55 A 40/2022 – 41

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci navrhovatele: G. R. V., bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Vladimírou Pajerovou, sídlem Fügnerovo nám. 3/1808, Praha, proti odpůrkyni: Rada obce Praskolesy, sídlem Praskolesy 130, zastoupená Mgr. Petrem Tichým, advokátem, sídlem Brožíkova 284/8, Beroun, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2021, kterým se vydává územní opatření o stavební uzávěře, vydaného usnesením Rady obce Praskolesy č. 2 ze dne 1. 6. 2021, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 200 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Petra Tichého, advokáta.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným dne 6. 6. 2022 se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy označeného v záhlaví (dále též jen „napadené OOP“ nebo „stavební uzávěra“). Napadeným OOP bylo zakázáno povolování a provádění veškerých staveb na pozemcích p. č. Xa, Xb, Xc, Xd, Xe, Xf, Xg, st. Xh a st. Xch v k. ú. X (dále jen „vymezené území“; všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v k. ú. X). Obsah návrhu 2. Navrhovatel v návrhu předně uvádí, že je spoluvlastníkem pozemku p. č. Xa v k. ú. X (dále jen „předmětný pozemek“).

3. Navrhovatel namítá, že orgánem oprávněným k vydání stavební uzávěry je rada obce. Dle textace stavební uzávěry byla vydána Radou obce Praskolesy. Ze závěru a podpisu však naopak vyplývá, že ji vydala starostka. V obci Praskolesy není oficiálně zřízena žádná rada obce, jak vyplývá i ze zveřejněné organizační struktury obce. Počet členů zastupitelstva v obci je 15, tudíž by zde rada obce měla být zřízena. Není nikde transparentně uvedeno složení rady obce, jak a kdy by údajně vznikla nebo byla zvolena, kdo jsou její členové. Napadené OOP tedy buď vydal orgán, který neexistuje – rada, nebo jej zamýšlela vydat rada obce, ale vydala jej podepsaná starostka obce. Ze shora uvedených důvodů zároveň došlo ke zneužití zákonem svěřené působnosti či pravomoci.

4. Navrhovatel rovněž namítá, že stavební uzávěru je možné vydat pouze v procesu změny územně plánovací dokumentace (zejména územního plánu) obce. Změna územně plánovací dokumentace musí být ve stadiu po schválení zadání nové územně plánovací dokumentace (územního plánu) obce. Stavební uzávěru lze vydat až po schválení záměru nové územně plánovací dokumentace (územního plánu) obce, aby se předešlo nejasnostem nebo neurčitostem při vyhlašování stavební uzávěry. V projednávané věci ovšem došlo pouze v roce 2020 k údajnému rozhodnutí zastupitelstva o pořízení nového územního plánu, nicméně o takovém zasedání zastupitelstva neexistuje žádný zápis ani záznam, tím méně dohledatelné oznámení o jeho veřejném konání. Do doby vydání stavební uzávěry obec nepodnikla žádné kroky směřující k vydání nového územního plánu. Stavební uzávěra tedy byla vydána účelově o více než rok dříve, než procesně správný postup umožňuje.

5. Navrhovatel dále namítá, že v případě napadeného OOP se odpůrkyně spokojila s pouhými formálními úkony vůči dotčeným orgánům, neodůvodňuje, proč některé další orgány nepovažovala za dotčené, nezajistila souhlasná ani jiná stanoviska orgánů, které se rozhodla formálně oslovit, neprojednala s nimi uvedený návrh stavební uzávěry a spokojila se s tím, že orgány byly neaktivní. Nevyjádření dotčeného orgánu či absenci jeho reakce nelze považovat za „projednání” ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

6. Navrhovatel rovněž namítá nepřiměřenost napadeného OOP, jelikož sledovaného cíle bylo možno dosáhnout i jiným legislativním prostředkem, zejména řádně projednaným a schváleným územním plánem. Nebylo tedy splněno kritérium potřebnosti, bylo porušeno kritérium minimalizace zásahů a nebyl brán ohled na to, aby opatřením obecné povahy byli adresáti omezeni co nejméně.

7. Navrhovatel dále namítá nepřiměřenou délku stavební uzávěry. Uvádí, že doba působení stavební uzávěry jako pojmově dočasného (přechodného) územního opatření představuje zásadní bod posouzení souladu napadeného OOP se zákonem. Za vybočení z přípustného časového rámce působení stavební uzávěry v podobě jeho nepřiměřeně dlouhého působení lze zcela jistě považovat již stávající délku působení stavební uzávěry, která nyní činí dobu celého jednoho kalendářního roku, aniž by příprava nového územního plánu nějak zásadněji pokročila, resp. s ohledem na zákonem dané lhůty při postupu vydávání územního plánu by bylo patrné, že obec aktivně od doby vydání stavební uzávěry činí jakékoliv kroky směřující k brzkému vydání územního plánu. S ohledem na to, že poslední proces vedoucí k vydání územního plánu či jeho změny trval déle než tři roky, lze obdobnou dobu od 27. 4. 2020 do vydání nového územního plánu předpokládat i nyní. Za této situace je zjevné, že napadené OOP bylo použito jako nástroj dlouhodobé regulaceúzemního rozvoje, a nikoliv jako opatření dočasné povahy.

8. Navrhovatel rovněž namítá rozpor napadeného OOP s předchozími kroky obce. Před vydáním stavební uzávěry navrhovatel požádal společně s ostatními vlastníky o povolení výstavby 14 rodinných domů a s tím souvisejícího rozdělení pozemku a umístění přístupové pozemní komunikace. K této plánované výstavbě dotčené orgány vydaly kladná stanoviska. Do okamžiku vydání stavební uzávěry odpůrkyně záměr výstavby nijak nezpochybňovala. Ještě dne 3. 9. 2020 Městský úřad H. vydal kladné stanovisko k umístění stavby technické infrastruktury – pozemní komunikace, tedy v době po údajném usnesení zastupitelstva o pořízení nového územního plánu. Pokud by tedy bylo prokázáno, že dne 27. 4. 2020 bylo rozhodnuto o pořízení nového územního plánu, jímž bude pozemek ve spoluvlastnictví navrhovatele trvale přesunut do nezastavitelných ploch, a současně bylo několik měsíců poté vydáno kladné stanovisko v záležitosti, jež přímo souvisí se situací, kdy pozemek bude zastavěn (osvětlení, vnitřní komunikace), pak byl zcela markantním způsobem porušen princip legitimního očekávání. Odpůrkyně dlouhodobě udržovala dobrou víru navrhovatele jako spoluvlastníka předmětného pozemku v to, že náklady, které vynakládá na realizaci projektu výstavby a jednotlivá povolení (přípojky, projekt) jsou účelné, a nic nenasvědčovalo tomu, že by jeho pozemek měl být stižen stavební uzávěrou.

9. Navrhovatel dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného OOP, jelikož považuje odůvodnění zamítnutí námitek za nedostatečné, se všemi námitkami se vypořádává konstatováním týchž nebo obdobných skutečností. Dopady urbanistického rozvoje obce pouze předpokládá a bez dalšího dedukuje vlastními úvahami o nevhodnosti staveb, které by ovšem nijak nenarušily ani koncepci obce, ani ráz krajiny, když obdobné stavby obec v nedávné minulosti povolila. Celkově tedy není odůvodněn přesun předmětného pozemku do nezastavitelné plochy ani nutnost zahrnout jej do stavební uzávěry.

10. Navrhovatel konečně zdůrazňuje, že napadené OOP představuje zásah do jeho vlastnického práva a poukazuje na otázku náhrady za omezení vlastnického práva dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Obsah vyjádření odpůrkyně 11. Odpůrkyně ve svém vyjádření uvádí, že v obci Praskolesy je zřízena rada. Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, volí se tudíž rada ze zákona podle § 99 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Odpůrkyně v této souvislosti odkazuje na zápisy z ustavující schůze zastupitelstva a zápisy z jednání rady. Odpůrkyně nerozumí, z čeho navrhovatel dovozuje, že opatření obecné povahy „vydala starostka obce“. Starosta je ze zákona členem rady obce a jeho podpis opatření je zcela standardní. Žádný právní předpis neukládá, aby opatření podepisovali všichni členové rady.

12. Odpůrkyně dále uvádí, že zastupitelstvo obce skutečně usnesením č. 4 ze dne 27. 4. 2020 schválilo pořízení nového územního plánu obce Praskolesy s prvky regulačního opatření, a to v souladu s § 6 odst. 5 písm. a) stavebního zákona. Bylo tak učiněno z vlastního podnětu zastupitelstva obce podle § 44 písm. a) stavebního zákona. Navrhovatel tvrdí nepravdu, pokud uvádí, že „o takovém zasedání zastupitelstva neexistuje žádný zápis ani záznam, tím méně pak dohledatelné oznámení o jeho veřejném konání“. Pozvánka na toto zasedání zastupitelstva byla řádně zveřejněna na úřední desce a současně i dálkovým přístupem – ostatně na elektronické úřední desce je dodnes. Zápis ze zastupitelstva včetně výše uvedeného usnesení je k dispozici k nahlédnutí v sídle obce. Není pravdou, že odpůrkyně nepodnikla v období od 27. 4. 2020 do 4. 6. 2021 žádné kroky směřující k vydání nového územního plánu. Odpůrkyně v tomto směru především upozorňuje, že v tomto období ani neplatilo územní opatření o stavební uzávěře, a tudíž jím v tomto období nemohl být navrhovatel nijak dotčen .Schválené usnesení zastupitelstva č. 4 ze dne 27. 4. 2020 zní: „Zastupitelé souhlasí s pořízením nového ÚP s prvky regulačního opatření a pověřují starostku dalšími kroky“. Je tedy evidentní, že tímto byl pouze započat dlouhodobý proces tvorby nového územního plánu, který má mnoho fází. Odpůrkyně též dokládá usnesení zastupitelstva obce ze dne 30. 9. 2020, které logicky navazuje na rozhodnutí o pořízení nového územního plánu s prvky regulačního opatření. Starostka pověřená dalšími kroky v této věci zastupitelstvo informovala o aktuálních zjištěních právě ohledně dotčených území a zastupitelstvo schválilo zacílení regulačních opatření právě na tato území. Následně bylo teprve započato s přípravou stavební uzávěry, aby tento cíl mohl být naplněn. Samotný odstup rozhodnutí zastupitelstva a schválení opatření svědčí o tom, že obec činila potřebné kroky a získávala informace potřebné k tvorbě nového územního plánu včetně regulačních opatření. Kdyby byla stavební uzávěra účelová, jak tvrdí navrhovatel, jistě by ji mohla odpůrkyně schválit dříve. Stavební uzávěra byla vydána až dne 4. 6. 2021, a to v souvislosti se stavem a potřebami, které proces přípravy nového územního plánu přinesl. Nový územní plán je stále ve stadiu pořizování a jednotlivé regulativy, o jejichž zavedení bylo usnesením zastupitelstva rozhodnuto, proto mohou stále doznat podstatných změn. Proto nelze trvat na tom, aby stavební uzávěra zcela odrážela aktuální stav připravované změny územního plánu, ale je nutné přihlédnout k důvodům a souvislostem, které k vydání stavební uzávěry vedly. Do úvah o novém územním plánu a regulačních opatřeních byl zahrnut mimo jiné požadavek Zásad územního rozvoje Středočeského kraje ověřit potřebnost rozsahu zastavitelných ploch s tím, že do doby jeho vydání je nutné zabránit živelné výstavbě na dosud nevyužitých zastavitelných plochách. Zde je podle odpůrkyně nutno vzít v potaz i pohled historický, kdy po pořízení změny č. 3 územního plánu, kterou bylo území Xj určeno jako zastavitelné s podmínkou pořízení územní studie, řadu let nebyla ze strany vlastníků dotčených nemovitostí vyvinuta žádná aktivita a nebyl projeven zájem ve směru výstavby, a nebyla tak vypracována předpokládaná územní studie a platnost této podmínky skončila k 1. 1. 2017. Odpůrkyně tak byla v situaci, kdy dané území nebylo nijak „chráněno“. Mimo jiné proto bylo rozhodnuto o pořízení nového územního plánu „s prvky regulace“ a aby byl tento záměr realizovatelný, považovala odpůrkyně za nutné ochránit území dočasným opatřením v podobě stavební uzávěry.

13. Odpůrkyně rovněž uvádí, že jí není jasné, jaké dotčené orgány měly být osloveny. Odpůrkyně má za to, že dostála požadavkům podle § 172 správního řádu a § 98 odst. 2 stavebního zákona. Stavební uzávěrou dochází pouze k dočasnému „zmrazení“ případné výstavby. Nelze tedy klást totožné požadavky na projednání územního opatření o stavební uzávěře s dotčenými orgány jako u nové územně plánovací dokumentace.

14. Odpůrkyně dále uvádí, že napadené OOP je z definice opatřením dočasným. Pokud je přijato řádným a zákonným způsobem a jeho platnost není bezdůvodně prodlužována (nejzazším bodem platnosti je účinnost nového územního plánu), jde o zcela legitimní nástroj obce. V žádném případě nemůže dojít (jak je tvrzeno) k tomu, že by se „náhle zcela změnil dlouhodobý proces, v němž bylo po mnoho minulých let počítáno s možnou zastavitelností pozemku“. Naopak – po dlouhou řadu let (od pořízení poslední změny územního plánu) byli vlastníci dotčených nemovitostí zcela nečinní a radě obce nebyly známy (minimálně do roku 2018) žádné kroky avizující případnou výstavbu. Ty byly činěny až v letech 2019 a 2020, kdy muselo být zřejmé, že po 10 letech může být rozhodnuto o pořízení nového územního plánu (od 27. 4. 2020 beze všech pochyb). Dále je známo, že původní zastavitelnost byla podmíněna pořízením územní studie, a že poté, co skončila platnost této podmínky, lze očekávat ze strany obce kroky, které povedou minimálně k regulaci daného území. Odpůrkyně má za to, že napadené OOP je odůvodněno dostatečně. Je zcela legitimní, aby zastupitelstvo obce jednak v samostatné působnosti rozhodlo o pořízení nového územního plánu (s prvky regulačních opatření), jednak aby rada obce v působnosti přenesené rozhodla o ochraně určitých území, na nichž je uvažováno o regulaci, a vytvořila tak pro pořízení územního plánu podmínky. Zastavitelnost území (o které bylo rozhodnuto před 10 lety) byla podmíněna vyhotovením územní studie, ve které se předpokládalo uplatnění celé řady regulativních prvků. Vzhledem k tomu, že po řadu let nebyla ze strany vlastníků dotčených nemovitostí vyvinuta žádná aktivita a nebyl projeven zájem ve směru výstavby, studie nebyla vypracována a její platnost skončila k 1. 1. 2017. Obec je tak v současné době v situaci, kdy dané území není nijak „chráněno“. Mimo jiné proto bylo rozhodnuto o pořízení nového územního plánu s prvky regulačních opatření, a aby byl tento záměr realizovatelný, považovala odpůrkyně za nutné ochránit území dočasným opatřením v podobě stavební uzávěry. V rozhodnutí odpůrkyně nelze spatřovat žádné prvky zvůle (uzávěrou je dotčeno ucelené území na hranici zástavby obce), žádní vlastníci nejsou zvýhodněni nebo znevýhodněni. Doba trvání stavební uzávěry není ke dni podání návrhu na její zrušení nepřiměřeně dlouhá. Od jejího přijetí naopak probíhají poměrně intenzivně (s ohledem na dobu covidové pandemie) práce na novém územním plánu. Ústní jednání 15. Během jednání konaného dne 26. 8. 2022 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích.

16. Soud při jednání provedl důkaz informativním výpisem z katastru nemovitostí (LV č. Xk), zápisy ze zasedání Zastupitelstva obce Praskolesy ze dne 31. 10. 2018, ze dne 27. 4. 2020 a ze dne 30. 9. 2020 a závaznou částí Změny č. 3 Územního plánu Praskolesy. Soud neprovedl jako důkaz listiny, které jsou součástí spisové dokumentace, jejíž obsah není předmětem dokazování, byly rekapitulovány při jednání a soud z nich při rozhodnutí vycházel (napadené OOP, zápisy z jednání odpůrkyně ze dne 2. 12. 2020 a 1. 6. 2021). Soud dále neprovedl důkaz organizační strukturou obce Praskolesy, jelikož rozhodná skutečnost (existence rady obce) byla prokázána shora uvedenými zápisy. Soud dále neprovedl důkaz registračním listem Změny č. 3 Územního plánu Praskolesy, jelikož délka procesu přijímání předchozí změny územního plánu není pro projednávanou věc podstatná. Soud rovněž neprovedl odpůrkyní navržené pozvánky na zasedání zastupitelstva obce ze dne 27. 4. 2020 a 30. 9. 2020, neboť pro posouzení věci byly podstatné toliko zápisy z těchto zasedání. Soud neprovedl ani odpůrkyní navržené doklady o emailové korespondenci, nabídku a smlouvu o dílo, doklad o komunikaci s Městským úřadem H. a náhled dokumentace doplňujících průzkumů a rozborů, neboť skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokázány, nejsou pro posouzení věci relevantní. Uskutečnily se toliko po vydání napadeného OOP, přičemž soud při přezkumu opatření obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného opatření. Podmínky řízení 17. Soud se nejprve zabýval procesními předpoklady projednání návrhu. Podle § 101a s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. V dané věci je zjevné, že územní opatření o stavební uzávěře bylo vydáno formou opatření obecné povahy, a to za použití odpovídajících ustanovení stavebního zákona i správního řádu.

18. Navrhovatel svou legitimaci k podání návrhu dovozuje ze spoluvlastnictví předmětného pozemku. Z veřejně dostupných údajů katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. X plyne, že navrhovatel je spoluvlastníkem pozemku p. č. Xa a p. č. Xi. Pozemek p. č. Xaje napadeným OOP dotčen, což není mezi účastníky sporné. Navrhovatel tedy je aktivně procesně legitimován k podání návrhu.

19. Pro podání návrhu stanoví § 101b odst. 1 s. ř. s. jednoroční lhůtu od účinnosti napadeného OOP. Napadené OOP nabylo účinnosti dne 19. 6. 2021, návrh podaný navrhovatelem dne 6. 6. 2022 je tudíž včasný. Návrh má zákonem požadované náležitosti. Podle § 101b odst. 2 s. ř. s. musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatelka opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné.

20. Při věcném posouzení návrhu vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.), tj. ze skutkového a právního stavu ke dni 4. 6. 2021. Skutečnosti zjištěné z obsahu správního spisu 21. Z obsahu předložené spisové dokumentace soud zjistil, že během schůze dne 2. 12. 2020 přijala odpůrkyně usnesení č. 3, kterým vyjádřila nesouhlas s výstavbou v lokalitě Xj a „U židovského hřbitova“ a pověřila starostku jednáním o zpracování návrhu stavební uzávěry.

22. Dne 20. 1. 2021 odpůrkyně na své schůzi přijala usnesení č. 1, podle nějž odpůrkyně projednala a souhlasila s návrhem napadeného OOP. Dne 19. 3. 2021 byl vyvěšen návrh napadeného OOP spolu s výzvou k podávání námitek a připomínek do 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto návrhu. Podáním ze dne 23. 4. 2021 navrhovatel uplatnil k návrhu napadeného OOP námitky. Odpůrkyně na schůzi dne 1. 6. 2021 přijala usnesení č. 2, kterým souhlasí a schvaluje napadené OOP. Námitkám bylo vyhověno pouze v nepatrné části, jež se týkala nesprávnosti údaje o tom, že v minulosti nebylo vydáno územní rozhodnutí dotýkající se předmětných pozemků. Odpůrkyně připustila, že bylo v roce 2018 vydáno územní rozhodnutí o dělení pozemků. Napadené OOP bylo dne 4. 6. 2021 vyvěšeno na úřední desce a dne 19. 6. 2021 nabylo účinnosti. Provedené důkazy 23. Soud provedl při jednání dokazování: a) informativním výpisem z katastru nemovitostí pro LV Xk; b) textovou částí změny č. 3 Územního plánu obce Praskolesy z dubna 2010; c) zápisem z ustavujícího zasedání zastupitelstva ze dne 31. 10. 2018 a prezenční listinou přítomných zastupitelů; d) zápisem ze zasedání zastupitelstva obce Praskolesy ze dne 27. 4. 2020; e) zápisem ze zasedání zastupitelstva obce Praskolesy ze dne 30. 9. 2020; 24. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV Xk se podává, že navrhovatel je spoluvlastníkem pozemků p. č. Xa a Xi.

25. Předmětný pozemek byl podle dosavadního územního plánu (schváleného usnesením zastupitelstva obce Praskolesy č. 4/2002 ze dne 29. 5. 2002) zařazen do plochy Xl s plochou využití orná půda, územní rezerva–ostatní plochy. Změnou č. 3 ze dne 16. 2. 2011 (účinnou ke dni 23. 3. 2011) byl předmětný pozemek zahrnut do plochy Xj s funkčním využitím plochy bydlení, hlavním využitím„pozemky pro skupinovou výstavbu rodinných domů, veřejné prostranství – komunikace, veřejnou zeleň“.Plocha byla omezena podmínkou vypracování územní studie (součástí měl být mj. návrh dopravní a technické obslužnosti), ve které měla být navržena etapizace tak, aby zástavba plynule navazovala na existující zástavbu, minimální plocha stavebních parcel byla stanovena na 800 m2. V odůvodnění změny č. 3 je uvedeno, že rozvoj plochy Xj je plánován v rozsahu cca 20 až 24 rodinných domů, přičemž konkrétně by měl být určen v územní studii.

26. Ze zápisu z ustavujícího zasedání zastupitelstva ze dne 31. 10. 2018 se podává, že zastupitelstvo zvolilo starostku a místostarostu obce Praskolesy a tři další členy rady.

27. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Praskolesy ze dne 27. 4. 2020 se podává, že zastupitelstvo rozhodlo usnesením č. 4 o pořízení nového územního plánu s prvky regulačního opatření. Starostka na jednání informovala zastupitelstvo o nutnosti zpracování nového územního plánu, jelikož dosavadní územní plán je platný již pouze dva roky.

28. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Praskolesy ze dne 30. 9. 2020 vyplývá, že zastupitelstvo schválilo zapracování regulačních opatření do nového územního plánu na pozemcích v lokalitě „U sokolovny“ (Xj) a „U židovského hřbitova“. Zastupitelstvo obce Praskolesy vyjádřilo souhlas s argumenty proti výstavbě v lokalitě Xj, které na jednání zastupitelstva prezentovala starostka po konzultacích se zpracovatelkou starého územního plánu a zaměstnankyní Městského úřadu H., který je pořizovatelem nového územního plánu. Argumenty se týkaly problematického řešení příjezdové komunikace, která nezaručuje dostatečný výhled při výjezdu z lokality, příchodu pěších do obce a špatného odtoku vody. Posouzení věci 29. Soud při přezkumu napadeného OOP vychází z algoritmu (testu), který byl historicky vymezen judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005–98, č. 740/2006 Sb. NSS). Jednotlivými kroky algoritmu jsou: 1) přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 2) přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti; 3) přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným procesním postupem; 4) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu se zákonem, v tomto kroku ve smyslu souladu s hmotným právem a 5) přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace v širším slova smyslu), tedy konkrétně zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (kritérium vhodnosti), zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem (kritérium potřebnosti), jakož i zda opatření obecné povahy omezuje adresáty co nejméně (kritérium minimalizace zásahů) a v neposlední řadě soud také zkoumá, zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli (kritérium proporcionality v užším slova smyslu). S ohledem na vázanost důvody návrhu se soud může zabývat jen těmi kroky algoritmu (testu) přezkumu, které navrhovatel zahrne do návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Pravomoc rady 30. Navrhovatel v návrhu zpochybnil, kdo napadené OOP vydal. Soud z předložené spisové dokumentace a provedeného dokazování (zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva ze dne 31. 10. 2018 a prezenční listiny přítomných zastupitelů, zápisy z jednání odpůrkyně ze dne 2. 12. 2020, 20. 1. 2021 a 1. 6. 2021) zjistil, že v obci je ustavena pětičlenná rada obce, která řádně rozhodla o vydání napadeného OOP na své schůzi dne 1. 6. 2021. Proto také soud jednal jako s odpůrkyní toliko s radou, a nikoli rovněž se zastupitelstvem, které navrhovatel (jenž si evidentně nebyl jist tím, kdo napadené OOP vlastně vydal) rovněž označil. Soud proto konstatuje, že napadené OOP bylo řádně vydáno odpůrkyní, a návrhový bod proto není důvodný. Zároveň soud dodává, že skutečnost, že napadené OOP podepsala starostka obce (na což navrhovatel upozorňuje), do věci žádnou pochybnost nevnáší, jelikož je to právě starostka, kdo stojí v čele odpůrkyně, a přísluší jí tak podepisovat dokumenty vydané odpůrkyní. Předčasnost stavební uzávěry a její délka 31. Navrhovatel namítá, že stavební uzávěru lze vydat až po schválení záměru (zadání) nové územně plánovací dokumentace. Tento návrhový bod není důvodný. Podle § 97 odst. 1 stavebního zákona platí, že nezbytnou podmínkou vydání územního opatření o stavební uzávěře je„připravovaná územně plánovací dokumentace“.Z toho vyplývá, že postačí, pokud zastupitelstvo před vydáním územního opatření o stavební uzávěře schválí pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny. Ze stavebního zákona nevyplývá, že by vydání stavební uzávěry bylo podmíněno konkrétní fází projednávání územního plánu. Soud k tomu dodává, že dřívější právní úprava účinná do 31. 12. 2012 vydání územního opatření o stavební uzávěře podmiňovala schválením zadání územně plánovací dokumentace. Došlo tedy k posunutí okamžiku, kdy může rada obce stavební uzávěru vydat, do dřívější fáze procesu pořizování územně plánovací dokumentace. Stavební zákon umožňuje přijetí územního opatření o stavební uzávěře již v iniciační fázi procesu přijímání územně plánovací dokumentace. Po odpůrkyni tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy nelze požadovat, aby v době přijetí územního opatření o stavební uzávěře již bylo schváleno zadání nového územního plánu, kde by závazně definovala nové parametry možného využití konkrétních pozemků. Takový požadavek by byl v rozporu se zákonem, protože by buď reálně odsouval možnost přijetí územního opatření o stavební uzávěře až do pozdějších fází procesu přijímání nové územně plánovací dokumentace, což však zjevně nebylo záměrem zákonodárce, nebo by nutil zastupitelstva obcí k tomu, aby již při schválení pořízení (změny) územně plánovací dokumentace určovala konkrétní regulativy pro jednotlivé plochy, což by představovalo nežádoucí a předčasný zásah do komplexní práce zpracovatele–odborníka. Provedeným dokazováním soud zjistil, že zastupitelstvo obce Praskolesy řádně rozhodlo o pořízení nového územního plánu na schůzi konané dne 27. 4. 2020. Zastupitelstvo na zasedání dne 30. 9. 2020 vyslovilo souhlas se zapracováním regulačních opatření do nového územního plánu na pozemcích v lokalitě Xj a lokalitě v okolí židovského hřbitova (tedy ve stavební uzávěrou vymezeném území). Ze zápisu z jednání zastupitelstva vyplývá, že zastupitelstvo považuje výstavbu v této lokalitě za problematickou a pověřilo starostku k řešení situace s advokátem včetně možnosti stavební uzávěry. Byla tudíž splněna podmínka plynoucí z § 97 odst. 1 stavebního zákona.

32. K tvrzené nečinnosti odpůrkyně, resp. obce Praskolesy, soud uvádí, že v souladu s § 101b odst. 3 s. ř. s přezkoumává napadené OOP podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání – skutečnostmi nastalými po vydání stavební uzávěry se proto soud nemůže blíže zabývat, a to včetně případné (ne)aktivity obce Praskolesy při pořizování nového územního plánu v období následujícím po vydání stavební uzávěry. Pokud jde o období do přijetí stavební uzávěry, soud přisvědčuje odpůrkyni v argumentaci, že v období od rozhodnutí o pořízení nového územního plánu do přijetí stavební uzávěry nedošlo k zásahu do vlastnických práv navrhovatele, jelikož stavební uzávěra doposud nebyla v platnosti, a tvrzená pasivita obce tedy není pro posouzení věci podstatná. Odpůrkyně tím, že vydala napadené OOP až v okamžiku, kdy obec začala činit reálné kroky k pořízení nového územního plánu, naopak postupovala z hlediska zásahu do práv dotčených vlastníků citlivě, neboť důsledky plynoucí ze stavební uzávěry byly z časového hlediska odloženy až do okamžiku, kdy začala faktická příprava nového územního plánu. Projednání s dotčenými orgány 33. Navrhovatel dále namítá, že v případě napadeného OOP se odpůrkyně spokojila s pouhými formálními úkony vůči dotčeným orgánům, neodůvodňuje, proč některé další orgány nepovažovala za dotčené, nezajistila souhlasná ani jiná stanoviska orgánů, které se rozhodla formálně oslovit, neprojednala s nimi uvedený návrh stavební uzávěry a spokojila se s tím, že orgány byly neaktivní. Tento návrhový bod není důvodný. Podle § 98 odst. 2 stavebního zákona se návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření oasanaci území dohodnut.Podle § 172 odst. 1 správního řádu správní orgán projedná návrh opatření obecné povahy s dotčenými orgány podle § 136 správního řádu. Podle § 136 odst. 1 správního řádu jsou dotčenými orgány ty orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon a správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska (§ 149 odst. 1 správního řádu) nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.

34. Soud přisvědčuje odpůrkyni, že byť podle citovaného ustanovení stavebního zákona návrh opatření obecné povahy o územním opatření o stavební uzávěře projednávají dotčené orgány, kladou se na tento proces mírnější nároky než v průběhu projednávání územního plánu či jeho změny. Stavební zákon nestanoví výčet dotčených správních orgánů, se kterými je nutné územní opatření o stavební uzávěře projednat a ani ze zvláštních zákonů nevyplývá, že by odpůrkyně některé dotčené orgány opomenula vyzvat k uplatnění stanoviska. Ostatně ani navrhovatel neuvedl konkrétní opomenuté dotčené orgány. Z právních předpisů vyplývá, že (závazná) stanoviska dotčených orgánů jsou vyžadována pouze k územně plánovací dokumentaci a v územním, stavebním, či společném územním a stavebním řízení [srov. např. § 16, § 40 odst. 2 písm. g), odst. 3 písm. f), odst. 4 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § 44, § 76 odst. 2 písm. a), § 77 odst. 1 písm. a), s), § 77a odst. 4 písm. o), z), § 78 odst. 3 písm. j), § 78a odst. 2 písm. i), § 79 odst. 3 písm. t) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 15 písm. h), § 17 písm. a), § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, § 48 odst. 2 písm. b), § 48a odst. 2 písm. b), § 49 odst. 3 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, § 104 odst. 3, § 106 odst. 2, § 107 odst. 1 písm. a), b), § 108 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, § 11 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, § 127 písm. i), § 145 odst. 1 písm. e), § 146 odst. 1 písm. e), odst. 3 písm. a) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, § 21 písm. k), § 22 písm. b), d) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, vše ve znění pozdějších předpisů]. Územní opatření o stavební uzávěře není územně plánovací dokumentací, byť jde o jeden z nástrojů územního plánování a vydává se formou opatření obecné povahy stejně jako územně plánovací dokumentace (tj. územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní a regulační plán). Územní opatření o stavební uzávěře zachovává dosavadní stav v území, pouze znemožňuje ve vymezeném území po určitou dobu výstavbu. Je tedy logické, že nároky na projednání územního opatření o stavební uzávěře dotčenými orgány budou nižší než u projednání územně plánovací dokumentace.

35. Odpůrkyně zaslala návrh napadeného OOP Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje, který se nevyjádřil s odůvodněním, že v případě územního opatření o stavební uzávěře není dotčeným orgánem. Dále návrh napadeného OOP odpůrkyně zaslala Krajské hygienické stanici Středočeského kraje, která vyjádřila souhlasné stanovisko, a Městskému úřadu H., který se nevyjádřil. Skutečnost, že se Městský úřad H. v zákonné lhůtě nevyjádřil, rovněž neznamená porušení procesních předpisů. Stavební zákon stanoví, že dotčené orgánymohou uplatnit svá stanoviska, není to však jejich povinnost. Ostatně lhůta k uplatnění stanoviska slouží mj. k tomu, aby dotčené orgány nemohly zablokovat proces přijímání územního opatření o stavební uzávěře. Soud dospěl k závěru, že odpůrkyně návrh napadeného OOP řádně projednala s dotčenými orgány.

36. Soud dále zdůrazňuje, že navrhovatel vůbec netvrdí, jakým způsobem měl být tím, že návrh nebyl projednán s jinými dotčenými orgány, dotčen na svých právech, přičemž soud žádné takové dotčení nevidí. Navrhovateli proto nenáleží ve vztahu k tomuto návrhovému bodu aktivní věcná legitimace. Nepřiměřenost 37. Navrhovatel rovněž namítá nepřiměřenost napadeného OOP, jelikož sledovaného cíle bylo možno dosáhnout i jiným legislativním prostředkem, zejména řádně projednaným a schváleným územním plánem. Tento návrhový bod není důvodný. Z odůvodnění napadeného OOP vyplývá, že cílem stavební uzávěry je zabránit výstavbě, která by mohla bránit využití území podle připravovaného územního plánu, jenž by měl zajistit podmínky pro udržitelný rozvoj obce, zachovat bydlení spojené s hospodařením na venkově a zajistit přiměřené umístění, dostupnost, kapacitu a využívání staveb občanského vybavení a nerušící výroby v obci s podmínkami apelujícími na maximální zachování původního charakteru a struktury zástavby. Nový územní plán má zohledňovat požadavky nadřazené územně plánovací dokumentace a podkladů, mj. preferování rekonstrukce a přestavby v sídlech před výstavbou ve volné krajině při vytváření podmínek pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností, charakter území by neměl být narušen necitlivou novou výstavbou (špatné umístění, zástavba v krajině), kapacita nové výstavby by měla být řešena s ohledem na občanskou vybavenost obce a na kapacitu zdrojů vody. V odůvodnění napadeného OOP je mj. uvedeno, že obec se rozvíjí v jihovýchodní oblasti při komunikaci na N., kde bylo v nedávné době vybudováno 11 rodinných domů a další se staví. Tím došlo k 100 % naplnění mateřské školy a základní škola se hranici kapacity blíží. Z uvedeného plyne, že úkolem pořizovatele při přípravě nového územního plánu je mj. i prověření zastavitelnosti ploch určených k zastavění, které byly vymezeny ve stávajícím územním plánu z roku 2002, včetně plochy Xj. Tím není řečeno, že zastavitelnost plochy Xj musí nutně být nově připravovaným územním plánem omezena či zcela vyloučena. Tato otázka bude teprve prověřována a projednávána v průběhu přípravy nového územního plánu. Je ale zřejmé, že účelem napadeného OOP je zajistit, aby případná výstavba v lokalitě Xj (podle stávajícího územního plánu zastavitelné), k níž by mohlo dojít do doby vydání nového územního plánu, neztížila nebo neznemožnila budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace. Logickou reakcí vlastníka by totiž bylo pozemky zastavět (resp. alespoň k tomu získat příslušná veřejnoprávní povolení), dokud platí stávající územní plán, který to umožňuje (k čemuž ostatně spoluvlastníci předmětných pozemků činili kroky). Tím by však mohlo dojít k znemožnění budoucího využití území, jež bude výsledkem procesu přípravy nového územního plánu. Byť tedy napadené OOP představuje významný zásah do vlastnického práva navrhovatelky, nelze je obecně pokládat za nepřiměřené. Není zde totiž žádný jiný nástroj, kterým by bylo možno dosáhnout téhož výsledku (zachování území obce Praskolesy ve stávajícím stavu až do doby přijetí nového územního plánu) a který by současně do práv navrhovatelky zasáhl méně intenzivně. Princip legitimního očekávání 38. Soud se dále zabýval námitkou, podle níž bylo napadené OOP vydáno v rozporu s principem ochrany legitimního očekávání. Soud navrhovateli nemůže přisvědčit. Jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 22. 10. 2019, č. j. 1 As 454/2017–102, stavební uzávěra nemůže působit retroaktivně a dotknout se staveb pravomocně umístěných, resp. povolených –a contrariose tedy bezesporu může dotknout staveb pravomocně neumístěných a nepovolených. V opačném případě by stavební uzávěra nebyla způsobilá jakkoli předejít zmaření cílů připravované územně plánovací dokumentace, neboť by bylo možno v mezidobí provést stavební činnost, která by s ní byla v rozporu.

39. Soud konstatuje, že navrhovateli nevzniklo legitimní očekávání dosavadními dílčími rozhodnutími a stanovisky. Právo umístit záměr o určitých parametrech v území a s tím spjaté legitimní očekávání zakládá až (pravomocné) územní rozhodnutí o umístění stavby. Je třeba zdůraznit, že územní plánování je dynamický proces a funkční využití pozemku se může v čase měnit. Vlastník se nemůže důvodně spoléhat na to, že jednou určené funkční využití pozemku je trvalé. V územním plánování se uplatňuje zpravidla zásada kontinuity, jež směřuje k zachování již jednou stanoveného funkčního využití území. Tato zásada však není absolutní, neboť by vedla k zakonzervování území a bránila by jakýmkoliv úpravám územně plánovací dokumentace nehledě na případné změny v území. O využití území rozhoduje obec v samostatné působnosti a má v tomto směru širokou míru diskrece. Není přitom bez dalšího na závadu, pokud se názor obce na její rozvoj v čase změní, například v návaznosti na pravidelnou obměnu politické reprezentace. Je naopak povinností odpůrkyně (§ 5 odst. 6 stavebního zákona) vlastní územní plán průběžně vyhodnocovat a upravovat jej v reakci na aktuální potřeby. Jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 16. 7. 2009, č. j. 6 Ao 2/2009–86, proces vedoucí k vydání stavební uzávěry nelze chápat jako samostatný a izolovaný, nýbrž vždy jen v návaznosti na připravovanou územně plánovací dokumentaci. Důvodem, proč odpůrkyně vydala stavební uzávěru, která navrhovateli znemožňuje stavebně využít její pozemky, je skutečnost, že (z důvodů vymezených v odůvodnění napadeného OOP) shledala potřebu nově nastavit podmínky pro územní rozvoj obce a za tím účelem zahájila proces pořizování nového územního plánu. Aby tento záměr nebyl zmařen, vydala pro některé pozemky stavební uzávěru. Tento krok však nelze vztahovat ke stávajícímu územnímu plánu a vnímat jej jako jeho „nerespektování“, nýbrž je třeba jej vykládat ve vztahu k připravované územně plánovací dokumentaci, pro jejíž budoucí realizaci vytváří podmínky. Pokud by totiž vlastníci stavebních pozemků v obci Praskolesy (včetně navrhovatele) využili čas před přijetím nového územního plánu (přičemž z rozhodnutí o jeho pořízení a zápisu z jednání zastupitelstva ze dne 30. 9. 2020 je patrné, že zastupitelstvo vyjádřilo vůli přehodnotit využití vymezeného území v novém územním plánu), pak by se například i z hlediska veřejné infrastruktury mohla obec Praskolesy dostat ještě do horšího stavu a nový územní plán by to už nemohl nijak napravit.

40. Pokud jde o otázky možné náhrady za vydání stavební uzávěry, případě odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, soud konstatuje, že tyto otázky nejsou předmětem tohoto řízení, a proto se jimi nemůže zabývat. Pakliže se navrhovatel rozhodne některý z uvedených nároků uplatnit, budou jeho nároky posouzeny k tomu oprávněnými orgány. Nepřezkoumatelnost 41. Soud se dále zabýval návrhovým bodem, kterým navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného OOP. Soud předesílá, že míra precizace návrhových bodů do značné míry předurčuje, jaké právní ochrany se navrhovateli u soudu dostane. Čím je návrhový bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí. Není na místě, aby soud za navrhovatele spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral skutečnosti, které návrh podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebral by funkci advokáta navrhovatele (srov. závěry rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS).

42. Podle § 97 odst. 1 stavebního zákona platí, že „[ú]zemní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. […] Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.“ 43. V rozsudku ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008–136, č. 1795/2009 Sb. NSS, NSS uvedl, že „[i]v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost.“ Okruh úvah, které je třeba v odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře uvést v případě, že je rada obce vydává v návaznosti na rozhodnutí zastupitelstva o pořízení změny územně plánovací dokumentace, plyne zejména z věty první § 97 odst. 1 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení je podmínkou pro vydání stavební uzávěry, že omezovaná (zakazovaná) stavební činnost by mohla ztížit (znemožnit) budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace. Z odůvodnění by tedy mělo být alespoň v obecných rysech zřejmé, jaké budoucí využití předpokládá připravovaná územně plánovací dokumentace pro vymezené území a jakým způsobem by mohlo být toto využití ztíženo omezovanou stavební činností. Tyto úvahy se přitom musí opírat o aktuální stav připravované územně plánovací dokumentace, tj. vycházet ze stavu připravovaného územního plánu, resp. jeho změn v době vydání stavební uzávěry (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 3. 2016, č. j. 2 As 301/2015–37).

44. Z odůvodnění napadeného OOP je zřejmé, že nový územní plán má za cíl přehodnotit využití území v lokalitě Xj, které bylo změnou č. 3 starého územního plánu obce Praskolesy určeno jako zastavitelné (byť podmíněno přijetím územní studie). Během 10 let však nebyla zahájena výstavba a obec Praskolesy se naopak rozvíjela v jihovýchodní části. Obec Praskolesy hodlá i vzhledem k již naplňující se kapacitě infrastruktury přehodnotit využití této lokality a v souladu s venkovským rázem novou výstavbu směřovat spíše do jihovýchodní oblasti a proluk v již zastavěné části obce. Zastupitelstvo obce Praskolesy rozhodlo o pořízení nového územního plánu dne 27. 4. 2020 a na jednání dne 30. 9. 2020 se vyjádřilo proti výstavbě v lokalitě Xj. Úvahy uvedené v odůvodnění napadeného OOP tedy korespondují s připravovanou územně plánovací dokumentací v době vydání stavební uzávěry.

45. Vypořádání námitek navrhovatele považuje soud rovněž za dostatečně a přezkoumatelně odůvodněné. Ostatně ani navrhovatel neuvedl, jaké jeho námitky odpůrkyně řádně nevypořádala, a jeho argumentace je velmi obecná (navrhovatel uplatnil celkem šest námitek, přičemž některým bylo zčásti vyhověno). Tento návrhový bod proto není důvodný.

46. Závěrem k tvrzenému zásahu do vlastnického práva nezbývá než navrhovatele odkázat na § 102 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě byla (zákonným) územním opatřením o stavební uzávěře omezena, a byla mu tím způsobena majetková újma, náleží náhrada (srov. rozsudky NSS ze dne 15. 3. 2016, č. j. 2 As 301/2015–37, a ze dne 16. 6. 2011, č. j. 4 Ao 3/2011–103, nebo ze dne 13. 12. 2017, č. j. 6 As 165/2017–31, bod 21) Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 47. Jelikož soud neshledal žádný z návrhových bodů uplatněných navrhovatelem důvodným, ani nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl (§ 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s.).

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel neměl ve věci úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšné odpůrkyni náhrada nákladů řízení náleží. Odpůrkyně je malou obcí, která nedisponuje odborným aparátem nezbytným k výkonu působnosti orgánu územního plánování ani pro její obhajobu v soudním řízení. Tato činnost tedy přesahuje rámec obvyklé úřední činnosti odpůrkyně a náklady na právní zastoupení je proto třeba pokládat za účelně vynaložené (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47, č. 3228/2015 Sb. NSS, bod 29).

49. Zástupce odpůrkyně v soudním řízení učinil tři úkony právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k návrhu a účast na jednání před soudem] podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Součástí nákladů je též náhrada hotových výdajů zástupce odpůrkyně ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupce odpůrkyně není plátcem daně z přidané hodnoty, odpůrkyni proto nenáleží náhrada této daně. Účelně vynaložené náklady odpůrkyně v tomto řízení tak činí celkem 10 200 Kč. Navrhovatel je povinen zaplatit tuto částku odpůrkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 s. ř. s.).

Poučení

Vymezení věci Obsah návrhu Obsah vyjádření odpůrkyně Ústní jednání Podmínky řízení Skutečnosti zjištěné z obsahu správního spisu Provedené důkazy Posouzení věci Pravomoc rady Předčasnost stavební uzávěry a její délka Projednání s dotčenými orgány Nepřiměřenost Princip legitimního očekávání Nepřezkoumatelnost Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení