54 C 103/2019-174

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Kotlánovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] adresa pro doručení: [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o: vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] přikazuje: 1. [ulice] podíl ve Stavebním bytovém družstvu [část obce], se sídlem [adresa], [obec] [část obce] a k tomu vážící se práva nájmu k bytu [číslo] o velikosti 4+1 s přísl., nacházejícímu se v 3. podlaží v domě [adresa], číslo orientační 5 na ulici [ulice], blok [číslo], v [obec] [část obce].

2. Závazek vůči [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru, úvěrový účet č. [bankovní účet] v aktuální výši 154 717,70 Kč.

II. Na úplné vypořádání zaniklého společného jmění manželů je žalobkyně povinna vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 430 947,50 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na znalečném částku ve výši 5 324 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala vypořádání společného jmění manželů. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl dne [datum]. Společné jmění mezi bývalými manželi nebylo vypořádáno, když se do doby podání žaloby účastníci na jejím vypořádání nedohodli. Za trvání manželství nabyli účastníci do společného jmění na základě koupě v dubnu 2012 společný členský podíl (družstevní podíl) ve Stavebním bytovém družstvu [část obce] se sídlem [adresa] 10 o velikosti 4+1, nacházejícímu se ve 3. podlaží domu [adresa], č. or. 5 na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Předmětný družstevní byt aktuálně užívá manžel, který však nehradí nájemné řádně a včas a manželům hrozí ukončení členství. Na nájmu je dle informací žalobkyně vysoký nedoplatek. Manžel však je zcela nekontaktní, nereaguje na žádnou výzvu, poštu si nepřebírá, manželku do bytu nevpustil a vyměnil zámky. Momentálně manželka bydlí i s dětmi v [obec], kam se odstěhovala z obavy před manželem. [příjmení] vlastník bytu nepřistoupil k výpovědi z nájmu bytu, platí žalobkyně polovinu nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaný však neplatí ničeho, a proto vzniká velký dluh. Má obavu, že o byt přijdou. Proto žalobkyně navrhuje přikázání družstevního členského podílu v Stavebním bytovém družstvu [část obce] do svého výlučného vlastnictví jako jediné a možné, přičemž je si vědoma povinnosti vyplatit bývalému manželovi vypořádací podíl. Dále za trvání manželství uzavřeli účastníci společný závazek s věřitelem [právnická osoba] se sídlem [adresa], a to úvěr č. účtu [číslo] ve výši 300 000 Kč s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 2 691 Kč. Žalobkyně však od právní moci rozsudku o rozvodu manželství až do dnešního dne tento závazek hradila výlučně toliko ona, přičemž výlučně sama platila tento závazek ještě i do rozvodu manželství už od roku 2015. Tento závazek navrhovala žalobkyně vypořádat tak, že bude zavázána doplatit společný závazek až do úplného zaplacení a tato skutečnost bude zohledněna v rámci vzájemného vypořádání. Dále žalobkyně učinila předmětem vypořádání její vnos na pořízení společného družstevního podílu v Stavebním bytovém družstvu [část obce] ve výši 400 000 Kč. Započtení tohoto vnosu odůvodnila tím, že ještě před uzavřením manželství se stala výlučnou členkou Stavebního bytového družstva [část obce] se sídlem v [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Na základě smlouvy o převodu družstevního bytu a pozemku do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] mezi družstvem a jí pak došlo k převodu družstevního podílu do výlučného vlastnictví žalobkyně. Stala se tak výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] o velikosti 1+1 a podílovým spoluvlastníkem na společných částech domu na ul. [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. V době zamýšleného získání družstevního bytu na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], který je předmětem vypořádání, neměli manželé dostatek finančních prostředků na pořízení tohoto bytu. Žalobkyně tedy prodala shora uvedenou bytovou jednotku na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce] kupujícímu [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu 520 000 Kč. Tato byla ve výši 10 000 Kč uhrazena v hotovosti a ve výši 510 000 Kč pak byla uhrazena převodem na účet zřízený u [obec] spořitelny č. [bankovní účet], vedený na jméno žalovaného. Důvodem převodu finančních prostředků ve výlučném vlastnictví žalobkyně na tento účet byla skutečnost, že již dříve, v lednu 2012, si manželé z titulu záměru pořídit si větší byt, požádali o překlenovací úvěr u [ulice] spořitelny Buřinka a nechtěli kupní cenu hradit ze dvou různých účtů. S ohledem na snahu pořídit si větší byt, požádal žalovaný o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] u [právnická osoba] ve výši 300 000 Kč. Následně byla uzavřena dne [datum] smlouva o tomto úvěru pod [číslo] Tyto finanční prostředky, jak vyplývá ze samotné smlouvy, byly poskytnuty právě na úhradu převodu členských práv a povinností v družstvu, tedy pro získání bydlení. Prostřednictvím realitní kanceláře pak manželé uzavřeli dne [datum] smlouvu o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu mezi převodcem [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a mezi žalobkyní a žalovaným jako nabyvateli. Smluvní cena byla sjednána na 700 000 Kč a byla hrazena ve výši 300 000 Kč z právě poskytnutých úvěrových prostředků a zbylá část ve výši 400 000 Kč byla hrazena z prostředků žalobkyně jako výtěžek z prodeje bytu v [část obce], které byly na základě kupní smlouvy ze dne [datum] připsány po vzájemné domluvě na účet žalovaného. Je tedy zřejmé, že prostředky na pořízení družstevního bytu, který je předmětem vypořádání, byly ve výlučném vlastnictví žalobkyně a jedná se tudíž o její vnos ve výši nejméně 400 000 Kč. Konečně pak žalobkyně navrhla, aby s ohledem na již dříve pravomocné odsouzení žalovaného za domácí násilí vůči žalobkyni, jeho postoj k ní a vzájemným záležitostem po rozvodu manželství, neochotu hradit jakékoliv své i společné závazky (jen dluh na výživném pro nezletilé děti přesahuje částku 200 000 Kč), disparitu v rámci vypořádání, a to v poměru 70 % na 30 % v její prospěch.

2. U ústního jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala.

3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný a nekontaktní, soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti.

4. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů:

5. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že manželství účastníci uzavřeli dne [datum], manželka [celé jméno žalobkyně] podala dne [datum] návrh na rozvod manželství s tím, že od roku 2007 mezi nimi začalo docházet k neshodám, poté, co ji manžel napadl, byl nejprve vykázán z domu, poté byl ve vazbě a manželské soužití ukončili v roce 2011, manžel se v té době nacházel ve věznici. Manželství bylo tímto rozvedeno.

6. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl shledán vinným, že týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, způsobil svým činem těžkou újmu na zdraví a takový čin spáchal nejméně na dvou osobách a po delší dobu a jednak pod pohrůžkou násilí nutil, aby něco trpěl a spáchal takový čin na svědkovi, čímž se dopustil zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c), písm. d) trestního zák. a zločinu vydírání dle § 175 odst. 1, odst. 2, písm. e) trestního zák., za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 10 měsíců. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že nejméně od května [rok] nejprve v bytě na ulici [anonymizováno] [číslo] v [obec] [část obce] a poté od dubna [rok] v bytě na ulici [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] [část obce] do [datum], se vzrůstající intenzitou a agresivitou převážně v důsledku své žárlivosti a ve snaze mít svou manželku, poškozenou [celé jméno žalobkyně], neustále pod kontrolou a psychicky ji deptat, tuto začal postupně omezovat ve stýkání s přáteli, což ji výslovně nezakázal, ale tato setkání začal poškozené znepříjemňovat zvýšeným telefonickým kontaktováním, kdy poškozenou vyslýchal, podezříval ji, že je mu nevěrná, tyto situace provázel vulgárními nadávkami několikrát za týden, a tyto probíhaly neustále až do dne zadržení obžalovaného, dále ji omezoval způsobem, který je popsán v žalobě, vše umocňoval nadávkami, fyzickými napadeními, čímž jí běžně způsoboval hematomy na tváři, na pažích a na nohou a fackoval jí, přitom poškozoval vybavení bytu tím, že rozbil vchodové dveře, opakovaně i bytové jádro, rozbíjel o stěnu nádobí, házel je po poškozené a svou agresivitu umocňoval bodáním nože do kuchyňské linky a zařezáváním do kuchyňské linky či prkýnka, svůj psychický tlak na poškozenou projevoval také tím, že se dožadoval sexuálního uspokojování, někdy i několikrát denně, čemuž se poškozená pod jeho nátlakem s vidinou uklidnění situace raději podvolila či ze strachu přizpůsobila. Tohoto jednání se dopouštěl opakovaně ve dnech, které jsou rovněž popsány v žalobě. Ze zprávy Vězeňské služby ČR, [stát. instituce], správní oddělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl dne [datum] propuštěn z [stát. instituce] na svobodu po vykonání trestu v trvání 2 let a 10 měsíců a uvedl bydliště po propuštění [obec] [část obce], [ulice a číslo].

7. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že nezletilé děti [jméno], narozen [datum] a [jméno], narozena [datum], byly svěřeny do péče matky na dobu po rozvodu manželství s tím, že otci nebylo stanoveno výživné, protože rodiče již více jak rok nesdílí společnou domácnost, péči zajišťuje matka, přičemž otec se po celou dobu ve vazbě, kde není pracovně zařazen. Nebylo zjištěno, že by měl nějaký majetek či úspory, veškeré potřeby dětí hradí matka, proto otci nebylo možno výživné stanovit.

8. Ze smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že pronajímatel Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] dne [datum] pronajal žalobkyni bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa], na dobu určitou do [datum]. Nájemné bylo stanoveno částkou 15 000 Kč. Výše zálohy na náklady za služby spojené s užíváním bytu byl povinen zajišťovat pronajímatel a byly sjednány částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně.

9. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] a úvěru ze stavebního spoření účtem [číslo] bylo zjištěno, že účastníci stavebního spoření [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] s adresou pro zasílání korespondence [ulice a číslo], [obec] [část obce], uzavřeli smlouvu na poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 300 000 Kč. Podle bodu 2 této smlouvy překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření, poskytuje [ulice] spořitelna na účel: úhrada za převod členských práv a povinností k družstvu. Nájemní smlouva pro tyto účely měla být předložena nejpozději do [datum]. Dlužníci se zavázali společně a nerozdílně splatit [ulice] spořitelně úvěr ze stavebního spoření včetně příslušenství dle platného sazebníku ve výši 2 580 Kč pravidelnými měsíčními splátkami a dále platit společně a nerozdílně pravidelnou paušální měsíční úhradu za udržování úvěrového pojištění ve výši 111 Kč měsíčně, tedy 2 691 Kč měsíčně, vždy od 1. dne do 25. dne kalendářního měsíce. Celková částka splatná dlužníky činí 525 659,50 Kč a očekávaný počet pravidelných měsíčních plateb, závazků z překlenovacího úvěru i úvěru ze stavebního spoření, činí celkem 187. Za těchto předpokladů by úplné uspokojení pohledávek stavební spořitelny vyplývajících z této smlouvy, nastalo dne [datum].

10. Ze zprávy Stavebního bytového družstva [část obce] se sídlem [adresa], ze dne [datum] je zjištěno, že účastníci jsou společnými členy SBD [část obce] s právem k nájmu družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 1+4 na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce] od [datum]. Dle jejich evidence [celé jméno žalobkyně] s dětmi bydlí v [obec] a hradí část nájmu, [celé jméno žalovaného] byt užívá a nájem neplatí vůbec. V dubnu 2020 včetně evidují dluh na nájemném ve výši 59 789 Kč.

11. Z nájemní smlouvy SBD [část obce] ze dne [datum] je zjištěno, že [celé jméno žalovaného] a manželce [celé jméno žalobkyně] vzniklo společné členství k družstvu s tím, že uzavřeli nájemní smlouvu, když předmětem nájmu je byt [číslo] v domě [adresa], č. or. 5 na ulici [anonymizována dvě slova], blok [číslo] v [obec] [část obce], jedná se o byt o velikosti 1+4 v 3. podlaží domu sestávající z kuchyně, 4 pokojů a příslušenství včetně lodžie. Nájemní smlouva byla ujednána na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že bude automaticky prodloužena vždy o 1 rok za předpokladu, že ke sjednanému datu budou hrazeny veškeré smluvní závazky nájemce. V případě splnění sjednaných podmínek smlouvy nájemcem se po 3 letech od sjednané doby nájmu tato prodlužuje na dobu neurčitou. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum], uzavřeného dne [datum] je zjištěno, že nájemní smlouva k předmětnému bytu v [obec] [část obce], ulice [anonymizována dvě slova] [číslo], se změnila na dobu neurčitou.

12. Ze zprávy [ulice] spořitelny [obec] spořitelny ze dne [datum] bylo zjištěno, že na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] (překlenovací úvěr, dlužník [celé jméno žalovaného]) činila pohledávka ke dni [datum] (právní moc rozvodu manželství) částku 300 102,70 Kč. Do února 2016 byl úvěr splácen z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] a od března 2016 je úvěr splácen z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalobkyně] – měsíční splátka činí 2 691 Kč.

13. Ze zprávy [ulice] spořitelny [obec] spořitelny ze dne [datum] je zjištěno, že na úvěrový účet č. [bankovní účet] dlužník [celé jméno žalovaného], bylo od [datum] zasláno celkem 40 splátek v hodnotě 2 691 Kč (celkem 107 640 Kč) z účtu č. [bankovní účet], název účtu [celé jméno žalobkyně].

14. Z přípisu Stavebního bytového družstva [část obce] se sídlem v [obec] [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je upozorněna, že ke dni [datum] v souvislosti s bytem [číslo] na ulici [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] [část obce], dosud neuhradila nedoplatek na nájmu bytu za období 7/ 2019 – 6/ 2021 v celkové výši 132 013 Kč s příslušenstvím. Představenstvo družstva proto rozhodlo o udělení výstrahy před vyloučením z družstva.

15. Ze znaleckého posudku znalkyně z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] byla zjištěna obvyklá hodnota bytové jednotky 4+1, [číslo] v bytovém domě [adresa], č. or. 5 na ulici [ulice], postavené na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří s příslušenstvím a spoluvlastnickým podílem na společných částech domu [adresa] v k. ú. [část obce] u [obec], obec Ostrava, okres [okres], ve vlastnictví Stavebního bytového družstva [část obce] se sídlem [adresa], k datu zpracování posudku, ve výši 2 350 000 Kč. Kromě zjištění ohledně obvyklé hodnoty předmětného bytu v posudku znalkyně sdělila, že stav bytového domu byl zjištěn znalkyní při místním šetření na místě samém dne [datum] a podpůrně dle informací zástupkyně SBD [část obce] s tím, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl znalkyní obeslán doporučeným dopisem s datem sdělení data místního šetření. Měl zároveň možnost sjednat jiný termín, který mu vyhovuje, avšak žalovaný byt nikdy nezpřístupnil. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] nemá právo byt otevřít ani za doprovodu Policie ČR, i když v něm má trvalý pobyt, ale neužívá jej, čili nemá od něj klíče, zámek byl vyměněn a nejedná se o trestnou činnost. [ulice] šetření bylo dále provedeno vzhledem k trestné činnosti žalovaného v doprovodu Policie ČR, Městského ředitelství policie [obec], obvodní oddělení [obec] [obec], [ulice a číslo] [číslo jednací] npor. Mgr. [příjmení]. Jeden z policistů byt navštívil kvůli výtržnostem v roce 2020 a uvedený stav bytové jednotky ústně potvrdil.

16. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu a převodu pozemku do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] bylo zjištěno, že [ulice] bytové družstvo [část obce] se sídlem [adresa], jako převádějící a členem družstva [celé jméno žalobkyně], [datum narození], trvale bytem [adresa], uzavřeli smlouvu o převodu družstevního bytu a pozemku do vlastnictví nabyvatele. Předmětem převodu dle této smlouvy je družstevní byt [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím v 9. nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa].

17. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávající [celé jméno žalobkyně] a kupujícím [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je převod bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] a podílu na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] o výměře 317 m2, zapsané na [list vlastnictví] a [číslo], [katastrální uzemí]. Celková kupní cena za předmětné nemovitosti byla dohodnuta ve výši 520 000 Kč s tím, že kupní cena 10 000 Kč byla uhrazena kupujícím před podpisem této smlouvy jako záloha dne [datum] a částku ve výši 510 000 Kč převede kupující ve prospěch účtu č. [bankovní účet] vedeného u [obec] spořitelny v den podpisu smlouvy.

18. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu mezi převodcem [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa], trvale bytem [adresa žalovaného], jako nabyvatelé, za účasti M&M reality holding, a.s. se sídlem [adresa], uzavřeli smlouvu o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu a práva k uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, dle níž smlouvou úplatně převádí převodce v souladu s § 230 obchodního zákoníku a stanovami bytového družstva za smluvní cenu 700 000 Kč na nabyvatele bytovou jednotku 4+1, [číslo] nacházející se ve 3. podlaží domu [adresa] ve vlastnictví bytového družstva na adrese [adresa].

19. Z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný v období od [datum] do [datum] dluží na výživném nezletilým dětem [jméno] a [jméno] částku 301 000 Kč, když výživné mu bylo stanoveno ve výši 7 000 Kč měsíčně na obě děti pravomocným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací].

20. Ze zprávy [ulice] spořitelny [obec] spořitelny ze dne [datum] bylo zjištěno, že aktuální nesplacená výše úvěru č. [bankovní účet] činí k tomuto dni 154 717,70 Kč. Od [datum] do dnešního dne bylo zaplaceno 153 387 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalobkyně].

21. Po provedeném dokazování soud učinil skutkový závěr, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před Úřadem městského obvodu [obec] bylo rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] rozvedeno, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění je zjištěno, že od [datum] se manžel nacházel ve [stát. instituce], kde si odpykává trest odnětí svobody s plánovaným koncem věznění [datum]. Předtím byl žalovaný rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 10 měsíců s tím, že se dopustil zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí a zločinu vydírání, těchto zločinů se dopustil na své manželce. Za trvání manželství nabyli účastníci do společného jmění manželů na základě koupě v dubnu roku 2012 společný členský podíl (družstevní podíl) ve Stavebním bytovém družstvu [část obce] se sídlem [adresa] 10 o velikosti 4+1 v 3. podlaží domu [adresa], č. or. 5 na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. K dnešnímu dni předmětný družstevní byt aktuálně užívá žalovaný, který však nehradí řádně a včas nájemné spojené s užíváním bytu a manželům hrozí ukončení členství. Nájemné není hrazeno od července 2018 a v bytě je odpojena dle informace žalobkyně elektřina. Manželé jsou společnými členy SBD [část obce] s právem, spojeným s užíváním tohoto bytu, avšak žalobkyně s dětmi bydlí momentálně v [obec] a hradí část nájmu a žalovaný byt užívá sám a nájem neplatí vůbec. Za trvání manželství se účastníci stali společnými nájemci a společnými členy SBD [část obce] s právem nájmu k družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 1+4 na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce], a to od [datum]. Nájemci tohoto bytu se stali na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu od převodce [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Ještě před uzavřením manželství se stala žalobkyně výlučnou členkou Stavebního bytového družstva [část obce] se sídlem [adresa]. Na základě smlouvy o převodu družstevního bytu a převodu pozemku do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] došlo k převodu tohoto družstevního bytu do výlučného vlastnictví žalobkyně jako jediné a výlučné člence tohoto družstva. Žalobkyně se tak stala výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] o velikosti 1+1 a podílovým spoluvlastníkem na společných částech domu na ul. [ulice a číslo], [obec] [část obce]. Následně žalobkyně tuto svou bytovou jednotku prodala kupujícímu [jméno] [příjmení], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu 520 000 Kč. Výtěžek v této výši byl pak zaslán z titulu záměru manželů pořídit si větší byt a z titulu žádosti o překlenovací úvěr na bankovní účet vedený na jméno žalovaného. Pro účely úhrady za převod členských práv a povinností k družstvu, když manželé pojali úmysl koupit si větší byt, uzavřeli manželé dne [datum] se [ulice] spořitelnou [obec] spořitelny smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru č. ú. [číslo] ve výši 300 000 Kč, když překlenovací úvěr byl výslovně poskytnut na úhradu za převod členských práv a povinností v družstvu. [ulice] splátka byla sjednána ve výši 2 691 Kč a dluh měl být splacen do [datum]. Pohledávka z nesplaceného úvěru ke dni právní moci rozvodu [datum] činila částku 300 102,70 Kč, do února 2016 byl úvěr splácen z účtu žalovaného a od března 2016 úvěr platí ze svého účtu žalobkyně měsíčně ve výši 2 691 Kč a je tedy zjištěno, že aktuální výše nesplaceného úvěru ke dni [datum] činí 154 717,70 Kč a od [datum] k tomuto dni zaplatila žalobkyně sama ze svého účtu 153 387 Kč. Na dobu po rozvodu manželství byly nezletilé děti [jméno], narozen [datum] a [jméno], narozena [datum], svěřeny do péče matky. Již dne [datum] obdržela žalobkyně od SBD [část obce] výstrahu před vyloučením člena družstva, když byla informována, že dosud neuhradila nedoplatek nájmu za období od července 2019 do června 2021, což v dané chvíli činilo již dluh ve výši 132 013 Kč. Z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný za období od [datum] do [datum] dluží na výživném nezletilým dětem [jméno] a [jméno] částku 301 000 Kč, když výživné bylo stanoveno pravomocným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum]. Znaleckým posudkem pak byla zjištěna obvyklá hodnota bytové jednotky, která je předmětem vypořádání ve výši 2 350 000 Kč.

22. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

23. V daném případě manželství účastníků, uzavřené dne [datum], bylo pravomocně rozvedeno dne [datum].

24. Soud při vypořádávání společného jmění manželů vycházel z ust. § 708 a násl. občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“) s tím, že vycházel zejména z ust. § 709 odst. 1 o.z., které stanoví, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl-li jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl-li jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

25. Podle ust. § 710 o.z., součástí společného jmění pak jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže: a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

26. Podle ust. § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li a nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

27. Podle ust. § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

28. Podle ust. § 741 o.z., pak nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že: a) hmotné věci, movité, jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

29. Podle ust. § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ust. § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

30. Jak bylo shora uvedeno, předmětem vypořádání žalobkyně učinila jednak družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [část obce] a s tím spojené právo nájmu k bytu [číslo] o velikosti 4+1 s příslušenstvím, nacházejícímu se v 3. podlaží domu [adresa], č. or. 5 na ulici [ulice], blok [číslo] v [obec] [část obce]. V tomto případě je nutno mít na zřeteli, že podle ust. § 739 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, společné členství manželů v bytovém družstvu spojuje se skutečností, že je družstevní podíl součástí společného jmění manželů a zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku a dále učinila předmětem vypořádání závazek z překlenovacího úvěru u [ulice] spořitelny, a.s specifikovaného shora.

31. K návrhu žalobkyně na vypořádání společného jmění manželů způsobem, který stanoví disparitu podílů v poměru 70: 30 % ve prospěch žalobkyně, se soud musel v první řadě zabývat posouzením, zda pro takové vypořádání jsou v daném případě podmínky. Důvody žalobkyně pro uplatnění disparity podílů na získaném společném majetku pak soud v tomto poměru na straně žalobkyně shledal.

32. Pro posouzení možné disparity podílů při vypořádání společného jmění manželů je vedle okolností samotných nutno přihlédnout také k jejich intenzitě v době trvání či časového rozsahu jejich existence. V judikatuře jsou však důvody možné disparity vykládány poměrně široce, zejména pak je zohledňováno ust. § 742 odst. 1 písm. d), e) a f). Avšak všechny směřují k tomu, aby vypořádání majetkového společenství manželů bylo spravedlivé. Takový postup je rovněž v souladu s principem ochrany dobrých mravů. Zde je pak otevřen prostor pro to, aby součástí úvahy o vypořádání byl brán například i ohled na negativní okolnosti v manželství (viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5384/2015). Zohlednění nežádoucího chování některého z manželů vůči druhému manželovi nebo členům rodiny zapadá v základu do širšího rámce varianty vymezené v § 742 odst. 1 písm. e). V dané souvislosti rozhodnutí zdůrazňuje, že má-li být při vypořádání společného majetku zohledněna péče o rodinu, musí též platit i pro její nedostatek (negaci) a také pro její protiklad, neboť jde o různé strany téhož. Důvodem k disparitě pak může být například protiprávní jednání jednoho z manželů proti členům (užší) rodiny, výkon trestu odnětí svobody, bezdůvodné opuštění společné domácnosti, vyhýbání se práci a jiné. Modelovým příkladem disparity založené na takto nevhodném chování manželů v rámci rodiny, resp. protiprávním jednání v rámci rodiny, je domácí násilí. To je nyní posuzováno podstatně přísněji. Podle uvedené judikatury nejvyššího soudu, třeba to, že se jeden z manželů dopouštěl vůči členům rodiny násilného jednání, je nutno zhodnotit při úvaze o stanovení výše podílů i při posuzování, komu přikázat věc, kterou chtějí oba účastníci. V úvahu je třeba vzít rovněž intenzitu, dobu trvání a všechny další okolnosti případu, které mohou mít vliv na posouzení věci, v souladu s principem dobrých mravů. I zde je významné, zda mělo násilí přímý dopad na společný majetek, není to však nezbytná podmínka pro stanovení odlišné velikosti podílu. Úvahy o disparitě jsou dle platné judikatury nejvyššího soudu na místě také tehdy, pokud dochází k omezování možného užívání majetku jedním z manželů mezi zánikem společného jmění a jeho vypořádáním. Například jde o situace, kdy má jeden z manželů zájem nemovitost užívat a z objektivních důvodů či subjektivních důvodů, není takové užívání realizováno, důsledkem čehož může být mimo jiné nutnost vynakládat finanční prostředky na zajištění bydlení jiným způsobem. Podle nejvyššího soudu může jít například o stav, kdy vztahy bývalých manželů objektivně neumožňují vzájemné soužití, dochází k tzv. domácímu násilí apod. K zohlednění skutečností svědčících pro disparitu by měl soud přihlédnout i bez návrhu účastníků. V každém jednotlivém případě je třeba zkoumat přítomnost důvodů disparity samostatně, když je třeba zkoumat také jejich intenzitu. V tomto posuzovaném případě pak soud shledal zcela podmínky pro stanovení disparity podílů, a to i v navrhovaném rozsahu 70: 30 % ve prospěch žalobkyně. Je nepochybně prokázáno, že žalovaný se dopustil vůči žalobkyni domácího násilí, za což byl pravomocně odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody nepodmíněně v trvání 2 let a 10 měsíců. Dále je třeba zohlednit skutečnost, jak se chová v rámci užívání společného bytu vážícího se k členskému podílu, když byt užívá sám, žalobkyně užívat byt nemůže, protože vyměnil zámky a nemá do bytu přístup, přičemž vynakládá při péči o dvě nezletilé děti, které jí byly svěřeny do výchovy a výživy, nemalé finanční prostředky na bydlení v [obec]. Bydlení v [obec] si vybrala pro obavy z žalovaného s ohledem na velkou vzdálenost od jeho bydliště. Od právní moci rozvodu manželství pak žalobkyně pro zachování existence nájemního vztahu platí alespoň 50 % nájmu, ačkoliv v bytě nebydlí. Přesto však již dostala výstrahu k výpovědi z nájmu bytu. Žalovaný byt nezpřístupnil ani soudní znalkyni pro účely ocenění bytu. Žalobkyně přitom navrhla, aby byt jí byl přikázán k dalšímu výlučnému užívání, má svěřeny do péče dvě společné děti, přičemž je opět prokázáno, že žalovaný k dnešnímu dni dluží značnou částku na výživném, což bylo zjištěno naposledy trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum], kdy žalovaný dluží na výživném za období od [datum] do [datum] částku 301 000 Kč a tato částka se měsíčně dle žalobkyně zvyšuje. Žalobkyně tak fakticky žalovanému umožňuje, aby předmětný byt užíval, protože pro zachování společného vlastnictví plní alespoň své závazky vážící se k tomuto bytu a je připravena vyrovnat závazky i za žalovaného. Soud proto rozhodl, že družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [část obce] s právem nájmu k bytu [číslo] o velikosti 4+1 v domě [adresa], č. or. 5 na ulici [ulice] v [obec] [část obce], přikáže do výlučného vlastnictví žalobkyně.

33. Předmětem vypořádání dále žalobkyně učinila závazek vůči [ulice] spořitelně [obec] spořitelny na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Za trvání manželství žalovaný platil ze svého účtu na poskytnutý překlenovací úvěr, který si účastníci sjednali ve výši 300 000 Kč, na základě smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru ze dne [datum], kdy do února 2016 sjednané splátky, avšak od března 2016 splácela tento úvěr pouze žalobkyně ze svého prostřednictvím svého bankovního účtu. Činila tak i po právní moci rozvodu manželství až dosud. Zprávou [ulice] spořitelny [obec] spořitelny je pak zjištěno, že aktuální nesplacená výše úvěru ke dni rozhodnutí soudu činí částku 154 717,70 Kč, přičemž od [datum] k tomuto dni zaplatila sama žalobkyně částku ve výši 153 587 Kč. Soud tedy vyhověl návrhu žalobkyně a zůstatek překlenovacího úvěru shora citovaného přikázal k doplacení žalobkyni. Učinil tak samozřejmě i z důvodů, že žalovaný již po mnoho let nemá zájem na úvěr platit ničeho, což by mělo za následek dopad na společné jmění, respektive na případnou exekuci i vůči majetku žalobkyně. Z těchto důvodů je připravena úvěr doplatit.

34. Právě pro určení výše vypořádacího podílu pak žalobkyně uplatnila způsob vypořádání ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. c) o.z., podle něhož nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ust. § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla, a to, že každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Na vnos je třeba pro účely vypořádání pohlížet jako na pohledávku manžela, který jej vynaložil na jedné straně a jako pasivum společného jmění na straně druhé. Vždy záleží pouze na manželovi, který vynaložil prostředky ze svého výlučného majetku na majetek náležející do SJM, zda tento náklad bude požadovat zpět nebo nikoliv, jedná se o jeho právo. V tomto případě je soud vázán návrhy účastníků.

35. V daném případě žalobkyně uplatnila vnos z jejich výlučných prostředků na pořízení společného členského podílu v SBD [část obce], a to ve výši 400 000 Kč. K tomu uvedla, že ještě před manželstvím byla výlučnou členkou Stavebního bytového družstva [část obce] se sídlem [obec] [část obce] a na základě smlouvy o převodu družstevního bytu a převodu pozemku do vlastnictví člena družstva ze dne [datum], poté došlo k převodu tohoto družstevního bytu do výlučného vlastnictví žalobkyně jako jediné a výlučné člence tohoto družstva. Stala se tak výlučný vlastníkem bytové jednotky [číslo] o velikosti 1+1. V době zamýšleného získání družstevního bytu manželi na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] neměli manželé dostatek finančních prostředků na pořízení tohoto bytu. Žalobkyně proto prodala svou bytovou jednotku na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] panu [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu 520 000 Kč. Tato částka byla uhrazena v hotovosti, byť byla na přání obou účastníků zaslána na účet vedený na jméno žalovaného. Z této částky pak žalobkyně uplatnila 400 000 Kč. Tato částka pak byla zaslána na účet převádějící [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] [část obce], a to v souvislosti se smlouvou o převodu členských práv a povinností k Bytovému družstvu [část obce] a převodem bytu [číslo] o velikosti 4+1 v 3. podlaží [adresa], [adresa žalobkyně a žalovaného], ve vlastnictví bytového družstva, resp. SBD [část obce] se sídlem v [obec] [část obce]. Za převod byla sjednána úplata ve výši 700 000 Kč smlouvou ze dne [datum]. Na tuto částku tedy žalobkyně zaplatila ze svých výlučných prostředků částku 400 000 Kč, což byl výtěžek z prodeje bytu v jejím výlučném vlastnictví a dalších 300 000 Kč manželé uhradili z překlenovacího úvěru [ulice] spořitelny [obec] spořitelny, který si vzali ve výši 300 000 Kč. Je tedy nepochybné, že žalobkyně vynaložila ze svých výlučných prostředků na společné jmění manželů, tedy společný družstevní podíl v SBD [část obce], minimálně částku 400 000 Kč. Má tedy právo vůči žalovanému na vypořádání této částky jako svého vnosu.

36. Vypořádací podíl účastníků soud stanovil následovně:

37. Ustanovení § 742 o.z. stanoví základní pravidla pro vypořádání SJM na základě rozhodnutí soudu. Základ soudního vypořádání je zakotven v ust. § 740 o.z. Pravidla, která umožňují soudu dospět k odlišné velikosti podílu, jsou vymezena především v § 742 odst. 1 o.z. K tomuto ustanovení se vztahuje většina dosud použitelné judikatury týkající se disparity podílu. Soud vycházel ze způsobu určení výše podílu každého z manželů s odkazem na ust. § 742 o.z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2020/2018). Soud určil výši podílu každého z manželů takto: Celkovou hodnotu majetku společného jmění manželů v daném případě představuje tržní hodnota družstevního bytu ve výši 2 350 000 Kč (výchozí částka) a od této částky (celkové hodnoty majetku v SJM) soud odečetl vnos žalobkyně ve výši 400 000 Kč. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení podílu pro každého z účastníků. V daném případě s ohledem na disparitu podílu, kterou soud stanovil v poměru 70 %: 30 % činí podíl žalobkyně 1 365 000 Kč (70 %) a podíl žalovaného 585 000 Kč (30 %). Společný závazek obou účastníků u [ulice] spořitelny [obec] spořitelny činí ke dni rozhodnutí soudu 154 717,70 Kč. Dluh ve výši jedné poloviny připadá k tíži žalobkyně, když se jedná o společný dluh, což představuje částku 77 358,85 Kč. Pokud tedy žalobkyně má žalovanému vyplatit podíl z hodnoty členského podílu družstevního bytu ve výši 585 000 Kč, je nutno tuto částku snížit o druhou polovinu závazku u [ulice] spořitelny [obec] spořitelny, který jde k tíži žalovaného, tedy ve výši 77 358,85 Kč. Po odečtu tedy vychází částka ve výši 507 641,15 Kč. Protože však žalobkyně po právní moci rozvodu od [datum] zaplatila na tento závazek ze svého částku 153 387 Kč, jde k tíži žalovaného rovněž polovina této částky, která tvoří jeho dluh ve výši 76 693,50 Kč. Po odečtení této částky pak činí vypořádací podíl, který je povinna žalobkyně vyplatit žalovanému po odečtení vnosu a společných závazků částku 430 947,50 Kč. Tuto částku soud žalobkyni zavázal zaplatit k rukám žalovaného ve smyslu ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě si žalobkyně podala žalobu na vypořádání společného jmění manželů, avšak jejímu návrhu co do výše vypořádání nebylo vyhověno, neboť původně vycházela z nižší tržní hodnoty bytu a navrhovala, aby naopak žalovaný byl povinen vyplatit jí vypořádací podíl. S ohledem na výsledek sporu však nelze říci jednoznačně, který z účastníků a v jakém poměru byl v řízení úspěšnější, aby mohl soud rozhodnout o nákladech řízení tak, že je přiznává jedné či druhé straně, když žalobkyně byla úspěšná, pokud navrhovala přikázat členský podíl v SBD a společný závazek její osobě, ohledně vypořádání tak jak navrhovala, úspěšná nebyla.

39. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

40. Státu v tomto případě vznikly náklady na vyplacení odměny znalkyni, které byla vyplacena ve výši 10 648 Kč.

41. Žalobkyně je soudem osvobozena od placení soudních poplatků, a proto soud vůči žalobkyni státu právo na náhradu nákladů řízení jemu vzniklých nepřiznal. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě polovinu nákladů státu, vynaložených na znalečné ve výši 5 324 Kč, ve lhůtě splatnosti dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení