55 A 94/2022 – 48

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové, soudkyně Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Mgr. Miroslava Makajeva ve věci navrhovatele: I. Ž., bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Martinem Štuksou, se sídlem Kaplická 1037/12, Praha, proti odpůrkyni: obec Popovičky, se sídlem K Rybníku 12, Chomutovice, Popovičky, zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Machem, se sídlem Victora Huga 377, Praha, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 1. 9. 2022, č. j. 225011/2022–MURI/OUPRR/1725 – Územního plánu Popovičky, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně dne 24. 8. 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odpůrkyně, advokáta JUDr. Tomáše Macha.

Odůvodnění

Vymezení věci a podání účastníků 1. Navrhovatel se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení opatření obecné povahy označeného v záhlaví (dále jen „napadené OOP“) v části týkající se pozemku p. č. XA v kat. území X (dále též jen „předmětný pozemek“).

2. Navrhovatel uvádí, že je spoluvlastníkem pozemku st. p. č. XD o výměře 372 m (zastavěná plocha a nádvoří), na pozemku stojí stavba: P., č. p. XE, stavba pro administrativu, pozemku p. č. XB o výměře 180 m (orná půda), pozemku p. č. XA o výměře 4057 m (orná půda), pozemku p. č. XC o výměře 1541 m (orná půda), pozemku p. č. XF o výměře 862 m (ostatní plocha) zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ na LV č. XG pro k. ú. X.

3. Navrhovatel uvádí, že reagoval na opakované veřejné projednání z důvodu podstatné úpravy návrhu napadeného OOP nařízeného na den 9. 5. 2022. Navrhovatel se nedozvěděl o konání veřejného projednání předchozího, které se ohledně návrhu napadeného OOP uskutečnilo již dne 16. 12. 2020, ani o možnosti podat proti návrhu územního plánu námitky, ačkoliv se jedná o osobu ve smyslu § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a proto nemohla být z jeho strany dodržena lhůta pro podání námitek vztahující se k datu veřejného projednání 16. 12. 2020. Ke zveřejnění prvého návrhu napadeného OOP nedošlo zákonným způsobem. Jakožto osoba oprávněná k podání námitek měl být navrhovatel v souladu s § 52 odst. 3 stavebního zákona upozorněn na konání veřejného projednání dne 16. 12. 2020 a na možnost podat námitky proti návrhu napadeného OOP v zákonem stanovené lhůtě. Navrhovateli není známo, že by ke zveřejnění došlo a o konání veřejného projednání řádně informován nebyl. Podle jeho názoru nedošlo k jeho řádnému vyrozumění o konání veřejného projednání dne 16. 12. 2020 a nebyla dodržena lhůta pro oznámení doby a místa jeho konání. To se stalo v situaci, že byly zatajovány informace i podklady spoluvlastníkem Ing. K. navrhovateli i ostatním spoluvlastníkům.

4. Navrhovatel rovněž namítá, že uplatnil své námitky proti návrhu napadeného OOP v dopise ze dne 25. 4. 2022 a následně i v námitkách ze dne 12. 5. 2022. Odpůrkyně rozhodla pouze o námitkách uvedených v dopise ze dne 25. 4. 2022 a nikoliv již o námitkách uplatněných v dopise ze dne 12. 5. 2022, které navrhovatel také uplatnil řádně v zákonem stanovené lhůtě v návaznosti na veřejné projednání změněného návrhu napadeného OOP konané dne 12. 5. 2022. V postupu odpůrkyně v rámci vypořádání námitek navrhovatele spatřuje navrhovatel další nezákonnost. V případě nezveřejnění návrhu napadeného OOP se tato nezákonnost nedotýká pouze navrhovatele, ale napadeného OOP jako celku. Napadené OOP nepochybně vychází ze vzájemné provázanosti výměr stavebních a nestavebních pozemků a je třeba jej posuzovat jako celek, i když tento návrh směřuje k nápravě konkrétních porušených práv navrhovatele. Z těchto důvodů je navrhovatelem napadán územní plán jako celek.

5. Navrhovatel dále namítá, že napadeným OOP dochází ke změně jiných pozemků na pozemky stavební, a pravděpodobně proto se odpůrkyně pokouší o změnu i opačně. Přitom není naprosto opodstatněné, aby naopak pozemky, které již stavebními jsou, byly bez náležitého opodstatnění změněny na nezastavitelnou zeleň. Napadeným OOP došlo k přímému zásahu do vlastnického práva navrhovatele. Nemovitosti jsou tvořeny mimo jiné i pozemkem p. č. XA o výměře 4057 m, který byl jako celek určen k zastavění. Napadeným OOP však dochází přetransformování jeho části ze stavebního pozemku na nezastavěnou zeleň. Navrhovatel upozornil na existenci stavebního povolení Městského úřadem Říčany ze dne 15. 5. 2002, č. j. 4585/02/La–330, které povolilo využití pozemku p. č. XA o výměře 4057 m. Ve stavebním povolení a stavebním plánu, na jehož základě bylo povolení vydáno, je označena tato plocha jako zpevněná plocha a komunikace, v plánu, který provádí stavební povolení, je řešena jako těžká štěrková komunikace. Toto stavební povolení bylo vydáno společnosti IZOTERM s.r.o., od které stávající spoluvlastníci pozemek odkoupili. Navrhovateli bylo na jeho žádost vydáno prodloužení stavebního povolení rozhodnutím Městského úřadu v Říčanech ze dne 26. 10. 2022, č. j. 331904/2022–MUR/OSÚ/1465. Napadené OOP část p. č. XA o výměře cca 1100 m2 mění nezákonně na nezastavitelnou zeleň. Navíc je pozemek patrně dotčen radioreleovou trasou.

6. Navrhovatel rovněž brojí proti změně části pozemku p. č. XC, který se změnil ze stávajícího využití biokoridoru na hřbitov. O této předpokládané změně nebyl navrhovatel nijak vyrozuměn a nebyla se spoluvlastníky projednána. Využití pozemku v soukromém vlastnictví pro tento účel se rovná režimu vyvlastnění.

7. Odpůrkyně ve vyjádření k návrhu navrhuje jeho zamítnutí. Uvedla, že při přijetí napadeného OOP byly ve vztahu k navrhovateli (i ke všem dalším účastníkům) dodrženy veškeré zákonné požadavky na vyrozumění o konání veřejného projednání dne 16. 12. 2020. Oznámení o konání veřejného projednání bylo pořizovatelem doručeno veřejnou vyhláškou – způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na úřední desce pořizovatele i odpůrkyně. Konkrétně u odpůrkyně došlo ke zveřejnění veřejné vyhlášky – oznámení o zahájení veřejného projednání návrhu Územního plánu P. a vyhodnocení vlivů Územního plánu P. na udržitelný rozvoj území společně s návrhem územního plánu na úřední desce dne 13. 11. 2020, dokumenty byly svěšeny dne 20. 12. 2020. Současně tyto dokumenty byly vyvěšeny na elektronické úřední desce odpůrkyně, a to dne 13. 11. 2020, ke svěšení došlo taktéž dne 20. 12. 2020. Předmětná veřejná vyhláška obsahuje informaci ohledně termínu konání veřejného projednání dne 16. 12. 2020 v 16:00 hodin. V souladu s požadavky stanovenými právními předpisy došlo k doručení upraveného a posouzeného návrhu územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a oznámení o konání veřejného projednání více než 15 dnů přede dnem konání veřejného projednání. Pokud tedy navrhovatel uvádí, že nedošlo k jeho řádnému vyrozumění o konání veřejného projednání dne 16. 12. 2020, pak toto tvrzení není pravdivé. Navrhovatel měl dostatečnou možnost se předem seznámit s termínem konání veřejného projednání a v návaznosti na toto projednání vznést své případné námitky. Odpůrkyně dále uvedla, že námitky navrhovatele se dotýkaly obsahu územního plánu obce P. tak, jak byl navržen ve stavu ke dni konání veřejného projednání dne 16. 12. 2020. Ačkoliv následně došlo k některým změnám a konalo se opakované veřejné projednání (konkrétně dne 12. 5. 2022), ve vztahu k údajně dotčeným právům navrhovatele zůstal územní plán nezměněn.

8. Vzhledem k tomu, že v rozhodné době nebyla k návrhu územního plánu pro veřejné projednání dotčeným vlastníkem (navrhovatelem) uplatněna písemná námitka (která byla podaná až na základě opakovaného veřejného projednání, ačkoliv nedošlo ke změně ve vztahu k právům navrhovatele oproti prvnímu veřejnému projednání), pak nezbylo než námitkám navrhovatele pro opožděnost nevyhovět. Ani tvrzení navrhovatele, že odpůrkyně řádně nerozhodla o jeho námitkách ze dne 12. 5 2022, není pravdivé. O námitkách navrhovatele ze dne 26. 4. 2022, ze dne 9. 5. 2022 a ze dne 12. 5. 2022 bylo řádně rozhodnuto jako o námitkách č. 78, č. 82, č. 85 a č. 89 v rámci odůvodnění napadeného OOP.

9. Odpůrkyně dále uvedla, že ve vztahu k navrhovateli napadené OOP respektuje současný stav využití území, kdy z předložených leteckých snímků z roku 2018 a z roku 2019 bylo zřejmé využití dotčené části pozemku jako zeleň. Rovněž uvedla, že nutno upozornit, že změna územního plánu nebrání navrhovateli v realizaci jeho stavebního záměru dle stavebního povolení Městského úřadu v Říčanech ze dne 15. 5. 2002, č. j. 4585/02/La–330 (prodlouženého rozhodnutím ze dne 26. 10. 2022, č. j. 331904/2022–MUR/OSÚ/1465).

10. Navrhovatel podal k vyjádření odpůrkyně repliku, která však nepřinesla nové skutečnosti nad rámec podaného návrhu. Podmínky řízení 11. Soud ověřil, že návrh na zrušení napadeného OOP byl podán včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 101a odst. 1 s. ř. s.) a obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti (§ 37 odst. 2 a 3 a § 101b odst. 2 s. ř. s.).

12. Navrhovatel svou legitimaci k podání návrhu dovozuje ze spoluvlastnictví pozemků st. p. č. XD, p. č. XB p. č. XA, p. č. XC, p. č. XF v katastrálním území X, které soud ověřil v katastru nemovitostí (list vlastnictví č. XG). Mezi účastníky není sporu o tom, že jde o pozemky, které jsou napadeným OOP regulovány. Skutková zjištění plynoucí z předložené dokumentace 13. V původním územním plánu obce P. byly dotčené pozemky vyjma pozemku p. č. XC součástí zastavitelného území v ploše se způsobem využití území pro plochy nerušící výroby a služeb.

14. Zastupitelstvo obce P. rozhodlo svým usnesením č. 102 ze dne 27. 9. 2012 o pořízení územního plánu P. Zastupitelstvo obce P. schválilo zadání územního plánu dne 20. 11. 2013.

15. Městský úřad Říčany (dále jen „pořizovatel“) pořídil zpracování návrhu územního plánu pro veřejné projednání. V něm byla západní část pozemku p. č. XA zařazena do plochy NS (smíšené nezastavěné území). Pozemek p. č. XC byl zařazen do plochy OH–51 (občanské vybavení – hřbitov). V odůvodnění návrhu je uvedeno, že Územní plán P. byl navržen s maximální snahou zamezit dalšímu nevhodnému rozšiřování zastavitelných ploch do krajiny a na zemědělský půdní fond. Stávající východní zóna smíšené výroby a skladování bude dále takto využívána včetně zemědělské výroby s minimálním rozšířením. Od hlavních ploch obytné zástavby zůstává oddělena vysokou zelení, lesními porosty a údolím potoka. Na severní straně je oddělena hřbitovem (s potřebným rozšířením) a stávajícím parkem. Katastrální území P. protínají tři radioreléové paprsky a katastrální území Ch. dva radioreléové paprsky. Trasy paprsků nejsou v kolizi s návrhem zástavby.

16. Konání veřejného projednání bylo ve smyslu § 52 odst. 1 stavebního zákona oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 13. 11. 2020. Navrhovatel k veřejnému projednání námitky nepodal. Veřejné projednání proběhlo dne 16. 12. 2020 17. Na základě výsledků veřejného projednání, vypořádání připomínek a návrhu rozhodnutí o námitkách byla upravena a doplněna jak výroková část napadeného OOP, tak i její odůvodnění. Úpravy výrokové části pořizovatel vyhodnotil jako podstatnou úpravu návrhu, kterou je třeba projednat na opakovaném veřejném projednání. Upravený návrh byl v relevantních ohledech shodný s návrhem původním. Oznámení o konání opakovaného veřejného projednání bylo ve smyslu ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 8. 4. 2022. Opakované veřejné projednání o návrhu napadeného OOP se konalo dne 12. 5. 2022. Navrhovatel zaslal dne 25. 4. 2022 „nesouhlas vlastníka pozemků a staveb s návrhem územního plánu P.“, dne 6. 5. 2022 „připomínky k návrhu územního plánu P.“, dne 12. 5. 2022 „námitky proti návrhu územního plánu P.…“ a dne 26. 5. 2022 připojení manželů Š. k námitkám ze dne 12. 5. 2022.

18. Dne 24. 8. 2022 usnesením rozhodlo zastupitelstvo odpůrkyně o vydání napadeného OOP. Vydání bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 1. 9. 2022. Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce pořizovatele od 23. 9. 2019 do 10. 10. 2019. Zastupitelstvo současně rozhodlo o námitkách navrhovatele, a to o námitce ze dne 25. 4. 2022 jako o námitce č. 78, o námitce ze dne 6. 5. 2022 jako o námitce č. 82, o námitce ze dne 12. 5. 2022 jako o námitce č. 85 a č.

89. Ve všech případech byly námitky navrhovatele vyhodnoceny jako bezpředmětné, jelikož nebyly uplatněny k verzi návrhu veřejně projednanému dne 16. 12. 2020. Posouzení návrhu soudem 19. Při přezkoumání napadeného OOP soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl ke dni jeho vydání (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.).

20. O návrhu rozhodl soud bez jednání, neboť účastníci k výzvě soudu vyjádřili souhlas s tímto postupem (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dokazování soud neprováděl, vycházel pouze z obsahu předloženého správního spisu.

21. Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Přitom vychází z algoritmu (testu) přezkumu, který byl pro tyto účely vymezen judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005–98). Jednotlivými kroky algoritmu jsou: 1) přezkum pravomoci správního orgánu vydat OOP; 2) přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání OOP nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti; 3) přezkum otázky, zda OOP bylo vydáno zákonem stanoveným procesním postupem; 4) přezkum OOP povahy z hlediska rozporu se zákonem, v tomto kroku ve smyslu souladu s hmotným právem a 5) přezkum obsahu napadeného OOP z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace v širším slova smyslu), tedy konkrétně zda napadené OOP vůbec umožňuje dosáhnout sledovaného cíle (kritérium vhodnosti), zda OOP a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem (kritérium potřebnosti), jakož i zda OOP omezuje své adresáty co nejméně (kritérium minimalizace zásahů) a v neposlední řadě soud také zkoumá, zda je následek napadeného OOP úměrný sledovanému cíli (kritérium proporcionality v užším slova smyslu). S ohledem na vázanost soudu důvody se soud může zabývat jen těmi kroky algoritmu (testu) přezkumu, které navrhovatel zahrne do návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s.).

22. Navrhovatel předně namítl, že návrh napadeného OOP k veřejnému projednání nebyl řádně doručen. Tato námitka není důvodná. Podle § 52 odst. 3 stavebního zákona upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad, újezdní úřad sousedícího vojenského újezdu a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Ze správního spisu soud ověřil, že pořizovatel návrh zveřejnil na své úřední desce veřejnou vyhláškou dne 13. 11. 2020, stejně jako tak učinila přímo odpůrkyně. Navrhovatel tak měl možnost (stejně jako kdokoliv jiný) se o konání veřejného projednání dozvědět. Tvrzení o zatajování podkladů jedním ze spoluvlastníků nemůže být relevantní, jelikož oznámení o konání veřejného projednání byla veřejně přístupná. K tomu soud doplňuje, že navrhovatel jen tvrdí, že mu není známo, že by ke zveřejnění došlo – netvrdí a neoznačil žádné důkazy, kterými by zveřejnění zpochybnil. Skutečnost, že návrh byl zveřejněn, je patrná i z toho, že řada vlastníků nemovitostí k němu včasné námitky podala. Pro úplnost soud dodává, že skutečnost, že návrh byl zveřejněn na elektronické úřední desce pořizovatele si může navrhovatel i sám ověřit náhledem do archivu webových stránek (viz např. https://web.archive.org/web/20201201210038/https://info.ricany.cz/mesto/eud–321761–2020–MURI–OUPRR–1177%20346025).

