54 C 228/2020-107

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalované: ; [celé jméno žalované], IČO: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] vedlejší účastník: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 48.920,50 Kč s příslušenstvím - náhrada škody takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48.920,50 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 10 % ročně z částky 48.920,50 Kč ode dne 1. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26.840 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 48.920,50 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] bylo žalobkyni jako člence [anonymizována dvě slova], stavební bytové družstvo, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ družstvo“) doručeno rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva pro porušení povinností člena družstva zvlášť závažným způsobem. Proti rozhodnutí představenstva družstva podala žalobkyně prostřednictvím žalované jako své právní zástupkyně odvolání, o kterém mělo být rozhodnuto shromážděním delegátů. Dne [datum] podala žalobkyně prostřednictvím žalované žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], návrh žalobkyně zamítl. [název soudu] jako soud odvolací následně o odvolání žalobkyně rozhodl tak, že potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, když uvedl, že soudní přezkum procesu vyloučení člena družstva je možný pouze u konečného rozhodnutí orgánu družstva. [název soudu] citovaným rozsudkem zároveň uložil povinnost žalobkyni k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 48.920,50 Kč. V důsledku nesprávného postupu žalované, která jako advokát podala žalobu proti rozhodnutí představenstva družstva a nikoli proti rozhodnutí shromáždění delegátů, tak žalobkyni vznikla škoda ve výši 48.920,50 Kč, představující náklady soudního řízení, které byla nucena uhradit družstvu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum]. Uvedla, že nárok žalobkyně není po právu, neuznává jej ani z části a navrhuje zamítnutí žalobního návrhu v celém jeho rozsahu. Žalovaná si nebyla vědoma, jakou konkrétní povinnost dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, měla porušit. Dne [datum] žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně obdržela informaci ze strany družstva, dle které shromáždění delegátů nepřijalo odvolání žalobkyně proti vyloučení z družstva, konečné rozhodnutí shromáždění delegátů však žalovaná nikdy neobdržela. Žalovaná vedena úvahou, že rozhodnutí představenstva družstva zůstává v platnosti, podala s ohledem na běh prekluzivní lhůty pro uplatnění obrany dne [datum] žalobu ke [název soudu] na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva, neboť žalobkyni ani žalované nikdy nebylo doručeno konečné rozhodnutí shromáždění delegátů o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí představenstva družstva. [název soudu] žalobu projednal, vadu žalobního návrhu neshledal a vyčíslil náklady řízení. Žalovaná uvedla, že příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokáta a vznikem škody je dána tehdy, nebýt pochybení advokáta, byl by klient v řízení úspěšný. Žalobkyně však v řízení úspěšná nebyla, když také [název soudu] potvrdil rozsudek [název soudu], kterým byl návrh žalobkyně na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva zamítnut. Náklady řízení vyčíslené [název soudu] tak nemohou být škodou, která žalobkyni vznikla v důsledku jednání žalované.

3. Žalobkyně následně podáním doručeným soudu dne [datum] a [datum], a též u jednání konaného dne [datum], doplnila, že dle § 619 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, zaniká členství vylučované osoby doručení rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zamítnutí námitek pak mohla žalobkyně podat návrh soudu na určení neplatnosti takového rozhodnutí. Žalobkyni ani žalované však žádné rozhodnutí shromáždění delegátů o námitkách (odvolání) žalobkyně proti rozhodnutí představenstva družstva doručeno nebylo, nebyl tedy důvod podávat žalobu ke [název soudu] a již vůbec pak nebylo možné žalovat určení neplatnosti prvostupňového orgánu družstva (představenstva). Žalobkyně opětovně uvedla, že v daném řízení uplatňuje nárok na škodu způsobenou nikoli tím, že by kvůli pochybění žalované ztratila možnost domoci se svého práva, ale tím, že v důsledku jednání žalované byl zahájen spor, který neměl šanci na úspěch, přičemž v důsledku těchto skutečností žalobkyni vznikla škoda spočívající ve zmenšení jejího majetku o náklady řízení, které byla povinna uhradit družstvu. Žalobkyně závěrem odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2012, sp.zn. 25 Cdo 1084/2011.

4. Žalovaná v rámci svého doplnění ze dne [datum] a [datum] a v rámci jednání konaného u soudu dne [datum] doplnila, že ve snaze chránit práva žalobkyně a po projednání situace s žalobkyní podala žalobu ke [název soudu] na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva, když o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí představenstva družstva muselo být rozhodnuto, ačkoli žalobkyni ani žalované takové rozhodnutí doručeno nebylo. Postup v případě nepřijetí (nerozhodnutí) o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí představenstva družstva nebyl nikde stanoven, žalovaná proto jako jedinou správnou možnost v zájmu ochrany žalobkyně jako své klientky viděla v podání žaloby ke Krajskému soudu v Brně. V rámci svého podání ze dne [datum] žalovaná vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace, když dle názoru žalované žalobkyně vytýká pochybení Krajskému soudu v Brně, nikoli žalované jako advokátce. Žalobkyně závěrem odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2013, sp.zn. 29 Cdo 3562/2011.

5. Podáním doručeným soudu dne [datum] vstoupila do řízení [právnická osoba] [ulice] pojišťovna, [IČO], se sídlem [adresa], jako vedlejší účastník na straně žalované. Ve svém vyjádření ze dne [datum] vedlejší účastník uvedl, že [název soudu] v rámci odůvodnění svého rozhodnutí připustil existenci rozhodnutí shromáždění delegátů, důvod pro podání žaloby ke [anonymizována dvě slova] zde tedy byl (ačkoliv vedlejší účastník uvedl, že tato měla směřovat proti rozhodnutí shromáždění delegátů, nikoli proti rozhodnutí představenstva družstva) a je nutné zabývat se otázkou, zda by v případě správně podané žaloby byla žalobkyně ve věci úspěšná.

6. Soud provedl dokazování obsahem následujících listin: -) rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] – čl. 5 -) smlouva o nájmu družstevního bytu [datum] – čl. 8 -) výpis z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] – čl. 10 -) rozhodnutí představenstva [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum], čj. [číslo], o vyloučení žalobkyně z členství v družstvu pro porušování povinností člena družstva zvlášť závažným způsobem – čl. 11 -) odvolání proti vyloučení pro porušování povinností člena družstva zvlášť závažným způsobem ze dne [datum] – čl. 12 -) žaloba na určení neplatnosti [anonymizováno 7 slov] o vyloučení člena bytového družstva ze dne [datum], čj. [číslo] – čl. 13 -) rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] – čl. 15 -) odvolání žalobkyně proti výroku I. a II. rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] – čl. 19 -) rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] – čl. 21 -) potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] o odchozí úhradě žalobkyně ve výši 48.920,50 Kč ze dne [datum] – čl. 26 -) výzva k náhradě vzniklé škody ze dne [datum] – čl. 27 -) výzva k náhradě nákladů řízení ze dne [datum] – čl. 28, včetně podacího lístku ze dne [datum] – čl. 29 -) odvolání žalobkyně proti vyloučení z družstva – sdělení schůze shromáždění delegátů [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] – čl. 40 -) dopis ze dne [datum] – vyloučení pro porušování povinností člena družstva zvlášť závažným způsobem - čl. 41 -) emailová komunikace mezi právním zástupcem žalobkyně (resp. pověřenou osobou - [anonymizováno] [příjmení]) a žalovanou ze dne [datum] a [datum] – čl. 42 -) listina bez data podepsaná žalobkyní, o průběhu schůzky žalobkyně a žalované dne [datum] – čl. 43 -) zrušení plné moci ze dne [datum] – čl. 44 -) rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] – čl. 46 -) Usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] -) stanovy družstva – notářský zápis ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] – čl. 72 7. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobkyně dnem právní moci rozsudku (tj. [datum]) nabyla členský podíl v [anonymizováno 5 slov], s nímž bylo spojeno právo nájmu družstevního bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec] (dále jen„ byt“).

8. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že družstvo přenechalo žalované jako nájemkyni do užívání předmětný byt na dobu neurčitou.

9. Z rozhodnutí představenstva družstva ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že představenstvo družstva rozhodlo o vyloučení žalobkyně z družstva pro porušování povinností člena družstva zvlášť závažným způsobem spočívající v prodlení s úhradou nájemného. Rozhodnutí obsahovalo poučení, dle kterého má člen družstva právo podat odvolání proti rozhodnutí představenstva o vyloučení ke shromáždění delegátů ve lhtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení. Nebylo-li by právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí vyloučení, právo na odvolání zaniká.

10. Z odvolání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím žalované jako své právní zástupkyně podala odvolání proti vyloučení pro porušování povinností člena družstva zvlášť závažným způsobem ke shromáždění delegátů.

11. Z žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím žalované podala návrh na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva [anonymizováno 5 slov], o vyloučení člena bytového družstva ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

12. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], byla žaloba ze dne [datum] zamítnuta (výrok I.) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit družstvu náklady řízení ve výši 27.104 Kč (výrok II.) Z odůvodnění se podává, že nájem předmětného bytu na žalobkyni přešel dne [datum] nabytím právní moci rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], nikoli až uzavřením nájemní smlouvy dne [datum]. Dne [datum] tak žalobkyni vznikla povinnost hradit nájem. Jelikož se žalobkyně dostala do prodlení s úhradou nájmu, když jí provedené platby byly družstvem řádně započteny na úhradu předešlých dlužných měsíců, dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla z družstva vyloučena v souladu se zákonem a žalobu zamítl.

13. Z odvolání žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím žalované napadla výroku I. a II. rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací].

14. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], byl rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], potvrzen (výrok I.) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit družstvu náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 39.264,50 Kč (výrok II.) a náklady řízení odvolacího ve výši 9.656 Kč (výrok III.) Odvolací soud odkázal na správná skutková zjištění soudu prvního stupně týkající se procesu vyloučení člena žalovaného z družstva. Z odůvodnění se dále podává, že člen družstva má právo pouze na přezkoumání konečného rozhodnutí shromáždění delegátů, jelikož se jedná o dvoustupňový proces vyloučení člena z družstva. Odvolací soud uvedl, že žalobu nelze považovat za nepřesnou nebo neurčitou, když se žalobkyně jasně a určitě domáhala určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva. Napadla-li žalobkyně rozhodnutí představenstva družstva jako prvostupňového orgánu, nikoli konečného rozhodnutí delegátů jako orgánu odvolacího, pak žalobě nemohlo být již jen z tohoto důvodu vyhověno a Vrchní soud v Olomouci proto rozsudek Krajského soud v Brně jako věcně správný potvrdil.

15. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] uhradila ve prospěch družstva částku ve výši 48.920,50 Kč.

16. Z dopisu ze dne [datum] a bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě vzniklé škody ve výši 48.920,50 Kč v důsledku nesprávně podané žaloby, a to do [datum].

17. Z dopisu ze dne [datum] včetně podací lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k náhradě vzniklé škody a upozornila ji na možnost uplatnění nároku soudní cestou.

18. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně obdržela ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky družstva, dopis označený jako Věc: odvolání paní [celé jméno žalobkyně] proti vyloučení z družstva – sdělení o usnesení schůze shromáždění delegátů [anonymizováno 5 slov]. Z dopisu se podává, že schůze delegátů družstva obdržela odvolání žalobkyně proti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně, toto odvolání projednalo a rozhodlo o nepřijetí odvolání žalobkyně.

19. Z notářského zápisu ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], bylo zjištěno, že shromáždění delegátů schválilo změnu obsahu stanov a celý jejich obsah byl nahrazen novým zněním, jež je součástí notářského zápisu. Dle čl. 23 bod 7 a 8 stanov družstva pak rozhodnutí shromáždění delegátů o potvrzení rozhodnutí o vyloučení člena z družstva se vylučovanému členovi doručí do vlastních rukou s tím, že jeho členství zanikne marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy vylučovanému členovi bylo doručeno rozhodnutí shromáždění delegátů a zamítnutí jeho námitek.

20. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné, pro věc podstatné, skutečnosti. Žalovaná navrhla provedení důkazu dohodou o narovnání mezi žalobkyní a družstvem. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezpochybnila existenci této dohody, považoval soud tuto skutečnost za nespornou. Soud dále zamítl návrh vedlejšího účastníka na provedení důkazu zápisem z 65. schůze delegátů družstva ze dne [datum], za účelem zjištění zda žaloba neměla být podána vůbec nebo měla být podána žaloba s jiným petitem. Soud dospěl k závěru, že rozhodné skutečnosti je schopen nade vší pochybnost posoudit z listinných důkazů již provedených. Provedení dalších důkazů by již nijak nepřispělo k objasnění skutkového stavu věci, soud proto návrhu vedlejšího účastníka na provedení důkazů zápisem z 65. schůze zamítl.

21. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

22. Z jednotlivých listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový děj. Žalobkyně dne [datum] nabyla členský podíl v [anonymizováno 5 slov], s nímž bylo spojeno právo nájmu družstevního bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Dne [datum] představenstvo družstva rozhodlo o vyloučení žalobkyně z družstva pro porušování povinností člena družstva zvlášť závažným způsobem spočívající v prodlení s úhradou nájemného. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím žalované jako své právní zástupkyně dne [datum] odvolání ke shromáždění delegátů. Dne [datum] obdržela žalovaná informaci ze strany družstva, že schůze delegátů družstva rozhodla o nepřijetí odvolání žalobkyně. Žalobkyně i žalovaná shodně uvedly, že samotné rozhodnutí shromáždění delegátů nikdy neobdržely, byla jim známa pouze informace, že k takovému rozhodnutí mělo dojít. Žalovaná následně dne podala u [název soudu] žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva. [název soudu] návrh žalobkyně zamítl s tím, že žalobkyně byla v prodlení s úhradou nájemného a tedy z její strany došlo k zvlášť závažnému porušení povinností člena družstva, pro které družstvo oprávněně vyloučilo žalobkyni z družstva. [název soudu] jako soud odvolací potvrdil rozhodnutí [anonymizována dvě slova] v [obec] jako věcně správně. Uvedl však, že žaloba měla být zamítnuta již jen z toho důvodu, že směřovala vůči nesprávnému rozhodnutí orgánu družstva. V souvislosti s řízením vedeným před [název soudu] a [název soudu] byla žalobkyni uložena povinnost uhradit družstvu náklady v celkové výši 48.920,50 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě vzniklé škody ve výši 48.920,50 Kč v důsledku nesprávně podané žaloby, a to do [datum], opětovně pak žalovanou vyzvala předžalobní výzvou dne [datum].

23. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/1996 Sb. v platném znění (dále jen„ zákon o advokacii“).

24. Podle § 3 odst. 1 zákona o advokacii je advokát při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

25. Podle § 16 odst. 1 zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

26. Podle § 16 odst. 2 zákona o advokacii při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

27. Podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

28. Podle § 24 odst. 4 zákona o advokacii se advokát nebo společnost odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

29. Po posouzení zjištěného skutkového stavu a jeho podřazení pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, žalobní návrh byl podán důvodně.

30. Klient není práva znalý (ve větší či menší míře), proto vstupuje do smluvního vztahu s advokátem, který naopak právní znalosti a vědomosti má. Ve prospěch klienta a k prosazení jeho oprávněných zájmů je advokát povinen využít veškeré zákonné prostředky; způsobí-li advokát v důsledku chybného výkonu advokacie klientovi újmu, nese za ni odpovědnost dle zákona o advokacii. Odpovědnost dle zákona o advokacii je speciální k obecné právní úpravě obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve vztahu k § 2894 a násl. občanského zákoníku a zejména ve vztahu ke zvláštnímu typu odpovědnosti za škodu způsobenou informací nebo radou podle § 2950 občanského zákoníku.

31. Soud zabýval splněním předpokladu pro založení odpovědnosti advokáta za škodu vzniklou v souvislosti s výkonem advokacie podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii v podobě výkonu advokacie, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Odpovědnost za újmu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie je založena na objektivním principu, tedy bez zřetele na zavinění; zavinění žalované proto nebylo nutné zjišťovat.

32. Žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně podala dne [datum] žalobu ke [název soudu] na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva. Pochybení žalované je tak třeba spatřovat v tom, že jako advokátka podala žalobu vůči nesprávnému rozhodnutí orgánu družstva, tedy vůči rozhodnutí představenstva družstva, nikoli proti rozhodnutí shromáždění delegátů, které mělo rozhodovat o opravném prostředku proti rozhodnutí představenstva družstva. Žalovaná svým jednáním (podáním žaloby) zapříčinila zahájení řízení, které bylo zjevně bezúspěšné a rovněž také nedůvodné. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve svém § 619 stanoví, že členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že rozhodnutí shromáždění delegátů o odvolání žalované proti rozhodnutí představenstva družstva nebylo žalobkyni ani žalované doručeno a existovala zde pouze vědomost žalované o zamítavém stanovisku shromáždění delegátů ve věci odvolání proti rozhodnutí představenstva družstva. Jelikož rozhodnutí shromáždění delegátů nebylo žalované (a ani žalobkyni) řádně doručeno, a bylo jim pouze nejasným způsobem oznámeno, že shromáždění delegátů nepřijalo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí představenstva družstva o jejím vyloučení z družstva, nebyly splněny podmínky pro vyloučení žalobkyně z družstva. Nemůže pak obstát tvrzení žalované, že ve prospěch žalobkyně činila všechny možné kroky k ochraně jejich práv, aby žalobkyni neuplynula prekluzivní lhůta pro podání žaloby na určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek proti rozhodnutí představenstva družstva. Tuto skutečnost nelze považovat za liberační důvod ve smyslu § 24 odst. 4 zákona o advokacii, když proces vyloučení žalobkyně jako člena družstva nebyl z důvodu doručování řádně dokončen. Žalovaná naopak svým konáním (podáním žaloby) zahájila zjevně bezúspěšné řízení, na jehož základě žalobkyni vznikla škoda v podobě nákladů řízení, které musela jako neúspěšný účastník uhradit družstvu. Odkaz žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2013, sp.zn. 29 Cdo 3562/2011, není pro její obranu přiléhavý. Z citovaného usnesení plyne, že:„ …rozhoduje-li o vyloučení z družstva namísto členské schůze shromáždění delegátů, běží tříměsíční lhůta pro uplatnění práva na soudní přezkum platnosti rozhodnutí o vyloučení (až) ode dne, kdy se vylučovaný člen mohl dovědět o tom, že se shromáždění delegátů konalo…“ Z uvedeného je tedy rovněž zřejmé, že soudnímu přezkumu podléhá rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení člena z družstva, nikoli rozhodnutí představenstva družstva, jak učinila žalovaná podáním žaloby ke Krajskému soudu v Brně. Citované usnesení Nejvyššího soud se nadto zabývalo případem, kdy byla lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí o vyloučení člena z družstva počítána ode dne konání shromáždění delegátů, o kterém však vylučovaná osoba nevěděla.

33. Námitku žalované ohledně nedostatku pasivní legitimace soud považoval za zjevně nedůvodnou. Žalobkyně se svým návrhem zcela jednoznačně domáhala náhrady škody, která vznikla jednáním žalované spočívající v zahájení sporu, který neměl být vůbec zahájen, nikoli nesprávného úředního postupu či vydání nesprávného rozhodnutí [název soudu]. Žalobkyně v odůvodnění svého návrhu sice vytkla nesprávnost postupu [název soudu], který dle jejího názoru měl žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva zamítnout, žalobním návrhem se však zcela jednoznačně a srozumitelně domáhala náhrady škody způsobené žalovanou, nikoli [název soudu].

34. S ohledem na vše výše uvedené soud návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že byly naplněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobkyni ve smyslu § 24 zákona o advokacii. Žalovaná jako advokátka a osoba znalá práva, podala žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí nesprávného orgánu družstva. Svým jednáním tak zapříčinila zahájení řízení, v jehož důsledku vznikla žalobkyni povinnost uhradit náklady řízení před [název soudu] a [název soudu] v celkové výši 48.920,50 Kč. Protože žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu dnem následujícím po uplynutí lhůty, která jí byla stanovena výzvou ze dne [datum], tj. dne [datum]. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.

35. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle nějž procesně zcela úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované, a to dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ a.t.“). Celkové náklady řízení - zaplacený soudní poplatek ve výši 2.446 Kč, - odměna advokáta v celkové výši 18.360 Kč za 6 úkonů právní služby vypočtené z tarifní hodnoty 48.920,50 Kč dle § §7 bod 5 a.t. (převzetí a příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., předžalobní výzva ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., podání žaloby dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., písemné podání soudu (vyjádření žalobkyně) ze dne [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., a účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.), - 6 x režijní paušál dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. v celkové výši 1.800 Kč, - DPH v sazbě 21% ve výši 4.234 Kč, Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tvoří částku 26.840 Kč.

36. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení