55 A 23/2022– 26

Rubrum

Pokud je ve správním řízení podáno odvolání zmocněncem, který v řízení zastupoval účastníka na základě plné moci (§ 33 odst. 1 správního řádu), u níž nastala fikce výpovědi (odvolání) předložením plné moci pro jiného zmocněnce (analogicky podle § 28 odst. 3 o. s. ř.), nepostačí k prokázání zmocnění k zastoupení předložení původní plné moci. V takovém případě je na místě učinit výzvu k odstranění vady odvolání dle § 37 odst. 3 ve spojení s § 93 odst. 1 správního řádu. Je-li ve stanovené lhůtě doložena platná plná moc prokazující oprávnění zmocněnce podat odvolání a pochybnosti o existenci zmocnění jsou rozptýleny, není možné odvolání podané za účastníka zmocněncem posoudit jako nepřípustné (podané osobou neoprávněnou). To platí i tehdy, byla-li v době podání odvolání vůči správnímu orgánu účinná plná moc pro jiného zmocněnce.

Výrok

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva v právní věci žalobkyně: M. P., bytem X, zastoupena advokátem Mgr. Ludvíkem Novotným, LL.M., sídlem Václavské náměstí 76, Letohrad, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2022, č. j. 019844/2022/KUSK, takto:

Odůvodnění

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2022, č. j. 019844/2022/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Ludvíka Novotného, LL.M., advokáta.

Poučení

Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jako nepřípustné odvolání, které podal dne 26. 10. 2021 Mgr. Ludvík Novotný, LL.M., proti rozhodnutí Městského úřadu Nymburk (dále jen „stavební úřad“) ze dne 11. 10. 2021, č. j. MUNYM–110/76518/2021/Kus (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o dodatečné povolení stavby oplocení pozemku, vjezdové brány a vchodové branky na pozemku p. č. Xa v katastrálním území D..

2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal, že v době zahájení řízení o dodatečném povolení stavby žalobkyni zastupoval Mgr. Novotný na základě plné moci ze dne 25. 4. 2019, podle níž byl oprávněn za žalobkyni činit veškeré právní úkony. V průběhu řízení byla dne 14. 9. 2021 předložena nová plná moc, kterou žalobkyně zmocnila J. M., X, k zastupování ve všech správních řízeních týkajících se předmětné stavby. Zmocněnec byl mj. oprávněn jednat jménem žalobkyně v případném odvolacím řízení a činit všechny procesní úkony s ním spojené. Tomuto zmocněnci bylo doručeno prvostupňové rozhodnutí dne 15. 10. 2021. Odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podal Mgr. Novotný. Stavební úřad jej opatřením ze dne 1. 11. 2021 vyzval, aby do 15 dnů od doručení výzvy doložil aktuálně platnou plnou moc, pokud v té době zastupuje žalobkyni. Nová plná moc pro Mgr. Novotného datovaná dnem 20. 10. 2021 byla doručena stavebnímu úřadu dne 3. 11. 2021.

3. Žalovaný s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 26. 11. 2020, č. j. 8 As 126/2020–38, dospěl k závěru, že předložením plné moci pro J. M. dne 14. 9. 2021 nastala fikce výpovědi plné moci pro Mgr. Novotného. Plná moc pro J. M. platila do 3. 11. 2021. Prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno osobě, která v té době žalobkyni zastupovala, dne 15. 10. 2021, a lhůta pro podání odvolání tak uplynula dne 1. 11. 2021. Odvolání podal dne 26. 10. 2021 Mgr. Novotný, který v té době žalobkyni nezastupoval, ani nebyl účastníkem řízení, a jedná se proto o odvolání nepřípustné. Plná moc pro Mgr. Novotného začala znovu platit až dne 3. 11. 2021, tedy v době, kdy již bylo prvostupňové rozhodnutí pravomocné. Obsah žaloby 4. Žalobkyně namítá, že odvolání nemělo být posouzeno jako nepřípustné. Žalovaný dle žalobkyně nezohlednil, že Mgr. Novotný spolu s podáním odvolání dne 26. 10. 2021 předložil plnou moc, čímž vůči stavebnímu úřadu stvrdil, že žalobkyni zastupuje. Tím se posuzovaný případ liší od věci řešené v rozsudku č. j. 8 As 126/2020–38. Dle názoru žalobkyně není podstatné, že přiložená plná moc byla opatřena starším datem než plná moc pro zmocněnce J. M.. Správní řád ani judikatura nepožaduje, aby plná moc byla opatřena novějším datem než plná moc, kterou se prokázal předchozí zástupce. Jelikož plná moc byla doložena, měl stavební úřad dále jednat s Mgr. Novotným jako zástupcem žalobkyně, případně měly být v návaznosti na výzvu k odstranění nedostatků podání zachovány účinky podaného odvolání.