23. Důvodná není ani námitka, že odpůrkyně nerozhodla o jeho námitkách ze dne 12. 5. 2022. Z napadeného OOP, resp. z rozhodnutí o námitkách jednoznačně vyplývá, že o námitkách navrhovatele ze dne 12. 5. 2022 rozhodnuto bylo, a to jako o námitkách č. 85 a č.

89. Soud zde zdůrazňuje, že odpůrkyně nebyla povinna se námitkami zabývat věcně (viz bod 24 rozsudku).

24. Ve zbytku je rozsah věcného přezkumu podstatně ovlivněn tím, že navrhovatel proti zařazení svých pozemků nepodal při přijímání napadeného OOP včasné námitky (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010–116, bod 23 a část III.2). Jeho námitky podané k opakovanému veřejnému projednání se netýkaly změn, kvůli nimž se opakované veřejné projednání konalo a odpůrkyně je tak správně vyhodnotila jako bezpředmětné, jelikož podle § 53 odst. 2 věty třetí stavebního zákona se upravený návrh a případné upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 52 (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2014, č. j. 50 A 15/2014–50). V projednávané věci přitom není sporné, že námitky navrhovatele se úprav provedených mezi veřejným projednáním a opakovaným veřejným projednáním netýkaly. Ve vztahu k řádnému veřejnému projednání se tak jednalo o námitky opožděné, ke kterým se dle § 52 odst. 3 stavebního zákona nepřihlíží.

25. Jak konstatoval NSS v rozhodnutí ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011–43, „v případě přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy (podle § 101a a násl. s. ř. s.) z hlediska jeho proporcionality není možné po soudu požadovat, aby provedl odbornou úvahu ve směru vážení důležitých veřejných zájmů či veřejného zájmu na jedné straně a ochrany vlastnictví navrhovatelů na straně druhé, pokud tuto úvahu před ním neprovedl z důvodu zaviněné pasivity navrhovatelů příslušný správní orgán. Takovýto postup by byl rozporný s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územně plánovací dokumentace. (…) Nepodáním připomínek k otázce přiměřenosti zásahu do práv navrhovatelů napadeným opatřením obecné povahy (tedy k otázce proporcionality) bez objektivních důvodů se účastníci sami zbavili možnosti, aby jejich připomínky byly náležitě vypořádány správním orgánem a aby poté o zákonnosti takovéhoto vypořádání rozhodl soud.“ 26. V rozsudku ze dne 26. 10. 2016, č. j. 10 As 183/2016–35, NSS vysvětlil, že proporcionalita opatření obecné povahy nemůže být předmětem soudního přezkumu, nemohla–li pro nedůvodnou pasivitu navrhovatele být posouzena v průběhu pořizování daného opatření obecné povahy. Soud se pak dříve neuplatněnou námitkou nepřiměřenosti zásahu do práv vlastníka zabývá jen v případech, kdy zásah do vlastnického práva musel být pořizovateli již v době přípravy územního plánu zcela zjevný a jedná se o zásah dosahující značné intenzity, blížící se vyvlastnění dotčených nemovitostí. Soud dále odkazuje na přehled judikatury NSS k této otázce, která je v uvedeném rozsudku shrnuta, a rovněž na aktuální rozsudek ze dne 21. 8. 2020, č. j. 6 As 270/2019–38. O takový případ se v nyní posuzované věci nejedená, neboť zásah do vlastnického práva navrhovatele v důsledku přijetí opatření obecné povahy není takového charakteru, aby svojí intenzitou dosáhl účinků srovnatelných s vyvlastněním.

27. V projednávané věci sice dochází k poměrně závažnému zásahu do vlastnického práva navrhovatele, jelikož původně zastavitelný pozemek p. č. XA je dle napadeného OOP zastavitelným jen z části, nicméně se tak stalo za situace, kdy po dobu cca 20 let nebyl navrhovatel na této části stavebně nijak aktivní, ač mu to dosavadní územní plán umožňoval. Za této situace není důvodu, aby se soud zabýval námitkou nepřiměřenosti napadeného OOP, pokud navrhovatel sám nepokládal za potřebné tuto otázku během procesu pořizování zmínit.

28. Nepodáním námitek bez objektivních důvodů se navrhovatel sám zbavil možnosti, aby jeho námitky směřující proti proporcionalitě napadené části OOP byly vypořádány příslušným správním orgánem (viz citované rozsudky NSS č. j. 6 Ao 5/2011–43 a č. j. 10 As 183/2016–35, dále např. rozsudky NSS ze dne 13. 5. 2014 č. j. 6 Aos 3/2013–29, či ze dne 25. 11. 2015, č. j. 6 As 176/2015–31).

29. Obdobně omezená je rovněž možnost soudu posuzovat přezkoumatelnost napadeného OOP. Jelikož byl navrhovatel v průběhu celého procesu pořizování napadeného OOP zcela pasivní, resp. své námitky uplatnil opožděně, neměla odpůrkyně důvodu se jeho pozemky podrobněji zabývat, a nelze jí proto vyčítat, že tak nečinila. Napadené OOP by za dané situace mohlo být zrušeno pro nepřezkoumatelnost toliko tehdy, když by z jeho odůvodnění (a z dalších dokumentů vzniklých v procesu pořizování) nebylo vůbec zřejmé, proč odpůrkyně k provedené změně přistoupila. K tomu lze odkázat na rozsudek NSS ze dne 13. 5. 2014, č. j. 6 Aos 3/2013–29, ve kterém uvedl, že „nelze souhlasit s krajským soudem v tom směru, že pouhé začlenění pozemku do určité plochy v předchozím územním plánu zakládá jeho vlastníkovi právní nárok, aby seznal z odůvodnění nového územního plánu konkrétní důvody pro odlišné účelové určení daného pozemku, resp. jeho začlenění do jiné plochy (jiná situace by byla, pokud by vlastník pozemku tento dosavadní potenciál využití svého pozemku úspěšně transformoval např. do podoby rozhodnutí o umístění stavby, které by pak bylo nutno při přípravě nového územního plánu zohlednit). Nelze zde pomíjet procesní pasivitu stěžovatele během přípravy územního plánu, jejíž důvody sice v kasační stížnosti naznačil, nicméně nijak svá tvrzení nedoložil. Na základě podané námitky či připomínky by samozřejmě byl pořizovatel územního plánu povinen zařazení určitého pozemku do určité funkční plochy podrobně odůvodnit. Teprve v reakci na navrhovatelovu námitku tak mohl např. upřesnit, proč v určitém místě byla vymezena určitá funkční plocha, ačkoliv v sousedství byla vymezena jiná. Bez toho, že by odpůrce dostal na základě podané námitky či připomínky možnost provést konkrétní zdůvodnění určité odlišnosti, nemůže soud z pouhé existence této odlišnosti bez dalšího dovozovat libovůli či nerovné zacházení s vlastníky pozemků“. Z napadeného OOP je však zřejmé, že důvodem změny bylo oddělení stávající východní zóny smíšené výroby od hlavních ploch obytné zástavby zelení, a to v souladu se stávajícím stavem. Takové zdůvodnění v obecné rovině obstojí, a to i s přihlédnutím k tomu, že se nejedná o změnu stávajícího územního plánu, ale o nahrazení původního územního plánu zcela novým. Již tím dává politická reprezentace najevo, že změny oproti dřívější koncepci mají být rozsáhlejší a že vlastníci pozemků by měli proces pořizování územního plánu bedlivě sledovat, což v nyní posuzovaném případě navrhovatel zjevně nečinil.

30. S ohledem na výše uvedené by soud mohl přistoupit ke zrušení napadeného OOP pouze ze závažných důvodů spočívajících v porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy (srov. např. rozsudek NSS ze dne 18. 1. 2011, č. j. 1 Ao 2/2010–185, či ze dne 13. 5. 2013, č. j. 6 Aos 3/2013–29). Takové důvody soud při přezkumu napadeného OOP v mezích uplatněných návrhových bodů neshledal.

31. Namítá–li navrhovatel, že je mu napadeným OOP bráněno v realizaci existujícího stavebního povolení, pak soud konstatuje, že napadené OOP takové účinky nemá. Z ustálené judikatury vyplývá, že změna územního plánu nemá žádný vliv na již vydané pravomocné územní rozhodnutí či stavební povolení (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2013, č. j. 1 Aos 3/2013 – 58, bod 35, ze dne 25. 6. 2014, č. j. 8 Aos 4/2013 – 50, ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012 – 139, ze dne 9. 12. 2010, č. j. 5 Ao 6/2010 – 65, či ze dne 17. 1. 2014, č. j. 5 Aos 2/2013 – 83). Změna má účinky pouze pro futuro, nemůže zabránit realizaci již vydaných územních rozhodnutí, pouze znemožňuje jejich pozdější změnu, jež by neodpovídala pozdější podobě územního plánu, či prodloužení jejich platnosti. Taková změna brání dalšímu rozvíjení staveb odporujících novému územnímu plánu a přirozenou cestou vede v dlouhém období k zesouladnění územnímu plánu nevyhovující zástavby s územněplánovací dokumentací. Navrhovatel tak má i nadále možnost stavební povolení realizovat. K tomu soud doplňuje, že jelikož navrhovatel po dobu cca dvaceti let toto povolení na předmětném pozemku nerealizoval, neměla odpůrkyně ani povinnost přihlédnout k tomuto povolení i bez příslušné námitky. Navíc navrhovatel ani v opožděných námitkách vůbec neuvedl, že by stavebním povolením disponoval a hodlal jej realizovat, ostatně v návrhu výslovně uvádí, že si existence tohoto povolení nebyl v době podávání námitek vůbec vědom. Nicméně soud znovu opakuje, že napadené OOP navrhovateli v realizaci stavebního povolení nijak nebrání.

32. Navrhovatel rovněž brojí proti změně funkčního využití části pozemku p. č. XC z biokoridoru na hřbitov. Navrhovatel však neuvádí, jak by se ho tato změna dotýkala na jeho právech – (ne)zastavitelnost příslušné části pozemku se tím v principu nemění. Pokud navrhovatel uvádí, že se nové využití rovná vyvlastnění, pak soud konstatuje, že rozšíření hřbitova není stavbou, která by byla napadeným OOP označena jako veřejně prospěšná (a kvůli které by bylo možno pozemek navrhovatele vyvlastnit), ani k ní nebylo zřízeno zákonné předkupní právo – bez souhlasu navrhovatele tedy k žádné změněn nedojde a pozemek zůstane ve stávajícím stavu. Návrhový bod není důvodný.

33. Navrhovatel konečně uvádí, že pozemkem p. č. XA vede radioreleová trasa. Zde však soud konstatuje, že napadené OOP v tomto pouze reflektuje stávající stav, jak vyplývá z jeho odůvodnění, podle kterého „Katastrální území X protínají tři radioreléové paprsky a katastrální území X dva radioreléové paprsky. Trasy paprsků nejsou v kolizi s návrhem zástavby“. K žádné změně zde nedochází, radioreléové trasy mají ochranná pásma nezávislá na vymezení v napadeném OOP (srovnej § 103 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Závěr a náklady řízení 34. Jelikož soud neshledal žádný z návrhových bodů důvodným a nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, návrh na zrušení části opatření obecné povahy zamítl (§ 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s.).

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Odpůrkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 228 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepis vyjádření k návrhu podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], ze dvou paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vše zvýšeno o 21 % DPH ve výši 1 428 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 228 Kč je navrhovatel povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupce odpůrkyně, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.). Soud dodává, že odpůrkyně je malou obcí, která nedisponuje odborným aparátem nezbytným pro pořízení územního plánu, ani pro jeho obhajobu v soudním řízení. Tato činnost přesahuje rámec obvyklé úřední činnosti odpůrkyně a náklady na právní zastoupení je proto třeba pokládat za účelně vynaložené (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47, bod 29).

Poučení

Vymezení věci a podání účastníků Podmínky řízení Skutková zjištění plynoucí z předložené dokumentace Posouzení návrhu soudem Závěr a náklady řízení