54 A 8/2024– 43

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Jana Peroutky a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: S. Č. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2024, č. j. 000646/2024/KUSK/OSŽSP/ZAV, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Vlašim (dále jen „městský úřad“) vyrozuměl žalobce oznámením ze dne 18. 5. 2023 o tom, že ke dni 15. 5. 2023 dosáhl celkového počtu 12 bodů v registru řidičů, a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu.

2. Žalobce nesouhlasil s provedenými záznamy bodů v registru řidičů a dne 24. 5. 2023 proti nim podal námitky, v nichž zažádal o doplnění spisového materiálu o rozhodnutí, kterými měl být uznán vinným z předmětných přestupků.

3. Městský úřad si vyžádal namítané příkazové bloky (ze dne 29. 3. 2021, č. S2757458, ze dne 26. 9. 2021, č. B3636307, ze dne 21. 6. 2022, č. K4113021, ze dne 18. 7. 2022, č. J0069966, a ze dne 15. 5. 2023, č. J0420206) a založil je do správního spisu.

4. V průběhu řízení obdržel městský úřad dne 4. 7. 2023 žalobcův návrh na přerušení řízení z důvodu podaného podnětu k zahájení přezkumného řízení proti rozhodnutí vydanému v příkazním řízení dne 15. 5. 2023. Po rozhodnutí o pokračování v řízení přerušeném z uvedeného důvodu na dobu 90 dnů následně dne 13. 11. 2023 obdržel od žalobce sdělení Policie České republiky, Krajského ředitelství Libereckého kraje, o tom, že nebyly shledány důvody pro zahájení přezkumného řízení.

5. Městský úřad na základě podkladů ve spise neshledal v namítaných příkazových blocích žádná pochybení a rozhodnutím ze dne 15. 11. 2023, č. j. MUVL/ODSH/48565/2023/BaJ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), námitky žalobce zamítl jako nedůvodné. V rozhodnutí zrekapituloval pět přestupků, kterých se žalobce dopustil. Po porovnání vyžádaných příkazových bloků s oznámeními o uložení pokut městský úřad uzavřel, že příkazové bloky obsahují všechny potřebné náležitosti pro zaznamenání bodů, včetně vlastnoručního podpisu žalobce. Provedené záznamy v registru řidičů, které v případě žalobce vedly k dosažení celkového počtu 12 bodů, potvrdil.

6. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, v němž uplatnil prakticky totožnou argumentaci, na níž později vystavěl i svou žalobu.

7. Žalovaný zamítl odvolání rozhodnutím ze dne 16. 1. 2024, č. j. 000646/2024/KUSK/ OSŽSP/ZAV (dále jen „napadené rozhodnutí“). S prvostupňovým rozhodnutím se zcela ztotožnil a neshledal žádné vady, které by zakládaly jeho nezákonnost. Zdůraznil, že je nezbytné odlišovat řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů od řízení o jednotlivých přestupcích. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, vyplývá, že předmětem řízení o námitkách je posouzení, zda byly záznamy bodů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, jehož adresátem byl žalobce, a zda počet zaznamenaných bodů odpovídal spáchanému přestupku. Správnost a zákonnost podkladových rozhodnutí se naopak v řízení o námitkách nepřezkoumává.

8. Závěrem žalovaný shrnul, že namítané příkazové bloky obsahují veškeré náležitosti stanovené pro takový druh rozhodnutí, jsou řádně vyplněny ve všech kolonkách a jejich správnost byla na místě stvrzena podpisem žalobce. Žalovaný stejně jako městský úřad dospěl k závěru, že všechny rozporované příkazové bloky jsou způsobilými podklady k zápisu příslušného počtu bodů v kartě řidiče, a podrobně rozepsal, co z údajů v nich zaznamenaných a žalobcem odsouhlasených plyne.

II. Obsah žaloby

9. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu projednání.