5. Žalobkyně namítá, že rozšiřující aplikace závěrů NSS zasahuje do jejího práva zvolit si zástupce v řízení. Uvádí, že zjevně projevila vůli nechat se Mgr. Novotným zastupovat v odvolacím řízení již tím, že mu zaslala prvostupňové rozhodnutí. Vystavení plné moci pouze osvědčuje ujednání mezi žalobkyní a jejím zástupcem. Fikce zániku plné moci pro Mgr. Novotného předložením plné moci pro J. M. zmíněná žalovaným se navíc vztahuje pouze k posuzování plné moci z hlediska § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád“). Z hlediska žalobkyně se nadále jednalo o platnou plnou moc. Měla by se proto uplatnit fikce zániku plné moci vystavené pro J. M.. To bylo následně v zájmu hladkého procesního postupu stvrzeno podpisem plné moci s novým datem. Nijak to však neměnilo vůli žalobkyně nechat se v odvolacím řízení zastupovat Mgr. Novotným, jak byla projevena v již realizovaném procesním úkonu.

6. Žalobkyně poukazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, č. j. 6 Ca 157/2004–29, v němž se uvádí, že jestliže ten, kdo vystupoval ve správním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které zástupce účastníka učinil v řízení ještě před podpisem plné moci. Ačkoli nelze uvedené závěry využít pro situaci, kdy je v řízení postupně více zástupců, výklad odvozený z tohoto rozsudku dle žalobkyně nasvědčuje tomu, že pokud je plná moc předložena současně s podáním, jsou účinky podání zachovány. Pokud by byl zpochybněn obsah nebo datování plné moci, pozdější odstranění nedostatků podání nemůže mít vliv na včasnost procesního úkonu – odvolání. Nedostatek vědomosti správního orgánu o tom, s kým má v případě více zástupců ve správním řízení jednat, je dán pouze při nedoložení plné moci nového zástupce. Tato situace však v případě žalobkyně nenastala, neboť její zástupce k odvolání plnou moc přiložil.

7. Žalobkyně namítá, že výzva stavebního úřadu k doplnění plné moci s aktuálním datem by postrádala smysl, pokud by nebyly zachovány účinky podaného odvolání. Výzva byla dodána do datové schránky zástupce poslední den lhůty pro podání odvolání v 15:10 a doručena dne 2. 11. 2021. Dne 3. 11. 2021 byla nově datovaná plná moc podána na stavební úřad. Pokud stavební úřad zjistil nedostatek podání, byl povinen pomoci ho podateli odstranit, případně i neformálními postupy, nebo vyzvat k jeho odstranění a poskytnout k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud by měl být kvůli vytýkanému nedostatku podání, resp. jeho pozdnímu odstranění návrh zamítnut, je nutné o tomto následku účastníka řízení poučit. Žalobkyně zdůrazňuje, že plná moc byla předložena současně s podáním odvolání a stavebnímu úřadu bylo jednoznačně doloženo, s kým má v dané věci jednat. Stavební úřad shledal, že podání (plná moc) má nedostatky, a vyzval k jejich nápravě. Jednalo se o pochybnost ze strany stavebního úřadu, kterou nelze přičítat k tíži žalobkyně. Postup při odstranění nedostatků podání (plné moci) nemohl zmařit účinky včas podaného odvolání. Žalobkyně trvá na tom, že tuto situaci je třeba odlišit od případu, kdy nový zmocněnec plnou moc vůbec nepředložil. Jiný přístup by dle názoru žalobkyně představoval přepjatý formalismus a omezoval ústavně zaručené právo na právní pomoc.

8. Žalobkyně poukazuje na čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Zdůrazňuje, že k odvolání byla přiložena plná moc, která stvrzovala, že je v řízení zastoupena. V případě pochybnosti o plné moci nebo jejím rozsahu bylo na místě učinit výzvu k jejímu doplnění. Toto doplnění však nemohlo být na úkor lhůty k provedení procesního úkonu (podání odvolání). Opačný výklad by zasahoval do samotné podstaty práva na právní pomoc, které žalobkyně využila. Žalobkyně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2021, sp. zn. II. ÚS 1445/21, v němž Ústavní soud uzavřel, že nelze odmítat právo na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když se jedná o odstranitelný nedostatek podání, natož pokud by neakceptováním možnosti odstranění nedostatku došlo ke ztrátě lhůty pro procesní úkon. Uvedl, že v materiálním právním státě je nutno při interpretaci a aplikaci procesních norem vycházet z jejich skutečného materiálního obsahu a nelze akceptovat ryze formalistický přístup s cílem co nejjednodušším způsobem „odklidit“ návrh či opravný prostředek. Žalobkyně se domnívá, že právě takovou snahou bylo napadené rozhodnutí vedeno. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Zopakoval závěry napadeného rozhodnutí. Uvedl, že k odvolání byla předložena plná moc ze dne 25. 4. 2019, která již byla založena ve spise a byla vypovězena předložením plné moci pro J. M.. Nesouhlasí s žalobkyní, že správní orgány měly poskytnout žalobkyni přiměřenou lhůtu k doložení aktuálně platné plné moci a tím fakticky prodloužit lhůtu pro odvolání. Podle žalovaného nemá takový postup oporu v zákoně. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Přistoupil proto k věcnému projednání žaloby. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nesdělil nesouhlas s tímto postupem, a má se tedy za to, že s ním souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Zjištění vycházející z obsahu správního spisu 11. Žalobkyně byla v řízení o dodatečném povolení stavby před stavebním úřadem zastoupena Mgr. Novotným na základě plné moci ze dne 25. 4. 2019 udělené k zastupování ve věci dodatečného stavebního povolení ke stavbě oplocení pozemku, vjezdové brány a vchodové brány na pozemku p. č. Xa v k. ú. D.. Při jednání dne 14. 9. 2021 byla stavebnímu úřadu předložena plná moc datovaná dnem 14. 9. 2021, kterou žalobkyně zmocnila J. M., X, ke všem právním jednáním souvisejícím s řešením věci stavby oplocení na pozemku p. č. Xa v k. ú. D., aby ji zastupoval ve všech správních řízeních týkajících se této stavby. V plné moci bylo uvedeno, že se vztahuje na veškerá správní řízení ve všech stupních a veškeré úkony. Prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno J. M. dne 15. 10. 2021. V úterý 26. 10. 2021 podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí jménem žalobkyně Mgr. Novotný. K odvolání připojil plnou moc ze dne 25. 4. 2019 totožnou s tou, na jejímž základě žalobkyni dříve v řízení zastupoval. Stavební úřad jej výzvou ze dne 1. 11. 2021 dle § 37 odst. 3 správního řádu vyzval, aby do 15 dnů od doručení výzvy doložil aktuálně platnou plnou moc, pokud žalobkyni zastupuje. Výzva byla dodána do datové schránky Mgr. Novotného v 15:10 hodin dne 1. 11. 2021 a doručena 2. 11. 2021. Dne 3. 11. 2021 byla stavebnímu úřadu doložena plná moc pro Mgr. Novotného datovaná dnem 20. 10. 2021. O podaném odvolání poté rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Posouzení žalobních bodů 12. Podle § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.

13. Plná moc je prohlášením zmocnitele o rozsahu zmocnění a osobě, která byla zmocněna, a dokládá, že se účastník správního řízení dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem). Obsahem průkazu plné moci musí být uvedení osoby zmocněnce, rozsah zmocnění, podpis zmocnitele a datum, není–li její časové omezení vyjádřeno ve vlastním textu, aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit (viz rozsudek ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014–26). Je na uvážení zmocnitele, komu udělí oprávnění k zastupování (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018–41, č. 3836/2019 Sb. NSS).

14. Správní řád omezuje účastníka řízení při volbě zmocněnce tím, že podle jeho § 33 odst. 1 účastník může mít v téže věci pouze jednoho zmocněnce. To neznamená, že by účastník řízení musel mít po celou dobu správního řízení téhož zmocněnce a nemohl jej změnit. Účel uvedeného omezení spočívá v tom, aby se oprávnění jednotlivých zmocněnců nepřekrývala a aby správní orgán nebyl uveden v nejistotu, kdo a jakým způsobem za účastníka řízení jedná.

15. Zánik plné moci udělené zmocněnci správní řád neupravuje. Pro posouzení zániku plné moci zmocněnce účastníka správního řízení je proto třeba analogicky použít ustanovení občanského soudního řádu (viz rozsudek NSS ze dne 22. 2. 2012, č. j. 8 As 94/2011–80).

16. Podle § 28 odst. 2 o. s. ř. odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.

17. Podle § 28 odst. 3 o. s. ř., zvolí–li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.

18. V rozsudku č. j. 8 As 126/2020–38 NSS konstatoval: „Právní fikce vypovězení plné moci dosavadnímu zástupci zvolením nového zástupce ve smyslu § 28 odst. 3 o. s. ř. nastává okamžikem předložení plné moci pro nového zástupce správnímu orgánu. To vyplývá ze spojení s § 28 odst. 2 o. s. ř., neboť zvolení nového zástupce vede k nástupu fikce výpovědi plné moci, přičemž výpověď plné moci má účinky až oznámením soudu (správnímu orgánu). Účel právní úpravy je v tomto směru zřejmý, tedy poskytnout jistotu, s kým má soud (správní orgán) jednat. Ke shodnému závěru dospěla komentářová literatura k občanskému soudnímu řádu, dle které ‚[v] § 28 odst. 3 je upravena fikce zániku plné moci jejím vypovězením (správně odvoláním) ze strany zastoupeného účastníka. K zániku plné moci tu dochází ze zákona dnem, kdy účastník předloží soudu plnou moc (písemnou, elektronickou nebo ústně udělenou do protokolu), kterou pověřil zastupováním jiného zmocněnce.‘ (DOLEŽÍLEK, Jiří. § 28. In: DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 173.). Za situace, kdy byl účastník ve správním řízení zastoupen a následně třetí osoba učinila za účastníka řízení procesní úkon, aniž by doložila plnou moc, se nelze s ohledem na smysl a účel zákonné úpravy procesního zastoupení přiklonit k výkladu, dle kterého již samotným učiněním procesního úkonu bez současného doložení plné moci třetí osobou došlo k zániku původní plné moci. Zákonná úprava zastoupení ve správním řízení umožňuje v souladu s § 33 odst. 1 správního řádu, aby byl účastník zastoupen pouze jedním zmocněncem. Tento požadavek je dán tím, že správní orgán musí mít v řízení postaveno na jisto, kdo je oprávněn za účastníka činit procesní úkony a komu má být v řízení doručováno. Až okamžikem předložení nové plné moci se správní orgán dozvídá, kdo je nově oprávněn za účastníka jednat namísto původního zmocněnce, a až od tohoto okamžiku může nový zmocněnec činit za účastníka procesní úkony. Opačný výklad by ve svém důsledku otevřel možnost k pozdějšímu zpochybnění procesních úkonů, podrýval by právní jistotu účastníků řízení a byl by v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení.“ Dále dodal, že „doplnění plné moci na výzvu správního orgánu s datem podpisu pozdějším, než kdy byl učiněn úkon zástupcem, má obecně za následek zhojení počátečního nedostatku zastoupení a jsou tím schváleny i úkony, které zastoupený učinil před podpisem plné moci (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 11. 2019, čj. 4 As 26/2018–23). Stěžovatel má proto pravdu, že datum vystavení plné moci není rozhodující, jestliže byla udělena plná moc pro celé řízení. Za situace, kdy by nebyl účastník v řízení nikým zastoupen, by doložení plné moci udělené pro celé řízení s datem podpisu pozdějším, než byl procesní úkon, mělo za následek zhojení nedostatku zastoupení. Nyní projednávaná věc se však odlišuje tím, že stěžovatel v řízení již zastoupen byl. Nový zmocněnec tak mohl činit procesní úkony za účastníka v řízení až od okamžiku předložení plné moci správnímu orgánu, jak Nejvyšší správní soud výše uvedl.“ Tyto závěry následně potvrdil NSS též v rozsudku ze dne 5. 11. 2021, č. j. 5 As 93/2019–25.

19. Je pravdou, že právní fikce zániku plné moci pro Mgr. Novotného, která nastala na základě udělení plné moci J. M. a jejího uplatnění před stavebním úřadem, neměla vliv na trvání soukromoprávního vztahu žalobkyně a Mgr. Novotného. Žalobkyně nepochybně mohla i po fikci výpovědi (resp. odvolání) plné moci znovu projevit vůli být v řízení zastoupena Mgr. Novotným. Plná moc ze dne 25. 4. 2019 však již nebyla způsobilá tento projev vůle vůči správním orgánům osvědčit, neboť byla s ohledem na § 28 odst. 3 o. s. ř. vypovězena (terminologicky správně odvolána). V podstatě tak došlo k časovému omezení této plné moci jako průkazu o zastoupení pouze na období do 14. 9. 2021. Nebylo proto možné, aby bylo zastoupení žalobkyně znovu „aktivováno“ na základě odvolané plné moci, která již neprokazuje vůli účastníka řízení. Odvolaná plná moc nemůže mít vůči správnímu orgánu žádné účinky, a proto nelze konstatovat, že na jejím časovém omezení nezáleží (viz bod 24 rozsudku NSS č. j. 5 As 93/2019–25). Soud tedy souhlasí s žalovaným, že pokud byla žalobkyně již v řízení zastoupena, mohl nový zmocněnec činit za žalobkyni procesní úkony v řízení až od okamžiku prokázání zastoupení předložením nové plné moci správnímu orgánu, právě s ohledem na skutečnost, že mezi tím žalobkyně projevila vůli být v daném řízení zastoupena jinou osobou. Jak uvedl NSS v rozsudku č. j. 5 As 93/2019–25, „tento výklad odpovídá smyslu dané právní úpravy poskytnout jistotu správnímu orgánu v tom, s kým má jednat. Názor stěžovatele o ‚aktivaci‘ zastoupení na základě původní plné moci by mohl vést k absurdním situacím, kdy by se důsledky udělení plné moci, byť byla následně odvolána, mohly promítnout do celého řízení, a to i bez ohledu na vůli účastníka, pouze tím, že by někdejší zástupce opětovně správnímu orgánu tuto plnou moc zaslal.“ Soud se s ohledem na výše uvedené neztotožnil s názorem žalobkyně, že předložením téže plné moci, u níž vůči správnímu orgánu nastala fikce výpovědi, založila fikci výpovědi plné moci vystavené pro J. M.. Požadavek na prokázání zmocnění platnou plnou mocí neomezuje právo na právní pomoc v řízení.

20. Správní orgány mají povinnost vyzývat podatele k odstranění vad podání ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu, a to i v odvolacím řízení (§ 93 odst. 1 správního řádu). Je–li učiněn úkon ze strany (tvrzeného) zmocněnce účastníka řízení, aniž k němu byla přiložena plná moc, je nutno vyzvat zmocněnce k doložení zmocnění (viz např. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017–33, ve spojení s rozsudkem NSS ze dne 24. 7. 2019, č. j. 1 As 283/2018–33).

21. Soud souhlasí s žalobkyní, že po podání odvolání Mgr. Novotným, které bylo výslovně učiněno za žalobkyni, spolu s doložením plné moci ze dne 25. 4. 2019, bylo na místě vyzvat Mgr. Novotného k odstranění vad podání dle § 37 odst. 3 ve spojení s § 93 odst. 1 správního řádu a vyjasnění udělených zmocnění (srov. též Vedral, J. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012, II. vydání, s. 384). Bylo totiž zřejmé, že Mgr. Novotný podáním odvolání neuplatňoval procesní práva vlastní, nýbrž žalobkyně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1026/2006). Soud připomíná, že výzva k odstranění vad neslouží jen k odstranění vad způsobených neznalostí zákonných náležitostí podání, ale i vad způsobených administrativním nedopatřením (např. opomenutí přiložit platnou plnou moc či přiložení jiného souboru; srov. rozsudek NSS ze dne 26. 1. 2017, č. j. 1 As 290/2016–33). V posuzovaném případě se zjevně nejednalo o obstrukční taktiku žalobkyně či jejího zástupce, kdy by nebylo nutné výzvu učinit. Z obsahu správního spisu plyne, že žalobkyně byla při podání žádosti o dodatečné povolení stavby dne 25. 11. 2019 zastoupena J. M., osobou se shodným bydlištěm jako žalobkyně v místě předmětné stavby, na základě plné moci ze dne 24. 9. 2018. Plná moc pro Mgr. Novotného byla poprvé uplatněna v souvislosti s podáním prvního odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne 18. 12. 2019. Vady odvolání, včetně nepředložení platné plné moci zmocněncem, lze odstranit ve lhůtě, kterou správní orgán dle § 37 odst. 3 správního řádu stanoví. Vzhledem k tomu, že zmocněnec žalobkyně postupoval plně v souladu s výzvou stavebního úřadu a platnou plnou moc na základě výzvy ve stanovené lhůtě doložil a pochybnosti o zastoupení žalobkyně tím odstranil, nebylo možné odvolání podané za žalobkyni Mgr. Novotným posoudit jako nepřípustné.

22. Pouze na okraj soud poznamenává, že i pokud se žalovaný mylně domníval, že vadu bylo možné odstranit jen ve lhůtě pro podání odvolání, žalobkyni nemůže být na újmu, pokud postupovala (resp. její zástupce) v souladu s výzvou stavebního úřadu (přiměřeně viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. I. ÚS 1636/20, či rozsudek NSS ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017–31). Nelze též přehlédnout, že stavební úřad měl dostatečný časový prostor pokusit se vadu odstranit i ve lhůtě pro podání odvolání, které bylo podáno šest dnů před jejím koncem.

23. Soud tedy shledal důvodnou námitku žalobkyně, že při pochybnostech o zmocnění k zastupování bylo na místě učinit výzvu k odstranění vady odvolání. Jelikož Mgr. Novotný v souladu s výzvou stavebního úřadu doložil platnou plnou moc, tedy dodatečně (ve lhůtě stanovené stavebním úřadem) prokázal své oprávnění podat za žalobkyni odvolání a rozptýlil pochybnosti o existenci zmocnění, nebylo možné odvolání podané za žalobkyni Mgr. Novotným posoudit jako nepřípustné (podané osobou neoprávněnou). Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 24. Soud s ohledem na výše uvedené napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro nezákonnost zrušil a podle § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vysloveným právním názorem je žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

25. Soud neprovedl důkaz listinami označenými žalobkyní, neboť jsou součástí správního spisu, který měl soud k dispozici a jehož obsah není předmětem dokazování (srov. např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, a to převzetí zastoupení a sepis žaloby. Výše odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu 3 100 Kč. Součástí náhrady nákladů řízení je dále náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč za úkon za dva shora uvedené úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 600 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci jako plátce daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení též částka odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty ve výši 21 % vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad, tedy z částky 6 800 Kč, ve výši 1 428 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Náklady žalobkyně tedy celkem činí 11 228 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. užitý na základě § 64 s. ř. s.).

Rubrum

Vymezení věci Obsah žaloby Vyjádření žalovaného Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Zjištění vycházející z obsahu správního spisu Posouzení žalobních bodů Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení