54 C 78/2019-142

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 524.753,20 Kč s příslušenstvím - smlouva o spolupráci takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 524.753,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 524.753,20 Kč od 7. 7. 2018 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 189.616,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soud dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 524.753,20 Kč s příslušenstvím a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč z titulu ručitelského prohlášení. Uvedl, že se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“) uzavřel dne [datum] smlouvu o obchodní spolupráci ve znění dodatku [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobce poskytl Společnosti zálohu na odměnu za řádné plnění jejích povinností ve výši 847.000 Kč včetně DPH. Společnost potvrdila přijetí platby na svůj účet ze strany žalobce daňovým dokladem [číslo] dne [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu 5 let, zúčtovacím obdobím odměny bylo dohodnuto kalendářní čtvrtletí (celkem tedy 20 zúčtovacích období, kdy za 1 zúčtovací období připadla záloha na odměnu ve výši 42.350 Kč). Nárok Společnosti na odměnu za zúčtovací období pak měl být vyúčtován proti poskytnuté záloze. Dle smlouvy byla Společnost povinna vrátit žalobci částku odpovídající výši nezúčtované zálohy na odměnu, a to v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby, na kterou byla sjednána a zároveň předtím, něž vznikne Společnosti nárok na odměnu ve výši odpovídající poskytnuté záloze na odměnu. Smlouva byla dne [datum] ze strany žalobce vypovězena a žalobce proto dne [datum] vystavil Společnosti fakturu [číslo] na nevyčerpanou část zálohy na odměnu ve výši 524.753,20 Kč se splatností dne [datum]. V čl. XII. odst. 8 Smlouvy žalovaný prohlásil, že jako fyzická osoba, neodvolatelně, bezvýhradně a osobně ručí za veškeré finanční závazky Společnosti vyplývající ze Smlouvy. Žalovaný se ručitelským prohlášením zavázal žalobci na první výzvu, bez prodlení a výhrad, zaplatit dlužnou částku včetně úroků. Společnost ani žalovaný dluh plynoucí z faktury neuhradili, žalobce se proto domáhá jeho zaplacení vůči žalovanému jako ručiteli prostřednictvím podané žaloby.

2. Ve věci byl dne 25. 6. 2019, č.j. [číslo jednací], vydán rozsudek pro zmeškání, proti kterému podal žalovaný dne [datum] odvolání. [anonymizována tři slova] [obec] jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává, neboť pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady.

3. Žalovaný ve svém odvolání ze dne [datum] proti rozsudku pro zmeškání a dále pak ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum], doplněném o vyjádření ze dne [datum] uvedl, že nárok žalobce neuznává a to ani z části, a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedl, že ručitelský závazek nebyl ve Smlouvě platně sjednán, protože jako ručitel není uveden v hlavičce Smlouvy a ani v podpisové části Smlouvy Smlouvu uzavřel žalovaný jako jednatel [příjmení] nikoli jako ručitel za její závazky, žalovaný při podpisu Smlouvy jednal za Společnost, nikoli za sebe jako fyzickou osobu. Žalovanému byla Smlouva předložena v den jejího podpisu, a to bez možnosti, aby do ní žalovaný jakýmkoli způsobem zasahoval, a bez toho, aby si ji předem prostudoval; žalobce tak zneužil svého ekonomicky silnějšího postavení. Žalovaný namítnl neplatnost sjednání ručitelského prohlášení ve Smlouvě, když uvedl, že ručitelské prohlášení je uvedeno v čl. XII. odst. 8 Smlouvy v části nazvané„ Závěrečná ustanovení“, jedná se tedy o ustanovení skryté s tím, že dle názoru žalovaného se jednalo o úmysl žalobce v rozporu s dobrými mravy schovat toto ujednání do méně podstatných ustanovení smlouvy; žalovaný dále odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I. ÚS 3512/11. Žalovaný poukázal na nutnost zkoumat skutečný úmysl při uzavírání ručitelského závazku s ohledem na to, že nikdy neprojevil vůli uzavřít smlouvu jako ručitel (jako fyzická osoba) a ze strany žalobce s ním nebylo ani nikdy jednáno jako s (potencionálním) ručitelem. Mezi žalobcem a Společnosti byly v minulosti uzavírány smlouvy, nikdy však neobsahovaly ručitelský závazek. V souvislosti s tím vznesl žalovaný námitku neplatnosti perfektního jednání, neboť z jeho strany nebyla dána vůle se jako ručitel za závazky Společnosti zaručit. Žalovaný dále vznesl námitku neúčinnosti ručitelského prohlášení s tím, že po žalovaném jako ručiteli nelze ničeho žádat, neboť ručení nebylo písemně (či jinak) akceptováno žalobcem. Právo akceptovat ručitelské prohlášení a založit povinnost ručitele z ručitelského prohlášení lze dle žalovaného považovat za výkon práva, které se promlčuje ve standardní promlčecí lhůtě; žalovaný tímto vznesl námitku promlčení práva akceptovat ručitele, když Smlouva byla uzavřena dne [datum] a k přijetí ručitelského závazku ze strany žalobce do dne [datum] nedošlo. Žalovaný rovněž uvedl, že společníkem a jednatelem Společnosti byl do 1. 12. [číslo], když svůj obchodní podíl převedl na současného jediného jednatele pana [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost byla oznámena žalobci s tím, že žalobce další trvání Smlouvy podmínil vyrovnáním doposud nespotřebované zálohy předané Společnosti Ke dni [datum] měl být tento nespotřebovaný podíl určen ze strany žalobce částkou 380.000 Kč a na osobní schůzce obchodního zástupce žalobce pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] mělo dojít k úhradě nespotřebované zálohy ve prospěch nového vlastníka. Žalovaný tedy měl za to, že záloha je nadále v majetku Společnosti. Závěrem své obrany žalovaný uvedl, že před rozhodčím soudem při [příjmení] a [anonymizována dvě slova] [země] bylo proti Společnosti, vedeno řízení pod sp.zn. [anonymizováno] [rok] o úhradu totožné částky s totožným právním základem, o čemž však žalovaný jako údajný ručitel nebyl nijak informován. V souvislosti s tímto řízením pak ručitel nebyl ke splnění svého údajného závazku vůči žalobci vyzván. Úmyslem žalobce tak je vést dvě souběžná řízení za účelem navýšení nákladů řízení.

4. V reakci na obranu žalovaného žalobce uvedl, že žalovaný byl jako jediný jednatel [příjmení] povinen jednat, mimo jiné, s péčí řádného hospodáře, na žalovaného je proto nutné nahlížet jako na profesionála, který svým jménem uzavírá za Společnost smlouvy. K platnosti ručitelského prohlášení a akceptaci ručitelského prohlášení žalobce doplnil, že dle jeho názoru je ručitelské prohlášení zcela určité, neboť je z něj jasně patrné, kdo je věřitelem, dlužníkem a ručitelem, jaký je ručením zajišťovaný závazek a rovněž obsahuje projev vůle ručitele uspokojit věřitele, neučiní-li tak dlužník. Pro akceptaci pak dle žalobce není nutná písemná forma, podstatná je písemná forma týkající se jednání ručitele. Výzva žalovanému jako ručiteli ke splnění závazku za dlužníka byla žalovanému zaslána dne [datum] na poslední známou adresu. Ke způsobu vyúčtování odměny a zálohy na odměnu žalobce doplnil, že za plnění povinností Společnosti byla Smlouvou sjednána odměna, která závisela na výši odebraného zboží (sleva na nákup zboží). Na odměně tak bylo formou zálohy předem ze strany žalobce vyplaceno 847.00 Kč včetně DPH, k vyúčtování odměny mělo docházet zpětně po uplynutí zúčtovacího období (kalendářní čtvrtletí). Podle čl. V. odst. 2 Smlouvy pak byla Společnost povinna na příslušnou část odměny vystavit fakturu. Žalobce zálohu na odměnu Společnosti poskytl, po uplynutí sjednané 5 leté účinnosti Smlouvy měla Společnosti vyplacenou zálohu vrátit nebo ji za dané období mělo vzniknout právo na odměnu minimálně ve výši poskytnuté zálohy. Výše odměny tak závisela na vyúčtování ze strany Společnosti, nedocházelo-li k z její strany k vyúčtování odměny, nelze to přičítat k tíži žalobce.

5. Soud provedl dokazování obsahem následujících listin: smlouva o obchodní spolupráci ze dne [datum] uzavřená mezi žalobcem jako dodavatelem a společností [právnická osoba] jako partnerem (včetně přílohy [číslo]) – [číslo listu] dodatek [číslo] ke smlouvě o obchodní spolupráci ze dne [datum] výpis z účtu žalobce ze dne [datum] o poskytnutí zálohy na odměnu ve výši 847.000 Kč daňový doklad ze dne [datum] [číslo] potvrzující přijetí zálohy na odměnu ve výši 847.000 Kč výpověď smlouvy o obchodní spolupráci ze dne [datum] včetně doručenky výzva ručiteli k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] – čl. 59 výzva partnerovi k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] – čl. 60 poštovní podací arch ze dne [datum] (potvrzující odeslání výzvy k úhradě před podáním žaloby partnerovi a ručiteli) – čl. 61 faktura [číslo] ze dne [datum], splatná dne [datum] na nezaúčtovanou část zálohy na odměnu ve výši 524.753,20 Kč exekuční příkaz ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] – [číslo listu] vyjádření ze dne [datum] zaslané týmem [příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno] právnímu zástupci žalobce – čl. 40 úplný výpis společnosti [právnická osoba] účastnická výpověď žalovaného 6. Ze smlouvy o obchodní spolupráci ze dne [datum] včetně přílohy 1-4 a z dodatku [číslo] ke Smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o vzájemné spolupráci při podpoře prodeje a propagaci nápojů z výrobního programu žalobce na dobu 5 let. Dle č.l. IV. odst. 5 Smlouvy náležela Společnosti za řádné plnění povinností dle Smlouvy odměna. Dle čl. V odst. 3 byly odměny placeny zpětně po uplynutí sledovacího období (dle čl. V. odst. 2 Smlouvy se sledovaným obdobím rozumí kalendářní čtvrtletí) na základě faktury vystavené ze strany Společnosti V čl. V. odst. 4 strany Smlouvy dohodly, že žalobce poskytne Společnosti zálohu na odměnu ve výši 847.000 Kč, přičemž bude zúčtována proti fakturám na odměnu vystaveným Společnosti Dle čl. V odst. 6 pak bylo ujednáno, že dojde-li k ukončení účinnosti Smlouvy před uplynutím doby, na kterou byla sjednána, a zároveň před tím, než vznikne Společnosti nárok na odměnu, vznikne Společnosti povinnost vrátit žalobci odpovídající výši nevyčerpané (nevyúčtované) zálohy na odměnu do 30 dnů od ukončení Smlouvy. V čl. X. odst. 2 Smlouvy strany ujednaly možnost výpovědi bez udání důvodu s výpovědní lhůtou 1 měsíc. Dle čl. XII. odst. 7 Smlouvy byla mezi stranami ujednána rozhodčí doložka. V čl. XII. odst. 8 Smlouvy byla mezi stranami Smlouvy sjednána ručitelský doložka, dle které žalovaný, podepisující Smlouvu za Společnost, zároveň prohlásil, že jako fyzická osoba neodvolatelně, bezvýhradně a osobně ručí za veškeré finanční závazky Společnosti vůči žalobci vyplývající z této Smlouvy, a zavázal se žalobci zaplatit na první výzvu, bez prodlení a výhrad, dlužnou částku, včetně příslušných úroků, s jejímž prodlením bude Společnost v prodlení. V záhlaví Smlouvy byl označen žalobce jako dodavatel a Společnost jako parter. Smlouva byla podepsána žalovaným jako jednatelem Společnosti a [jméno] [příjmení] jako národním manažerem prodeje žalobce.

7. Z výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] a daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že Společnosti byla ze strany žalobce poskytnuta záloha na odměnu ve výši 847.000 Kč.

8. Z výpovědi smlouvy o obchodní spolupráci včetně doručenky soud zjistil, že žalobce dne [datum] vypověděl Smlouvu a Společnost zároveň upozornil, že ke dni ukončení Smlouvy bude z jeho strany zaslána faktura na případnou nevyčerpanou (nevyplacenou) zálohu na odměnu.

9. Z faktury [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce vyúčtoval Společnosti za nezaúčtovanou část zálohy na odměnu dle Smlouvy ve výši 524.753,20 Kč. Faktura se stala splatnou dne [datum].

10. Z výzvy ručiteli k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], z výzvy partnerovi k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] (včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]) soud zjistil, že žalobce vyzval Společnost a zároveň i ručitele k úhradě nezúčtované zálohy na odměnu ve výši dle faktury [číslo]. Výzva žalovanému jako ručiteli byla zaslána na adresu [adresa žalovaného].

11. Z exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], soud zjistil, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vydal dne 20 6. 2019 exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného (Společnost) z účtu peněžního ústavu ve výši [číslo] ve prospěch oprávněného (žalobce) na základě exekučního titulu, jímž byl rozhodčí nález při [příjmení] komoře [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

12. Z vyjádření ze dne [datum] zaslané týmem [příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno] právnímu zástupci žalobce soud zjistil, že žalovaný popřel své postavení jako ručitel a uvedl, že v hotovosti k rukám nového jednatele [příjmení] pana [jméno] [příjmení] vyplatil 450.000 Kč jako zůstatek nezaúčtované zálohy dle informací o aktuálním zůstatku sdělených obchodním zástupcem žalobcem panem [jméno] [příjmení].

13. Náhledem do obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný byl (jediným) jednatelem Společnosti od [datum] do [datum], od [datum] se stal jediným jednatelem [příjmení] [jméno] [příjmení].

14. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Žalovaný uvedl, že Smlouvu podepsal jako jednatel [příjmení], nikoli jako fyzická osoba. Kontraktační jednání probíhala v rámci několika jednání, kterých se za žalobce účastnil pan [příjmení] nebo pan [příjmení]. V době podpisu Smlouvy bylo z jeho strany jako zástupce Společnosti jednáno s více dodavateli, rozhodl se však pro žalobce, a to i za cenu menšího zisku. Žalovaný uvedl, že nikdy nechtěl ručitelský závazek převzít, o ručitelském závazku ve Smlouvě mu nikdo neřekl. Zároveň však z výslechu žalovaného vyplynulo, že Smlouvu nikdy nečetl, pouze ji podepsal v důvěře panu [příjmení] a panu [příjmení], které znal z předchozích vzájemných jednání, pokud by jej však někdo informoval o tom, že je ručitelské prohlášení obsahem Smlouvy, tuto by nepodepsal. Žalovaný závěrem uvedl, že předmětem předchozích smluvních ujednání s žalobcem ručitelské prohlášení nebylo.

15. Soud poté zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení], neboť má za to, že skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, byl schopen nade vší pochybnost posoudit z listinných důkazů již provedených. Provedení dalších důkazů svědeckými výpověďmi by již nijak nepřispělo k objasnění skutkového stavu věci a vedly by pouze k neodůvodněným průtahům v řízení a rovněž i ke zvýšení nákladů řízení.

16. Výslech pana [jméno] [příjmení] navrhl žalovaný k prokázání skutečnosti, že žalobci nenáleží vrácení zálohy na odměnu 524.753,20 Kč, když část zálohy na odměnu byla ze strany žalovaného uhrazena ve prospěch pana [jméno] [příjmení] jako nového jednatele [příjmení]. Z listinných důkazů jakož i z písemného vyjádření žalovaného bylo zjištěno, že s ohledem na převod obchodního podílu na současného jediného jednatele [příjmení] pana [jméno] [příjmení], měl žalovaný zaplatit část nespotřebované zálohy na odměnu panu [jméno] [příjmení]. Zda skutečně došlo či nedošlo k převodu nespotřebované zálohy na odměnu (a v jaké výši) však soud nezjišťoval, neboť tato skutečnost s danou věcí žádným způsobem nesouvisí, když se jednalo o vnitřní záležitosti Společnosti. Interní záležitosti Společnosti pak nemohly mít žádný vliv na závazky vůči jiným osobám, a tedy nemohlo žádným způsobem zasáhnout do vztahu mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako ručitelem. Soud proto k výslechu pana [jméno] [příjmení] nepřistoupil, když k úhradě části zálohy na odměnu došlo (či dojít mělo) v rámci společnického jednání Společnosti. Jedná se tedy o vnitřní záležitosti Společnosti, které na vztah k žalobci (resp. ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným) nemohou mít žádný vliv.

17. Svědecká výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla rovněž navržena žalovaný, a to k prokázání vůle žalovaného při kontraktačním procesu a k prokázání skutečností, že ani v rámci předchozích smluvních jednání nebylo uzavření smlouvy podmíněno ručitelským prohlášením. Oba svědkové byli k jednání řádně předvolání, svědek [jméno] [příjmení] se k jednání nedostavil, svědek [příjmení] [příjmení] svou účast omluvil ze zdravotních důvodů. S ohledem na provedené listinné důkazy a následně i s ohledem na účastnickou výpověď žalovaného pak soud dospěl k závěru, že výslech obou svědků již dále není nutný, protože z důkazů, které byly dosud provedeny, má soud za to, že vůle žalovaného být vázán smlouvou a ručitelským prohlášením byla dostatečně projevena podpisem žalovaného jako jednatele, kdy jednání jednatele [příjmení] je plně přičitatelné žalovanému jako fyzické osobě. Výslech svědků by již nijak nepřispěl k objasnění skutkového stavu věci, neboť z jejich výslechu by žádným způsobem nebylo možné učinit závěr o vůli žalovaného, když žalovaný jako plně svéprávná osoba svou vůli dostatečně jasně, určitě a srozumitelné projevil tím způsobem, že smlouvu podepsal, a to i přesto, že ji nečetl.

18. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

19. Z jednotlivých listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový děj:

20. Mezi žalobcem a Společností byla uzavřena smlouva o obchodní spolupráci, na základě které vznikl Společnosti nárok na odměnu za podporu prodeje a propagaci zboží žalobce. Smlouva obsahovala ručitelské prohlášení žalovaného, že splní závazky Společnost vůči žalobci, s jejichž placením bude Společnost v prodlení. Smlouva byla podepsána žalovaným jako jednatelem Společnost a žalobcem. Na základě Smlouvy žalobce poskytl Společnosti zálohu na odměnu ve výši 847.000 Kč včetně DPH, která byla zúčtovatelná proti fakturám na odměnu, k jejichž vystavení byla povinna Společnost. S ohledem na výpověď Smlouvy ze strany žalobce vznikla Společnosti povinnost vrátit nespotřebovanou (nezúčtovanou) zálohu na odměnu, a to dle faktury [číslo] ve výši 524.753,20 Kč. Společnost nespotřebovanou zálohu na odměnu žalobci nevrátila, žalobce proto vyzval k plnění žalovaného z titulu ručitelského závazku. Ze strany žalovaného však k úhradě dlužné částky nedošlo.

21. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o.z.“).

22. Podle § 2018 odst. 1 o.z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

23. Podle § 2018 odst. 2 o.z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu 24. Podle § 2021 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

25. Po posouzení zjištěného skutkového stavu a jeho podřazení pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

26. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] došlo mezi žalobcem a společností [právnická osoba] k uzavření Smlouvy, na základě které byla ze strany žalobce poskytnuta záloha ve výši 847.000 Kč s tím, že tato záloha bude zúčtovatelná proti fakturám na odměnu vystavenými Společností. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že Smlouva byla podepsána žalovaným jako jednatelem Společnosti. Sporným však v daném řízení byla skutečnost, zda došlo k platnému uzavření ručitelského závazku a zda tedy žalobci vzniklo právo domáhat se na žalovaném zaplacení žalované částky (a v jaké výši).

27. Ručení je jedním ze způsobů zajištění dluhů. Jedná se o instrument posilující postavení věřitele, který je oprávněn na ručiteli žádat plnění, nebude-li splněno dlužníkem. Občanský zákoník v § 2018 a násl. uvádí, že dluh je možné zajistit dohodou o ručení, přičemž dohoda o ručení může být uzavřena ústně i konkludentně s tím, že písemná forma ručitelského prohlášení je zákonem stanovena pouze pro právní jednání ručitele, nikoli již pro právní jednání věřitele. Obsahem musí být ručitelské prohlášení výslovné, musí z něj být jasně patrné vyjádření ručitele, že věřiteli splní závazek v případě prodlení dlužníka, stejně tak musí být zcela dostatečné označen samotný ručitel, dlužník, za nějž se ručitel zavazuje plnit, a věřitel, to vše pod podmínkou neplatnosti ručitelského prohlášení.

28. V daném případě je ručitelské prohlášení obsaženo v čl. XII. odst. 8 Smlouvy. Žalovaný jako ručitel je označen jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště, stejně tak je jeho postavení jako ručitele označeno i tím, že se jedná o totožnou osobu, která podepisuje Smlouvu jménem Společnosti. Žalovaný jako ručitel je tak srozumitelně a nezaměnitelně označen, kdy na této skutečnosti již nemůže mít žádný vliv ani absentující označení ručitele v záhlaví či podpisové části Smlouvy. Věřitel (žalobce) a dlužník (Společnost) jsou v ručitelském prohlášení označení jako dodavatel a partner, přičemž taková zkratka je patrná ze záhlaví Smlouvy. Ručitelské prohlášení zcela jasně, určitě a srozumitelně vyjadřuje úmysl žalovaného jako fyzické osoby splnit závazky Společnosti vůči žalobci plynoucí ze Smlouvy, nesplní-li je Společnost. Jak již bylo uvedeno, ručitelské prohlášení se nachází v čl. XII. odst. 8 Smlouvy v části nazvané„ Závěrečná ustanovení“. Jedná se o ustanovení v rámci smlouvy hlavní. V obecné rovině nelze závěrečná ustanovení smlouvy považovat na nepodstatná, neboť i v těchto ustanoveních jsou obvykle řešeny podstatné náležitosti smlouvy (způsob změny smlouvy, řešení případných sporů apod.), nejde tedy o ujednání nijak skryté, proto nelze přihlédnou k tvrzení žalovaného, že se jedná o neplatné ustanovení a ani o ustanovení, které by bylo v rozporu s dobrými mravy.

29. Jako nepřiléhavý na danou věc se jeví odkaz žalovaného na nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I.ÚS 3512/11, dle kterého nesmějí být smluvní jednání umístěna v oddílech, které vzbuzující dojem nepodstatného charakteru. Uvedený nález Ústavního soudu ČR pojednává o sankci (smluvní pokutě) ve vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem, nelze z něj proto v daném řízení vycházet, když ručitelské prohlášení je svým způsobem zajišťovacím institutem práva, nikoli pak sankčním ujednáním.

30. Námitku neplatnosti sjednaného ručitelského prohlášení proto soud s ohledem vše výše uvedené shledal jako zcela nedůvodnou.

31. Soud se dále zabýval vznesenou námitkou neplatnosti perfektního jednání, s ohledem na to, že na straně žalovaného absentovala (vnitřní) vůle sjednat ručitelský závazek; žalovaný dle svých slov jednal toliko jako jednatel Společnosti, nikoli jako fyzická osoba.

32. Právní jednání jako subjektivní právní skutečnost je projevem vůle, která je schopna přivodit právní následky, a to vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv a povinností, v případě, že právní řád s jednáním takové právní následky spojuje. Z hlediska stránky obsahové musí právní jednání obsahovat podstatné náležitosti (tedy takové, kterých je třeba pro vznik právního jednání) a dále pak může obsahovat náležitosti obvyklé (doplňující skutečnosti apod.), které však pro platnost a účinnost právního jednání nejsou nezbytně nutné. Základem právního jednání je pak vůle, která k tomu, aby mohla být způsobilá vyvolat právní následky, musí být projevena navenek.

33. V posuzovaném případě byla smlouva za Společnost podepsána žalovaným jako jejím jednatelem. Absentující podpis samotného ručitele však není způsobilý přivodit neplatnost ručitelského prohlášení, jelikož jednatelem společnosti byl sám ručitel. Statutární orgán jednající za právnickou osobu (tedy žalovaný jednatel [celé jméno žalovaného] jednající za Společnost) podpisem smlouvy, která obsahuje ručitelský závazek osoby podepisující smlouvu, současně projevil vůli být vázán ručitelským prohlášením sebe jako fyzické osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 2015, sp.zn. 23 Cdo 1292/2015). Podepsal-li žalovaný Smlouvu, předpokládá se, že se s ní seznámil a jednal tak s péčí řádného hospodáře jako jednatel Společnosti a zároveň tak jednal jako plně svéprávná fyzická osoba coby ručitel. Na jednání žalovaného je proto nutné pohlížet jednak jako na jednání, které je přičitatelné Společnosti a jednak na jednání, které je přičitatelné fyzické osobě (žalovanému samotnému).