10. V žalobě namítá, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s odvolacími důvody, opomenul provedené důkazy a ignoroval návrhy žalobce. Poukázal na rozhodnutí jiných správních orgánů (Městský úřad Hlučín, Městský úřad Černošice, Magistrát města Kladna, Krajský úřad Jihočeského kraje), z nichž vyplývá, že se správní orgány v řízení o námitkách musí důsledně zabývat kvalitou a formální správností jednotlivých rozhodnutí v příkazních řízeních. Žalobce dále odkázal na zásadu legitimního očekávání, podle níž by měly správní orgány rozhodovat obdobně v obdobných věcech, a to napříč jednotlivými kraji. Rozdílný přístup správních orgánů k totožným skutkovým a právním okolnostem je porušením principu rovnosti před zákonem.

11. Žalobce připomíná, že v odvolání namítal, že jednotlivé příkazové bloky jsou nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný se však těmito námitkami nezabýval a v rozporu s praxí správních orgánů posuzoval jen oznámení od věcně příslušného oddělení policie, a nikoliv samotné pokutové bloky. Tato oznámení však nejsou dostatečným důkazem a je třeba je vždy porovnat i s rozhodnutím, kterého se týká, neboť bez konfrontace s obsahem rozhodnutí nelze vyloučit pochybení či svévoli správního orgánu. Přestože žalobce připouští specifika příkazního řízení, trvá na tom, že nemohou ospravedlnit zjevné nedostatky rozhodnutí. K žalobě přikládá jako vzor příkazové bloky G 1498901 a F 0832677 s tím, že nesplňují požadavek na individualizaci skutku, zatímco blok C 1404971 dodržuje všechny zákonné požadavky. Je tedy zřejmé, že i v rámci příkazního řízení lze vydat rozhodnutí, které obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti.

12. Dále žalobce poukázal na rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, kterým byl zrušen příkazový blok pro rozpor s právními předpisy. V jiném rozhodnutí tentýž orgán konstatoval, že absence formy zavinění u fyzické nepodnikající osoby je vždy porušením zákona.

13. Podle žalobce je příkazový blok nezpůsobilý k použití jako podklad pro záznam bodů v případech, kdy není patrné, k jakému přestupku mělo dojít, přičemž nelze akceptovat užívání nesrozumitelných zkratek. Pouze ze slov „rychlost“ případně „rychlost v obci“, či ze zkratek „R“ nebo „RJ“ nelze dovodit, jaká skutková podstata měla být naplněna. Tedy zda šlo o nedodržení maximální povolené rychlosti v obci podle § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (viz čl. II bod 1 zákona č. 271/2023 Sb.; dále jen „zákon o silničním provozu“), o nedodržení maximální povolené rychlosti mimo obec podle § 18 odst. 3 tohoto zákona, nebo o nedodržení maximální povolené rychlosti stanovené dopravní značkou ve smyslu § 4 písm. c) téhož zákona.

14. Za nedostatečný považuje žalobce i popis přestupku „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, neboť z něj není patrné, zda přestupce porušil zákonem stanovenou povinnost v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu jako řidič motorového vozidla či spolujezdec. Současně i popis skutku jako „telefonování za jízdy aj.“ není dostačující, neboť z něj není možné určit, zda přestupce porušil povinnost stanovenou § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona jako řidič či spolujezdec, případně zda šlo o telefonování bez hands–free sady. Nezpůsobilý je pokutový blok též tehdy, není–li s jistotou zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít, což je rozhodující pro určení, zda má být přestupek řešen podle zákona o silničním provozu, nebo podle jiného zákona, a dále tehdy, nejsou–li údaje uvedeny natolik čitelně, srozumitelně a přehledně, aby rozhodnutí vůbec mohlo být přezkoumáno.

15. Žalobce dále namítá konkrétní nedostatky pěti příkazových bloků, které označuje pouze datem, a to bloků ze dne 1. 11. 2019, 18. 7. 2022, 21. 6. 2022, 26. 9. 2021 a 26. 3. 2021. Všem shodně vytýká neurčitost vymezení osoby přestupce (nečitelné či chybějící rodné číslo, datum narození), chybějící nebo nečitelné údaje o místě a čase spáchání přestupku (název obce a ulice jsou uvedeny nesrozumitelnou zkratkou), nedostatečný popis skutku a právní kvalifikace (chybí označení konkrétního ustanovení zákona), neurčitou formu zavinění, nejasný zápis výše pokuty (není možné posoudit soulad číselného a slovního vyjádření) a chybějící údaje o místě vydání bloku, o oprávněné osobě, jejím podpisu a podpisu žalobce.

16. Žádný z uvedených příkazových bloků tak podle žalobce není způsobilý být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny a není bez důvodných pochybností patrno, komu a zejména kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta v příkazním řízení uložena.

III. Vyjádření žalovaného

17. Žalovaný úvodem citoval jak rozsudky zdejšího soudu (rozsudek ze dne 12. 12. 2023, č. j. 43 A 27/2023–37, body 16 a 17, a ze dne 12. 9. 2019, č. j. 45 A 103/2017–36, bod 34), tak NSS (ze dne 2. 7. 2021, č. j. 6 As 174/2019–44, ze dne 6. 8. 2008, č. j. 9 As 96/2008–44, a ze dne 13. 2. 2008, č. j. 2 As 56/2007–71). Dále připomněl, že předmětem řízení je rozhodnutí o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. V takovémto řízení jsou správní orgány oprávněny zkoumat pouze to, zda byl záznam bodů do registru řidičů proveden na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku. Proto si městský úřad vyžádal jako podklad pro přezkoumání oprávněnosti tvrzení žalobce pravomocné podklady pro zápis bodů do registru řidičů (rozhodnutí o přestupku a příkazové bloky). Shledal přitom, že veškeré bodové záznamy byly provedeny v souladu s „oznámeními“ o uložení pokuty příkazem na místě, které odpovídaly veškerým zákonem předepsaným náležitostem. Poukázal na rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20, z nějž vyplývá, že obsahovou stránku příkazového bloku nelze posuzovat přísně.

18. Žalovaný nesouhlasí s námitkou, že nerespektoval odvolací důvody. Rozhodnutí jiných správních orgánů, na která žalobce v odvolacím řízení odkazoval, nejsou pro žalovaného závazným pramenem práva. Nadto podle ustálené judikatury správních soudů platí, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registrů řidičů nemohou správní orgány přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci rozhodnutí vydaných v příkazním řízení. Správní orgány se tak námitkami, kterými přestupce upozorňuje na formální nedostatky příkazových bloků, zabývají pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam.

19. V této souvislosti žalovaný též připomněl, že přestože v důsledku plynutí času a opakovaného kopírování dochází ke zhoršení čitelnosti příkazových bloků, nejde o vadu s vlivem na zákonnost rozhodnutí. Žalovaný poukázal na rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2020, č. j. 6 As 174/2019–25, z nějž vyplývá, že pokud účastník správního řízení zpochybňuje důkaz, přebírá tím důkazní břemeno. Pokud tedy žalobce vytýkal vady příkazovým blokům, měl tyto konkrétní příkazové bloky doložit jako originální vyhotovení, a nikoliv se opírat o jejich letitou fotokopii.

20. Za nedůvodnou žalovaný označil i námitku nezpůsobilosti podkladů pro záznam. Zopakoval, že příkazovými bloky se dostatečně zabýval v napadeném rozhodnutí, v němž veškeré námitky žalobce vyvrátil. Dospěl přitom k závěru, že všechny příkazové bloky ve správním spise obsahují údaje z osobních dokladů (občanského průkazu, řidičského průkazu) a podpis žalobce, jakožto projev jednoznačné a nezpochybnitelné vůle. O totožnosti žalobce tak nemůže být pochyb.

21. Žalovaný je toho názoru, že oba správní orgány postupovaly v souladu s hmotněprávními i procesněprávními předpisy. Proto navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

IV. Posouzení žaloby soudem

22. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (napadené rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno dne 22. 1. 2024, žaloba byla odeslána dne 16. 2. 2024), osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny požadované formální náležitosti. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rozsahu a mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť se účastníci k výzvě soudu podle druhé věty citovaného ustanovení nevyjádřili, a tedy s takovým procesním postupem implicitně souhlasili.

23. Žaloba není důvodná.

24. Soud úvodem předesílá (a v případě žalobců zastoupených advokátem JUDr. Radkem Bechyně je tak nucen činit setrvale), že žaloba obsahuje v převážné většině žalobní body, které poukazují pouze na typové nedostatky náležitostí příkazových bloků, aniž by byly dostatečně individualizovány a vztaženy ke konkrétnímu případu. Lze se proto domnívat, že jednotlivé námitky vůči příkazovým blokům míří v podstatě „naslepo“. Soudu je známo, že žalobcův zástupce používá formulářové typy žalob se stále stejnými formulacemi. Soud proto připomíná, že správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační; od žalobce, který vymezuje hranice soudního přezkumu, se oprávněně žádá procesní zodpovědnost. Soud za něj nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat na jeho místě vady napadeného správního aktu (není–li k jejich přezkumu vázán z úřední povinnosti). Žalobní bod je proto způsobilý k projednání v té míře obecnosti, v níž je formulován. Míra precizace žalobních bodů pak do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující – obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS, body 31 a 32).

25. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017–62, nebo ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019–42). Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě příkazního či standardního přestupkového řízení) oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné.

26. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu.

27. Správní orgán v řízení o námitkách naopak zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů tak nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z pokutového (resp. příkazového) bloku. Jinými slovy, v řízení o námitkách nelze zkoumat námitky, které mohly být uplatněny v řízení o přestupku (viz např. rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011–87).

28. Na těchto základních východiscích jsou postavena i rozhodnutí městského úřadu a žalovaného a soud neshledal, že by správní orgány pochybily při jejich aplikaci na skutkový stav nyní projednávané věci.

29. Žalobce namítá, že žalovaný v rozporu se správní praxí posoudil pouze oznámení od věcně příslušného oddělení policie, a nikoliv také příkazové bloky. Takové tvrzení žalobce je však lživé a žalobci musí být známo, že nemá oporu ve spisu, neboť městský úřad si v souladu s rozhodnutím NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010–76, vyžádal zaslání kopií všech pěti příkazových bloků a následně v souladu s výše uvedenými pravidly pro řízení o námitkách ověřil, že obsahují zákonem požadované náležitosti, a jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů. Zjištění městského úřadu následně přezkoumal i žalovaný, přičemž tento svůj postup popsali v odůvodnění prvostupňového, resp. napadeného rozhodnutí.

30. Měl–li snad žalobce námitkou absence posouzení pokutových bloků na mysli, že správní orgány nepřezkoumaly zákonnost příkazových bloků, nezbývá než jej odkázat na výše shrnutou judikaturu vymezující rozsah přezkumu v řízení o námitkách, popř. na žalovaným zmiňovaný rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2020, č. j. 6 As 174/2019–25, který se k omezené míře jejich hodnocení v námitkovém řízení zřetelně vyjádřil. Postupu správních orgánů, které přezkoumaly způsobilost podkladů pro záznam bodů v žalobcově kartě řidiče, nemá soud co vytknout.

31. V dikci výše uvedených judikaturních východisek přistoupil soud k přezkumu náležitostí žalobcem zpochybňovaných příkazových bloků, přičemž se plně ztotožňuje s hodnocením jejich obsahu v napadeném rozhodnutí:

32. První příkazový blok ze dne 29. 3. 2021, č. S2757458, obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo občanského průkazu, podle něhož byla ověřena totožnost žalobce). Přestupkové jednání je popsáno textem: „29. 3. 2021 10:00 hod. ul. Novoměstská u domu čp. 7 Raspenava, řidič OA RZ: X porušil § 6/1a) z.č. 361/2000 Sb. – nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem“ a přestupek je právně kvalifikován odkazem na „§125c/1/k zák. č. 361/2000 Sb . Příkazový blok dále obsahuje údaj o nedbalostní formě zavinění (přeškrtnuté pole „úmysl“ s poznámkou „nehodící se škrtněte“), o uložené pokutě ve výši 1 000 Kč (slovem i číslem), podpis oprávněné úřední osoby včetně jejího služebního čísla, datum a místo vypsání příkazového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

33. Z výše uvedených, čitelně zapsaných údajů vyplývá, že se žalobce podle příkazového bloku dopustil přestupku dne 29. 3. 2021 v 10:00 v ulici Novoměstská v obci Raspenava podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť v rozporu s § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Soud připomíná, že s ohledem na specifika příkazního řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39). V tomto kontextu zápisová zkratka „OA“ pro osobní automobil či zkratka „ul“ pro ulici nečiní výkladové obtíže. Popis skutku zapsaný v navazujících bodech obsahuje veškeré podstatné informace, včetně konkrétního času spáchání přestupku a odkazu na konkrétní porušené ustanovení zákona o silničním provozu, a to včetně odstavce a písmene. Také označení právní kvalifikace paragrafem, odstavcem, písmenem i bodem lze hodnotit jako úplné. Popis místa spáchání přestupku soud považuje za kompletní a srozumitelný. Výše pokuty je též stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobce jakožto přestupce je dostatečně identifikován všemi údaji požadovanými příkazovým blokem. Na příkazovém bloku je jeho podpis, a je tedy nepochybné, že je adresován právě jemu. Dále je uvedeno, že příkazový blok byl vypsán v obci Raspenava dne 29. 3. 2021 a že ho téhož dne žalobce převzal. Řádně jej podepsala oprávněná úřední osoba jednoznačně identifikovaná služebním číslem. Výhrady žalobce vůči tomuto bloku jsou proto nedůvodné.

34. Druhý příkazový blok ze dne 26. 9. 2021, č. B3636307, obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo řidičského průkazu, dle kterého byla ověřena totožnost žalobce). Přestupek je právně kvalifikován odkazem na „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ a přestupkové jednání popsáno takto: „X, 26. 9. 2021 v 9:25 h, Kuňovice 7, okr. Benešov, § 18 odst. 4 z.č. 361/2000 Sb. překročení rychlosti 50/67/64“. Příkazový blok dále obsahuje údaj o formě zavinění, o uložené pokutě ve výši 1 000 Kč (slovem i číslem), podpis oprávněné úřední osoby včetně jejího služebního čísla, datum a místo vypsání příkazového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

35. Z těchto – byť zkratkovitých, avšak přesto čitelných a přípustných údajů – vyplývá, že se žalobce podle příkazového bloku dopustil dne 26. 9. 2021 v 9:25 v obci Kuňovice z nedbalosti přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu (v tehdejším znění) tím, že překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci stanovenou § 18 odst. 4 téhož zákona o méně než 20 km/h. Popis skutku zapsaný v navazujících bodech obsahuje veškeré podstatné informace, včetně konkrétního času a místa spáchání přestupku a odkazu na konkrétní porušené ustanovení zákona o silničním provozu, včetně odstavce a písmene. Také označení právní kvalifikace paragrafem, odstavcem, písmenem i bodem lze hodnotit jako úplné. V tomto kontextu známá a ustálená zápisová zkratka „50/67/64“ pro naměřenou rychlost ve formátu nejvyšší dovolená rychlost v obci/ naměřená rychlost/ naměřená rychlost po odečtení odchylky 3 km/h nečiní žádné výkladové obtíže. Výše pokuty je stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobce jakožto přestupce je dostatečně identifikován všemi údaji požadovanými příkazovým blokem a na příkazovém bloku je jeho podpis, přičemž jeho pravost nebyla v žalobě relevantně zpochybněna. Je nepochybné, že příkazový blok je adresován právě jemu. Rovněž je na příkazovém bloku uvedeno, že byl vypsán v obci Kuňovice dne 26. 9. 2021 a že ho téhož dne žalobce převzal. Řádně jej podepsala oprávněná úřední osoba označená služebním číslem. I výhrady žalobce vůči tomuto bloku jsou tudíž nedůvodné.

36. Třetí příkazový blok ze dne 21. 6. 2022, č. K411302, obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo jak řidičského průkazu, tak občanského průkazu, podle nichž byla ověřena totožnost žalobce). Přestupek je právně kvalifikován odkazem na „§ 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ a skutek je popsán takto: „X Y; Dne 21. 06. 2022 v 09:16 hod. v ul. Kateřinská 5, Liberec; § 5 odst. 1 písm. a) z.č. 361/2000 Sb. – vozidlo nemělo platnou technickou kontrolu (do 08. 06. 2022) a prasklé čelní sklo; § 6 odst. 1 písm. a) z. č. 361/2000 Sb. – během jízdy nepřipoután pásem“. Příkazový blok dále obsahuje údaj o formě zavinění, o uložené pokutě ve výši 500 Kč (slovem i číslem), podpis oprávněné úřední osoby včetně jejího služebního čísla, datum a místo vypsání příkazového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

37. Soud má za to, že z těchto čitelně zapsaných údajů vyplývá, že se žalobce podle příkazového bloku dopustil dne 21. 6. 2022 v ulici Kateřinská v obci Liberec v čase 9:16 přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, protože za jízdy neužil bezpečnostní pásy, jak mu ukládá § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona, a jím řízené osobní motorové vozidlo v rozporu s § 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona nesplňovalo příslušné technické podmínky. Popis skutku obsahuje veškeré podstatné informace, včetně konkrétního času a místa spáchání přestupku a odkazu na konkrétní porušené ustanovení zákona o silničním provozu, včetně odstavce a písmene. Také označení právní kvalifikace paragrafem, odstavcem a písmenem lze hodnotit jako vyčerpávající. Výše pokuty je rovněž stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobce jakožto přestupce je též dostatečně identifikován všemi údaji požadovanými příkazovým blokem. Na příkazovém bloku je jeho podpis, jeho pravost nebyla v žalobě relevantně zpochybněna. Je nepochybné, že příkazový blok je adresován právě jemu. Rovněž je na příkazovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Liberci dne 21. 6. 2022 a že ho téhož dne žalobce převzal. Řádně jej podepsala oprávněná úřední osoba identifikovaná služebním číslem. Výhrady žalobce vůči tomuto bloku jsou proto opět nedůvodné.

38. Čtvrtý příkazový blok ze dne 18. 7. 2022, č. J0069966, obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo řidičského průkazu, podle kterého byla ověřena totožnost žalobce). Skutek je popsáno takto: „dne 18. 7. 2022 ve 13:40 hod. na ul. Fučíkova v Raspenavě, jako řidič OA RZ: X za jízdy držel v ruce telefonní přístroj, čímž porušil ust. § 7/1c) z.č. 361/2000 Sb.“ a přestupek byl právně kvalifikován odkazem na „§ 125c/1f b.1 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ Příkazový blok dále obsahuje údaj o formě zavinění, o uložené pokutě ve výši 1 000 Kč (slovem i číslem), podpis oprávněné úřední osoby včetně jejího služebního čísla, datum a místo vypsání příkazového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

39. Z uvedeného vyplývá, že se žalobce podle příkazového bloku dopustil dne 18. 7. 2022 v ulici Fučíkova v obci Raspenava v 13:40 hod přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 silničního zákona tím, že během jízdy držel v ruce telefon, a porušil tak povinnost stanovenou v § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Popis skutku obsahuje veškeré podstatné informace, včetně konkrétního času a místa spáchání přestupku a odkazu na konkrétní porušené ustanovení zákona o silničním provozu, a to včetně odstavce a písmene. Také označení právní kvalifikace paragrafem, odstavcem, písmenem a bodem lze hodnotit jako úplné. Výše pokuty je rovněž stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobce jakožto přestupce je dostatečně identifikován všemi údaji požadovanými příkazovým blokem. Na příkazovém bloku je jeho podpis, jehož pravost nebyla v žalobě relevantně zpochybněna. Je nepochybné, že příkazový blok je adresován právě jemu. Rovněž je na příkazovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Raspenavě dne 18. 7. 2022 a že ho téhož dne žalobce převzal. Řádně jej podepsala oprávněná úřední osoba, označená služebním číslem. I v tomto případě tak soud neshledal výhrady žalobce proti příkazovému bloku důvodnými.

40. A konečně pátý příkazový blok ze dne 15. 5. 2023, č. J0420206, obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo občanského průkazu, podle kterého byla ověřena totožnost žalobce). Přestupek je právně kvalifikován odkazem na „§ 125c/1f/4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ a přestupkové jednání je specifikováno takto: „dne 15. 5. 2023 v 11:13 hod. v obci Dětřichov u čp. 180 řídil OA Y porušil ust. § 4c z. č. 361/2000 Sb., DZ B20a R: 70/88/85 km/h“. Příkazový blok dále obsahuje údaj o formě zavinění, o uložené pokutě ve výši 200 Kč (slovem i číslem), podpis oprávněné úřední osoby včetně jejího služebního čísla, datum a místo vypsání příkazového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.

41. Z těchto čitelně zapsaných údajů vyplývá, že se žalobce podle příkazového bloku dopustil dne 15. 5. 2023 v 11:13 v obci Dětrichov u č. p. 180 přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu (v tehdejším znění), protože se v rozporu s § 4 písm. c) téhož zákona neřídil dopravním značením a překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci stanovenou dopravní značkou B20a na 70 km/h o méně než 20 km/h. Popis skutku obsahuje veškeré podstatné informace, včetně konkrétního času a místa spáchání přestupku a odkazu na konkrétní porušené ustanovení zákona o silničním provozu, včetně písmene. Ani právní kvalifikaci označené paragrafem, odstavcem i písmenem nelze nic vytknout. Výše pokuty je rovněž stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobce jakožto přestupce je též dostatečně identifikován všemi údaji požadovanými příkazovým blokem. Na příkazovém bloku je jeho podpis, jeho pravost nebyla v žalobě relevantně zpochybněna. Je nepochybné, že příkazový blok je adresován právě jemu. Rovněž je na příkazovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Dětřichově dne 15. 5. 2023 a že ho téhož dne žalobce převzal. Řádně jej podepsala oprávněná úřední osoba řádně označená služebním číslem. Výhrady žalobce vůči tomuto bloku jsou tedy i v tomto případě nedůvodné.

42. S ohledem na výše uvedené soud shrnuje, že žalobní námitky vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem napadených příkazových bloků jsou zcela nedůvodné. Předmětné příkazové bloky jsou způsobilými podklady pro záznam bodů do evidenční karty řidiče (žalobce). Z historie bodového hodnocení ve správním spisu plyne, že za přestupek ze dne 29. 3. 2021 byly žalobci přičteny tři body, za přestupek ze dne 26. 9. 2021 dva body, za přestupek ze dne 21. 6. 2022 opět tři body a za přestupky ze dne 18. 7. 2022 a ze dne 15. 5. 2023 vždy po dvou bodech. Žalovaný tedy dospěl ke správnému závěru, že žalobce k datu 15. 5. 2023 dosáhl 12 bodů. Postupu žalovaného a městského úřadu tak nelze nic vytknout.

43. S námitkou zdůrazňující zásadu legitimního očekávání lze souhlasit pouze potud, že správní orgány napříč Českou republikou by měly rozhodovat v obdobných případech obdobně, aby byla zaručena rovnost účastníků před zákonem. Ke sjednocování správní praxe však slouží právě judikatura správních soudů, k níž by měly správní orgány přihlížet a respektovat závěry v ní vyslovené i v případě, kdy nejsou ze zákona vázány názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s.

44. Dále je třeba připomenout např. rozsudek č. j. 5 As 187/2017–62, v němž NSS poukázal na závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006–132, č. 1915/2009 Sb. NSS, který vymezil podmínky, za nichž se správní praxí zakládá legitimní očekávání, a navazujícího rozsudku ze dne 24. 2. 2010, č. j. 6 Ads 88/2006–159, č. 2059/2010 Sb. NSS, podle kterého správní praxe opírající se o nezákonný výklad nemůže zpravidla založit legitimní očekávání u adresátů správy, že tak bude setrvale postupováno i do budoucna. A dodal, že „[i] kdyby Krajský úřad Moravskoslezského kraje skutečně v některých svých rozhodnutích ve věcech námitek proti záznamu bodů v registru řidičů v plném rozsahu přezkoumával zákonnost původních rozhodnutí o přestupcích, jak naznačuje stěžovatel, nejednalo by se o setrvalou správní praxi žalovaného a tedy způsobilou založit legitimní očekávání pro řízení vedené jiným krajským úřadem […]. Pokud by různé krajské úřady jako odvolací orgány rozhodovaly odlišně, nevzniklo by stěžovateli žádné legitimní očekávání, neboť takové nevznikne z neustálené praxe. Dále pak […] by stěžovatelem tvrzená praxe Krajského úřadu Moravskoslezského kraje byla v rozporu se zákonem, a tedy by se jí stěžovatel nemohl úspěšně dovolávat.“ 45. I pokud by správní orgány v žalobcem přiložených rozhodnutích týkajících se jiných přestupců skutečně ve věcech námitek proti záznamu bodů v registru řidičů v plném rozsahu přezkoumávaly zákonnost původních rozhodnutí o přestupcích, jednalo by se o postup odporující povaze námitkového řízení a výše zmíněné judikatuře. Takový postup by nemohl žalobci založit legitimní očekávání. Postupem ani rozhodnutím žalovaného tak nebyla narušena rovnost účastníků před zákonem, jak tvrdí žalobce, a nedošlo ani k porušení § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, resp. zásady legitimního očekávání. Z tohoto důvodu soud neprováděl důkaz připojenými rozhodnutími ani příkazovými bloky týkajícími se jiných osob.

46. Žalobce dále nesouhlasil se závěrem žalovaného, že podpisem pokutových bloků aproboval jejich správnost a dal souhlas s projednáním v blokovém řízení. Žalobce v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a „správnost“ pokutového bloku na něj. S tímto názorem žalobce se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v příkazním řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou zaplatit pokutu. Svým podpisem tak žalobce vlastně „správnost“ příkazového bloku potvrzuje. Podpis pokutového bloku rozhodně není pouhou formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81).

47. Přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má přestupce za to, že údaje uvedené v příkazovém bloku nejsou správné (např. že se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový blok podepsat. V případě absence podpisu nedojde k vydání rozhodnutí v příkazním řízení a přestupek bude třeba řešit ve standardním přestupkovém řízení. Lze si jen obtížně představit účastníka řízení, který si alespoň průměrným způsobem chrání svá práva, že by dobrovolně podepsal příkazový blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, nebo tomu vůbec neporozuměl anebo měl pochybnosti o správnosti tam uvedených údajů.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

48. Soud neshledal žalobu důvodnou a nezjistil ani žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, proto ji zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou úřední činnost.

Poučení

I. Vymezení věci II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení žaloby soudem V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení