Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

54 Ad 19/2021 – 22

Rozhodnuto 2022-02-18

Citované zákony (17)

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobkyně: Bc. J.B., nar. X bytem X Mgr. Petrem Smejkalem se sídlem Na Sadech 2033/21, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení – pracoviště České Budějovice se sídlem A. Barcala 1461, 370 05 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2021, č. j. 43000/012257/21/1010/PUC, sp. zn. NP/ND/111/21/3 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2021, č. j. 43000/012257/21/1010/PUC a rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Písek ze dne 3. 9. 2021, č. j. 43004/056113/21/110/PJ, se ruší a věc se vrací správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 15. 11. 2021 doručena žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované. Tím bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Písek ze dne 3. 9. 2021, č.j. 43004/056113/21/110/PJ, sp. zn. NP/ND/108/21, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyně nemá nárok na ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část a jeho výplatu z důvodu potřeby ošetřování její dcery Š.M., nar. X, za období měsíce dubna a května 2021.

2. Žalobkyně především nesouhlasila se závěrem správních orgánů, podle něhož jí nevznikl nárok na ošetřovné, protože účast na nemocenském pojištění jí vznikla až vznikem pracovního poměru dne 15. 3. 2021, ale k rozhodnuté sociální události, tj. uzavření školských zařízení došlo již dne 1. 3. 2021. Dle žalobkyně nelze jazykovým ani teleologickým výkladem § 14 a § 39 zákona o nemocenském pojištění (zákona č. 187/2006 Sb., dále jen „ZNP“) dojít k závěru, že podmínkou pro vyplácení daného ošetřovného je to, aby byl zaměstnanec pojištěn v době vyhlášení uzavření školy (školky), a že v jiný den, i když je pojištěn, nárok na dávku nemá. Pokud se zaměstnanec stane účastníkem nemocenského pojištění v době, kdy je školské zařízení uzavřeno, nastanou u něj podmínky § 39 ZNP ke dni vzniku jeho pojištění. Žadatel je v tu dobu pojištěn, zajišťuje péči o dítě mladší 10 let a školské zařízení je zavřené, nic jiného zákon neuvádí. Zákon č. 438/2020 Sb. V této souvislosti pouze doplnil, že ošetřovné se vyplácí i z důvodu mimořádného uzavření školského zařízení. Žalobkyně dále odkazovala na skutečnost, že systém nemocenského pojištění provádí čl. 30 Listiny základních práv a svobod.

3. Žalobkyně poukázala i na úpravu výplaty dlouhodobého ošetřovného, v jejímž čerpání se rodiče střídají a při výměně se nárok druhého rodiče zkoumá jako nový nárok, přestože nemoc dítěte nastala před touto událostí. V jejím případě se navíc nejednalo o žádné spekulativní uzavření pracovního poměru, neboť jí na konci února skončila rodičovská dovolená, dva týdny byla vedena v registru nezaměstnaných na úřadu práce a od poloviny března měla možnost nastoupit do pracovního poměru. Výklad žalované by vedl k tomu, že by se nemohla nechat zaměstnat a zůstala by evidována na úřadu práce. Tento výklad je jistě ovlivněn snahou státu co nejvíce omezit dopady epidemiologické krize na jeho finanční odpovědnost vůči lidem, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, čímž ale porušuje jejich ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení.

4. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí, popř. i rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalované

5. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že na základě usnesení vlády č. 100/2021 Sb. ze dne 26. 2. 2021 došlo dne 1. 3. 2021 k uzavření (téměř) všech školských zařízení, přičemž u tohoto nařízení považuje za datum vzniku sociální události (rozhodný den) 1. 3. 2021, tj. první den, kdy mohlo jinak probíhat vyučování. Podle § 40 odst. 2 věty prvé ZNP podpůrčí doba počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. Splnění podmínek nároku na ošetřovné se posuzuje ke dni vzniku sociální události, tj. ke dni uzavření škol. Podle stejného ustanovení zákona se posuzuje podpůrčí doba i v případě převzatí péče jiným oprávněným, v daném případě však žalobkyně dle údajů v žádosti o dítě pečovala sama.

6. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyni vzniklo nemocenské pojištění až dnem 15. 3. 2021, sociální událost nastala dne 1. 3. 2021, a proto žalobkyni ošetřovné za měsíce duben a květen 2021 nemohlo být přiznáno. K odkazované analogii na dávku dlouhodobého ošetřovného žalovaná uvádí, že se jedná o jinou dávku ze systému nemocenského pojištění s odlišnými podmínkami na nárok. Žalovaná dále odmítla, že by byla ovlivněna snahou co nejvíce snížit dopady koronavirové krize na finanční odpovědnost státu vůči osobám účastným na nemocenském pojištění. Žalovaná je povinna posuzovat nároky na dávky a jejich výplatu v rámci zákonných možností.

7. Žalovaná proto navrhla, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

III. Obsah správního spisu

8. Z obsahu správních spisů vyplývá mezi účastnicemi nesporný skutkový stav. Žalobkyně prostřednictvím svého zaměstnavatele, u něhož jí pracovní poměr vznikl dnem 15. 3. 2021, požádala na předepsaném formuláři o výplatu ošetřovného (konkrétně za dny 1. – 5. 4., 7. 4., 9. – 11. 4., 13. 4. 16. – 20. 4., 22. – 25. 4., 27. 4., 30. 4., 1. – 2. 5. a 7. – 9. 5. 2021), a to v souvislosti s péčí o dceru Š.M. a uzavřením zařízení Asociace jihočeských rodin, z. s. – Královská školka Heřmaň. Přípisem ze dne 2. 7. 2021 bylo žalobkyni Okresní správou sociálního zabezpečení Písek sděleno, že nárok na dávku a její výplatu nelze přiznat, neboť vznik pojištěné činnosti je ode dne 15. 3. 2021 a potřeba ošetřování při uzavření školského zařízení vznikla dne 1. 3. 2021.

9. Přípisem ze dne 27. 7. 2021 žalobkyně požádala o vydání rozhodnutí o dávce, načež byla přípisem z 10. 8. 2021 informována o zahájení řízení o nároku na dávku nemocenského pojištění – ošetřovné. Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2021 správní orgán I. stupně rozhodl, že žalobkyně nárok na ošetřovné za měsíc březen nemá. V odůvodnění uvedl, že dle § 14 odst. 1 ZNP nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění. Vznik nároku je spojen se vznikem sociální události, kterou je dle § 39 odst. 1 písm. b) bod 1 ZNP uzavření školského nebo zvláštního dětského zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě mladší 10 let jinak je, pokud k uzavření zařízení došlo nařízením příslušného orgánu mj. z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Podle § 40 odst. 2 věty první as třetí ZNP podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. V souladu se zákonem č. 438/2021 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně ZNP (dále jen „zákon o krizovém ošetřovném“) pod pojem mimořádné opatření při epidemii podřadil usnesení vlády ČR ze dne 26. 2. 2021 č. 200 publikované pod č. 100/2021 Sb. o přijetí krizového opatření, jímž se mj. od soboty 27. 2. 2021 zakazuje osobní přítomnost dětí v mateřské škole. Počátek zákazu osobní přítomnosti dětí se váže k pondělí 1. 3. 2021 a tento den je tak prvním dnem potřeby péče pro poskytování ošetřovného dle zákona o krizovém ošetřovném (dále jen „krizové ošetřovné“). Pojistný vztah žalobkyně u zaměstnavatele vznikl až dne 15. 3. 2021, ale k uzavření školky došlo již dne 1. 3. 2021. Proto žalobkyni nárok nevznikl.

10. Žalovaná v napadeném rozhodnutí zamítla odvolání žalobkyně (jehož jádro je obdobné argumentaci uvedené v žalobě), přičemž nad rámec závěrů správního orgánu I. stupně uvedla, že zákonem o krizovém ošetřovném došlo k prodloužení podpůrčí doby u ošetřovného o dobu mimořádných opatření při epidemii. Zopakovala dále, že podpůrčí doba dle § 40 odst. 2 ZNP se počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče, tzn. ode dne uzavření školského zařízení z důvodu mimořádného patření při epidemii. Z dikce zákona je zřejmé, že důležitým faktorem je ta skutečnost, že se zakazuje osobní přítomnost dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách. Zákon o krizovém ošetřovném ani ZNP neumožňují individuální stanovení prvního dne potřeby péče, tzn. dne, ke kterému se posuzují podmínky nároku na ošetřovné. Podpůrčí doba běží po celou dobu uzavření příslušného zařízení z důvodu trvání mimořádného opatření a podle § 5 odst. 1 zákona o krizovém ošetřovném se ošetřovné vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na tiskopisu. Podle § 3 odst. 3 nárok zaniká ukončením zaměstnání a ani uplatnění nároku na ošetřovné z nového zaměstnání nemůže založit nárok na ošetřovné, jestliže byl mimořádným opatřením při epidemii stanoven den 1. 3. 2021 jako první den potřeby péče.

IV. Právní názor soudu

11. Soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť obě strany s tímto postupem výslovně souhlasily.

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„s. ř. s.“).

13. Žaloba je důvodná.

14. Jak je zřejmé z výše uvedeného, podstatou sporu bylo výhradně právní posouzení nároku žalobkyně na krizové ošetřovné, neboť skutkové okolnosti byly mezi účastnicemi nesporné. Klíčovou otázkou přitom bylo, zda dle zákona o krizovém ošetřovném ve spojení s nařízením vlády č. 100/2021 Sb. došlo jednorázově k sociální události (uzavření škol a školek) určující den rozhodný pro posouzení nároku na krizové ošetřovné, tj. vznik potřeby ošetřování vůči (téměř) všem zákonodárcem zamýšleným adresátům zákona o krizovém ošetřovném.

15. Zákon o krizovém ošetřovném v § 1 odst. 1 definuje mimořádná opatření při epidemii (přičemž usnesení vlády č. 100/2021 Sb. do uvedeného rozsahu spadá), nároky dle tohoto zákona omezuje pouze na dobu platnosti mimořádných opatření, maximálně však do 30. 6. 2021 (§ 1 odst. 2) a výslovně odkazuje na užití ZNP (§ 1 odst. 3). Zákon dále mj. rozšiřuje okruh osob majících nárok na ošetřovné o osoby zaměstnané na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (§ 2 odst. 3) a řeší podmínky nároku takových osob, pokud nebyli účastni pojištění v měsíci vzniku potřeby péče (§ 3 odst. 2), výslovně spojuje zánik nároku na ošetřovné skončením zaměstnání (§ 3 odst. 3) a určuje dny, za něž nárok na ošetřovné nevzniká, tj. dobu prázdnin a ředitelského volna (§ 3 odst. 4), prodlužuje podpůrčí dobu (§4 odst. 1) či zvyšuje výši ošetřovného (§ 4 odst. 4) a určuje nejnižší možnou výši ošetřovného (§ 7 odst. 1). Zvláštní úpravu rozhodného dne pro vznik nároku nebo pojmu sociální události zákon neobsahuje.

16. Usnesením č. 200 ze dne 26. 2. 2021 publikovaným pod č. 100/2021 Sb. (jehož účinnost byla následně plynule prodloužena usneseními publ. pod č. 135/2021 Sb. a 147/2021 Sb. až do dne 11. 4. 2021) vláda s účinností ode dne 27. 2. 2021 00:00 hod. mj. omezila provoz mateřských škol podle školského zákona, a to tak, že se zakazuje osobní přítomnost dětí na předškolním vzdělávání v mateřské škole, s výjimkou mateřské školy při zdravotnickém zařízení (bod 5).

17. ZNP v § 3 písm. l) sociální událostí, s níž spojuje vznik nároku na dávku, rozumí vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, vznik potřeby ošetřování nebo péče o fyzickou osobu v případech uvedených v § 39, vznik potřeby dlouhodobé péče, nástup na peněžitou pomoc v mateřství, nástup na dávku otcovské poporodní péče a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo. (důraz doplněn)

18. Podle § 14 odst. 1 ZNP vzniká nárok na dávku, pokud podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění.

19. Podle § 39 odst. 1 písm. b) ZNP má nárok na ošetřovné zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události. Podle § 40 odst. 2 ZNP podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče.

20. Z výše uvedeného pro nyní projednávanou věc vyplývá, že nárok na tzv. krizové ošetřovné vzniká zaměstnanci, který je účasten na nemocenském pojištění (§ 6 odst. 1 a 2 a § 10 odst. 1 ZNP), pokud nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Sociální událostí, v důsledku které lze čerpat krizové ošetřovné, je vznik potřeby péče o dítě mladší 10 let.

21. Žalovaná v napadeném rozhodnutí bez bližšího odůvodnění vztahuje vznik nároku na ošetřovné pouze na případy, kdy podmínky pro tento nárok byly splněny ke dni 1. 3. 2021, kdy došlo k uzavření školských zařízení. Dle žalované je tak sociální událostí, v důsledku které lze čerpat krizové ošetřovné, uzavření školských zařízení, a proto ke dni uzavření školských zařízení musel žadatel o ošetřovné splňovat podmínky pro nárok na ošetřovné.

22. Uvedené závěry žalované, které však ona sama blíže neodůvodňuje, nemají oporu v žádném z citovaných ustanovení (v případě určení sociální události, která je důvodem pro vznik nároku na ošetřovné, je závěr žalované dokonce v rozporu se zákonnou úpravou). S žalovanou lze souhlasit toliko v tom, že dnem 1. 3. 2021, tj. prvním pracovním dnem po uzavření škol a školek, potřeba péče o dítě mladší 10 let velkému množství pečujících osob skutečně vznikla. Z žádného z citovaných předpisů ovšem nevyplývá, že by podmínky nároku na ošetřovné dle § 39 odst. 1 písm. b) ZNP byl zaměstnanec povinen splnit k prvnímu dni, kdy došlo k uzavření školských zařízení. Naopak z jazykového výkladu § 14 odst. 1 ZNP vyplývá, že podmínky nároku musí být splněny v době pojištění, žádnou další podmínku či časové omezení zákon v tomto směru nestanovuje. V době pojištění tak zaměstnanci musí vzniknout potřeba péče o dítě mladší 10 let, která je zapříčiněna mimořádným opatřením v podobě uzavření školských zařízení. Od doby vzniku této potřeby zaměstnanci počíná běžet podpůrčí doba dle § 40 odst. 2 ZNP (ta je v případě krizového ošetřovného modifikována viz. § 4 zákona o krizovém ošetřovném).

23. Jak již krajský soud uvedl, sociální událostí, v důsledku které lze čerpat ošetřovné, je potřeba péče o dítě mladší 10 let. Přestože tato potřeba v případě krizového ošetřovného vzniká zaměstnanci z důvodu uzavření školských zařízení, nemůže být první den uzavření těchto zařízení považován za jediný (rozhodný) den, ke kterému je nutné zkoumat splnění podmínek pro vznik nároku na ošetřovné. Tímto rozhodným dnem je naopak den, kdy vznikla sociální událost odůvodňující potřebu nárokování krizového ošetřovného a tím je den vzniku potřeby péče o dítě mladší 10 let. Žalovaná tak je povinna posuzovat podmínky vzniku nároku vždy individuálně ve vztahu ke každému žadateli, neboť nelze potřebu péče o dítě obecně vztáhnout ke všem zaměstnancům k datu 1. 3. 2021. Z § 39 ZNP totiž vyplývá, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který z důvodu potřeby péče o dítě nemůže vykonávat práci – podmínky nároku v podobě pojištění zaměstnance a potřeby péče tak musí být splněny současně. Lze si představit i případy, kdy rodiče dětí, jinak umístěných ve školském zařízení, mohli zabezpečit péči o ně jiným způsobem (péče prarodičů, sousedská výpomoc atd.), nárok na ošetřovné v takovém případě nevznikl, neboť nenastala potřeba péče v důsledku zavření školy, byť škola zavřena byla. Pokud by kdykoli později (do otevření školských zařízení) nastala situace, kdy by tato alternativní možnost odpadla a rodič musel začít o dítě pečovat osobně, pak by na základě výkladu žalované takový rodič nárok na ošetřovné neměl, protože by ke dni 1. 3. 2021 podmínky pro nárok na ošetřovné nesplňoval, neboť k tomuto dni mu potřeba péče o dítě fakticky nevznikla. Výklad žalované by tak de facto nutil žadatele o ošetřovné pečovat o dítě mladší 10 let již od prvního dne uzavření školských zařízení, aniž by tito žadatelé tuto potřebu fakticky měli. V případě žalobkyně by tato byla výkladem žalované fakticky nucena setrvat v evidenci úřadu práce jako nezaměstnaná, ačkoli by např. měla pracovní poměr počínající v době tohoto uzavření dlouhodobě dopředu sjednaný. Ze všech těchto důvodů je nutno posuzovat splnění podmínek nároku na dávku ošetřovného ke dni vzniku potřeby péče o dítě.

24. Uvedený závěr krajského soudu podporuje i již shora zmiňované ust. § 40 odst. 2 ZNP, které váže počátek běhu podpůrčí doby u ošetřovného právě na první den potřeby péče o dítě mladší 10 let, tedy na sociální událost, v důsledku které vzniká potřeba péče o dítě, nikoli na vznik účinků protiepidemického opatření, které jsou pouze druhotným důvodem vzniku potřeby péče o dítě, neboť v jejich důsledku jsou uzavřena školská zařízení, kam by dítě jinak bylo rodičem umístěno.

25. V souladu s názorem krajského soudu je i znění § 4 odst. 2 zákona o krizovém ošetřovném, dle něhož je možné v rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 vystřídání pečujících osob podle § 39 odst. 4 věty první ZNP i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče. Je tedy zřejmé, že rozhodným dnem, k němuž se posuzuje vznik nároku na ošetřovné, je první den vzniku potřeby péče o dítě, a to u každého rodiče individuálně. Výklad žalované, dle kterého je rozhodným dnem pro posouzení splnění podmínek nároku na krizové ošetřovné u všech žadatelů den 1. 3. 2021, kdy byla uzavřena školská zařízení, tak zjevně neodpovídá ZNP ani zákonu o krizovém ošetřovném. (důraz doplněn)

26. Výklad, který zaujala žalovaná je v rozporu i se samotným účelem krizového ošetřovného. V této souvislosti lze poukázat na důvodovou zprávu k tomuto zákonu, která pod bodem 2 obecné části uvádí: V současné době Česká republika čelí nástupu dalšího ataku koronavirové epidemie. […] Stejně jako MŠMT řeší, jak zajistit výuku při vyhlášení krizového opatření nebo nařízení mimořádného opatření spočívajícího v zákazu osobní přítomnosti žáků / studentů ve školách při výuce, je nutno z hlediska působnosti MPSV zajistit, aby rodiče dětí, na něž krizová / mimořádná opatření dopadnou, při delší nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu péče o tyto děti nezůstali bez finančních prostředků. Současná dávka – ošetřovné – tak, jak je upravena v ZNP tuto funkci zcela neplní, neboť se poskytuje nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů ve většině případů a po dobu 16 kalendářních dnů, jde–li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku (tuto dobu ani nelze přerušit). Protože lze očekávat, že (přinejmenším) mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nebo orgánů hygieny budou vyhlašována za současné epidemiologické situace častěji, než tomu bylo doposud, je potřebné přijmout právní úpravu, která na tyto situace pamatuje a řeší je. Navrhuje se proto, aby zaměstnanec byl po dobu své nepřítomnosti v práci při uzavření školy, školského zařízení a zařízení pro osoby závislé na péči (stacionáře) zabezpečen ošetřovným po celou dobu uzavření tohoto zařízení. Vychází se přitom z úprav obsažených v zákoně č. 133/2020 Sb. a z praktických zkušeností s aplikací tohoto zákona, který podstatně pomohl ve finančním zabezpečení rodin s malými dětmi. (důraz doplněn)

27. Z citované důvodové zprávy je zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo zabezpečit všechny pečující osoby, které v návaznosti na uzavření konkrétního školského zařízení nemohou pracovat. Výklad přijatý žalovanou je nepřípustně zužující, neboť okruh osob oprávněných nedůvodně omezuje, aniž by důvod pro takový výklad vyplýval z textu zákona a/nebo úmyslu zákonodárce.

28. Individuální stanovení prvního dne potřeby péče, jako dne rozhodného pro splnění zákonných podmínek pro nárok na ošetřovné, tak dle názoru krajského soudu ZNP a zákon o krizovém ošetřovném nejenže umožňují, ale přímo vyžadují, jak plyne z výše uvedeného. Ostatně i v dalších případech nároků vyjmenovaných v zákonné definici sociální události se tyto události posuzují vždy individuálně ve vztahu ke každému jednotlivému žadateli, zákon o krizovém ošetřovném v tomto směru odchylku nezavádí. Protože se nárok uplatňuje na předepsaném formuláři s uvedením jednotlivých dnů, nečiní ani prakticky žádný problém určit, kterým konkrétním dnem konkrétní osobě vznikla potřeba péče o dítě a k témuž dni posoudit splnění zákonných podmínek pro vznik nároku.

29. V případě žalobkyně platí, že ta byla účastna nemocenského pojištění od 15. 3. 2021, kdy nastoupila do pracovního poměru k zaměstnavateli – nadaci Tomistoma. Jeho prostřednictvím uplatnila nárok na ošetřovné za výše uvedené dny, kdy byla uzavřena Královská školka Heřmaň. Protože ke dni 1. 3. 2021 byla evidována na úřadu práce jako nezaměstnaná (v návaznosti na skončení rodičovské dovolené), k tomuto datu jí nemohla vzniknout potřeba péče. Ta jí vznikla až v souvislosti s nástupem do zaměstnání. Ke dni 1. 4. 2021 byly splněny všechny podmínky vyžadované ZNP i zákonem o krizovém ošetřovném, přičemž jak bylo uvedeno výše, není důvodu pro posuzování nároku ke dni 1. 3. 2021 (v ten den se sice poprvé projevily účinky plošného zavření škol, ale na žalobkyni to nemělo žádný dopad). Závěr žalované, že žalobkyni nárok na ošetřovné nevznikl, je proto v rozporu se zákonem.

V. Závěr, náklady řízení

30. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto napadené i prvostupňové rozhodnutí podle § 78 odst. 1 a 3 s. ř. s. zrušil a dle odst. 4 téhož ustanovení věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby) ve výši 2 × 3 100 Kč dle [§ 9 odst. 4, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 a 4 téže vyhlášky), celkem tedy 6 800 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně 1 428 Kč. Celkem jde tedy o částku 8 228 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Poučení

I. Vymezení věci a obsah žaloby II. Vyjádření žalované III. Obsah správního spisu IV. Právní názor soudu V. Závěr, náklady řízení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.