanou bylo účtováno za vodné náklady ve výši 9.876 Kč, za teplo 10.310 Kč, za úklid 2.604 Kč, za popelnice 1.987 Kč, za spol. elektřinu 966 Kč, pojištění 802 Kč, za správu 1.200 Kč, režie therm 381 Kč, náklady rozúčtování 288 Kč, ohřev teplé vody 7.791 Kč, SV pro TUV 3.885 Kč, celkový nedoplatek ke dni [datum] činil výši 65.071 Kč, předepsané zálohy měly být uhrazeny ve výši 27.252 Kč, došlo k úhradě pouze za 2/ 2013 ve výši 2.271 Kč, rozdíl činil 24.981 Kč. Z nesporného skutkového tvrzení žalobce i žalovaného, dále z opravného souhrnného vyúčtování záloh na služby 2013 (viz č.l. 406), týkající se bytu [číslo] pro počet osob 4, má soud prokázáno, že nedoplatek žalobce činí 33.527 Kč. Žalovaným bylo účtováno za studenou vodu náklady ve výši 9.876 Kč, za teplou vodu 11.467 Kč, za teplo na vytápění 10.035,10 Kč, za elektřinu 966 Kč, za odpad 1.987 Kč, za úklid 2.604 Kč, celkem tedy výši 36.935,40 Kč, předepsané zálohy měly být uhrazeny ve výši 30.840 Kč a rozdíl mezi spotřebou a předepsanými zálohami činil - 6.095,40 Kč. Z nesporného skutkového tvrzení žalobce i žalovaného, dále ze opravného vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za období [datum] – [datum] (č.l. 83) činil nedoplatek 39.694 Kč. Žalovanou bylo účtováno za vodné náklady ve výši 9.876 Kč, za teplo 10.035 Kč, za úklid 2.604 Kč, za popelnice 1.987 Kč, za spol. elektřinu 966 Kč, pojištění 802 Kč, za správu 1.200 Kč, režie therm 381 Kč, náklady rozúčtování 375 Kč, ohřev teplé vody 7.583 Kč, SV pro TUV 3.885 Kč, celkový nedoplatek ke dni [datum] činil výši 64.675 Kč, předepsané zálohy měly být uhrazeny ve výši 27.252 Kč, došlo k úhradě pouze za 2/ 2013 ve výši 2.271 Kč, rozdíl činil 24.981 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce převzal vyúčtování pro rok 2013, dne [datum] (jak tvrdil žalobce již i v žalobě) a opravné vyúčtování pro rok 2013, převzal žalobce dne [datum] (jak tvrdil žalobce již i v žalobě a jak také vyplývá ze záznamu na vyúčtování).

8. Z nesporného skutkového tvrzení žalobce i žalovaného, dále ze souhrnného vyúčtování záloh na služby [datum] do [datum] (viz č.l. 84), týkající se bytu [číslo] pro počet osob 3,33, má soud prokázáno, že přeplatek žalobce činí 2.393 Kč. Žalovanou byly účtovány za studenou vodu náklady ve výši 6.372 Kč, za teplou vodu 7.502 Kč, za teplo na vytápění 4.373 Kč, za elektřinu 327 Kč, za odpad 1.569 Kč, za úklid 2.946 Kč, celkem tedy výši 22.089 Kč, předepsané zálohy měly být uhrazeny ve výši 23.793 Kč a rozdíl mezi spotřebou a předepsanými zálohami činil 1.704 Kč. Z nesporného skutkového tvrzení žalobce i žalovaného, dále z vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za období [datum] do [datum] (č.l. 85) činil nedoplatek 24.418 Kč. Žalovanou bylo účtováno za vodné náklady ve výši 6.372 Kč, za teplo 4.373 Kč, za úklid 1.946 Kč, za popelnice 1.569 Kč, za spol. elektřinu 327 Kč, pojištění 618 Kč, za účetnictví 926 Kč, za náklady rozúčtování 228 Kč, ohřev teplé vody 4.977 Kč, SV pro TUV 2.525 Kč, právní služby 369 Kč a bankovní poplatky 188 Kč, celkový nedoplatek ke dni [datum] činil výši 24.418 Kč, předepsané zálohy měly být uhrazeny ve výši 25.580 Kč, došlo k úhradě ve výši 25.580 Kč, rozdíl činil 0 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce převzal vyúčtování pro rok 2014, dne [datum] (jak tvrdil žalobce ve vyjádření ze dne [datum]).

9. Nesporným skutkovým tvrzením účastníků, z reklamací žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum], z vyjádření ISTA, z protokolu specializovaného Finančního úřadu ze dne [datum], týkajících se vyúčtování za rok 2013 a z reklamace ze dne [datum], týkající se vyúčtování za období od [datum] do [datum], má soud prokázáno, že žalobce s vyúčtováním za rok 2013 a za část roku 2014, nesouhlasil, proto je reklamoval. Žalovaný pak všechny reklamace žalobce označil za nedůvodné. Specializovaný Finanční úřad posuzoval účtování žalovaného za vodné a stočné, úklid, osvětlení společných prostor a odvoz odpadu pro rok 2010 + 2011 + 2012 (tedy jiná období, než zde v žalobě), a uložil žalovanému pokutu s ohledem na porušení cenových předpisů při vyúčtování, neboť žalovanému vznikl neoprávněný majetkový prospěch ve výši 1, 142,54 Kč (za el. společných prostor).

10. Tvrzením žalobce, z výslechů svědků ([celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně]) a z listiny ze dne [datum], soud zjistil přehled účetních listin, které žalobci byly předloženy žalovaným dne [datum]. K položce„ popelnice" byly doloženy 2 faktury Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] a ze dne [datum], na každé z těchto faktur je částka [číslo], Kč, jako poplatek za komunální odpad. K položce„ úklid“, který zabezpečuje firma [právnická osoba] byly doloženy: faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 3.181 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.844 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 1.860 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč a faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.481 Kč. K další položce„ vodné“ a„ sv pro tuv“, v roce 2013 bylo uhrazeno 215.111,90 Kč. Dodavatelem vody je firma [právnická osoba], od níž byla doložen: faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 37.692 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 13.679 Kč, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 34.570 Kč a faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 31.893 Kč. K další položce„ teplo“ a„ ohřev teplé vody“ v roce 2013 bylo uhrazeno 379.105,30 Kč. Dodavatelem plynu je firma [právnická osoba], od které byla doložena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 169.344,42 Kč. Dodavatelem el. energie, pro kotelnu, je firma [právnická osoba], od které byla doložena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 9.252,53 Kč. K další položce„ spol. elektřina“ uvedl, že v roce 2013 bylo uhrazeno 6.842 Kč. Dodavatelem el. energie je firma [právnická osoba], od které byla doložena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 2.423,52 Kč. Předložení dokladů dne [datum] byl přítomen žalobce, paní [příjmení], [celé jméno svědka] (svědek [celé jméno svědka] si však již nepamatoval jaké doklady byly předkládány, svou přítomnost na předložení dokladů potvrdil svědek při svém výslechu dne [datum]), Ing. [celé jméno svědka], (svědek potvrdil, že byl předložen ucelený soubor-šanon a svou přítomnost na předložení dokladů potvrdil svědek při svém výslechu dne [datum]), [celé jméno svědka], (potvrdil, že byl předložen tlustý šanon, jenž připravovala paní účetní [celé jméno svědkyně], svou přítomnost na předložení dokladů potvrdil svědek při svém výslechu dne [datum]). Svědkyně [celé jméno svědkyně], která je účetní Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ), které spravuje dům, ve kterém se nachází předmětný byt obývaný panem [celé jméno žalobce], potvrdila, že byla přítomna při 2 nahlížení panem [celé jméno žalobce]. Podrobný seznam předložených faktur, pak žalobce předložil soudu a je založeno také v podání na č.l. 503-505 spisu, ze kterého je patrné, že žalobce některé faktury označil za nedůvodné pro vyúčtování za rok 2013.

11. Tvrzením žalované, zejména i po výslechu účetní paní [celé jméno svědkyně] a z modrých desek, obsahujících listiny pro vyúčtování za rok 2013, má soud za prokázané, že žalovaný předložil žalobci kompletní vyúčtování, které obsahují celkové vyúčtování z roku 2013, a vyúčtování obsahovalo následující faktury. Náklady pro rozúčtování [anonymizováno], služby 2012, kdy celkové náklady za teplo jsou 349.590 Kč, pro odběrné místo manželů [příjmení] [číslo] Náklady pro rozúčtování za služby na rok 2013 na adrese manželů [příjmení] [číslo] i [číslo], celkově činí 379.105 Kč, nově pak 368.996 Kč, součástí nákladů na rozúčtování za rok 2013 je uvedena kotelna a studená voda a plyn. Faktura na celkovou částku 2 585,09 Kč, za vyúčtování elektromontážních prací, vystavena [datum]. Vyúčtování [anonymizována dvě slova] z [datum], kde byly zohledněny platby k datu [datum] a zbývá uhradit částku 146.800 Kč. Faktura [číslo] na částku 2.481 Kč za úklid společných prostor, vystavená [datum]. Kreditní avízo pro příjemce na částku platby, označená [jméno] [příjmení], 730 Euro a celkově byla uhrazena částka 18.361,69 Kč. Hromadný příkaz k úhradě, pro finanční úřad zálohová daň, zúčtováno celkem částka 1.275 Kč. Poplatek za komunální odpad ve výši 12.006 Kč ze dne [datum]. Vyúčtování za vodné a stočné, od [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], vystavené [datum], zálohy celkem činily za období od [datum] do [datum] částku 31.900 Kč. Faktura [číslo] 2013 ze dne [datum], na částku 1.137,78 Kč, za elektromontážní práce. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 2.481 Kč, od [jméno] [příjmení], [obec a číslo]. Faktura [číslo] ze dne [datum], od [jméno] [příjmení], [obec a číslo], na částku 2.481 Kč. Vyúčtování služeb, pro paní [celé jméno svědkyně], na částku 7.770 Kč, faktura [číslo] 2013 z [datum]. Vyúčtování [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], k úhradě celkem - 4.667 Kč. Vyúčtování, pan [příjmení], [obec a číslo], na částku 1.650 Kč a 3.300 Kč, vystavené v září 2013. Faktura [číslo] ze dne [datum], od [jméno] [příjmení], [obec a číslo] (úklid společných prostor), znějící na částku 2.481 Kč. Faktura [číslo] ze dne [datum], od [jméno] [příjmení] (úklid společných prostor), znějící na částku 2.481 Kč. Faktura [číslo] na částku 2.178 Kč pro přezkoušení obsluhy plynové kotelny a to ze dne [datum]. Faktura [číslo] 2013 ze dne [datum], práce, dle objednávky paní [jméno] [příjmení] ve výši 1.500 Kč. Poplatky za vodu, vodné a stočné, celková záloha je vždycky za čtvrtletí v roce 2013, činily 4x 11.440 Kč. Plán záloh ze [datum] za vodné a stočné, celkové zálohy měly činit od srpna do října 2013, částku 36.560 Kč. Pojistná smlouva, týkající se domu manželů [příjmení], počátek pojištění od [datum], roční pojistné bylo sjednáno na částku 29.383 Kč, po slevě pojistné 20.242 Kč. Hromadné příkazy k úhradě ze dne [datum] v celkové výši 78.712 Kč. Upomínka k zaplacení elektřiny ze dne [datum], k úhradě částky za dodávku elektřiny do kotelny ve výši 4.970 Kč. Upomínka k zaplacení elektřiny, adrese ze dne [datum], na částku 1.250 Kč. Upomínka k úhradě elektřiny za kancelář, na adrese manželů [příjmení] ze dne [datum], v celkové výši 700 Kč. Upomínka k zaplacení elektřiny ze dne [datum], v částce 1.120 Kč. Faktura [číslo] ze dne [datum], pro pana [příjmení] ve výši 3.300 Kč. Faktura ze dne [datum] na částku 8.850 Kč, na základě smlouvy o dílo za rok 2012. Faktura [číslo] na celkovou částku 21.817 Kč, za opravení střechy, ze dne [datum]. Faktura [číslo] na částku 4.151,50 Kč ze dne [datum], za opravu kotle, v bytové jednotce (pan [celé jméno svědka]). Daňový doklad [číslo] od Pražských vodovodů a kanalizací, na přeplatek ve výši 580 Kč, který bude vrácen. Faktura [číslo] 2013, na částku 7 200 Kč, fakturováno [celé jméno svědkyně], na základě smlouvy. Faktura [číslo] za zúčtování zemního plynu, v celkové výši 28.544 Kč, od ledna do června 2013. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 3.300 Kč, adresovaná [jméno] [příjmení]. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 1 860 Kč, pro [jméno] [příjmení] [obec a číslo], za úklid společných prostor. Faktura za elektřinu v celkové výši 4.480 Kč za období od června 2002 do června 2013. Faktura za elektřinu za květen 2013 až červen 2013, týkající se kanceláře na částku 241 Kč. Faktura za elektřinu ve výši 600 Kč, za období červen 2012 až červen 2013. Faktura za kotelnu v částce 487 Kč, za červen 2012 až červen 2013. Faktura [číslo] na částku 1.500 Kč ze dne [datum], adresovaná [jméno] [příjmení]. Faktura na částku 2.481 Kč ze dne [datum], faktura [číslo] za úklid společných prostor. Faktura za komunální odpad, na částku 12 006 Kč ze dne [datum]. Faktura [číslo] na částku 34 685,20 Kč, za opravu plynovodu z [datum]. Vyúčtování za vodné a stočné, od května 2013 do července 2013, v celkové výši zálohy 35.150 Kč. Faktura [číslo] 2013 ze dne [datum], na částku 1.149,50 Kč, za technickou pomoc v [anonymizováno] a objednání elektroměrů. Faktura [číslo] na odběr zemního plynu v celkové výši 11.386 Kč. Faktura [číslo] 2013 ze dne [datum], na částku 1.577,80 Kč, za elektromontážní práce. Faktura [číslo] na částku 2.178 Kč, za kalibraci detektoru plynu ze dne [datum]. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 2.481 Kč, za úklid společných prostor. Výzva k úhradě od [anonymizováno] ze dne [datum], na částku 4 000 Kč, za odběr elektřiny. Nájemné, od [příjmení] [jméno] ve výši 2.964 Kč. Faktura [číslo] 2013 ze dne [datum], za elektromontáže na částku 33.460,40 Kč. Faktura [číslo] na částku 6.050 Kč za vyhrazení plynového zařízení. Faktura [číslo] na částku 22.548,10 Kč ze dne [datum], za výměnu čerpadla UT. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 2.481 Kč. Faktura [číslo] 2013 ze dne [datum], na částku 7.200 Kč z [datum], za služby od [celé jméno svědkyně]. Faktura č. VF 2013, na částku 4.000 Kč ze dne [datum]. Faktura za odběr vody a kanalizace, ve výši 2.239 Kč ze dne [datum]. Faktura [číslo] od [anonymizováno], na nedoplatek za vodné a stočné, v celkové výši 2.542 Kč ze dne [datum]. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 1 536,70 Kč. Hromadný příkaz k úhradě na celkovou částku 54.346,60 Kč. Vyúčtování za vodné a stočné v celkové výši 35.150 Kč ze dne [datum]. Vyúčtování za vodné a stočné ve výši 11.440 Kč ze dne [datum]. Faktura za úklid společných prostor [číslo] ze dne [datum], na částku 2.844 Kč. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 4.912,60 Kč, za prohlídku dvou kotlů. Opravný daňový doklad, dobropis [číslo] na částku [číslo] Kčm za odemykání dveří, zanášku nádob. Hromadný příkaz na celkovou částku 6.891 Kč. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 3.710 Kč. Faktura ze dne [datum], na částku 3.181 Kč, za úklid společných prostor. Faktura od [celé jméno svědkyně] [číslo] 2012 ze dne [datum], na částku 7.200 Kč. Faktura [číslo] ze dne [datum], na částku 1.500 Kč. Hromadný příkaz k úhradě na celkovou částku 14.914 Kč ze dne [datum]. Hromadný příkaz k úhradě ze dne [datum], na částku 2.460 Kč. Součástí je pak i pokladna za rok 2013. Součástí je pak i emailová komunikace, týkající se vyúčtování roku 2012 (tedy vyúčtování dřívějších služeb) a emailová komunikace mezi účetní paní [celé jméno svědkyně] a panem [celé jméno svědka]. Svědkyně [celé jméno svědkyně] (účetní SVJ) při své výpovědi potvrdila, že od SVJ dostane vždy za každý rok šanon, kde jsou prvotní doklady, z nich se připravuje vyúčtování služeb. Svědkyně [celé jméno svědkyně] k obsahu šanonu, který byl předkládán panu [celé jméno žalobce], potvrdila, že byl určitě kompletní. Sám žalobce, při ústním jednání dne [datum], po provedení důkazu„ modrými deskami“, obsahující listiny pro vyúčtování, na rok 2013, potvrdil, že v jiném pořadí je ten obsah (listin) podobný tomu, který dostal při nahlížení [datum].

12. Tvrzením žalovaného a z vyúčtování záloh za služby, spojené s užíváním bytu [číslo] pro rok 2018, soud zjistil, že celkový nedoplatek žalobce činí již výši 279.517 Kč. Tvrzením žalovaného a z vyúčtování záloh za služby, spojené s užíváním bytu [číslo] pro rok 2019 (č.l. 920 spisu), soud zjistil, že celkový nedoplatek žalobce činí již výši 413.874 Kč.

13. Z rozhodnutí ve věci 6 C 55/2006, v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, má soud prokázány následující skutečnosti. V řízení se jednalo o obdobné řízení, zahájené stejným žalobcem ([celé jméno žalobce]), proti stejnému žalovanému ([anonymizována tři slova]), kde soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum], ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu Městského soudu v Praze, sp. zn. 11 Co 299/2014-155 ze dne 22. 10. 2014, žalobě vyhověl, neboť ji shledal za důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žádal žalovaného o seznámení se, případně umožnění nahlížení do podkladů, z nichž vychází vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, jehož je nájemcem, za léta 2009 2012, avšak žalovaný jeho žádosti nevyhověl, a soud založení listin do spisu žalovaným, za splnění jeho informační povinnosti, nepovažoval za splněné. Ve věci pak rozhodoval i Nejvyšší soud, pod sp. zn. 26 Cdo 1261/2015, (C [číslo]), který dovolání zamítl. Jen na okraj soud uvádí, že výkon tohoto práva nebylo do dnešního dne uskutečněno, když exekuční řízení vedené u Obvodního soudu bylo usnesením č.j. EXE 10483/2016-112 ze dne 13. 2. 2018 bylo nejprve zastaveno, avšak odvolacím soudem, Městským soudem v Praze, č.j. 13 Co 375/2018-198 ze dne 29. 4. 2019 bylo usnesení soudu I. stupně (o zastavení exekuce), zrušeno. Exekuční řízení pro spor (6 C 55/2006) nadále trvá a nebylo pravomocně skončeno.

14. Z rozhodnutí, v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. 17 C 7/2014, týkající se určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu [číslo] který obývá žalobce), dané listinou ze dne [datum], má soud prokázáno, že byl vydán rozsudek, č.j. 17 C 7/2014-202 ze dne 9. 9. 2019, kterým soud žalobu zamítl. Odvolací soud, Městský soud v Praze, č.j, 53 Co 393/2019-233 ze dne 13. 2. 2020 rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Z rozsudku soudu I. stupně má pak soud za prokázané, že žalobce na nájemném a úhradách za plnění spojených s užíváním bytu, za měsíc srpen až [datum], uhradil jen jednou částku 9.144 Kč (ačkoliv měl žalobce hradit částku 9.144 Kč každý měsíc), soud proto v daném řízení shledal výpověď z nájmu bytu za důvodnou. Nejvyšší soud pod č.j. 26 Cdo 372/2021-339 ze dne 13. 4. 2021, dovolací řízení, zastavil.

15. Z ostatních důkazů, které jsou založeny ve spise (například rozhodnutí, týkající se původní obecné zmocněnkyně žalobce, paní [příjmení], dále i listinné důkazy založené osobami odlišnými od účastníků, pravděpodobně [celé jméno svědka] č.l. 1209-1241 a další důkazy…), soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, které by prokazovaly skutková tvrzení účastníků, podstatných pro rozhodnutí, zde vedeného sporu.

16. Shora uvedené důkazy hodnotil soud každý jednotlivě a všechny pak v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce požádal žalovaného o nahlédnutí do„ prvotních“ podkladů, na jejichž základě bylo provedeno vyúčtování služeb, za rok 2013 a část roku 2014. Žalobce byl v celém roce 2013 nájemcem předmětného bytu. Žalovaný byl v roce 2013 a dále od [datum] do [datum] oprávněným pronajímatelem bytu. Žalobce převzal vyúčtování pro rok 2013, dne [datum] a opravné vyúčtování pro rok 2013, převzal žalobce dne [datum]. Vyúčtování pro rok 2014 převzal žalobce dne [datum]. Žalobce s vyúčtováním služeb nesouhlasil, proti vyúčtování podal reklamace, dne [datum] a ze dne [datum], týkajících se vyúčtování za rok 2013 a dále reklamaci ze dne [datum], týkající se vyúčtování za období od [datum] do [datum]. Žalovaný žalobci umožnil dne [datum], se s těmito podklady seznámit, žalobce toto setkání nikterak nesporoval a sám potvrdil, že mu byla dána možnost, nahlédnout do dokladů žalovaného, sloužící pro výpočet služeb za období roku 2013. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nikdy žalobci neposkytl možnost, aby nahlédl do dokladů žalovaného, sloužící pro výpočet služeb za období roku 2014.

17. Předmětem sporu bylo uložení povinnosti, předložit prvotní doklady, sloužící pro výpočet úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (tzv. služeb), podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdy nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (od [datum]), i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (o něž v tomto řízení jde), se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Když podle § 688 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) je právem nájemce právo užívat nejenom byt, ale také společné prostory i zařízení domu, jakož i právo požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno. Nájemce je však na druhou stranu povinen platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, dle § 696 obč. zák.. Povinnost pronajímatele provést vyúčtování zaplacených záloh pro rok 2013, lze posuzovat dle § 727 obč. zák., jako povinnosti pronajímatele, podat zprávy o postupu plnění příkazu a po jeho provedení předložit vyúčtování, jak dovodil i Městský soud v Praze, v řízení sp. zn. 11 Co 299/2014 a dále i Nejvyšší soud v řízení 26 Cdo 1261/2015. Pro tento výklad svědčí i úprava, obsažená v ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 372/2001 Sb., účinné do 31. 12. 2015, týkající se vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům (od [datum] upravené vyhláškou 269/2015 Sb.). Na podporu tohoto závěru lze použít i v této době platné ustanovení v § 2252 odst. 1 o.z. (sloužící také pro vyúčtování za rok 2014 a dále), současně i § 8 zákona č. 67/2013 Sb., které s účinností od [datum] zakotvují právo nájemce nahlédnout do vyúčtování nákladů, pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie. Žalobce se domáhá ochrany svého práva na informace, které v právních předpisech bylo a je nadále zakotveno. Právo nájemce jako konečného spotřebitele na seznámení se s podklady (viz vyhláška č. 372/2001 Sb.), právo nájemce nahlédnout do vyúčtování a dokladů týkajících se účtovaných nákladů (viz § 2252 o.z.) a povinnost pronajímatele doložit (viz § 8 zákona č. 67/2013 Sb.). Dle těchto zmíněných ustanovení, měl a má nájemce právo na předložení komplexního souboru listin, týkajícího se vyúčtování, za takových podmínek, aby nájemce měl možnost reálně se s nimi seznámit, řádně si je prostudovat, a pokud jsou mu předloženy kopie, aby měl možnost porovnat je s originály, případně si na své náklady opatřit výpisy či kopie (viz shodný právní názor, citovaný v rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 11 Co 299/2014-155 ze dne 22. 10. 2014).

18. Soud ve zdejším řízení vycházel i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2819/2008, kdy soud ve věci povinnosti spoluvlastníka nemovitosti, spravujícího věc, předložit jinému spoluvlastníku doklady, na jejichž základě mu vyúčtoval správu, dovodil, že spravující spoluvlastník„ splní povinnost předložit doklady k vyúčtování tehdy, pokud je předloží za podmínek umožňujících doklady řádně prostudovat, resp. pořídit si opisy či kopie. Může též předložit kopie dokladů, v tomto případě však musí umožnit porovnání kopií s originály dokladů.“.

19. V tomto řízení se soud nejprve zabýval, zda nedošlo uplatněním tohoto žalobního návrhu, k porušení dobrých mravů ze strany žalobce, když žalobce své jednání, které soud níže označuje za jednání v rozporu s dobrými mravy, činil až za účinnosti nového občanského zákoníku, proto soud dobré mravy posuzoval, dle z.č. 89/2012 Sb.. Dle § 2 odst. 3 zákona číslo 89/2012, účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen o.z.), výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (dříve upravené v § 3 odst. 1 obč.zák.). Dle § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle § 580 odst. 1, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům. [jméno] občanského práva jsou podle výslovné úpravy § 1 odst. 2 o.z., zásadně normami dispozitivního charakteru. Jen tak je totiž subjektům občanskoprávních vztahů umožněno, aby si v souladu s uplatňujícím se principem autonomie mohly v podmínkách tržního hospodářství, volné soutěže a konkurence smlouvou svobodně uspořádat občanskoprávní vztahy a jejich obsah, tj. souhrn vzájemných subjektivních občanských práv a povinností, odchylně od občanského zákoníku. Tak mohou subjekty občanskoprávních vztahů nejlépe realizovat vlastní osobní a hospodářské představy a záměry v souladu s jejich individuálními zájmy a potřebami, neboli realizovat je po svém. Což znamená, že v prvé řadě je rozhodující to, co si smluvní subjekty dohodly. Tato smluvní svoboda má však své meze a nemůže se dostat - pod sankcí absolutní neplatnosti - do rozporu se zákonem, § 580 odst.1 o.z. (dříve § 39 obč.zák.). [příjmení] se právní úkon příčil dobrým mravům ve smyslu § 547 o.z., musel by se jeho obsah ocitnout v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. [obec] mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu k žalobě na vrácení zaplaceného nájemného ze strany nájemce, v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Ustanovení § 547 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními (vztahujícími se nejen k žalovanému, nýbrž i k žalobci) a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2003, sp. zn. 21 Cdo 633/2002, uveřejněný pod C 2084 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). Definice dobrých mravů viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1842/2000. Soud však po provedeném dokazování shledal projednávaný nárok žalobce, v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce potvrdil, že dne [datum] došlo žalovaným k předložení prvotních dokladů pro výpočet služeb za rok 2013 (ačkoliv žalobce tvrdil, že doklady byly neúplné), přesto trval nadále na této žalobě. I když k předložení prvotních dokladů, pro výpočet služeb za rok 2014, žalobce neměl již žádný nárok, s ohledem na to, že již v roce 2014 nebyl řádným nájemcem ani vlastníkem předmětného bytu (viz odstavec 21). Jednalo se zde o jinou situaci, než v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 6 C 55/2013, kdy žalovaný prvotní doklady pro vyúčtování předložil až v průběhu soudního řízení, založením dokladů do soudního spisu. Navíc z chování žalobce, který podává odvolání a dovolání téměř do všech rozhodnutí soudu (nejen rozhodnutí ve věci samé, ale i do rozhodnutí procesních, upravující průběh řízení), téměř vždy v poslední den lhůty pro podání opravného prostředku a téměř vždy se stejnými a opakujícími se vadami. V posuzované věci po provedeném dokazování, má soud prokázáno, že úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a společných prostor, pro rok 2013 a tím méně pro rok 2014 (kdy již žalobce nebyl řádným nájemcem bytu) nebyly žalobcem placeny téměř vůbec, tedy i když neplnil své základní povinnosti nájemce, které neplnil i v dalších letech, když sám při ústním jenání uvedl, že poslední platbu uhradil v lednu 2015, přesto žádá po druhé straně (pronajímateli), aby plnil všechny své povinnosti, zejména povinnost předložit doklady. Samozřejmě, každý účastník má právo podávat opravné prostředky proti rozhodnutím, se kterými nesouhlasí, avšak pokud tak činí shora popsaným způsobem, jedná se tak zajisté o jednání v rozporu s dobrými mravy, které jsou souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež mají povahu norem základních. Jednáním žalobce tak nelze poskytnout právní ochranu, kterou se domáhá v tomto sporu.

20. Po provedeném dokazování, s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, dále s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením žalobce i žalovaného, dále s ohledem i na rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 6 C 55/2013, soud uzavřel, že žaloba není ani v části, týkající se vyúčtování za rok 2013, důvodná. Žalobce sice prokázal, že byl v celém roce 2013 nájemcem předmětného bytu. Žalobce dále prokázal, že žalovaná pak byla v celém roce 2013 a dále od [datum] do [datum] oprávněným pronajímatelem bytu. Mezi účastníky bylo sice nesporné, že žalobce převzal vyúčtování pro rok 2013, dne [datum] a opravné vyúčtování pro rok 2013, převzal žalobce dne [datum], s vyúčtováním nesouhlasil, a podal proti němu reklamaci, která nebyla žalovaným shledána za důvodnou. Předmětem sporu byla povinnost žalovaného, předložit doklady pro vyúčtování, pro byt [číslo] o velikosti 3+1 ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ul. [ulice]. Soud má za prokázané, že žalovaný svou povinnost, seznámit žalobce s prvotními podklady, ze kterých, vycházející vyúčtování pro rok 2013 splnil, když mezi účastníky bylo dále nesporné, že mezi žalobcem a žalovanou proběhlo dne [datum] setkání, při kterém bylo žalobci umožněno, nahlédnutí do prvotních dokladů za vyúčtování pro rok 2013. Při posuzování splnění této povinnosti, která vychází ze vztahu mezi pronajímatelem bytu (tedy žalovaným) na straně jedné a nájemcem bytu na straně druhé, soud vycházel, nejen ze shora zmiňovaných zákonných ustanovení, ale i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2819/2008, že žalovaný splní svou povinnost, předložit doklady k vyúčtování tehdy, pokud je předloží za podmínek umožňujících doklady pro vyúčtování za rok 2013, řádně prostudovat, a pořídit si případně opisy, či kopie, splnil již dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, a žalobcem bylo potvrzeno v podání ze dne [datum], že žalovaný na setkání dne [datum] předložil žalobci doklady, týkající se tepelné energie na vytápění a poskytování teplé užitkové vody (tedy položky žalobcem nazvané, sv pro tuv, teplo a ohřev teplé vody), dále doklady, týkající se výpočtu za popelnice, úklid, vodné a společná elektřina. Žalobce se však v průběhu celého sporu domníval, že i po předloženém vyúčtování nadále chybí faktury za 305.935,73 Kč. Je třeba upozornit, že žalobce například již v žalobě, potvrdil, že mu byly žalovaným předloženy podklady, týkající se vyúčtování za rok 2013, avšak žalobce je neshledal za řádné. Žalobce tak v průběhu celého řízení, zejména tvrdil, že doklady žalovaného nejsou řádné a domáhal se posuzování jejich obsahu. Právo nájemce na předložení dokladů, o které se opírá příslušné vyúčtování služeb, je tvořen souborem daných dokladů„ celek“, a nikoli jednotlivými listinami, jimiž je tvořen. [příjmení] celek, nebo-li„ komplexnost“ není však kvalita jednotlivých dokladů (na kterou si žalobce v průběhu řízení stěžoval), nýbrž jen vlastnost samotného souboru. Soud tak v tomto řízení nemohl posuzovat kvalitu předložených listin k vyúčtování pro rok 2013 (ani pro rok 2014). Je pravděpodobné, že předložené listiny žalovanou, týkající se vyúčtování pro rok 2013, se týká 2 vchodů (dvojdomu) a celkem 24 bytů a nebytového prostoru, jak tvrdí žalobce, avšak žalobcem tato skutečnost nebyla nikterak prokázána. Ze žaloby, ani z jiných žalobcem předložených listin nevyplývá celkový počet bytů, které měly být předmětem listin, týkajících se vyúčtování pro rok 2013, vyhotovené žalovanou. Navíc bytové jednotky mají různé podlahové plochy a každý z nájemců v roce 2013 nemohl platit stejnou částku za všechny poskytnuté služby, a žalobce nikterak netvrdil, ani neprokázal, jakou podlahovou plochu mají jednotlivé byty, jichž se vyúčtování týká. Bez těcdhto skutečností, nelze nemohl soud dojít ke stejnému závěru, jako žalobce, že v předloženém vyúčtování chybí faktury ve výši 305.953,73 Kč. Pokud svědkyně [celé jméno svědkyně] (účetní SVJ) při své výpovědi, po poučení o nebezpečí trestního stíhání, v případě nevypovězení pravdy, potvrdila, že od SVJ dostane vždy za každý rok šanon, kde jsou prvotní doklady, z nich se připravuje vyúčtování služeb, a k obsahu šanonu, který byl předkládán panu [celé jméno žalobce], potvrdila, že byl určitě kompletní, má tak soud za prokázané, že šanon s podklady pro vyúčtování za rok 2013 byl kompletní. Navíc, když sám žalobce, při ústním jednání dne [datum], po provedení důkazu„ modrými deskami“, obsahující listiny pro vyúčtování, na rok 2013, potvrdil, že v jiném pořadí je ten obsah (listin) podobný tomu, který dostal při nahlížení [datum]. Samozřejmě může vyvstat otázka, zda listiny v modrých deskách, obsahující listiny pro vyúčtování, na rok 2013, jsou řádné v souladu s právními předpisy, avšak to nebylo předmětem sporu. V posuzované věci po provedeném dokazování, nejen tvrzením žalovaného, dále s ohledem na znění dalších žalob (viz řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9, 17 C 7/2014), dále zejména i výslechem svědka, jenž je majitelem předmětného bytu od [datum], pana [celé jméno svědka]) má soud prokázáno, že úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a společných prostor nebyly žalobcem v roce 2013 a dále i v dalších letech, placeny téměř vůbec (žalobce sám při ústním jednání v roce 2020 uvedl, že poslední platbu za byt uhradil v lednu 2015). [celé jméno svědka] při své svědecké výpovědi dne [datum] potvrdil, že žalobce za nájem a služby nehradí ničeho od převzetí bytu, tedy od konce roku 2014 a žalobce mu tak dluží částku 500- 600.000 Kč, žalobce platí jen elektřinu. Sám žalobce, pak při ústním jednání dne [datum] také potvrdil, že poslední platba z jeho strany proběhla [datum]. Tvrzením žalovaného a z vyúčtování záloh za služby, spojené s užíváním bytu [číslo] pro rok 2018, soud zjistil, že celkový nedoplatek žalobce činí již výši 279.517 Kč a pro rok 2019, již výši 413.874 Kč. Na straně žalovaného zde tak jde o hmotněprávní povinnost, a splnění povinnosti ze strany žalovaného předpokládá, že se tak stalo za podmínek umožňujících řádné prostudování daných dokumentů, pořízení výpisů či opatření kopií, porovnání případných kopií s originály a takové podmínky při nahlížení do účetnictví žalovaného (dne [datum]), jehož prostřednictvím realizovala tato povinnost, jak potvrdila zejména i svědkyně [celé jméno svědkyně], splněny byly. Z vyjádření žalobce v průběhu řízení je pak patrné, že žalobce zejména nesouhlasí s výpočtem výše, kterou by měl platit za užívání předmětného bytu, avšak k tomu neslouží tato žaloba, ale jiný druh žalob. Jednání žalobce, které spočívá ve vynucování povinností pouze po žalovaném, i když opakovaně neplní své základní povinnosti nájemce (o čemž svědčí i platná výpověď z nájmu bytu), je nutné považovat, nejen za jednání v rozporu s dobrými mravy, ale i za výkon práva šikanózního, když z jednání žalobce, který klade všechny existující procesní překážky, je patrné, že jeho cílem není se domoci předložení dokladů, ale jeho cílem je, co nejdéle vést tento spor, pravděpodobně, aby nemohla být ukončena likvidace žalovaného. Soud zdůrazňuje, že žalobce v řízení, po provedeném dokazování, neprokázal, že by při setkání [datum], nebyly žalovaným předloženy kompletní prvotní doklady, pro vyúčtování služeb za rok 2013, představující faktury právě ve výši 305.935,73 Kč. Proto soud žalobu v této části (vyúčtování za rok 2013) zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

21. Po provedeném dokazování, s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, dále s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením žalobce i žalovaného a zejména k výsledkům rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 17 C 7/2014, soud uzavřel, že žaloba není v části vyúčtování pro rok 2014, důvodná. Tedy soud neshledal za důvodnou část žaloby, týkající se uložení povinnosti žalovanému předložit žalobci prvotní doklady pro vyúčtování části roku 2014, když žalobci nesvědčila aktivní legitimace pro tento spor. Neboť z rozsudku u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. 17 C 7/2014-2020 ze dne 9. 9. 2019, týkající se určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, dané listinou ze dne [datum], má soud prokázáno, že soud žalobu zamítl. Odvolací soud, Městský soud v Praze, č.j, 53 Co 393/2019-233 ze dne 13. 2. 2020 rozsudek soudu I. stupně potvrdil a Nejvyšší soud pod č.j. 26 Cdo 372/2021-339 ze dne 13. 4. 2021, dovolací řízení zastavil. Žalobce sice prokázal, že v celém roce 2013 byl nájemcem předmětného bytu. Žalobce dále prokázal, že žalovaný pak byl v celém roce 2013 a dále od [datum] do [datum] oprávněným pronajímatelem bytu. Žalobce však v řízení neprokázal, že by byl s ohledem na pravomocná rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 17 C 7/2014, oprávněným nájemcem od [datum] do [datum], když od [datum] se vlastníkem bytu stal [celé jméno svědka], a když žalobci byla dána oprávněná výpověď z nájmu bytu, proto žalobce v požadovaném období, tedy [datum] do [datum], obýval předmětný byt již neoprávněně. Mezi účastníky bylo sice nesporné, že žalobce vyúčtování pro rok 2014 převzal dne [datum], a s vyúčtováním služeb nesouhlasil, neboť proti vyúčtování za rok 2014 podal reklamaci, které nebylo vyhověno. Žalobce v řízení prokázal, že žalobci nebylo umožněno nahlédnutí do prvotních dokladů pro vyúčtování pro rok 2014 a toto bylo mezi účastníky i nesporné. Pokud však žalobce v řízení neprokázal, že byl od [datum] do [datum] oprávněným nájemcem bytu, nepřísluší mu oprávnění, aby se před soudem domáhal uložení povinnosti žalovanému, předložit prvotní doklady pro vyúčtování za část roku 2014. Proto soud žalobu v této části (vyúčtování za rok 2014) také zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když podle zásady úspěchu ve sporu byl zcela úspěšný žalovaný. Tato odměna je tvořena odměnou za 16 úkonů právní služby, za přípravu a převzetí zastoupení, odvolání ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], právního úkonu za vyjádření k dovolání ze dne [datum], vyjádření k námitce podjatosti ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], 2 úkony právní služby za účast na ústním jednání dne [datum] (od [číslo]), vyjádření ze dne [datum], právního úkonu za vyjádření k dovolání ze dne [datum], právního úkonu za vyjádření k dovolání ze dne [datum], právního úkonu za vyjádření k dovolání ze dne [datum], 3 úkony právní služby za účast na ústním jednání dne [datum] (od 9h do [číslo] hod, s pauzou od [číslo]), vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum], dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), z tarifní hodnoty 10.000 Kč, v celkové výši 24.000 Kč (16 úkonů x 1.500 Kč). Dále se náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů za úkony právní služby, dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 4.800 Kč (16 x 300 Kč). Dále soud přiznal žalovanému, dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradu nákladů řízení představující DPH ve výši 6.048 Kč (21% z částky 28.800 Kč). Proto soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 34.848 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. V řízení byly učiněny i jiné úkony, avšak ty nečinil právní zástupce žalovaného, proto za ně nemůže být přiznána odměna za právní úkon, dle vyhlášky.

23. Soud zamítl (při ústním jednání dne [datum]) návrh žalobce na doplnění dokazování, flash diskem, když obsah tohoto disku žalobce ani neviděl a neznal jeho konkrétní obsah, z důvodu hospodárnosti řízení. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, důkazy podanými Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum], ve spise na č. l. 1209-1241, neboť tyto důkazy byly založeny po koncentraci řízení (která již uplynula v prosinci 2020), navíc osobou, která není účastníkem řízení.

Poučení