54 A 81/2024– 45

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Miroslava Makajeva, soudkyně Věry Pazderové a soudce Davida Krysky ve věci žalobce: Bc. F. K., DiS. bytem X proti žalovanému: Městský úřad Slaný sídlem Velvarská 136/1, Slaný o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto:

Výrok

I. Žalovaný je ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku povinen rozhodnout o žalobcově žádosti ze dne 27. 8. 2024.

II. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci částku 2 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá toho, aby soud žalovanému uložil povinnost vyřídit jeho žádost ze dne 27. 8. 2024 v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 22. 10. 2024, č. j. 139415/2024/KUSK, a to do 7 dnů ode dne doručení rozsudku.

2. Žalobce v žalobě uvádí, že žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), podanou dne 27. 8. 2024 prostým e–mailem na adresu [email protected], žádal žalovaného o „zaslání veškeré komunikace mezi městskou policií (případně PČR) a organizační složkou městského úřadu Slaný řešící přestupky podle § 60 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jenž se týkala porušování čl. 3 odst. 2 Obecně závazné vyhlášky města Slaný č. 2/2022, kterou se reguluje rušení nočního klidu, v zařízení nazývaném Jazz Café Fany umístěném na adrese Masarykovo náměstí č. p. 4, Slaný. A to za období od 1.12.2022 doposud.“ 3. Protože žalovaný na žádost nereagoval, podal žalobce dne 20. 9. 2024 stížnost podle § 16a informačního zákona. Krajský úřad poté rozhodnutím ze dne 22. 10. 2024, č. j. 139415/2024/KUSK, přikázal žalovanému, aby žádost žalobce ze dne 27. 8. 2024 vyřídil ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

4. Žalovaný poté zaslal žalobci sdělení ze dne 5. 11. 2024, č. j. MUSLANY/96938/2024/TAJ, jehož přílohou měly podle sdělení být požadované informace. Tuto přílohu tvořily čtyři pokutové bloky. Ty podle žalobce nelze považovat za vyřízení jeho žádosti. Požadoval totiž komunikaci mezi městskou policií (případně Policií České republiky) a organizační složkou žalovaného, která řeší přestupky. Žalovaný tedy požadované informace žalobci dosud neposkytl ani nerozhodl o odmítnutí žádosti podle § 15 odst. 1 informačního zákona, a to přes rozhodnutí krajského úřadu přikazující žalovanému žádost žalobce vyřídit. Žalobce tedy bezvýsledně vyčerpal zákonné prostředky k ochraně proti nečinnosti správního orgánu.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v reakci na podanou stížnost žalobci dopisem ze dne 26. 9. 2024 sdělil, že žádnou jeho žádost dne 27. 8. 2024 neobdržel. Až dne 23. 9. 2024 byla žalovanému doručena žalobcova stížnost, kterou postoupil krajskému úřadu, a na základě jeho rozhodnutí pak žalobci dne 5. 11. 2024 požadované informace zaslal. Žalovaný soudu pro dokreslení celého případu zaslal také předchozí „korespondenci“ se žalobcem počínaje 27. 7. 2024, z níž plyne, že žalovaný žalobci na jeho dotazy opakovaně odpovídal a veškeré informace mu předal. Žalobci jde o opětovné a neúměrné zatěžování žalovaného a jeho zaměstnanců. Žalovaný má za to, že nečinný nebyl.

