55 Af 5/2022 – 118

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: Beryko s. r. o., IČ 02852152, sídlem Na Roudné 1162/76, Plzeň, zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Maškem, sídlem Lochotínská 1108/18, Plzeň, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 9655/2022–900000–316 ze dne 9. 2. 2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně dovezla sportovní multifunkční náramky Xiaomi Mi Band 3 a Xiaomi Mi Band 4 a navrhla jejich propuštění do režimu volného oběhu. U těchto náramků deklarovala, že spadají pod podpoložku kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) 90318080 a TARIC kódu 00 se sazbou cla 0 %. Zboží bylo do volného oběhu propuštěno, s žalobkyní nicméně Celní úřad pro Plzeňský kraj vedl kontrolní řízení za účelem ověření správnosti a úplnosti informací obsažených v celních prohlášeních. Následně jí na základě závěrů učiněných ve zprávě o kontrole po propuštění zboží doměřil clo v celkové výši 881 338 Kč. Nynější řízení před soudem se týká sazebního zařazení multifunkčních náramků, neboť to určuje, zda multifunkční náramky podléhají dovoznímu clu či nikoliv.

II. Řízení před správními orgány

2. Celní úřad pro Plzeňský kraj dospěl k závěru, že žalobkyně uvedla v celních prohlášeních zejména nesprávné údaje o sazebním zařazení zboží. Multifunkční náramky byly celním úřadem zařazeny pod podpoložku KN 91021200 a TARIC kód 00 se sazbou cla 4,5 % při zachování hodnotových prahů 0,3 – 0,8 EUR za kus. Žalobkyni tak bylo doměřeno dodatečnými platebními výměry č. j. 113936/2021–600000–51 ze dne 15. 6. 2021 clo ve výši 148 482 Kč, č. j. 113958/2021–600000–51 ze dne 15. 6. 2021 clo ve výši 601 422 Kč a č. j. 113986/2021–600000–51 ze dne 15. 6. 2021 clo ve výši 131 434 Kč.

3. Proti těmto dodatečným platebním výměrům podala žalobkyně odvolání. Žalovaný toto odvolání rozhodnutím č. j. 9655/2022–900000–316 ze dne 9. 2. 2022 zamítl a platební výměry potvrdil.

III. Řízení před soudem Žaloba

4. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí brojila žalobou. V té namítla, že žalovaný ve vztahu k multifunkčním náramkům Xiaomi Mi Band 3 a 4 řádně nezohlednil to, co spotřebitelé považují za hlavní a co za vedlejší funkci. Dle žalobkyně bylo jejich hlavní funkcí měření parametrů fyzické aktivity nositele, která se skládala ze čtyř až pěti podfunkcí. Žalovaný však dospěl k závěru, že jejich hlavní funkci určit nelze, a tudíž multifunkční náramky zařadil pod podpoložku KN 91021200. Přehled o časovém údaji byl pouze jejich vedlejší funkcí, což vyplývalo i z porovnávací tabulky funkcí multifunkčních náramků Xiaomi Mi Band 2, 3 a 4. Žalobkyně k podpoře svých tvrzení ohledně sazebního zařazení multifunkčních náramků dle jejich hlavní funkce odkázala na přílohu I Kombinované nomenklatury Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (EU) 2018/507 ze dne 26. března 2018 a rozsudky Soudního dvora EU ve věci C–547/13 Oliver Medical ze dne 4. 3. 2015 a ve věci C–58/14 AMAZON EU ze dne 11. 6. 2015. Žalobkyně dále uvedla, že byla v legitimním očekávání ohledně zařazení multifunkčních náramků pod podpoložku KN 90318080, a to zejména s ohledem na závaznou informaci o sazebním zařazení zboží (dále též „ZISZ“) č. PLBTIWIT–2018–000666 ze dne 27. 8. 2018. Tato ZISZ se týkala multifunkčních náramků Xiaomi Mi Band 2, které byly zařazeny pod podpoložku KN 90318080. S ohledem na již výše zmíněnou porovnávací tabulku bylo zjevné, že Xiaomi Mi Band 2 má totožné funkce jako Xiaomi Mi Band 3 a 4. Žalovaný však vyloučil použitelnost ZISZ, čímž nerespektoval závěry učiněné v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 49/2012–17 ze dne 20. 2. 2013. Žalobkyně byla dále toho názoru, že žalovaný porušil zásadu materiální pravdy, neboť si nevyžádal podklady odůvodňující vydání všech ZISZ (celkem tři), které žalobkyně v řízení předložila. Žalobkyně nesouhlasila s žalovaným ohledně sazebního zařazení multifunkčních náramků na základě závěrů učiněných Výborem pro celní kodex. Žalovaný měl vycházet z ZISZ a jiných informací existujících ke dni podání celních prohlášení. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný předně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Neměl pochybnosti o tom, že multifunkční náramky jsou určeny pro spotřebitele, kteří chtějí mít přehled o svých tělesných aktivitách. Nicméně zároveň chtějí být propojeni se svým mobilním telefonem a mít i přehled o časovém údaji. Ani jednu z těchto funkcí však nešlo označit za hlavní funkci ve smyslu pravidla 3 b) Všeobecných pravidel pro výklad KN, která jsou součástí celního kodexu. Žalobkyní předložená ZISZ nešly v daném případě použít jako důkaz, neboť se nejednalo o totožné zboží. Závěry učiněné v jednotlivých ZISZ však bral žalovaný na vědomí a hodnotil je dle zásady volného hodnocení důkazů. Žalovaný v napadeném rozhodnutí podrobně popsal způsob stanovení sazebního zařazení multifunkčních náramků. Výbor pro celní kodex v rámci případu č. TAXUD/6205319/2018 zkoumal, co je hlavní a vedlejší funkcí daného zboží, přičemž dospěl k závěru, že žádná z jeho funkcí není tou hlavní. Na věci nic neměnilo, že závěr výboru byl učiněn až po dovozu multifunkčních náramků. Žalovaný považoval za nadbytečné obstarávat další podklady, když nesoulad mezi sazebním zařazováním multifunkčních náramků mezi jednotlivými členskými státy EU byl vyřešen na úrovni Výboru pro celní kodex. Správnost sazebního zařazení multifunkčních náramků byla posuzovaná dle předpisů platných a účinných v době dovozu multifunkčních náramků. ZISZ vydané třetím osobám nemohly u žalobkyně vytvořit legitimní očekávání správnosti jí deklarovaného sazebního zařazení. Pokud si žalobkyně chtěla být jistá ohledně sazebního zařazení multifunkčních náramků, měla požádat celní orgány o vydání ZISZ k daným náramkům.

IV. Posouzení věci

6. Žaloba není důvodná. Sporné náramky jsou z hlediska své povahy multifunkčními výrobky, u nichž nelze určit funkce hlavní a vedlejší. Jejich funkce jsou objektivně rovnocenné a doplňují se, popřípadě se střídají.

7. Protože žalobkyně v celním řízení i před soudem uplatnila srovnatelnou argumentaci, postačí odkázat na odůvodnění napadených rozhodnutí. Ta dostatečně a velmi podrobně popisují postup při výkladu a uplatnění kombinované nomenklatury i odpovídají na námitky žalobce (srov. rozsudek NSS č. j. 8 Afs 75/2005–130 ze dne 27. 7. 2007, č. 1350/2007 Sb. NSS). Soud se proto podrobně zabýval jen jádrem sporu.

8. Ve věci byl spor prakticky jen o to, jak podle pravidel kombinované nomenklatury zařadit výrobky Xiaomi Mi Band 3 a 4. Podstatu věci lze popsat jednoduše jako spor o to, zda je výrobek Xiaomi Mi Band 3 a 4 pro celní účely spíše měřicím nebo kontrolním přístrojem (zařízením) s hlavní funkcí sledování různých parametrů fyzické aktivity nositele s doplňkovou funkcí zobrazování času, což podle žalobkyně odpovídá účelu fitness náramku, nebo zda jde spíše o multifunkční, „chytré“ hodinky s optoelektronickým zobrazením údajů.

9. Podle žalobkyně měly být správně zařazeny pod KN 9031 Měřicí nebo kontrolní přístroje, zařízení a stroje, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; projektory na kontrolu profilů: 9031 80 – Ostatní přístroje, zařízení a stroje: 9031 80 80 00 – – Ostatní, 10. Podle žalovaného spadají pod KN 9102 Náramkové hodinky, kapesní hodinky a jiné hodinky, včetně stopek, jiné než čísla 9101: – Náramkové hodinky, řízené elektricky, též s vestavěnými stopkami: 9102 12 00 00 – – Pouze s optoelektronickým zobrazením 11. Žalobkyně i žalovaný shodně vycházeli z toho, že tento spor je třeba vyřešit za použití bodu 3 Všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury. Neshodli se však v tom, zda použít pravidlo 3 b) anebo pravidlo 3 c). Podle nich platí, že zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto: b) směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatný charakter, je–li možno takový materiál nebo komponent určit; c) zboží, které nelze zařadit podle pravidel 3 a) ani 3 b), se zařadí do posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí stejnou měrou v úvahu.

12. Rozhodnou otázkou tedy bylo, zda lze určit funkci sporných náramků, která by jim dávala podstatný charakter. Způsobem určování podstatného charakteru se v obecné rovině opakovaně zabýval Soudní dvůr EU i správní soudy, z jejichž rozhodnutí lze vycházet.

13. Podstatné jsou objektivní znaky zboží, nikoliv skutečnost, jak zboží vnímá a používá žalobkyně v konkrétní věci. Sazební zařazení zboží založené na subjektivních okolnostech jednotlivých případů by zcela narušilo poslání společného celního sazebníku, kterým je jednotná sazba cla na stejné zboží (rozsudek NSS č. j. 10 Afs 120/2019–43 ze dne 24. 9. 2019).

14. Za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je třeba hledat rozhodující kritérium pro celní zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla nebo položky KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (rozsudek SDEU ve věci C–198/15 Invamed Group ze dne 26. 5. 2016, odst. 18). Objektivním kritériem pro sazební zařazení může být rovněž účel použití výrobku, avšak pouze pokud je inherentní tomuto výrobku, což musí být možné posoudit v závislosti na jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech (rozsudek SDEU ve věci C–559/18 TDK–Lambda Germany ze dne 5. 9. 2019, odst. 27).

15. V této souvislosti žalobkyně správně poukázala na to, že Soudní dvůr přihlíží i k tomu, co je pro spotřebitele hlavní a co vedlejší (rozsudky ve věci C–58/14 Amazon EU ze dne 11. 6. 2015, odst. 24; C–268/18 Onlineshop ze dne 2. 5. 2019, odst. 31; C–810/18 DHL Logistics (Slovakia) ze dne 30. 4. 2020, odst. 27). Toto hledisko však nelze přeceňovat, neboť se stále odvíjí od objektivních vlastností výrobku. Pro celní zařazení je tedy určující, zda některá z funkcí sporných náramků je objektivně významná natolik, že i spotřebitel ji bude oproti ostatním funkcím vnímat jako hlavní. Toto hodnocení je přitom hodnocení právní, nikoliv skutkové: orgány celní správy ho tedy činí na základě vlastní úvahy, nikoliv například na základě průzkumu poptávky mezi spotřebiteli.

16. To lze ilustrovat na výše cit. judikatuře Soudního dvora, byť je značně kazuistická: U přístroje plnícího funkce elektronické čtečky knih, přehrávání audioformátů a elektronického slovníku byla hlavní funkcí (již podle předkládajícího německého soudu) čtečka knih (C–58/14 Amazon EU, odst. 15, 19). U přístroje plnícího funkce radionavigace, reprodukce zvuku a videozáznamu, rozhlasového vysílání byla hlavní funkcí navigace, protože ostatní funkce měly omezenou možnost užití a pro výrobek jako takový jen malou přidanou hodnotu (C–268/18 Onlineshop, odst. 34–37). U přístroje plnícího funkce videokamery a digitálního fotoaparátu byl hlavní funkcí záznam videosekvencí, protože kvalita snímků odpovídala spíše potřebám videa, dále pak vzhled odpovídal spíše videokameře a výrobek byl zároveň nabízen k prodeji i v návodu označován jako videokamera (C–810/18 DHL Logistics, odst. 30). Ve všech těchto případech Soudní dvůr rozhodl sám o zařazení podle hlavní funkce zjištěné na základě objektivních kritérií a objektivního užití výrobku.

17. Na základě těchto východisek dospěl soud ve shodě s žalovaným k závěru, že u výrobků Xiaomi Mi Band 3 a 4 nelze měření parametrů fyzické aktivity nositele považovat za objektivně funkci hlavní. Sportovní funkce, tak i hodinkové a tzv. chytré (smart) funkce, kterými jsou fitness náramky vybaveny, mohou být rozhodnými pro konečného spotřebitele o jeho koupi. Zboží je totiž konstruováno k vykonávání více funkcí, které se navzájem rovnocenným způsobem doplňují nebo střídají.

18. Tento závěr žalovaný dostatečně odůvodnil na str. 14–17 svého rozhodnutí. S tímto posouzením se soud v zásadě ztotožňuje. Sporné náramky jsou z hlediska svých funkcí způsobilé k různému využití podle preferencí toho kterého spotřebitele. Nelze však objektivně určit, že právě různé druhy sledování fyzické aktivity jsou funkcí objektivně převažující, protože časové funkce a funkce ovládání mobilního telefonu jsou stejně využitelné a nikoliv jen doplňkové. Celní orgány správně uvedly, že zobrazování času je nedílnou součástí náramků i jejich prezentace. Není přitom rozhodné, zda ten který spotřebitel je tak i používá.

19. Jako dílčí argument žalovaný uvedl, že časová funkce není vedlejší funkcí, protože nošení sporných náramků za současného určování času jiným způsobem (z mobilního telefonu, z jiných hodinek) by nedávalo valného smyslu. S tímto argumentem se soud neztotožnil: současné nošení více výrobků určujících čas srovnatelným způsobem je otázka preference založené na potřebách a vnímání vkusu toho kterého spotřebitele.

1. To je hledisko subjektivní a pro celní zařazení nevýznamné. Podstatné je, že sporné náramky jsou objektivně plně způsobilé plnit funkci náramkových hodinek a rovnocenně doplňovat ostatní funkce náramku. Proto nelze časové funkce považovat za vedlejší, byť se jistě vyskytnou uživatelé, kteří je tak budou vnímat.

20. Není důvodná protiargumentace žalované, že již prosté srovnání počtu funkcí by mělo být určující a že sám celní úřad dospěl k závěru, že u sporných náramků (početně) převažují funkce sledování fyzické aktivity. Již z výše citované judikatury plyne, že pro určení povahy funkcí jsou rozhodné objektivní charakteristiky. Prostá matematická převaha počtu vedlejších funkcí nad počtem hlavních funkcí tak nemění nic na povaze těchto funkcí (srov. věci C–58/14 Amazon EU a C–268/18 Onlineshop). Stejně tak je bez významu samotné jazykové označení sporných náramků: zda jde o fitness tracker, multifunkční náramek či chytré hodinky považuje soud za otázku zvyku při označování, nikoliv objektivně dané kategorie.

21. V této souvislosti soud neprovedl důkaz reklamními videy, který žalobkyně navrhla. Neshledal, že by obsah reklamy předkládal objektivní kritéria posouzení odvíjející se zejména od vlastností výrobku. Z toho pohledu jde tedy o důkaz nevypovídající o otázkách rozhodných pro posouzení věci. Reklamní zaměření výrobku zejména na sportovce a jejich fyzickou aktivitu nijak nevyvrací, že funkce sporných náramků samy o sobě jsou sobě rovnocenné a jejich preference bude dána podle subjektivních potřeb toho kterého spotřebitele. Protože zároveň bylo možné ve věci určit řadu dalších, objektivních kritérií posouzení, bylo by provedení tohoto důkazu i nadbytečné (pokud by ovšem měl nějakou vypovídací hodnotu). Jiné závazné informace o sazebním zařazení obdobného zboží 22. Žalobkyně přeložila tři závazné informace o sazebním zařazení obdobného zboží. Z nich jednak dovozovala svou dobrou víru ve správnost zařazení Xiaomi Mi Band 3 a 4 do položky se sazbou cla 0 %, jednak z nich dovozovala pochybení celních orgánů, které se jimi neřídily. Tyto námitky nejsou důvodné.

23. Závazné informace o sazebním zařazení mají různou povahu podle toho, kým jsou použity, kdy a jak. Jejich cílem je poskytnout hospodářskému subjektu právní jistotu, přetrvává–li pochybnost o zařazení zboží do stávající celní nomenklatury, a chránit jej tak proti jakékoli následné změně stanoviska celních orgánů k zařazení tohoto zboží. Závazná informace o celním zařazení však vytváří práva pouze ve prospěch oprávněné osoby, které byla vydána závazná informace [(čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie)]. Závazné informace nejsou závazné obecně. Jsou–li předloženy jinou osobou, nelze jim proto přikládat stejnou, závaznou povahu. Mohou však být důkazem v celním řízení a celní orgány se s nimi musí jako s důkazem vypořádat (srov. rozsudek NSS č. j. 1 Afs 4/2012–37 ze dne 2. 2. 2012, č. 2630/2012 Sb. NSS).

24. Lze tedy uvést, že žádná z předložených závazných informací o celním zařazení nebyla vydána přímo ke sporným výrobkům, ani přímo vůči žalobkyni. Celní orgány se jimi zabývaly jako (neprivilegovanými) podklady pro rozhodnutí, které mají vůči předmětu řízení s žalobkyní jen informativní význam, popřípadě význam daný jejich přesvědčovací silou.

25. Ve vztahu k ZISZ č. NLBTI2020–0407 a PLBTIWIT–2018–000664 žalovaný na str. 10 svého rozhodnutí vysvětlil, že tam uvedené zboží se v některých funkcích odlišuje a nelze je proto považovat za srovnatelné. Ve vztahu k ZISZ č. j. PLBTIWIT–2018–000666, týkající se výrobku Xioami Mi Band 2, žalovaný na str. 10­–12 vysvětlil, že jde o technologicky starší verzi výrobku, které se v některých parametrech a funkcích liší. Jednotlivé generace výrobku Xiaomi Mi Band nepovažoval za jediný typ zboží, tj. zboží které má podobné vlastnosti a jehož rozdíly nejsou pro účely sazebního zařazení podstatné. Rozdíl ve funkcích (např. možnost ovládání telefonu) shledal celně významným.

26. Význam této závazné informace tak žalovaný shledal obecně pouze v tom, jak jiné celní úřady zařazují fitness náramky (str. 12–13 napadeného rozhodnutí). K tomu však doplnil, že z veřejné databáze závazných informací o sazebním zařazení plyne, že jiné státy zařazují fitness náramky jako hodinky (KN 9102), nikoliv měřicí přístroje (KN 9031).

27. Žalovaný se tedy vypořádal se všemi předloženými závaznými informacemi o sazebním zařazení obdobného zboží. Správně vysvětlil, že jimi není striktně vázán, vysvětlil, proč je nepovažuje za přesvědčivé pro posouzení věci a předložil vlastní argumentaci k celnímu zařazení. Za toho stavu byl správný i jeho závěr, že pro posouzení věci by bylo nevýznamné vést dokazování k okolnostem vzniku předložených závazných informací o sazebním zařazení obdobného zboží (tj. proč celní orgány jiných států zařadily obdobné zboží tak, jak je zařadily). Svévole celních orgánů, legitimní očekávání 28. Žalobkyně neprokázala, že by existovala ustálená správní praxe ve vztahu k výrobkům Xiaomi Mi Band 3 a 4, ani obecně k tzv. fitness náramkům. Z výše uvedeného plyne, že celní praxe je nejednotná, což je dána především mnohostí náramků i rozličností jejich funkcí. Pro takové případy existuje právě možnost požádat o vydání závazné informace o celním zařazení konkrétního výrobku, to však žalobkyně neučinila. Za toho stavu nemohla mít očekávání hodné právní ochrany, neboť neexistuje nic, co by jednoznačně vypovídalo ve prospěch jejího náhledu na věc. Oproti tomu celní orgány své kroky podrobně a pečlivě odůvodnily. Učinily tedy vše, co bylo třeba, a nejednaly svévolně.

V. Závěr

29. Z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí netrpí vadami řízení a žalovaný posoudil rozhodnou otázku správně. Soud proto žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta první s. ř. s.).

Poučení

I. Vymezení věci II. Řízení před správními orgány III. Řízení před soudem Žaloba Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci Jiné závazné informace o sazebním zařazení obdobného zboží Svévole celních orgánů, legitimní očekávání V. Závěr