54 A 118/2018 - 50

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) J. G., bytem X, b) J. K., bytem X, c) volební strana HOme – Hostivice město, zastoupená zmocněnkyní M, P,, bytem X, d) J. H., bytem X, proti odpůrcům:

1. Městský úřad Hostivice, sídlem Husovo náměstí 13, Hostivice, 2. MUDr. D. R., bytem X, o návrzích na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva města Hostivice konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, takto:

Výrok

I. Věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 54 A 118/2018, 43 A 125/2018, 43 A 129/2018 a 43 A 136/2018 se spojují ke společnému projednání. Tyto věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 54 A 118/2018.

II. Volba kandidáta volební strany č. 7 ZDRAVÁ HOSTIVICE s pořadovým číslem na hlasovacím lístku této volební strany 1 MUDr. D. R. zastupitelem města Hostivice ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 je neplatná.

III. Řádně zvoleným zastupitelem města Hostivice ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 je kandidát volební strany č. 3 Středočeši2012.cz s pořadovým číslem na hlasovacím lístku této volební strany 6 Ing. P. L.

IV. Náhradníky kandidátů volební strany č. 3 Středočeši2012.cz zvolených členy zastupitelstva města Hostivice ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 jsou kandidáti v tomto pořadí: pořadí jméno, příjmení pořadí na hlasovacím lístku 1.

V. K. F. 7.

2. Ing. H. H. 8.

3. P. M. 9.

4. P. H. 10.

5. Mgr. P.K. 11.

6. Ing. M. L. 12.

7. J. L. 13.

8. Mgr.

I. H. 14.

9. A. L. 15.

10. Ing. J. D. 16.

11. M. S.

17.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Dne 10. 10. 2018 byl zdejšímu soudu doručen návrh podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), v němž navrhovatelka a) napadá regulérnost voleb do Zastupitelstva města Hostivice. Uvedla, že se mezi volebními stranami objevilo nové uskupení Zdravá Hostivice, které dosud v Hostivici nikdy nekandidovalo. Deset ze sedmnácti kandidátů této volební strany však nemělo v době podání kandidátky trvalé bydliště v Hostivici, objevují se zde jména s adresami z měst Praha, Nové Strašecí, Milovice, Kuřim. Lídr kandidátky, odpůrce 2., podle navrhovatelky sdělil, že ke dni konání voleb budou mít v Hostivici trvalé bydliště. I kdyby tomu tak bylo, považuje změnu bydliště za účelovou a sestavení takové kandidátky za „podvod na voličích“. Odpůrce 2. navíc nepovažuje za bezúhonnou osobu vzhledem k jeho odsouzení za přijímání úplatků, byť si je vědoma, že rozsudek dosud nenabyl právní moci.

2. Dne 16. 10. 2018 byl zdejšímu soudu doručen navrhovatelem b) podaný návrh na neplatnost volby odpůrce 2. zastupitelem města Hostivice. Podle navrhovatele b) existuje důvodné podezření, že na kandidátní listině volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE bylo uvedeno deset kandidátů, kteří ke dni podání kandidátní listiny neměli v Hostivici trvalý pobyt, což vyplývá z údajů na hlasovacím lístku. Je přesvědčen, že nebylo ověřeno, zda všichni kandidáti této volební strany měli ke dni voleb v Hostivici trvalý pobyt. Odpůrce 2. získal mandát neoprávněným započtením hlasů těchto kandidátů volební straně ZDRAVÁ HOSTIVICE. Pokud by hlasy alespoň čtyř uvedených kandidátů nebyly započítány, pak by tato volební strana nezískala žádný mandát. Vyhlášený výsledek voleb tak neodpovídá skutečným výsledkům voleb.

3. Dne 16. 10. 2018 byl zdejšímu soudu doručen navrhovatelem c) podaný návrh na neplatnost volby odpůrce 2. zastupitelem města Hostivice. Navrhovatel c) poukázal na vyhlášené výsledky voleb a uvedl, že se domnívá, že deset kandidátů volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE nemělo v den konání voleb trvalý pobyt ve městě Hostivice. Přihlášení k trvalému pobytu v obci je přitom podmínkou volitelnosti kandidáta. Kandidáti, kteří tuto podmínku nesplnili, porušili zákon, neboť v rozporu se svým prohlášením do dne voleb neodstranili překážku volitelnosti, a pokud tak učinili, šlo o účelové jednání. Tito kandidáti a celá volební strana získali hlasy voličů neoprávněně, což vede k tomu, že i mandát zastupitele byl odpůrcem 2. získán neoprávněně. Pokud by kandidáti, kteří nesplnili podmínku trvalého pobytu, byli z hlasovacího lístku vyškrtnuti, neměla by volební strana ZDRAVÁ HOSTIVICE dostatek hlasů pro zisk mandátu. Došlo tak k naplnění § 60 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, neboť byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby odpůrce 2. a dalších kandidátů volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE. Navrhl, aby soud prověřil trvalý pobyt kandidátů této volební strany a v případě, že podmínku trvalého pobytu nesplnili, jejich hlasy odečetl od celkového počtu hlasů volební strany. V případě kandidátů, kteří si trvalý pobyt přehlásili těsně před konáním voleb, navrhuje, aby soud posoudil, zda nešlo o pouhé účelové jednání za účelem ovlivnění výsledku voleb. Pokud kandidát ve skutečnosti v obci nežije, ač v ní má hlášen trvalý pobyt, může se jednat o obcházení zákona o volbách do zastupitelstev obcí a jeho účelu. V této souvislosti odkázal na nálezy Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10, publ. pod č. 84, sv. 61 Sb.ÚS, a ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, publ. pod č. 85, sv. 61 Sb.ÚS. Dále poukázal na blíže nespecifikovanou judikaturu správních soudů týkající se praktik spojených s účelovým přihlašováním voličů nebo kandidátů k trvalému pobytu v obci těsně před volbami do obecních zastupitelstev. Závěrem poukázal na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2014, čj. 66 A 13/2014 – 40, v němž soud konstatoval, že volba dvou kandidátů, kteří nesplnili podmínku trvalého pobytu, je neplatná.

4. Konečně dne 16. 10. 2018 byl zdejšímu soudu doručen navrhovatelem d) podaný návrh označený jako návrh na neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Hostivice. Uvedl, že nebylo ověřeno, zda všichni kandidáti volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE měli ke dni konání voleb trvalý pobyt v Hostivici a měli právo být voleni do zastupitelstva města. Volič nemůže zjistit, zda je kandidát v obci přihlášen k trvalému pobytu, a pokud jej volební strana neodvolala, mohl mu být vodítkem pouze údaj o trvalém bydlišti na hlasovacím lístku. Nesplnění podmínky trvalého pobytu podle jeho názoru má vliv na výsledek voleb. Pokud by totiž nezapočtením hlasů odevzdaných takovým kandidátům volební straně klesl celkový počet hlasů na 2091 nebo méně, pak by nezískala žádný mandát.

5. Soud shrnuje, že byť jsou uvedené čtyři návrhy rozdílně označeny, je z jejich obsahu nadevší pochybnost zřejmé, že všichni navrhovatelé napadají volbu odpůrce 2. kandidujícího na kandidátní listině volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE zastupitelem města Hostivice. Proti volbě ostatních zvolených kandidátů ani proti platnosti hlasování či voleb samotných ničeho nenamítají. Soud proto posoudil jejich návrhy podle jejich obsahu jako návrhy na neplatnost volby kandidáta.

6. Vzhledem k tomu, že všechny podané volební stížnosti napadají volbu odpůrce 2., a to z takřka identických důvodů, rozhodl soud výrokem I. o spojení všech těchto věcí ke společnému projednání (§ 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 s. ř. s.). Společné řízení je vedeno pod sp. zn. 54 A 118/2018, pod níž byla zaevidována volební stížnost navrhovatelky a) podaná v pořadí jako první.

7. Odpůrce 2. k návrhu navrhovatelky a) uvedl, že byl jedním ze sedmnácti nezávislých kandidátů a ke dni voleb mu není známa žádná překážka, která by mu neumožňovala volit a být volen. Z návrhu nevyplývá, v čem navrhovatelka a) spatřuje zákonnou překážku jeho volitelnosti. Dále vznesl námitku podjatosti soudců zdejšího soudu. Uvedl, že Krajský soud v Praze byl uznán vinným Úřadem pro ochranu osobních údajů a byla mu udělena pokuta za porušení jeho zákonem chráněných práv. Tato skutečnost může dle jeho názoru zakládat podjatost Krajského soudu v Praze a z tohoto důvodu tedy navrhl přikázání věci jinému soudu.

8. K návrhům dalších navrhovatelů se odpůrce 2. nevyjádřil.

9. Soud již na tomto místě konstatuje, že Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 10. 2018, č. j. Nao 245/2018-5, vznesené námitce podjatosti nevyhověl a rozhodl, že jmenovitě uvedení soudci správního úseku zdejšího soudu Olga Stránská, Mgr. Jan Čížek, Mgr. Tomáš Kocourek, Ph. D., Mgr. Jitka Zavřelová a JUDr. Věra Šimůnková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 54 A 118/2018.

10. Odpůrce 1. (k jeho pasivní procesní legitimaci viz usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006-40) se k návrhům nevyjádřil. Předložil však soudu dvě stanoviska Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) ze dne 12. 10. 2018 vydaná na jeho žádost k otázce platnosti hlasů pro volební stranu, jejíž kandidát neměl ve dnech voleb v obci trvalý pobyt. Ministerstvo uvedlo, že volební zákon neupravuje, kdo a jakým způsobem má prověřit existenci překážky volitelnosti na straně jednotlivých kandidátů. Volební orgány ani okrskové komise nemají možnost ani povinnost ověřovat podmínky volitelnosti, a proto nezbývá než přihlížet i k hlasům pro kandidáty, u nichž jsou pochybnosti o splnění podmínky volitelnosti. Ministerstvo však zároveň upozornilo na nejednotnost judikatury v této otázce. Podle ministerstva o neplatnosti volby kandidáta v případě návrhu na soudní přezkum rozhoduje soud. Není-li takový návrh podán, postupuje se podle § 55 odst. 3 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí tak, že o zániku mandátu rozhodne zastupitelstvo obce z důvodu, že člen zastupitelstva přestal být volitelný a na uprázdněný mandát nastupuje podle § 56 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí náhradník z kandidátní listiny téže volební strany. Hlasy pro kandidáta, kterému zanikl mandát a na jehož místo nastoupil náhradník, jsou tak pro volební stranu platné, ale prakticky nejsou v žádné další fázi zohledňovány. ČSÚ pak ve svém stanovisku uvedl, že kandidáti, kteří se kandidatury do 48 hodin přede dnem voleb nevzdali nebo nebyli odvoláni, jsou pro zpracování výsledků voleb platnými kandidáty. Hlasy voličů jsou všem platným kandidátům (tedy i těm, kteří nezměnili do dne voleb trvalý pobyt) započteny a jsou součástí celkového počtu hlasů pro volební stranu.

11. Odpůrce 1. současně soudu předložil správní spis ve věci registrace kandidátní listiny volební strany č. 7 – ZDRAVÁ HOSTIVICE, z něhož plyne, že kandidátní listinu této volební strany podala dne 6. 8. 2018 politická strana Česká Suverenita, sídlem U Průhonu 1201/23, Praha, prostřednictvím své předsedkyně Mgr. J. V. Kandidátní listina byla zaregistrována rozhodnutím odpůrce 1. ze dne 14. 8. 2018, č. j. 07614/18/Vn. Na kandidátní listině je uvedeno celkem 17 kandidátů, z nichž 7 mělo v době podání žádosti o registraci trvalý pobyt hlášen na území města Hostivice. Dalších 10 kandidátů v písemném a vlastnoručně podepsaném prohlášení přiloženém ke kandidátní listině uvedlo místo trvalého pobytu mimo území města Hostivice. Tito kandidáti zároveň prohlásili, že překážky jejich volitelnosti pominou ke dni voleb. Jednalo se o níže uvedené kandidáty (čísla značí jejich pořadí na kandidátní listině): Pořadí na kandidátní listině jméno, příjmení 2 PhDr. M. Ch. 8 D. B. 10 J. H. 11 F. H. 12 P. B. 13 T. B. 14 D. H. 15 B. H. 16 D. V. 17 L. M.

12. Soudu byl dále předložen zápis o výsledku voleb do Zastupitelstva města Hostivice ze dne 6. 10. 2018 podepsaný zaměstnancem odpůrce 1. a zaměstnancem ČSÚ. Ze zápisu plyne, že volební strana ZDRAVÁ HOSTIVICE při hlasování obdržela celkem 2 513 z celkového počtu 48 227 platných hlasů. Při počtu 17 kandidátů na kandidátní listině tato volební strana dosáhla poměru 5,21 % hlasů zjištěného podle § 45 odst. 1 druhé věty zákona o volbách do zastupitelstev obcí, a překročila tak hranici 5 %, čímž postoupila do skrutinia. V jeho rámci připadl volební straně ZDRAVÁ HOSTIVICE jeden mandát zastupitele za (v pořadí 15. nejvyšší) podíl o velikosti 2 513 (§ 45 odst. 2 zákon o volbách do zastupitelstev obcí). Mandát byl přidělen odpůrci 1. jako kandidátovi s nejvyšším počtem hlasů (334) z kandidátů na kandidátní listině této volební strany.

13. Odpůrce 1. k dotazu soudu rovněž sdělil, že ke dni voleb, tj. 5. 10. 2018 byli ve městě Hostivice k trvalému pobytu přihlášeni kandidáti z volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE: MUDr. D. R., PhDr. M. Ch., A. Č., D. F., E. R., D. Č., J. N., J. Č., D. H. K trvalému pobytu naopak ke dni 5. 10. 2018 nebyli přihlášeni: B. D., J. H., F. H., P. B., T. B., B. H., D. V., L. M. Dále sdělil, že žádný z kandidátů této volební strany nebyl odvolán ani se kandidatury nevzdal.

14. Nahlédnutím do centrální evidence obyvatel soud ověřil, že kandidáti s pořadovými čísly 2 PhDr. M. Ch. a 14 D. H. přede dnem konání voleb změnili místo svého trvalého pobytu tak, že v den konání voleb měli nahlášen trvalý pobyt na území obce Hostivice. Kandidáti s pořadovými čísly 8 B. D., 10 J. H., 11 F. H., 12 P. B., 13 T. B., 14 D. H., 15 B. H., 16 D. V. a 17 L. M. místo trvalého pobytu nezměnili a i v den konání voleb tedy k trvalému pobytu na území města Hostivice hlášeni nebyli.

15. Soud ověřil, že všechny čtyři návrhy byly podány včas, neboť byly soudu doručeny před uplynutím desetidenní lhůty od vyhlášení celkových výsledků voleb ve Sbírce zákonů Státní volební komisí dne 9. 10. 2018 (sdělení č. 225/2018 Sb.), a že byly podány osobami k tomu oprávněnými, neboť navrhovatelé a), b) a d) jsou zapsáni ve stálém seznamu voličů, což soud ověřil dotazem u odpůrce 1., a navrhovatel c) je volební stranou, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do Zastupitelstva města Hostivice (§ 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), jak vyplývá z rozhodnutí o jeho registraci ze dne 14. 8. 2018, č. j. 10363/18/Vn, i z předloženého zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva. Soud se tedy zabýval meritorním posouzením věci. O návrzích rozhodl soud bez jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.), neboť žádné dokazování neprováděl a vycházel toliko z volební dokumentace a evidencí vedených správními orgány.

16. Navrhovatelka a) v prvé řadě vyjádřila své pochybnosti o bezúhonnosti odpůrce 2., tedy zpochybnila jeho pasivní volební právo. K tomu lze uvést, že podmínky volitelnosti kandidáta jsou upraveny v § 5 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jenž stanoví, že „členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) (…).“ Podle § 4 odst. 2 písm. a) téhož zákona je překážkou výkonu volebního práva „zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, (…).“ Soudu je z veřejně dostupných zdrojů známo, že odpůrce 2. byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 6. 2018 odsouzen k trestu odnětí svobody, proti tomuto odsuzujícímu rozsudku se však odvolal, a ten tedy nenabyl právní moci. Tyto skutečnosti považuje soud za notoricky známé, o nichž netřeba vést dokazování. Ostatně i sama navrhovatelka uvedla, že je jí známo, že rozsudek dosud nenabyl právní moci. Za této situace je třeba na odpůrce hledět, jako by nebyl odsouzen (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod uveřejněné pod č. 2/1993 Sb.). Překážka jeho zvolení do Zastupitelstva města Hostivice tedy nenastala, a to tím spíše, že překážka vzniká až nastoupením do výkonu trestu odnětí svobody. Subjektivní představy navrhovatelky a) o nedostatku bezúhonnosti odpůrce 2., případně o tom, zda je jeho kandidatura žádoucí, jsou v tomto ohledu nerozhodné. Bylo pouze na voličích, aby sami zvážili, zda i za těchto okolností dají svůj hlas odpůrci 2. a jeho volební straně, neboť okolnosti jeho v současné době nepravomocného odsouzení jsou široce medializovány ve sdělovacích prostředcích. Tuto část navrhovatelčiny argumentace tedy soud shledal nedůvodnou.

17. Klíčová část argumentace všech návrhů se týká nesplnění podmínek volitelnosti osmi kandidátů volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE, kteří, jak bylo výše zjištěno, neměli v první den voleb trvalý pobyt na území města Hostivice (viz výše body 13. a 14.). Pro posouzení návrhu je tak rozhodující zodpovězení právní otázky, zda lze při zjišťování výsledku voleb přihlížet k hlasům odevzdaným pro kandidáty, kteří ke dni voleb nesplňovali podmínky pasivního volebního práva. Je třeba poznamenat, že touto otázkou se za obdobných okolností zdejší soud již zabýval v případě návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva obce Trnová (okres Praha-západ) ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 (k tomu viz usnesení ze dne 25. října 2018, č. j. 43 A 119/2018 – 53), od jehož závěrů se zdejší soud nehodlá odchýlit.

18. Podle § 5 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může být členem zastupitelstva obce zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva dle § 4 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona (omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva). Pojem volič je definován v § 4 odst. 1 téhož zákona jako státní občan České republiky (popř. občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva), který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a v den voleb je přihlášen v této obci k trvalému pobytu. Dnem voleb se přitom rozumí první den voleb, nestanoví-li zákon o volbách do zastupitelstev jinak (§ 3 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev).

19. Z toho tedy plyne, že v daném případě nemohla být členem zastupitelstva obce zvolena osoba, která dne 5. 10. 2018 neměla trvalý pobyt na území města Hostivice. Splnění podmínky trvalého pobytu se ověřuje v rámci registrace kandidátní listiny volební strany. Pokud kandidát tuto podmínku nesplňuje v době provádění registrace, musí předložit písemné prohlášení, že tuto podmínku splní ke dni voleb (§ 22 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Není-li takové prohlášení předloženo, je to důvod pro škrtnutí kandidáta na kandidátní listině [§ 23 odst. 2 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí].

20. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí žádným způsobem neupravuje postup registračního úřadu ani okrskové volební komise v případě, že některý z kandidátů ke dni voleb nemá na území obce, do jejíhož zastupitelstva kandiduje, trvalý pobyt. Z § 5 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí plyne, že taková osoba nemůže být zvolena členem zastupitelstva obce, nemůže tedy vůbec nabýt mandát člena zastupitelstva podle § 55 odst. 1 téhož zákona. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí obsahuje v § 55 odst. 3 písm. b) úpravu důsledků ztráty volitelnosti (např. v důsledku pozbytí trvalého pobytu na území obce) po získání mandátu, a to v podobě zániku mandátu na základě rozhodnutí zastupitelstva obce. Tato úprava se však logicky vztahuje pouze na kandidáty, kteří mandát nabyli (viz spojení „člen zastupitelstva obce přestal být volitelný“), nikoliv na kandidáty, kteří mandát vůbec nenabyli pro nezpůsobilost jej nabýt.

21. Výše uvedené neznamená, že by právní úprava nenabízela žádné řešení pro případ, že některý z kandidátů v době od registrace kandidátní listiny neodstranil překážku volitelnosti. Volební strana, jejíž kandidát pozbyl volitelnosti, by měla v podmínkách poctivého volebního souboje o hlasy voličů kandidáta prostřednictvím svého zmocněnce odvolat, pokud jde o kandidátní listinu podanou politickou stranou, politickým hnutím nebo jejich koalicí. Případně by se tento kandidát měl své kandidatury sám vzdát. Obé lze učinit nejpozději 48 hodin před zahájením voleb (§ 24 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). V nyní posuzované věci ovšem volební strana ZDRAVÁ HOSTIVICE, která byla navržena politickou stranou Česká Suverenita, neodvolala kandidaturu osmi shora uvedených kandidátů, kteří v době mezi registrací kandidátní listiny a dnem voleb v rozporu se svým prohlášením neodstranili překážku bránící jim ve výkonu volebního práva, tj. neprovedli ohlášení změny trvalého bydliště na území města Hostivice. Žádný z uvedených kandidátů se rovněž vlastní kandidatury nevzdal. V postupu volebních orgánů tak nelze shledat žádné pochybení, neboť využití institutu odvolání kandidatury a vzdání se kandidatury bylo výlučně v dispozici volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE a jednotlivých kandidátů této volební strany, kteří však těchto procesních možností nevyužili. Nutno dodat, že tím volební strana ani uvedení kandidáti neporušili žádnou povinnost výslovně stanovenou zákonem o volbách do zastupitelstev obcí.

22. Ve vztahu k otázce, jak má být při zjišťování výsledků voleb naloženo s hlasy získanými kandidáty, kteří ke dni voleb nesplňovali podmínky volitelnosti, se v judikatuře krajských soudů vyvinuly dvě linie. Podle první linie, která vychází z analogické aplikace § 24 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, nelze k hlasům odevzdaným pro kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti, přihlédnout a současně je třeba o tohoto kandidáta snížit počet kandidátů příslušné volební strany (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2006, čj. 22 Ca 411/2006 – 19, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2010, čj. 57 A 95/2010 – 87, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2014, čj. 66 A 13/2014 – 40). Druhá linie vychází z toho, že k hlasům odevzdaným pro kandidáta, jenž nesplňuje podmínky volitelnosti, je třeba přihlédnout, jakoby se jednalo o kandidáta splňujícího podmínky volitelnosti. Takový kandidát pouze nemůže nabýt mandát a v případě, že by jej měl nabýt, se postupuje dle § 55 a § 56 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 11. 2006, čj. 15 Ca 238/2006 – 19, a ze dne 10. 11. 2014, čj. 40 A 18/2014 – 39). Tato rozpolcená judikatura doposud nebyla sjednocena stanoviskem Nejvyššího správního soudu ani nálezem Ústavního soudu. Za „sjednocující“ rozhodnutí nelze považovat usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. III. ÚS 99/15, jímž byla odmítnuta ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 40 A 18/2014 – 39. Je tomu tak nejen proto, že tímto usnesením byla ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost (nikoliv tedy meritorně posouzena), ale rovněž z toho důvodu, že úmyslem Ústavního soudu nebylo judikaturu krajských soudů sjednotit, ačkoliv si byl výše popsaného rozporu vědom. Z odůvodnění usnesení plyne, že se Ústavní soud omezil toliko na posouzení toho, zda lze závěr krajského soudu přijmout jako ústavně konformní, čemuž přisvědčil, což ovšem neznamená, že právní názor reprezentovaný první judikatorní linií ústavně souladný není.

23. Soud se v nyní posuzované věci přiklonil k závěrům první výše prezentované judikatorní linie a shledal, že nedostatek volitelnosti některého z kandidátů volební strany má být sankcionován tak, že se nepřihlédne k hlasům odevzdaným tomuto kandidátovi a počet kandidátů dané volební strany se pro účely rozdělování mandátů sníží o tohoto kandidáta.

24. Soud vyšel především z toho, že § 5 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí brání tomu, aby kandidát, který nesplňuje podmínky volitelnosti, byl zvolen členem zastupitelstva obce. Nedostatek těchto podmínek ke dni voleb pak nelze podřadit pod případ upravený § 55 odst. 3 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jenž dopadá toliko na členy zastupitelstva obce, jimž mandát zvolením vznikl. Bylo by tak možné uvažovat nanejvýš o analogické aplikaci tohoto ustanovení, popř. o jeho extenzivním výkladu (což nebere Krajský soud v Ústí nad Labem ve shora citovaných usneseních v úvahu). Zastupitelstvo obce by jistě nemělo rozhodovat o tom, že mandát člena zastupitelstva zanikl, situaci odpovídající by bylo pouze rozhodnutí osvědčující skutečnost, že mandát kandidátovi nevznikl. Není ovšem úkolem zastupitelstva obce, aby ověřoval vznik mandátu, jeho pravomoc se vztahuje pouze na deklaraci zániku mandátu. Za dostačující by nebylo možné považovat ani to, že by vznik mandátu ověřoval registrační úřad při vydání osvědčení o zvolení dle § 53 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, neboť tím nelze vůbec postihnout situaci, že podmínku volitelnosti nesplnil kandidát, který mandát dle vyhlášených výsledků voleb vůbec nenabyl, a to přestože tato situace měla vliv na zvolení jiných kandidátů. I kdyby nebyla splněna podmínka volitelnosti u zvoleného kandidáta, mohl by být vznik mandátu osvědčen nesprávně jeho náhradníkovi kandidujícímu na stejné kandidátní listině, přestože by na základě přehodnocení výsledků voleb nabyl mandát někdo jiný (kandidát jiné volební strany).

25. Soud se ztotožňuje s východisky Ústavního soudu obsaženými v usnesení sp. zn. III. ÚS 99/15, a sice že ačkoliv ve volbách do zastupitelstev obcí lze hlasovat pro kandidáty různých volebních stran (tzv. panašování), je třeba hlasy získané jednotlivými kandidáty vnímat primárně jako hlasy získané volební stranou, na jejíž kandidátní listině tito kandidáti kandidují. Od toho se pak odvíjí teze druhá, podle níž je volební systém do zastupitelstev obcí založen na principu poměrného zastoupení.

26. Pro rozdělení mandátů mezi volební strany, které postoupily do skrutinia, je rozhodný celkový počet hlasů získaných kandidáty uvedenými na kandidátní listině dané volební strany (§ 45 odst. 1 věta poslední zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Z hlediska dodržení principu poměrného zastoupení, který nachází odraz v rozdělení mandátů dle volebního výsledku, je určující, aby volební straně byl zhodnocen pouze takový počet hlasů, který získali její kandidáti, jimž svědčí pasivní volební právo. Pokud by měly být zohledněny též hlasy pro kandidáty, kteří z důvodu nedostatku volitelnosti nemohli mandát vůbec (tj. bez ohledu na výsledek voleb) získat, těžily by volební strany, které na kandidátní listině takové kandidáty uvedly, nepoctivě z toho, že dopustily, aby se o hlasy voličů ucházeli i nevolitelní kandidáti. Rozdělení mandátů vycházející též z hlasů získaných kandidáty, kteří nebyli vůbec způsobilí mandát získat, nelze považovat za spravedlivé, neboť je postaveno na volebním faulu volebních stran, na jejichž kandidátních listinách tito (de facto fiktivní) kandidáti kandidovali. Takový postup by naopak vedl k znevýhodnění volebních stran, které si při nominaci kandidátů počínaly obezřetně a poctivě a na svých kandidátních listinách uvedly jen osoby, jimž svědčí pasivní volební právo, byť třeba nesehnaly dostatek kandidátů k zaplnění celé kandidátní listiny.

27. Volební proces je postaven na tom, aby se o přízeň voličů ucházeli pouze kandidáti, kteří splňují podmínky volitelnosti, a tudíž mohou mandát, o nějž ve volbách jde, po právní stránce skutečně nabýt. Po volebních stranách lze jistě v rámci poctivě vedeného volebního boje požadovat takovou míru obezřetnosti, aby při nominaci svých kandidátů dbaly i o to, aby se na jejich kandidátních listinách neobjevili takoví kandidáti, kteří nemohou být zvoleni zastupitelem. Splnění této podmínky se zajišťuje v procesu registrace kandidátní listiny (k tomu viz výše). Pokud tato podmínka není splněna ke dni voleb, je třeba ji přičíst na vrub nejen takovému kandidátovi, ale i volební straně, na jejíž kandidátní listině kandiduje osoba, která nemá pasivní volební právo, neboť to je právě tato volební strana, která jako jediná vznik této situace dopustila, resp. tolerovala a zároveň může po registraci kandidátní listiny takovou osobu odvolat. Pakliže si volební strana počíná nepoctivě a kandidaturu kandidáta neodvolá, přestože jí zákon takovou možnost skýtá, pak přestože se tím nedopouští porušení volebního zákona, jenž jí neukládá povinnost kandidáta odvolat, může způsobit zkreslení výsledků voleb, pokud nevolitelný kandidát získá alespoň jeden hlas a tato skutečnost má dopad na rozdělení mandátů v zastupitelstvu obce. Takový výsledek nemůže soud aprobovat. Volební soudnictví je specifickým odvětvím, pro které je žádoucí, aby volební soudy zachovávaly zdrženlivost při revizi výsledků voleb. Rozhodnutí soudu ve věcech volební materie nelze chápat jako eventuální potvrzení či odmítnutí politického výsledku voleb, nýbrž toliko ve volebnětechnické rovině řádného rozdělení mandátů v souladu s ústavními principy a zákonnými pravidly (nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 52/10, bod 78).

28. Soud má za to, že s hlasy získanými kandidáty, kteří nesplňují podmínky volitelnosti, je třeba naložit shodně jako s hlasy získanými kandidáty, kteří byli volební stranou odvoláni nebo kteří se své kandidatury vzdali. V obou případech jde totiž o hlasy získané kandidáty, kteří se nemohou stát členem zastupitelstva obce. Nedostatek volitelnosti kandidáta by navíc měl být ve volebním procesu řešen právě prostřednictvím institutu odvolání kandidáta či vzdání se kandidatury. Analogická aplikace § 40 odst. 5 písm. d) a § 24 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je proto zcela namístě.

29. Soud si je vědom skutečnosti, že v důsledku výše proponovaného řešení dojde k „zneplatnění“ hlasů voličů získaných nevolitelným kandidátem, a to aniž by voliči byli na tuto skutečnost předem upozorněni, alespoň v podobě vyvěšení oznámení ve volební místnosti, jak tomu je v případě odvolání kandidáta nebo vzdání se kandidatury (§ 24 odst. 5 věta poslední zákona o volbách do zastupitelstev obcí). V prvé řadě je třeba připomenout, že ani případná publikace oznámení o odvolání kandidáta nebo vzdání se kandidatury nemůže zabránit tomu, aby voliči přesto kandidátům, kteří byli odvoláni nebo se vzdali kandidatury, neodevzdali hlas, neboť jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Zveřejnění informace ve volební místnosti může nanejvýš přispět k informovanosti voličů, nemůže však zcela zabránit tomu, aby hlasy „nepropadly“. Skutečnost, že právní úprava neumožňuje volebním orgánům zveřejnit informace o nedostatku pasivního volebního práva kandidáta, tedy není dostatečným důvodem, pro nějž by nemohlo být postupováno analogicky dle § 40 odst. 5 písm. d) a § 24 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Dále je třeba zmínit, že „zneplatnění“ hlasů není důsledkem zásahu volebních orgánů (tedy orgánů veřejné moci), nýbrž odpovědnost za něj je výhradně na volebních stranách, které na kandidátní listinu zahrnuly kandidáty nezpůsobilé nabýt mandát, o nějž se ve volbách uchází, a na kandidátech samotných. Tato odpovědnost má přitom charakter odpovědnosti politické a důsledky z ní plynoucí by měli voliči vyvodit při následujících volbách. Jde v prvé řadě o zklamání důvěry ve vztahu mezi voličem a volební stranou. Zároveň však zásah volebního soudu spočívající v kontrole správného rozdělení mandátů po odhlédnutí od kandidátů, jimž nesvědčilo v den voleb pasivní volební právo, a hlasů jimi získaných pro volební stranu není vyloučen jen z toho důvodu, že tím současně dojde k „zneplatnění“ části hlasů odevzdaných voliči. Jde naopak o procesní postup, který směřuje ke spravedlivému rozdělení mandátů.

30. Na překážku analogickému užití § 40 odst. 5 písm. d) a § 24 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí není ani to, že jde o postup, který nemohou využít okrskové volební komise při sčítání hlasů, neboť nemají k dispozici informace o splnění podmínek pasivního volebního práva kandidátů a není ani jejich úkolem rozhodovat, zda kandidáti tyto podmínky splňují. Každá volební strana a každý oprávněný volič mohou podat návrh na neplatnost volby kandidáta k soudu, přičemž je to právě soudní přezkum, v němž se otevírá prostor pro ověření podmínek pasivního volebního práva konkrétního kandidáta a případně přehodnocení výsledků voleb na základě závěru o volitelnosti tohoto kandidáta. Soud dospěl k závěru, že je to právě návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidáta, který této situaci odpovídá nejlépe, neboť výše popsaná vada volebního procesu nijak nezpochybňuje volby jako takové ani platnost hlasování (opakováním hlasování by nebylo možné tuto vadu odstranit). Dopad vady na výsledky voleb (rozdělení mandátů) lze korigovat právě prostřednictvím vyslovení neplatnosti volby konkrétního kandidáta.

31. Soud tedy s ohledem na výše uvedené uzavírá, že při zjišťování výsledků voleb nelze přihlížet k osmi shora uvedeným kandidátům volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE, kteří ke dni konání voleb neměli na území města Hostivice hlášený trvalý pobyt, ani k hlasům, které byly pro tyto kandidáty odevzdány.

32. Soud se však zabýval i námitkami, které vznesli navrhovatelka a) a navrhovatel c) ve vztahu ke kandidátům volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE, kteří v mezidobí mezi registrací kandidátní listiny a konáním voleb provedli ohlášení změny trvalého bydliště na území města Hostivice. Podle názoru těchto navrhovatelů nelze přihlížet ani k těmto kandidátům a jim odevzdaným hlasům. V tomto ohledu však navrhovateli tvrzené a soudem zjištěné okolnosti nepostačují k tomu, aby soud mohl tomuto tvrzení přisvědčit. Soud v této souvislosti připomíná, že podle judikatury volebních soudů jsou to primárně navrhovatelé, kdo nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání skutečností odůvodňujících prohlášení voleb, hlasování nebo volby kandidáta za neplatnou.

33. Ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz) v obecné rovině definuje tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti takto: a) nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; b) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a c) zásadní intenzita této nezákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k nezákonnosti nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění. Obdobné zásady pak lze uplatnit i na případ tvrzené neplatnosti hlasování či voleb.

34. Ve vztahu k třetí podmínce soud toliko podotýká, že v důsledku novelizace § 60 zákona o volbách do zastupitelstev obcí zákonem č. 322/2016 Sb. již v současné době nepostačí pouhá možnost (potencionalita) vlivu porušení zákona na výsledek volby. Pro vyhovění volební stížnosti je nyní nutné, aby bylo prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, hlasování nebo volby kandidáta, a to hrubým způsobem (srov. usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, publ. pod č. 3717/2018 Sb.NSS).

35. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí je vystavěn na předpokladu, že do zastupitelstva obce mohou kandidovat pouze osoby s trvalým bydlištěm na území této obce, což by mělo být odrazem jeho trvalého vztahu k tomuto území a společenství osob, jež v obci žijí. Ústavní soud k této otázce v nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl.ÚS 6/11, publ. pod č. 85, sv. 61 Sb. ÚS. uvedl: „Otázka trvalého bydliště občanů je sice v obecné rovině záležitostí evidenční, a nikoliv faktickou (zákon o evidenci obyvatel sice v § 10 odst. 1 uvádí demonstrativní výčet kritérií pro volbu místa trvalého pobytu, ovšem jejich skutečná existence není při ohlašování tohoto místa prověřována), nicméně ve věcech volebních je dle názoru Ústavního soudu nutno pojem vykládat materiálně. (...) Tento závěr podporuje i ústavní vymezení územních samosprávných celků jako územních společenství občanů, která mají právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1 Ústavy). Smyslem formální existence obce je, aby si její obyvatelé mohli sami spravovat své vlastní záležitosti. Činí tak prostřednictvím orgánů obce. Proto také oprávnění tyto orgány vytvářet je podmíněno faktickým poutem obyvatele-voliče k obci. O existenci tohoto pouta nesvědčí sama subjektivní vůle osoby v podobě zápisu mezi občany obce, ale musí být odpovídajícím způsobem objektivně vyjádřena.“ 36. Pojem trvalého bydliště ve smyslu zákona o volbách do zastupitelstev obcí tak má nejen formální, ale i materiální aspekt. Formálním aspektem je ohlášení trvalého bydliště v evidenci obyvatel. Naproti tomu materiální aspekt, který je z hlediska zákona o volbách do zastupitelstev obcí rozhodující, představuje existenci faktického pouta mezi obcí a jejím občanem. Ve valné většině případů již samo formální přihlášení se k trvalému pobytu na území obce zakládá naplnění aspektu materiálního, neboť tím občan zároveň dává najevo své rozhodnutí v obci žít a příslušet do společenství jejích občanů, bez ohledu na to, jaké pohnutka ho k tomuto kroku vedla (vlastnictví nemovitosti na území obce, sňatek s občanem obce, změna zaměstnání apod.). I ze strany obce je přihlášení se k trvalému pobytu na jejím území žádoucí, neboť může ovlivnit výši prostředků přidělovaných obci ze státního rozpočtu [§ 4 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)]. Nemusí tomu tak ale být vždy a pak záleží na posouzení okolností případu, zda taková osoba má k obci dostatečné pouto a náleží do společenství jejích občanů, anebo zda lze učinit závěr, že ohlášení trvalého pobytu bylo učiněnou pouze s cílem založit této osobě aktivní a pasivní hlasovací právo a ovlivnit tak výsledky voleb.

37. Současně je třeba si uvědomit, že i osoby, které měly před konáním voleb trvalý pobyt mimo území obce, mohou mít k obci úzký vztah, neboť zde mohou vlastnit nemovitost, mohou zde mít okruh známých a požívat mezi občany vážnosti a obliby, z čehož může plynout i jejich zájem zde kandidovat a podílet se tak na samosprávě obce. Bylo by proti smyslu volebního zákona a práva občanů obce na samosprávu, aby účast ve volbách byla osobám, které jsou fakticky přijímány za občana obce, odepřena pouze z toho důvodu, že ohlásily svůj trvalý pobyt na území obce až krátce před konáním voleb. Takový postup zcela totiž jistě nelze považovat za obcházení zákona.

38. Ani v projednávané věci nelze bez dalšího presumovat, že dva shora uvedení kandidáti změnili místo trvalého pobytu bezprostředně před konáním voleb pouze s cílem ovlivnit jejich výsledek. Bylo proto na navrhovatelích a) a c), aby přednesli dostatečná tvrzení a důkazy o účelovosti změny jejich trvalého pobytu. Nestačí poukázat na pouhé podezření na obcházení pravidel upravujících průběh voleb, nýbrž je třeba konkrétně tvrdit a prokázat skutečnosti, z nichž obcházení zákona nade vši pochybnost plyne. Není přitom úkolem soudu, aby relevantní tvrzení za navrhovatele domýšlel a sám důkazy vyhledával. Za dané situace tedy soudu nezbylo než konstatovat, že obcházení účelu zákona ze strany dvou kandidátů volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE, a to PhDr. M. Ch. a D. H. nebylo prokázáno.

39. Soud tak shrnuje, že z důvodu nedostatku pasivního volebního práva nelze přihlížet k osmi shora uvedeným kandidátům na kandidátní listině volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE ani k hlasům jim odevzdaným. Tuto kandidátní listinu je tedy třeba považovat pouze za devítičlennou, nikoliv sedmnáctičlennou. K porušení ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí došlo právě tím, že při zjišťování výsledků voleb do zastupitelstva města Hostivice bylo přihlíženo k hlasům odevzdaným i pro těchto osm kandidátů a že kandidátní listina volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE byla hodnocena jako čítající 17 kandidátů.

40. Soud se tedy dále zabýval tím, zda výše popsané porušení volebního zákona hrubě ovlivnilo výsledek volby odpůrce 2. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že k zjištění výsledků hlasování nemohlo dojít pouhým aritmetickým odečtením hlasů získaných osmi dotčenými kandidáty volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE od celkového počtu hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu. Nelze totiž vyloučit, že v závislosti na způsobu hlasování na jednotlivých hlasovacích lístcích by hlasy přidělené původně kandidátům, k nimž se nepřihlíží, připadli jiným kandidátům volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE v nižším pořadí (v situaci, kdy volič označil křížkem tuto volební stranu) anebo kandidátům jiné volební strany (v situaci, kdy volič zakřížkoval jinou volební stranu a zároveň označil křížkem kandidáta volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE, k němuž nelze přihlížet). Z tohoto důvodu soud přistoupil k přepočítání hlasů odevzdaných ve všech pěti volebních okrscích volebního obvodu Hostivice, aby byl nově zjištěn správný počet hlasů odevzdaných pro jednotlivé volební strany a jejich kandidáty.

41. Soud nejprve posuzoval platnost hlasovacích lístků, přičemž zjistil, že jeden volební lístek, který byl původně volební komisí posouzen jako platný, je třeba považovat za neplatný, neboť volič zaškrtl pouze jediného kandidáta volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE, k němuž však ze shora uvedených důvodů nelze přihlížet [§ 40 odst. 5 písm. d) ve spojení s § 41 odst. 2 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí]. K hlasům na tomto hlasovacím lístku tedy soud nepřihlížel. Dále soud přistoupil k sečtení všech platných hlasů získaných jednotlivými kandidáty volebních stran v souladu s § 40 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Soud rovněž poznamenává, že při přepočítání hlasů zjistil určité odchylky, které nesouvisejí s důvody přepočítání. Přesný důvod těchto odchylek nebylo možné zjistit, avšak soud je přičítá chybovosti při sčítání hlasů volebními komisemi, přičemž tyto odchylky však samy o sobě na výsledek voleb nemohly mít žádný vliv.

42. Jednotliví kandidáti obdrželi po přepočítání soudem počet hlasů uvedený v tabulce níže (nejsou zde uvedena jména kandidátů, pouze jejich pořadí na hlasovacím lístku): Volební strana 1. ANO 2011 2. ČSSD 3. Středočeši 2012.cz 4. KSČM 5. Hostivice 2006 6. ODS 7. ZDRAVÁ HOSTIVI CE 8. HOme – Hostivice město 9. TOP 09 a nezávislí Pořadí kandidáta Počet hlasů 1 299 61 992 323 598 259 331 964 228 2 289 61 837 121 454 274 140 943 198 3 246 34 798 117 407 263 144 898 215 4 201 42 865 104 414 297 123 901 242 5 208 43 757 105 417 245 287 878 174 6 215 46 749 100 401 246 130 860 188 7 194 50 734 103 336 242 124 838 206 8 238 30 775 97 350 240 832 161 9 199 22 768 94 333 224 135 822 159 10 181 34 705 92 357 241 827 163 11 185 50 736 92 323 219 837 168 12 200 30 689 100 359 226 848 158 14 177 64 664 90 299 209 118 791 148 15 187 48 656 81 284 205 758 155 16 155 28 620 88 286 203 749 157 17 129 33 549 80 195 705 148 43. Celkem tak bylo odevzdáno 47 362 platných hlasů. Počet hlasů získaných jednotlivými volebními stranami je uveden v následující tabulce (v pořadí podle počtu hlasů): Volební strana 8. HOme – Hostivice město 3. Středočeši20 12.cz 5. Hostivice 2006 6. Občanská demokratická strana 1. ANO 2011 9. TOP 09 a nezávislí 7. ZDRAVÁ HOSTIVICE Počet hlasů 14251 12573 5927 3996 3478 3010 1532 44. Dále soud postupem podle § 45 odst. 1 věty druhé zákona o volbách do zastupitelstev obcí zjišťoval, které volební strany postoupily do skrutinia, tedy překonaly tímto ustanovením upravenou hranici. Výsledek propočtu je uveden v tabulce níže: Kandidátní listina Celkový počet všech platných hlasů Volený počet členů zastupitelstva Počet kandidátů na kandidátní listině (max. 17) Tzv. přepočtený základ Poměr hlasů kandidátní listiny k přepočtenému základu 1. ANO 2011 3478 17 17 (47362/17) x 17 = 47362 7,34 % 2. Česká strana sociálně demokratická 715 17 17 (47362/17) x 17 = 47362 1,50% 3. Středočeši2012.cz 12573 17 17 (47362/17) x 17 = 47362 26,54 % 4. Komunistická strana Čech a Moravy 1880 17 17 (47362/17) x 17 = 47362 3,96 % 5. Hostivice 2006 5927 17 16 (47362/17) x 16 = 44576 13,29 % 6. Občanská demokratická strana 3996 17 17 (47362/17) x 17 = 47362 8,43 % 7. ZDRAVÁ HOSTIVICE 1532 17 9 (47362/17) x 9 = 25074 6,10 % 8. HOme – Hostivice město 14251 17 17 (47362/17) x 17 = 47362 30,08 % 9. TOP 09 a nezávislí 3010 17 17 (47362/17) x 17 = 47362 6,35 % 45. Z uvedené tabulky plyne, že požadovaný podíl 5 % překonalo celkem sedm volebních stran včetně volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE, a tyto strany tedy postoupily do skrutinia. Do skrutinia nepostoupily dvě volební strany, a to Česká strana sociálně demokratická a Komunistická strana Čech a Moravy.

46. Dále soud vypočítal podíly pro jednotlivé postupující kandidátní listiny, a to tak, že počet hlasů, které daná kandidátní listina obdržela, dělil postupně čísly 1 až 17 až do počtu kandidátů dané kandidátní listiny (podíly pro dělence vyšší než 8 nejsou v tabulce pro nadbytečnost uvedeny): Dělitel 8. HOme – Hostivice město 3. Středočeši 2012.cz 5. Hostivice 2006 6. Občanská demokratická strana 1. ANO 2011 9. TOP 09 a nezávislí 7. ZDRAVÁ HOSTIVICE 1 14251 12573 5927 3996 3478 3010 1532 2 7125,5 6286,5 2963,5 1998 1739 1505 766 3 4750,33 4191 1975,66 1332 1159,33 1003,33 510,66 4 3562,75 3143,25 1481,75 999 869,5 752,5 383 5 2850,2 2514,6 1185,4 799,2 695,6 602 383 6 2375,16 2095,5 987,83 666 579,66 501,66 255,33 7 2035,85 1796,14 846,71 570,85 579,66 430 218,85 8 1781,37 1571,62 740,87 499,5 434,75 376,25 191,5 Počet mandátů 6 6 2 1 1 1 0 47. Po seřazení podílů dle jejich velikosti tak vyšlo najevo, že volební straně ZDRAVÁ HOSTIVICE nepřipadl žádný mandát. Naopak o jeden mandát navíc oproti vyhlášeným výsledkům voleb připadl volební straně č. 3 Středočeši2012.cz. Volební strany Home – Hostivice město a Středočeši2012.cz tak po přepočtení hlasů získali po 6 mandátech, volební strana Hostivice 2006 dva mandáty a volební strany Občanská demokratická strana, ANO 2011 a TOP 09 a nezávislí po jednom mandátu. Oproti původně vyhlášeným výsledkům voleb došlo ke změně v přidělení 15., 16. a 17. mandátu, přičemž 15. a 16. mandát připadl kandidátům, jimž měl původně podle vyhlášených výsledků voleb připadnout 16. a 17. mandát, a 17. mandát byl nově přidělen volební straně č. 3 Středočeši2012.cz. Je tedy zřejmé, že porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí hrubě ovlivnilo výsledek volby kandidáta. Soud proto výrokem I. vyslovil neplatnost volby odpůrce 2., jenž kandidoval pod pořadovým číslem 1 na kandidátní listině volební strany č. 7 ZDRAVÁ HOSTIVICE.

48. Soud dále na základě § 90 odst. 4 s. ř. s. výrokem II. vyhlásil za zvoleného člena Zastupitelstva města Hostivice kandidáta volební strany č. 3 Středočeši2012.cz Ing. P. L. kandidujícího na kandidátní listině této volební strany pod pořadovým číslem 6, jemuž připadl 17. mandát. Jelikož na základě přepočítání hlasů soudem došlo ke změně v počtu hlasů všech volebních stran a jejich kandidátů, soud ověřil, zda oproti vyhlášeným výsledkům voleb nedošlo v rámci jednotlivých volebních stran ke změně pořadí kandidátů pro přikázání mandátů nebo ke změně pořadí náhradníků (§ 45 odst. 3, 4 a 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Dospěl však k závěru, že i přes odlišné počty hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům zjištěné po jejich přepočtení k takové změně nedošlo u žádné z volebních stran. Za dané situace proto nebylo důvodu, aby soud s výjimkou prohlášení volby odpůrce 2. za neplatnou a prohlášení Ing. P. L. řádně zvoleným členem zastupitelstva jakkoliv jinak zasahoval do složení zastupitelstva.

49. Vzhledem k tomu, že podle zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce byl doposud Ing. P. L. veden jako první náhradník členů zastupitelstva zvolených za volební stranu č. 3 Středočeši2012.cz, došlo v důsledku jeho zvolení zastupitelem ke změně v pořadí náhradníků. Změnil se však pouze počet náhradníků, jenž poklesl o jednoho, a v důsledku toho se všichni kandidáti posunuli v pořadí o jednu příčku výše. Soud tak v souladu s tímto závěrem výrokem III. určil nové pořadí náhradníků volební strany č. 3 Středočeši2012.cz (srov. usnesení NSS ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017 – 187).

50. Závěrem soud uvádí, že správnost postupu a výpočtů při zjišťování výsledku voleb po přepočítání hlasů soudem byla ověřena kontrolním výpočtem provedeným na žádost soudu Českým statistickým úřadem.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 93 odst. 4 s. ř. s. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.