55 A 77/2022 – 48

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva v právní věci navrhovatele: P. Ch., bytem X, proti odpůrcům:

1. Městský úřad Dobříš, se sídlem Mírové náměstí 119, Dobříš, 2. Ing. Tomáš Havlíček, bytem X, 3. Josef Kolka, bytem X, 4. Kamil Vlasák, bytem X, 5. Ing. Aneta Hrubá, bytem X, 6. Ing. Jaroslava Michálková, bytem X, 7. Marek Zach, bytem X, zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Velíškem, se sídlem Křižíkova 48b, Praha, 8. Ing. Radek Hrubý, bytem X, 9. Jiří Krása, bytem X, 10. Bc. Jiří Stracený, bytem X, 11. Ing. Pavel Hnízdil, bytem X, 12. Tomáš Kadlec, bytem X, 13. Ing. Miroslav Lidinský, bytem X, 14. Petra Moravcová, bytem X, 15. Miloslav Pipota, bytem X, o návrhu na neplatnost volby kandidátů ve volbách do Zastupitelstva města Nový Knín konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel doručil dne 6. 10. 2022 soudu podání, které označil jako „žaloba na neplatnost volby kandidáta do zastupitelstva města Nový Knín ve volbách konaných 23. a 24. 9. 2022“. Podal ji z důvodu chybného sečtení volebních hlasů, neplatný je mandát pro člena sdružení PRO NOVÝ KNÍN, mandát by měl získat člen sdružení Tradice a Prosperita. Hraniční podíl hlasů pro Nový Knín je 725,0, přičemž mandát sdružení PRO NOVÝ KNÍN byl získán na základě podílu hlasů 725,4, což představuje rozdíl 3 hlasů pro nezískání mandátu. Nesprávným sečtením hlasů došlo k porušení volebního zákona a následně k chybnému rozdělení mandátů jednotlivým kandidujícím sdružením. K tomuto závěru navrhovatele vede i neúměrně dlouhá doba sčítání hlasů v porovnání s okolními obcemi a složení volebních komisí. Jako důkaz navrhuje provést přepočítání volebních lístků v obou volebních okrscích města Nový Knín.

2. Na výzvu soudu k odstranění vad návrhu navrhovatel podáním ze dne 7. 10. 2022 doplnil, že došlo k porušení § 40 odst. 5 písm. a), b) a c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), tedy započtení platného hlasu pro jednotlivé kandidáty. K tvrzení o nesprávně sečtených hlasech ho vede skutečnost, že předsedkyní jedné okrskové volební komise byla P. H., přičemž její manžel Ing. Radek Hrubý a dcera Ing. Aneta Hrubá obdrželi jeden z nejvyšších počtu hlasů. Ing. Aneta Hrubá byla až na 10. místě kandidátní listiny, přesto získala mandát a mezi ostatními vyčnívá. Dále byla místopředsedkyní okrskové volební komise T. V., přičemž její tchán Kamil Vlasák také získal mandát. V druhé okrskové volební komisi byla S. Z. a její manžel Marek Zach získal také hlasy. Ing. Radek Hrubý, Ing. Aneta Hrubá, Kamil Vlasák i Marek Zach jsou kandidáty sdružení PRO NOVÝ KNÍN, u něhož o zisku 5. mandátu, tedy stejně jako má sdružení Tradice a Prosperita, rozhodují 3 hlasy. Sdružení Tradice a Prosperita je nesprávně sečtenými hlasy pro kandidující rodinné příslušníky členů okrskových volebních komisí poškozeno ku prospěchu sdružení PRO NOVÝ KNÍN. Navrhovateli nezbývá než vycházet z těchto skutečností a indicií, neboť konkrétní důkaz nebylo možné s ohledem na § 40 odst. 1 volebního zákona zajistit, lze jej získat jen přepočtením platných hlasovacích lístků.

3. Odpůrce č. 4 ve svém vyjádření uvedl, že se s návrhem neztotožnil. Navrhovatel vyslovil ryze hypotetické úvahy a nepodložená tvrzení o nesprávném sečtení hlasů ve prospěch 4 kandidátů volební strany PRO NOVÝ KNÍN, aniž by pro to byl dán reálný důvod a aniž by na podporu svých tvrzení předložil jakýkoliv relevantní důkaz či alespoň významnější indicii. Volební zákon nestanoví žádnou lhůtu, v níž je okrsková volební komise povinna sčítání hlasů ukončit a vyhotovit zápis o průběhu a výsledku hlasování. Navrhovatel neuvádí přesnou délku doby, po kterou mělo sčítání hlasů probíhat, nicméně i kdyby byla skutečně ve srovnání s okolními okrsky delší, nelze automaticky dovozovat, že to bylo způsobeno údajnými manipulacemi při sčítání hlasů, jak navrhovatel zcela nekorektně naznačuje. Delší doba sčítání hlasů mohla být způsobena stejně dobře pečlivostí a důsledností členů obou okrskových volebních komisí. Volební zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by zakazovalo členství v okrskových volebních komisích osobám v příbuzenském či obdobném poměru ke kandidátům. V návrhu jmenované členky okrskových volebních komisí splňují předpoklady uvedené v § 17 volebního zákona. Odpůrce vnímá navrhovatelovo tvrzení o nesprávně sečtených hlasech ve prospěch kandidujících rodinných příslušníků nejen jako nepodložené a nemístné, ale do značné míry i dehonestující uvedené členky okrskových volebních komisí, jímž je podsouváno nezákonné jednání. Z návrhu ani jiného odpůrci dostupného zdroje se nepodává, že by některý z členů okrskových volebních komisí vznesl jakékoliv výhrady k průběhu voleb, ke sčítání hlasů nebo ověřování jejich platnosti. Navrhovatel jakožto kandidát volební strany Tradice a Prosperita měl v okrskových volebních komisích delegovány své členy a náhradníky v zájmu kontroly volebního procesu. Pokud by skutečně mělo dojít k nesprávnému sčítání hlasů, nepochybně by se ostatní členové okrskových volebních komisí, zejména navrhovatelem delegovaní členové, proti takovému postupu ohradili, například odepřením podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve smyslu § 42 odst. 1 volebního zákona. Odpůrce shrnul, že v návrhu uvedená tvrzení nedokládají, že by došlo k porušení § 40 odst. 5 písm. a), b) a c) či jiného ustanovení volebního zákona, přičemž uváděné indicie nejsou svou povahou natolik významné, aby odůvodňovaly přepočtení volebních výsledků. Navrhl, aby soud návrh zamítl.

4. Odpůrkyně č. 5 ve svém vyjádření uvedla, že navrhovatel své tvrzení o nesprávném sečtení hlasů ničím nepodložil, nezdůvodnil, pouze vyjádřil svoji domněnku. Zmiňovaná neúměrná doba sčítání hlasů je rovněž pouhým subjektivním dojmem navrhovatele, jenž nemá žádný vztah k výsledku voleb. Navrhovatel osočuje členy okrskových volebních komisí a podezřívá je z porušení zákona pouze na základě ničím nepodložených spekulací. Navrhla, aby byl návrh zamítnut.

5. Odpůrce č. 7 ve svém vyjádření uvedl, že návrh je postaven na neurčitých tvrzeních, čirých spekulacích, není podepřen jediným důkazním prostředkem svědčícím o pochybení. Navrhovatel požaduje provedení důkazu, jímž by již fakticky došlo k zásahu do uskutečněných voleb. Pokud by soud vyhověl návrhu na přepočtení hlasů bez předložení relevantních důkazních návrhů prokazujících zásadní pochybení, akceptoval by automatický nárok jakékoliv osoby uplatňující tvrzení o nesprávnosti výsledku voleb na jejich přepočet v rámci jakéhosi „kvaziodvolacího řízení“. Takový postup nemá oporu v zákoně a odporuje základním principům volebního práva. Z důvodu absence podrobnějších tvrzení o porušení volebního zákona se nemůže odpůrce k věci blíže vyjádřit. Navrhovatel nespecifikoval žádné konkrétní pochybení při sčítání hlasů, podle vyjádření členů okrskových volebních komisí proběhlo veškeré sčítání zcela řádně, v souladu se zákonem, bez jakýchkoliv pochybností, zcela transparentně, přičemž žádný z členů okrskové volební komise nevznesl jakoukoliv námitku vůči zpracování volebních hlasů. Relevantní protokoly byly zanechány bez poznámek. Tvrzení o neúměrně dlouhé době sčítání hlasů nenasvědčuje jakýmkoliv nekalostem v rámci zpracování voleb. Řada obcí napříč Českou republikou dosahovala stejných či horších časů zpracování (i přes menší počet zúčastněných kandidátů a uskupení). Doba zpracování je závislá vyjma počtu hlasů a uskupení i na péči, která je zpracování věnována. Volební zákon nevylučuje angažovanost rodinných příslušníků v okrskových volebních komisích. Namítaní rodinní příslušníci tvoří jen menšinu členů komisí (3 z celkem 12), někteří jsou členy komise opakovaně (Bc. Hrubá). Jiní členové okrskových volebních komisí jsou personálně propojení s navrhovatelem, i tyto osoby se do zpracování volebních hlasů zapojily. Volební výsledky kandidátů jmenovaných v návrhu jsou téměř totožné jako při předchozích volbách, což svědčí o standardním průběhu věcí (odpůrce získal v roce 2018 230 hlasů, nyní 253 hlasů, Ing. Hrubý získal posledně 343 hlasů, nyní 336 hlasů a Ing. Hrubá získala posledně 272 hlasů a nyní 266 hlasů). Odpůrce navrhl, aby soud návrh zamítl.

6. Odpůrce č. 8 ve svém vyjádření uvedl, že blízký vztah předsedkyně okrskové volební komise Bc. P. H. k němu a k odpůrkyni č. 5 nemá sám o sobě žádný vliv na správnost sečtení hlasů, nedokládá, že hlasy byly sečteny nesprávně. To platí i ohledně dalších členů okrskových volebních komisí zmíněných v návrhu. Volební zákon umožňuje všem subjektům, které se účastní voleb, delegovat svého zástupce do okrskových volebních komisí, aby tyto subjekty získaly dohled a jistotu, že volby proběhly regulérně a hlasy byly sečteny správně. Volební strana PRO NOVÝ KNÍN delegovala do okrskových volebních komisí dva členy, kteří spolu s ostatními členy komisí zajišťovali řádný průběh voleb a proces sčítání hlasů. V každé okrskové volební komisi bylo 5 členů a 1 zapisovatel, tedy člen nominovaný volební stranou PRO NOVÝ KNÍN tvořil menšinu komise (jednu šestinu). Volby proběhly standardním způsobem, ani v jednom z volebních dnů nebyly zpochybněny. Sčítání bylo prováděno dle příslušných zákonných norem při společné účasti všech členů okrskových volebních komisí a každý volební lístek a označení voleného kandidáta (volební strany) byl všemi přítomnými členy zaznamenán. Zaznamenané výsledky byly společně sečteny, odsouhlaseny a stvrzeny podpisy. Žádný z členů okrskových volebních komisí nevyslovil sebemenší pochybnost o průběhu a výsledku sčítání, a to ani ve dnech následujících po volbách. Tvrzení o neúměrně dlouhé době sčítání hlasů je subjektivním dojmem navrhovatele. Navrhovatel neuvádí žádná srovnatelná data, která by domněnku dokazovala. Doba sčítání odpovídala počtu volebních stran a počtu odevzdaných hlasů. To lze v případě potřeby doložit srovnáním s obdobnými volbami v minulosti. Odpůrce navrhl, aby byl návrh zamítnut.

7. Odpůrce č. 9 ve svém vyjádření uvedl, že navrhovatel nemá žádné důkazy pro své tvrzení o nesprávném sečtení hlasů, jedná se jen o jeho domněnku. Doba sčítání hlasů svědčí o poctivém konání členů okrskových volebních komisí. Každá volební strana měla v okrskových volebních komisích rodinné příslušníky, což zákon nevylučuje, tudíž si odpůrce nedokáže představit, jak by sčítání hlasů mohlo být z tohoto důvodu zmanipulováno. Poukázal na to, že navrhovatel je stávajícím starostou, z čehož nicméně pro danou věc nic nedovozuje.

8. Odpůrce č. 10 k návrhu uvedl, že každá z kandidujících stran měla možnost delegovat do okrskových volebních komisí své zástupce, což učinily. Komise byly vytvořeny a nikdo je nerozporoval. Dle jeho informací pracují komise kolektivně, aby se předešlo podobným žalobám. Volební strana Tradice a Prosperita měla v komisi své zástupce, kteří byli přítomni při sčítání hlasů, a dle informací odpůrce proběhlo vše v pořádku. Všechny hlasy se musely spočítat pečlivě, což vzhledem k množství kandidátních listin a počtu kandidátů vyžadovalo určitý čas.

9. Zbývající odpůrci se k návrhu nevyjádřili.

10. Navrhovatel v replice ze dne 17. 10. 2022 sdělil, že tvrzení uvedená v návrhu jasně popisují důvody pro rozhodnutí o přepočtení hlasů. Proto trvá na žalobě, jejím projednání a nařízení přepočtení hlasů. Členy okrskových volebních komisí delegovaly pouze volební strany PRO NOVÝ KNÍN, Občanská demokratická strana a Občané Knínu (OK). Ostatní členové komisí byli jmenováni navrhovatelem jakožto starostou města Nový Knín z řad pracovníků městského úřadu a občanů ochotných stát se členem okrskové volební komise. Skutečnost, že zisk 5 mandátů volební strany PRO NOVÝ KNÍN je závislý na 3 hlasech a že členy okrskových volebních komisí byli rodinní příslušníci kandidátů této volební strany, by i pro odpůrce měla představovat dostatečný důvod pro přepočítání hlasů, obzvláště jsou–li přesvědčeni o správném sečtení hlasů, čímž by byla vyvrácena existující důvodná podezření.

11. Soud si od Městského úřadu Nový Knín vyžádal informaci, zda navrhovatel byl ke dni uzavření stálého seznamu voličů, včetně jeho doplňku, podle § 28 odst. 4 volebního zákona zapsán v tomto seznamu či jeho dodatku. Městský úřad Nový Knín sdělil soudu dne 10. 10. 2022, že navrhovatel byl zapsán ve stálém seznamu voličů, což doložil výpisem z toho seznamu.

12. Soud po zjištění, že návrh byl podán oprávněnou osobou (osobou zapsanou do stálého seznamu voličů ve městě Nový Knín) a v zákonem stanovené lhůtě, se návrhem věcně zabýval.

13. Podle § 60 odst. 4 volebního zákona může návrh na neplatnost volby kandidáta podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

14. Navrhovatel spatřuje porušení volebního zákona v nesprávném sečtení platných hlasů okrskovými volebními komisemi, aniž by ovšem upřesnil konkrétní nesprávnou úvahu či postup. K jeho závěru ho vedou tři indicie: 1) pokud by volební strana Tradice a Prosperita získala další 3 hlasy navíc, získala by na úkor volební strany PRO NOVÝ KNÍN další (šestý) mandát; 2) dlouhá doba sčítání hlasů okrskovými volebními komisemi (v porovnání s okolními obcemi); 3) členství příbuzných kandidátů volební strany PRO NOVÝ KNÍN v okrskových volebních komisích.

15. Soud si vyžádal od Městského úřadu Nový Knín informaci, kdo byl členem jednotlivých okrskových volebních komisí a kým byl do komise delegován. Městský úřad Nový Knín sdělil soudu dne 11. 10. 2022, že členy okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 1 byli Bc. P. H. (delegovaná volební stranou PRO NOVÝ KNÍN), T. V. (delegovaná volební stranou ODS), J. S. (delegovaná sdružením nezávislých kandidátů Občané Knínu) a J. T., M. K. a V. D. (jmenovaní starostou města). Členy okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 2 byli S. Z., DiS. (delegovaná sdružením nezávislých kandidátů PRO NOVÝ KNÍN), Marie Karafiátová (delegovaná sdružením nezávislých kandidátů Občané Knínu) a O. K., T. T., K. Š. a L. H. (jmenovaní starostou města).

16. Podle zápisu o výsledku voleb do Zastupitelstva města Nový Knín, který soudu předložil odpůrce č. 1, získala volební strana č. 1 PRO NOVÝ KNÍN 5 mandátů (členy zastupitelstva byli zvoleni Radek Hrubý, Kamil Vlasák, Aneta Hrubá, Marek Zach a Jiří Krása), volební strana č. 2 Občané Knínu (OK) 1 mandát (Jiří Stracený), volební strana č. 3 Občanská demokratická strana 2 mandáty (Pavel Hnízdil a Petra Moravcová), volební strana č. 4 Sdružení nezávislých kandidátů Novoknínska 2 mandáty (Tomáš Kadlec a Miloslav Pipota) a volební strana č. 5 Tradice a Prosperita 5 mandátů (Josef Kolka, Petr Chmelík, Tomáš Havlíček, Jaroslava Michálková a Miroslav Lidinský).

17. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 ve městě Nový Knín je podepsán všemi 6 členy okrskové volební komise, přičemž kolonka „zápis odmítl podepsat“ není vyplněná a ani není k zápisu připojená žádná příloha, ve které mají být dle instrukcí ve formuláři zápisu uvedeny důvody odmítnutí podpisu. Zápis byl vyhotoven v 19:27 hod., odevzdáno bylo 497 úředních obálek. Rovněž zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 2 ve městě Nový Knín je podepsán všemi 6 členy okrskové volební komise, ani v tomto případě není kolonka „zápis odmítl podepsat“ vyplněná a k zápisu není připojená žádná příloha. Zápis byl vyhotoven v 19:13 hod., odevzdáno bylo 444 úředních obálek.

18. Soud považuje za významné uvést, že navrhovatel byl kandidátem volební strany Tradice a Prosperita, na kandidátní listině byl uveden pod pořadovým číslem 1. Jedná se o stávajícího starostu města Nový Knín.

19. Volební strana Tradice a Prosperita, na jejíž kandidátní listině navrhovatel kandidoval do zastupitelstva, mohla podle § 17 odst. 2 volebního zákona delegovat jednoho člena do každé okrskové volební komise. Na neobsazená místa v okrskových volebních komisích pak jmenuje členy okrskové volební komise starosta (tedy v daném případě navrhovatel). Ze sdělení Městského úřadu Nový Knín vyplývá, že svého práva delegovat do okrskové volební komise svého zástupce využily 3 volební strany, nikoliv však volební strana Tradice a Prosperita. Volební zákon nezakazuje, aby se členem okrskové volební komise stala osoba v příbuzenském či jiném blízkém poměru k některému z kandidátů (srov. § 17 odst. 1). Naopak se předpokládá, že zejména členové delegovaní volebními stranami budou v blízkém vztahu k volební straně.

20. K významu práva volebních stran delegovat členy okrskových volebních komisí Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 20. 11. 2014, čj. Vol 23/2014 – 110, uvedl: „Možnost delegace členů okrskových volebních komisí politickými stranami z řad svých členů či sympatizantů pramení z principu pluralitní kontroly férovosti volebního procesu všemi kandidujícími subjekty (citované usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Vol 4/2012–39, bod 19). Okrsková volební komise jako celek totiž mimo jiné zajišťuje hlasování, dozírá na jeho průběh, sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování (např. § 14e odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu a obdobně v jiných volebních zákonech o jiných druzích voleb). Podle Nejvyššího správního soudu ‚smyslem tohoto ustanovení nepochybně je, aby členové okrskové volební komise, která je složena ze zástupců odlišných politických stran, »hlídali« navzájem řádný průběh voleb v konkrétním volebním okrsku‘ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008, čj. Vol 7/2008–13, č. 2194/2011 Sb. NSS). I v recentní judikatuře Nejvyšší správní soud přiřkl právu kandidujících subjektů delegovat členy do volební okrskové komise významnou roli. Konstatoval, že okrskové volební komise mají co do kontroly hlasování a součtu hlasů zcela zásadní úlohu, neboť je ‚primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. ... Členové volební komise se podílejí také na sčítání konečného výsledku voleb a posuzování platnosti hlasovacích lístků, přičemž právě skutečnost, že jsou delegováni různými politickými subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu. Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování s uvedením důvodů tohoto odepření (§ 42 odst. 1 volebního zákona). Na tomto základě by poté soud mohl přezkoumat postup volební komise z hlediska případného porušení zákona.‘(usnesení ze dne 22. 10. 2014 čj. Vol 18/2014–46, body 38–40). Na předpokladu řádného a reprezentativního složení okrskových volebních komisí je tedy postavena presumpce správnosti výsledků hlasování, jež je úhelným kamenem architektury soudního přezkumu výsledků voleb (viz např. usnesení ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006–51, nebo usnesení ze dne 23. 11. 2010, čj. Vol 67/2010–47, bod 28, či již citované nedávné usnesení čj. Vol 18/2014–46, bod 18), bez něhož se hroutí. Prakticky řečeno, člen okrskové volební komise delegovaný kandidujícím politickým subjektem je potenciálním zdrojem ‚zvláště významné indicie‘, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb a na jejímž základě volební soud zpravidla přistoupí k otevření volební dokumentace a přepočítání hlasů. Na straně druhé, pokud kandidující politický subjekt nevyužije svého oprávnění a nedeleguje člena okrskové volební komise, jde to k jeho tíži ‚co do možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci volební komise a konkrétní porušení volebního zákona‘ (již zmíněné usnesení čj. Vol 18/2014–46, bod 41).“ 21. Z výše uvedeného plyne, že bylo v možnostech volební strany Tradice a Prosperita, na jejíž kandidátní listině navrhovatel kandidoval, disponovat bližšími poznatky o průběhu sčítání hlasů okrskovými volebními komisemi ve městě Nový Knín, pokud by využila svého práva a delegovala do okrskových volebních komisí po jednom členovi. Pokud volební strana Tradice a Prosperita tohoto práva nevyužila, v důsledku čehož nebyl navrhovatel schopen v návrhu předestřít konkrétnější tvrzení týkající se konkrétního způsobu porušení volebního zákona okrskovou volební komisí, jde tento následek na vrub uvedené volební strany a navrhovatele jakožto jejího kandidáta.

22. Byť navrhovatel je k podání návrhu legitimován jakožto volič (osoba zapsaná ve stálém seznamu voličů), nelze odhlížet od toho, že byl současně kandidátem. Jeho argumentaci, že s ohledem na § 40 odst. 1 volebního zákona, podle nějž může být sčítání hlasů přítomen jen velmi omezený okruh osob, není v jeho možnostech mít bližší povědomí o možném porušení volebního zákona, soud proto nemůže přijmout. Volební strana Tradice a Prosperita, jejíž návrh na neplatnost volby kandidátů byl soudem odmítnut pro neodstranění vady návrhu usnesením ze dne 11. 10. 2022, čj. 55 A 76/2022 – 6, nevyužila možnosti delegovat do okrskových volebních komisí své zástupce, tudíž připravila sebe sama i kandidáty uvedené na její kandidátní listině o možnost namítat konkrétní porušení volebního zákona. Lze dále zmínit, že polovina členů okrskových volebních komisí byla přímo jmenována navrhovatelem jakožto starostou, přičemž soudu není známo, zda se nejedná o osoby navrhovateli příznivě nakloněné, které by byly ochotny ho případně detailně informovat o činnosti okrskových volebních komisí.

23. V řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta podle § 90 odst. 1 s. ř. s. soud nemá bez dalšího povinnost provést přepočítání hlasů. Účelnost a případně nezbytnost takovéhoto postupu může být dána teprve v případě, že ten, kdo v řízení namítá, že došlo k porušení volebního zákona, prostřednictvím svých tvrzení či důkazních návrhů relevantním způsobem zpochybní správnost závěrů jednotlivých volebních komisí, jímž by jinak svědčila presumpce správnosti. Jak vyplývá z ustálené rozhodovací činnosti soudů ve věcech volebních, v konkrétním případě by musela vyvstat tzv. zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. II. ÚS 4169/18, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017 – 187).

24. Funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky. Aby soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Podle judikatury by takovou indicií mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích, a to v případě těsného volebního výsledku, nebo prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas. Zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006 – 51, a ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017 – 187, a v něm citovanou judikaturu).

25. Jelikož zápisy o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 a 2 jsou podepsány všemi členy okrskových volebních komisí a žádný z nich podpis neodepřel, neshledal soud důvod, pro nějž by se neměla uplatnit domněnka, že zveřejněné výsledky voleb odpovídají skutečné vůli voličů.

26. Tato domněnka je nicméně vyvratitelná a bylo na navrhovateli, aby prokázal existenci závažných indicií svědčících o opaku. Navrhovatel především poukázal na to, že kdyby měla volební strana Tradice a Prosperita jen o 3 hlasy více (při jinak nezměněných výsledcích ostatních volebních stran), získala by šestý mandát. Tato skutečnost ovšem není vůbec žádnou indicií, která by nasvědčovala tomu, že při zjišťování výsledku hlasování okrskovými volebními komisemi byl porušen volební zákon.

27. Druhou indicii spatřuje navrhovatel v tom, že sčítání hlasů trvalo okrskovým volebním komisím déle než v okolních obcích. Navrhovatel nicméně neuvádí jmenovitě žádnou okolní obec, a tudíž soud se touto okolností nemůže blíže zabývat. Obecně lze říci, že doba potřebná k sečtení hlasů je závislá na mnoha faktorech, jako je počet kandidátních listin, počet volených členů zastupitelstva, počet členů okrskové volební komise, počet voličů, způsob provedené volby (podíl hlasovacích lístků s hlasem pro celou kandidátní listinu), důkladnost uplatňování kontrolních mechanismů v rámci okrskové volební komise apod. V daném případě byl v obou volebních okrscích odevzdán obdobný počet hlasů, přičemž obě okrskové volební komise vyhotovily zápis zhruba ve stejnou dobu (komise, která sčítala více hlasů, vyhotovila zápis o několik minut později). Doba sčítání hlasů v délce necelých 6 hodin není nijak excesivní. Ani v této skutečnosti tedy soud nespatřuje indicii způsobilou vyvrátit domněnku správnosti zjištěného výsledku voleb.

28. Další indicií je příbuzenský vztah mezi některými členy okrskových volebních komisí a kandidáty volební strany PRO NOVÝ KNÍN. Tvrzení navrhovatele, jenž jakožto starosta jmenoval jednotlivé členy okrskových volebních komisí, není zcela pravdivé, neboť pomíjí, že paní Tereza Vlasáková byla delegována do okrskové volební komise volební stranou Občanská demokratická strana (na její kandidátní listině kandidoval Kamil Vlasák mladší), nikoliv volební stranou PRO NOVÝ KNÍN, na jejíž kandidátní listině kandidoval Kamil Vlasák starší (viz sdělení Městského úřadu Nový Knín ze dne 11. 10. 2022). Jak soud uvedl již výše, není zakázáno, aby členem okrskové volební komise byla osoba, která má blízký osobní vztah k některému z kandidátů. Naopak, pozitivní afinita členů okrskových volebních komisí k volebním stranám (a kandidátům uvedeným na jejich kandidátních listinách) se předpokládá, neboť členové by měli být primárně do okrskových volebních komisí delegováni volebními stranami a jejich úkolem je za delegující volební stranu dohlížet na řádný průběh hlasování a zjišťování výsledku hlasování. Pokud pak všichni členové okrskových volebních komisí podepíší zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, žádný z nich podpis neodepře, tedy relevantním způsobem nevyjádří nesouhlas se zápisem, není sebemenšího důvodu pochybovat, že členové okrskové volební komise, kteří se vzájemně hlídají a kontrolují, nemají pochybnosti o správnosti jimi zjištěného výsledku voleb.

29. Zmínil–li v této souvislosti navrhovatel, že mandát získala kandidátka volební strany PRO NOVÝ KNÍN uvedená na 10. místě kandidátní listiny (Ing. Aneta Hrubá), jejíž matka byla předsedkyní jedné okrskové volební komise, nelze ani z této skutečnosti dovozovat indicii o porušení volebního zákona okrskovou volební komisí. Volebním zákonem připuštěný způsob hlasování tzv. panašováním (udělení hlasu kandidátům různých volebních stran) umožňuje jednotlivým kandidátům, ačkoliv nejsou uvedeni na předních místech kandidátní listiny, získat velké množství hlasů. Čím je obec menší, je pro voliče významnější osobní známost kandidátů a obrázek, který o kandidátech mají. Pozitivně vnímaní kandidáti mohou získat velký počet hlasů, přičemž nemusí být významné, za jakou volební stranu kandidují. K tomu, aby se kandidát při rozdělování mandátů v rámci volební strany posunul v pořadí na přední místa, postačí, aby získal nejméně 110 % průměrného počtu hlasů kandidátů dané volební strany (§ 45 odst. 4 volebního zákona).

30. Soud tedy neshledal, že by navrhovatel uvedl v návrhu indicie takové povahy, aby ať již jednotlivě, nebo v jejich souhrnu zavdaly důvodné pochybnosti o správnosti výsledku hlasování v jednotlivých volebních okrscích zjištěném okrskovými volebními komisemi. Za této situace soud nevyhověl požadavku navrhovatele na přepočítání hlasů, neboť uzavřel, že presumpce správnosti výsledku hlasování zjištěného okrskovými volebními komisemi nebyla závažným způsobem zpochybněna. Soud návrh jako nedůvodný zamítl.

31. Soud rozhodl o návrhu bez jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.), neboť žádné dokazování neprováděl, vycházel toliko z listin vyhotovených volebními orgány (výpis ze stálého seznamu voličů, informace o složení okrskových volebních komisí, zápis o výsledku voleb a zápisy o výsledku hlasování).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 93 odst. 4 s. ř. s. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.