54 A 34/2022 – 36

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: L. K. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín III, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 7. 4. 2022, č. j. 005393/2022/KUSK–OLPPS/KLU, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Černošice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 11. 2021, č. j. MUCE 203512/2021 SO, sp. zn. S–MUCE 150626/2021 SO (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým správní orgán I. stupně podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 274/2021 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítl jako nedůvodné žalobcovy námitky a potvrdil záznam 12 bodů v registru řidičů žalobce.

2. Žalobce namítá, že žalovaný zcela ignoroval navržené důkazní prostředky. Správní orgány v námitkovém řízení běžně posuzují způsobilost jednotlivých podkladů pro zaznamenání bodů, což žalobce dovozuje z několika rozhodnutí jiných správních orgánů. S ohledem na zásadu legitimního očekávání a zásadu rovnosti před zákonem považuje žalobce za nepřijatelné, aby tytéž správní orgány s odlišnou místní příslušností rozhodovaly zcela odlišně. Žalobce dále brojí proti tomu, že žalovaný údajně uvedl, že jedinými relevantními důkazy jsou oznámení policie o spáchání přestupku. Dle žalobce nejsou tato oznámení dostatečným důkazem a je třeba vždy posuzovat způsobilost podkladových rozhodnutí pro záznam bodů. V opačném případě hrozí, že bude rozhodnutí založeno na pochybení nebo zvůli orgánu veřejné moci. Žalobce připustil specifičnost rozhodnutí vydaného v příkazním řízení na místě (blokovém řízení), dle jeho názoru však ani u něj nelze omluvit jeho případné nedostatky. I z takového rozhodnutí musí být patrné údaje o přestupci, místu a době spáchání přestupku a o povinnosti, kterou přestupce porušil, a právní kvalifikace jeho jednání. Z pouhého žalobcova podpisu na příkazovém (pokutovém) bloku nelze dovozovat, že by udělil souhlas s takovým způsobem projednání přestupku a s věcnou správností rozhodnutí, na kterou musí dbát správní orgán, a nikoliv přestupce.

3. Žalobce dále namítá konkrétní nedostatky tří příkazových (pokutových) bloků ze dne 7. 11. 2019 (v žalobě nesprávně uveden rok 2018 – pozn. soudu), 5. 9. 2015, 22. 4. 2015 a 3. 10. 2014. Z příkazového (pokutového) bloku musí být podle žalobce patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti se nelze omezit na popis „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, neboť není zřejmé, o porušení které konkrétní povinnosti se jedná. Za dostatečnou nelze dále považovat specifikaci porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, protože z uvedeného nevyplývá, zda sedadlo bylo bezpečnostním pásem vůbec vybaveno nebo zda se žalobce tohoto přestupku dopustil za jízdy jako řidič vozidla nebo jako spolujezdec. Musí být zřejmé, kdy a kde došlo ke spáchání přestupku. Konečně musí být údaje v rozhodnutí uvedeny čitelně, srozumitelně a přehledně, aby mohlo být rozhodnutí vůbec přezkoumáno. Dle žalobce nepředstavují shora uvedené příkazové (pokutové) bloky způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, neboť postrádají řádnou identifikaci přestupce, vymezení doby, místa a způsobu spáchání přestupku, jeho právní kvalifikaci, formu zavinění, výši sankce, údaj o místě vydání příkazového (pokutového) bloku, označení a podpis oprávněné osoby, datum vyhotovení a převzetí přestupcem, jakož i zřetelný podpis přestupce.

4. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Uvádí, že žalobní body jsou pouze opakováním odvolacích námitek, se kterými se vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. K námitce, že nerespektoval odvolací důvody, uvádí, že rozhodnutí jiných správních orgánů vydaná v jiných věcech nejsou důkazem nezákonnosti napadeného rozhodnutí, neboť ani jedno z uvedených pochybení nebylo případem žalobce. K námitce nezpůsobilosti podkladů žalovaný uvádí, že žalobní námitky jsou koncipovány nespecificky. Žalovaný posoudil veškeré záznamy bodů a z podkladů jsou patrná a jasná protiprávní jednání, za která byly žalobci uloženy pokuty. Žalovaný posoudil i jednotlivé „pokutové bloky“, přičemž zjistil, že pokuty byly uloženy žalobci (v každém z bloků je vyplněno jméno, příjmení, rodné číslo či datum narození, adresa místa pobytu a také číslo dokladu, tj. občanského průkazu), přestupek je přesně specifikován (slovním vyjádřením i uvedením paragrafového znění), přestupek byl se žalobcem projednán a žalobce souhlasil (což potvrdil podpisem), výše pokuty je uvedena správně, je uvedena oprávněná úřední osoba (jméno a příjmení, služební či identifikační číslo a podpis), všechny bloky jsou označeny datem a místem vydání s uvedením data, místa a času přestupku. Také v případě přestupku ze dne 22. 4. 2015 byly podklady pro záznam bodů shledány zákonnými. Dokumentace nebyla doplněna o pokutový blok, ale o výpis uložené blokové pokuty, avšak žalobce v průběhu předcházejícího řízení vznesl námitky konkrétně směřované pouze k rozhodnutí ze dne 7. 11. 2019. Nebylo tak povinností správního orgánu I. stupně vyžádat si originály všech pokutových bloků. V případě námitek proti zápisu bodů do registru řidičů se provádí pouze přezkum evidence, zda zápis bodů byl zapsán na základě pravomocných rozhodnutí a zda počet bodů byl proveden v souladu se zákonem. Pokud by mělo dojít k přezkoumání podkladů pro zápis bodů, byl by rozsah takového řízení nastaven zákonodárcem jako mimořádný opravný prostředek, nikoliv jako námitky. Ohledně námitek ke každému pokutovému bloku žalobce bez hlubšího zájmu či konkrétních námitek ve vztahu k jednotlivým rozhodnutím v podstatě kopíruje stejná tvrzení u každé pokuty. Tato tvrzení byla předmětem odvolání a žalovaný se s nimi jednotlivě a podrobně vypořádal. Prvostupňové a napadené rozhodnutí nejsou nepřezkoumatelná ani nezákonná. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 5. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal pouze v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl soud povinen přihlédnout i bez námitky, neshledal.

6. Soud rozhodl o žalobě v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili. Jejich souhlas s tímto postupem se proto předpokládá. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 7. Správní orgán I. stupně opatřením ze dne 6. 9. 2021 žalobci oznámil dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ke dni 16. 4. 2020 a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění.

8. Dne 15. 9. 2021 podal žalobce námitky proti provedenému záznamu bodů, a to proti všem záznamům v registru řidičů. Mimo jiné navrhl doplnění spisového materiálu o způsobilé podklady, tedy rozhodnutí, kterými měl být žalobce uznán vinným z předmětných přestupků.

9. Součástí spisu jsou 3 oznámení o uložení pokuty příkazem na místě: ze dne 17. 4. 2020 (přestupek ze dne 16. 4. 2020), ze dne 8. 11. 2019 (přestupek ze dne 7. 11. 2019) a ze dne 12. 11. 2018 (přestupek ze dne 9. 11. 2018); a dále 4 oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení: ze dne 2. 5. 2016 (přestupek ze dne 30. 4. 2016), ze dne 6. 9. 2015 (přestupek ze dne 5. 9. 2015), ze dne 23. 4. 2015 (přestupek ze dne 22. 4. 2015) a ze dne 7. 10. 2014 (přestupek ze dne 3. 10. 2014).

10. Podáním doručeným správnímu orgánu I. stupně dne 30. 10. 2021 se žalobce vyjádřil k podkladům rozhodnutí (argumentace se v zásadě shoduje se žalobními body). Podle žalobce musí být příkazové bloky řádně vyplněny (jméno, příjmení, datum narození, razítko, podpis přestupce, přestupek musí být popsán textem, ze kterého vyplývá naplnění skutkové podstaty). Popis přestupkového jednání musí odpovídat příloze zákona o silničním provozu. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti nepostačí zápis „R“ nebo „rychlost“; musí být seznatelné, o kolik byla rychlost překročena a jaká byla nejvyšší povolená rychlost v daném místě a jaká byla rychlost po odečtu odchylky měřícího zařízení. Jinak není jednání na příkazovém bloku dostatečně popsáno pro účel zápisu do bodového hodnocení řidiče. Obdobně se jedná o nezpůsobilý podklad, pokud je nepřipoutání se bezpečnostními pásy popsáno slovy „nepřipoután BP“, neboť takový popis neodpovídá příloze zákona o silničním provozu. Za nezpůsobilé pro záznam bodů byly obdobné podklady mnohokrát označeny Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a Krajským úřadem Jihočeského kraje. Rozhodnutí v podobě příkazového (pokutového) bloku je nutno vnímat jako správní akt, který může mít nedozírné následky v osobnostních právech účastníka. O posouzení způsobilosti žalobce požádal zejména u rozhodnutí ze dne 7. 11. 2019, v jehož případě není v kolonce č. 5 uveden název obce, kde mělo ke spáchání přestupku dojít a dále zde není uveden čas spáchání přestupku, z rozhodnutí není zjevné, kdy ani kde mělo přesně ke spáchání přestupku dojít; nemůže se jednat o způsobilý podklad pro záznam bodů.

11. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žalobcovy námitky proti záznamům v registru řidičů za všechny výše uvedené přestupky a provedené záznamy o dosažení 12 bodů potvrdil. V odůvodnění se zabýval jednotlivými příkazovými bloky a uzavřel, že námitky žalobce jsou nedůvodné, neboť záznam bodů plně odpovídá pravomocným rozhodnutím. Správní orgán I. stupně posoudil „způsobilost“ všech přestupků, kterými žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů, přičemž všechny přestupky byly spolehlivě zjištěny. Příkazové (pokutové) bloky obsahují všechny zákonem stanovené náležitosti, tj. identifikaci řidiče, dobu, místo a popis přestupkového jednání, výši uložené pokuty, číslo a podpis policisty, datum uložení pokuty a podpis přestupce, je na nich vyznačeno, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Pokutové bloky jsou tak způsobilými podklady pro záznam bodů. Pokutový blok ze dne 22. 4. 2015 nebyl nalezen, neboť uplynula skartační lhůta a podkladem byl výpis uložené pokuty, z něhož je přestupek spolehlivě zjištěn.

12. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které k výzvě správního orgánu I. stupně doplnil o odvolací důvody obdobné žalobním bodům.

13. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Dle žalovaného správní orgán I. stupně postupoval v souladu s právními předpisy. Žalobce nebyl žádným způsobem zkrácen na svých právech. Správní orgán I. stupně doplnil spisovou dokumentaci o příkazové (pokutové) bloky, na základě kterých byly žalobci zaznamenány příslušné body. Také žalovaný posoudil veškeré záznamy bodů, přičemž z jednotlivých oznámení o uložení pokuty jsou zcela jasně patrná protiprávní jednání, za která byly žalobci pokuty uloženy. Skutečnosti vyplývající z oznámení o uložení pokut jsou totožné s těmi, které jsou uvedeny ve všech příkazových (pokutových) blocích. Z nich je seznatelné, že příkazy na místě (pokutové bloky) byly uloženy žalobci (kolonky čitelně vyplněné jménem a příjmením, rodným číslem či datem narození, adresou místa pobytu a číslem dokladu, dle kterého byla totožnost ověřena). Přestupky jsou jednoznačně a nezaměnitelně „paragrafově“ specifikované a skutkové podstaty jsou vymezeny slovně nebo „paragrafově“, je uvedena forma zavinění. Výše uložené pokuty byla vždy vyplněna číslem i slovem. Ze všech příkazových (pokutových) bloků je seznatelná oprávněná úřední osoba (podpis s uvedením jména a příjmení nebo služebního či identifikačního čísla) i podpis žalobce, vždy jsou uvedeny datum, čas a místo spáchání přestupku, místo a datum vydání příkazového bloku. Žalobce v průběhu předcházejícího řízení vznesl námitky konkrétně toliko vůči rozhodnutí ze dne 7. 10. 2019, přesto si správní orgán I. stupně vyžádal originály všech příkazových (pokutových) bloků. Výrok prvostupňového rozhodnutí je plně v souladu se zákonnými požadavky, přičemž jednotlivé záznamy bodů jsou ve výrokové části rozčleněny, námitky ve věci konkrétních záznamů se zamítají a předmětné záznamy potvrzují. Je nezbytné rozlišovat mezi řízením o přestupku a řízením o námitkách proti provedeným záznamům, neboť tato řízení mají zcela rozdílný předmět. Správní orgány jsou oprávněny zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s ním a zda počet připsaných bodů odpovídá zákonu. Správní orgány nejsou oprávněny přezkoumávat správnost či zákonnost pravomocného rozhodnutí ve věci přestupků. Posouzení žaloby soudem 14. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

15. Podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, shledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

16. Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů správní orgán nepřezkoumává zákonnost a správnost jednotlivých rozhodnutí o přestupku, neboť ta jsou v době řízení o námitkách již pravomocná. V případě souhlasu obviněného z přestupku s jeho projednáním v příkazním řízení na místě (blokovém řízení) přebírá přestupce odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných příkazových (pokutových) blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla přestupci udělena pokuta uvedená na příkazových (pokutových) blocích (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16).

17. Žalobce tak nemůže v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů s úspěchem namítat například, že v přestupkovém řízení nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, neboť s jeho zjištěním souhlasil svým podpisem pokutového (příkazového) bloku [srov. § 84 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen „zákon o přestupcích“) a § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“)]. Předmětem řízení o námitkách je pouze otázka, zda byly řidiči body do evidence zapsány na základě způsobilých rozhodnutí a zda byl řidiči za každý ze spáchaných přestupků započten odpovídající počet bodů (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, nebo ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16). Správní orgány tudíž postupovaly správně, pokud si v řízení o námitkách vyžádaly pokutové (příkazové) bloky vztahující se k záznamům, které žalobce zpochybnil (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010–76), a zaměřily se právě jen na přezkoumání toho, zda mají všechny náležitosti a zda byl žalobci započten správný počet bodů.

18. Náležitosti pokutového bloku byly do 30. 6. 2017 stanoveny v § 85 zákona o přestupcích. Podle odst. 3 tohoto ustanovení platilo, že nemůže–li pachatel zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty; převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí. Podle odst. 4 platilo, že oprávněná osoba vyznačí na pokutovém bloku komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. S účinností od 1. 7. 2017 upravuje náležitosti příkazového bloku § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky. Podle tohoto ustanovení se v příkazovém bloku uvede jméno a příjmení obviněného, datum narození obviněného, adresa místa trvalého pobytu obviněného, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má–li hlášený pobyt na území České republiky, podpis obviněného, popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, výše uložené pokuty, označení správního orgánu, jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo anebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, podpis oprávněné úřední osoby, datum a místo vydání příkazového bloku, poučení, že podpisem obviněného se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

19. Na pokutový (příkazový) blok jakožto na rozhodnutí vydávané na místě v blokovém řízení, respektive v příkazním řízení na místě, nelze co do formálních náležitostí klást přehnané požadavky. V této zkrácené formě přestupkového řízení se o sankci rozhoduje bezprostředně poté, kdy je přestupek spolehlivě zjištěn. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. To je nahrazeno souhlasem pachatele se spácháním přestupku a s jeho ochotou na místě (příp. i později) zaplatit vyměřenou pokutu. Rozhodnutí je nahrazeno pokutovým (příkazovým) blokem. Konkrétní údaje o přestupci a přestupkovém jednání jsou přímo na místě vepsány do příkazového (pokutového) bloku. Podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, je v blokovém řízení přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, přitom však z pokutového bloku – má–li být způsobilým podkladem pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče – musí být patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Nedostatky pokutového (příkazového) bloku tak nemusí vždy zakládat jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2017, č. j. 9 A 8/2013–58).

20. Klíčovou součástí pokutového (příkazového) bloku je podle rozsudku NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81, podpis přestupce. Bez této náležitosti nelze pokutový blok pokládat za způsobilý k záznamu bodů, neboť až okamžik, kdy přestupce blok podepíše, je okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení. Konkrétně v této souvislosti NSS v naposled zmíněném rozhodnutí uvedl, že „teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích. Nabytí právní moci rozhodnutí o uložení blokové pokuty nelze činit závislým na časově tak obtížně uchopitelném a nejistém okamžiku, jako je ústní souhlas obviněného z přestupku, obzvláště za situace, kdy jde ve většině případů de facto o pouhé vyjádření souhlasu s navrhovanou výší blokové pokuty. Opačný závěr, zvolený krajským soudem, by umožňoval, aby obviněný případným odvoláním (ústního) souhlasu, jež by se projevilo v odmítnutí podpisu bloku, jednak s obdobnou argumentací jako v této věci zabránil dalšímu správnímu řízení pro namítaný zákaz dvojího postihu, a současně zajistil absenci exekučního titulu, kterým je dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu právě pokutový blok podepsaný obviněným.“ 21. Žalobce namítl, že žalovaný nevypořádal jeho odvolací námitky, odmítl se zabývat způsobilostí jednotlivých příkazových (pokutových) bloků a tvrdil, že oznámení od policie o spáchání přestupku je dostatečným dokladem. Z napadeného rozhodnutí je však zřejmé, že se žalobce mýlí. Již správní orgán I. stupně si od policie vyžádal příkazové (pokutové) bloky vztahující se k záznamům, které žalobce zpochybnil, přičemž jejich náležitostmi se žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí zabýval. Uvedl, že vyžádané příkazové (pokutové) bloky obsahují všechny zákonné náležitosti a vymezují, komu, kdy a za jaký přestupek byly pokuty uloženy. Žalovaný tedy způsobilost příkazových (pokutových) bloků posoudil a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. Rozhodnutí žalovaného tudíž nelze považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů (nevypořádání odvolací námitky). Postup žalovaného, pokud jde o rozsah otázek, kterým ve správním řízení věnoval pozornost, byl souladný se závěry shora uvedené judikatury NSS. Co do rozsahu přezkumu nespatřuje soud žádný rozdíl v postupu žalovaného či správního orgánu I. stupně a v postupu dalších správních orgánů, který žalobce ilustroval přiložením několika rozhodnutí v obdobných věcech. Nemohlo tak dojít ani k porušení zásady legitimního očekávání.

22. Žalobce namítl, že jednotlivé příkazové (pokutové) bloky nebyly způsobilé pro záznam bodů do evidenční karty řidiče, neboť z nich není jasné, o jaký přestupek jde (jaká je jeho přesná právní kvalifikace), jakou povinnost žalobce porušil, zda byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty, kdy a kde konkrétně k přestupku došlo. Soud přezkoumal příkazové (pokutové) bloky, přičemž neshledal důvod odchýlit se od právního názoru NSS vysloveného v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, ve kterém NSS uvedl: „Dovozuje–li stěžovatel, že z hlediska formálních náležitostí se v případě pokutovému bloku uplatní stupeň přísnosti v tom směru, že chybí–li některá z nich, nenastávají jeho účinky, a proto ani nemůže být podkladem pro zápis bodů, Nejvyšší správní soud se s tímto názorem neztotožňuje. Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. […] S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost.“ (shodně srov. též rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20). Veškeré výše uvedené závěry judikatury jsou přitom podle soudu aplikovatelné rovněž ve vztahu k příkazovým blokům vydávaným v režimu zákona o odpovědnosti za přestupky.

23. Žalobce výslovně namítal nedostatky čtyř příkazových (pokutových) bloků: ze dne 7. 11. 2019, ze dne 5. 9. 2015, ze dne 22. 4. 2015 a ze dne 3. 10. 2014.

24. Podle příkazového bloku č. C 2360067 ze dne 7. 11. 2019 byla žalobci (identifikován jménem a příjmením, datem narození a místem trvalého pobytu, totožnost byla ověřena podle občanského průkazu) uložena pokuta 500 Kč za přestupek podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“. V části bloku „Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání“ je uvedeno: „VE 20.00 hod., PLZEŇSKÁ X NAD HLINÍKEM, PORUŠENÍ UST. DLE § 6, 1a z. č. 361/2000 Sb. ŘIDIČ VOZU X, NEBYL ZA JIÍZDY PŘIPOUTÁN BEZPEČNOSTNÍM PÁSEM“. Oprávněná osoba je identifikována iniciálami a služebním (identifikačním) číslem a podpisem. Žalobce podpisem souhlasil s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě a potvrdil převzetí dílu „B“ příkazového bloku k výše uvedenému datu.

25. Není proto pravdou, že žalobce nebyl řádně identifikován, neboť byl označen jménem a příjmením, datem narození, adresou místa trvalého pobytu, přičemž totožnost doložil občanským průkazem, jehož číslo bylo řádně zaznamenáno. Není pravdou, že přestupkové jednání nebylo řádně popsáno, neboť příkazový blok zachycuje jednoznačně dobu, místo i popis jednání, jímž byl přestupek spáchán, a to včetně označení obce, neboť v kolonce č. 9 označující místo vydání příkazového bloku je uvedeno: „V PRAZE“ (přitom se jedná o příkazní řízení na místě). Na příkazovém bloku se nachází údaj „§ 125c/1k“, který soud považuje za dostatečně srozumitelný a konkrétní, neboť z něho plyne, že pokuta je ukládána za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. V tomto ustanovení je upravena skutková podstata přestupku spočívajícího v porušení jiné povinnosti stanovené v hlavě II citovaného zákona. V popisu jednání je citováno i druhé rozhodné ustanovení [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu], a je tedy zcela zřejmé, jak bylo jednání kvalifikováno. Ostatně do připravené kolonky by se citace obou ustanovení ani nevešla, nelze proto vytýkat rozhodujícímu orgánu, že porušenou právní normu [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu] uvedl již při popisu jednání, kde k tomu měl dostatek prostoru. Není proto sebemenších pochyb, že žalobce jako řidič vozidla nebyl za jízdy na veřejné komunikaci připoután na sedadle bezpečnostním pásem, čímž porušil povinnost stanovenou § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. To žalobce potvrdil podpisem, který provedením odpovídá podpisům žalobce na všech ostatních příkazových (pokutových) blocích i na plné moci předložené soudu společně s žalobou. Není dále pravdivé ani tvrzení o tom, že na příkazovém bloku nejsou zřetelně uvedeny údaje o výši uložené pokuty a o tom, kdy, kde a kým byl příkazový blok vydán. Všechny údaje uvedené na příkazovém bloku jsou srozumitelné a čitelné, a proto nelze přisvědčit ani opačnému tvrzení žalobce. Celkově je příkazový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

26. Podle pokutového bloku č. E2129886 ze dne 5. 9. 2015 byla žalobci (identifikován jménem a příjmením, datem narození, koncovkou rodného čísla a místem pobytu, totožnost byla ověřena občanským průkazem a řidičským průkazem) uložena pokuta 300 Kč za přestupek podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“. V části bloku „Přestupkové jednání – doba, místo a popis“ je uvedeno: „Dne 5. 9. 2015 v 1600 hod. Nučice, před č. p. 150 řidič vozidla rz: X nebyl za jízdy připoután bezp. pásem dle § 6/1a) z.č. 361/2000Sb.“. Oprávněná osoba je identifikována služebním (identifikačním) číslem (X) a svým podpisem. Žalobce svým podpisem souhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení a potvrdil převzetí dílu „A“ pokutového bloku k výše uvedenému datu.

27. Ani v tomto případě tak není pravdou, že žalobce nebyl řádně identifikován. Přestupkové jednání bylo řádně popsáno, neboť pokutový blok zachycuje jednoznačně dobu, místo i popis jednání, jímž byl přestupek spáchán. Na pokutovém bloku se nachází údaj „§ 125c/1k“, z něhož plyne, že pokuta je ukládána za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. V tomto ustanovení je upravena skutková podstata přestupku spočívajícího v porušení jiné povinnosti stanovené v hlavě II citovaného zákona. V popisu jednání je citováno i druhé rozhodné ustanovení [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu], a je tedy zcela zřejmé, jak bylo jednání kvalifikováno. Není proto sebemenších pochyb, že žalobce jako řidič vozidla nebyl za jízdy na veřejné komunikaci připoután na sedadle bezpečnostním pásem, čímž porušil povinnost stanovenou § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. To žalobce potvrdil podpisem. Není dále pravdivé ani tvrzení o tom, že na pokutovém bloku nejsou zřetelně uvedeny údaje o výši uložené pokuty a o tom, kdy, kde a kým byl příkazový blok vydán. Všechny údaje uvedené na pokutovém bloku jsou srozumitelné a čitelné, a proto nelze přisvědčit ani opačnému tvrzení žalobce. Celkově je pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

28. Ve vztahu k přestupku ze dne 22. 4. 2015 z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Beroun, obvodního oddělení policie Králův Dvůr, ze dne 23. 4. 2015, č. j. KRPS–142832/PŘ–2015–010214, vyplývá, že žalobce se dne 24. 4. 2015 ve 21:40 hod. ve městě Králův Dvůr na ulici Plzeňská jako řidič osobního automobilu registrační značky X tovární značky Volkswagen Passat X dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť porušil povinnost stanovenou § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, za což mu byla uložena pokuta ve výši 200 Kč. K tomuto přestupku není ve správním spise kopie pokutového bloku, neboť Policie České republiky poskytla správnímu orgánu I. stupně pouze výpis uložené blokové pokuty, z něhož vyplývají totožné skutečnosti, jako jsou uvedeny v oznámení ze dne 23. 4. 2015. Žalovaný v této souvislosti odkázal na závěry obsažené v rozsudku NSS ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019–44, v němž se uvádí: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 4. ledna 2012 č. j. 3 As 19/2011–74, ne každé zpochybnění údajů v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení zakládá povinnost správního orgánu vyžádat si další listiny, které by tyto údaje prokazovaly. Je třeba rozlišovat případy, kdy je námitka řidiče vyjádřena jen obecně, od případů, kdy řidič uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. Správní orgán totiž musí posuzovat jak kvalitu tvrzení řidiče, tak kvalitu oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení (shodně též rozsudek ze dne 8. listopadu 2017 č. j. 10 As 3/2017–34). Jak přitom nyní rozhodující senát uvedl již v usnesení č. j. 6 As 174/2019–25, kterým se v této věci obracel na rozšířený senát, námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba, aby správní orgány musely vyžádat originály pokutových bloků. Rozšířený senát v usnesení č. j. 6 As 174/2019–35 konstatoval, že dosavadní judikatura tomuto výkladu nebrání. Nejvyšší správní soud proto na tomto právním názoru nadále setrvává a souhlasí se stěžovatelem, že žalobce v odvolání proti rozhodnutí magistrátu uplatnil paušální námitky, které stěžovatel mohl vypořádat, aniž by si k tomu musel vyžádat pokutové bloky. Žalobce zpochybnil prakticky všechny náležitosti pokutových bloků (vymezení osoby přestupce, popis skutku, právní kvalifikaci, výši uložené sankce, místo vydání rozhodnutí, údaje o oprávněné osobě, datum vyhotovení a převzetí žalobcem, podpis žalobce), a to ve vztahu k oběma pokutovým blokům zcela shodně. Za této situace lze bez dalšího vyhodnotit žalobcovy námitky jako paušální, typizované, a tudíž a priori nevěrohodné. Trvat za této situace na tom, aby správní orgány všechny bloky vyžádaly a zkontrolovaly, by z námitkového řízení učinilo řízení oficiózní, jakým zjevně není.“ 29. V této souvislosti soud připomíná, že podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu provede příslušný správní orgán záznam v registru řidičů na základě oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě. Podkladem pro záznam je tak primárně oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, které je součástí správního spisu a ze kterého jednoznačně místo spáchání přestupku vyplývá. S přihlédnutím k uvedeným závěrům NSS má tak zdejší soud za to, že správní spis obsahuje dostatečné podklady pro záznam bodů do evidenční karty řidiče na základě přestupku spáchaného dne 22. 4. 2015 a projednaného se žalobcem v blokovém řízení.

30. Podle pokutového bloku č. G1467684 ze dne 3. 10. 2014 byla žalobci (identifikován jménem a příjmením, datem narození a rodným číslem, totožnost byla ověřena podle občanského průkazu) uložena pokuta 300 Kč za přestupek podle „§ 125c/1f bod 4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“. V části bloku „Přestupkové jednání – doba, místo a popis“ je uvedeno: „3. 10. 2014 14:57 hod. Plzeňská […] 615680 směr centrum Praha 5, VW–passat černé X porušení nejvyšší povolené rych. 50 km/h naměřené 68 km po odečtu 65 km/h ŘP X par. X z. X“. Oprávněná osoba je identifikována příjmením, služebním (identifikačním) číslem a podpisem. Žalobce svým podpisem souhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení a potvrdil převzetí dílu „A“ pokutového bloku k výše uvedenému datu.

31. Ani v tomto případě tak není pravdou, že žalobce nebyl řádně identifikován nebo že přestupkové jednání nebylo řádně popsáno. Na pokutovém bloku se nachází údaj „§ 125c/1f bod 4“, který soud považuje za dostatečně srozumitelný a konkrétní, neboť z něho plyne, že pokuta je ukládána za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu. V tomto ustanovení je upravena skutková podstata přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než 20 km/h. V popisu jednání je citováno i druhé rozhodné ustanovení (§ 18 odst. 4 zákona o silničním provozu), a je tedy zcela zřejmé, jak bylo jednání kvalifikováno. Na pokutovém bloku jsou zřetelně uvedeny rovněž údaje o výši uložené pokuty a o tom, kdy, kde a kým byl příkazový blok vydán. Pokutový blok tak obsahuje údaje, z nichž plyne i místo spáchání přestupku spáchaného žalobcem dne 21. 8. 2017 plyne, a proto má oznámení o uložení pokuty dostatečnou oporu. Není proto sebemenších pochyb, že žalobce při řízení motorového vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h, čímž porušil povinnost stanovenou § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona. To žalobce potvrdil podpisem. Celkově je proto pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

32. Dále žalobce nesouhlasil s tím, že podpisem příkazových (pokutových) bloků schválil jejich správnost a dal souhlas s projednáním v příkazním řízení na místě (blokovém řízení). Spatřuje v tom snahu přenést odpovědnost za zákonnost a správnost příkazového (pokutového) bloku na něj. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v příkazním řízení na místě (blokovém řízení) je podmíněno právě souhlasem žalobce s právní kvalifikací přestupku a se zjištěným stavem a jeho ochotou zaplatit pokutu. Podpisem příkazového (pokutového) bloku tak vlastně žalobce správnost tohoto bloku schvaluje (srov. rozsudek NSS č. j. 6 As 67/2013–16). Vzhledem k tomu, že souhlas žalobce vyjádřený podpisem příkazového (pokutového) bloku je nezbytnou podmínkou pro vyřízení věci příkazem na místě a teprve okamžikem jeho podpisu účastníkem je rozhodnutí vydáno (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81), není podpis účastníka jen bezvýznamnou formalitou. Naopak účastník příkazního řízení na místě (blokového řízení) svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má účastník řízení byť i jen pochybnosti, zda jsou údaje uvedené v příkazovém (pokutovém) bloku správné (např. přestupek se vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový (pokutový) blok podepsat (srov. rozsudek NSS ze dne 13. 2. 2018, č. j. 3 As 82/2017–24). V praxi zřejmě bude spíše docházet k tomu, že oprávněná osoba vůbec nevyplní příkazový (pokutový) blok, zjistí–li, že účastník není ochoten věc řešit v příkazním řízení na místě (blokovém řízení). Přesto není vyloučeno, že přestupce odmítne podepsat příkazový (pokutový) blok až po jeho vypsání oprávněnou osobou, tedy odmítne poskytnout souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. V takové situaci nebude rozhodnutí vydáno, neboť to je vydáno až podpisem účastníka, přičemž přestupek bude třeba řešit ve správním řízení. V souladu se zásadou, že „práva svědčí bdělým“, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal příkazový (pokutový) blok, přestože by s jeho obsahem nesouhlasil nebo mu vůbec neporozuměl anebo měl pochybnosti o správnosti údajů. Podepsal–li žalobce příkazový (pokutový) blok, přestože měl za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže jeho později tvrzená výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloku pro zápis bodů do karty řidiče. Skutková tvrzení, která by tyto závěry v projednávané věci relevantně zpochybnila, přitom žalobce nepředestírá.

33. K žalobcem předloženým rozhodnutím jiných správních orgánů soud uvádí, že judikatura NSS zapovídá pokutové či příkazové bloky posuzovat rigidně, a naopak zavazuje správní orgány, je–li v celkovém kontextu povaha přestupku srozumitelná, akceptovat v příkazových (pokutových) blocích i stručné a zkratkovité formulace. Tento názor přitom NSS vyslovil již v rozsudcích ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20, ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, a ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016–47. S žalobcem lze souhlasit potud, že správní orgány napříč Českou republikou by měly rozhodovat v obdobných případech obdobně, aby byla zaručena rovnost všech před zákonem. Ke sjednocování správní praxe však slouží právě judikatura správních soudů, k níž by měly správní orgány přihlížet a respektovat závěry v ní vyslovené i v případech, v nichž nejsou ze zákona vázány názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. Chybný postup jiného správního orgánu nemůže vyústit v požadavek, aby i žalovaný, který postupoval v souladu se zákonem a judikaturní praxí, postupoval rovněž chybně. Takový postup by byl zcela kontraproduktivní. Naopak je namístě, aby se kultivovala správní praxe těch správních orgánů, které nerespektují závěry dosud vyplývající z judikatury. V této souvislosti žalobce navíc namítá (byť s odkazem na rozhodnutí různých správních orgánů, tak v podstatě velice obecně), že správní orgány se mají zabývat kvalitou a formální správností jednotlivých rozhodnutí v „blokových“ řízeních, tj. způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na základě nichž jsou zaznamenávány body, a jednotlivými příkazovými (pokutovými) bloky v tom smyslu, zda jsou relevantním podkladem pro záznam bodů. Soudu však není zcela jasné, v čem konkrétně postup správního orgánu I. stupně a žalovaného tyto požadavky podle jeho názoru nesplňoval. Soud tak ve stejné míře obecnosti uzavírá, že z výše uvedených skutkových zjištění a právních východisek naopak vyplývá, že v projednávané věci postup správních orgánů a prvostupňové a napadené rozhodnutí těmto požadavkům (v rozsahu vyžadovaném ustálenou judikaturou správních soudů) vyhovují. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 34. Vzhledem k tomu, že jsou žalobní body nedůvodné a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, soud žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou úřední činnost, pod niž spadá i obrana rozhodnutí v soudním řízení. Soud proto žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.