34. Žalovaný měl možnost se se Smlouvou před jejím podpisem seznámit dostatečným způsobem, když z jeho výpovědi vyplynulo, že kontraktační jednání probíhalo v několika fázích (jednáních). Z tohoto důvodu soud nepřihlédl k námitce žalovaného, že mezi účastníky Smlouvy se jednalo o nerovné postavení a žalovanému jako jednateli byla bez dalšího předložena Smlouva, kterou neměl možnost žádným způsobem měnit. Smlouva byla uzavřena mezi dvěma podnikateli, tedy dvěma osobami na roveň postavenými, přičemž o jednotlivých ustanoveních smlouvy mezi sebou účastníci jednali, jak také vyplynulo z výpovědi žalovaného. Nebylo-li úmyslem žalovaného smlouvu uzavřít, měl svoji vůli projevit zcela opačně, tj. odepřením podpisu smlouvy. K tomuto však žalovaný nepřistoupil, naopak jako plně svéprávná osoba smlouvu podepsal, čímž navenek projevil svou vůli být smlouvou vázán. K tíži žalobce pak nelze přičítat, že žalovaný si smlouvu nepřečetl. Žalovaný měl jako statutární orgán jednající navenek jménem právnické osoby povinnost jednat nanejvýš obezřetně, což v sobě zahrnuje i povinnost četby listin, jejichž podpisem mohl zavázat Společnost k právům a povinnostem. Mezi písemnými vyjádřeními žalovaného v dané věci a účastnickou výpovědí žalovaného pak panuje značný rozpor, když na jednu stranu žalovaný uvedl, že neměl úmysl uzavřít ručitelský závazek obsažený ve Smlouvě, na druhou stranu však Smlouvu obsahující tento ručitelský závazek ani nečetl. Skutečná (vnitřní) vůle žalovaného tak ani není objektivně seznatelná, je proto nutné přihlížet ke skutečnostem, za kterých k projevu vůle došlo. Vůli projevil žalovaný svým podpisem smlouvy, kdy jak bylo uvedeno výše, je jednání jednatele přičitatelné i fyzické osobě. Svou ledabylost (nepřečtení si Smlouvy) pak nelze omlouvat nedostatkem vnitřní vůle. Dovedeno ad absurdum by v takovém případě byly pro nedostatek vnitřní vůle neplatné veškeré smlouvy, které by v jejich celém rozsahu nebyly jednou ze stran přečteny, protože jedna ze stran neměla ochotu a trpělivost přečíst obsáhlou smlouvu v celém jejím rozsahu (např. úvěrové smlouvy či všeobecné obchodní podmínky, které nejsou účastníky těchto smluv řádně čteny pro jejich obsáhlost apod.). V tomto směru proto soud uzavřel, že námitka neplatnosti perfektního jednání vznesená žalovaným je nedůvodná, neboť vnitřní vůle byla žalovaným projeven navenek podpisem smlouvy, kdy jednání jednatele [příjmení] je plně přičitatelné i ručiteli.

35. Soud se dále zabýval námitkou promlčení práva akceptovat ručitele vznesenou žalovaným v průběhu tohoto řízení. Občanský zákoník v § 2018 odst. 1 poslední věty uvádí, že nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. V případě ručení je třeba rozlišovat mezi formou ručitelského prohlášení a formou akceptace věřitelem. Písemná forma je předepsána pouze a jen pro ručitelské prohlášení, s akceptací ručitelského prohlášení věřitelem však písemná forma spojena není. V daném případě se soud neztotožnil s tvrzením žalovaného, že jako ručitel nebyl žalobcem výslovně přijat. Žalobce jako věřitel uzavřel Smlouvu, jejíž součástí bylo (jak je výše popsáno) platné ručitelské prohlášení žalovaného. Bez toho, aby byla ve Smlouvě výslovně uvedena akceptační doložka, bylo ručitelské prohlášení žalobcem přijato podpisem Smlouvy dne [datum]. Právo žalobce přijmout ručitele promlčeno nebylo.

36. Soud tedy dospěl k dílčímu závěru, že ručitelský závazek byl ve Smlouvě platně sjednán, žalovaným jako ručitelem byla jasně a určitě projevena vůle být ručitelským prohlášením vázán a žalobce jako věřitel též žalovaného jako ručitele akceptoval. Následně se proto soud zabýval otázkou výše žalované částky.

37. Smlouva ve svém čl. IV. a V. upravovala nárok Společnosti na odměnu za splnění Smlouvou stanovených podmínek. Společnost měla dle Smlouvy povinnost po uplynutí sledovacího období (tj. kalendářní čtvrtletí) výši své nárokované odměny vyfakturovat žalobci. Žalobcem poskytnutá záloha na odměnu byla zúčtovatelná proti fakturám vystaveným Společností. Výše nespotřebované (nazúčtované) zálohy na odměnu, která měla být v případě ukončení účinnosti Smlouvy vrácena žalobci, tak byla určována výši jednotlivých faktur na odměnu vystavených Společností. Žalobce v daném řízení prokázal poskytnutí zálohy na odměnu ve výši 847.000 Kč Společnosti. Výpovědí Smlouvy vzniklo žalobci právo na vrácení nespotřebované (nezúčtované) zálohy na odměnu. Nespotřebovaná záloha na odměnu byla žalobcem po uplynutí 30 denní lhůty po výpovědi Smlouvy vyúčtována fakturou [číslo] ve výši 524.753,20 Kč. Žalobce tak v tomto směru svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní beze zbytku splnil, když žalovaná částka odpovídá výši fakturované částky nespotřebované zálohy. Žalovaný ve svých vyjádřeních uvedl, že nárok žalobce není co do celé výše dán, v řízení však netvrdil a ani neprokázal, že by ze strany Společnosti byly fakturovány odměny, kterými by došlo k ponížení zálohy na odměnu poskytnuté žalobcem, resp. že by zálohu na odměnu (částečně či zcela) spotřeboval. Žalovaná částka rovněž odpovídá rozhodčímu nálezu ze dne [datum], sp. [značka automobilu], vydanému Rozhodčím soudem při [příjmení] [anonymizováno] [země] [anonymizována tři slova] [země]. Žalobci poskytnutím zálohy na odměnu vzniklo právo na její vrácení a to ve výši odpovídající rozdílu mezi poskytnutou zálohou na odměnu a odměnou fakturovanou Společností. Jelikož ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, jakou odměnu Společnost žalobci fakturovala, vzal soud za prokázané, že výše nespotřebované zálohy na odměnu činí 524.753,20 Kč. Tvrzení žalovaného, že část zálohy na odměnu byla ze strany žalovaného uhrazena ve prospěch pana [jméno] [příjmení] jako nového jednatele [příjmení] soud nepovažoval za relevantní, neboť se jednalo o vztah mezi předchozím a budoucím jednatelem Společnosti. Zda (vůbec) došlo v souvislosti s převodem obchodního podílu z žalovaného na pana [jméno] [příjmení] i k zaplacení zálohy na odměnu, byla ryze interní záležitostí, která nemůže mít vliv na vztah mezi věřitelem a ručitelem, tedy na vztah mezi žalobcem a žalovaným.

38. Závěrem soud uvádí, že ručitelský závazek je vůči závazku hlavnímu svou povahou subsidiární, žalobce je tedy povinen uplatnit nejdříve svoji pohledávku vůči dlužníku (Společnosti) a až následně vůči ručiteli, nadto ručitelova povinnost je podmíněna tím, že dlužník nekoná či neplní, co plnit má. Po uplynutí doby poskytnuté dlužníku pro splnění jeho závazku se tak může věřitel domáhat po ručiteli to, co měl plnit dlužník. Žalobce dne [datum] vypověděl Smlouvu. Ve výpovědi upozornil Společnost na nutnost vrácení nespotřebované (nezúčtované) zálohy na odměnu. Nespotřebovaná záloha nebyla ze strany Společnosti vrácena, žalobce proto dne [datum] vystavil Společnosti fakturu [číslo] na nezaúčtovanou část zálohy na odměnu ve výši 524.753,20 Kč. Společnost nespotřebovanou zálohu nevrátila, žalobce ji proto dne [datum] opětovně vyzval k vrácení nespotřebované zálohy; téhož dne žalobce vyzval k plnění za dlužníka i žalovaného jako ručitele. Žalobce je oprávněn domáhat splnění závazku samostatně jak na dlužníkovi, tak i na jeho ručiteli. Uplatnění žaloby v této věci vůči ručiteli proto nebrání souběžnému řízení (exekuční řízení, řízení před rozhodčím soudem) vedenému vůči dlužníkovi.

39. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud návrhu žalobce vyhověl, když dospěl k závěru, mezi žalobcem a Společností byla uzavřena Smlouva, na základě které vznikla Společnosti povinnost po ukončení Smlouvy vrátit nespotřebovanou část zálohy na odměnu žalobci. Smlouva obsahovala platnou ručitelskou doložku, dle které byla žalovaným jako ručitelem jasně a určitě projevena vůle být tímto ručitelským prohlášením vázán a žalobce jako věřitel žalovaného jako ručitele akceptoval. Výše žalované částky odpovídá nespotřebované (nezúčtované) záloze na odměnu dle vystavené faktury [číslo]. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a konečně pak povinnost žalovaného zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky plyne z ustanovení § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť ručením byl zajištěn závazek plynoucí ze vztahu mezi dvěma podnikateli. Soud proto návrhu vyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle nějž procesně zcela úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, a to dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ a.t.“). Celkové náklady řízení - soudní poplatek ve výši 20 991 Kč, - odměna advokáta v celkové výši 17 500 Kč za 13 úkonů právní služby vypočtené z tarifní hodnoty 524753,20 Kč dle § 11 odst. 1 a.t. ve spojení s § 7 bod 6 a.t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základní skutkovým a právní rozborem, podání žaloby, písemné podání soudu ze dne 21. 2 2019, vyjádření k odvolání ze dne [datum] (doručeno [datum]), písemné podání soudu ze dne [datum] (doručeno [datum]), písemné podání soudu ze dne [datum], písemné podání soudu ze dne [datum], písemné podání soudu ze dne [datum] (doručeno [datum]), účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) - 13x režijní paušál v celkové výši 3 900 Kč - DPH v sazbě 21% ve výši 29 265,60 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tvoří částku 189.616,60 Kč.

Poučení