6. Žalobce v replice uvedl, že na žalobě trvá. Tvrzení žalovaného, že již několikrát dotazy žalobce zodpověděl, nemají pravdivý základ. Žalovaný ve vyjádření zjevně odkazuje na žádost žalobce ze dne 27. 7. 2024, kterou žádal o „zaslání opisů veřejných listin, které úřad a jeho organizační složky vydaly od 1. 12. 2022 – doposud v souvislosti s notorickým porušováním čl. 3 odst. 2 Obecně závazné vyhlášky města Slaný, kterou se reguluje rušení nočního klidu, v zařízení nazývaném Jazz Café Fany umístěném na adrese Masarykovo náměstí č. p. 4, Slaný.“ Žádost o zaslání „veškeré komunikace mezi městskou policií (případně PČR) a organizační složkou městského úřadu Slaný“ jsou nepochybně jiným druhem informace. Žalobce se nesnaží žalovaného neúměrně zatěžovat, ale zjistit, kde tkví v činnosti žalovaného problém týkající se neschopnosti městského aparátu vynutit u hostinského zařízení Jazz Café Fany dodržování vyhlášky města Slaný č. 2/2022 regulující otevírací dobu hostinských zařízení. Porušování vyhlášky bylo opakovaně telefonicky hlášeno městské policii a žalobce interpeloval starostu města Slaný. Provozovatelka uvedeného zařízení na zastupitelstvu města přiznala, že vyhlášku porušuje a že žádala o výjimku. Zařízení se nachází v budově města a asi 60 m od vchodu do budovy městské policie. Jelikož pokuty zjevně neplní svou roli, považuje žalobce za důležité vědět, jak s informacemi o porušování zákona aparát města na úseku samostatné i přenesené působnosti nakládá, aby mohl zvážit další kroky k nápravě chronicky neutěšeného stavu. Podle žalobce není akceptovatelné, aby město přistupovalo k vymáhání platného práva selektivně a formálně. Domáhání se poskytnutí komunikace mezi městskou policií a přestupkovým orgánem města je tak logickým krokem, který má objasnit (ne)funkčnost struktur, procesů a postupů městského aparátu vůči uvedené situaci.

7. Žalovaný v duplice zopakoval, že žádost žalobce ze dne 27. 8. 2024 do datové schránky neobdržel. Reagoval tak až na jeho stížnost ze dne 13. 9. 2024 a poskytl mu listiny, o nichž se domníval, že je žalobce požaduje. Žalobě by nemělo být vyhověno, protože žalovaný nebyl nečinný. Případné poskytnutí jiných dokladů, než zamýšlel žalobce, nepředstavuje nečinnost. Žalovaný pak také odmítl, že by městská policie byla nečinná ve vztahu k dodržování vyhlášky č. 2/2022 zařízením Jazz Café Fany, neboť provozovatel byl opakovaně pokutován. Žalovaný očekává zlepšení činnosti městské policie po změnách v jejím vedení provedených na konci roku 2024. Z opatrnosti žalovaný nadnesl otázku, zda je v tomto řízení skutečně pasivně legitimován.

8. Soud žalovanému zaslal printscreen potvrzujícího e–mailu, který žalobce obdržel z adresy elektronické podatelny žalovaného a který předložil krajskému úřadu. Žalovaný ve vyjádření ze dne 1. 4. 2025 sdělil, že mu není známa jiná situace, kdy by jeho systém vystavil potvrzení o přijetí elektronického podání a zároveň by toto podání nebylo evidováno ve vlastním systému. Věc konzultoval s IT specialistou, ale není schopen vysvětlit, jak k této situaci došlo. Žalovaný nicméně reagoval na další podání žalobce i na rozhodnutí krajského úřadu, a proto nebyl nečinný. Obsah správního spisu žalovaného 9. Nyní projednávané žádosti předcházela žádost o informace ze dne 27. 7. 2024, jíž žalobce žalovaného žádal o zaslání „opisů veřejných listin, které úřad a jeho organizační složky vydaly od 1. 12. 2022 – doposud v souvislosti s notorickým porušováním čl. 3 odst. 2 Obecně závazné vyhlášky města Slaný, kterou se reguluje rušení nočního klidu, v zařízení nazývaném Jazz Café Fany umístěném na adrese Masarykovo náměstí č. p. 4, Slaný“ a o zaslání „opisu právního titulu, včetně všech jeho případných dodatků, na jehož základě je zmíněné zařízení na uvedené adrese provozováno“.

10. Žalovaný žalobci zaslal dva částečně anonymizované bloky na pokutu na místě zaplacenou, dokumenty související s pronájmem prostor města Slaný provozovateli zařízení Jazz Café Fany a rozhodnutí vydaná stavebním úřadem ve vztahu k těmto prostorám. Také v tomto případě brojil žalobce proti postupu žalovaného při vyřizování jeho žádosti nejprve stížností a následně odvoláním proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Krajský úřad pak rozhodnutím ze dne 3. 9. 2024, č. j. 117433/2024/KUSK, rozhodnutí žalovaného o částečném odmítnutí žádosti zrušil a přikázal mu žalobci poskytnout ve výroku specifikované informace. Žalovaný pak část těchto informací poskytl (včetně čtyř neanonymizovaných bloků na pokutu na místě zaplacenou 8. 2. 2023, 6. 9. 2023, 12. 8. 2024 a 29. 8. 2024) a v části vydal nové rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.

11. K nyní projednávané žádosti vyplývá ze správního spisu žalovaného následující:

12. Dne 13. 9. 2024 byla žalovanému doručena stížnost žalobce podle § 16a odst. 1 písm. b) informačního zákona, ve které uvádí, že dne 27. 7. 2024 podal na adresu [email protected] dotaz uvedený v bodě 2 tohoto rozsudku. Jelikož lhůta pro jeho vyřízení uplynula dne 11. 9. 2024, aniž by mu povinný subjekt požadované informace poskytl, žádá nadřízený správní orgán o zjednání nápravy. Žalovaný tuto stížnost postoupil krajskému úřadu. V doprovodném přípise ze dne 17. 9. 2024 uvedl, že žalobci v souladu s rozhodnutím krajského úřadu ze dne 3. 9. 2024 poskytl nájemní smlouvu a blokové pokuty včetně údaje o výši pokuty. Krajský úřad žalobce sdělením ze dne 1. 10. 2024 informoval, že ve věci jeho žádosti ze dne 27. 7. 2024 již vydal rozhodnutí ze dne 3. 9. 2024, které je konečné, a proto není stížnost přípustná.

13. Žalobce podal dne 23. 9. 2024 další stížnost na postup při vyřizování jeho žádosti o informace ze dne 27. 8. 2024 uvedené v bodě 2 tohoto rozsudku. Na tu žalovaný reagoval přípisem ze dne 26. 9. 2024 nazvaným „Vyjádření k údajné nečinnosti“. Uvedl, že ze dne 27. 8. 2024 neeviduje žádnou žalobcovu žádost o informace a že stížnost ze dne 13. 9. 2024 postoupil krajskému úřadu.

14. Přípisem ze dne 15. 10. 2024 vyzval krajský úřad žalovaného k předložení spisu v souvislosti s návrhem na opatření proti nečinnosti při vyřizování žádosti o informace, kterou krajský úřad téhož dne obdržel od žalobce. Přílohou přípisu je žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti, v níž žalobce reaguje na vyjádření žalovaného ze dne 26. 9. 2024. Podle žalobce nemohou nesrovnalosti povinného subjektu v evidenci podnětů přijatých na adresu jeho podatelny jít na vrub žadatele tak, že povinný subjekt „odmítne“ žádost vyřídit, a požádal krajský úřad o zjednání nápravy. Jednou z příloh této žádosti žalobce bylo potvrzení o přijetí elektronického podání ze dne 27. 8. 2024. Žalovaný požadované podklady zaslal krajskému úřadu dne 21. 10. 2024.

15. Rozhodnutím ze dne 22. 10. 2024, č. j. 139415/2024/KUSK, krajský úřad žalovanému podle § 16a odst. 6 písm. b) informačního zákona přikázal, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyřídil žádost žalobce ze dne 27. 8. 2024. Z jeho odůvodnění vyplývá, že do vydání rozhodnutí mu nebyl předložen správní spis žalovaného a rozhodoval jen na základě podkladů předložených žalobcem. Na základě potvrzujícího e–mailu z e–podatelny žalovaného shledal, že žalobce žádost dne 27. 8. 2024 podal.

16. Žalovaný v reakci na rozhodnutí krajského úřadu ze dne 22. 10. 2024 zaslal žalobci sdělení ze dne 5. 11. 2024, jehož přílohou byly „údaje, které si měl vyžádat“ žádostí ze dne 27. 8. 2024, a to čtyři částečně anonymizované bloky na pokutu na místě zaplacenou ze dne 8. 2. 2023, 6. 9. 2023, 12. 8. 2024 a 29. 8. 2024.

17. Žalovaný na žádost soudu doplnil správní spis o výpis písemností doručených na elektronickou adresu jeho podatelny ve dnech 26. až 28. 8. 2024. Žalobcova žádost o informace ze dne 27. 8. 2024 mezi doručenými písemnosti není. Skutková zjištění vyplývající z obsahu správního spisu krajského úřadu 18. Soud si od krajského úřadu vyžádal správní spis vedený ve věci žalobcovy stížnosti ze dne 23. 9. 2024, který obsahuje žalobcovu „žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti“ včetně všech příloh. Ve správním spise je založen žalobcem předložený printscreen e–mailu doručeného dne 27. 8. 2024 v 19:52 hodin z adresy [email protected] na e–mailovou adresu žalobce s předmětem „Potvrzení o přijetí elektronického podání ve věci ,žádost podle zák. č. 106/1999 Sb.‘ předaného k posouzení“. V něm se uvádí: „Vaše podání ve věci ,žádost podle zák. č. 106/1999 Sb.‘, které jste 27. 8. 2024 19:40:58 zaslal(a) na adresu ePodatelny, bylo po prvotní kontrole 27. 8. 2024 19:41:00 předáno k další kontrole obsluhou ePodatelny. O výsledcích posouzení podání a jeho dalším zpracování budete informováni“. Posouzení žaloby soudem 19. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené.

20. Soud předně uvádí, že žalovanému v projednávané věci svědčí pasivní žalobní legitimace. Žalovaný svou námitku nedostatku pasivní legitimace nijak neodůvodnil. Soud proto jen stručně uvádí, že v případě územních samosprávných celků je pro určení, kdo je povinným subjektem podle § 2 informačního zákona (a tedy pasivně legitimován v řízení o žalobě v soudním řízení správním) rozhodující, v jaké působnosti jsou informace poskytovány, tj. zda se informace týkají samostatné působnosti územního samosprávného celku, nebo jeho působnosti přenesené (tj. nepřímého výkonu státní správy) [srov. Komentář k § 2. Jelínková, J., Tuháček, M. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2023, dostupné v Systému ASPI]. V projednávané věci žalobce žádal o informace týkající se činnosti žalovaného související s řízením o přestupcích, přičemž výslovně odkázal na § 60 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Toto ustanovení obsahuje výčet skupin přestupků, k řízení o nichž je příslušný obecní úřad. Vedle toho je podle § 60 odst. 1 citovaného zákona správním orgánem příslušným k přestupkovému řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností, nestanoví–li zákon jinak. Podle § 103 odst. 1 tohoto zákona je pak působnost stanovená orgánům obce a kraje podle tohoto zákona výkonem přenesené působnosti. Požadované informace se tedy týkají přenesené působnosti města Slaný, kterou vykonává žalovaný jako jeho orgán, a proto je pasivně legitimován.

21. Soud se dále zabýval tvrzením žalovaného, že žádost žalobce ze dne 27. 8. 2024 neobdržel, respektive, jak uvedl v duplice, že ji nikdy neobdržel do datové schránky. K tomu je třeba uvést, že žalobce netvrdí, že žádost zaslal datovou schránkou, nýbrž že ji zaslal zprávou elektronické pošty (e–mailem) na adresu elektronické podatelny žalovaného [email protected]. Krajský úřad v rozhodnutí ze dne 22. 10. 2024 na základě žalobcem předloženého potvrzení o přijetí elektronického podání ze dne 27. 8. 2024 dospěl k závěru, že žalobce žádost podal. Přestože byl žalovanému závěr krajského úřadu znám, nijak na něj nereagoval a setrval na tvrzení, že žádost neobdržel.

22. Peripetiemi souvisejícími s doručováním podání prostřednictvím elektronické pošty (e–mailu) se v nedávné době zabýval Ústavní soud, a to v souvislosti s včasností podání účastníků soudního řízení učiněných právě e–mailem. Ve stanovisku ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. Pl. ÚS–st. 53/21, dospěl Ústavní soud k závěru, že „[z]a okamžik dojití podání soudu je nutné považovat moment, kdy se podání dostane do dispozice soudu, což je v případě e–mailového podání okamžik, kdy je e–mailová zpráva dodána do e–mailové schránky soudu, resp. kdy bylo podání detekováno na prvním e–mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát.“ (důraz přidán soudem). Tyto závěry jsou přitom přiměřeně použitelné i na doručování podání správním orgánům. V souladu s citovaným stanoviskem je tak třeba považovat za doručené podání, které bylo detekováno na e–mailovém serveru, za který nese odpovědnost žalovaný.

23. Soudu je z jeho vlastní činnosti známo, že po zaslání elektronického podání na adresu [email protected] by měl odesílatel obdržet dvě automatické zprávy. Soud při komunikaci se žalovaným v projednávané věci po zaslání zprávy prostřednictvím elektronické pošty obdržel nejprve „Potvrzení o přijetí elektronického podání ve věci ,Přípis žalovanému ve věci sp. zn. 54 A 81/2024‘ předaného k posouzení“, jehož obsah odpovídá e–mailu, který žalobce předložil krajskému úřadu (č. l. 25 soudního spisu), a krátce poté ještě „Potvrzení o doručení podání a poučení“ (č. l. 26 soudního spisu).

24. Printscreen „potvrzení o přijetí elektronického podání“ doručeného z elektronické adresy podatelny žalovaného na e–mailovou adresu žalobce dne 27. 8. 2024 potvrzuje, že žádost žalobce byla téhož dne detekována na e–mailovém serveru žalovaného. Soud vychází z toho, že autenticita této zprávy je mezi účastníky řízení nesporná, neboť žalovaný ji ve vyjádření ze dne 1. 4. 2025 nezpochybnil. Žádost žalobce se tedy dostala do dispozice žalovaného.

25. Její další osud (tj. „nedodání“ do schránky žalovaného) je patrně důsledkem technických problémů v informačním systému žalovaného. Jak nicméně plyne z nálezů Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2024, sp. zn. II. ÚS 2610/23 a sp. zn. I. ÚS 2489/23, navazujících na výše citované stanovisko, nelze tyto technické problémy na straně žalovaného klást k tíži žalobce. Jeho žádost o informace je proto třeba považovat za doručenou, přestože se s ní žalovaný objektivně nemohl kvůli technickým problémům seznámit.

26. Soud dále posuzoval, zda žalobce vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti. Podle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Tímto prostředkem je v případě žádosti o informace stížnost podle § 16a informačního zákona [srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017–40, č. 3847/2019 Sb. NSS].

27. Žalobce žádost o informace podal dne 27. 8. 2024. V souladu s § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona měl žalovaný na její vyřízení 15 dnů, tj. do 11. 9. 2024. Podle § 16a odst. 3 písm. b) informačního zákona se stížnost podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst.

6. Žalobce stížnost podával nadvakrát: první stížnost ze dne 13. 9. 2024 byla kvůli písařské chybě v datu podání žádosti krajským úřadem mylně považována za podanou ve věci předchozí žádosti ze dne 27. 7. 2024 a vyřízena prostým sdělením. Na základě druhé stížnosti podané dne 23. 9. 2024 krajský úřad rozhodnutím ze dne 22. 10. 2024, č. j. 139415/2024/KUSK, přikázal žalovanému, aby žádost žalobce vyřídil ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Žalovaný pak žalobci zaslal sdělení ze dne 5. 11. 2024 a čtyři částečně anonymizované bloky na pokutu na místě zaplacenou.

28. Podle rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 As 21/2020–34, č. 4453/2023 Sb. NSS, „[p]rostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (např. § 80 správního řádu), je žalobce povinen vyčerpat pouze jednou. Nevede–li tento prostředek k nápravě, tedy k odstranění nečinnosti správního orgánu vydáním rozhodnutí ve věci, je bezvýsledně vyčerpán ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s.“ Žalobce tedy nebyl povinen brojit znovu další stížností proti tomu, jak žalovaný vyřídil jeho žádost sdělením ze dne 5. 11. 2024. Podmínka řízení stanovená § 79 odst. 1 s. ř. s. je splněna již podáním stížnosti dne 23. 9. 2024.

29. Jelikož soud uzavřel, že na žádost žalobce o informace ze dne 27. 8. 2024 je třeba hledět jako na podanou, a jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního projednání žaloby, přistoupil soud k jejímu věcnému posouzení. Vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

30. Žalobce tvrdí, že pokutové bloky, které mu žalovaný zaslal přílohou sdělení ze dne 5. 11. 2024, nejsou vyřízením jeho žádosti, protože požadoval komunikaci mezi městskou policií (případně Policií České republiky) a organizační složkou žalovaného, která řeší přestupky. Jelikož mu žalovaný požadované informace neposkytl ani nerozhodl o odmítnutí žádosti, je podle žalobce nečinný.

31. Žalovaný trvá na tom, že žalobci požadované informace (respektive informace, o nichž se domníval, že je žalobce požaduje) poskytl a nečinný není. Pokud žalobci poskytl jiné doklady, než zamýšlel žalobce, nejde o nečinnost.

32. Soud připomíná, že žalobce žádal o „zaslání veškeré komunikace mezi městskou policií (případně PČR) a organizační složkou městského úřadu Slaný řešící přestupky podle § 60 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jenž se týkala porušování čl. 3 odst. 2 Obecně závazné vyhlášky města Slaný č. 2/2022, kterou se reguluje rušení nočního klidu, v zařízení nazývaném Jazz Café Fany umístěném na adrese Masarykovo náměstí č. p. 4, Slaný. A to za období od 1.12.2022 doposud.“ (důraz přidán soudem).

33. Žalovaný žalobci poskytl čtyři částečně anonymizované bloky na pokutu na místě zaplacenou ze dne 8. 2. 2023, 6. 9. 2023, 12. 8. 2024 a 29. 8. 2024. Ze správního spisu je zjevné, že se jedná o tytéž pokutové bloky, které žalovaný žalobci poskytl (úplně – tedy neanonymizované) již k jeho žádosti ze dne 27. 7. 2024, kterou žalobce žádal o „opis[y] veřejných listin, které úřad a jeho organizační složky vydaly od 1. 12. 2022 – doposud v souvislosti s notorickým porušováním čl. 3 odst. 2 Obecně závazné vyhlášky města Slaný, kterou se reguluje rušení nočního klidu, v zařízení nazývaném Jazz Café Fany umístěném na adrese Masarykovo náměstí č. p. 4, Slaný“ (důraz přidán soudem).

34. Soud se žalobcem souhlasí, že způsob, jakým žalovaný jeho žádost ze dne 27. 8. 2024 vyřídil, neodpovídá obsahu žádosti.

35. Žalovaný žádost ze dne 27. 8. 2024 týkající se komunikace žalovaného s městskou a státní policií vyřídil poskytnutím totožných listin jako žádost ze dne 27. 7. 2024 o opisy veřejných listin, které vydal žalovaný a jeho organizační složky, přestože tehdy šlo o zjevně úžeji vymezené informace, než jaké žalobce žádal dne 27. 8. 2024.

36. Komunikací se běžně rozumí výměna informací. Z formulace žalobcovy žádosti je podle soudu zjevné, že žádal typově o e–maily, přípisy, informace důležité pro řízení či poznatky o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední apod. Jakkoliv soud nepopírá, že poskytnuté pokutové bloky mohou tvořit část žalobcem požadované komunikace (tj. v komunikaci předávaných informací), samotné pokutové bloky bez dalšího zjevně nevyčerpávají požadavek žalobce na zaslání komunikace mezi žalovaným a městskou policií a žalovaným a Policií České republiky. Stěží si lze představit předání takových podkladů mezi různými vykonavateli veřejné správy bez alespoň průvodního dopisu.

37. Soud v tuto chvíli nepředjímá, zda žalobcem požadovaná komunikace mezi žalovaným a městskou či státní policií existuje ani zda je žalovaný povinen ji žalobci podle informačního zákona poskytnout. Pro posouzení žaloby je podstatné pouze to, že poskytnuté listiny zjevně (plně) neodpovídají požadavku žalobce. Žalovaný přitom ve sdělení ze dne 5. 11. 2024 uvedl jen tolik, že žalobci zasílá „údaje, které si měl vyžádat“. K samotné komunikaci, která byla jádrem žádosti, se však ani slovem nevyjádřil.

38. Podle § 15 odst. 1 informačního zákona platí, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

39. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný žalobci poskytl nanejvýš část požadovaných informací, aniž by současně rozhodl o odmítnutí žádosti. Soud tedy přisvědčuje žalobci, že žalovaný jeho žádost o informace ze dne 27. 8. 2024 nevyřídil zcela, a zůstává tedy ke dni rozhodnutí soudu nečinný.

40. Žalovaný v duplice uvedl, že žalobci poskytl informace, o nichž se „domníval“, že o ně žalobce žádá. K tomu soud nad rámec nezbytného odůvodnění doplňuje, že pokud nebylo žalovanému ze žádosti ze dne 27. 8. 2024 zřejmé, jakou informaci žalobce žádá, měl ho postupem podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona vyzvat, aby žádost upřesnil (blíže srov. rozsudek NSS ze dne 18. 1. 2018, č. j. 10 As 302/2017–28, či nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. III. ÚS 3339/20). NSS v jednom ze svých rozhodnutí upozornil, že „[ž]ádost o informaci nemá být hrou na slepou bábu mezi žadatelem a povinným subjektem. Je–li zřejmé, že žadatel o informace chce určitý druh informací, které sice povinný subjekt přesně nemá, ale má informace obdobné těm, které žadatel požaduje, měl by mu to sdělit, aby žadatel případně mohl svou žádost modifikovat.“ (rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2018, č. j. 9 As 257/2017–46, č. 3848/2019 Sb. NSS). Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 41. Jelikož soud shledal žalobu důvodnou, uložil žalovanému podle § 81 odst. 2 s. ř. s. povinnost vydat rozhodnutí, tj. aby buď žalobci požadované informace v úplnosti sdělil, anebo žádost řádným způsobem rozhodnutím odmítl. K tomu soud stanovil žalovanému lhůtu 15 dnů s ohledem na § 81 odst. 2 s. ř. s. in fine ve spojení s § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nebyl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Žalobci, který byl procesně plně úspěšný, soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, přičemž tato částka sestává pouze ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 000 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 s. ř. s. k rukám žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).